První let testovacího letounu programu KC-46A

Foto: Vizualizace F-35 tankujicího u KC-64A. / Boeing
Vizualizace F-35 tankujicího u KC-46A. / Boeing

Před pár dny podnikl první let nový transportní letoun KC-46A, resp. jeho testovací verze označována jako Boeing 767-2C. První let nového tankeru je klíčovým krokem v jednom z největších a nejkontroverznějších projektů amerického letectva (U.S. Air Force).

KC-46A

Boeing 767-2C je nevybavená verze tankovacího letounu KC-46A určená pro letové testy. Pokud dopadnou letové testy dobře, stroje získají potřebné systémy, jako je tankovací zařízení, avionika a elektronika. Cílem je především snížit vývojová rizika snížit cenu za vývoj.

První let kompletně vybaveného tankovacího letounu KC-46A se počítá v třetím čtvrtletí roku 2015. Pro vývoj a vojenské testy se počítá se stavbou dvou letadel Boeing 767-2C a dvou plnohodnotných KC-46A.

Prvních 18 letounů KC-46A americké letectvo získá do konce roku 2017. Plné operační schopnosti první letka KC-46A dosáhne v roce 2019.

Americké letectvo plánuje odebrat 179 tankerů. Jednotková cena letounu, včetně nákladů na vývoj, v současnosti dosahuje 250 milionů dolarů. Cena celého programu (vývoj, výroba letadel, pozemní zabezpečení, výcvik) je 52 miliardy dolarů.

Nákup letadel KC-46A je jedním ze tří největší projektů amerického letectva. Dalšími je vývoj a zavádění nových stíhaček F-35 Lightning II do výzbroje a vývoj nového strategického bombardéru LRS-B.

Tankovací KC-46A vychází z civilního stroje Boeing 767-200ER. Maximální vzletová hmotnost letounu je 188 tun, maximální hmotnost přepravovaného paliva 96 tun (94 tun lze přečerpat).

KC-46A je víceúčelový letoun. Po úpravách dokáže přepravit až 114 cestujících, 18 dopravních palet (463L Master Pallet) nebo až 58 pacientů.

Posádku tvoří trojčlenná posádka, dva piloti a jedna obsluha tankovacího zařízení. V letadle je však dalších 15 pevných míst pro členy posádky (zdravotnický personál) nebo cestující.

Letadlo pohání dvojice motorů Pratt & Whitney PW4062 o výkonu 2×282 kN. Dolet letounu je 12 200 km, při doplňování paliva je dolet omezen pouze výdrží posádky.

Korupce, kontroverze, národní zájmy

Velení amerického letectva začalo již v roce 2002 vybírat nový strategický tankovací letoun. Nejprve byl přímo vybrán typ americké firmy Boeing, avšak po kritice začalo několikaleté vyšetřování. Někteří představitelé resortu obrany i výrobce byli obviněni a následně i odsouzeni za úplatkářství a Boeing dostal pokutu 600 milionů dolarů.

Americké ministerstvo obrany oficiálně vyhlásilo počátkem roku 2007 nový tendr. Do poloviny dubna podali nabídky pouze dva konkurenti. Opět Boeing a pak konsorcium Northrop Grumman spolu se západoevropským výrobcem EADS, nabízející evropský stroj Airbus A330 MRTT.

Obří kontrakt na dodávku 179 letounů v hodnotě 36 miliard USD získal překvapivě evropský výrobce respektive konsorcium Northrop Grumman/EADS. Airbus byl vybrán zejména kvůli jednoznačně lepším technickým parametrům. Společnost Boeing už o týden později proti výsledkům tendru podala protest.

Vládní kontrolní úřad GAO (Government Accountability Office)začal celý kontrakt prošetřovat a nakonec se přiklonil na stranu Boeingu. V červnu 2008 GAO doporučil letectvu, aby výsledky přehodnotilo. Lobbing, do něhož se zapojili kromě představitelů výrobců také mnozí američtí politici, a to na obou stranách, nabral nové obrátky.

