Prvních 250 tanků Altay pro tureckou armádu

Turecký tank Altay; větší foto / BMC

Prezident turecké Kanceláře obranného průmyslu (SSB) Ismail Demir s firmou BMC podepsal v pátek dohodu o začátku sériové výroby domácích tanků Altay. Podle místních sdělovacích prostředků smlouva zahrnuje dodávky 250 tanků, výstavbu provozního zázemí a dlouhodobou logistickou podporu. Součástí dohody je i stavba tankového podpůrného technologického centra TSTS (Tank Systems Technology Center).

Páteř turecké armády tvoří papírově 932 tanků M60 modernizovaných podle izraelského programu SABRA a 354 tanků Leopard 2. V rezervě najdeme 758 modernizovaných tanků M48 a 397 tanků Leopard 1. Tyto počty ale nezahrnují několik desítek tureckých tanků zničených v Sýrii.

M60 a Leopard 2 začnou být v dalších letech nahrazovány tanky Altay domácí výroby. Tank Altay je pojmenován po armádním generálovi Fahrettinu Altayi, který velel pátemu sboru kavalérie během turecké války za nezávislost (1919 až 1922).

V první fázi BMC vyrobí 40 tanků Altay s termínem dodávek prvního vozidla do 18 měsíců (2020). Cena smlouvy nebyla zveřejněna. Předchozí odhady mluví ale o ceně 3,5 miliardy dolarů za 250 tanků. Tomu i odpovídá odhadovaná jednotková cena tanku 5,5 až 6 milionu dolarů, protože při podobných projektech se počítá s 50 % (z celkové částky) na nákup techniky a s 50 % pro provozní zázemí.

Spolu s BMC na projektu tanku Altay spolupracují turecké firmy Roketsan (balistická ochrana), Aselsan (systém řízení palby Volkan III, velení a řízení), průmyslový institut MKEK (licenční výroba německého 120mm kanónu Rheinmetall) nebo firma Havelsan.

Turecká armáda má zájem postupně nakoupit až 1000 tanků Altay, samozřejmě v aktualizovaných a vylepšených výrobních sériích. Turecká vláda očekává, že celý projekt Altay v následujících 20 letech dosáhne hodnoty 25 až 30 miliard dolarů.

Hlavním cílem programu, jako i dalších tureckých zbrojních projektů, je vytvoření nezávislého tureckého zbrojního průmyslu. „Musíme překonat překážky v turecké snaze o nezávislost. Samozřejmě nezavíráme dveře zahraničním partnerům. Jsou otevřeny pro ty, kteří chtějí spolupracovat,“ uvedl při podpisu Demir.


Popis hlavních podsystémů tanku Altay; větší foto / BMC

Původně měla tanky Altay vyrábět společnost Otokar, která v roce 2008 získala od SSM kontrakt na vývoj a stavbu čtyř prototypů tanků Altay ve výši 500 milionů dolarů. Firma Otokar na začátku roku 2017 dokončila s prototypy tanků Altay kvalifikační testy, včetně testů taktické mobility a odolnosti při působení v nepříznivém terénu a klimatu. V červnu minulého roku šak SSM s firmou Otokar přerušila spolupráci kvůli „neuspokojivé“ nabídce firmy ohledně sériové výroby .

První dávku 40 tanků vyrobí tedy koncern BMC, a to v konfiguraci Altay T1 s aktivním systémem ochrany (APS) Aselsan AKKOR. Turecký APS má „měkké“ i „tvrdé“ schopnosti ‒ pokud nepomůže rušení nebo maskování (dýmová clona), podobně jako izraelský APS Trophy nebo Iron Fist, AKKOR ničí přilétající protitankovou munici pomocí destrukčních modulů.

