První přistání J-15 na palubě čínské letadlové lodi
-
17. 12. 2012
-
8 komentářů
-
Michal Polák
Na konci listopadu Čína uskutečnila první úspěšné přistání svého nového stíhače J-15 na palubě své letadlové lodi. Slavit ovšem nemůže – krátce poté zemřel na infarkt vysoce postavený inženýr Luo Jüan, který měl projekt na starost
První přistání J-15 na čínské letadlové lodi
Teprve v září do výzbroje zařadila Čína svou první letadlovou loď Liao-ning. Ještě ovšem bez palubních letounů, takže její bojeschopnost je pochopitelně dosti omezená na instalované velitelské/komunikační/průzkumné systémy a palubní helikoptéry. Samotná letadlová loď navíc není čínského vývoje ani výroby, ale jedná se o původně sovětský nosič Varjag, který Číňané získali z Ukrajiny.
Hlavním čínský palubním letounem se má stát právě J-15, který poprvé vyzkoušel přistání na zhruba 300 metrů dlouhé lodi za pomoci brzdících lan. Následně došlo také na vzlet pomocí startovacího skokánku, který je pro tuto třídu letadlové lodě typický.
Na druhou stranu ani letadlová loď ani samotný palubní letoun není původně čínské konstrukce. Předpokládá se proto, že Čína spíše zamýšlí získat zkušenosti před další stavbou vlastních letadlových lodí.
Video: Čínská letadlová loď Liao-ning / Youtube
Přerod čínského zbrojního průmyslu
Z dostupných informací je zřejmé, že letounu ještě chybí maskovací nátěr a je zcela bez výzbroje. Proces zavádění do výzbroje však nemusí být tak dlouhý, jelikož J-15 může využívat stejné zbraňové systémy jako zavedený stroj J-11.
Radost z prvního přistání J-15 nicméně kazí smrt jednoho z vedoucích inženýrů projektu, který dostal infarkt údajně těsně poté, co ono přistání pozoroval. Jüanovo jméno se pak dokonce dostalo do předních čínských médií, což svědčí nejen o významu této osoby, ale také leccos vypovídá o důležitosti projektu z vojensko-politického hlediska.
Video: Přistání J-15 na čínské letadlové lodi / Youtube
J-15 se představuje
J-15 je čínský derivát původně sovětského palubního stíhače známém jako Su-27K/33. Vedle na první pohled velice podobné konstrukce je letoun stejně tak vybaven kachními křidélky a nástavcem pro tankování za letu.
Číňané jej vyvíjejí na základě „pozemního“ víceúčelového stíhacího Shenyang J-11B, který zase vznikl na základě licenčně a později nelicenčně vyráběného ruského Su-30. Vůbec první let uskutečnil Shenyang J-15 v roce 2009, ale ještě ze základny na souši.
Přesné rozdíly mezi J-15 a ruským Su-33 nejsou známy. Diskutuje se nad radarem typu AESA, nátěrem pohlcujícím radarové paprsky a novou elektronikou, ale nic z toho nebylo potvrzeno.
Zavedení J-15 do výzbroje u čínského námořnictva bude zřejmě postupné. V následujících letech budou probíhat zkoušky, ověřování provozu z paluby letadlové lodě a až poté přijdou na řadu sériové stroje schopné dosáhnout plné operační způsobilosti.
Komentáře
..chtěl bych pouze pochybovat že na fotografii je přistání- jednak by byl eroplán "natažený", byla by přítomna lana a ten mládenec ,no jistě je velice odvážný ,snad stačil ...Zobrazit celý příspěvek
..chtěl bych pouze pochybovat že na fotografii je přistání- jednak by byl eroplán "natažený", byla by
přítomna lana a ten mládenec ,no jistě je velice odvážný ,snad stačil uskočit :-)
Myslím že prvím operačním letům zbývají dlouhá léta.Skrýt celý příspěvekTo Argonaut: Váš poslední odstavec pěkně popisuje, proč si myslím, že to tam někdy rupne. Mám na mysli dřív, než se stanou nejen ekonomickou jedničkou.
To Argonaut: Váš poslední odstavec pěkně popisuje, proč si myslím, že to tam někdy rupne. Mám na mysli dřív, než se stanou nejen ekonomickou jedničkou.
Standa: Nikdo nezpochybňuje čínský růst a její ambice. Spíše naopak. Často se publikují informace se značnou příměsí nadsazených informací a méně těch realistických. Už málokdo ...Zobrazit celý příspěvek
Standa:
Nikdo nezpochybňuje čínský růst a její ambice. Spíše naopak. Často se publikují informace se značnou příměsí nadsazených informací a méně těch realistických. Už málokdo zmíní i druhou stranu mince. Myslím, že se Čína stává poněkud sekuritizovaným tématem, v podání Kodaňské školy. A to se ani nezmiňuji o vnitřních problémech, kterým Čína čelí (v jedné z dřívějších diskuzí jsem rozebíral). To, ale zřejmě publicisty na některých informačních serverech vůbec nezajímá. Daleko zajímavější je informovat o superlativech spojených s čínským růstem.
