První vozidlo Boxer CRV 8×8 pro australskou armádu

První vozidlo Boxer CRV 8×8 pro australskou armádu
První australský Boxer ve verzi MPV / Twitter DTR Magazine (Zvětšit)

Před dvěma dny německá společnost Rheinmetall předala australské armádě první kolové obrněně vozidlo Boxer CRV Block 1 (Combat Reconnaissance Vehicle). Australská armáda v rámci programu LAND 400 Phase 2 odebere 211 vozidel (původně 225). Kompletní akviziční náklady LAND 400 Phase 2 dosáhnou 5,2 miliardy australských dolarů (82,6 miliardy Kč).

První dodaný stroj patří do série 25 vozidel Block I vyrobených firmou Rheinmetall v Německu. Z této série bude 13 vozidel ve víceúčelové verzi MPV a 12 v průzkumné CRV. Ač mají MPV a CRV jinou výzbroj a uspořádání, všech 211 vozidel Boxer se označuje jako „Combat Reconnaissance Vehicles“.

„Tato nová vozidla jsou součástí vládních investic ve výši 200 miliard dolarů do naší obrany, které zajistí, že australské obranné síly budou schopny uspět v našem náročném strategickém prostředí,“ uvedla při slavnostním předání prvního vozidla Boxer australská ministryně obrany Linda Reynolds.

Montáž zbývajících 186 strojů série Block II proběhne mezi roky 2021 až 2026 v australském vojenském centru excelence MILVEHCOE (Military Vehicle Centre of Excellence) u města Brisbane (Queensland). Centrum také zajistí servis a opravy vozidel Boxer CRV, případně i modernizaci nebo vývoj a výrobu odvozených verzí.


První vozidla Boxer pro australskou armádu

Firmou Rheinmetall budované centrum MILVEHCOE rovněž převezme dohled nad programem LAND 121, v rámci kterého Rheinmetall dodá australské armádě 2500 nákladních vozidel. V případě vítězství Rheinmetallu v programu LAND 400 Phase 3, MILVEHCOE zajistí také dodávku a servis 450 nových bojových vozidel pěchoty Lynx.

V sérii Block II bude vyrobeno 121 průzkumných vozidel CRV, 29 vozidel pro předsunuté návodčí palby, 15 velitelských a štábních vozidel, 11 opravárenských vozidel a 10 záchranných a vyprošťovacích vozidel. Obrněnci Boxer nahradí v australské armádě 257 bojově-průzkumných vozidel ASLAV (Australian Light Armoured Vehicle).

Zajímavé je, že ASLAV, která jsou odvozená od obrněnců LAV-25 (Light Armored Vehicle), jsou poměrně mladá. Byla navržená v letech 1992 až 1994 a australské armádě dodávaná mezi roky 1995 až 2007. Další osud ASLAVů není jasný, tedy zda budou zařazená do rezervy, odprodána nebo sešrotována.


MILVEHCOE, youtube, google maps /  Rheinmetall

Dodejme, že verze MPV získá dálkově ovládaný bojový modul s kulometem ráže 12,7 mm a verze CRV osádkový modul Lance s 30mm automatickým kanónem Rheinmetall Mauser MK30-2/ABM a dvě protitankové řízené střeyl Rafael Spike LR2 s dosahem 8 km.

V budoucnu obrněnci Boxer CRV obdrží aktivní systém ochrany APS (Active Protection System). Australská armáda se rozhoduje mezi Rheinmetall Active Defence System a Rafael Trophy.

Na programu LAND 400 Phase 2 je zajímavý rozsah zapojení australského průmyslu. Na programu se podílí 40 australských podniků a 2,8 miliardy australských dolarů z celkových akvizičních nákladů bude utraceno v Austrálii. Místní firmy dodají i konstrukční ocel. Ostatně již na výrobě prvních 25 vozidel v Německu se podílelo sedm australských společností.

Samotný Rheinmetall, jako vítěz programu LAND 400 Phase 2, uzavřel s australským ministerstvem obrany v srpnu 2018 smlouvu ve výši 3,3 miliardy australských dolarů.


Průmyslová spolupráce je v případě zbrojních kontraktů náprosto zásadní. Rheinmetall se snaží v rámci tendru na nákup nových bojových vozidlel pěchoty pro Armádu ČR navázat také spolupráci s českým průmyslem.

Během 30 let australské ministerstvo obrany za program LAND 400 Phase 2 (nákup vozidel, servis, opravy, modernizace, provozní zázemí, atd.) zaplatí 15,7 miliardy australských dolarů, z toho ale 70 % finančních prostředků zůstane v Austrálii. Podle australské ministryně průmyslu Melissa Price díky výrobě vozidel Boxer CRV vznikne v Austrálii 1450 nových pracovních míst.

„Tento projekt představuje pro australský průmysl skvělou příležitost hrát zásadní roli při poskytování špičkových schopností a technologií australské armádě,“ řekla Price.

Boxer CRV má bojovou hmotnost 38,5 tun, což ho činí zřejmě nejtěžším kolovým obrněným vozidlem na světě. Velká hmotnost se odráží na špičkové ochraně proti minám Level 4a (10 kg TNT kdekoliv pod podvozkem) podle normy STANAG 4569. Ostatně australská armáda v rámci testů pod oběma vozidla nechala odpálit ostrou nálož.

Ochrana proti balistickým hrozbám je modulární ‒ standardem je ochrana čela vozidla proti střelám do ráže 25 mm (Level 5) a boků proti kulometné munici do ráže 14,5 mm (Level 4).

Zdroj: TheDefensePost, MilMag, Defence Connect

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Obrněné vozidlo AMV35 pro program LAND 400

Nabídka společností BAE Systems Australia a Patria, partnera v konsorciu pro výběrové řízení Land ...

LAND 400 Phase 2: Austrálie kupuje bojová vozidla Boxer

Před několika dny australská vláda podepsala smlouvu v hodnotě 2,1 miliardy euro (3,3 miliardy ...

LAND 400 Phase 3: Bojová vozidla pěchoty pro Austrálii

Po zvolení vítěze programu LAND 400 Phase 2 australská armáda pokračuje ve svém ambiciózním projektu ...

General Dynamics potvrdila nabídku pro australský program LAND 400 Phase 3

Společnost General Dynamics Land Systems – Australia (GDLS-A) 3. dubna 2019 potvrdila, že dodala ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Sgt Murphy
    19:37 02.10.2019

    Chlapci ...

    Napriek všetkým vašim múdrym rečiam o Boxerovi ...

    Väčsina EU armád používa KOT s výzbrojov 12,7 mm a na boj proti obrneným jednotkám majú pásové BVP z pochopiteľných dôvodov.

    Len vy sa tu snažítie spraviť dieru do sveta s tým vašim Boxerom...

    Viac diskutovať nejdem, nemá to zmysel.