Už v červenci 2008 zahájil tehdejší ministr obrany Robert Gates novou, takzvanou „urychlenou opakovanou soutěž", když chtěl od výrobců nové nabídky do října s tím, že nové výsledky budou vyhlášeny ještě do konce roku 2008.

Spekulovalo se ale o tom, že Boeing neměl v tu dobu žádnou novou nabídku připravenou, o čemž svědčí i jeho žádost o prodloužení termínu o další čtyři měsíce. Ministesrtvo obrany spojených států nakonec celou soutěž v září opět 2008 zrušilo s odůvodněním, že by se ji ve zkráceném termínu nepodařilo ukončit a že nechce administrativě nově zvoleného prezidenta předávat neuzavřený program.

Další nové výběrové řízení vypsáno až v září 2009. Ministerstvo USA tehdy prohlašovalo, že už bude mnohem důkladněji kontrolované a také více objektivní. Základní požadavek byl ale stále stejný – 179 tankerů, za pevnou cenu 35 miliard dolarů (cena za výrobu samotných letadel bez nákladů za vývoj) s termínem prvních dodávek od roku 2013.

Vítěz nové soutěže měl být znám už v létě 2010, ovšem situace se opět začala komplikovat. Již v prosinci 2009 si konsorcium Northrop Grumman/EADS stěžovalo, že nové zadávací požadavky jsou ušity na míru Boeingu a pohrozilo, že ze soutěže odstoupí. Zadávací dokumentace se proto stále upravovala.

I tak ale vše nasvědčovalo cílené snaze o přidělení kontraktu Boeingu, a tak nakonec Northrop Grumman splnil 8. března 2010 svou hrozbu a zrušil svou účast v tendru. O měsíc později ale společnost EADS oznámila, že se do výběrového zařízení zapojí i bez amerického partnera a že dále plánuje vyrábět tankery na území USA.

Termín podání nových nabídek byl stanoven na 9. července 2010, přičemž se v té době už vědělo, že vítěz bude vybrán nejdříve v prosinci téhož roku. Boeing i EADS své základní nabídky doručily včas. O kuriózní situace opět nebyla nouze ani později. Například v listopadu 2010 zaslalo americké letectvo „omylem" oběma výrobcům technické hodnocení nabídek konkurence.

Je otázka, zda to byl také důvod pro další zpoždění, ale finální nabídky byly ministerstvu obrany zaslány až v únoru 2013. Za deset dní bylo oznámeno vítězství Boeingu. Hlavním kritériem byla zřejmě cena, která je údajně nižší o 1% a také nižší provozní náklady, vyplývající z menších rozměrů a hmotnosti.

Zdroj: IHS Janes, Boeing, fas.org

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

P-8A Poseidon: Australský král moří

Australská vláda schválila nákup nejmodernějších námořních letounů P-8A Poseidon. Za celkem osm ...

Americké letectvo sází na elektromobily

Základna amerického letectva v Los Angeles vyměnila celou svou flotilu užitkových vozidel za ...

CPGS: Konvenční okamžitý globální úder

Ozbrojené síly Spojených států pokračují ve vývoji zbraňového systému pro koncepci Konvenčního ...

F-35 Lightning II pro blízkou pozemní podporu

Zavádění nových stíhaček F-35 Lightning II způsobí doslova revoluci v pojetí vedení leteckých ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • ILoveDaring
    13:27 06.01.2015

    Zajímavý je počet, USA má teď 520 tankerů a snad nekonečno transportních letadel, a teď plánuje dohromady max 220 víceúčelových letounů a k tomu za tu nehoráznou cenu.

  • skelet
    23:17 01.01.2015

    Ano vzhledem k nárustu ceny F-35 jednu dobu RAF uvažovalo o tom, že pro letadlové nosiče Royal Navy pořídí Rafale nebo námořní deriváty Typhoonu.

    Polsko hodlá vyřešit problémy s tankery pořízením A330MRTT, které by nakoupilo a provozovalo společně s Nory a Holanďany.

