První víceúčelové vrtulníky Mi-38T pro ruskou armádu

První víceúčelové vrtulníky Mi-38T pro ruskou armádu
Mi-38T / Rostec (Zvětšit)

Minulý rok ruské ministerstvo obrany převzalo první dva nové střední vrtulníky Mi-38T. Víceúčelové Mi-38T vyrábí Kazaňský vrtulníkový závod a vrtulníky vyplňují výkonnostní mezeru mezi legendárními stroji Mi-8 a supertěžkými Mi-26.

Ruské ministerstvo obrany o projekt Mi-38 poprvé projevilo vážný zájem v květnu 2016 a v červenci 2017 objednalo první experimentální dávku dvou sériových Mi-38T (vojenská verze). První prototyp Mi-38T vzlétl v listopadu 2018 a v květnu 2019 si stroj prohlédl prezident Vladimir Putin během jeho návštěvy Kazaně.

V červnu 2019 vrtulník Mi-38T debutoval na vojenské výstavě Armija-2019 a první veřejné letecké vystoupení proběhlo během letecké přehlídky MAKS-2019. První z dvojice Mi-38T ruské ministerstvo obrany převzalo v srpnu minulého roku a druhý poslední den roku 2019.

Zajímavé je, že vývoj civilního Mi-38 začal již v  80. letech v Sovětském svazu, ale letové zkoušky kvůli ekonomickým potížím začaly až o čtvrt století později.

Oproti certifikovanému civilnímu Mi-38 vojenská verze Mi-38T plně spoléhá na ruské komponenty a pohání ji dvojice nových ruských turbohřídelových motorů TV7-117B. Vojenská verze Mi-38T rovněž získala upravený palivový systém, nádrže odolné proti průstřelům (se samosvorným potahem) a také další palivové nádrže (pro větší dolet).

Mezi další konstrukční Mi-38T odlišnosti patří zesílená podlaha a podvozek, vojenské komunikační a navigační vybavení, pilotní kabina uzpůsobená pro brýle pro noční vidění a vybavení posádky pro nouzové přistání na moři. V nákladovém prostoru je válečková dráha pro snadné posouvání a rolování palet s nákladem.


Mi-38T na MAKS-2019

Víceúčelový Mi-38T je určen především pro dopravu nákladu, osob nebo zraněných, ale také pro pátrání a záchranu. Nákladový prostor pojme až 40 výsadkářů, případně šest tun nákladu (externě až sedm tun) nebo další přídavné nádrže pro prodloužení doletu.

Cestovní rychlost Mi-38T je 260 až 280 km/h a maximální přeletová vzdálenost prázdného vrtulníku 1350 km. S vnitřními přídavnými palivovými nádržemi a nákladem 2,7 tuny má Mi-38T dolet 1200 km.

Certifikace nových ruských motorů TV7-117V (maximálně 2×2089 kW) proběhla teprve v roce 2015. Motory propůjčují Mi-38T unikátní letové vlastnosti. V roce 2014 civilní Mi-38 s motory TV7-117V ustanovil rekord pro helikoptéry se vzletovou hmotností 10 000 až 20 000 kg, když vystoupal do výšky 8600 metrů.


Mi-38T; větší foto / Rostec

Mi-38T (i Mi-38) je vybaven integrovaným digitálním letově-navigačním systémem IBKO-38 od společnosti Tranzas z Petrohradu. IBKO-38 zobrazuje letové a navigační údaje (včetně pohyblivé mapy) na pěti displejích v pilotní kabině a umožňuje mimo jiné „automatickou navigaci po předvolené trase, automatické přistání, vis ve vzduchu a stabilizaci v různých letových módech.“ Do systému lze zapojit také kamery pro sledování nákladového prostoru nebo podvěsu, či vnější optoelektronické systémy s termovizí.

Zda ruské ministerstvo obrany objedná více než dva Mi-38T je otázkou. Přitom podle původních představ měly vrtulníky Mi-38 v ozbrojených silách nahradit všechny Mi-8. V roce 2009 ale ruské letectvo od těchto plánů upustilo.

Konkurentem Mi-38T jsou především nejnovější stroje Mi-8MTV-5, které pojmou 24 až 36 výsadkářů, 12 ležících raněných s jedním zdravotníkem nebo náklad o hmotnosti 4000 kg, případně náklad v podvěsu o stejné hmotnosti.


IBKO-38; větší foto / Tranzas

Vrtulník Mi-38 nad poslední verzí Mi-8 dominuje v delším doletu a vyšší nosnosti. Kromě toho Mi-38T poskytuje posádce lepší komfort v pilotování, letovou bezpečnost, nižší hladinu hluku a vibrací. Mi-38T má nejmodernější avioniku, autopilota a antikolizní systém, což dohromady snižuje pracovní zatěž posádky a umožňuje bezpečnější let v oblastech bez pozemní infrastruktury.

Problém je však cena. Odhadovaná cena Mi-38 je 1,3 miliardy rublů (482 milionů Kč), což je více než dvojnásobek oproti cirka 500 milionům rublů (185 milionů Kč) u vrtulníků rodiny Mi-8.

Je proto docela možné, že Mi-38T nakonec nebude mít v ruské vrtulníkové flotile příliš velké zastoupení a objednávka několika strojů poslouží pouze na podporu exportu, případně na podporu prodeje civilního Mi-38. Podle různých zdrojů ruské ministerstvo obrany uvažuje v rámci vyzbrojovacího programu pro roky 2018 až 2027 o nákupu pouze 15 Mi-38T.

Zdroj: Rostec, BMPD

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruské letectvo dostane 400 modernizovaných Mi-8

Ruské letectvo by mělo podle posledních zpráv obdržet do roku 2020 na čtyři stovky modernizovaných ...

Česká armáda modernizuje vrtulníky Mi-171š

Armáda ČR získala před osmi lety z Ruska šestnáct zbrusu nových středních dopravních vrtulníků ...

Vrtulníky Mi-8 pro bojové operace v Arktidě

Na vojenské operace v arktické oblasti se již připravují i výrobci vojenské techniky. Ruská firma ...

Nové motory pro těžké ruské vrtulníky Mi-26 v roce 2025

Ruské vrtulníky (dceřiná společnost koncernu Rostech) pracuje na nových motorech pro supertěžké ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Charlie
    08:00 13.01.2020

    Je to sakra velká mašina... osobně si myslím, že Rusové budou nakonec kupovat větší množství, protože i když se Mi-8 vyrábí už mrtě let a pořád nemá vyčerpanej modernizační potenciál (zčásti díky tomu, že v dobách SSSR se modernizovalo opravdu pomaloučku polehoučku) - jmenovitě motory mají svoje výkonnější varianty, plně digitální kokpit to taky ještě nedostalo - tahle mašina má mnohem větší rezervy.

