Tajná raketová velmoc Izrael
-
23. 10. 2016
-
21 komentářů
-
Jan Grohmann
Izrael vlastní jaderné zbraně i výkonné rakety schopné dopravit satelit na nízkou oběžnou dráhu Země. Díky vlastní vyspělé raketové technice je Izrael schopen zasazovat jaderné údery na vzdálenost několik tisíc kilometrů od vlastních hranic.
Jericho a Šavit
O izraelském raketovém programu (podobně jako o tom jaderném) je jen velmi málo informací. Údaje o doletu, nosnosti nebo dalších schopnostech izraelských vojenských raket pocházejí většinou z neoficiálních zdrojů, případně jsou odvozeny na základě známých parametrů izraelských kosmických raket Šavit.
V každém případě Izrael patří do úzkého klubu zemí schopných provádět raketové jaderné údery. Izrael od roku 2011 s největší pravděpodobností vlastní mezikontinetální balistickou střelu ICBM (Inter-Continental Ballistic Missile) Jericho 3. Právě v roce 2011 izraelská média poprvé informovala o prvním testu nové balistické rakety dlouhého doletu.
Nosnost třístupňové rakety Jericho 3 je 1000 až 1300 kg, při doletu údajně až 11 000 km. Podle izraelského novináře Alon Ben Davida, a jeho článku na Aviation Week z roku 2013, je však dolet rakety Jericho 3 asi 5000 km a nosnost 1000 kg.
Bojovou hlavici mohou tvořit tři oddělitelné nezávisle naváděné hlavice MIRV (Multiple Independently targetable Reentry Vehicle). Střely Jericho 3 jsou umístěny v opevněných pozemních silech - spekuluje se také o vývoji mobilní verze.
K poslednímu známému testu Jericho 3 došlo v roce 2013, kdy řada obyvatel Izraele viděla přes oblohu dlouhou kouřovou stopu výkonné rakety. “Toto ráno Izrael provedl testovací odpal raketového systému ze základny Palmachim. Test byl dlouho plánován… a proběhl tak, jak bylo očekáváno,” vydalo k testu stručné prohlášení izraelské ministerstvo obrany.
Předchůdcem Jericho 3 byla balistická dvoustupňová raketa Jericho 2, poprvé testována v roce 1986. Startovací hmotnost střely Jericho 2 je 26 t, dolet 1500 km a nosnost 1000 kg. Izrael pomocí Jericho 2 dokáže zasáhnout íránský Teherán jadernou hlavicí o síle až 1 Mt.
Nicméně Jericho 2 nebyla nejvýkonnější izraelská raketa - v roce 1988 Izrael poprvé vyslal pomocí třístupňové rakety Šavit (nosnost 350 kg) na nízkou oběžnou dráhu Země průzkumný satelit Ofek-1.
Raketu Šavit lze využít jako nosič jaderné hlavice. Ze známých údajů se odhaduje, že v případě potřeby Šavit dokáže doručit až 500 kg těžkou jadernou hlavici na vzdálenost 7800 km.
Izrael navíc údajně tají skutečné schopnosti střel Jericho 2. Podle zprávy amerického ministerstva obrany Izrael v 80. letech záměrně netestoval maximální dostřel svých raket Jericho 2.
Omezené testování bylo způsobeno jako politickými motivy, tak geografickými podmínkami - Izrael musí testovat rakety směrem na západ do Středozemního moře. Ostatně i raketa Šavit startuje netradičně (nevýhodně) na západ proti rotaci Země, aby nenarušila vzdušný prostor východních arabských zemí.
Start rakety Šavit-2 se satelitem Ofek-11 (záři 2016). Raketa startuje ze základny Palmachim, který leží 10 km jižně od Tel Avivu.
ICBM: Nástroj politické síly
Řada expertů vnáší otázku, nač Izrael potřebuje strategické rakety ICBM. Existenční hrozby Izraele leží v blízkém okolí Středního východu - nejvýchodnější hranice Íránu je vzdálená od Izraele cca 2700 km.
Nicméně balistické rakety dlouhého dosahu nemusí sloužit jen jako symbol odstrašení, ale také jako prostředek posílení politického významu Izraele na nejvyšší mezinárodní úrovni. Balistické rakety jsou mimořádně zajímavým exportním produktem, který může posloužit k navazování strategických ekonomických, politických a bezpečnostních partnerství.
Příkladem je prodej licencí střel Jericho 2 do Jihoafrické republiky (JAR) v 80. letech minulého století. JAR izraelské střely vyráběla pod označením RSA.
JAR v 80. letech intenzivně pracovala na vlastní jaderné bombě. Koncem 80. let JAR vlastnila 5 funkčních a jednu zkušební jadernou bombu bez obohaceného uranu. Střely Jericho 2 (resp. RSA) měly posloužit jako nosiče jihoafrických jaderných zbraní. Nicméně na začátku 90. let se JAR svého vojenského jaderného programu vzdala.