  • semtam
    22:24 01.01.2015

    Cože britské letectvo uvažovalo o Rafale? Typhoon je výkonnostně srovnatelná s Rafale a cena je snad u Rafale mírně vyšší než u Typhoonu. Navíc u Typhoonu se podílí na výrobě i Británie. To bylo asi jen nějaké popíchnutí nad cenou F-35.

    U BVP v evropském NATO vede z nových tipů CV90. Jeho uživatelé jsou Norsko, Nizozemsko, Dánsko a Estonsko
    Německo- MARDER a nově zaváděná PUMA.
    Francie s pásovými BVP již nepočítá to samé Belgie, Portugalsko nejspíš i Maďarsko.
    Španělsko má ASCOD.
    Itálie DARDO
    Polsko BWP-1 a vývoj vlastního BVP.
    ČR a SK BVP-2
    Rumunsko má svoji verzi BVP vycházející z BMP-1 modernizovaná Izraelem.
    Bulharsko má svoji BMP-23 plus BMP-1
    Chorvatsko a Slovinsko M80A
    Řecko plánovalo možná až 1000 ks BMP-3, ale krach to zmrazil. Užívá Leonindas
    Turecko bude pravděpodobně zavádět svůj Tulpar.

  • Todomatch
    21:43 01.01.2015

    to Deutschmann:

    Máte pravdu. Já ani tak nepřemýšlel v kontextu toho, že bychom měli nějaké z uvedených monster kupovat. Kdyby jo, tak je KC-390 jasná volba. Už jen protože, když se podílíme na vývoji a výrobě, tak by mohly být příhodné nákupní podmínky. Apropó vědí vůbec ti, co píší, jak Američani vykradli a zpustošili Aero, že tahle firma je naše výkladní skříň a veleúspěšný podnik vyrábějící de facto celý vrtulník Sikorsky S-76 nebo také kokpity slavných vrtulníků UH-60M a S-70i Black Hawk? A vyrábí dokonce díly pro F/A-18E/F stejně jako pro Gripeny Jas-39, díly podvozku pro některé řady Airbusů, díly dveří pro Embrarer 170 a 190, spoustu dílů pro C-27J Spartan, stejně jako křídla pro CSeries kanadského Bombardieru (to nevím jestli už běží) a kdo ví, co ještě dalšího. Kéž by takhle bylo zdevastovaných více českých firem. Ale zpět k tankerům, jak to mají vlastně řešené Poláci? Třeba ten evropský Airbus mezi kompatibilními letouny uvádí i Mig. K té unifikaci - úplně to nejde a hlavně se obvykle musí přizpůsobit menší většímu, protože s tím jsou spojené menší náklady. To je náš případ, nepředpokládám, že se nějak sjednotí ve zbraňových systémech Francie a Anglie. Ale my protože nemůžeme mít takové technické zázemí jako oni a abychom byli vůbec nějakým přínosem pro NATO a jen se nevezli, bychom měli velmi přemýšlet, co pořídit, abychom byli užiteční sobě i ostatním. Je to sranda, ale naši elektrikáři by vám řekli, jaké mají trable se zásuvkami v objektech, které chtějí využívat třeba německé firmy. Oni mají totiž tzv. Schuko zásuvky a u nás je standardem zásuvka se středovým kolíkem. A teď co? Schuko se dá do našich zásuvek zapojit s adaptérem, ale aniž by nás Němci k něčemu výslovně nutili, uvažuje se u nás o přestupu na jejich normu (i když náš systém je o chlup bezpečnější), protože kdyby měli něco měnit Němci, museli by nést strašidelné náklady. Proto taky není jednota systémů zásuvek v rámci EU, nikomu se nechce přizpůsobovat, protože to stojí peníze. Přitom je jasné, že kdyby jednota byla, klesly by náklady a přitom neubylo práce, zásuvky by se vyráběly dál. Holt pragmatismus je docela na místě a když třeba i britské vojenské letectvo před dvěma roky nahlas uvažovalo (ústy ministra obrany), že by si mimo vytoužené F-35 pořídilo i nějaké francouzské Dassault Rafale (které jsou relativně levné), tak je možné všechno.