    Jediné co Rusové tradičně nedotáhli - a nejspíš to je díky předpokládanému použití - je konfigurace nástupních otvorů. OK, rampa cajk (možná ty krovky nejsou taková trága jak se zdá z fotky, ty může zkreslovat), ale dovolím si tvrdit že dveře měly být stejně velké "šoupačky" z obou stran a před nimy mělo být malé okýnko pro palubního střelce (ala Black Hawk). A doufám že to má systém snižování vrtulníku při nakládce, páč na fotce to vypadá ukrutně vysoko...

    • PetrTechnik
      11:01 13.01.2020

      No nevím, to by museli Rusové byt schopni zabezpečit dostatečnou servisní podporu. Pokud vezmu v úvahu klimatické podmínky Ruska, tak tam vice sofistikovanější řešení jsou většinou zdrojem problémů.

  • HEKTOR
    16:08 12.01.2020

    mňa by skôr zaujímalo,ako často a či vôbec sú vrtuľníky v ossr/ačr používané na prepravu materiálu...a myslím fakt nejakú pravidelnosť,nie 1-2x do roka...
    lebo na rozlohu sr/čr je preprava lacnejšia asi po zemi...a vrámci európy a sveta zase lietadlami...
    ale súhlasím s potrebou "niečoho väčšieho" ako uh-60 v ossr...

    • Scotty
      20:53 12.01.2020

      Od odpovědi jak často se takové přeprava provádí jsou tu povolanější. Ovšem že se s přepravou materiálu v Mi-171ŠM počítá svědčí to že se plánuje úprava podlahy pro systém rychloupínání nákladu podle standardů Severoatlantické aliance. Navíc se plánuje nákup paletového vozíku, který svou výškou umožní nakládku do Mi-171.
      http://czechairforce.com/news/...

  • alexa123
    09:00 12.01.2020

    Miroslav 12:44 11.01.2020

    ... A že nemáme výsadkové jednotky? ...

    To si teda veľmi nepotešil chlapcov z 5.špeciálneho pluku v Žiline. Iba dúfaj, že si tvoj príspevok neprečítaju lebo :)

    • Jura99
      10:35 12.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      neplet si vysadkare s SF nebo pruzkumaky.

    • Scotty
      11:19 12.01.2020
      Oblíbený příspěvek
    • Miroslav
      13:35 12.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      alexa: Ty si myslíš pojmy a dojmy. To, že na korbe T815 odvezieš 50 ľudí ešte neznamená, že je to zájazdový autobus. Ani žilinský pluk špeciálneho určenia nie sú výsadkovou jednotkou. Je to len jedna z ich spôsobilostí. Ale to z nich ešte nerobí výsadkovou jednotkou.

      • Sgt Murphy
        14:03 12.01.2020
        Oblíbený příspěvek

        Celá koncepcia OS SR je na pi...u a žiaden minister obrany od vzniku samostatného štátu ešte nemal gule na to, aby premenil OS SR na funkčný, efektívny, dobre vycvičený a vybavený celok. Špeciálnym jednotkám chýbajú mnohé spôsobilosti, nemáme výsadkové jednotky, nemáme horské jednotky, nemáme aeromobilné jednotky a ten zvyšok čo ostal z čias minulého režimu... ten netreba ani komentovať.

        • Sgt Murphy
          14:09 12.01.2020
          Oblíbený příspěvek

          A pravdaže, skoro som zabudol na zálohy. V takom bordeli nám stačia BH aj bez guľometov a ochranných systémov, pretože ak sa niečo zomelie, OS SR bude tá posledná čo by sa na niečo zmohla.

          • HEKTOR
            15:54 12.01.2020

            Sgt Murphy - a čo by sa malo zomlieť.????
            keď vyhrá nato,tak vyhráme aj my...a keď vyhrá rusko,čína a podobne,tak s koalíciou smer-kotleta-sns sme opať na strane víťazov...stačí len ten úvodný frmol nejak prečkať... "kam vietor,tam plášť"...
            nemôžete vidieť všetko tak čierne... :)

        • Jura99
          14:31 12.01.2020

          nejnoveji me docela zarazilo, ze vasi vojaci jako prvni doslova utekli z Iraku, jeste se ani nevystrelilo. Je to rozhodnuti politiku a veleni, ale nepusobi to moc dobre. Jinak je navenek divne, ze rozpocet MO SR atakuje 2%, ale zasadni modernizace stoji.

          • HEKTOR
            15:47 12.01.2020

            Jura99 - no tak sa opäť poďme hrať so slovíčkami...
            "utekli z Iraku" - no ako s to vezme...sú to vojaci a keď príde rozkaz,tak ho musia splniť... o ich "úteku" asi rozhodla vláda...a hlavne asi politici typu -danko,blaha,fico atď...
            to neznamená že by sa tam báli,alebo že by nechceli bojovať (aj keď tam nebojujú v pravom slova zmysle)...
            a kežde iracký parlament niečo schválil,tak tam vlastne už ani nemôžu ostávať ani naša a ani vaši...takže je dosť možné,že čoskoro utečú aj českí vojaci...
            a to že ten "útek" mali naši politici konzultovať so spojencami je vo vyspelej krajine samozrejmé...opakujem - vo vyspelej,ale na slovensku asi nie...
            2% - ale veď musíte úplne presne vedieť prečo modernizácia stojí,aj keď by peniaze boli...lebo sa VYVÍJA ...lebo SNS ...

          • tryskac
            15:54 12.01.2020

            Utek: v kontexte toho ze za ten 2 mesiace sú voľby a postava prezidenta Trumpa je v SR mimoriadne nepopulárna je to celkom zrozumiteľný postoj. Na margo spojenectvo - USA nekonzultovali svoje kroky so spojencami, preto v tomto prípade by som sa akýmkoľvek spojenectvom nezastitoval. Naopak Irán je na Slovensku celkom populárny, uz len preto ze su to arijci a aj preto, že im je svojím spôsobom dlhodobo ublizovane. Vlády SR mali vždy záujem o co najlepšie vzťahy s Iránom. Koniec-koncov, postoj ČR je značne rozdielny uz len kvôli ekonomickým záujmom, vid L159 v Iraku a podobne.
            Slovensko vysadkove jednotky typu celý vysadkovy prápor v ČR nemá, ale vysadkove spôsobilosti ma 5.PŠU a prápor ISTAR, oboje jednotky pod novo vzniknutým veliteľstvom SO.

          • tryskac
            16:00 12.01.2020
          • Jura99
            16:21 12.01.2020

            Hektor: iracky parlament odhlasoval rezoluci, ale pravomoc ma iracka vlada, ktera pokud vim nevyzvala spojence k odchodu.
            tryskac: Je to tedy smutnejsi nez jsem si myslel, ze by prohralo volby drzet partu se spojenci.