Spekuluje se také, že Izrael v roce 1979 ve spolupráci s JAR tajně na odlehlých ostrovech prince Edwarda v Indickém oceánu otestoval jadernou bombu. Izrael na oplátku pomohl JAR vybudovat vojenský jaderný program.
Izrael je jednou z devítí zemí vlastnící jaderné zbraně. Izrael vlastnictví jaderných zbraní tradičně odmítá potvrdit nebo vyvrátit. Podle výroční zprávy SIPRI Yearbook 2016 výzkumného centra SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute) Izrael vlastní 80 atomových hlavic a produkuje také plutonium nutné pro výrobu jaderné bomby.
Zdroj: Defence24
Související články
Nový izraelský obrněný transportér Eitan
Izraelské ministerstvo obrany v pondělí předvedlo netrpělivě očekávaný kolový obrněný transportér ...
-
02.08.2016
-
25 komentářů
-
Jan Grohmann
Proč se Islámský stát bojí Izraele?
Graham Allison v článku Why ISIS Fears Israel na webu National Interest popsal účinnou strategii ...
-
09.08.2016
-
105 komentářů
-
Jan Grohmann
Izraelský Iron Dome pro americkou armádu?
Izraelská firma Rafael a americká Raytheon nabízejí americké armádě amerikanizovanou verzi izraelské ...
-
11.08.2016
-
17 komentářů
-
Jan Grohmann
Rekordní americká pomoc: Izrael získá 38 miliard dolarů
Po dlouhém jednání dnes Washington a Tel Aviv podepíši dohodu o nové vojenské spolupráci. V rámci ...
-
14.09.2016
-
23 komentářů
-
Jan Grohmann
Velmi dobrý článek. Po jeho přečtení si každý může udělat úsudek o tom jak je naše část Evropy v porovnání k Izraeli, tak strašně vojensko-průmyslově zaostalá a ...Zobrazit celý příspěvek
Velmi dobrý článek. Po jeho přečtení si každý může udělat úsudek o tom jak je naše část Evropy v porovnání k Izraeli, tak strašně vojensko-průmyslově zaostalá a poddimenzovaná.Napadá mě jen jedna myšlenka..To se musí rozhodně změnit. Čím rychleji, tím lépe.Cena jaká se za to zaplatí je naprosto nepodstatný statistický údaj, jestliže platí že Účel světí prostředky.Skrýt celý příspěvek
Jeste ke Coriolisove sile. Tu musite uvazovat, pokud pocitate pohyb telesa v souradnicich rotujici souradne soustavy (v nasem pripade vuci rotujicimu povrchu Zeme, tedy v ...Zobrazit celý příspěvek
Jeste ke Coriolisove sile.
Tu musite uvazovat, pokud pocitate pohyb telesa v souradnicich rotujici souradne soustavy (v nasem pripade vuci rotujicimu povrchu Zeme, tedy v souradnicich zemskeho povrchu). Pak totiz zanedbavate dodatecny rotacni pohyb Zeme (a prislusne souradne soustavy) a tim i sledovaneho telesa. Vliv tohoto (zrychleneho) rotacniho pohybu dodaji Coriolisovy sily (plus - mela by se uvazovat momentalni odstrediva sila dana momentalni pozici telesa a uhlovou rychlosti rotace Zeme).
Pocitani s Coriolisovou silou ma podle mne svuj vyznam pri kalkulaci jevu spojenych silne s povrchem Zeme (take spise mensi rychklosti) - napr. vliv na proudeni vetru, vody (odlisne vymilani praveho a leveho brehu v urcitych pripadech) ale treba i u delostrelecke palby.
Samotne Coriolisovy sily jsou pomerne narocne na predstavivost takze pro vysvetleni principu se mi zdalo lepsi problem popsat v inercialni souradne soustave (v nasem pripade "soustave pevne spojene s vesmirem ci prostorem" - nechci zabihat do detailu), kde vidite i rotaci Zeme a tim i pocatecni rotaci nasi rakety. V takovem pripade jedinymi silami pusobicimi na teleso (bez vlastniho pohonu) jsou gravitace a sila souvisejici se zrychlenym pohybem (v nasem pripade odstrediva sila)Skrýt celý příspěvekPříležitostně ještě o tom popřemýšlím ale mate pravdu. Teď jsem googloval a v letitém dokumentu jsou napsány závěry: Při odpalu na východ se snižuje počáteční úhel, prodlužuje ...Zobrazit celý příspěvek
Příležitostně ještě o tom popřemýšlím ale mate pravdu. Teď jsem googloval a v letitém dokumentu jsou napsány závěry: Při odpalu na východ se snižuje počáteční úhel, prodlužuje doba letu, range a pak už jen byly mraky vzorečků. Každopádně by mě zajímala velikost toho příspěvku.Skrýt celý příspěvek
Smirnov: fakt maj pravdu. Pokud se liší síla působící na raketu směrem dolů, tak se nutně liší výška, do které raketa za pomoci stejného množství energie vyletí. To o čem mluvíš ...Zobrazit celý příspěvek
Smirnov: fakt maj pravdu. Pokud se liší síla působící na raketu směrem dolů, tak se nutně liší výška, do které raketa za pomoci stejného množství energie vyletí.
