První taktická vozidla JLTV získá 10. horská divize

Oshkosh JLTV s automatickým kanónem Orbital ATK 230 LF ráže 30 mm; větší foto / Public Domain

Slavná 10. horská divize v roce 2019 zavede do výzbroje první taktická terénní vozidla Oshkosh JLTV (Joint Light Tactical Vehicle). Divize, resp. jeden z divizních pěchotních brigádních bojových týmů IBCT (Infantry Brigade Combat Team), získá v prvním kole 500 vozidel JLTV.

Do konce roku v rámci nízké počáteční výroby LRIP (Low-Rate Initial Production) dodá Oshkosh americké armádě a námořní pěchotě 100 vozidel JLTV. Dříve, než vojáci zařadí JLTV do operačního použití, zevrubně otestují všechny systémy vozidla.

Otestována bude např. schopnost dopravovat JLTV v podvěsu pod vrtulníky CH-47 Chinook, CH-53 a v nákladovém prostoru dopravního letadla C-130 Hercules.

Schopnost přepravy JLTV v podvěsu pod vrtulníkem je klíčovou součástí budované armádní koncepce vertikálního manévru MVM (Mounted Vertical Maneuver). V rámci MVM plánuje armáda provádět aeromobilní operace s vozidly střední hmotností kategorie - přesouvat je letecky (s kolmým přistáním/startem) z místa na místo, především při provádění manévrového boje, při operacích v horách (na, které je specialista 10. horská divize), v těžkém terénu, atd.

MVM radikální zvýší taktickou mobilitu vozidel a poskytne velitelům nové možnosti vést manévrový boj. V blízké budoucnosti do konceptu MVM budou začleněná právě vozidla JLTV (cca 7,5 t) nebo LAV-25 (11 t). S nástupem těžkých strojů s kolmým startem a přistáním chce americká armáda v podvěsu přepravovat vozidla Stryker (26 - 30 t) nebo dokonce bojová vozidla pěchoty Bradley (36 t).

Ale zpět k JLTV - v současné době výrobní linka firmy Oshkosh vyrábí v rámci LRIP 10 vozidel měsíčně. Plné zvládnutí technologie výroby a zahájení plné sériové výroby FRP (Full-Rate Production) se očekává v roce 2019. Pro nasazení do ostrých bojových misí budou vozidla JLTV a posádky připraveny v roce 2020.

Pentagon plánuje prozatím nakoupit 49 100 vozidel JLTV pro americkou armádu a 5500 vozidel pro námořní pěchotu - námořní pěchota ale nedávno projevila zájem až o 9100 vozidel.

Celkové náklady na vývoj a pořízení všech vozidel JLTV dosahují 30 miliard dolarů. Průměrná kusová cena JLTV nemá přesáhnout 250 000 dolarů - není však jasné, zda se jedná o cenu za holé, či plně vybavené vozidlo.

U IBCT týmů 10. horské divize JLTV nahradí ikonická taktická vozidla Humvee (HMMWV) v poměru 1:1. V Ozbrojených silách Spojených států ale slouží okolo 160 000 vozidel Humvee.


JLTV na základně amerciké námořní pěchoty

Americká armáda proto zvažuje dvě možnosti - nakoupit více vozidel JLTV nebo modernizovat stávající flotilu Humvee. Rozhodnutí příjme armáda v roce 2018. V současné době armáda požaduje flotilu taktických vozidel složených z 50 % Humvee, z 50 % JLTV.

Průměrné stáři flotily vozidel Humvee je 9,5 roků. “Snažíme se je udržovat v provozu méně než 15 let, takže jsme na tom pro další roky dobře, pokud jde o staří vozového parku Humvee,” uvedl generálporučík John Murray před podvýborem pro letectvo a pozemní síly Výboru pro ozbrojené síly Kongresu (House Armed Services Committee).

V roce 2019 rovněž prvních 69 vozidel JLTV získá druhé expediční uskupení námořní pěchoty II MEF (II Marine Expeditionary Force).

O vozidla JLTV se zajímá i americké letectvo (US Air Force). Letectvo chce v roce 2018 vyčlenit 60 milionů dolarů na nákup 140 vozidel JLTV - ty nahradí Humvee, která jsou využívaná při ochraně raketových sil. Letectvo ale chce JLTV i pro své jednotky pyrotechniků nebo “strážných andělů” (Guardian Angels), kteří se specializují na záchranu osob izolovaných v nepřístupném/nepřátelském prostředí.

Zájem o JLTV mají i zahraniční armády. Podle vyjádření firmy Oshkosh přitom prodeji vozidel JLTV do zahraničí nebrání žádné restrikce. Kromě Velké Británie ale Oshkosh odmítla upřesnit další zahraniční zájemce.

Zdroj: Army Recognition

Nahlásit chybu v článku


Související články

Rusko pokračuje v přezbrojování na tanky T-72B3

Ruská armáda pokračuje v přijímání modernizovaných tanků T-72B3. Ruské jednotky v oblasti Rostov u ...

Těžký vrtulník CH-53K King Stallion v ceně stíhacího letadla

Americké ministerstvo obrany odsouhlasilo začátek sériové výroby těžkého vrtulníku CH-53K King ...

IDET 2017: Bojová vozidla pěchoty pro Armádu ČR

Po dvou letech se v Brně opět otevřely brány mezinárodního vojenského veletrhu IDET 2017 ...

IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR

Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu terénních automobilů UAZ a Land Rover. Na výstavě ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • KOLT
    09:54 02.07.2017

    juhelak, jenže ono je obecně lepší mít všude s sebou "organickou" techniku, protože na ní probíhá výcvik atp. Spíš si položme otázku, k čemu přesně podobnou kategorii ...Zobrazit celý příspěvek

    juhelak, jenže ono je obecně lepší mít všude s sebou "organickou" techniku, protože na ní probíhá výcvik atp.

    Spíš si položme otázku, k čemu přesně podobnou kategorii potřebujeme, kolik těch aut k tomu využijeme atd. Pak má smysl se bavit o tom, jestli upřednostníme získání či udržení know-how v ČR nebo s klidem sahneme po zahraničním řešení, protože pro nás nemá smysl se s něčím takovým patlat pro pár kusů.

    Dle mého laického názoru je to auto především pro lehkou pěchotu, speciální síly (myšleno i pzj) a některé logistické a štábní úkoly. Pro AČR tedy něco přes sto vozidel, po rozšíření a doplnění stavu do rozumných počtů možná 200. Tak, a má smysl kvůli tomuto množství vyvíjet vlastní auto? Pokud se rozhodneme, že ano, pak by nebylo od věci do toho nalít víc peněz a zkusit jich rozmlátit klidně 10. Jasně nebylo, by to tak vychytané a otestované jako JLTV, ale zkušenosti bychom měli a výsledný výrobek by asi nebyl špatný, mohl by se uplatnit na trhu atd. Osobně mám ale dojem, že je to skoro zbytečné, protože, jak píše juhelak, takovéto vozidlo není klíčové v teritoriální obraně. Což je přitom jediná situace, kdy je výroba doma zcela zásadní. Takže bych je v klidu koupil "zvenku". Maximálně bych se snažil získat něco pro domácí průmysl, minimálně část montáže, nejlépe i nějaké know-how (třeba v oblasti balistiky).Skrýt celý příspěvek

  • juhelak
    06:53 02.07.2017

    Ty náklady na vývoj JLTV v porovnání s jinými USA programy je opravdu málo..ale na auto zároveň docela dost..coz znamena že to testování muselo být opravdu důkladné a "znicit" ...Zobrazit celý příspěvek

    Ty náklady na vývoj JLTV v porovnání s jinými USA programy je opravdu málo..ale na auto zároveň docela dost..coz znamena že to testování muselo být opravdu důkladné a "znicit" museli velké množství vozů.

    V Perunovy se vývoj musel započítat do 6 vozů..tím pádem je ještě levný.

    Obě vozidla mají trochu odlisný typ zaměření..
    JLTV by se mi líbilo, ale jen na misích, kde jsme společně z USA.servisovat by se mohl v jejich střediscích..V lokalitát typu Afgán, Irák, Mali..tam se jeho vlastnosti uplatní...Mít ho jako hlavní vozidlo v ČR by mi přislo zbytečné..v Obranném boji by byl důraz spis na nenápadnu siluetu a dobrou odolnost proti ručním zbraním..protiminová ochrana je upozaděna..
    Celkově kdyby ACR pořídila cirka 20-25 kusů pro mise a 2-3 kusy do Vyškova na výcvik..tak to to nevyšlo moc draho a na misích by jsme byli kompatibilní s mnohem lepším servisem a dostupností ND.Skrýt celý příspěvek

  • tomas.kotnour
    00:54 02.07.2017

    Já už uvažoval o hardtop variantě Perunu se zbraňovou stanicí a potenciálními plnohodnotnými třemi sedadly ve druhé řadě. Právě těchto 2 300 mm šířky vozidla vidím jako výhodu ...Zobrazit celý příspěvek

    Já už uvažoval o hardtop variantě Perunu se zbraňovou stanicí a potenciálními plnohodnotnými třemi sedadly ve druhé řadě.

    Právě těchto 2 300 mm šířky vozidla vidím jako výhodu nad evropskou konkurencí, Renault Sherpa Light (1 + 4), Mowag Eagle (1 + 3), Iveco LMV 2 (1 + 4) mají šířku 2 200 mm. Jediný KMW AMPV (1 + 4) má šířku udávanou na 2 240 mm, ale zase má sání vedené bokem.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    22:29 01.07.2017

    @tomas.kotnour Ad 1) Odolnost na výbuchy funguje, jen pokud je posádka přikurtovaná na sedačkách, které tlumí šokovou energii (vyjádřenou zrychlením). Obě diskutovaná ...Zobrazit celý příspěvek

    @tomas.kotnour

    Ad 1)

    Odolnost na výbuchy funguje, jen pokud je posádka přikurtovaná na sedačkách, které tlumí šokovou energii (vyjádřenou zrychlením).

    Obě diskutovaná vozidla proto možnost třech osob v jedné řadě neřeší:
    - JLTV má konfiguraci sedadel posádky ve dvou řadách: 2 + 2 (4místná verze)
    - Perun ST má konfiguraci ve třech řadách: 2 + 2 + 1 (na sklopné, závěsné demontovatelné sedačce v prostoru střelce hlavní zbraně)

    Ad 3)

    JLTV má pancéřovanou jen kabinu posádky.

    Perun ST jen na tom podobně – jen kabina posádky = pancéřování začíná na přepážce za motorem. Pochopitelně nad úrovní hrudníku jsou pancéřovaní jen čelní skla. Ty jsou sklopná.

