PT-17: Polsko-ukrajinská modernizace tanku T-72

PT-17; větší foto / autor 

Na vojenské výstavě MSPO 2017 polská firma Bumar (člen PGZ) představila hloubkově modernizovaný tank T-72. Tank nese označení PT-17 a kombinuje v sobě především polské a ukrajinské technologie.

Konstrukce tanku T-72 spadá na konec 60. let minulého století a od roku 1973, kdy T-72 vstoupil do služby, bylo vyrobeno více než 25 000 kusů.

V současné době je stále více než 10 000 tanků T-72 (avšak v nejasném technickém stavu) ve výzbroji armád minimálně 40 zemí světa. Jen Ruská federace má 2000 tanků T-72 v aktivní službě a 3000 tanků v rezervě (počty rezervních tanků se však podle zdrojů významně liší).

Vzhledem k astronomickým cenám nových tanků i provozního zázemí tanky T-72 zůstanou ve výzbroji minimálně ještě několik dekád. To skýtá obrovský obchodní potenciál pro firmy nabízející repase a/nebo modernizace T-72.

Ne všechny země mají přitom zájem o modernizace nabízené Ruskem, ať už z ekonomických nebo politických důvodů. Ukousnout část trhu tak mohou i menší země, které si nekladou takové politické podmínky při zbrojních obchodech, jako velké mocnosti.

Česká CzechoslovakGroup (CSG) nabízí například tank T-72 Scarab s novým reaktivním klínovým pancéřovaním věže. Mnohem všestranněji a hlouběji modernizovaný T-72 představila polská firma Bumar na výstavě MSPO 2017. Polský PT-17 získal novou výzbroj, nabíjecí automat, pancéřování, pohonnou jednotku i senzorové/elektronické/počítačové vybavení.

Věž PT-17 je převzata z ukrajinského projektu T-72-120 (představený v Paříži v roce 1999) od Charkovské konstrukční kanceláře Alexandra A. Morozova (ChKBM). Použitý ukrajinský kanón KB-2 (odvozen od sovětského 2A46M ráže 125 mm) má hladký vývrt a NATO ráži 120 mm (L50). Délka kanónu je 6000 mm a má hmotnost 2600 kg. Nový nabíjecí automat má hmotnost 936 kg (bez pancéřování), rozměry 2,32×1,55×0,53 m a pojme 22 ks tankové munice.

Nabíjecí automat se koncepčně podobá (nebo je dokonce odvozen) automatu francouzského tanku Leclerc (YouTube). Automat je umístěn v zadní pancéřové schránce a pomocí nabíjecího táhla přes otvor v pancéřové přepážce vsunuje náboj do nábojové komory kanónu. Rychlost palby je pět až devět ran za minut.

Uspořádaní munice u PT-17 je stejné jako u ukrajinského projektu T-72-120. / ChKBM

Palebný průměr PT-17 je 50 nábojů s tím, že zbývající munice je ukrytá ve spodní části tanku pod věží. Při přebíjení automatu však musí vyjít posádka ven z tanku a vkládat munici do zásobníku přes otvor v zadní části schránky. Zřejmě ale také půjde nouzově ručně vložit náboj do kanónu.

Takové řešení výrazným způsobem zvyšuje šanci přežití posádky tanku při penetraci pancíře. Při zásahu munice uložené v pancéřové schránce bude exploze munice bezpečně směřovat servisním otvorem nahoru. Zbývající munice je uložená v dobře chráněné spodní části tanku.

Vystavený PT-17 byl vybaven polskou robotickou stanicí ZSMU-1276 s kulometem UKM-2000 C (polská verze PKM). Hmotnost věže je 240 kg a kadence kulometu 200 ran za minutu.

Pohon tanku zajišťuje polský vznětový motor S-1000R převzatý z polského tanku PT-91M o výkonu 736 kW (1000 koní) a francouzská převodovka ESM-350M od společnosti RENK France. V případě zájmu je možné PT-17 osadit ukrajinskými motory o výkonu 883 kW (1200 koní). Upraven a posílen byl také podvozek tanku.

Při vypnutém hlavním motoru palubní systémy nabíjí pomocná energetická jednotka (APU) Perkins o výkonu 8 kW. Protipožární systém je KIDDE DEUGRA, rádiostanice Radmor RRC9310AP, interkom Fonet-IP a na přání zákazníka lze PT-17 vybavit i polským systémem řízení boje (BMS) TROP.


