Puma vstupuje do německé armády

Foto: Bojové vozidlo pěchoty Puma. / KMW
Bojové vozidlo pěchoty Puma. Větší obrázek. / KMW

Německá armáda začne v nejbližší době s výcvikem posádek nových bojových vozidel pěchoty Puma. Firmy Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme dodají německé armádě 342 vozidel Puma a osm cvičných vozidel. První jednotka dosáhne počátečních operačních schopností v polovině příštího roku.

První vozidla Puma pro ověřovací zkoušky převzala německá armáda již v prosinci 2010. Od té doby bylo vyrobeno 20 vozidel v rámci počáteční výrobní série. Sériová vozidla, na základě výsledků testování německou armádou, však doznají podstatných konstrukčních změn.

U sériových vozidel došlo k úpravě konstrukce korby i výzbroje dálkově ovládané věže. Dálkově ovládaná věž je vyzbrojená 30mm rychlopalným kanónem Mauser MK 30-2 s kadencí 200 ran/min.

Doplňkovou koaxiální zbraňí byl původně zvolen kulomet Heckler & Koch MG4 v ráži 5,56 mm. Nyní se ale počítá s instalací kulometu ráže 7,62 mm, buď od firmy Heckler & Koch nebo Rheinmetall.

Puma

Všimněte si dálkově ovládaných 76mm zadýmovacích granátometů na boku věže. Granátomety spolupracují se systémem DAS . Větší obrázek. / KMW

Změn došly i zadýmovací a obranné granátomety. V původní verzi Pumy se nacházela čtveřice 76mm zadýmovacích granátometů na každé straně věže, a šestice v zadní části korby. V zadní části však nově přibylo 18 ks elektronický ovládaných 40mm multifunkčních granátometů Wegmann WS-40 schopných vystřelovat širokou škálu munice, včetně protipěchotní.

Němci také počítají pro sériovou výrobu s instalací dvojice protitankových střel dlouhého dosahu EuroSpike, což je pouze jiné označení pro izraelské střely Spike. Střela ve své nejvýkonnější verzi Spike-ER ničí cíle až na vzdálenost 8000 metrů. Stejnou verzi najdeme také na českých vozidlech Pandur II.

Základní verze vozidla Puma, bez přidávaného pancéřování, má hmotnost 31,5 tun. Odolnost Pumy však lze podstatně zvýšit přídavným kompozitním pancířem AMAP (Advanced Modular Armor Protection). Kompozitní pancíř AMAP využívá pokročilé slitiny oceli, hliníku, titanu a keramických příměsí. Při maximální ochraně hmotnost roste Pumy na 43 t.

Puma získá rovněž reaktivní pancíř a také obranný systém kategorie DAS (Defensive Aids System) od firmy Airbus Defense and Space. Elektronický systém DAS synchronizovaně a podle určitého vzorce využívá zadýmovací granáty, fléry, elektronické rušení nebo čidla upozorňující na ozáření laserem či radarem.

Díky novým úpravám je ochrana vozidla Puma na špičkové úrovni. "Bojové vozidlo pěchoty Puma má vyšší úroveň ochrany, než hlavní bojový tank Leopard 2,“ říká dokonce Thomas Schröder z Projekt System Management, což je joint venture firem Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme.

Vozidlo Puma je určeno pro bojové operace nízké i vysoké intenzity, kde bude působit po boku hlavních bojových tanku Leopard 2. Dodávky pro německou armádu jsou naplánovány do roku 2020.

Zdroj: IHS Janes, KMW

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Schopnosti Armády ČR – Dělostřelectvo

Nedávno vrchní velení armády přiznalo, že pokud bude financování resortu MO ČR pokračovat stávajícím ...

IFV ŠAKAL - má jeho pořízení smysl?

Ozbrojené síly Slovenské republiky (OSSR) již nějakou dobu zkoušejí vozidlo IFV ŠAKAL, které vzešlo ...

GXV-T: Konec těžce pancéřovaných vozidel?

Americká agentura pro pokročilé obranné technologie připravuje projekt nové generace pozemních ...

Austrálie získá Supacat HMT Extenda

Vítězem tendru na 89 vozidel pro speciální síly australských ozbrojených sil se stala společnost ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • lalalik
    10:53 08.06.2018

    V Německu je Puma jen ´podmínečně nasaditelná´: https://www.defensenews.com/la...