    • Sgt Murphy
      20:08 02.10.2019

      Ps: fakt nechápem vašu motiváciu ma presviedčať že KOT by malo mať pancierovanie na úrovni BVP v prípade, že ho nechcete ako BVP používať.

    • Jirosi
      22:46 02.10.2019

      Většina EU armád svoje KOT pořizovala v době, kdy se Boxer neprodával.
      Díru do světa s ním dělá RHM.

      Jen nezapomínat, že to BVP často ještě bývá tvořeno M113, Marder, atd.

    • Rase
      07:19 03.10.2019

      Stryker zatím na trhu zrovna úspěch nemá, export z nedávné doby činí jen pár desítek pro Thajsko. Oproti tomu o Boxer je teď docela dost zájem. Ve všech těch státech jsou ale hlupáci a neumí kupovat vojenskou techniku...
      Chlapče...

      • tomas.kotnour
        19:39 03.10.2019

        Stryker je verze LAV III a dohromady jich jezdí přes 5 000.

        • Jirosi
          09:22 04.10.2019

          Z toho 4500 US army...
          Zbytek světa cca 500ks...

          • Sgt Murphy
            10:40 04.10.2019

            Zabudol si na Kanadu, ktorý je druhý najväčší užívateľ tohto vozidla, ale nevadí, presné počty som v mojom príspevku už napísal.

      • Sgt Murphy
        23:38 03.10.2019

        Rase a Jarosi, aby sme sa vyvarovali rovine mylných domnienok, bolo by dobré, keby ste na svoju argumentáciu začali používať reálne fakty, nie prachpusté výmysly a tými sa snažili zakryť svoje predošlé omyly. Takže, znovu zopakujem, budem reagovať na tvoj argument a budem používať fakty a presné čísla.

        "Boxer je o generáciu ďalej než všetky ostatné kolesové obrnené vozidlá (Pandur II, Piranha a všetky jej varianty ako LAV 6.0, Stryker, Piranha V, VBCI II, Patria AMV XP".

        A fakt nemám čas písať to isté dookola, takže poprosím, čítajte pozornejšie.

        Takže.

        Krajiny využívajúce moderné obrnené vozidlá podľa typov vozidiel, počtu (resp. objednaných ks) a roku zakúpenia. Pripomínam, že Boxer vznikol v roku 1999, prvý prototyp vznikol ako prototyp v roku 2002, prvé vozidlá vstúpili do služby v roku 2009.

        Patria AMV:
        - Fínsko (2003, 86 ks)
        - Poľsko (2003, 1197 ks)
        - Slovinsko (2006, 30 ks)
        - Chorvátsko (2007, 126 ks)
        - Južná Afrika (2007, 238 ks)
        - Švédsko (2010, 113 ks)

        Budúci užívatelia:
        - Slovensko (2020?, 81 ks)

        Celkovo jazdí resp. je objednaných 1790 týchto vozidiel 6 krajinách, v budúcnosti možno pribudnú ďalšie. V čase keď už bol Boxer na trhu, si objednali 3 krajiny 477 ks týchto vozidiel!!!

        Švédsko, Poľsko, Fínsko kupovalo Patriu AMV kvôli požiadavke obojživelnosti týchto vozidiel. Z pochopiteľných dôvodov, všetky tri krajiny pretína nespočetné množstvo riečnych tokov a vodných nádrží. Takže, spýtam sa, akú pridanú hodnotu by týmto krajinám pridal Boxer? Žiadnu, Boxer totiž nie je obojživelný a nevyhovuje tak doktrínam nasadenia obrnených vozidiel týchto krajín.

        Patria AMV môže byť pancierovaná na úroveň STANAG 4569 Level 4/4a/4b a maximálna váha vozidla je 30t.

        Pandur II:
        - Portugalsko (2008, 260 ks)
        - Česko (2009, 127 ks)
        - Indonézia (2019, 22 ks)

        Česko stavalo ľahkú brigádu (dalo by sa nazvať expedičnú) po vzore Stryker brigád, takže si vybrali ľahké obrnené vozidlá. Kvôli obojživelnosti, ktorá je diskutabilná, pretože plne naložené plávať nedokáže, sú slabšie pancierované a dá sa povedať že protimínovou ochranou zaostávajú za konkurenciou. Tu by sa dnes dalo polemizovať, či nebol lepší nákup niektorého iného vozidla.

        Piranha III:
        - Dánsko (1997, 133 ks)
        - Kanada (1999, 651 ks), verzia LAV III, upgrade na LAV 6.0
        - USA (2000, 4466 ks), verzia Stryker, upgrade na DVH A1
        - Španielsko (2001, 39 ks)
        - Nový Zéland (2003, 105 ks), verzia NZLAV
        - Belgicko (2006, 242 ks)
        - Rumunsko (2006, 73 ks)
        - Írsko (2008, 80 ks)
        - Švajčiarsko (2010, 60 ks)
        - Brazília (2011, 30 ks)
        - Botswana (2016, 45 ks)

        V podstate najrozšírenejšia verzia moderného kolesového obrneného vozidla na svete, s viac než 5900 vyrobených ks.

        Piranha V: Dánsko (2017, 309 ks)
        - Rumunsko: (2018, 227 ks)
        - Špenielsko: objednávka na viac než 1000 ks vozidiel za 3,8 miliardy €.

        Tu je zaujímavé, prečo si Dánsko, Španielsko a Rumunsko neobjednalo Boxery?

        Piranha V môže byť pancierovaná na úroveň STANAG 4569 Level 4/4a/4b a maximálna váha vozidla je 30t.

        Boxer:
        - Nemecko (2009, 403 ks)
        - Holandsko (2013, 200 ks)
        - Litva (2018, 88 ks)
        - Austrália (2019, 211 ks)
        - V. Británia (?, cca. 500 ks)

        Zatiaľ teda Rheinmetall s Boxerom žiadnu dieru do sveta nespravil.

        Kanada a USA upgradujú svoje LAV III / Stryker - integrujú silnejší motor, odolnejší podvozok, zosilňujú protimínovú ochranu a pancierovanie na STANAG 4569 Level 4/4a/4b a maximálnu váhu vozidla 30 t.

        O akých pridaných hodnotách a generačných rozdieloch, sa tu teda bavíme?

        Áno, ako jediný Boxer sa dá pancierovať na STANAG 4569 Level 6/4a/4b, avšak na úkor taktickej a strategickej mobility. Koľko armád ho má v tejto konfigurácii? Len Austrália, ktorej ako jedinej vyhovuje ťažké kolesové BVP. Žiadna iná armáda na svete. Nemecko aj Holandsko má Boxery v konfigurácii s 12,7 mm kanónom a Level 4 pancierovaním, daj mi prosím ťa jeden dôvod ako toto vozidlo "generačne" prevyšuje ostatné KOT. Ako Litovské Boxery s 30 mm kanónom a pancierovaním na úrovni Strykera ho "generačne" prevyšujú?