          • Gibon
            20:14 12.01.2020

            Jura:
            1) Drzitelom moci v Iraku, tak ako u nas ci u vás, je parlament. Schvalenim uznesenia o ukonceni prítomnosti cudzích vojsk sa z vojenskej pomoci stala okupacia.
            Okrem ineho iracka vlada povedala, ze sa uznesenim parlamentu riadit bude. To kebyze zas chces demagogicky vytahovat iracku vladu.
            Od prislusnika naroda, so skúsenosťou s okupaciou, krytou pozyvacim listom casti politickej reprezentácie, by som ocakaval iný pristup.

            2) na zaklade rozhodnutia velenia NATO bola cast vojenskeho personalu evakuovana do okolitých krajin. Vratane Slovakov, Nemcov,...

          • Scotty
            20:43 12.01.2020

            Gibon
            Irácká vláda prohlásila že chce po spojencích časový plán jejich odchodu. O okamžitém stažení nepadlo slovo.

          • HEKTOR
            21:00 12.01.2020

            Jura99 - Gibon to rozumne zhrnul...a hlavne chlapov len stiahli tuším do kuvajtu,takže keby išlo iba o to,stále sa ešte môžu vrátiť...
            a prosím vás aký spojenci...?..všetci sme spojenci keď sa nám to hodí...viď. momentálne "trojka" nato-turecko-rusko ....kto je koho spojenec .??

          • Jura99
            07:18 13.01.2020

            Hektor: mluvte za sebe, jestli je SR spojencem "kdyz se to hodi" ma mozna historickou tradici. O CR nevim, ze by spojenectvi v NATO brala vypocitave.
            Gibon: moc je v demokracii rozdelena, parlament ma moc zakonodarnou a vlada moc vykonnou.

          • Clanek
            09:34 13.01.2020
            Oblíbený příspěvek

            OS SR melo v Iraku 4 (slovy ctyri) vojaky, kteri typicky pojurovsku neutekli, ale byli stazeni do Kuvajtu, tedy tam a v ten stejny den jako jejich Nemecti kolegove (pusobici ve stejne misy).

          • mudry.udrzbar
            09:47 13.01.2020

            Jura, je o tebe zname, ze ti nejaky Slovak kedysi po***** frajerku a odvtedy je tvojou najvacsou aktivitou na tychto strankach hejtovat vsetko co sa len mihlo okolo Slovenska. OSSR skutocne nedavaju vela priestoru na chvalu, ale z teba ta osobna "zášť" uplne vyzaruje :)

            A teraz k veci, si zase mimo, o stiahnuti tych 7 slovenskych neboziakov nerozhodovalo Slovensko, ale velenie operacie NATO a boli stiahnuti spolocne s viacerymi dalsimi jednotkami. To, ze sa to stretlo s predvolebnou kampanou kpt. kkt. Danka je iba nahoda.

          • Clanek
            09:48 13.01.2020

            @Gibon
            "Drzitelom moci v Iraku, tak ako u nas ci u vás, je parlament. "

            Spatne.
            Delba moci predpoklada pravy opak, a sice ze parlament (nebo jinak nazvany voleny organ) zastava ZAKONODARNOU moc, ale VLADA (vladnout) je sverena do rukou (lisi se podle statu, ale v zasade vzdy jde o kombinaci) prezidenta, predsedy vlady, vlady. Parlament nevladne. Vladne vlada. Jinak receno dokud se Iracka vlada nevyslovy o odchod cizych vojsk ze sveho uzemi, nejde o zadnou okupaci at si parlament schvali XY zakonu. V demokraticke spolecnosti se vlada zodpovida parlamentu, takze pokud bude v parlamente prevladat nazor ze vlada nejedna v zajmu zeme, je to prave parlament, ktery muze v nejake podobe vyvolat predcasne volby a tim ukoncit vladu a dat moznost sestavit vladu jinou.
            Takto to funguje obecne, samozrejme si to kazdy stat resi po svem ve sve ustave a nuance se lisi.

            PS: To co popisujete je parlamentarismus, a urcite to neni vec bezna nebo spravna.
            PS2: Iracka valda se do ted pokud mi je znamo nevyslovila o odchod spojeneckych vojsk. Jedine o co oficialne pozadala je plan stazeni.

          • Scotty
            10:37 13.01.2020

            Clanek
            Tak to není. Vláda opravdu vládne tj. její členové spravují ministerstva a může navrhovat zákony to můžou můžou i poslanci parlamentu. O návrzích zákonů hlasují zvolní poslanci. Pokud zákon projde stává se závazný pro všechny občany, tedy i pro vládu.

            Irácký parlament ovšem žádný zákon zakazující nasazení mezinárodní koalice na jejich území neodhlasoval. Přijal usnesení na kterém vyzval vládu k zajištění odchodu vojáků. Tedy další kroky jsou na irácké vládě.

          • Jura99
            10:39 13.01.2020

            Clanek, Gibon, Mudry,udrzbar, tryskac: pánové raději se dohodněte, kdo vlastně vaše vojáky stáhnul. Jestli velení NATO, vaši politikové nebo irácký parlament. Do té doby ze sebe děláte šašky a velmi nelichotivě se do tématu zamotáváte, že vlastně Iránce máte rádi, protože jsou árijci (to je v kontextu slovenské druhoválečné historie dost sprostý důvod) a že jste v NATO spojenci, jen pokud se vám to hodí.

          • Clanek
            11:59 13.01.2020

            @Scotty
            To neni tak jednoduche, ze vydanim zakona je ten automaticky zavazny pro vladu, to neplati. Vlada se pohybuje v mezich danych ustavou a doplnujicimi zakony. Dulezite je ze parlament muze na vladu jen skrze zakony (tedy i kdyz vlada nebude nejaky zakon dodrzovat). Pokud napriklad parlament skrze zakon naridi stazeni vojaku z Afganistanu, vojaci z Afganistanu neodejdou na zaklade precteni zakonu, ktery vyjde nekde ve sbirce... odejdou z Afganu az to dostanou rozkazem od ministra (clena vlady) nebo v pripade valky od presidenta, v obou pripadech az to dostanou od vykonne moci. Nezodpovidaji se parlamentu primo, nejde o poruseni zakona z jejich strany. Pokud se sam ministr zakonu vzepre, znovu nepujde automaticky do vezeni (leda by jiz takovy zakon uz existoval a podobny postih specifikoval), ale bude se to resit v ramci klasickych parlamentnich tahanic.