  • vyposcz@seznam.cz
    16:34 27.02.2015

    Dovolím si svoj názor. Nebudeme brať do úvahy politické rozhodnutia, resp. rozhodnutia politikov a ich súkromné záujmy a lobizmus výrobcov.
    Kolesové alebo pásové BVP musia obecne zabezpečovať vysoký stupeň ochrany osádke, výsadku, schopnosti prežitiu vlastného vozidla na bojisku a relatívnu možnosť jednoduchej opraviteľnosti v poľných podmienkach.Výzbroj vozidiel musí zabezpečovať možnosť bojovať vo dne, za zníženej viditeľnosti a proti roznym cieľom. Tzn. kombináciu PTRS proti tankom, hl. zbraň vozidla-rýchlopalný kanón proti ľahko pancierovaným, obrneným cieľom a pomalým vzduš. cieľom, sekundárnu zbraň-e, proti pechote, makkym cieľom, a napr. i granátomety, možnosť streľby výsadkom a a to na maximálne možné vzdialenosti s vysokou pravdepodobnosťou zasiahnutia a zničenia cieľa. To sa dá zabezpečiť montážou jednotnej veže-systému na oba druhy podvozkov. Najdoležitejším kritériom aké bojové vozidlá chceme mať v modernej armáde sa odvíja od rozhodnutia:
    NA AKÉ ÚLOHY JE URČENÁ NAŠA ARMÁDA - expedičné jednotky alebo ochrana vlastného teritoria ?

    1. Expedičné jednotky.
    BVP pre expedičné-útočné jednotky musí spĺňať tieto kritériá:
    -relatívne vysoká rýchlosť a pohyblivosť na mimoeurópskych bojiskách a v mestách : preto kolesové a nie pásové BVP
    -prepraviteľnosť vzduchom: čo najviac kusov do lietadla, ekonomika, váha. Takže zase kolesový variant BVP
    -vysoký stupeň ochrany proti minám a nástrahám: predpokladané nasadenie v asymetric. konfliktoch s množstvom "podomácky" vyrobených nástr. systémov o vysokej účinnosti a neobmedzenej váhe, nálože 10-20kg a z toho vyplývajúvej technicky " jednoduchšej" ochrane "V" podvozku koles. vozidla, než "rovnej" podlahy pásov. podvozka. Takže zase asi kolesové BVP
    -cena stratenej techniky na bojisku, predpoklad, že kolesové BVP budú "lacnejšie" ??? Takže zase kolesové BVP
    -plavbyschopnosť-nepodstatná, vzhľadom na účel nasadenia techniky, takže zase kolesové BVP s prídavnou balistickou ochranou.
    -zložité vybavenie expedičných BVP elektronikou, rušičkami a pod. Remíza medzi kolesovými a pásovými BVP

    2. Ochrana vlastného teritória je doktrína obranná, preto BVP pre obranu musí spĺňať :
    - vzhľadom na geografické podmienky stredoeurópskeho priestoru priechodnosť a dojazd akýmkoľvek priestorom, terénom, zalesneným, nerovným a bahnitým terénom s množstvom vodných prekážok-jednoznačne pásový a pokiaľ možno plávajúce BVP.
    - predpokladané nasadenie v obrane znamená boj techniky v oporných bodoch malých jednotiek s pripravenými okopmi pre techniku, ženijne pripravenými prekážkam, s možnosťou využitia maskovania techniky, nízkej siluety. Technika umožňuje rýchle presuny do hĺbky obrany, s možnosťou neočakávaných ničivých protiútokov na predom určených a vhodných smeroch. Takže určite pásové BVP.
    -vysoká ochrana osádky a výsadku. Odpadá nutnosť prepravy vzduchom, vyššia nosnosť podvozku, mohutnejšia balistické ochrana-jednoznačne pásové BVP
    -napodiv v obrane nie je potreba tak odolný podvozok proti nástrahám, relatívne "zjednodušenie" výroby plochých podvozkov, opraviteľnosť a odolnosť pásového podvozku hovorí pre pásové BVP.
    -jednoduchšia elektronická výbava vozidiel keďže sa jedná o symetrický konflikt-remíza kolesové a pásové BVP
    -keďže sa predpokladá aktívna obrana s vytlačením nepriateľa za hranice nerezignoval by som na plavbyschopnosť, resp. vysokú brodivosť min. okolo 2-2,30 m-skor pásové BVP
    -nízka silueta s možnosťou lepšieho maskovania, ukrytia techniky na záujmových smeroch a jej prekvapivé použitie-jednoznačne pásové BVP.