    Třeba ale britský Jackal 2a se snaží více chránit i hlavy posádky proto mají i boční pláty, které sahají mnohem výše.Skrýt celý příspěvek

  • tomas.kotnour
    04:59 01.07.2017

    Ad motor, Spíše než kvůli šetření motoru došlo k omezení výkonu z důvodu nutnosti spalování paliva F-34 a tento jev je možné spatřit i jiných naftových motorů. 1) Testování ...Zobrazit celý příspěvek

    Ad motor, Spíše než kvůli šetření motoru došlo k omezení výkonu z důvodu nutnosti spalování paliva F-34 a tento jev je možné spatřit i jiných naftových motorů.

    1) Testování náklonů:
    - funkce hnacího ústrojí ve sklonech,
    - maximální úhel stoupavosti,
    - maximální úhel zastavení a rozjezdu ve svahu,
    - statická příčná stabilita,
    - překonávání bočních svahů.
    Vše dle STANAG 4357-AVTP-1/03-90.

    Někde jsem viděl záběr na testovací lavici podélného náklonu, na které byla T-72, ale nedokáži to dohledat. Ale asi by nebyl problém to realizovat mostovkou z AM-50 a portálovým jeřábem. Pro reálné testování by mohlo být využito některé trati na Truck Trial. Lavici na testování příčného náklonu má např. Technický ústav požární ochrany. Domnívám se ale, že tyto údaje vznikají především za pomoci trakčního a dynamického diagramu vozidla vypočítaného z tažné síly a jízdního odporu za ideálních adhezních podmínek. Viz. například údaje těžkých takových tahačů Tatra o celkové hmotnosti soupravy cca. 120 tun, což se asi nikde nedá otestovat. Parametr stoupání daný výjezdem kopce, jehož stoupání je kratší jak rozvor vozidla, nelze brát jako průkazné. Na těch 110% by to muselo mít pneumatiky jako gekon prsty.

    Ještě k rozměrům. JLTV má šířku přes nápravy 2 500 mm můžeme tvrdit s jistotou. Domnívám se, že i lichoběžníková ramena budou stejná, jako se používají na MTVR. Ale jak je z fotografií patrné, kabina je mnohem užší, otázkou je o kolik? Může to být jenom 2 000 mm vnější šířky a jaký pak bude vnitřní prostor? Nedostaneme se na hodnoty jenom o trochu lepší, než je u kritizovaných LR? I naše 2 200 mm široká Iveca LMV mají problém přepravit 3 vojáky sedící vedle sebe. Perun má šířku 2 300 mm v celé délce vozidla, tam už by se tři vejít mohli.

    2) Letecká přepravitelnost vrtulníkem je evidentní nesmysl. Tady by bylo dobré znát zkušenosti Britů s naloženými Jackaly 2A, které mají hmotnost 7 600 kg a nosnost 2 100 kg. Ale to není jediný příklad naivní možnosti letecké přepravy a nejenom v naší armádě.

    3) Balistická odolnost - tady je otázkou, co všechno je u JLTV a u Peruna chráněno. JLTV je asi postaveno jako naše Iveca LMV tedy je asi chráněn jenom prostor pro posádku. Perun má jednoprostorovou karosérii, takže tam to bude asi chráněno celé a jak je to v motorovém prostoru můžeme také jenom spekulovat. V případě Perunu minimálně do doby, kdy u něj nebude přímo stát zástupce výrobce,, který se na vás mračí, už když lezete pod něj, abyste se podívali na podvozek. :)

    4) Zatím jsou objednána pouze 4 vozidla, proto porovnávat cenu s LRIP je trochu nesportovní. Na druhou stranu, prvních testovacích 22 vozidel bylo dohromady za 28 - 36 mil. $ dle konkrétního výrobce.
    https://fas.org/sgp/crs/weapon... Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    02:12 01.07.2017

    4) Cena Program JLTV se v USA skutečně roztáčí na plné obrátky. US ARMY už objednala cca 2900 vozidel a od FY2018 se bude kupovat cca 2000-2600 strojů ročně. Systémová cena ...Zobrazit celý příspěvek

    4) Cena

    Program JLTV se v USA skutečně roztáčí na plné obrátky. US ARMY už objednala cca 2900 vozidel a od FY2018 se bude kupovat cca 2000-2600 strojů ročně. Systémová cena (průměr pro různé verze, včetně kitů pancéřování, náhradních dílů, simulátorů, …) za kus se pohybuje v letech FY2016-2020 od 320-380 tisíc USD za kus (cca 7,7 až 9,2 mil Kč).

    Vývojové náklady programu JLTV jsou cca 1 miliarda USD. To vypadá jako hrozivé číslo, ale při plánované výrobě minimálně 60 tisíc kusů to vychází na cca 17 tisíc dolarů na vozidlo.

    Cena za 4 Peruny je 94,5 mil Kč (bez DPH 78 mil Kč, systémová cena 19,5 mil Kč bez DPH/ cca 790 tisíc USD za vozidlo). To je 2,5krát více než za jedno JLTV.

    Podle kontraktu bude každé vozidlo dodáno s půlpalcovým kulometem FN Herstal M2 QCB (dodavatel asi MPI Group, každý kulomet s náhradní hlavní, zaměřovačem AIMPOINT, laserovým značkovačem IZLID), granátometem AGL Mk19 ráže 40 mm (montuje se místo M2, každý granátomet zaměřovačem AIMPOINT, laserovým značkovačem IZLID), lafetací pro dva kulomety FN Herstal MINIMI (ty si dodá AČR), zadýmovacím systémem, vozidlovým zesilovačem 50W pro radiostanice Harris (dodavatel INTERLINK-CS, radiostanice si dodá AČR sama), rušičkou STAR Light 3 (dodavatel URC Systems) a GPS systémem napojeným na zodolněný počítač.