Zadní pancéřová schránka s 22 ks munice a nabíjecím automatem. / Paweł Kmiecik

Polská firma PCO dodala výstražný systém laserového ozáření SSP-1 “OBRA-3”, stablizované elektro-optické pozorovací/sledovací a zaměřovací hlavice GOC-1 “NIKE” a GOD-1 “IRIS”, denní-noční pozorovací kameru KDN-1 NYK či noční pozorovací přístroj (periskop) řidiče PNK ”RADOMKA”.

Řízení palby zajišťuje systém SAVAN-15 od francouzské společnosti Safran (dříve Sagem). Vystavený PT-17 byl vybaven polskými pozorovacími přístroji, ale na přání zákazníka je možné tank osadit elektro-optickým pozorovacím pouzdrem (pro velitele tanku) VIGY-15 od stejnojmenné francouzské firmy.

Není jasné, jakou stabilizaci polohy hlavně kanónu PT-17 používá. V úvahu připadá EPS-72 od společnosti EADS nebo ukrajinská 2E42-2. Připomeňme, že tankový stabilizátor je zařízení (využívající gyroskopy), které zajišťuje za jízdy tanku stále stejný náměr a odměr kanónu. Lapidárně řečeno – hlaveň kanónu míří do stejného bodu, i když se tank pohybuje.

Podle polského dopisovatele Armádních novin je přesnost palby PT-17 podobná jako u polského tanku PT-91M (kombinace Savan-15 + EPS-72 + slovenský kanón 2A46MS ráže 125 mm):

Ukrajinský kanón KB-2 / ChKBM

Hodnoty pro PT-91M:
Šance zasáhnout cíl prvním výstřelem na 1600 m ve dne je 68 %. Střílející tank ani cíl se nepohybuje. Munice APFSDS.
Noc, 2000 m, munice APFSDS, tank ani cíl se nepohybuje, 68 %
Den, 2000 m, munice APFSDS, tank se nepohybuje, cíl se pohybuje zleva doprava, 74 %
Den, 3800 m, munice APFSDS, tank ani cíl se nepohybuje, střelba za pomoci zaměřovače velitele, 25 %
Noc, 1600 m, munice HE-AT, tank vychýlený o 10° vpravo, cíl se nepohybuje, 86 %
Noc, 1600 m, munice HE-AT, tank se nepohybuje, cíl se nekoordinovaně pohybuje, střílí velitel tanku, 91 %
Den, 2000 m, munice HE-AT, tank ani cíl se nepohybuje, 87 %
Den, 1000 m, munice HE-FRAG, tank se pohybuje přímo proti cíli, 98 %
Den, 2000 m, munice HE-FRAG, tank se pohybuje rychlostí 20 km/h přímo proti cíli, cíl se nepohybuje, 81 %

Příliš mnoho se neví o novém klínovém reaktivním pancíři, který je umístěn na věži PT-17. Má jít o ukrajinské, patentem chráněné řešení. Tank je možné vybavit aktivním ochranným systémem (APS) ZASLON ukrajinské výroby.

Podle vyjádření zástupců firmy Bumar přestavba tanku T-72 na verzi PT-17 stojí pouze pět až osm milionů zlotých (30 milionů až 48 milionů Kč).

Zdroj: Defence-TalkArmy-Guide, ChKBM

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Dočká se Ukrajina amerických zbraní?

Od anexe Krymu a vypuknutí konfliktu na východní Ukrajině v roce 2014 Spojené státy Kyjev ...

Ruské bojové vozidlo pěchoty Kurganěc-25 v roce 2021

Od roku 2021 začne nové ruské bojové vozidlo pěchoty (BVP) Kurganěc-25 nahrazovat v ruské armádě ...

REPORTÁŽ: Polská vojenská výstava MSPO 2017

V polských Kielcích od 5. do 8. září probíhala tradiční výstava vojenské techniky MSPO 2017 ...

10. Panzerdivision: 10. tanková divize Bundeswehru

O přidružení 4. brigády rychlého nasazení (4. brn) Armády ČR k 10. tankové divizi (10. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Gloton
    13:55 17.09.2017

    flanker.jirka
    Aby osádka tanku prostupovala věží dolu so korby je nesmyslné řešení, protože by tím vznikl ve věži velký nevyužitý prostor (ty prostupy dolů).