            Zkracene furt plati ze vladne vlada, ktera se "jen" zodpovida parlamentu. Ergo tvrzeni Gibona, ze vladne parlament neplati nikde jinde jen v parlamentarismu (coz neni priklad ani SR, ani CR a predpokladam ze ani Iraku). Zrovnatak ve vztahu navenek stat zastupuje vlada nebo vladou urceny clen, ne parlament. Treba ministr zahranici, vladni vyslanec (Komise), predseda vlady (treba Evropska rada) atd.

            PS: Delbu moci, jeji dulezitost a lpeni na jejich principech bych v zadnem pripade nebagatelizoval. Je to jeden z nejcenejsich statku a garantu svobody co mame.

          • Gibon
            12:27 13.01.2020

            Clanek: mal by si si dostudovat ustavu a politologiu.
            Rozhodnutia parlamentu su pre vladu zavazne.
            Ostatne:
            Článek 6
            Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.
            Článek 68
            (1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
            Článek 72
            (1) Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru.
            Z coho jasne vyplyva v duchu ustavy podriadenost vlady voci parlamentu vo vykone moci. Ano vykonava ju vlada, ale len v ramci hranic zakona a nesmie konat nad ich ramec. Pobyt spojeneckych vojisk sa riadi dohodou z roku 2014 a iracky parlament zaviazal iracku vladu, aby tuto dohou ukoncila. Iracka vlada v demokratickych mantineloch musi parlamentu vyhoviet.

            Rozhodovanie o politických otázkach prebieha hlasovanim s parlamente a u vas aj v senate.
            V pravych demokratickych rezimoch je nepredstavitelne, aby sa vlada uznesenim parlamentu neriadila. Samozrejme v demokraciach karpatskeho typu to moze byt inak.

            Nech je ako je, iracka vlada rozhodla, ze uznesenie irackeho parlamentu bude ctit a poziadala velenie operacie o harmonogram stiahnutia vojakov. Co US odmietli, vraj im nebude Irak urcovat kedy ich vojaci opustia krajinu.
            https://www.teraz.sk/zahranici...

            V tejto chvili je to okupacia, nech si hovori kto chce co chce.
            Opakujem, z naroda, ktory prezil 22 rocnu okupaciu, ktora bola dokonca odobrena ako vladou tak federalnych zhromazdenim, by som ocakaval iny postoj.

          • Clanek
            12:58 13.01.2020

            Ne Gibon, open zcela spatne. Nejen ze to z tech vytrzenych par paragrafu nevypliva jasne, nevypliva to z toho ani nejasne, nevypliva to z toho nijak. Unika vam podstata delby moci, mohu doporucit jakykoliv link, treba i na wikipedii.

            Podstatne je pochopit vztah Iracky parlament X Iracka vlada, a predevsim pak to ze je to Iracka vnitrni zalezitost. A ted si zahraju na americkeho generala, tak takova vnitrni debata me vubec nezajima. Me nezajima totiz zadne diskuse a debaty, ktere se vedou na nizsich patrech... Muj partner pro jednani i pro vyhnani je pouze a jen vlada. Stejne jako treba Slovensko ve vztahu ven zastupuje vlada a prezidentka. Pokud se parlamentu nebude libit jak je slovensko zastupovano, ma k tomu opravne prostredky (treba neduvera vlade), ale az do ustanoveni vlady nove je navenek Slovensko furt zastupovano vladou (treba i tou v demisi). Pokud se volicum nebude libit jak Slovensko zastupuje prezidentka, spocitaji ji to v pristich volbach. Zaproda-li se az moc, existuji dalsi opravne prostredky (treba Zeman v CR uz nejaky patek celi vyhruzkam ustavni zalobou). Hlasovani v organech EU, dalsi krasny priklad demonstrujici rozdil mezi moci zakonodarnou a vykonnou. EU nezajima co si schvalime nebo neschvalime v parlamentu, ten ma kolikrat az/jen ratifikacni funkci. Dulezite je za co zvedne ruku exekutiva (komisar, predseda vlady...), kteri se az zpetne mohou/nemusi zodpovidat domacimu parlamentu. Tohle je taky zaklad demokratickeho deficitu v ramci EU, kde mame EU parlament a michame jablka s hruskama a je z toho vic problemu nez naopak, ale to je na jinou debatu.

            A zpet k Iraku: kdyz se iracka vlada jasne vyslovy, ze se maji spojenecka vojska pakovat, okamzite, a ty se okamzite pakovat nezacnou, az pak se z pomoci stane okupace. Do te doby je to hastereni na domaci politicke scene, ktera me vubec nemusi nezajimat. Nejake rozhodnuti parlamentu ze me okupanta neudela.

            Okupaci CSSR bych do toho netahal, protoze v tom pripade byl jak parlament tak vlada pouha loutka okupanta. Zadne slobodne volby, zadny oficialni odpor nebyl mozny. Uz jen to ze to v Iraku lze, se slobodne vyjadrit ze u sebe cizy vojska nechteji, je dukazem toho ze okupovani nejsou. Az kdyz se zacneme protivit vuli jejich vlady staneme se okupanty.

            PS: Vubec zajimava je treba situace ve velke britanii, ktera ma vicekomorovy parlament (zakonodarna moc), vladu (vykonna moc), a kralovnu, ktera stoji bokem. Nevladne, jen panuje. :)

          • HEKTOR
            19:01 13.01.2020

            Jura99 - asi budete fakt romantik ak veríte v nejaké spojenectvo...ako osobne by som bol fakt rád ak by to fungovalo aj v praxi,ale keď vidím čo sa deje,tak to proste nefunguje...a vždy sú v popredí (ekonomické) záujmy tej ktorej krajiny...
            ako som už písal -viď. nato-turecko-rusko...dnes na AN -nemecko a francúzsko nechcú poliakov na vývine nových tankov... nemecko je na strane rusov pri výstavbe nord stream 2,aj keď to škodí spojencom...atď....
            irak - neriešte slovákov že "ušli",len sa stiahli do kuvajtu a odtiaľ sa možu kľudne vrátiť do iraku...a je úplne jedno kto,alebo čo vládne v iraku...ak tam američania neudržia pri moci cez $ "svojich",tak aj tak pôjdu všetci domov...
            a skúste sa už preniesť cez minulosť...to čo bolo pred/počas/po 2.sv.v. je už jedno...česko bolo v jednom štáte s nemeckom a slovensko bolo "samostatné"...a čo z toho vyplýva..??akurát to,že sme dva malé bezvýznamne národy ktoré nemajú vo svete a ani v európe vplyv...
            u nás máme vládu a politické strany ktoré ktoré sú ako spojenci "západu" nedôveryhodné...a u vás je zase váš prezident taký neistý či západ,alebo rusko/čína...
            tak čo si tu ideme navzájom stále vyčítať...?!.