Dalších 210 tanků Altay bude v konfiguraci Altay T2 s vylepšenou balistickou ochranou, s municí v oddělené pancéřové schránce a s možností odpalovat z hlavně řízené střely. Altay T2 získá rovněž počítačový palubní výcvikový systém, aby posádka mohla provádět simulovaný výcvik přímo v tanku. Verze Altay T3 výhledově obdrží bezosádkovou hlavní věž.


Turecký tank Altay s maskovací sítí; větší foto / BMC

BMC společně s kanceláři SSB v červnu rovněž podepsali dohodu o vývoji domácí dieselové pohonné jednotky o výkonu 1103 kW (1500 koní). Právě chybějící vhodné motory jsou hlavním „problémem“ programu Altay. Současná dávka 40 tanků Altay T1 získá motor od německé společnosti MTU a Altay T2 již turecký motor o stejném výkonu. Pro verzi Altay T3 se počítá s tureckým motorem o výkonu 1323 kW (1800 koní).

„Vývoj [tureckého] motoru nedokončíme v příštích 18 měsících, kdy vyrobíme první tank. Proto budeme používat motor zakoupený od našich zahraničních partnerů,“ vysvětlil Demir a dodal, že Němci nemají s dodávkami motorů problém. Připomeňme, že mezi Tureckem a Německem stále panují hluboké politické rozdíly, které začaly neúspěšným pokusem o převrat v Turecku v roce 2016. Každopádně konečným cílem je, aby všechny hlavní komponenty a mechanické celky tanku Altay vyráběl domácí turecký průmysl.

MBT Altay je tank klasické konstrukce s osádkovou věží a dělem ráže 120 mm (55 kalibrů) s manuálním nabíjením. Kanón doplňuje spřažený kulomet ráže 7,62 mm a dálkově ovládaný bojový modul s kulometem ráže 12,7 mm.

Hmotnost tanku Altay je 60 tun, obrněnec může jet rychlostí až 70 km/h a má dojezd kolem 500 km. Délka tanku je 7,3 m (s kanónem 10,3 m), šířka 3,9 m a výška 2,6 m. Posádka se skládá ze čtyř osob ‒ velitele a střelce (v pravé části věže), nabíječe (v levé části věže) a řidiče (uprostřed přední části korby).

Zdroj: Daily Sabah, Altair, DefPost
 

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ukrajinsko-turecká spolupráce za ruskými zády?

Ukrajina se v posledních několika letech snaží navázat užší vztahy s Tureckem. Vnímá ho totiž jako regionální protiváhu vůči Rusku. Kyjev se pokouší změnit souhlas Ankary s výstavbou rusko-tureckých plynovodů, které mají v budoucnu vést plyn k zákazníkům v EU mimo ukrajinské území. Doufá také, že se mu letos podaří uzavřít ukrajinsko-tureckou dohodu o volném obchodu, jež by usnadnila spolupráci v obranném průmyslu.

Americko-turecké vztahy v troskách: Žádné stíhačky F-35

Americký prezident svým podpisem stvrdil letošní zákon o vojenském rozpočtu NDAA (National Defense Authorization Act) pro fiskální rok 2019. Zákon vyžaduje po ministerstvu obrany hloubkové přezkoumání vojenských vztahů mezi USA a Tureckem. Tyler Rogoway z webu The Drive se pokusil o bližší náhled do celé problematiky.

Syrský Idlíb: teroristé, civilisti a Turecko

Aleppo, východní Ghútá, Homs, Dárá a nyní provincie Idlíb, jedna z posledních bašt islamistických a militantních protirežimních skupin v Sýri, kde se dle některých odhadů nachází téměř tři milióny obyvatel. Právě Idlíb je terčem očekávané ofenzívy jednotek Syrské arabské armády za podpory Ruska a Íránu.