    Osadit bezosádkovou věž na T-72 a osádku dát pod věž je nerelizovatelné.
    Konstrukce závěru kanonu zasahuje u T-72 ve věži hluboko dolů do korby, takže by nebylo možné korbu uzavřít a na ni věž posadit, kanon by se do tak nízkého prostoru nevešel. Takže by muselo dojít k uložení kanonu o nějakého 0,75-1m výše a to by byla potom věž hodně vysoká. Prostě nesmysl.

  • flanker.jirka
    13:10 17.09.2017

    RaSe: To už by byl asi hodně velký zásah do konstrukce, aby to šlo realizovat a možná by z toho byl nakonec jen Leclerc :-D
    Bezosádkové uspořádání nevím, T 72 je pro malé jedince už teď, o kolik by se vše změnilo, pokud by na dně věže nebyla munice a osádka seděla dole nevím (řidič v korbě sedí). Pak by se dala překonstruovat věž, tak že v dolní části ukryté v korbě by existovala obsluha a věží jen prostupovala nahoru dolů a munice by byla v horních schránkách vzadu nahoře. Bezosádkové věžna na tancích Armata nebo jejím srbském klonu mají oproti T 72 o pár pojezdových kol navíc a konkstruktéři asi vědí proč.

  • Rase
    11:02 17.09.2017

    flanker.jirka:
    Nejsem si jistý, zda by se v případě bezosádkové věže, vlezl zbytek osádky do korby T-72. V případě použití osádkové věže, by se možná musel rozšířit otvor lůžka věže. Bylo by to hezké, ale jak říkám, obávám se, že T-72 nemá dostatek místa.

  • dusan
    10:42 17.09.2017

    JirkaM

    T-90 nie je "dosť podobný tank T-72" .. to je T-72 : )

    T-90 je len komerčný názov modernizovaného tanku T-72B. Prvé tanky vznikli na základe rozpracovaných tankov T-72B s odlievanou vežou a integráciou pokročilejšieho systému paľby z T-80. Po tom čo "došli" veže sa začalo s výrobou zvarovaných. Okrem nových tankov z novovýroby sú i tanky čo vznikli modernizáciu z T-72B čiže majú tiež odlievané veže.

    A tie "bieloruské komponenty" je v prípade T-72B3 systém riadenia paľby postavený na základe komponentov od francúzkej firmy Thales. Samozrejme sa finálna montáž robí v Rusku a tak ide o "ruský" systém ...

    Isto v Ukrajine nie je všetko ružové ... ale práve v tankovej technike sa im v celku darí .... a to vývozom modernizovaných tankov, kanónov, motorov ... a úspešnému vývozu tankov Oplot bránil len neschopnosť rozbehnúť výrobu po vyradení časti subdodávateľov po ruskej invázii. V Thajsku ich preto nahradili čínske VT-4 .... nie ruské T-90 ....

  • flanker.jirka
    12:37 16.09.2017

    Slavoslav: svařování by se dalo označit za určitý "pokrok" :-D lépe se s tím hraje, ukrajinci mají svařovanou věž tuším na T 84 Oplot.
    tady na odkaze je hodně obrázků a fotek i z řezů nebo po zásahu, je vidět konstrukce, jsou tam i fotky z továrny na Ukrajině, okolo svařence věže, dole jsou novější stroje a i některé prototypy, na kterých kdysi dávno zkoušeli i aktivní ochranu,
    http://www.steelbeasts.com/top...

    JirkaM: ukrajince bych nezatracoval, udělat dobré věci umí, jde jen o přístup k novějším technologiím, vyrábějí i dobré ERA, je to spíše naopak, v Rusku se ty modernizace potácí na tom co zrovna kdo vyrobí a většinou jdou jen do nových ERA kazet a když náhodou někdo vyrobí navíc termokamery, tak je na pár serií přidělají.

  • Slavoslav
    11:25 16.09.2017

    flanker

    aha

    no zvarana vez je urcite o nieco lepsia. Otazka je, ale ci ten prinos stoji za naklady spojene s vyrobou novej veze. Ako vravim ani rusi by na svojich T90 nemali zvarane veze keby mali nejaku funkcnu linku na vyrobu odlievanych.