    A samozřejmě v ceně bude všechno okolo logistika, ale i zkoušky a certifikace. V případě Peruna to homologace pro provoz na veřejných komunikacích, budou kontrolní zkoušky (KZ) u Vojenského zkušebního ústavu (VTÚ) a pak vojskové zkoušky (VZ). Výrobce poskytne jedno sériové vozidlo (bude po zkouškách repasováno dodáno AČR) a veškerou munici a platí si také VTÚ.

    NA KZ je plánováno 6 týdnu (včetně absolutně nerealistických 2 týdnů na odstranění nedostatků) a na VZ je plánováno 10 týdnů (opět 2 týdny na odstranění nedostatků).

    Všechny zkoušky se budou konat v rámci ČR ve tradičních VVP. A osobně nepředpokládám, že se ukáže i vrtulník CH-47 nebo letoun C-130 na nakládací zkoušky.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    01:50 01.07.2017

    3) Průkaz balistické odolnosti Samozřejmě kabriolet Perun ST a JLTV nejde přímo srovnávat z hlediska balistické odolnosti, ale je známo několik detailů, včetně odlišného ...Zobrazit celý příspěvek

    3) Průkaz balistické odolnosti

    Samozřejmě kabriolet Perun ST a JLTV nejde přímo srovnávat z hlediska balistické odolnosti, ale je známo několik detailů, včetně odlišného přístupu různých armád k dohledu na celou problematiku.

    a)
    US ARMY/USMC, s obrovskými válečnými zkušenostmi z lokálních konfliktů, parametry balistické odolnosti ve stanovila velmi komplexně. Základem je odolnost miny, improvizované nálože (IED) a výbuchem formované projektily (EFP), které mohou vybouchnout jak pod vozidlem tak i vedle něj. Tato odolnost už je v základním kitu-A.

    K balistické odolnosti vozidla přispívá nejen tvar dan korby, ale i vysoká světlá výška. K nim se přidaly požadavky na odolnost proti kulometným střelám, RPG a dělostřeleckým střepinám z boku i ze shora. Přídavný Kit-B je určen hlavně proti RPG a měl by vážit 360 kg.

    Díky zkušenostem US ARMY, je v požadavcích na vozidlo JLTV schopnost odolat konstrukce při převrácení vozidla. Při výbuchu IED může vozidlo skončit převrácené na střechu. Proto pancéřovaná kabina musí unést dynamický náraz odpovídající 150% maximální hmotnosti vozidla.

    V rámci programu JLTV vlastní zkoušky začaly už během definiční fáze a vyvrcholily během srovnávacích zkoušek všech kandidátů. Celkem bylo provedeno několik set balistických testů. Na začátku se zkoušely vzorky pancéřování, které se podrobily ostřelování z kulometů, dělostřeleckým střepinám a různými IED. Pak zkoušeli celou pancéřovanou kabinu v konfiguracích A-kit i B-kit. A opět se zjišťovalo, co kabina vydrží strukturálně a jaké síly působí uvnitř na pasažéry.

    Nakonec se zkoušely celá vozidla. Pod korbou a koly vybuchovaly miny a IED, z boku se odpalovaly IED, EFP a RPG a ruční zbraně. Výsledky jsou přísně utajované, nicméně se publikovalo, že z důvodu zvýšení odolnosti proti opakovaným zásahům budou nahrazeny některé lehké hliníkové a keramické díly za nové ocelové a to i za cenu navýšení hmotnosti.

    b)
    MO ČR požaduje, aby Perun ST měl následující balistickou odolnost:
    - proti projektilům s kinetickou energií minimálně na úrovni Level 1
    - ochranu prostoru posádky Level 2 proti výbušným zařízením.
    - vše podle STANAG 4569 Edition 3.

    Vypadá to jednoduše, ale trochu překvapivě Edice 3 STANAG 469 vyšla v roce 2014 a oproti Edici 2 obsahuje řadu rozšíření ohledně výbušných zařízení. Ke kinetickým střelám, střepinám dělostřeleckých granátů, granátům a minám nově přibyly také ED a EFP. Byla také aktualizována metodika zkoušek AEP-55 „PROCEDURES FOR EVALUATING THE PROTECTION LEVEL OF ARMOURED VEHICLES“ na Edition C.

    Jsem mírně optimistický, že by se vozidlo Perun skutečně mohli otestovat i proti IED a EFP. V každém případě zkoušky podle metodiky ATP-55 Edition C jsou velmi komplexní (v plném rozsahu bylo takto testováno právě JLTV, které ale přidalo i RPG) a netroufám si odhadnout, kolik vzorků pancéřování, koreb a celých vozidel PERUN by takové zkoušky spolykaly a jak dlouho potrvají. Snad se časem dozvíme něco více.

    MO ČR ale po dodavateli Perunu požaduje, aby jen předložil certifikáty ze zkoušek balistické ochrany z libovolné akreditované zkušebny. A to je vše, žádný náznak dozoru. Hodně odlišný přístup od US ARMY, které si toto hlídala jako ostříž.