          • Jura99
            19:17 13.01.2020

            Hektor: NATO je velice dobře fungující obranná aliance a zatím si nikdo za 70let nedovolil napadnout některý členský stát.
            Pokud jde o krizi v Iráku-Iránu, tak zatímco USA přisunovaly do regionu posily (3000 výsadkářů), některé státy své vojáky naopak odsunovaly. Fajn, rozhodnutí každého, ale nechtějte, abych chápal, že pro jistotu někdo stáhne vojáky z krizové oblasti. A nakonec ta věc, že má někdo rád Iránce, protože jsou árijci, no comment.

          • HEKTOR
            21:22 13.01.2020

            Jura99 - no,keď to trošku rozmením na drobné...
            za 70r nato- rok 49 do roku 55 (vznik varšav.paktu) -6r relatívneho mieru po 2.sv.v.
            do roku 91 (zánik varšav.paktu) - obdobie keď by prípadný konflikt znamenal koniec sveta...
            do cca 2010 rusko sa spamätáva z rozpadu zssr a finančného kolapsu...
            a neviem si predstaviť ktorí iný štát (európsky) by si dovolil napadnúť štát v nato...
            osobne som zástanca členstva v nato (osobne rusom neverím),ale fakt je,že nato je čoraz menej bojaschopné...

            "O CR nevim, ze by spojenectvi v NATO brala vypocitave." -nesúhlasím,práve pre krajiny ako je čr a sr je členstvo v nato svojím spôsobom vypočítavé,lebo je jasné že samé sa neubránia a preto volíme kolektívnu obranu...a to chápem a schvaľujem to...čo ale nechápem,je fakt,že väčšina krajin dobrovolné vstúpi do nato a potom majú problém splniť základnú podmienku - 2%... a aj to je vypočítavosť...

            a počkajme ako sa k situácii v iraku postaví česká vláda a na kroky ktoré následne podnikne...ak napr. stiahne vojakov domov,tak potom som zvedavý čo tu napíšete...

          • major
            12:49 14.01.2020

            tryskac to vystihol - stiahnutie slovenských vojakov bol čisto predvolebný ťah, aby sa tá skorumpovaná mafiánska banda ešte zubami-nechtami udržala pri moci. Ja by som nehovoril o zrozumiteľnom, ale o vypočítavom a hlavne úbohom rozhodnutí s plytkými pohnútkami.

            Snaha naskočiť na populistickú vlnu a vziať pár voličov fašistom Kotlebovi a Harabinovi spoliehajúcich sa na zneužívanie prízemných pudov lžami a dezinformáciami.

            Seriózny partner sa nerozhoduje podľa momentálnych nálad ľahko ovlyvniteľnej verejnosti, ale podľa dlhodobých záväzkov. Zmeny presadzuje na pôde NATO a stojí v jednej línii so spojencami. O to viac pokiaľ je jeho účasť v zahraničí len symbolická.

          • skelet
            17:53 14.01.2020

            hektor: nejde o to jestli se někdy stáhne, ale kdy se stáhli (a je jedno jestli do Kuvajtu nebo rovnou do SK). Zkrátka jakmile se vyostřila situace, tak SK stáhlo své vojáky (a zase je jedno jaký počet). To na Vás moc dobré světlo nevrhá.

          • HEKTOR
            23:51 14.01.2020

            skelet - vďaka za vysvetlenie a myslím to vážne...už som pochopil vlastne o čo ide... kto chce psa biť....

          • Jura99
            08:12 15.01.2020

            Hektor: skelet to vystihnul naprosto přesně, bohužel ten dovětek o "kdo chce psa bít.." ale vůbec nesvědčí o tom, že jste pochopil, o čo idě.

          • skelet
            17:46 15.01.2020

            Hektor: to není o tom, kdo chce psa bít..
            ale ber to z pohledu občana ČR. Dáváš si snídani a čteš si titulkové zprávy na ČT24. A zde se píše Irán slibuje USA tvrdou pomstou, Trump oznámil, že USA mají vypracovaný seznam iránských cílů, Trump varuje Irán před vojenskou akcí. A o dva dny později se tam dočteš Slovensko stahuje své vojáky z Iráku, Německo omezuje svůj kontingent v Iráku, Francie své vojáky nestahuje, USA své vojáky nestahuje, Česko své vojáky nestahuje.
            No a takhle se to prostě vnímá. Problém - úprk. PR si děláte jen sami.

  • alexa123
    08:56 12.01.2020

    Scotty 12:22 11.01.2020

    OSSR po pořízení UH-60M opravdu s největší pravděpodobností stroj téhle kategorie pořizovat nebudou. Navíc nemáte ambici budovat větší výsadkové jednotky.

    Na para-výsadky predsa nepotrebujeme vrtuľníky ale lietadlá. Aj keď dva Spartany je málo.

    • Scotty
      11:14 12.01.2020

      Krom malého detailu že skákat se dá i z vrtulníku. Nemluvě o aeromobilních operacích, ačkoli to není záležitost čistě výsadkářů.

      • HEKTOR
        16:01 12.01.2020

        alexa123 , Scotty - ono je asi úplne jedno koľko máme/máte lietadiel,alebo vrtuľníkov.ani ossr a ani ačr,nemá kapacity na vysadenie svojich výsadkárov naraz...a nemala ich ani čsla,tam sa vraj počítalo so sovietskou pomocou v prípade bojovej operácie...
        Scotty -no ono sa dá skákať aj z vrtuľníku,to máte pravdu,ale nie som si istý,či sa to aj v bojových operáciach používa...to je záležitosť lietadiel...ako ste písali,vrtuľníky skôr ten aeromobilný spôsob...

        • Scotty
          19:20 12.01.2020

          AČR má ambici vysadit na jeden vzlet kompletní výsadkářské komando. Pokud by měl být nasazen celý pluk byla by nezbytná pomoc spojenců. Proto výsadkáři trénují seskoky z C-130 a mají být pro toto letadlo certifikované české padáky OVP-12 SL.
          Není žádný důvod v bojové akci neprovádět výsadky z vrtulníků. Hromadné výsadky z CH-47 se pokud vím v USA běžně trénují.

          • HEKTOR
            20:51 12.01.2020

            Scotty - no tak som to aj myslel,že tréningové zoskoky sú z vrtuľníkov bežné,veď na tréning je dobrý aj balón...a je dosť možné,že keby sa jednalo o "ostrú" akciu,tak chlapov vyhodia cez lano aj napr. na us padákoch bez nejakého preškolenia...

          • Scotty
            20:59 12.01.2020

            HEKTOR
            Naši výsadkáři v případě vysazení z C-130 skáčou na amerických padácích. Z jejich pohledu je ale OVP-12 podstatně lepší padák, proto chtějí jejich certifikaci i pro americká letadla.
            Zrovna u CH-47 si dokážu výsadek v bojové akci představit bez problému. Nevím co by tomu mělo bránit.