    A to uz mali skusenosti s Indickou verziou takze mali co porovnavat

  • JirkaM
    11:04 16.09.2017

    Tohle bude na 100% velmi drahé. Překopou úplně celý tank, nakoupí systém řízení palby z Francie a doufají, že se to povede levně? Jsem si jistý, že tomu sami nevěří.

    A kvalita čehokoliv z Ukrajiny bude velmi nízká. Peníze tam někdo ukradne a pak se to pokusí vyrobit skoro zadarmo.

    Modernizace T-72 má smysl v Rusku. Tam akutně potřebovali modernizované tanky aby byli schopní zastavit případnou agresi NATO. T-72 mají hodně, začali s tím už docela dávno, používají vlastní, nebo běloruské komponenty a kromě T-90 (což je dost podobný tank), neměli včas alternativu.

    Kdo jiný ale potřebuje nákladně modernizovaný (navíc pochybně, Ukrajinsky) starý tank T-72?

  • flanker.jirka
    20:38 15.09.2017

    Slavoslav: měl jsem na mysli věž technologicky jako u T 90 MS ale s automatem jaký je popisován v článku.

  • Slavoslav
    20:11 15.09.2017

    flanker

    T90MS nema lepsiu a pokrocilejsiu vez. Aspon co sa tyka ulozenia municie. Pouziva standardne ulozenie municie v karuseli ako to maju aj ostatne ruske tanky a akurat dodatocnu zasobu ktorou bola predtym oblozena posadka teraz nesie v "batohu" navarenom na povodnu vez.

    Ak dojde municia v karuseli musi posadka vyliezt von a preniest municiu do karuselu. Pri PT-17 musis von len ked chces naplnit zasobnik, ale v pripade potreby zrejme dokazes kanon nabit aj v korbe nesenou municiou len to budes musiet urobit rucne.

    btw, ak sa nemylim tak ruske T90 mali mat odlievane veze tak ako povodna verzia. Len ked davali objendavku na dodatocne kusy tak uz ziadne neboli na sklade a obnovenie vyroby bolo velmi nakladne

  • flanker.jirka
    18:46 15.09.2017

    Uložení munice není jedinou slabinou T 72, když už přepracovat věž s takovým automatem, tak nejlépe věž z T 90 MS nebo Kararu, je to sice politicky nepřípustné, ale jsou to už pokročilejší věže než odlévané na T 72. Třeba by to mohl vyměnit brněnský Zetor, který do Iránu vyváží nové traktory.

    RaSe:když už to přirovnáváte k BVP se 120 mm kanonem, tak proč věž z takového BVP neupravit na podvozek T 72?

  • Lukas
    11:32 15.09.2017

    Leopard ma tylko 15 pocisków w wierzy - 27 jest w kadłubie - obok kierowcy (Jest to stary konwencjonalny układ)

    Jak pisałem T-72M4Cz ma mocny power-pack, ma nowoczesne SKO - brakuje tylko stabilizacji armaty oraz ew. nowe łożyska wieży by znacząco poprawić celność ognia.
    Jeśli zmodyfikować oryginalny autoloader AZ (dostosować do dłuższych pocisków APFSDS) to macie czołg który pozwoli doczekać na MBT IV gen.

  • Rase
    08:56 15.09.2017

    Jak píše Lukas, Leopard 2 je řešený velice podobně. Část munice je v pohotovostním boxu ve věži, zbytek vedle řidiče v korbě. Osobně si myslím, že PT-17 je taková levnější obdoba palebných vozidel na podvozku BVP. Kanón totiž není nic moc a nový vysokotlaký Rheinmetall L55A1 z něj nikdy nebude...
    Problém pořádného "BVP 120" je v tom že je drahé prakticky jako MBT (CV90120 má stát 8-10 mil. jestli si dobře vzpomínám) s moderní elektronikou to bude jako nový Leopard 2A7. PT-17 sice vypadá už víc jako tank, ale schopnostmi se nikdy nevyrovná pořádnám MBT (myslím těm modernizovaným Leclercům, Challengerům a leopardům), jedou teda na cenu.