Zase tolik bych nepřeceňoval Vaši "hle" konstrukci. Ano motory jsou otázkou času, ale podívejte se jak dlouho trvalo technologicky vyspělejším státům vyvinout svoje (pokud se bavíme o samostatném vývoje a ne o zahraniční pomoci nebo jiných metodách získávání informací). 10ky a 10ky let vývoje, tréninku posádek a bojových zkušeností Čína prostě přeskočit nemůže (americké námořnictvo disponuje obrovskými zkušenostmi v porovnání s čínským a přesto se ani dnes nevyhne problémům, viz: http://youtu.be/HHUyWw17ihQ).... A upřímně řečeno by mě velice zajímalo, kde by Čína byla na poli vojenských kapacit, kdyby např. posledních 20 let nenahrazovala vlastní vývoj dovozem ruských a jiných technologií.
Čínské politické vedení si udržuje už tradičně netransparentnost (nejen ve vojenské stránce, ale mnohdy i v politickém rozhodování) do světa pouští jen to, co chce, aby svět o ní věděl. Tzn. jen klady a pozitiva spojená s rozvojem. Z toho plyne onen "wooow" efekt. Čína bezpochyby bude narážet na neúspěchy. Je otázkou, zdali my se o tom budeme dozvídat. Viz ukázky výstavby supermoderních měst, kde nikdo nežije (kromě řidiče autobusů :)). Nákupní domy přecpané nejnovější elektronikou a kolemjdoucí, který denně nevydělá více než jen pár dolarů na to, aby se uživil (až 3/4 obyvatel žije jen s několika USD na den; domácí spotřeba je marginální). Stavba megapřehrady Tři soutěsky za cenu narušení životního prostředí (rozsáhlá eroze, nucené přestěhování obyvatelstva, ...). Ekonomický růst postavený na levné pracovní síle bez sociálních jistot. Nikomu neberu jeho právo bezduše hltat "wooow" informace, ale zapomíná se na to, že je Čína stále rozvojovou zemí. Některé nejsou měřitelné jen v růstu HDP nebo výši finančních rezerv.Skrýt celý příspěvekNo nevím, všichni podceňují Čínu a její ambice......nejdříve....Čína nemá letecký průmysl na to, aby dokázala vyvinout letadla jako je Su-27 byť by je jen kopírovala....a ...Zobrazit celý příspěvek
No nevím, všichni podceňují Čínu a její ambice......nejdříve....Čína nemá letecký průmysl na to, aby dokázala vyvinout letadla jako je Su-27 byť by je jen kopírovala....a hle....Čína to dokázala, až na motory, ale to je jen otázkou času. Onehdy,,,Čína si koupila letadlovou loď, ale chce ji buď sešrotovat, nebo z ní udělat casino..... a hle, ona ta loď je opravená a je na vodě....ale co, vždyť oni na ní nemají letadla, takže je to ok.....a hle, letadlo právě přistálo,,,,,ještě všichni budeme chvíli říkat ale, až za 10 let nám ty oči z hlavy vypadnou, až uvidíme, jak si Číňani brázděj světová moře s prvním uskupením kolem letadlové lodi......Skrýt celý příspěvek
J-15 sice působí zajímavě, ale je to spíše opravdu jen demonstrátor. Dokud Čína nebude schopná vyvíjet spolehlivé letecké motory, alespoň na úrovni amerických F-100, tak si může o ...Zobrazit celý příspěvek
J-15 sice působí zajímavě, ale je to spíše opravdu jen demonstrátor. Dokud Čína nebude schopná vyvíjet spolehlivé letecké motory, alespoň na úrovni amerických F-100, tak si může o akceschopnosti svých letadlových lodí (letectva) jen nechat zdát. Podle odhadů dokáže vyrobit motory dosahující zhruba 80 % výkonu vyspělejších motorů: “Chinese always seem to be able to achieve around 80% of the performance of whatever they’re trying to mimic; the last 20% would be difficult and expensive to accomplish.” (http://thediplomat.com/2012/12... Podle citace, je právě posledních 20 % nejtěžších. A tak Čína hodlá investovat do výzkumu a vývoje vlastních motorů nemalé částky. Dnes je totiž zcela odkázána na dovoz z Ruska. Jen cca 20 % čínských bojových letadel využívá motory domácí provenience.
A když už jsme u těch motorů, tak nemohu nezmínit podobnou problematiku u námořnictva. Kolují informace o problémech pohonu letadlové lodi Liaoning. Někdejší letadlová loď není na jaderný pohon. Což je dosti dobře ze značně "zadýmených" snímků - viz: http://defenceforumindia.com/f...
Pohon trápí rovněž čínské ponorkové síly. I díky "pokulhávajícím" jaderným reaktorům jsou čínské ponorky dobře identifikovatelné napříč Pacifikem.
A co z toho plyne? Není všechno zlato, co se třpytí. Čína sice navenek ukazuje svaly, ale hodně pokulhává v technologicky nejnáročnějších částech. Zčásti doplňuje z Ruska, zčásti kopíruje, ale to jí nezaručí velmocenskou nezávislost. Není náhodou, že vývoj amerického motoru F-135 stál doposud cca 8. mld USD, jeho vývoj zabral hodně dlouho dobu a to ani nemluvě o tom, že jej vyrábí Pratt & Whitney, totiž společnost s desítkami let zkušeností a vývoje.Skrýt celý příspěvekLoď není okopírovaná - konstrukce je původní. Je jen rekonstruována a doplněna o čínské systém ať už eelektronické nebo zbraňové.
Letoun je okopírován.Loď není okopírovaná - konstrukce je původní. Je jen rekonstruována a doplněna o čínské systém ať už eelektronické nebo zbraňové.
Letoun je okopírován.
Načítám diskuzi...