To o čem mluvíš je hybnost, a se u rakety nijak nemění, furt zůstává nulová. Nezapomínej, že k raketě patří i výfukové plyny letící opačným směrem.Skrýt celý příspěvekpalivo usetrene odstredivkou neznamena linearny pokles paliva potrebneho na vytlacenie odlahcenej rakety oproti neodlahcenej. inymi slovami, toho usetreneho paliva je primalo na ...Zobrazit celý příspěvek
palivo usetrene odstredivkou neznamena linearny pokles paliva potrebneho na vytlacenie odlahcenej rakety oproti neodlahcenej.
inymi slovami, toho usetreneho paliva je primalo na to, aby to bolo perpetuum mobile, ale dost na to, aby nas potlacilo este o kus dalej. A malo by ho vlastne bolo aj keby ta zavislost linearna bola. Pripominam, ze nehovorime o zvyseni doletu o polovicu, skor radovo v jednotkach percent najviac.Skrýt celý příspěvekSmirnov: Blake ma pravdu, to, co rekl jsem se snazil vysvetlit. U vaseho priikladu s koulemi na obezne draze nerozumim, co tim chcete dokazat. V cem spociva perpetum mobile????
Smirnov: Blake ma pravdu, to, co rekl jsem se snazil vysvetlit. U vaseho priikladu s koulemi na obezne draze nerozumim, co tim chcete dokazat. V cem spociva perpetum mobile????
Blake: To by pak bylo perpetuem mobile. Představte si, že jste na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Kolem vás plavou dvě koule jedna biliárová a druhá bowlingová. Když je budete ...Zobrazit celý příspěvek
Blake: To by pak bylo perpetuem mobile. Představte si, že jste na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Kolem vás plavou dvě koule jedna biliárová a druhá bowlingová. Když je budete chtít zvážit pomocí klasické váhy neuspějete, protože jsou ve stavu beztíže = nic neváží-nadlehčuje je odstředivá síla. Pokud do každé stejně cvrnknete stejnou silou, budu se pohybovat různou rychlostí bowlingová pomaleji poněvadž má větší hmotu.Skrýt celý příspěvek
smirnov, odstrediva sila raketu nadlahci, cize potrebuje menej paliva na dosiahnutie rovnakych vysledkov, co ju este o trochu odlahci. S rovnakou hmotnostou ma potom vyssi dolet
smirnov, odstrediva sila raketu nadlahci, cize potrebuje menej paliva na dosiahnutie rovnakych vysledkov, co ju este o trochu odlahci. S rovnakou hmotnostou ma potom vyssi dolet
Smirnov pravdepodobne myslel Coriolisovu silu. Ked nic ine, tak na wikipedii (anglickej) je to pekne popisane. Zjednodusene povedane, cim je dostrel kanonu ci dolet balisticke ...Zobrazit celý příspěvek
Smirnov pravdepodobne myslel Coriolisovu silu. Ked nic ine, tak na wikipedii (anglickej) je to pekne popisane. Zjednodusene povedane, cim je dostrel kanonu ci dolet balisticke rakety dlhsi, tym sa to prejavi viac. Napr. uz cez prvu svetovu ked Nemci odstrelovali Pariz kanonom zo vzdialenosti 120km, tak museli s tym pocitat, pretoze priblizna odchylka kvoli rotacii zeme (Coriolisovej sily) bola cez 1km.
Cim je miesto odpalu blizsie rovniku, tym ma vacsi vplyv. Preto napr. vsetky vesmirne velmoci postavili svoje kozmodromi co mozno najjuznejsie (USA - Florida, byvale ZSSR - Bajkonur, Francuzsko - Franzcuska Guyana ...).Skrýt celý příspěvekVrata: Na balistickou raketu bude působit odstředivá síla, která ji nadlehčuje. Ale tíhové zrychlení objektu v gravitačním poli nezávisí na jeho hmotnosti. Pád střely bude trvat ...Zobrazit celý příspěvek
Vrata: Na balistickou raketu bude působit odstředivá síla, která ji nadlehčuje. Ale tíhové zrychlení objektu v gravitačním poli nezávisí na jeho hmotnosti. Pád střely bude trvat stejně dlouho bez ohledu na směru. A protože rychlost střeli k zemi bude rovněž stejná nezávisle na směru, tak i dolet bude stejný. Pokud je tam směrové zvýhodnění bude zapříčiněno jiným mechanizmem. Ale spíše to vypadá, že tam žádné není.Skrýt celý příspěvek
Dvě poznámky pro autora: 1) V češtině se neříká opevněná pozemní, ale zodolněná podzemní sila. 2) Plutonium není k výrobě jaderné bomby nutné, také ji můžete sestavit z vysoce ...Zobrazit celý příspěvek
Dvě poznámky pro autora:
1) V češtině se neříká opevněná pozemní, ale zodolněná podzemní sila.