  • JiriR
    07:55 15.09.2017

    PT17 není IMHO moc dobře vymyšlený. Jakoukoliv verzi modernizace T72 nemůžeš postavit proti moderním tankům, proto je taková hloubková modernizace nesmysl. Proto nemá cenu brát verzi PT17 se 120 mm- moderní podkaliberní munice 120 mm, která prorazí Leo2a7, M1A2 USA/OU, ARMATA, T90MS, VT4 a spol. je extrémně drahá a vždy je to „národní“ kombinace- výkon kanónu/výkon(či kvalita penetrátoru)munice. U PT17 chybí konkrétní rozbor- cílRHAe/úsťová rychlost/průraznost munice….. Cena 50 mil Kč/ks odpovídá možná sérii 1000 ks a více. Ale pokud by „zítra“ AČR objednala modernizaci 35 svých uloženek T72m1, tak jsi na ceně > 150 mil Kč- jednoduché počty a navíc v nefunkční kvalitě. Připomínám, že UKr je teď země, která válčí, je chudá a je zkorumpovaná. Právě proto hodnotím lépe SCARAB- silný moderní pancíř, provedení GO a pár minim, max. dodat stabilizátor, termokameru a sympatickou cenu pro rozvojový svět, protože tam se teď válčí. Rozvinuté země si žádnou verzi T72, ani nějaké substituce MBT přes BVP 120 nekoupí. Toto mohou navrhovat fakt jen dobrodruzi, kteří při zapnutí Google vypínají mozek !

  • Lukas
    06:17 15.09.2017

    PRO Gloton
    Sprawdź gdzie Leopard 2 ma amunicje...

    Rozwiązanie z T-72-120/PT-17 jest bezpieczne - prawdopodobieństwo trafienia w to miejsce jest bardzo małe (miejsce to jest trudne do trafienia i ma niewielką powierzchnie)

  • Gloton
    01:21 15.09.2017

    Mám zásadní výhradu k tomu, jak se v článku píše o tom, jak má oproti klasické T-72 výborně uloženou munici a jak to pomůže k přežití osádky při penetraci pancíře, i tady v diskusi to někdo hodně kladně hodnotil.
    Ve skutečnosti v tomto směru nebude oproti T-72 rozdíl prakticky žádný, leda by měli jen 22 nábojů v automatu. S celým palebným průměrem naloženým v tanku, má velitel a střelec pod prdelí 28 120mm tankových nábojů a riziko jejich vznícení a výbuchu při zásahu je prakticky stejné, jako u klasické T-72.
    Jinak je to ale pěkně udělaná modernizace a dovedu si představit, že by opravdu v boji vozili jen těch 22 nábojů v automatu a pod zadkama nic, protože když kvůli znovunabití automatu, musí všechny náboje vytahat zase z tanku ven a z venku je do automatu naládovat, je už snad i lepší, když jim je k dobití automatu přiveze k tanku nějaké jiné vozidlo. I to nabití by proběhlo mnohem rychleji, než když by ty náboje nejprve z tanku vykládali. A aby měli nějakou zálohu pro poruchu automatu, dovedu si představit "pár nábojů" v pořádné ochranné kapsli namísto těch 28 volně ložených pod prdelema tankistů. Pak by to byl opravdu hodně velký pokrok v ochraně osádky. Ale s naloženými 50 náboji celkem, je to furt o tom samém, jako u T-72......jakmile je někdo zasáhne a probije pancíř, je to loterie, zda to iniciuje i uložené kanonové střelivo.

  • Citatel666
    21:37 14.09.2017

    No, nechcem polemizovať s tými ubohymi výsledkami strelieb, ale za drahnej doby na VVS som pri streľba u s 72 "pozabudol" počas nabíjania za jazdy dať prstik zo spúšte dolu a začal som nadávať votrelcovi, že mu to nejako dlho trvá,..
    Sorry..a trafil som, teda on sám...to bola stará mrcha, už bez stereoskopickeho zameriavaca, ale...

  • Drake
    18:55 14.09.2017

    Petres, tuším vám nikdo neodpověděl, ale dle mého názoru je to aby mohl řidič vylézt ven. U našich M4Cz se tam dva bloky DYNA tuším zvedají.

  • Kozlus
    18:53 14.09.2017

    Jura99: Takze ted prejdeme ze 125mm na 120 a za par let dalsi prechod na 130mm?

  • MALI
    18:46 14.09.2017

    To Jan Grohmann:
    píšete, že "vystavený PT-17 byl vybaven polskou robotickou stanicí ZSMU-1276". Můžete prosím přiblížit její robotické funkce?
    Pokud vím, tak ZSMU-1276 je dálkově ovládaná zbraňová stanice, která je robotická asi tak, jak je robotické osobní auto vybavené zadní couvací kamerou a elektrickým posilovačem řízení.