    Pokračování příště.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    00:47 01.07.2017

    2) Letecká přepravitelnost: Dle specifikací: - Šířka: JLTV cca 2 500 mm / Perun ST 2 300±5 mm - Výška v normální poloze: JLTV cca 2 600 mm / Perun ST 2 600 mm (bez střešní ...Zobrazit celý příspěvek

    2) Letecká přepravitelnost:

    Dle specifikací:
    - Šířka: JLTV cca 2 500 mm / Perun ST 2 300±5 mm
    - Výška v normální poloze: JLTV cca 2 600 mm / Perun ST 2 600 mm (bez střešní nástavby, předpokládám maximální světlou výšku)
    - Výška se sníženými tlumiči: JLTV méně než 1 980 mm / Perun ST 2 500 mm
    - Pohotovostní hmotnost: JLTV cca 6350 kg / Perun ST 10 400 kg
    - Maximální hmotnost: JLTV cca 8000 kg / Perun ST 13 000 kg

    a)
    JLTV je skutečně navržen s ohledem na taktickou leteckou přepravitelost vrtulníky. To byl klíčový požadavek pro USMC. Ze strany US ARMY je důležitým požadavkem schopnost vozidla být v podvěsu přepravitelné pod CH-47F na vzdálenost 50 NM za „hot&high“ podmínek (vzlet ve výšce 4 000 ft (1 200 m) nad mořem při teplotě +35°C). To už významně klesají výkony vrtulníku.

    Za těchto podmínek vrtulník CH-47F uveze náklad 16 000 lg (7257 kg, včetně nosných lan). Proto se snažili i s kitem-B maximální hmotnost vozidla JLTV přiblížit co nejvíce optimální hodnotě 16 300 lb (7 400 kg). To se sice úplně nepodařilo, ale z právě z důvodů hmotnosti pro vrtulníkovou přepravu JLTV není celoocelové, ale používá i lehčí materiály jako slitiny hliníku nebo v keramiku (pancéřování).

    b)
    V případě Perunu bude podle mě hrozně zajímavé, jak si s tím AČR poradí. Podle mě se totiž někdo zbláznil a napsal do specifikace kontraktu neuvěřitelné nesmysly.

    V kontraktu je totiž uvedeno, že Perun ST musí bát přepravitelný uvnitř nejen letounu C-130, ale i vrtulníku CH-47 (bez uvedení verze) a dále v podvěsu pod CH-47. Proto je maximální pohotovostní hmotnost omezena na 10 400 kg.

    Jsem extrémně skeptický, jak to dokážou. Mám pocit, že někdo z Čech opisoval data z internetu o vrtulníku CH-47, aniž by skutečně důvěrně znal základy letecké přepravy. Obrovským problémem je už jen neurčení verze vrtulníků – může to být CH-47D, CH-47DS, CH-47 International, CH-47F nebo MH-47G. A tyto verze stejné řady vrtulníku se dost liší právě přepravními možnostmi u těžkých těles, i když to bude asi nakonec jedno.

    Problémy č. 1 - Nákladový prostor CH-47D/SD/F nebo MH-47E/G je široký maximálně 90 palců (2 286 mm) a najede do něj prokazatelně vozidlo o výšce menší než 78 palců (1 980 mm), které už při nájezdu ale moc rezervy nemá. Některé pancéřované verze HMMWV mají šířku 86-87 palce (2 180 - 2 210 mm) a některé verze výšku jen 75-76 placů (1 910 – 1 920 mm), Lze opatrně naložit interně až dva vozy HMMWV.

    Jen nevím, jak tam dostanou Peruna širokého 2395-2305 mm a vysokého 2 500-2 600 mm (bez kulometu a jiných nástaveb). Kontrakt sice povoluje sundávat komponenty vozidla posádkou, pokud je pak dokážou vrátit v poli do 30 minut jen s běžným ručním nářadím. Dokážou ale srazit tolik decimetrů do šířky a hlavně do výšky?

    Problémy č. 2 - Limitovaná únosnost podlahy a nájezdové rampy vrtulníku Ch-47. Například nájezd na rampu modelu CH-47D je dimenzován na zatížení 2 500 lb (1 135 kg) na jedno kolo. A to je mnohem méně než má těžký Perun ST (pohotovostní hmotnost 10 400 kg, maximální hmotnost 13 000 kg).

    Dovnitř vrtulníku CH-47 to tedy s největší pravděpodobností nepůjde. Takže v podvěsu?

    Vrtulníky CH-47C/CD/F a Mh-47E/F mají tři háky a jsou dokonce dvě možnosti zavěšení. Na přední a zadní hák jako JLTV – spojená nosnost 25 000 lb (11 340 kg), nebo na centrální hák jako buldozer D5 - nosnost 26 000 lb (11 795 kg). Ale to neřeší obrovský problém s velkou hmotností vozidla (až 13 000 kg), množstvím paliva vrtulníku a poklesu výkonisti v podmínkách hot&high.

    Problém č. 3 - Například vrtulník CH-47F má prázdnou hmotnost 24 600 lb (11 160 kg) a maximální vzletovou hmotnost v míru 50 000 lb (22 680 kg). Užitečné zatížení je maximálně 24 000 lb (10 870 kg, za normálních klimatických podmínek MSA). Jenže v užitečném zatížení je i vlastní palivo vrtulníku a CH-47F má nádrže na 3170 kg paliva. Pokud by CH-47F přepravoval vozidlo Perun ST o hmotnosti 10 400 kg (s palivem, ale bez posádky, výzbroje, munice a zásob), tak by to znamenalo, že CH-47F by za normálních klimatických podmínek MSA mohl vést už jen hodně málo paliva. A není prakticky žádná rezerva na hot&high podmínky.