    ZÁVER:
    porovnaním účelu aký má plniť naša armáda tak pri výstavbe EXPEDIČNEJ armády je jednoznačne vhodnejšie vyzbrojiť mechanizované jednotky KOLESOVÝMI BVP.

    Pri výstavbe armády podľa toho čo ukladá Ústava jedn. štatov /ČR, SR/ pre účely OCHRANY nášho územia je jednoznačne vhodnejšie vyzbrojiť mechanizované jednotky PÁSOVÝMI BVP.

  • Deutschmann
    06:03 08.09.2014

    Petres
    Omlouvám se prohodil jsem písmena.
    Správně to je
    deustchmann@seznam.cz

  • petres
    09:52 06.09.2014

    Deutschmann
    měl jsem snahu nějaké podklady na níže uvedenou adresu poslat, ale adresa se tváří jako nefunkční.

  • semtam
    01:41 06.09.2014

    Lukas

    Jistě na základě BM-21 existuje spoustu vylepšení. Proto považuji v naší armádě (AČR) jeho vyřazení za hrubou chybu. Polská Langusta je jeden z mnoha dalších dobrých vylepšeních starého systému.
    A IFV Puma v podobě tanku prozatím není potřeba. V tom s Vámi souhlasím. Ovšem časem může být výhodná pro ty, kteří se rozhodnou nakoupit Pumu jako IFV a pokud budou chtít obměnit i tankové vojsko. Tak myslím že tank na základě Pumy bude zajímavá nabídka už i pro logistickou shodnost.

  • Lukas
    22:47 05.09.2014

    W Polsce produkujemy rakiety 122,4mm o zasiegu 42 km (Feniks)
    Pasują zarówno do WR-40 Langusta co i BM-21
    Do Waszej RM-70 też... (Z resztą mamy w zasadzie gotowy pakiet modernizacyjny dla WR-70)

    A były przymiarki i pod zasieg 70 km...

    Ale i tak lepiej 227mm

    Jeśli chodzi o Pume to i owszem - czołg z tego da sie zrobić...
    Ale narazie nie ma takiej potrzeby... (Puma jest równie droga co nowy Leopard)

  • semtam
    22:10 04.09.2014

    Ještě doplním, že Srbové snad už dokončily raketu s doletem až 50 km.

    K Pumě, možná by Němci mohli k ní vyrobit odolnou věž s 120 mm dělem. Na tanky by věž s odolností asi nedosáhla, ale pokud korba je lepší než Leopard. tak by vzniklo vozidlo palebné podpory pomalu na úrovni moderních tanků.

  • semtam
    20:37 04.09.2014

    Jura99

    Ohledně vyřazení RM-70 je dle mého názoru absolutní diletanstvím je ničím nenahradit. Rakety grad mají dostřel 20km a novější verze 122mm rakety dokonce 40 km. Tím by jsme alternativně mohli nahradit i klasické hlavňové dělostřelectvo (spíš doplnit). Vcelku se mi líbí srbský systém lrsvm Morava. Ten je sice modifikovatelný, ale to by jsme možná ani nepotřebovali. Dát Grady na novou Tatrovku a máme za málo peněz hodně muziky. Samonabíjecí verzi by jsme mohli klidně oželit (to už by potřebovalo podvozek 8x8).

  • Lukas
    20:29 04.09.2014

    The Tall - pewnie masz racje.
    Największy problem to jednak to że w takim projekcie to Polska chciałaby dyktować warunki (w końcu WP mogloby kupić samych BWP 400 sztuk )

    A wymagania ACR czy Słowackie z pewnościa będą inne...
    (Wiecie że nasz MON chce min by BWP plywało? )

    Z pewnością podział udziału w produkcji byłby trudny - to nie OT-64 ktorego wspólnie produkowaliśmy tysiace sztuk...