  • MALI
    18:37 14.09.2017

    k ceně modernizace - asi největší problém bude v tom, že není jasná konfigurace odpovídající vyhlášené ceně (není jasné, zda je tam cena například velitelského přístroje, u něho je jen varianta termokamery rozdílná klidně +/-1 mil.Kč), není vztažena k počtům kusů. Jak trefně poznamenal Lukas - je to marketingové prohlášení - rámcová cena, která pak při konkrétních jednáních půjde nahoru.

    To Cenzor:
    dejte si ten přechod na ráži NATO do časové osy - v tu dobu kdy se rozhodovalo o naší modernizaci T-72 bychom to celé museli vyvíjet za vlastní a to by se nám už vůbec neoplatilo (tím neříkám, že modernizace T-72M na verzi M4CZ byl výnosný podnik).

    To Rase:
    CANTAS je sice hezký letounek, ale co s ním? Sám o sobě je (mimo předváděčky na výstavách) k ničemu. Je to (zatím) "jen" holé letadlo. Pokud nějaký systém (nejen UAV) nebude mít "své místo v tvaru", to znamená systémové začlenění do armády a tomu odpovídající (obecně) nesené zařízení (průzkumný systém, zbraňový systém, nálož atd.), tak je dobrý jedině na ty ukázky (nebo jako cvičný cíl pro jednotky PVO). To už je lepší uvažovat se systémy HERO, Switchblade, Cutlass, polskými Warmate a Dragon Fly aj., nebo s průzkumnými UAV. Bez jejich zapojení do vyššího systému je to však jako kdyby nebyly. Normálně se na základě taktického zadání navrhuje a konstruuje pro zamýšlený účel optimální UAV (UGV). Udělat napřed letadlo a pak přemýšlet co s ním sice také jde, ale je to cesta poněkud trnitá a zdlouhavá.

  • Lukas
    18:03 14.09.2017

    Cena to tylko deklaracje Bumaru - wiadomo marketing ma swoje "reguły"
    Znalazłem informacje, że Ukraińcy wyceniali T-72-120 na 2,1 mln EUR - ale dane są stare i nie wiem w jakiej konfiguracji (na pewno SAVAN-15 i EPS ale np. silnik W46 czy 6TD?)

    Tutaj też Bumar nie powiedział konkretnie jaka konfiguracja za 8 milionów.


    Co do T-72M4Cz - mówiłem i powtarzam jeszcze raz - potrzeba
    http://www.army-guide.com/eng/...

    Ten jeden element robi różnice
    stary stabilizator w T-72M4Cz generuje błąd
    w pionie 0,94 mrad
    w poziomie 2,42 mrad
    Czyli na 2 km elipsa ma osie 1,88m i 4,84m!

    EPS ma błąd 0,4 mrad (w pionie i w poziomie)
    Czyli z 2 km błąd to koło, którego pole powierzchni jest ponad 14 razy mniejsze! niż elipsa "błędu" starej stabilizacji.
    14 razy większe jest skupienie ognia
    Nawet jeśli zostanie stara oryginalna armata 2A46 (nowa słowacka 2A46MS ma lepsze skupienie)

  • Cenzor
    16:55 14.09.2017

    jj284b:

    Rozptyl má menší APFSDS, viz parametry tohoto konkrétního kanonu:

    http://www.morozov.com.ua/eng/...

    Kolem zavádění T-72M4cz se tvrdilo, že přechod na ráži nato by byl neúnosně drahý...a ejhe, zdá se, že nebyl...

  • Ultramarinus
    16:50 14.09.2017

    To Rase:
    Díky za upozornění, hezký letounek. Představoval jsem si VTOL dron podobný spíš Ospreyi, nebo hejno klasických 4rotoráčků s menšími rozměry, něco v tomto smyslu
    https://www.youtube.com/watch?...
    nebo v tomto smyslu
    https://www.youtube.com/watch?...
    https://i.ytimg.com/vi/ZoNYruD...

  • jj284b
    16:33 14.09.2017

    Charlie: rychlost nie je vsetko, HEAT ma lepsi rozptyl..preto je presnejsi.