    Jedinou šancí jsou vrtulníky se zvýšenou vzletovou hmotností na 54 000 lb (24 495 kg), jako jsou například verze MH-47E/G nebo CH-47SD. Těch je ale hrozně málo. Mají ale větší hmotností rezervu na těžký náklad a nějaké rozumné množství paliva. Například MH-47E uveze užitečné zatížení až cca 12 300 kg, ale z toho je plná nádrž paliva 6 815 kg. Tedy Peruna o pohotovostní hmotnosti 10 400 kg odveze, ale na palivo už toho moc nezbývá.

    Tolik cvičení na téma přepravitelnost ve vrtulníku CH-47. Pochopitelně je naprosto nesmyslné vojenské bojové vozidlo speciálních sil přepravovat bez posádky, výzbroje, munice a zásob. Reálná hmotnost vozidla bude bléže 13 000 kg (je jedno, jestli očesané vozidlo je v podvěsu a zbytek v kabině). Toto žádný CH-47 prostě neuveze.

    Tedy celá záležitost ohledně letecké přepravitelnosti vrtulníkem CH-47 je nějaký špatný vtip. Asi chtěli napsat CH-53K. Jsme zvědavý, kdy na to přijdou – při kontrolních zkouškách, při vojskových zkouškách, na cvičení s Američany, v boji, nikdy ?

    Pokračování příště.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    00:41 01.07.2017

    @tomas.kotnour Díky! Peruna ST jsem tam nedal kvůli jeho tomu, že je to zatím jen kusová záležitost pro jednu speciální jednotku. Je pro zajímavost jsem porovnal i některá ...Zobrazit celý příspěvek

    @tomas.kotnour

    Díky! Peruna ST jsem tam nedal kvůli jeho tomu, že je to zatím jen kusová záležitost pro jednu speciální jednotku.

    Je pro zajímavost jsem porovnal i některá technická data Peruna ST (podle kontraktačních technických podmínek v kupní smlouvě) s veřejnými daty o JLTV.

    V podstatě to ale nemůže být srovnatelný souboj - jen vývojový rozpočet programu JLTV je 1 miliarda USD a jen technické požadavky US ARMY/USMC mají cca 150 stran a osahují cca 1300+ technických požadavků. Pro srovnání - kontrakční specifikace Perunu má 28 stran.

    Poznámka: některá čísla se liší, od toho co publikovalo ATM 06/2017 nebo následně na www.valka.cz... .

    1) Průchodnost:

    a) Dle specifikací:
    - Nájezdový úhel přední/zadní (bez navijátku): JLTV 60°/45° / Perun ST 43°/43°
    - Svah (pevný terén): JLTV 60% (31°) nebo 40% (21°) v pouštním písku) / Perun ST 100% (45° )
    - Boční náklon (pevná terén): JLTV 40% (21°) / Perun ST 46% (25°)
    - Překonání kolmé překážky (v před i vzad, za minimální rychlosti): JLTV 0,6 m / Perun ST 0,55 m

    Perun ST má čísla na svahu lepší, i když není definováno pro jakou hmotnost. US specifikace vyžaduje jak skoro prázdnou nádrž, tak i plnou. V kopci se musí americké vozidlo zastavit a znovu rozjet a také musí v této poloze jít nastartovat.

    Může my ale někdo napovědět, kde se dá u nás testovat terénní auto o hmotnosti až 13 tun na svahu se sklonem 100%. I Tatra má na svém okruhu jen vozovku se sklonem maximálně 65%. Kde to SVOS Přelouč testuje?

    Pro ilustraci: video Unimogu s 80%, 100% a 110%: https://www.youtube.com/watch?...
    a jeden civilní Range Rover https://www.youtube.com/watch?... .

    A pro porovnání standardní americký produkční test 60%, ktwerý se v rámci výstupní kontroly provádí u každého vyrobeného vozidla včetně zastavení a couvání https://www.youtube.com/watch?... .

    b) Dle specifikací:
    - Světlá výška (max.) JLTV 610 mm / Perun ST 415 mm
    - Brodivost (bez úprav): JLTV 1,5 m / Perun ST 1,2 m
    - Poloměr zatáčení: JLTV 7,6 m / Perun ST 7,0-8,0 m (bez řízení zadní nápravy, s řízení zadní nápravy je to méně)
    - Zdvih tlumičů na nápravě: JLTV 508 mm / Perun ST 300 mm

    JLTV má lepší světlost podvozku a zdvih tlumičů.

    Pokračování příště.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    00:40 01.07.2017

    Doplnění: Dle článku v ATM 06/2017 Perun ST zrychlí z 0 na 80 km/h do 30 sekund.

    Doplnění: Dle článku v ATM 06/2017 Perun ST zrychlí z 0 na 80 km/h do 30 sekund.

  • Starlight
    22:30 28.06.2017

    Ještě pár informací k motoru pro JLTV. Motor GM Duramax V8 je společný projekt General Motors a Isuzu. První verze šla na trh v roce 2001. Od té doby se jich vyrobilo více než ...Zobrazit celý příspěvek

    Ještě pár informací k motoru pro JLTV.

    Motor GM Duramax V8 je společný projekt General Motors a Isuzu. První verze šla na trh v roce 2001. Od té doby se jich vyrobilo více než 1,5 miliónů.

    Takto vypadá megatovárna na motory Duramax: https://www.youtube.com/watch?... a https://www.youtube.com/watch?... A takto vypadá továrna na motory Duramax v Thajsku: https://www.youtube.com/watch?...