        A znovu zopakujem, expedičným armádam napr. US ARMY, ktorého Stryker brigády tvoria jednotky rýchlej reakcie spolu so špeciálnymi, výsadkovými a námornými jednotkami, vyhovujú ľahšie a mobilnejšie vozidlá, ktoré majú dostatočnú ochranu na misie, pre ktoré je určený. Dôležitým parametrom pre tieto jednotky je tzv. "air transportable and combat ready do exit", tj. pripravené v bojovej konfigurácii opustiť lietadlo po pristátí spolu s osádkou, výsadkom a zásobami na vedenie bojovej činnosti. Takto US Army dokáže lietadlami C-17 prepraviť 2 ks vozidlá Stryker, v prípade Boxeru v maximálnom možnom pancierovaní by to bol len 1 ks! Čiže polovičná bojová sila. Airbus A400 nedokáže v tejto konfigurácii prepraviť maximálne možne pancierovaný Boxer, o akej pridanej hodnote sa tu teda bavíme?

        Bavíme sa tu o dvoch vozidlách s rovnakým pancierovaním, rovnakou možnou výzbrojov, o nič "unikátne" sa v prípade Boxeru nejedná. Alebo mi daj argument, prečo kolesový transportér, ktorý nieje určený na priamu bojovú činnosť voči obrneným mechanizovaným jednotkám, poprípade ešte vyzbrojený len ťažkým guľometom, by mal byť opatrený pancierom odolným voči 30 mm? To ako bez povšimnutia sa niekde "objaví" nepriateľské BVP, vylezie z pod sena zo stodoly?

        Čo je to prosím ťa za argumentácia, že všetky vozidlá KOT majú byť pancierované na úrovni BVP? Aký by mal na to byť dôvod? To ako na patrole niekde v Mali vylezie z pod sena zo stodoly BVP s 30 mm kanónom? Alebo hlavné boje v prípade invázie do Pobaltia by viedli KOT s 12,7 mm guľometom? Čo to prosím ťa tliachaš za sprostosti??

        Pokiaľ si niektorá z krajín vyberie namiesto pásových BVP kolesové, napr. Boxer, stráca na taktickej mobilite vozidiel oproti pásovému podvozku a to vozidlo môže byť pancierované akokoľvek. Preto hlavnú bojovú silu tvoria mechanizované brigády vyzbrojené tankmi a pásovými BVP, nie kolesovými. Takúto raritu má len Francúzsko, ktorého jednotky sú viac menej stavané ako expedičné.

        O akej pridanej hodnote a generačnému rozdielu sa tu teda bavíme? Žiadnej. Nepoznáte základy doktorín nasadenia KOT, nepoznáte základné fakty o vozidlách, s ktorými argumentujete. Na čom vlastne stoja vaše argumenty? Na vašich domnienkach o "nesmrteľnosti chrústa." Fakt, ste smiešny.

        • Migi
          00:24 04.10.2019

          Ano Boxer a třeba Pandur jsou dvě odlišné kategorie vozidel i když velmi blízké. Ale s tou zbytečností vozidel ala boxer to není pravda. Třeba pro nás by byl asi 100x lepší Boxer (nebo třeba Eitan), než Pandur. Že jsme vzali to, co jsme vzali, není o tom že jsme chtěli něco lehčího, ale že se generálové chtěli jezdit na plavby (protože jinak je schopnost plavby u panduru úplně na nic) a že byli omezené finanční prostředky. Ano USA možná potřebuje vozidla které narve do globemasterů aby za XZ hodin byli kdekoliv na světě, ale většina států včetně nás takové ambice nemá, takže zatímco přepravitelnost vzduchem nevyužijí, tak lepší pancíř, případně výzbroj využijí vždy....

          • Sgt Murphy
            10:51 04.10.2019

            To že je ochrana Panduru II vo vašej armáde voči ostatným jednotkám NATO vyzbrojená vozidlami Patria AMV, Piranha V, LAV 6.0, Stryker DVH A1, Boxer, dnes nedostatočná, som napísal.

            Bohužiaľ USA Strykery aj Kanada LAV III upragovali na dnešný štandard ochrany osádky na úrovni STANAG 4569 Level 4/4a/4b, AČR zaspala a Pandury II nechala v pôvodnej konfigurácii.

            Jedine v tomto jednom prípade sa môžme baviť o tej "generačnej" úrovni vozidiel a súhlasím, že dnes by pre potreby AČR bol lepší napr. aj Boxer a s pancierovaním na úrovniSTANAG 4569 Level 4/4a/4b by spĺňal aj požiadavky vyplývajúce z litimujúcej váhy transportných lietadiel A400/C-17.

          • Jirosi
            10:56 04.10.2019

            "AČR zaspala a Pandury II nechala v pôvodnej konfigurácii."

            Tedy z možností plavby... Což, jste o vyzdvihoval.

          • Sgt Murphy
            11:14 04.10.2019

            O Pandur II v AČR som napísal:

            "Kvôli obojživelnosti, ktorá je diskutabilná, pretože plne naložené plávať nedokáže, sú slabšie pancierované a dá sa povedať že protimínovou ochranou zaostávajú za konkurenciou."

            Skús pozornejšie čítať.

          • Jirosi
            11:19 04.10.2019

            "Švédsko, Poľsko, Fínsko kupovalo Patriu AMV kvôli požiadavke obojživelnosti týchto vozidiel. Z pochopiteľných dôvodov, všetky tri krajiny pretína nespočetné množstvo riečnych tokov a vodných nádrží. Takže, spýtam sa, akú pridanú hodnotu by týmto krajinám pridal Boxer? Žiadnu, Boxer totiž nie je obojživelný a nevyhovuje tak doktrínam nasadenia obrnených vozidiel týchto krajín"

            Vycházel sem z této části, to jak moc dokáže Pandur plavat bych sem netahal.
            Podle vás je to důležitá vlastnost, tedy nevýhoda u Boxeru.

          • Sgt Murphy
            11:32 04.10.2019

            Tak bavíme sa teda o potrebe Švédska, Fínska, Poľska mať obojživelné vozidlá Patria AMV alebo tejto potrebe u vozidiel AČR s vozidlami Pandur II?? Tak prestaň miešať hrušky s jablkami.

            Pandur II dokáže plávať do 20 100 kg, jeho bojová hmotnosť s osádkou je cca. 20 600 kg, je tak??

          • Jirosi
            11:57 04.10.2019

            Bavíme se o Boxeru!
            Vy tu píšete o chybě v podobě vzdání se plavbyschopnosti na úkor odolnosti.
            Přitom pro Pandur doporučujete stejný postup, i když argumentem pro jeho koupi byla právě ta plavbyschopnost.

            Já, mam v tomhle celkem jasno. Ale vy by jste si měl vybrat.

          • Sgt Murphy
            13:56 04.10.2019

            Jasno v tom nemáš ani zďaleka.