  • David
    15:29 14.09.2017

    Pro Petres, Jura 99. Vlastně za mě odpověděl Rase. Možná jsem se špatně vyjádřil. Mě ta zde uvedená cena přijde prostě nereálně nízká. A to i když vezmu v potaz to, že budou použity ukrajinské komponenty. Když uvážím, jaký je rozsah prací, kolik stály jiné, obdobné modernizace T-72...

  • Charlie
    14:25 14.09.2017

    Dotaz na ty hodnoty zásahů: fakt je to správně? Přijde mi, že šance na zásah nepohyblivého cíle z nepohyblivého tanku municí APFSDS na 1600m menší, než stejná palebná úloha na 2000m municí HEAT (která je většinou o dost pomalejší a letí po strmější balistické křivce) je minimálně velice zajímavá hodnota. nemá být náhodou místo 68% hodnota 86%?

  • Jura99
    13:42 14.09.2017

    Cena je nízká, na to, že se překope celý tank. Nejspíš jsou ty ukrajinské komponenty levné :-).

  • petres
    13:36 14.09.2017

    David
    vy jste ten článek nečetl až do konce :-)
    "Podle vyjádření zástupců firmy Bumar přestavba tanku T-72 na verzi PT-17 stojí pouze pět až osm milionů zlotých (30 milionů až 48 milionů Kč)."
    Jinak ten reaktivní pancíř na věži se mi víc líbí na Scarabovi, kde jak čelně (proč má PT-17 tak velký nekrytý prostor vlevo od kanonu?), tak hlavně z boku pokrývá větší plochu než na PT-17.
    Jinak doufám, že AČR nepůjde cestou ani Scaraba ani PT-17.

  • Jura99
    13:36 14.09.2017

    CerVus: Scarab je mezikrok pro chudé, ale pokud má nový SŘP, už jen to znásobuje schopnosti obyčejného T-72. Totéž platí pro jakýkoliv starší zbraňový systém, třeba Poláci dali do staré DANY ten svůj systém Topaz a použili v Afghánistánu.

  • Rase
    13:35 14.09.2017

    Nejsem si jistý udávanou cenou PT-17, ona totiž i udávaný vyšší cena 48 mil. za kus mi přijde jako nereálná. Vzhledem k tomu, že se vyměňuje prakticky všechno, kanón, motor atd. Pokud se z ní dá vycházet, tak modernizace všech typů T-72 co máme (cca 120 ks) by vyšla na necelých 6 miliard (+ munice atd.), což by se hodilo i jen tak na sklad, případně i nějaké T-72 přikoupit :)) I PT-17 by ale bylo jen dočasné řešení a také se obávám, že by se politikové ukolébali tím, že za pár miliard pořídili armádě dostatek "moderních" tanků. Zkrátka scénář jako s modernizací houfnic...

    Ultramarinus:
    těžký dron kolmo startující z náklaďáku ale v ČR už vznikl, je to CANTAS, nabízí ho CSG, dokonce má i jistý exportní úspěch, ale s provozem nad Evropou jsou legislativní problémy. Je tady o něm článek. Vzniknout má i verze s proudovým motorem. Vrtulový byl k vidění na IDET 2017.

  • Jura99
    13:30 14.09.2017

    David: cena přestavby je úplně poslední věta článku, tj. 30-48mil Kč., tedy 1,5-2mil USD. K tomu plus nákup obyčejného T-72, což je malá suma, resp. tanky jsou skladem (lepší než T-72M by ale bylo pro modernizaci obstarat T-72A).
    Cena modernizace není nějak závratná, asi bych to u našich tanků dočasně bral, dostane to soudobý kanon ráže NATO a sníží nevýhodu ruských tanků (exploze munice uvnitř). Představoval bych si ale, že podobnou modernizaci udělá náš podnik nebo Slováci, kteří i vyrábí kanon. S takto modernizovanými tanky bychom vydrželi do nákupu Leo3. Srovnával bych jen s nákupem Leo2 + modernizací na L2A7, PT-17 se tváří obdobně, ale má výhodu, že se nemění typ (změna zázemí) a je lehčí. Jinak opět ten dizajn, rovná krabicová linie korby PT-17 se mi zoufale nelíbí, vypadá jak Maus.

  • CerVus
    13:23 14.09.2017

    Vždyť ten Scarab je úplně na ***. Kam to ten nevylepšený tank, který je zoufale zastaralý posune? Nikam. Akorát se v tom utopí pár set milionů. Pokud se ty 72 mají vylepšit, tak ať se to alespoň trochu zmodernizuje.