  • Deutschmann
    20:34 01.01.2015

    Todomach:
    Já osobně si myslím že Airbus A 330 MRTT je super stroj, ale pro AČR je nevhodný z důvodu absence nákladové rampy.
    Museli bychom buď pořídit další stroj na dopravu větších nákladů, nebo rezignovat na tuto schopnost. Což není moudré.

    Půjčit si tanker od spojenců? Pokud si dobře pamatuji tak je v Evropě nedostatek tankerů. Pokud vím tak jsme první země od rozšíření v roce 1999 která má certifikované piloty k doplňování paliva za letu. A trvalo to celkem dlouho než se to podařilo (ikdyž si nejsem jist jak moc na to letectvo spěchalo, když Gripeny budou schopné používat přesné bomby až dnes).

    KC 390 má být dost multifunkční. Má to být nákladní, osobní i tankovací letoun. Pokud se osvědčí, tak by to mohlo být pro ČR zajímavé.

    Jak jste mluvil o té unifikaci, tak si nejsem jist zda se to v evropské části NATO děje.
    Ano v letecké technice se to částečně daří.
    Stíhací letectvo:
    Eurofighter Typhoon - Španělsko, Anglie, Německo, Itálie
    Dassault Rafale - Francie
    F 16 - Polsko, Dánsko, Belgie, Řecko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rumunsko
    Mig 29 - Polsko, Slovensko,
    Gripen - Česká republika, Maďarsko

    Problém je v tom že se v Evropě nevyrábí provozně levný stíhač. Poláci zjistili že F16 není provozně levnější než Mig 29.

    Tanky:
    Dánsko, Německo, Řecko, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Nizozemí - Leopard 2
    Anglie - Challenger 2
    Francie - Leclerc
    Itálie - Arrete
    ČR, SK, PL, Rumunsko, Maďarsko - T72 a jeho deriváty

    BVP
    tak nějak si z hlavy nevybavuji kdo co používá

    Nákladní automobily
    každý stát používá svou značku, kompatibilní je pouze palivo

    Ruční palné zbraně
    každý stát používá svou značku, zde je kompatibilní pouze munice. :-)

    :-)

  • Todomatch
    18:33 01.01.2015

    Pro srovnání evropský šperk, který již slouží např Britům a Australanům:

    http://en.wikipedia.org/wiki/A...
    https://www.youtube.com/watch?...

    To je stroj, co šel do výběrového řízení jako konkurent v článku zmiňovaného Boeingu KC-46A, pod vlajkou výrobce Northrop Grumman.

    Čína a Rusko pro stejné účely používá modifikaci letounu IL-76. Tento čtyřmotorový mamut má ve verzi tanker označení IL-78.

    Pro srovnání má ruský letoun nejnižší kapacitu přepravovaného paliva a nejnižší dolet, je to dáno tím, že koncept letounu pochází už z 60 letech, s ohledem na to je to vlastně hodně slušné:

    Iljušin IL-78:
    Max kapacita nádrží: cca 86 tun paliva
    Maximální rychlost: 850 km/h
    Dolet: 7 300 km
    Dostup: 12 000 m

    Boeing KC-46A:
    Max kapacita nádrží: cca 94 tun paliva
    Maximální rychlost: 915 km/h
    Dolet: 12 200 km
    Dostup: 12 200 m

    Airbus A330 MRTT:
    Max kapacita nádrží: cca 111 tun paliva
    Max. rychlost: 880 km/h
    Dolet: 12 000 km
    Dostup: 12 500 m

  • Charlie
    14:02 31.12.2014

    Deutschmann:
    pevné ráhno má i jednu zásadní výhodu - mnohem větší množství přečerpávaného paliva za jednotku času. To je výhoda zejména když tankujete velké letouny jako jsou bombardéry nebo transportní stroje.