            Pri veľkosti Švédska 450 tisíc km2 tvorí viac než 39 000 km2 (8,69%) vodná plocha, nespočet riek a viac než 100 tisíc jazier.

            Pri veľkosti Fínska 338 tisíc km2 tvorí vodná plocha viac než 34 000 km2 (10,15%) vodná plocha, nespočet riek a viac než 200 tisíc jazier.

            Otázkou je potreba obojživelných KBVP v Poľsku, pretože geograficky vodnej plochy majú podstatne menej (3%), avšak stále krajinu pretína väčšie množstvo väčších riek a viac než 10 tisíc jazier.

            Pri veľkosti Česka 78 tisíc km2 tvorí vodná plocha 1620 km2, čo je približne 0,021% !!!

            Už vieš, prečo je potreba obojživelných vozidiel v Poľsku, Švédsku, Fínsku ale Českej republike je táto schopnosť diskutabilná, navyše pri vozidlách, ktoré majú diskutabilnú aj schopnosť plavby, pretože pri plnom bojovom zaťažení jednoducho plávať nedokáže?

            Fakt sa nebudem baviť s blbom, čo nemá geografickú predstavu, nepozná základné fakty a hádže tu dve na tri.

          • Sgt Murphy
            14:53 04.10.2019

            Pardon, samozrejme vodná plocha Čr je cca. 2,1%, chyba v rýchlom výpočte.

          • Jirosi
            15:34 04.10.2019

            "Fakt sa nebudem baviť s blbom, čo nemá geografickú predstavu, nepozná základné fakty a hádže tu dve na tri."

            Buď chcete vést slušnou diskuzi, nebo ne.

            "4. mechanizovaná brigáda je vybudovaná pre potreby jednotiek rýchlej reakcie NATO. Tak ako ostatné ľahké brigády spojeneckých armád."

            To jsou vaše slova. Což se dá taky přeložit jako boj mimo území CR. U jednotky určené pro boj mimo CR, je vaše argumentace krapet mimo.

          • Tesil
            19:54 04.10.2019

            Seržo
            Nemůžeš operovat vodní plochou v ČR.Naše armáda po odražení útoku plynule přejde do protiútoku a boj přenese na území agresora,kde dosáhne drtivého vítězství.Které potvrdí obsazením hlavního města.
            A tam mohou být podmínky ohledně možnosti plavby odlišné.

          • tomas.kotnour
            22:02 04.10.2019

            Důležitý parametr pro odůvodnění plavbyschopnosti není ani tak rozsah vodní plochy jako četnost vodních toků, které je třeba při vedení bojové činnosti překonat. Když se podíváte třeba do oblasti kolem města Suwalki ve směru postupu Varšava - Vilnius, tak musíte překonat vodní plochu každých 10 km. Avšak jedna věc je vjet do řeky a přeplavat ji a úplně jiná je z ní také vyjet. Z toho důvodu se na OT-64 zkoušely pomocné raketové motory SRP-1. Takže v praxi je možná lepší varianta spousta mobilních mostů/pontonů.

            K našim Pandurům. Bojové váha bez osádky je 19 000, bez přídavné pancéřové ochrany 18 100 kg. S přídavným pancéřováním vozidlo plave při 20 100 kg ze kterých 100 kg výtlaku dodá to železo, kterým máme Pandury obložené. Na posádku připadá 1 600 kg (bude vhodné počítat 3 + 8) a celková hmotnost by neměl přesáhnout 20 800 kg. Takže nutných je 18 100 kg vozidla + max. 1 600 kg pro posádku. Takže máme rezervu nosnosti 1 100 kg a rezervu výtlaku 400 kg.
            Musíme opancéřovat cca 20 m2. Tuzemská K4 má 75 kg/m2 při 70 mm tloušťky. Tedy hustotu 1 071 kg/m3. Když Pandur tímto pancířem oplácáme, spotřebujeme ho cca 1 500 kg, ale získáme výtlak 1 100 kg. Co se týče plavbyschopnosti, bude plavat stejně jako současný, avšak plně obsazený při odolnosti K4 a M3a/b. Problémem je, že jsme přesáhli o 400 kg maximální hmotnost vozidla. Takže jiný pancíř/upravit konstrukci/někde ušetřit hmotnost. Pro piloty vrtulníků s helmou a vestou počítá US Army 110 kg, pro převážené vojáky 130. Dle této metriky by mělo stačit 330 + 1 040 (materiál beztak není v Panduru kam dát), tím jsme získali 230 kg a zbylých 170 zajistí nádrž tankována do 1/2. A máme z Panduru říční monitor s pancéřování na úrovni K4 a obsluhou 11 mužů. :D

        • Jirosi
          09:19 04.10.2019

          Sgt Murphy: Nick je Jirosi, dík.

          Bavíme se slušně, nechápu proč ty máš stále potřebu na nás úročit?
          I přesto, že podle tebe byl Boxer k dispozici 2002, reálně jeho dodávky začali až v roce 2009. Pokud bychom tedy odškrtli ty vozidla před rokem 2009 co nám zůstane?
          Patria AMV: 194ks
          - Švédsko (2010, 113 ks)
          - Slovensko (2020?, 81 ks)

          Pandur II: 149ks
          - Česko (2009, 127 ks)
          - Indonézia (2019, 22 ks)

          Piranha III: 135ks
          - Švajčiarsko (2010, 60 ks)
          - Brazília (2011, 30 ks)
          - Botswana (2016, 45 ks)

          Piranha V: 536ks
          - Dánsko (2017, 309 ks)
          - Rumunsko: (2018, 227 ks)

          Boxer: 1402ks
          - Nemecko (2009, 403 ks)
          - Holandsko (2013, 200 ks)
          - Litva (2018, 88 ks)
          - Austrália (2019, 211 ks)
          - V. Británia (?, cca. 500 ks)

          Boxer 1402(902) vs 969 ostatní. Přitom spousta států jen dokupuje další vozidla. Kdežto Boxer = nový systém, přitom obsadil cca 50% trhu!

          Z rozdílem generací, také nesouhlasím.
          Vyškrtni si ze seznamu čistě výsadkové jednotky, tam nemá cenu diskutovat. Limit je hmotnost, rozměry. Nikoliv, kvalita techniky.
          Ale ta technika se nekupuje jen pro čistě výsadkové útvary. Naše jednotky nebudou masově nasazeny ani v Mali ani v AFG, ale pravděpodobně vyrazí do Pobaltí.. A tam nepřítel nebude posílat KOT. Tam ten KOT budeme posílat mi, aby ho zdržel do příjezdu mechanizovaného vojska.

          • Sgt Murphy
            10:26 04.10.2019

            Patriu som počítal od roku 2006, kedy vznikli prvé objednávky na vozidlá Boxer. To že sa začiatok produkcie tiahol až do roku 2009... koho je to chyba.