          • HEKTOR
            22:15 12.01.2020

            Scotty - problém by mohol byť možno dolet a dostup...a možno nie...
            a samozrejme kto by bol protivníkom...aj keď proti "slabšiemu" protivníkovi by bol možno vhodnejší už spomínaný aeromobilný typ nasadenia...

          • Scotty
            22:32 12.01.2020

            Chinook má dostup 5640 m, to je víc než dost. Jestli bude zvolen vrtulník záleží na konkrétní misi. Američani ovšem určitě necvičí výsadky z CH-47 proto že by neměli nic jiného.
            https://www.youtube.com/watch?...

          • alexa123
            08:00 13.01.2020

            Scotty, už zo samotného princípu vyplýva, že para-výsadky z vrtuľníka sú nezmyslom. Hektor správne napísal, že vrtuľníky sú dobré na para-výsadky iba v prípade výcviku. A teraz k faktom prečo je to tak. Na padákový výsadok potrebuješ aspoň 300m výšku (v prípade, že paragani budú mať aj záložné padáky) - dva padáky je obyčajný balast o váhe cca 20kg, ktorý sa po pristati už nevyužije. Vysadzovacia rýchlosť lietadla je cca 300km/hod čo znamená veľký rozptyl výsadkárov na zemi čo znamená veľkú stratu času, kým sa na zemi dá jednotka dohromady (v prípade silného vetra ten rozptyl bude XXL a o riziku zranenia ani nehovorím). Okrem toho na hromadné výsadky potrebuješ terén s minimom prekážok (lesy, vodné plochy, budovy a pod. ) Ale čo je asi najhoršie, pri výške zoskoku 300m je lietadlo zachytené radarom PVO a výsledok je jasný.
            A teraz výsadky z vrtuľníka. Prečo má vrtuľník vystúpať do 300m aby vysadil paragánov s padakovým balastom 20kg, keď toto isté môže urobiť v prízemnom lete bez rizika zachytenia radárom t.j. takmer istým zostrelením, presným pristátim do terénu aj v prípade zlého počasia (vietor, hmla, ...) kde to je potrebné (nulový rozptyl vojakov a s tým súvisiaca strata času pri sformovaní sa jednotky, nulové zranenia). Posledné mne známe para-výsadky urobili Amíci pri intervencii do Afghanistánu a Franzúzi v Mali ale mohli si to dovoliť iba preto, že tieto krajiny nemali žiadnu alebo možno takmer žiadnu PVO. Jediná výhoda výsadkov z lietadla je veľký dolet lietadiel a ich nosnosť v porovnaní s vrtuľníkmi a to je asi tak všetko. Mohutné padákové výsadky Rusov alebo iných armád sú sice impozantné ale ja by som v tých lietadlách nechcel byť..

          • Scotty
            09:01 13.01.2020

            alexa123
            Takže Američani (a nejenom oni) jsou nejspíš pitomci když své výsadkáře cvičí v provádění seskoků z vrtulníků. Dobré vědět.

          • HEKTOR
            18:41 13.01.2020

            Scotty - nie nie sú pitomci...akurát ako píšete je to nácvik...a nácvik z vrtulníkov je lacnejší a niekedy aj praktickejší - nie je potrebná pristávacia dráha pre lietadlo...a hlavne,výsadkári cvičia nie z čoho vyskočia,ale hlavne ten samotný let a pristátie...

          • Scotty
            21:16 13.01.2020

            Tak C-130 má náklady ne letovou hodinu skoro stejné jako CH-47. Takže úspora v tom určitě nebude. Nechme to armádním plánovačům, oni určitě vědí proč to dělají.

          • HEKTOR
            21:46 13.01.2020

            Scotty - súhlasím :)

        • Jura99
          08:13 13.01.2020

          Hektor: OSSR nemá žádné letadlo/vrtulník s dokonalou výbavou pro nasazení nad oblastmi bojů, chybí systém ochrany před PLŘS. V AČR mají tento sytém Mi-171ŠM modifikované pro SOATU, dále C-295M a mají jej mít i UH-1Y a objednané C-295W . Jak správně píše Scotty, má být kapacita pro vzdušný výsadek jen jednoho výsadkového komanda, výsadkový pluk bude mít však 5 komand (vč. 1 AZ), proto se certifikují naše padáky pro americké dopravní stroje.

          • HEKTOR
            18:36 13.01.2020

            Jura99 - ale veď už pochopte,že keby nastal globálny konflikt tak ani sr a ani čr nie je schopné samostatne operovať...zabudnite na nasadenie komanda na vrtuľníkoch...vždy budeme niekde začlenení...ak sa samozrejme naše vlády nejak dohodnú so spojencami...čomu osobne sám neverím...
            to že je niečo certifikované je pekné a aj správne...ale či to bude aj v praxi,tak to až čas ukáže...

  • Storm
    11:19 11.01.2020

    Autorům děkuji za článek...

    K vrtulníku, je to moc hezký vrtulník kombinující ruskou vrtulníkovou školu, se zavedenými trendy té západní... Tedy tady hodnotím především zatím jen design, ttd mi chybí... Jediné co se jim moc nepovedlo, jak píšou již podemnou, jsou dveře do nákladové kabiny... Na levé straně navíc zbytečně minimalistické... Co ale dle mého názoru úplně podělali je přístup do nákladového prostoru zezadu... Systém složitější než krovky u klasické Mi17... Absolutně nevhodné pro vojenské mašiny, omezující, více součástí vyšší riziko závady, absolutně omezující spodní díl který má tvar " U ". Dovdete si představit něco do tohoto vrtulníku zezadu nakládat, když budete potřebovat k nákladu přistupovat z boku? Já ne... Tvar rampy a otevřené krovky bude vše komplikovat ... Tři díly ještě blbého tvaru, namísto zavedeného systému jediné rampy je absolutní nesmysl...

    • vixl
      11:50 11.01.2020

      ničeho se neboj ty, Mi-26 má vrata řešené podobně

      • Scotty
        12:23 11.01.2020

        Kolja ty něboj sa.....

      • Storm
        12:31 11.01.2020

        Vixl
        ničeho se neboj ty, Mi-26 má vrata řešené podobně

        Já se ničeho nebojím... tipovku na tenhle vrtulník určitě nikdy mít nebudu...

        Tobě ale uniká, že Mi26 je mnohem větší vrtulník s mnohem více místa pod ocasním nosníkem a s mnohem širším trupem a tedy i s širší rampou ;)

        • RiMr71
          13:47 11.01.2020

          "tipovku na tenhle vrtulník určitě nikdy mít nebudu...!