    Ja też nie wierze w sukces...

    P.S. Co do mamuta - narazie nie ruszył przetarg na KWZT.

  • Jura99
    19:33 04.09.2014

    Lehce mimo téma, ale zaujalo mě, že jednou z nejúčinnějších a nejobávanějších zbraní v ukrajinském konfliktu je stále raketomet "Grad", kterým obě strany decimují pozice protivníka. Nestálo by za úvahu vyřazené Grady z AČR něčím nahradit ?

  • TheTall
    14:07 04.09.2014

    Představa Poláků o společné spolupráci je taková, že oni vozidlo navrhnou a vyrobí a ostatním ho dovolí koupit. To je z toho důvodu, že hlavní parametr pro výběr produktu, který se bude platit z veřejných peněz, je počet kusů vyrobených v Polsku. O tom svědčí poslední nákup nákladních automobilů pro polskou armádu. Kde i v diskuzích na polských stránkách se objevily názory ve stylu: Buď koupíme nejlepší nákladní vozidla (Tatry) nebo podpoříme domácí průmysl (Jelcz). Můj osobní názor na účast Tatry v tomto konkurzu byl, že i kdyby uměla levitovat, stejně si ji Poláci nekoupí. Obdobně dopadne i projekt vyprošťovacího vozidla Mamut.

  • Deutschmann
    09:21 04.09.2014

    Pánové mám dobrou zprávu pokud něco napíšeme a bude to mít hlavu a patu tak to není problém publikovat.
    Kdo má zájem mi pomoci tak se prosím ozvěte na deutschmann@seznam.cz

  • liberal shark
    08:20 04.09.2014

    To : Jura99
    Souhlasím, osobně bych viděl jako užitečné postavit dvě kompletní mechanizované brigády s novými tanky, novými BVP a mobilními minomety 120 mm (jednu aktivní, druhou rámcovou). K tomu současnou 4.BRN na Pandurech, dělostřelecký (nové SHKH 155), ženijní, logistický a PVO (nové systémy krátkého a středního dosahu) pluk. Místo současných rot AZ bych postavil mechanizované prapory na BVP šakal s taženými minomety a těžkou pěchotní výzbrojí.
    V letectvu se schyluje k postavení společné česko-slovenské peruti o 20-22 Gripenech, časem asi koupíme 2-3 KC-390 a nové utility a lehké bojové vrtulníky.
    To už by mohla být použitelná armáda, která nebude Vladimírkovi pro legraci.

  • Jura99
    07:57 04.09.2014

    IFV Šakal bych nakonec i bral, ale pouze s věží kompatibilní s naším Pandurem a pouze na sklad, jako výzbroj záložní brigády. S ohledem na situaci v Rusku by se původní plány na dvě brigády měly poněkud navýšit. Takže Šakal pro zálohy a 7. brigádě koupit nové stroje. Domácí průmysl se uspokojí a vojsko se neoslabí nevyhovujícím strojem. Zbývá maličkost, peníze. Ty budou, musí být, mnohým se to nezdá, ale válka klepe na dveře.

  • J. Alcatraz
    01:00 04.09.2014

    Pro nás by bylo výhodnější kdyby "naše(pokud bychom je kupovali)" pumy(klidně i ostatní IFV) byly osazeny systémem samson od RAFAELU konkrétně samson mk II (http://www.rafael.co.il/market... což by vedlo k nižší logistické náročnosti atd.

    Osobně si myslím, že pro nás je nákup IFV lepší řešení než začínat nový vývoji v rámci V4. Protože ten může trvat i 10 let(tuším že tak dlouho trval vývoj pumy) + vojenské zkoušky atd..

    Osobně bych se nebál přejít na kolovou platformu(u nás Pandur) tak jako Francie . Pouze bych Pandury vybavil věží mk II(viz víš) a zvýšil balistickou ochranu alespoň na úroveň 12,7mm - 30mm. Popřípadě bych koupil nejaký přídavný pancíř(nejlépe aby se dal přidělat/oddělat aby se zachovala schopnost plavby) i na pandury co máme teď protože ochrana proti 7,62 se mi zdá docela málo. Byla by naprosto nízká logistická náročnost protože provozovat 2 naprosto odlišné platformy stojí mraky peněz. A samozřejmě to celé koupit za rozumnou cenu.