2) Plutonium není k výrobě jaderné bomby nutné, také ji můžete sestavit z vysoce obohaceného uranu. Takže spíše "plutonium vhodné k výrobě jaderné bomby".Skrýt celý příspěvekSmirnoff: myslim, ze s doletem rakety nemate pravdu. Zde nejde o rychlost vuci povrchu Zeme ale vuci vesmiru. Kdyby zemekoule rotovala tak rychle (je minena rotace vuci zbytku ...Zobrazit celý příspěvek
Smirnoff:
myslim, ze s doletem rakety nemate pravdu. Zde nejde o rychlost vuci povrchu Zeme ale vuci vesmiru. Kdyby zemekoule rotovala tak rychle (je minena rotace vuci zbytku vesmiru), ze by odstrediva zrychleni na jejim povrchu vyrovnalo gravitacni pritahovani k Zemi, tak na urychleni rakety vubec nebudete potrebovat tah, ktery ji drzi nad Zemi po dobu urychlovani ve smeru tecnem k povrchu Zeme (tuto funkci tusim plni 1 stupne velkych raket).
Pokud se jedna o balistickou raketu v realu, tak tam jde o to, ze pri letu na zapad je pocatecni tecna rychlost rakety nenulova a to zpusobuje dodatecnou odstredivou silu ktera, odlehcuje raketu (jenom o trochu).To ve vysledku dovoluje o neco vetsi dostrel. Navic mam dojem, ze cim vetsi je finalni tecna rychlost rakety, tim vetsi je prispevek od rotace Zeme k odstredive sile nadlehcujici raketu. Pri strelbe opacnym smerem na vychod se bude tecna slozka rychlosti v absoluni souradne soustave (vuci vesmiru) nejprve zpomalovat az k nule (a s ni i odstrediva sila) a teprve potom bude narustat.Skrýt celý příspěvekSmirov, Muhaha: Shavit je civilní raketa, která vynáší nákladna LEO a kvůli arabům to musí dělat nevýhodným způsobem proti zemské rotaci. Proto je to v článku zmíněno.
Smirov, Muhaha: Shavit je civilní raketa, která vynáší nákladna LEO a kvůli arabům to musí dělat nevýhodným způsobem proti zemské rotaci. Proto je to v článku zmíněno.
Pane Smirnove, laický rozum mi říká, že Vaše argumenty jsou správné, a tedy také nevím, proč je to v článku zdůrazněno. Ale jsem v tomto laik se znalostmi fyziky střední školy .... Zobrazit celý příspěvek
Pane Smirnove, laický rozum mi říká, že Vaše argumenty jsou správné, a tedy také nevím, proč je to v článku zdůrazněno. Ale jsem v tomto laik se znalostmi fyziky střední školy ....Skrýt celý příspěvek
Pavel75: To by platilo pokud by jste chtěl dosáhnout orbitální rychlosti. Ale v případě balistické rakety ne. Rychlost rakety vzhledem k zemi bude vždy stejná, ať ji odpálíme ...Zobrazit celý příspěvek
Pavel75: To by platilo pokud by jste chtěl dosáhnout orbitální rychlosti. Ale v případě balistické rakety ne. Rychlost rakety vzhledem k zemi bude vždy stejná, ať ji odpálíme jakýmkoli směrem. Rotace Země zapřičiní vznik Coralisovy síly, která působí na všechny tělesa pohybující se mimo osu rotace. Ta ovlivňuje balistickou raketu. Ale nemyslím, že nějak výrazně mění dostřel v závislosti na směru výstřelu.Skrýt celý příspěvek
Smirnov: Start po směru rotace země šetří palivo. Tusim, že rychlost rotace země se defacto přičítá k rychlosti rakety a nejedná se o malá čísla. Na rovníku je to cca 460 m/s ...Zobrazit celý příspěvek
Smirnov: Start po směru rotace země šetří palivo. Tusim, že rychlost rotace země se defacto přičítá k rychlosti rakety a nejedná se o malá čísla. Na rovníku je to cca 460 m/s přičemž 1. kosmická rychost je na Zemi 7900 m/s. (pozn. jedná se o rychlost vuči nerotujícímu gravitačnímu poli Země).Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...