Puchov: Prozápadní Putin je ideální vůdce Rusů

Puchov ve svém příspěvku píše, že nejdůležitější letošní událostí v Ruské federaci bylo opětovné zvolení Vladimíra Putina na dalších šest let do prezidentského úřadu. Dle Puchova zvolení Putina nebylo překvapením, a to z jednoho prostého důvodu ‒ Putin jako vůdce Ruska nemá žádnou alternativu nebo konkurenta. Navíc se ruský prezident těší značné podpoře, jak mezi běžnými Rusy, tak mezi elitami, chceme-li establishmentem.

„Výsledkem je, že kurz Ruska v oblasti domácí a zahraniční politiky zůstane nezměněn po mnoho dalších let; nikdo nepochybuje o tom, že Putin zůstane v čele i po skončení jeho současného prezidentského volebního období v roce 2024. Ve skutečnosti většina Rusů vnímá, že kontinuita a stabilita je jeho hlavním úspěchem, protože pomáhal neustálému zlepšování ruské ekonomiky, prosperitě, právu a pořádku. Putin v podstatě uvedl do praxe slavnou strategii formulovanou ruským premiérem Petrem Stolypinem z počátku 20. století: ‚Dej mi 20 let klidu a nepoznáš Rusko,‘“ píše ve svém příspěvku Puchov.

Podle Puchova typický ruský volič volí Putina pro zachování klidu a stability, která je nutná pro další modernizaci země. Za Putina mělo dojít k rychlému růstu prosperity a k „impozantnímu zlepšení infrastruktury“, což se projevilo při Světovém poháru FIFA v roce 2018.

Asi nejzajímavější část textu Puchova se váže k údajně prozápadnímu směřování Putina. „Putin a jeho administrativa zůstávají silným motorem ruské prozápadní modernizace. V tomto smyslu můžeme jen obdivovat odhodlání prezidenta zachovat prozápadní kurz země ‒ což je obzvláště působivé vzhledem k probíhající zahraniční konfrontaci se Západem,“ uvádí Puchov.

Přitom Putin je líčen na Západě jako „vůdce globálních protizápadních sil“, který se snaží zničit Západ a podkopat západní demokracii. Puchov však zdůrazňuje, že v ruském kontextu je Putin mohem liberálnější a prozápadnější než většina ruské veřejnosti nebo elity.

Většina ruské veřejnosti je v ekonomických otázkách více socialisticky a populisticky smýšlející, ale jsou také pro silnější a konzervativnější domácí a zahraniční politiku. „V tomto smyslu Putin ztělesňuje 200 let starý výrok Aleksandra Puškina, že ‚vláda v této zemi jsou jediní Evropané,‘“ myslí si Puchov a dodává, že díky autoritativním pravomocím Putin vykonává rozumnou a zodpovědnou finanční politiku a přijímá nepopulární opatření (pozdější odchod do důchodu).

V otázce zbrojení chce Putin údajně postupovat opatrně a minimalizovat náklady v konfrontaci se Západem ‒ například obranný rozpočet do roku 2021 se rozhodně nezvýší.

„Rusko bude i nadále pokračovat v opatrném a konzervativním programu posilování svých vojenských schopností s důrazem na postupnou technologickou modernizaci ‒ včetně pokračujícího hromadění sil rozmístěných podél hranice s Ukrajinou s cílem poskytnout Moskvě více nástrojů pro zasahování do průběhu ukrajinského konfliktu. Současně se Moskva vzdává jakéhokoli hmatatelného vojenského hromadění v evropském (severozápadním) prostoru navzdory vzájemně agresivní rétorice NATO a Ruska a rostoucí americké vojenské přítomnosti v Evropě,“ komentuje Puchov ruské vojenské ambice západním směrem.

Podle ruského autora dle přijatého nového státního vyzbrojovacího programu Putin odsunul nejvýznamnější námořní a letecké programy do poloviny 20. let 21. století, či dokonce do roku 2027 a později.

„V Sýrii se bude Putin pokoušet přeměnit vojenský úspěch ruského zásahu na politické a diplomatické zisky, ale rostoucí zapojení Spojených států do syrského konfliktu ho bude brzdit. Na rozdíl od Moskvy nemá Washington v Sýrii žádný konstruktivní program, což dává Američanům větší manévrovací prostor,“ píše Puchov.

Ruský autor se také samozřejmě dotkl probíhající konfrontace Západu s Ruskem. Podle Puchova si ruská elita údajně myslí, že v blízké budoucnosti neexistuje šance na zrušení sankcí a na politickou normalizaci vztahů se Spojenými státy.

„Nyní v Rusku panuje obecné přesvědčení, že i kdyby Moskva kapitulovala na všech klíčových frontách zahraniční politiky, nedošlo by k žádnému hmatatelnému uklidnění amerických sankcí ‒ a sankce samy o sobě by byly obhájeny jako účinný nátlakový nástroj [na Rusko],“ soudí Puchov.

Podle Puchova je tak ruská veřejnost odhodlaná podstoupit dlouhodobou konfrontaci se Západem a zvláště se Spojenými státy. Pokud však chce Rusko ustát dlouhodobou konfrontaci, musí zajistit stabilitu ekonomiky a společnosti. Rusko dokáže konfrontaci údajně ustát na dobu deseti až 15 let.

„Věří se však [v Rusku], že Západ bude postupně touto konfrontací unavený, jelikož pro ní neexistuje žádný ideologický podklad. Tato západní únava ‒ stejně jako měnící se celosvětová rovnováha moci, posílená rostoucím konfliktem mezi Čínou a USA ‒ nakonec otevře příležitost pro Moskvu dosáhnout normalizace se Západem, aniž by se vzdala jakékoliv své klíčové držby (například Krymu a ruské sféry vlivu v bývalých sovětských republikách). V očích ruského lidu je Vladimír Putin ideálním vůdcem, který dokáže vést jejich zemi během takového období konfrontace,“ uzavírá svůj článek Puchov.

Zdroj: Defense News