  • mattea
    21:52 03.09.2014

    Deutschmann, semtam: místo v diskuzi netřeba, když AN mají fórum. a to se na to hodí výborně..
    www.armadninoviny.cz/forum/...

    Lukas: bylo by pěkné, kdybychom vyvinuli nové IFV v rámci V4, ale obávám se, že ani ČR, ani SR na to a) nebude chtít dát prachy a b) i přes veškeré sliby není ČR schopna věrohodně slíbit, že odebere třeba 200ks, pokud splní požadavky x,y,z a nepřesáhne maximální stanovenou cenu. Podle mého by se z toho naši politici chtěli nakonec vykroutit, odebrat méně kusů a tím by zvýšili jednotkovou cenu.. teda kdyby se to vůbec vyvinulo.

  • Karlos73
    21:20 03.09.2014

    Deutschmann, ja sa nepovazujem za odbornika, som len clovek co cita a analyzuje...:) N cham tuto porovnavacku na inych, skor som mal na mysli, clankami vyprovokovat odbornu diskusiu na temu "modernizacie BVP1,2" verzus nakup repasovanych ale modernych IFV, pripadne kupa modernych, pripadne kupa a licecna vyroba (v ramci spolocneho obstaravania pre CR a SR)...
    Suhlasim s argumentaciou, prveho prispevku semtam ohladom financii za modernizaciu BVP1,2 na IFV Sakal za 1,3 mil. US$ je tiez na zvazenie. Take Turecko vyvynulo v spolupraci s Nemcami, svoj IFV Tulpar, kde zakladna cena pre jeden novy kus pre Turecku armadu a myslim, ze aj pre Azerbajdzan stoji 1,2mil. US $ !
    Je to uplne nove IFV zavedene do Tureckej armady minuly rok. Je to moderne, splna to vacsinu sucasnych podmienok kladenych na tento tip IFV, je to z clenskej krajiny NATO.
    http://en.wikipedia.org/wiki/T...
    http://www.army-technology.com...
    http://www.military-today.com/...
    Ja preto fakt nechapem zmysel dalsej modernizacie sovietskych BVP 1 a BVP 2 do podoby IFV Sakal, kedze architektura tohoto bojoveho prostriedku je uz davno prekonana a nedovoluje sa ani len priblizit k sucasnym IFV ako Puma, CV-90 a napriklad tohoto tureckeho IFV Tulpar.

  • Lukas
    21:13 03.09.2014

    A u nas na MSPO oświadczono że chcą (polski przemysł i rząd) budować nowego BWP razem z Wami (z całą grupą V4)

    Co Panowie na to?

  • petres
    20:51 03.09.2014

    Deutschmann
    také bych se přidal, ale přijde mi to jako marná práce, na nás opravdu nezáleží :-). Budeme být sice větší přehled o technických parametrech, ale o to více budeme naštvaní skutečným rozhodnutím. A pak součástí toho obchodu jsou i ekonomické parametry (včetně těch zmíněných offsetů, což může znamenat, že v ideálním případě dražší a kvalitnější technika je vyvážená rozsahem offsetů) a ty nyní nikdo netuší.

  • Beld
    20:03 03.09.2014

    semtam : zrovna zminovane offsety jsou realne ekonomicky neoverena vec , kterou bych nezohlednoval ani omylem . Banda pseudoekonomu vam klidne vysvetli , ze srotovne je pro ekonomiku , velmi dobra vec , produkujici vice penez , nez bylo spotrebovano , ale jako ve fyzice , ani v ekonomiii jeste nikdo "perpetuum mobile" nezprovoznil .

  • semtam
    18:03 03.09.2014

    A navíc by jsme museli vědět jaká má být do budoucnosti koncepce naší armády. Od té se vyvíjí výběr potřebné techniky. Ta stále není jasná.