            4. mechanizovaná brigáda je vybudovaná pre potreby jednotiek rýchlej reakcie NATO. Tak ako ostatné ľahké brigády spojeneckých armád.

            Povedzme že konflikt nevypukne v Pobaltí, vypukne vo Fínsku. Ako tam tie jednotky dostaneš? Loďou? Doplávajú samé? Nie, pošleš ich lietadlom.

            Konflikt môže vypuknúť v Afrike. Teroristická organizácia podobná ISIS ovládne rozlohu niekoľkých štátov a bude masovo vyhladzovať kresťanské obyvateľstvo. NATO sa rozhodne vyslať jednotky rýchlej reakcie. Ako ich tam dostaneš? Lietadlom.

            Konflikt môže vypuknúť po opustení jednotiek z Afganistanu. Po opustení krajiny moc ovládne Taliban a dovolí, aby do krajiny vrátila ISIS/Al Qaeda a jednotky NATO sa do tejto krajiny opätovne budú musieť vrátiť. Koho pošleš ako prvé? Jednotky rýchlej reakcie NATO.

            Vypukne konflikt v Tichomorí. Vieš, že 5. článok Washingtonskej zmluvy sa môže aktivovať aj po napadnutí USA ako člena NATO?

            Tých scenárov, kedy potrebuješ expedičné jednotky vyslať niekoľko tisíc km ďaleko v čo najkratšom čase je nespočet.

          • Jirosi
            11:42 04.10.2019

            "Patriu som počítal od roku 2006, kedy vznikli prvé objednávky na vozidlá Boxer. To že sa začiatok produkcie tiahol až do roku 2009... koho je to chyba."

            Je jedno který rok začali dodávat, od toho roku obsadily 50% trhu.

            Konfliktů můžete vymyslet mraky, ale letecká kapacita je omezená. Nakonec stejně většina vybavení pojede po zemi, nebo lodí.
            ISIL je právě hezký příklad. Kdy vznikl a jaký vliv na jeho rozšíření měli přesuny jednotek přes polovinu planety(24-96h). Případně jak přispěli k jeho rychlému konci.
            Tyhle války trvají roky, je jedno zda se zapojíte dnes, nebo za týden. Podstatné je tam, ale zůstat dokud neskončí. Případně ještě po tom.
            V tom vám nižší ztráty pomohu určitě více, než ušetřené dolary za méně obrněnou techniku.

            Článek 5. sem četl, ale i kdyby došlo k jeho aktivaci. Použití vojenských jednotek na druhém konci světa, těžko necháte východní hranici nechráněnou.
            Riziko napadení Pobaltí by spíše stouplo.

          • Migi
            12:46 04.10.2019

            Sgt Murphy: Pandury a troufám si tvrdit že i ostatní evropské KOT nikdo nikam letadlem posílat nebude, protože ani nemá jak a čím. Odpovídající prostředky letecké strategické dopravy mají leda USA a ty je potřebují pro sebe. Naposledy když čr nasadilo pandury v rámci NATO si muselo nasmlouvat ukrajinské ruslany, protože jinak to prostě nebylo jak odvést (a to bylo pár kousků).
            Ten hlavní rozdíl mezi "lehkou" a "těžkou" brigádou (to nejsou úplně vojenské termíny) je v mobilitě po vlastní ose, nikoliv v přepravitelnosti vzduchem.

          • Sgt Murphy
            14:05 04.10.2019

            Hlavný rozdiel medzi jednotkami ľahkej a ťažkej brigády je v rýchlosti nasadenia na veľké vzdialenosti, takto je budovaná aj ľahká brigáda ačr, presne podľa vzoru stryker brigád USA, ale s človekom čo nepozná základné fakty sa ťažko baviť o niečom.

          • Migi
            16:42 04.10.2019

            Sgt Murphy: Tak teď už jsi úplně mimo. Mluvíš pravděpodobně o 4. brn a ne ta opravdu nebyla v 90. letech budovaná podle vzoru strike brigady už jenom protože to bylo asi 8 let před zavedení strikerů. Ostatně ani teď nemá ani žádné expediční schopnosti už jenom protože naše "lehká brigáda" (znovu opakuji light brigade opravdu v dokumentech NATO nenajdeš) není schopná žádného nasazení - ani expedičního ani na území republiky. Na to se skládá vždycky brigádní úkolové uskupení a to podle úkolu a místa... A opravdu ne v žádných dokumentech se nepočítá s přesunem jednoho, nebo obou praporů 4.brn, co má pandury pomocí letadel ;)

        • mafky
          14:39 04.10.2019

          "Švédsko, Poľsko, Fínsko kupovalo Patriu AMV kvôli požiadavke obojživelnosti týchto vozidiel."

          Odkiaľ máte, že švédske a fínske AMV vedia plávať? Švédi totiž majú Patrie s predĺženou korbou a maximálnou možnou odolnosťou, navyše na oficiálnej armádnej stránke uvádzajú hmotnosť 28-30 ton.
          https://www.forsvarsmakten.se/...

          Fínska armáda pri Patrii XA-360 (KOT) uvádza celkovú hmotnosť 27 ton a pri verzii s minometom AMOS 26 ton.
          https://maavoimat.fi/xa360...

  • Sgt Murphy
    15:11 29.09.2019

    Nesúhlasím s porovnaním, ktoré obrnené vozidlo v porovnaní Boxer, Patria AMV, Pandur II, Stryker/Piranha, VBCI je dnes najlepšie z niekoľkých dôvodov.

    V poslednej dobe je trend niektorých armád pancierovať KOV (kolesové obrnené vozidlo) až na úroveň BVP (bojové vozidlo pechoty) a tým pádom navyšovanie hmotnosti kolesových vozidiel až na úroveň pásových a samozrejme z pohľadu laickej verejnosti, lepšie pancierované = lepšie vo všeobecnosti bez pohľadu na to, aké úlohy tieto vozidlá v armáde zastávajú.

    1./ KOV má vďaka kolesovému podvozku niekoľko výhod aj nevýhod, ktoré limitujú jeho operačné nasadenie, resp. ho zvýhodňujú oproti podvozku pásovému.

    Klady:
    - lepšia operačná a taktická mobilita po vlastnej ose po spevnených komunikáciách (nižšie nároky na údržbu, vyššia rýchlosť, akcelerácia a manévrovateľnosť)

    Zápory:
    - obmedzená mobilita mimo spevnených komunikácií a schopnosť viesť manévrový boj spolu s pásovými mechanizovanými jednotkami

    O slabej priechodnosti terénom vozidiel KBVP Pandur II oproti vozidlu BVP-2 resp. pásovým vozidlám môžu dosť čo hovoriť vojaci AČR s ich skúsenosťami nielen z cvičení ale aj spoločného nasadenia v Pobaltí.