    Programu JLTV ale používá customizované motory. Tovární motory 6.6L Duramax L5P (prý verze s 445 koňskými silami, http://www.duramaxhub.com/l5p.... jdou od GM na tuning do firmy Banks Technologies, což je sesterská společnost Banks Power. Obě Banks společnosti spojuje jméno Američana Gale Bankse, což je „profesionální blázen“ do tuningu dieselových motorů. U Banks Power dokonce předělali Duramax V8 pro závody dragsterů na výkon 1200 koní.

    Video toho, co si běžně nechávají z motoru Duramax: https://www.youtube.com/watch?... a takto to může vypadat na konci: https://www.youtube.com/watch?...

    Důvodem je pochopitelně racionalizace. Sériových motorů řady Duramax V8 se ročně vyrobí cca 100 tisíc. Cca 2000-3000 motorů ročně customizovaných pro vojáky by velkosériovou linku spíše komplikovalo a prodražovalo. Proto se asi vyplatí velkosériové motor posílat ke specializované firmě na předělání.

    Motor pro JLTV se po „tuningu“ označuje jako „Banks® 866T, 6.6 Liter Turbo Diesel Engine, based on GM® Duramax® architecture“. Aby ho šetřili, tak výkon vojenského motoru snižují. Asi cca na těch 400 koní.

    Maximální rychlost JLTV je elektronicky omezena na cca 70 mph (112 km/h). Tedy stejná maximální rychlost jako má například těžší Perun se slabším motorem. Naložené JLTV by mělo zrychlit z nuly na 30 mph (48 km/h) nejpozději za 7 sekund. Odhaduje se, že nenaložené JLTV by mohlo dát amerických 60 mph (96 km/h cca naše 100 k/h) za 10 sekund.

    Pancéřovaný předchůdce M1116 HMMWV to dává za předlouhých 36 sekund. Video:. https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek

  • pjek
    20:03 27.06.2017

    K MVM jen tolik, že to je operace proti ručníkářům či těm v bederních rouškách. Ono totiž pro skutečnou obranu není problém včas identifikovat, zaměřit a zlikvidovat ještě daleko ...Zobrazit celý příspěvek

    K MVM jen tolik, že to je operace proti ručníkářům či těm v bederních rouškách. Ono totiž pro skutečnou obranu není problém včas identifikovat, zaměřit a zlikvidovat ještě daleko před cílovým perimetrem. Jinak vozítka dobrá :)Skrýt celý příspěvek

  • petres
    20:53 26.06.2017

    Eagle má sice pevnou nápravu resp. zavěšení DeDion, je to zajímavá konstrukce DURO (původně Bucher/MOWAG).
    O konstrukci např. zde http://www.awdwiki.com/en/buch...

    Eagle má sice pevnou nápravu resp. zavěšení DeDion, je to zajímavá konstrukce DURO (původně Bucher/MOWAG).
    O konstrukci např. zde http://www.awdwiki.com/en/buch...

  • tomas.kotnour
    20:34 26.06.2017

    givicz Všechny ne, co dokážu dát z hlavy, tak Eagle IV, Eagle V a Dingo má klasickou pevnou. I kdyby se zkrátil na V6 nebo V4, pokud by to tedy šlo, stále by to vyžadovalo ...Zobrazit celý příspěvek

    givicz
    Všechny ne, co dokážu dát z hlavy, tak Eagle IV, Eagle V a Dingo má klasickou pevnou.

    I kdyby se zkrátil na V6 nebo V4, pokud by to tedy šlo, stále by to vyžadovalo kvůli mezichladiči kapotu jako měl Jamal.Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    20:34 26.06.2017

    T810 má klasický žebřinový rám a tuhé portálové nápravy. Tatrováckou koncepci má pouze řada T158 Phoenix, T815-7 Force a T815 Terra. Čistě teoreticky lze na bázi Avia D a T810 ...Zobrazit celý příspěvek

    T810 má klasický žebřinový rám a tuhé portálové nápravy. Tatrováckou koncepci má pouze řada T158 Phoenix, T815-7 Force a T815 Terra.
    Čistě teoreticky lze na bázi Avia D a T810 vyvinout český Hummer, a čistě teoreticky i s českým motorem na bázi Tatra T3, ale otázkou je jestli by se to zaplatilo.Skrýt celý příspěvek

  • givicz
    19:28 26.06.2017

    tak kabinu bych jako problém neviděl .. spíš jde o to jak popisuješ ty odlehčit motor, vypustit rám atp. prostě snížit hmotnost.. T810 jestli se nepletu má pevné nápravy a všechny ...Zobrazit celý příspěvek

    tak kabinu bych jako problém neviděl .. spíš jde o to jak popisuješ ty odlehčit motor, vypustit rám atp. prostě snížit hmotnost.. T810 jestli se nepletu má pevné nápravy a všechny nové vozidla tohoto typu mají poloosy ???