Sestřel letadla Il-20 na pozadí rusko-turecké „zrady“ o Idlíbu

Izraelskému deníku Ynet se dostala do rukou čtyřiceti stránková zpráva izraelské armády, napsána v angličtině a ruštině, popisující sestřel ruského špionážního letadla Il-20 z pohledu izraelské strany. Podle této zprávy syrská protivzdušná obrana (PVO) během 40 minut odpálila několik desítek střel země-vzduch. Celá situace je o to pikantnější, že na pozadí této události se Rusko s Tureckem dohodli o osudu Idlíbu, bez ohledu na zájmy Sýrie.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 3
  • Jirosi
    12:50 15.11.2018

    Rase : Ten projekt u státu z velikostí Německa z chutí investovat do armády dává smyls.

    danny: Ať se dívám na mapu jak se dívám, tak většina Turecka jsou hory. Tedy oblasti kde se bude špatně operovat. A je jedno jak těžkému tanku. Podnebí mají sice jiné, ale na úrovni moře na těch horách mají jiné podnební pásy.
    Ale on nikdo tam ani nikdo tady nebude posílat maximální rychlostí tanky do poslední díry. Mobilní operace se všude provádí s přihlédnutí k terénu.
    A dělat si představu o výstavbě infastruktury z jedné z nejdůležitějších dopravních křižovatek pro ekonomiku státu není asi úplně objektivní.
    A řešit Pobaltí vs CR je taky trošku mimo. Přece jen i ty Ch1/2 byli vymyšleny pro střední Evropu a její klima. Postupu až do pobaltí byl jen Scifi snem.

  • danny
    12:01 15.11.2018

    Jirosi: Turecko problém těžších tanků muselo řešit už dávno. Sabra MK II váží 59 tun v základu, a vlastně už základní Patton měl přes 53 tun. Takže veškerá infrastruktura byla už dávno budovaná na západní tankovou školu.
    Turecko navíc v posledních dvaceti letech zažívá infrastrukturní boom, takže úplně jiná situace. Pamatuju si Istanbul a okolí v r. 91 a když to člověk srovná s dneškem, tak kromě fotek ze starého města nepoznávám nic.
    V neposlední řadě většina Turecka leží v jiných klimatických podmínkách, jiné podloží a tak. Tam prostě problémy, co mají Angláni v Pobaltí moc nepotkáš.

  • Rase
    11:27 15.11.2018

    Jirosi:
    když půjdeme do hlubin tureckého problému s tanky, tak můžeme začít ve stavu, kdy hodně levně pokoupili vyřazené Leopardy 2A4. Následně, si stejně jako poláci, uvědomili, že je ten tank docela fajn a chtějí jich víc. To ale již nebyly k mání a tendr na nákup nových dopadl blbě - byly jim nabízeny ukrajinské, ruské a mimo jiné i fungl nové Leopardy. Ty ale byly zhodnoceny jako moc drahé. Turci se tak rozhodli, že si postaví vlastní Leopard - tak vznikl projekt národního tanku - později Altay.
    Výsledek je v podstatě na podobné úrovni, jako chtěli od modernizovaný Leopardů 2A4, pro představu i na posledním IDET byl vidět model řezu věže turecké modernizace Lea (proč to přivezli nevím, ale fajn vidět). Osobně si myslím že právě Leopardu odpovídá i hmotnost Altaye a vše další.

    PavolR:
    myslím že si to vozidlo jen přidají do portfólia. Pro tureckou armádu to není

  • PavolR
    11:08 15.11.2018

    Jirosi:
    Tak sa mi marí, že popri MBT Altay plánujú Turci zavádzať aj stredného Black Tigra, o ktorom je dnešný článok na AN.

  • Jirosi
    10:54 15.11.2018

    .Czertik:"A co se tyka turecka a nato - kdyby nato myslelo vazne to co rika - ze ochranuje demokracii, lidska prava apod , resp ze ho tvori clenove ktere tyto idealy vyznavaji - tak by turecko z nato uz vyletelo davno."