          ...tak tipovku určitě ne...

          • Storm
            18:38 12.01.2020

            Ale no ták Rimmre... Vím že bereš drogy na učení, "ale ty jsou zakázané příteli, jsi ve velmi vážném těžkém a hlubokém průseru chlapče"... uvědom si že "v sobotu večer nikdo nepracuje"... "Pařba a flink chtějí celého člověka"... Red Dwarf

    • flanker.jirka
      16:18 11.01.2020

      Storm
      pokud se ten vrtulník bude vůbec vyrábět, tak náhradní řešení je známé, Přepracují to stejně jako rampu u Mi 171. Boční dveře se pak mohou používat minimálně, fungovali by s tím prostě jako s Chinookem.

      • TF_HU
        09:47 12.01.2020

        Rampa u 171 je dobrá tak na půl...dobrá tak na zemi.

        • flanker.jirka
          19:10 12.01.2020

          Pro nakládku a vykládku materiálů to v 99,9% činnosti může stačit. Nebo to má jiné úskalí?

  • Roland
    07:59 11.01.2020

    vrtulníky jim jdou - ruská vrtulníková škola vycepovaná nutností dostat se daleko s velkým nákladem a nutnou spolehlivostní vzhledem k podmínkám na sibiři a podobně má své kouzlo

    • dusan
      21:08 11.01.2020

      Blbé je to, že "jdou" len tie čo boli vyvinuté ešte za Sojuzu ..... hlavne radu Mi-8/24 ....

      Nové konštrukcie nie sú (mimo malých typov) a je evidentné, že v dohľadnom čase ani nebudú.

  • RiMr71
    00:54 11.01.2020
    Oblíbený příspěvek

    MOc hezký a zajímavý stroj, bohužel země původu ji deklasuje pro běžné zákazníky. Možná tak Indie, Irák, Turecko... a tím se postupně dostáváme k obvyklým "šmudlům" následovaným africkými babábistány...

  • fotr
    21:16 10.01.2020
    Oblíbený příspěvek

    MI38T bude skutečně asi jen na podporu exportu protože v počtu který by armáda potřebovala jde o dost velkou investici a ta je za předpokladu že bude splněna dodávka těch 400 ks modernizovaných MI8 zcela zbytečná.
    Mnozí tu zmiňují různé nedotažené projekty, jedním ze zásadních problémů jsou motory. Když Rusko přišlo o své projekční a výrobní kapacity a jejich zkušenosti právě s výrobou leteckých motorů na Ukrajině, dostalo se do ošemetné situace se kterou bojují dodnes. Tím že se jim uzavřela cesta k nákupu západních motorů a i většina zamýšlené spolupráce západních firem se musela někde projevit. Vyvíjet najednou několik různých typů je nereálné, na to prostě nemají kapacity a to nehovořím ani tak o financích.
    Vzhledem k tomu že ta 38T nepřináší proti MI8 zas tak zásadní a přelomové rozdíly, nepovažuji její masové nasazení v jejich armádě za pravděpodobné.
    Navíc oni už mají ty osmičky v ruce a jistě nebudou chtít investovat obrovské peníze a kvanta času na změnu veškeré logistiky a výcviku pilotů ale hlavně pozemního personálu.

  • technik
    18:19 10.01.2020

    Vrtáky prostě dělat uměj.
    Trochu OT
    Nezachytil někdo důvěryhodný zdroj s výsledky testování S400 v Turecku?

  • flanker.jirka
    17:48 10.01.2020

    Má to zajímavé parametry, zatím je to pouze na zeleno natřený vrtulník-prototyp.
    Trochu se divím, že v předu jsou úzké dveře se schůdky, přitom u posledních verzi Mi 8 a Mi 171 jsou k dispozici posuvné dveře na bocích, jedny úzké cca 65 cm a druhé cca 120 cm, ten rozdíl v šířce je znát. I když, pokud by to mělo fungovat podobně jako Chinook, tak zadní výstup asi stačí.

    • Scotty
      18:58 10.01.2020

      Posuvné dveře jsou na druhé straně. Ovšem připadá mi že jsou opravdu vysoko a bude se do toho ze stany posuvných dveří nastupovat ještě hůř než do Mi-171.
      https://www.facebook.com/43vpr...

      • flanker.jirka
        20:38 10.01.2020

        Máte pravdu, vypadá to na tom videu že má před pravými dveřmi vodící lištu.
        Co se týče mi 171 mají posuvné dveře na obou stranách

  • Miroslav
    17:30 10.01.2020
    Oblíbený příspěvek

    Toto mohol byť ruský bestseller na európskom trhu. Večná škoda pre Európu a hlavne pre Rusko, že projekt Euromil takto dopadol. Na európskom trhu takýto stroj chýba resp je za cenu ďaleko vyššiu. Rusi proste nie sú obchodníci.

    • Matesaax
      18:39 10.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      Naprostý souhlas, je věčná škoda, že místo, aby se naplno vrhli na dokončení tohohle vrtulníku, tak raději vyrábí stopadesatou variantu staré sedmnactky a Mi-38 zastara dřív než se začne vyrábět, jeden z mnoha zmarenych ruských projektu, ostatně Kamov - 62 je na tom ještě hůře.

      • Miroslav
        19:03 10.01.2020

        Ten KA-62 mal nejaké Francúzske motory nie? Ináč dizajnovo veľmi pekná mašina. Mám rád ruské vrtuľníky. Nevieš o tom viac prečo to nešlo ďalej ten kamov alebo kde sa to zaseklo?

        Mi-38 sa mal pôvodne vyrábať v spolupráci s Airbusom, aj západné motory to malo mať a tým pádom by nebol problém sa dostať na európsky trh. Neskutočný amaterizmus z ruskej strany. Veľmi by som chcel vidieť taký stroj aj u nás v OS SR.

        • Janko Paliga
          00:25 11.01.2020
          Oblíbený příspěvek

          Miro, o Mi-38 vyšlo niekoľko článkov v Letectví a kosmonautike, napr 8/2018, 4/2010....

          Tento stroj by sa u nás uživil, potreboval by ale výrazne lepšiu servisnú podporu, ako nám RF dnes vykonáva na našom letectve a PVO. Problémy so servisom ale netrvajú krátko, naopak. Za tie roky, ak by chceli, už by to mali poriešené.

          • alexa123
            11:00 11.01.2020

            Tento stroj by sa u nás uživil ...