    Zároveň USAF potřebuje tanker s ráhnem, protože spousta typů letadel zavedených ve výzbroji nemá "sosák", ale plnící otvor, a tím se na hadici s košíkem nenapojíte.

  • Todomatch
    12:53 31.12.2014

    Ještě k možnostem KC-46A, jsou to jen obrázky a simulace, ale výstižné:

    Schéma:
    http://goo.gl/oJYZX4...

    Video:
    http://goo.gl/xp1JPD...

  • Todomatch
    12:41 31.12.2014

    K čemu by nám byl tankovací stroj? A koneckonců i proto jsme v NATO, aby nám dal ve vzduchu napít někdo z kolegů spojenců. Z tohoto pohledu by pro nás bylo nejlepší mít ten úplně nejkompatibilnější stroj se všemi standardy NATO, něco co může letět do Německa, Anglie, USA, Polska, Norska atd. a tím - pokud jde třeba o stíhače - bohužel není Gripen (nic proti němu je to krasavec), ale spíš nějaká byť olítaná F-16. Pro zemi jako jsme my, je kompatibilita doslova alfa a omega. měli bysme zapadat do NATO jako kolečko do systému, sice malé kolečko, ale kolečko které nedře a plní svou funkci.

  • liberal shark
    12:14 31.12.2014

    to Deutschmann : souhlas, i mně připadá KC-390 pro naše účely nejvhodnější. Narážel jsem na A-319CJ, Mi-8S, JAK-42, Challenger a další VIP letadla, která dle méhao názoru jen odčerpávají kapacity a peníze z AČR, ale k obranyschopnosti ČR moc nepřispívají.

  • Deutschmann
    09:49 31.12.2014

    Todomach, děkuji moc nějak jsem nepostřehl že jich bude tolik.

  • Todomatch
    09:45 31.12.2014

    to Deutchmann: To ale není případ tohoto letounu, ten má (bude mít) tankovací zařízení dokonce čtyři - dvě ve křídlech a dvě centrální. Ta centrální asi nemohou běžet současně, ale jsou alternativní buď pevné nebo hadice.

  • Deutschmann
    09:12 31.12.2014

    liberal shark:
    Dovolil bych si upřesnit použití letadel:
    - vzdušný tanker - pevné ráhno, možnost dotankovávat pouze jeden letoun. Toto se mi zdá jako nevýhoda. Přeci jen stíhačky létají po dvojicích.
    - doprava osob - dobrá věc
    - transport - ano malých věcí, Iveco se dovnitř nevejde a troufnu si říci že bočním nakládacím otvorem nenaložíte ani UAZ. (nikde jsem nenašel rozměr vstupních dveří a ani výklopnou rampu).

    Navíc cena 250 mil USD je celkem vysoká.
    Už vidím jak český národ přijme to že koupíme 2 letadla za skoro 10 miliard korun. Ale třeba se pletu.

    Pro ČR bych já osobně spíše preferoval Embraer KC 390 (doufejme že projektované parametry budou v potvrzeny).

  • liberal shark
    07:47 31.12.2014

    to Todomach : stále platí výrok jednoho leteckého konstruktéra, že krásné letadlo většinou i dobře létá :-)
    Velice se mi zamlouvá univerzální použití těchto letadel - tankování, doprava a transport. Kéž by tímto směrem postupovala i AČR a nekupovala jednoúčelová salonní letadla a vrtulníky :-(.

  • KOLT
    22:03 30.12.2014

    Armádní zakázky prostě doprovází téměř všude svinstvo... a čím větší zakázka, tím víc toho svinstva je. Což ovšem neznamená, že jakožto občané a daňoví poplatníci bychom se s tím měli smířit.

    Jen drobná poznámka, americké letectvo není U.S. Army ;-)

  • Todomatch
    21:30 30.12.2014

    To je tak strohý, klasický a konvenční tvar letadla, až je to opravdu krásné.