    - ďalej je to strategická mobilita, ktorá je diskutabilná podľa konkrétnych rozmerov a váhy vozidla

    2./ Pásové BVP je presný opak toho čo KOV

    Klady:
    - lepšia taktická mobilita mimo spevnených komunikácií umožňujúca viesť manévrový boj spolu s hlavnými bojovými tankmi, daná menším merným tlakom pásového podvozku na pôdu.

    Zápory:
    - väčšie nároky na údržbu pásového podvozku a tým horšia operačná mobilita
    - horšia taktická mobilita po spevnených komunikáciách (väčšie nároky na údržbu), avšak významne ju zlepšuje použitie nových gumených pásov

    - strategická mobilita je diskutabilná podľa konkrétnych rozmerov a váhy vozidla

    Na základe tohto porovnania môžem zhodnotiť, že KOV nájdu lepšie využitie pri jednotkách expedičného typu, naopak pásové BVP majú lepšie uplatnenie v ťažkých mechanizovaných jednotkách.

    Poslednú dobu sa na trhu objavujú akési "mačkopsy" KBVP, tj. kolesové obrnené vozidlá pechoty. Resp. vychádzajú z požiadaviek armád viesť účinnejší boj v podmienkach asymetrického konfliktu expedičnými jednotkami s kolesovými obrnenými vozidlami. Tieto vozidlá sú lepšie vyzbrojené aj pancierované. Vyššia váha však zhoršuje mobilitu týchto vozidiel, či taktickú, operačnú alebo kladie vyššie nároky na strategické schopnosti vojsk.

    Ľahšie, menšie vozidlo bude mať lepšie merné zaťaženie pôdy, tj. lepšiu priechodnosť terénom, môžme ho "naučiť plávať", bude mať lepšiu operačnú mobilitu nižšími nárokmi na pohonné hmoty a náhradné diely a lepšiu strategickú mobilitu leteckými prostriedkami. Avšak bude horšie pancierované, menší priestor pre osádku bude znamenať menší komfort a horšie možnosti vybavenia výsadku.

    Väčšie vozidlo bude mať horšie priechodnosti terénom, stratí schopnosť plavby, bude mať väčšie nároky na zabezpečenie náhradnými dielmi a pohonnými hmotami, stráca schopnosti dobrej strategickej mobility. Avšak môžme ho opancierovať a vyzbrojiť až na úroveň ťažkých pásových BVP.

    Tu sa dostávame k rôznym požiadavkom podľa typu armád.

    Dám príklad AČR. Ich pozemné sily disponujú dvoma útvarmi bojových síl

    A./ 4. Brigáda rychlého nasazení, ktorej hlavnú bojovú silu tvoria vozidlá KBVP Pandur II

    B./ 7. Mechanizovaná brigáda, ktorej hlavnú bojovú silu tvoria vozidlá T-72 a BVP-2

    Požiadavkom u KBVP bolo zachovanie nižšej hmotnosti a schopnosti plavby. Od expedičnej jednotky sa očakáva viesť bojové operácie na dlhé vzdialenosti s minimálnymi požiadavkami na jednotky bojového zabezpečenia, tj. pohonné hmoty, náhradné diely, munícia, jedlo a voda atď, a tiež možnosť viesť bojovú činnosť bez závislosti na mostovej technike je u takejto jednotky veľké plus. Samozrejme veľkou výhodou je podľa typu operácie vedieť takého vozidlo rýchlo modulárne pancierovať, aj keď potom stratíme možnosť plavby. Avšak medzi hlavné požiadavky na túto techniku ostáva pancierovanie voči menším kalibrom, tj. ručných palných zbraní.

    Tj. máme KBVP cca. strednej váhovej kategórie s ochranou posádky voči ručným palným zbraniam a NBC, s možnosťou modulárneho pancierovania s dobrou taktickou, operačnou aj strategickou mobilitou, ideálnym pre jednotky expedičného typu.

    V súčinnosti v konflikte napr. na Ukrajine, kde nepriateľ nasadil aj BVP a tanky, však musíme počítať s nasadením ťažkej bojovej techniky, nie ľahkých KBVP, ktoré by ale mohli stále vykonávať hliadkovú a prieskumnú činnosť, kde je potreba zachovať čo najlepšiu priechodnosť terénom a schopnosť plavby je tiež veľké plus.

    Na tom istom princípe sú postavené aj vozidlá Stryker (bez možnosti plavby, avšak pri zachovaní dobrej strategickej mobility pre expedičné sily lietadlami C-17 a C-130J.

    82nd Airborne Division si dokonca kvôli rozmerom a váhe vybrala namiesto Strykerov ľahšie LAV-25.

    "Mačkopsy", ako Boxer zas strácajú výhody ľahších vozidiel, ale prinášajú pancierovanie ťažkých pásových vozidiel.

    Takže vždy to bude niečo za niečo a rôzne KOV/KBVP s hodia pre iné potreby armád.

    • PavolR
      16:52 29.09.2019

      Podľa mňa nezlievajme dohromady rôzne KOV, keď v závislosti od konfigurácie dnes už vzniká značný rozptyl medzi medzi úlohami a spôsobom nasadenia 4x4, 6x6 a 8x8 ...

      • Sgt Murphy
        19:14 29.09.2019

        Jednoducho nemôžeš porovnávať 20 t s 20 t alebo 40 t KBVP, všetky špičkovo vybavené a povedať že jeden je lepší než ten druhý, resp. "o generáciu ďalej", jednoducho sa hodia na niečo iné a obidva budú mať skvelú bojovú hodnotu v tom, na čo sú určené. So 40 t Boxerom expedičnú jednotku nevyzbrojíš, ale keď chceš ťažko opancierované KBVP tak samozrejme si nevyberieš o polovicu ľahší Stryker.

        • Jirosi
          07:56 30.09.2019

          Více méně s tebou souhlasím. Ale ten závěr je o jediné věci, zda chceš mít vozidlo na druhé straně planety za 24 h nebo ne. Dnes i ty expedice trvají roky, a tam už se počítají mrtvý vojáci > těžší vozidla.

        • Rase
          18:30 30.09.2019

          Dost záleží na transportních letounech, které jaká armáda má. Přeci jen my ty naše lehké Pandury do Casy nenacpeme a musíme si letadla půjčovat. Oproti tomu Němci mají pro ty těžké Boxery letouny A400M a tak je v pohodě přepraví kam potřebují. Takže Boxer je vhodný i pro expediční síly, když je potřeba. Ostatně i Puma a Ajax byli navrženi tak, aby se do A400M vlezli.

          • Sgt Murphy
            20:56 30.09.2019

            Rae, aj z laického pohľadu je tvoje porovnanie veľmi primitívne.