  • David
    13:14 14.09.2017

    PT-17 pokládám za mimořádně vydařený. Otázkou ale zůstává, jaká je jeho cena. Nikde jsem ji neobjevil, ale vzhledem k rozsahu modernizace bude značná. Takže je otázkou, kdo si ji koupí. Samotná polská armáda nejspíš ne - a i export vidím spíše skepticky. Ostatně, je možná příznačné, že Polsku se nepodařilo prodat žádnou z předchozích modernizací - a posledním úspěchem je prodej PT-91 Malajsii, což je už řadu let zpátky.
    Oproti tomu český Scarab představuje méně výkonnou, ale levnou a nenáročnou modernizaci -a tak si myslím, že může být zajímavý pro celou řadu rozvojových zemí, které provozují staré T-55

  • MALI
    12:10 14.09.2017

    To Ultramarinus:
    až na to říční námořnictvo s Vámi souhlasím a jsem stejného názoru. Jen to chce aby se (v otázce bezosádkových systémů) změnilo myšlení příslušníků GŠ AČR - tam je ten největší problém.

  • Ultramarinus
    11:59 14.09.2017

    ČR by si měla tanky zachovat, ale myslím, že jsme dostatečně slabí, chudí a nepočetní na to, abychom se inspirovali taktikou různých hnutí po světě, která dokáží z motorky a PT raketometu vytvořit efektivní a flexibilní zbraňový systém. Nebo vyzbrojit tolik kvalitních civilních vozidel, že při stejné ceně převyšují skutečná "vojenská" vozidla (hummr, atd) početně minimálně 3ku1 při stejné (ale levnější) výzbroji, a přibližně srovnatelné životnosti vozidla v konflikut.

    Taky myslím, že by chytré hlavy v ČR měly co nejrychleji vyvíjet technologii a taktiku VTOL dronů a jejich nosičů. Třeba takové nákladní auto neevokuje příliš dojem hrozby, ale když má celý návěs plný dronů, paliva pro ně a munice, může se ukázat, že dokáží odvést práci ekvivalentní k výkonu stovky těžce ozbrojených vojáků. Bez hrozby pro české operátory.

    S něčím takovým bychom mohli dokonce obnovit i "říční námořnictvo". A smysl by to dávalo dokonalý.

  • MALI
    11:38 14.09.2017

    Já bych také viděl jako prioritní cestu pro AČR raději se soustředit na nové tanky, ale nové tanky budou nejdříve v roce 2025 (to když se využije podvozek těžkých BVP), nebo tak o 10 let později (Leo3). Ohledně L2 jsme se snad shodli, že ten je už za zenitem.
    Když bychom vzali v potaz, že podvozek T-72M4CZ v podstatě nemá větší problémy (modernizovat jej tedy nemusíme - stačí provést opravy), tak by se jednalo jen o věžový komplet a potřebné úpravy podvozku pro něj. To by se podle mého odhadu pro našich 35 tanků vešlo do 1 mld. Kč ale mohlo by to být "hned" (legislativní proces na MO by však stejně trval 2 až 3 roky). Tyto tanky by pak (po pořízení nových tanků) mohly být přesunuty pro AZ (poslat je do nějakého boje v těch uloženkách je stejně podle mého názoru nereálné).
    Pravda, otázkou je, co by tomu řekli politici...(to nejsem schopen odhadnout).

  • fenri
    11:14 14.09.2017

    Proboha už ne. Já bych do těhle hybridů miliardy neutápěl. Už proto, že pak vznikne v politicích dojem, že tanků nasypaly miliardy a armáda chce za chvíli nové. To už radši ten španělský bazar.

  • Reedys
    11:05 14.09.2017

    tohle nevypadá jako špatné řešení. pokud bychom takto zmodernizovali uložené tanky, překlenuli bychom období mezi nedostačujícím počtem stárnoucích T72M1 a T72M4CZ a případnou čekací dobou na Leo 3.

    Jinak při pohledu na Scarab si říkám, jestli taková modernizace má vůbec šanci na úspěch. vypadá to, jako by dali jen špičatý čumák na kulatou věž a munice je stále v prostoru osádky.

    Pokud modernizovat, tak bych volil PT-17 jako jednu z možností (a pokud bychom si na to mohli přidat i něco domácího, bylo by to ještě lepší).