            Sorry ale toto je absolútna hlúposť. Ako by konkrétne slovenské resp. české letectvo mohlo využiť vrtuľník s výkonmi 40 vysadkárov/6 ton nákladov keď vrtuľník s podobnými výkonmi napr. Chinook ma iba niekoľko letectiev štátov, ktorých ekonomika resp HDP je na úrovni "inej galaxie". Obidve naše letectvá majú problém kúpiť smiešnych cca 10-15 kusov kategórie 12 vysadkárov/3 tony nákladu a ty tu blúznich o vrtuľníku násobne väčšej. Pochopil by som to iba vtedy, keby si si pred napísaním svojho geniálneho príspevku šňupol nejakú marianku.

          • skelet
            11:17 11.01.2020
            Oblíbený příspěvek

            nevím jak OSSR, ale AČR má poměrně nové Mi-171š, s kterými se počítá na dalších deset až patnáct let. Přičemž naše nákupy směřují k nákupu nového vrtulníku podobné kategorie jako je Mi-171š. Tedy s vyšší přepravní kapacitou, než má UH-60M OSSR. Tedy něco a lá S-92, H225M, AW101, CH-47 apod.

          • Scotty
            11:51 11.01.2020
            Oblíbený příspěvek

            alexa123
            CH-47 provozují i státy jako Španělsko, Itálie nebo Turecko. Kteří rozhodně nemají HDP na úrovni jiné galaxie. AČR rozhodně v budoucnu nákup většího vrtulníku čeká, jediná otázka je kdy k tomu dojde.

          • alexa123
            11:54 11.01.2020

            OK, dostal som zatial 2 minusy za svoj nazor. Ak mate odvahu, mozete mi vyargumentovat preco nase letectva vedia vyuzit tento "mega" vrtulnik ak im chyba vrtulnik kategorie Kiowa?

          • Scotty
            12:22 11.01.2020
            Oblíbený příspěvek

            alexa123
            AČR momentálně tahle kategorie nechybí protože provozuje a nějakou dobu ještě provozovat bude 15 kusů Mi-171 (otázka je jak bude řešená náhrada kbelských Mi-17). Ovšem do budoucna bude vrtulník takové kategorie potřeba minimálně pro zajištění přepravních kapacit pro Výsadkový pluk.
            Pořízení pár kusů menšího vrtulníku předpokládám jako náhradu W-3A Sokol.

            OSSR po pořízení UH-60M opravdu s největší pravděpodobností stroj téhle kategorie pořizovat nebudou. Navíc nemáte ambici budovat větší výsadkové jednotky.

          • Miroslav
            12:44 11.01.2020
            Oblíbený příspěvek

            alexa: Po odstavení Mi-17 bude chýbať stroj s rampou na vyslovene nákladnú prepravu. ČR dostala nové Mi-171 z deblokácii takže si s týmto nejaký čas nebudú musieť lámať hlavu.

            Pripomínam predom, že nemusí ísť (a zrejme ani nepôjde o Mi-38 ani Mi-17). UH-60 je dobrý stroj ale nie napríklad na dopravu pomoci, vybavenia či evakuáciu napríklad v prípade prírodnej katastrofy alebo pri každoročne sa opakujúcich lesných požiaroch. Treba tiež brať v úvahu, že Slovensko je krajina s členitým terénom kde je vrtuľník častokrát jedinou možnosťou ako sa dostať do niektorých oblastí v prípade potreby. Vrtuľníkové letectvo by malo mať v našej armáde určitú prioritu.

            Napríklad Jaro Naď ktorý sa už o necelé 2 mesiace môže kľudne stať ministrom obrany tiež presadzuje aby sa dokončil nákup UH-60 a tieto sa doplnili väčšími strojmi s rampou. Čas ukáže čo bude.

            A že nemáme výsadkové jednotky? No je to hanba rovnako ako to, že nemáme horské jednotky ktoré by vedeli krásne využiť terén a ktoré by iste uživiť vedeli

          • Scotty
            13:29 11.01.2020
            Oblíbený příspěvek

            Miroslav
            Pokud si dobře vzpomínám tak nějaké Mi-171 provozuje vaše Letka ministerstva vnitra.

            To že OSSR nemá větší výsadkovou jednotku bych jako tak velký problém neviděl. Spíš nerozumím tomu proč už dávno nepostavili nějaký elitní prapor "horských myslivců". Postavit takovou jednotku by nemuselo být ani příliš drahé. Ačkoli jsem zaznamenal že se přesunul váš 23.mopr do podřízenosti Velitelství sil pro speciální operace. Nevím ovšem jaké to bude mít pro prapor důsledky a jaké jsou s ním plány.

          • Miroslav
            20:04 11.01.2020
            Oblíbený příspěvek

            Scotty: Z deblokácii sme zaobstarali 4 ks Mi-171 pre letku MV. 2 sa potom predali alebo vymenili za 2 nové Bell-429 (jeden havaroval v Prešove). Takže ešte by mali byť 2 Mi-171.

            Čo sa týka tých horských jednotiek tak tie boli u nás už za Rakúsku-Uhorska. Dnes ich nemáme, asi sa nám okrem rozpočtu zmenšili aj hory

          • Janko Paliga
            22:14 11.01.2020

            @ alexa123
            "Pochopil by som to iba vtedy, keby si si pred napísaním svojho geniálneho príspevku šňupol nejakú marianku."


            ... kroť sa, kroť sa.... husi sme spolu nepásli. A keby aj hej, aj tak sa chovaj slušne.

            Miroslav to nižšie napísal výborne aj za mňa. Roj takýchto strojov by bol dobrým doplnkom ku Blackhawkom. A tretí do mariáša ešte nejaký ľahší stroj.

    • Baron
      09:37 11.01.2020

      Myslíte, že je politicky průchozí nákup pouze dopravních vrtulníků z Ruska některou evropskou zemí?

      • Miroslav
        10:34 11.01.2020
        Oblíbený příspěvek

        Teraz už nie. Pôvodne sa mal vyrábať v spolupráci s Airbusom (projekt Euromil) a s európskymi motormi. Ale celé to vyšumelo dostratena a Mil to nakoniec celé dokončuje po vlastnej línii. Preto hovorím, že je to škoda. Tento stroj sa mi veľmi páči a nové Mi-17 už zrejme kupovať nebudeme. Mi-38 bola istá nádej, že by sa to kúpiť dalo ak by to pokračovalo ako spoločný projekt

  • Argonaut.CZ
    14:58 10.01.2020

    Zajímavá konstrukce, ale v kapacitě a nosnosti je to mezi Mi-17 a Chinookem. Pak už je jenom mastodont Mi-26.

    • otecko
      17:00 10.01.2020

      ..dolet 1200 km s 6 tunama nákladu. V Rusku je vrtulník nejčastějším dopravním prostředkem v mimoevropských oblastech. To je to, oč tu běží.

    • vixl
      11:44 11.01.2020

      mastodonti (tzv. američtí mamuti) byli velcí jako dnešní sloni