            Vezmime si Boxery a prepravné kapacity Luftwaffe. Celkovo majú objednaných 53 lietadiel Airbus A400, ktoré má max zaťaženie 37 t nákladu, takže sa doň zmestí 1 ks 33 t Boxer. Lenže... koľko bude treba otočiek, aby prepravili napríklad len jeden bojový prapor vyzbrojený takýmito vozidlami? Len na prepravu všetkých vozidiel sa otočia minimálne na 3x celá letka A400 a to nepočítam všetky zásoby čo so sebou na vedenie bojovej činnosti musia vziať so sebou. Takže to práve nieje najlepší prípad expedičných schopností Bundeswehru.

            Porovnajme si to s prepravnými schopnosťami US ARMY s lietadlami C-17 Globemaster III, ktoré uvezú max 77 t nákladu. Najnovší Stryker s kanónom 30 a double v-hull mm váži asi tak 19 t a do lietadla sa ich zmestia 3 ks. Keramický pancier pridá na každé vozidlo ďalších 6t, aj tak sa stále zmestíme do limitu, alebo ho môžme rozdeliť medzi ostatné lietadlá.

            Ak by sme chceli s lietadlami C-17 previezť vozidlá Boxer, kvôli váhovému limitu by sme ich uniesli len 2 ks na jedno lietadlo, čiže prepravíme až o 30% menej bojovej techniky.

          • Jirosi
            09:45 01.10.2019

            Zvýšení je spíše těžké 2>3 lehčí (+50%). Ale to se bavíš jen do chvíle dokud máš co, a koho dovést. On se ti sice zvýší čas dopravy 50%+, ale to je limit jen dokud je tam nepřesuneš, pak je to jedno. Potom rozhodují schopnosti těch vozidel splnit svoje úkoly, případně udržet svoji posádku na živu.

          • Jirosi
            17:58 01.10.2019

            Ne, opravdu kdy naposledy jste potřebovali mít nastoupenou jednotku do 24h na druhé straně světa. Ty války trvají měsíce, spíše roky.

          • Sgt Murphy
            23:20 01.10.2019

            Nesúhlasím, navyšovať pancierovanie obrneným transportérom je ako keď stavali ťažšie a ťažšie MRAPy, až nakoniec prišli na to že je to nezmysel.

            Stryker poskytuje veľmi dobrú mobilitu, ochranu posádky aj výzbroj k pomeru hmotnosti na misie, pre ktoré je určený a je ideálny nástroj pre expedičné jednotky US Army.

            Dám príklady nasadenia týchto vozidiel za posledných 20 rokov.

            Afganistan, Irak, Sýria:

            Nepriateľ disponuje ručnými zbraňami do 7,62 mm, ťažkými guľometmi do 14,5 mm na ľahkých terénnych vozidlách, protitankovými ručnými granátmi a protitankovými riadenými strelami. Využívajú taktiku rýchlych prepadov s pomocou IED. "Zblúdilé" mechanizované jednotky s BVP a tankmi sú zničené letectvom ešte skôr, než ohrozia jednotku s vozidlami Stryker.

            Stryker je pancierovaný do 14,5 mm, so skúseností z Iraku a Afganistanu budú všetky opatrené "double V hull" (min Level 3 - 8 kg TNT), očakáva sa integrácia APS. Možnosť niesť 12,7 mm guľomet, 105 mm kanón, 120 mm mínomet, prebieha integrácia 30 mm kanóna.

            Možný scenár v Pobaltských štátoch:

            Nepriateľ disponuje PVO, ktorá bráni nasadeniu letectva, mínometmi 82 mm a 120 mm, delostrelectvom 122 mm a 152 mm, raketometmi 122 mm Grad , obrnenými transportérmi BRDM, BTR, BVP 1 a 2, tankmi T-72.

            Jedná sa o takmer regulárnu vojnu, kde potrebuješ v čo najkratšom čase nasadiť všetky dostupné prostriedky.

            Rádovo v niekoľkých hodinách môžu byť kdekoľvek nasadené do bojovej činnosti zelené barety a navy seals.

            Reakčný čas 18 hodín od vydania rozkazu sú do bojovej činnosti vysadené jednotky Rangers s vozidlami Stryker a 82. výsadková brigáda s vozidlami LAV-25 so vzdušnou podporou.

            Reakčný čas 72 hodín od vydania rozkazu je pripravená na výsadok Stryker brigáda, 96 hodín 173. výsadková brigáda a 101. výsadková divízia !!!

            Veľmi krátke reakčné časy v ráde desiatok hodín má aj MEU (Marine Expeditionary Unit), jedna o sile cca. 2200 mužov, s obrnenými vozidlami AAV, LAV-25, tankmi Abrams, delostreleckou a vzdušnou podporou.

            Americká armáda deklaruje nasadenie kdekoľvek na svete v čase 96 hodín nasadenie min. 1 brigády, v čase 120 hodín jednej divízie a v čase 30 dní až 5 divízií a tieto schopnosti deklarovala už niekoľko krát za posledné desaťročia !!! (naposledy v 2003 pri invázii do Iraku).


            Do 18 hodín od rozkazu sú pripravené k nasadeniu kdekoľvek vo svete špeciálne jednotky (zelené barety, navy seals, rangers) s podporou výsadkárov (82. a 173. výsadková brigáda) a expedičnými jednotkami USMC.

            Do 72 hodín sú pripravené k nasadeniu kdekoľvek vo svete jednotky s vozidlami Stryker.


            Na zničenie protivníka potrebuješ "umlčať" protivníkovu PVO, ovládnuť vzdušný priestor pre leteckú podporu pozemných vojsk a v čo najkratšom čase dostať do priestoru mechanizované jednotky s tankmi, ťažké pásové BVP a delostrelectvom.

            Poslať KBVP proti tankom a BVP by bola samovražda, nie len kvôli nízkej mobilite kolesového podvozku v teréne oproti podvozku pásovému.

            KBVP je ideálne na boj proti pešiakom a ľahko obrneným vozidlám a krytom protivníka, ale nie na boj proti ťažkým mechanizovaným jednotkám protivníka. Jednoducho robiť z neho "mačkopsa" o váhe a pancierovaní pásových BVP mi pripadá nezmysel, pretože proti takýmto jednotkám ho do boja nikdy nepošleš.

          • Sgt Murphy
            23:27 01.10.2019

            Jarosi a Rase, prv než vypustíte znovu podobné bludy a zhovadilosti, by som sa na prvom mieste vami trochu vzdelal v danej problematike, začal by som aspoň prečítaním si článku: "From transformation to combat"

            https://history.army.mil/broch...

          • Rase
            08:48 02.10.2019

            Sgt Murphy:
            Možná bude fajn, když se trochu uklidníš. Americké mobilní síly máš zmáklé. Osobně spíš mluvím o kontinentálních armádách, kdy takoví britové raději koupili Boxery než lehčí vozidla, přitom rovněž kladou důraz na expediční síly.

          • Jirosi
            10:39 02.10.2019

            Sgt Murphy: Ano, tohle jsou regulení výsadkové jednotky!
            U těch prostě počítáš. ze ztrátami, měníš životy za zpomalení nepřítele.
            Problém nastává, když vojáci v těchto vozidlech musí vykonávat běžnou hlídkovou činnost.