    Ale jediný dopad co by to mělo by bylo oslabeni NATO a posílení jeho nepřátel. Stačí si přečíst tenhle článek 80m Turecko kupuje 1000x tank na úrovni L2A4-5.
    A teď se zamyslete nad tím jak to vypadá v ostatních státech NATO, třeba u nás a v okolí..
    Takže vykopneme Turecko z NATO a začněme okamžitě dávat 2+% HDP na obranu, abychom měli bojeschopnou armádu. No a teď se vrátíme do reality...

    Rase: On i ten návrh z dodávaných dílů trval skoro 10.let a to měli jak píšeš podporu Korejců. Bez pořádného motoru nedosáhneš plné rychlosti a tedy nikdy nezatížíš komponenty na maximum. Tedy nedokážeš odhalit selhání.

    Celkem mně zaráží kde jsou ti zastánci lehčích tanků. Turecko si po zkušenostech z L2, vyvinulo 65t vážící srandu. A problémy z dopravou evidentně(silnice/mosty) opět nikde. Další stát co jen nesedí a nekecá a vede skutečnou válku. A je jedno jestli ji politicky schvalujeme.

  • Czertik
    01:03 15.11.2018

    dany
    Kdyby ty domaci motory co maji k dispozici byly k necemu, tak je nemusi kupovat od nemec nebo ukrosu.
    A tank bez motoru v dnesni dobe neni nic jineho nez sedici terc.
    A pokud by pouzivaly mene vykone motory - aspon pujdou lepe znicit.

    A v cem je ta situace dnesniho turecka a tehdejsiho nemecka tak rozdilna ? Oba staty se odchylyli od demokracie smerem k diktature a oba se hlasi k minulosti kdy jejich staty ovladali daleko vetsi uzemi a vyjadruji touhu to uzemi opet dostat pod kontrolu.

    A co se tyka turecka a nato - kdyby nato myslelo vazne to co rika - ze ochranuje demokracii, lidska prava apod , resp ze ho tvori clenove ktere tyto idealy vyznavaji - tak by turecko z nato uz vyletelo davno.

  • Rase
    22:50 14.11.2018

    Jirosi:
    to je ale neporovnatelné, na Altayi není co by se mohlo pokazit. Nepočítám schopnost turků svařovat plechy a montovat dodané komponenty (v hodně věcech jde jen o montáž dovezených dílů, zaobalených jako vlastní vývoj). Nedělejme si iluze. Turci očividně pořád můžou koupit komponenty na trhu - rusové ne, všechno chtějí / musí mít vlastní výroby. Rovněž Altay T1 je konvenční tak, v podstatě vylepšený Leopard 2A4. Korejci jim ho navrhli tak, aby byl levný, nenáročný a celkově moc nevybočoval. U T-14 je to úplně opačně, moc věcí se může pokazit a hlavně vyzkoušet - bojová hodnota je ale neporovnatelná - ve prospěch T-14 (papírově)

  • Jirosi
    19:28 14.11.2018

    Pokud se bavíme o 40 kusech z MTU, tak se bavíme o stejném počtu jako u "Armaty". Tedy i tyto tanky budou muset na polygon a začít odlazovat chyby. Dětských nemocí tam bude spousta.

  • Rase
    14:44 14.11.2018

    Tak MTU dělá hodně oblíbené motory a dost se používají u "národních" tanků. Příkladem můžou být tanky v licenci si je vyrábějí Korejci, Izraelci a jak jsou na tom japonci nevím. Turci tak logicky chtěli právě MTU, jde ale o motory pro prvních 40 tanků, další si chtějí vyrábět sami - vlastní výroby, vývoj ale bude trvat. Ty motory jsou nabízené v pro exportní Leclerc nebo dieselový Abrams :-)
    to pokusy o získání motoru ruského, ukrajinského nebo od caterpillaru, byla očividně jen taková hra jak MTU od němců vydyndat

  • danny
    14:40 14.11.2018

    PavolR: vidíš, to mi nedošlo. Já to bral jen jako maďarskou diverzifikaci nákupů. Ti subdodavatelé pro MTU mi vůbec nedošli

Stránka 1 z 3