  • semtam
    17:52 03.09.2014

    Deutchmann

    Dobrá myšlenka, nebráním se jí a něco málo bych mohl přihodit do mlýna. Ohledně ceny vozidel mám problém v tom, že se špatně dohledává, co vlastně konečná cena vše obsahuje. Může být do ní započítán servis, školení, náhradní díly atd. Proto mé údaje jaké jsem poskytl jsou s ručením omezeným. Pro ekonomiku kontraktu, jsou poměrně i důležité zmiňované ofsety. Je to docela složitá věc. Ale hrubý náčrt ceny a výhodnosti nákupu či modernizace by jsme myslím tady mohli dát dohromady. Ovšem se souhlasem redakce. Pokud chcete, napište redakci ať nám pro to na těchto stránkách udělá nějaké pěkné místo v diskuzi :)

  • Deutschmann
    17:02 03.09.2014

    Já už jsem jednou psal do redakce a navrhoval udělat porovnání jednotlivých BVP a samohybných houfnic, které jsou na trhu.
    Ale zatím není odpověď.
    Jsem klidně pro to aby jsme si sedli a dali hlavy dohromady a takovýto článek napsali. Pouze já nejsem natolik zdatný v cizích jazycích abych dohledával ceny a podrobné informace. A také nemám takový přehled v této problematice.
    Ale je mi jasné že pokud se dají hlavy dohromady a každý přispěje svou troškou do mlýna tak to dopadne dobře.

    Kdo by do tohoto podniku šel?

    Mám na mysli napsat ke každému z výrobků jen pár vět a nakonec udělat přehlednou tabulku s parametry (hmotnost, dojezd, ochrana, cena, obsluha, velikost výsadku a další důležité informace) ať si každý udělá sám vyhodnocení.

  • Karlos73
    15:58 03.09.2014

    Chcelo by to porovnanie s IFV ŠAKAL, pripadne s oastatnymi IFV dnes dostupnymi na trhu... CR a SR sa dnes zaujima o modernizaciu svojich pasovych BVP, ale neexistuje tu odborna diskusia, taka aka sa viedla napriklad k zavedeniu stihacky Gripen pre ceske letectvo. Dnes sme konfrontovany modelom aky sa zaviedol napriklad pri Pandur II 8x8 pre Cesku armadu a Iveco LMV pre CR a SR, sprevadzany korupcnym skandalom, tento model prebera zial aj Slovensko. Vrejnosti je predkladany jediny model a to modernizacia BVP1 a BVP2 na IFV ŠAKAL.
    Jedina "vyhoda" IFV ŠAKAL je jeho hmotnost 17t (?) a to, ze by malo byt vyrabane v ceskych a slovenskych zavodoch...
    Co sa tyka ostatnych parametrov (hlavne negativnych),tak tie sa uz opisali na tomto fore uz viac krat...
    Nemecko je velky a bohaty stat, moze si dovolit vyvoj a vyskum novych zbranovych systemov. Puma je nova platforma, dalsie modernizacie nemeckeho IFV Marder uz nemali zmysel. Informacia , ze ""Bojové vozidlo pěchoty Puma má vyšší úroveň ochrany, než hlavní bojový tank Leopard 2,“ říká dokonce Thomas Schröder"" hovori za vsetko. Cielom armad statov ako CR a SR je priblizit sa k parametrom bojovych prostriedkov,k trendom vo svete...aspon kvalitou, ked uz nie poctami zbranovych systemov...

  • semtam
    15:52 03.09.2014

    Zjišťoval jsem si cenu vozidla pro německou armádu. Jednotková cena vychází 5,3 mil. amerických dolarů. To je "jen" o pár set tisíc dolarů víc než je jednotková cena nového CV90. Modernizace BVP-2/1 na verzi "Šakal" má vycházet cca 1,3 mil USD. Živostnost takto upraveného BVP je odhadována na 20 let u nového BVP je 50 let. Modernizace, jak i na tomto webu bylo několikrát zmíněno nepřináší kýžených požadavků na moderní bevko. Hodně se argumentuje, že modernizované BVP přináší i pracovní místa. Již se nezmiňuje o tom, že nákup nových BVP přináší sebou i ofsety na úrovni celkové ceny i klidně vyšší. Proto někteří odborníci na ekonomiku říkají a myslím zcela logicky a oprávněně, že případná modernizace BVP není až tolik výhodná jak nám politici líčí. Cena/výkon tak spíš nahrává novému BVP než modernizaci stávajících.