            Většina armád nepotřebuje tuhle pružnost, spíše vytváří síly určené k odvetné reakci na takový výsadek.
            Ohledně předvedení reakce a přesunu. Je rozdíl podnikat útok, a reagovat jako obránce.

  • Rase
    17:25 26.09.2019

    Stejně se docela divím, že v Austrálii nemají zájem na unifikaci věže nového BVP s Boxery. Přeci jen obě věže mají být osádkové, se stejnou výzbrojí a podobně. Celkově si myslím, že by bylo lepší použít věž Lance, než EOS T2000 nebo i Lance 2. Jasně, jsou asi lepší, ale stejně bych šel spíš cestou unifikace. Jsem opravdu hodně zvědavý, zda vyberou Lynx KF41 nebo AS21.

    • Pepin Nešpor
      18:04 26.09.2019

      Rase ani nemluv také jsem zvědavý na vítěze pásového bvp obě mají opravdu své kvality ale jestli mají boxera tak spolupráce z Němci se přímo nabízí.
      p.s.-tajne fandím Lynxu. V té naší kamufláži je úchvatný.

      • Rase
        18:28 26.09.2019

        Osobně v Austrálii docela fandím AS21. Přeci jen z Rheinmetallu už vytáhli spoustu technologií a vychytávek, tak teď by to mohli zopakovat s Korejci a nabrat ještě víc bonusů. Třeba ale půjdou cestou ověřené spolupráce s Němci. osobně si myslím, že vozidla budou dost srovnatelná, tedy pokud nějaké vyloženě nepohoří. Potenciál vidím u obou a očividně mají stejný názor i v Austrálii.

        Pokud jde o AČR tak si netroufám moc hodnotit. Počkejme až jak bude vypadat vybrané vozidlo a zda projde vojskovými zkouškami. Bohužel MO nedokázalo ani na X-tý pokus pořídit vojákům přilby, tak jsem dost skeptický i s novými BVP. Bohužel no, taky bych už nějaké vozidlo chtěl a je vlastně jedno co. Samozřejmě jsem fanda Pumy, ale verze pro AČR by byla tak odlišná od té co provozuje Bundeswehr, že si nejsem moc jistý, zda a jak moc jí fandím. Pod debaklu CV90 a Ascodu 2 v Austrálii, bych si asi vsadil na Lynx, případně překvapí PSM s Pumou. No uvidíme, snad ale vojákům nezůstanou na krku rozhrkané BVP-2.

        • Scotty
          22:57 26.09.2019

          Pořizování přileb spíš ukazuje na to že kupovat vojenský materiál kde je hlavním kritériem cena nemůže dopadnout dobře. Snad to bude poučení pro další nákupy.

          • dante1
            14:04 27.09.2019

            Naprostý souhlas,tenhle způsob nakupování akorát tlačí dodavatele aby srazil cenu co nejvíc dolů i za cenu toho že už z výrobku bude šmejd ale levný šmejd.Nejlepší by bylo nechat si zaslat testovací kusy od všech dodavatelů ,otestovat je a podle výsledku testů se pak rozhodnout ale to bych chtěl u nás asi moc.

        • Strategist
          11:09 27.09.2019

          Není nějaký článek popřípadě podrobná zpráva vydaná australany, která by popisovala proč si nevybrali ty CV90 nebo ASCODy 2?

          • Rase
            15:47 27.09.2019

            Podle webu Australian Defence Magazine vozidlo ASCOD bylo vyřazeno z důvodu, že se nehodilo pro potřeby australské armády a CV90 mělo být příliš drahé. Nic konkrétnějšího asi nikde nedohledáme a v podstatě není potřeba. Z našeho pohledu výsledek není tak nepříznivý pro Ascod, jako hlavně pro CV90. Přeci jen i u nás bude cena docela důležitá. BAE Systems to, v poslední době, s těmi "BVP tendry" vůbec nevychází, asi by měli někoho vyhodit.

  • Pepin Nešpor
    13:01 26.09.2019

    Krásné výkonné kolové bvp.
    Poté co jsem viděl na dnech Nato fakt dost dobrý už jen zavěšení kol na tu váhu necelých 40tun nadymenzovane perfektně.
    Jenom bych změnil ráži z 30 mm na 40mm a super.
    p.s.- nic proti pandurum ,ale toto bvp je jinde.

    • Englbert
      21:48 26.09.2019

      Pokud jsem dobre pocital, tak jsou i trikrat drazsi nez pandury. Vysel mi jeden pandur za 130 mio a jeden boxer za 388 mio Kc.

      • alexa123
        06:41 27.09.2019

        A kedy že to bol kupovaný Pandur? A s akou výzbrojou a vybavením? Stačí si iba porovnať hmotnosť oboch a už na tom sa ukáže rozdiel v cene.

        • Englbert
          09:52 27.09.2019

          Ok. Kdyz pripoctu inflaci a ostatni, tak porad to vychazi treba dva pandury v cene jednoho boxera. A to bych rekl, ze mluvi ve prospech panduru. A nebo je boxer dvakrat tak bojeschopny nez pandur? Obe bvpecka by prece mela plnit podobne ukoly a byt v podobnem nasazeni. Jen se ptam, zajimalo by me to. Ale je fakt, ze boxer je urcite hezci.;-)

          • PavolR
            10:13 27.09.2019

            Zásadný rozdiel môže spočívať v tom, ako dlho by bolo schopné ktoré vozidlo vykonávať tie úlohy v bojových podmienkach. A v tomto má Boxer oproti Panduru dosť navrch - protivník potrebuje na ohrozenie vozidla i výsadku v jeho vnútri predsa len o niečo ťažšiu výzbroj a musí ho ostreľovať z o dosť menšej vzdialenosti.

          • Scotty
            12:50 27.09.2019

            Englbert
            Hodně zjednodušeně se dá říct že jeden Boxer má oproti Panduru dvojnásobnou odolnost která se blíží spíš pásovým BVP.

          • Jirosi
            21:57 27.09.2019

            Třeba nepřítel povede invazi během období dešťů.

      • Rase
        23:30 27.09.2019

        I kdyby nic jiného, tak jde o generační rozdíl. Podobně byly Strykery jeden čas top KOT, ale časem se staly dost bídnými, byť po modernizacích jsou pořád minimálně průměrné (což není vůbec špatné). Naše Pandury spíš vylepšují koncept Strykeru, než že by nabízely něco nového. Boxer je v tomhle jinde, přeci jen měl za sebou dost složitý vývoj a k dokonalosti chybí jen možnost osadit ony moduly na pásový podvozek. Tohle mi fakt chybí a dost to sráží potenciál. Pořád je to ale o generaci dál než náš Pandur, Stryker, Piranha a vlastně i VBCI 2.