    Dokonce i ty nové ruské mašiny:

    https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    19:14 26.06.2017

    Pokud si dobre pamatuju, tak motor Tatra T3 je postaven jako skladacka, takze by teoreticky nemel byt problem postavit jeho ctyrvalcovou nebo sestivalcovou verzi. Asi nejvetsi ...Zobrazit celý příspěvek

    Pokud si dobre pamatuju, tak motor Tatra T3 je postaven jako skladacka, takze by teoreticky nemel byt problem postavit jeho ctyrvalcovou nebo sestivalcovou verzi. Asi nejvetsi problem by byla ekonomicka navratnost takoveho projektu a take byrokraticka stranka veci. Navic takovy motor by nesel dat pod soucasne kabiny Avia D, Tatra T810, ci Tatra Phoenix. Takze by to znamenalo i vyvoj nove kabiny, respektive vyvoj "cumakove" kabiny vyse zminenych kabin. Coz uz zde jednou bylo, viz. T805 vs V3SSkrýt celý příspěvek

  • tomas.kotnour
    18:30 26.06.2017

    Podvozek Tatra T 815 - 7T3B21 4x4.1R = Motor (300 kW / 1 800, 2 100 Nm / 1 000) vpředu, převodovka, rám, roura, přístrojovka, volant, sedadlo řidiče, 4x 16R20, kolové redukce váží ...Zobrazit celý příspěvek

    Podvozek Tatra T 815 - 7T3B21 4x4.1R = Motor (300 kW / 1 800, 2 100 Nm / 1 000) vpředu, převodovka, rám, roura, přístrojovka, volant, sedadlo řidiče, 4x 16R20, kolové redukce váží 8 400 kg. Pokud na tom budete něco chtít postavit něco koncepčně jako JLTV, tak to bude tak za 13 - 14 tun s nosností podvozku 19 tun. Jestli má být toto jako základ pro lehkou obrněnou platformu, když je to skoro Pandur? To už je pravděpodobnější, že vznikne něco využívající konstrukční prvky T810 či nově Avie D120 4x4, jak někteří prorokují.

    Podle Spieglu bylo 176 vozidel za 110 mil. €, ale jsou v tom i 6x6 a M151 a možná i specializované nástavby.
    http://www.spiegel.de/politik/...
    http://www.bundeswehr-journal....

    než Vegu bych spíše zařadil do porovnání Peruna
    (SVOS Přelouč) 10 400 kg / 13 000 kg / 240 kW / 56 kg/kW / ??? (zatím 4 ks á 24 mil. Kč)

    Ad. GM Duramax V8
    296 kW / 3 000 1 037 Nm / 1 600
    332 kW / 2 800 1 234 Nm / 1 600
    jsou hodně zajímavá čísla na diesel. Když to porovnáme s motorem Perunu, MTU 6R 106 TD21 o objemu 7,2 litru, tak kroutící moment to má obdobný, 1300 Nm při 1200 - 1600 otáčkách, zatímco maximální výkon je 240 kW už při 2200 otáčkách tak, jako je tomu u ostatních velkých dieselů. Zatímco motor od GM je evolucí dieselů pro osobáky, proto je to V8, aby měl co nejmenší objem válce a nebylo tak časově náročné prohoření směsi. Což je hlavní omezení počtu otáček toho typu motoru. Zatímco evropští výrobci spíše volí maloobjemové motory pro nákladní vozidla, které jsou konstruovány na provoz v optimálním rozsahu otáček pro motor, kdy je kroutící moment nejvyšší, typicky 1 300 - 1 500 otáček s rezervou nad a pod tímto rozmezím, a zrychlení či zpomalení by mělo být realizováno pouze změnou rychlostního stupně.Skrýt celý příspěvek

  • givicz
    16:48 26.06.2017

    juhelak já bych to řešil jinak... TATRA má vynikající podvozky a v podstatě unikátní vícepalivový vzduchem chlazený motor takže základ by byl nebo už jsme na tom tak špatně, že ...Zobrazit celý příspěvek

    juhelak já bych to řešil jinak... TATRA má vynikající podvozky a v podstatě unikátní vícepalivový vzduchem chlazený motor takže základ by byl nebo už jsme na tom tak špatně, že musí Česká republika kupovat licence od arabáčů ???Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    00:40 26.06.2017

    1) Demagog, díky za reakci na cenu. Vzal jsem 347 tisíc USD z neprověřeného zdroje, takže nevím, jak vznikla. Raději jsem se podíval do oficiálních rozpočtů US ARMY. ...Zobrazit celý příspěvek

    1)
    Demagog, díky za reakci na cenu.

    Vzal jsem 347 tisíc USD z neprověřeného zdroje, takže nevím, jak vznikla. Raději jsem se podíval do oficiálních rozpočtů US ARMY. Opancéřovanou verzi M1151A1 kupovala US ARMY v FY2009 za 169 tisíc USD (není to systémová cena, ale jednicová cena za hardware vozidla bez rádia a GPS).

    Jen v tomto roce US ARMY objednala 5000+ vozidel HMMWV různých verzí. Takže systémová cena (včetně rádia a GPS) byla o dalších 32 tisíc USD vyšší, celkem 201 tisíc USD, dnešním kurzem cca 4,8 mil Kč.

    2)
    A ještě několik videí:

    Výrobce popisující prototyp a rozsah továrního testování (najezdili 20000 mil) …. https://www.youtube.com/watch?...

    … a účastnili se závodu Baja 1000 v Mexiku na 1000 mil (malé týmy měly určitě obrovskou radost z bohatého továrního týmu, který se rozhodl si tam testovat vojenské vozidlo): https://www.youtube.com/watch?...

    Sestříhané verze s hudebním doprovodem, kde je vidět krátce i zkouška při výbuchu IED: https://www.youtube.com/watch?...

    Toto video výrobce pěkně shrnuje, jak dlouho to trvá, než vznikne a je řádně otestováno vojenské vozidlo pro, které vyhraje v soutěži pro Pentagon (to jsou léta práce) https://www.youtube.com/watch?... Každý z 3 uchazečů dodal 22 prototypů na 14 měsíční vojskové zkoušky.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 3