Recon Strike Group vs. ruské mechanizované brigády

Německá Puma; větší foto / KMW

Americký plukovník ve výslužbě Douglas Macgregor je vlivný americký vojenský myslitel, autor knih a kritik současné podoby americké pozemní armády (US Army). Macgregor dlouhodobě bojuje za výstavbu tzv. průzkumných bojových týmů RSG (Recon Strike Group), které mají tvořit základní stavební kámen US Army.

Ozvěny Pouštní bouře

Macgregor je absolventem vojenské školy West Point. Během operace Pouštní bouře v roce 1991 velel  2. eskadroně “Cougar” 2. jezdeckého pluku (2nd Cavalry Regiment). V bitvě o 73. Východní (Battle of 73 Easting) během 23 minut s 10 tanky Abrams a 13 bojovými vozidly pěchoty Bradley zničil celou iráckou obrněnou brigádu (70 obrněných vozidel).

Vítězství nad iráckými jednotkami bylo zdrcující. Nicméně Macgregor v důsledku bitvy usoudil, že kdyby americké jednotky stály proti lépe vyzbrojeným a vycvičeným Rusům, výsledek by nebyl tak jednoznačný.

V roce 1995 Macgregor na základě dojmů z bitvy vydal knihu "Breaking The Phalanx", ve které doporučuje, aby jednotky americké pozemní armády byl přetvořeny do modulárně organizovaných, vysoce mobilních a vysoce soběstačných bojových týmů. Tehdejší náčelník štábu americké armády Dennis Reimer nařídil, aby kniha byla poslána všem generálům US Army.

Od té doby Macgregor stále bojuje za koncepci RSG a jeho myšlenky v armádě i Kongresu podporuje značné množství lidí, včetně republikána Johna McCaina.

Boje v Pobaltí

V roce 2015 Macgregor vydal powepointovou prezentaci s náčrtem střetnutí mezi americkou a ruskou obrněnou divizi v Pobaltí. Podle prezentace to pro americké síly v Pobaltí nedopadne vůbec dobře. “Porazit není správné slovo. Pravé slovo je totální zničení,” cituje Macgregora ve svém článku "Inside the Pentagon’s fight over Russia" z roku 2015 novinář Mark Perry.

Ostatně slova Macgregora potvrzují i simulace NATO z prosince 2016 - jednotky NATO budou podle simulace schopny bránit Pobaltí před ruským útokem po dobu maximálně 60 hodin.

Klíčem k úspěchu Rusů je boj v pro ně výhodných geografických podmínkách a malá hloubka bráněného území. Zjednodušeně řečeno - americkým jednotkám dojde brzy palivo a Rusové zničí zásobovací jednotky s palivem. Například brigády ABCT (Armored Brigade Combat Teams) s tanky Abrams mají dostatek vlastního paliva na den až den a půl bojů, pak musí dočerpat palivo od zásobovací brigády.

Podle simulace (metodologii simulace ale Macgregor nezveřejnil) ruské nezávislé brigády o 23 000 mužích zničí americké BCT brigády (Brigade Combat Teams), tj. obrněně ABCT, Stryker SBCT, pěchotní IBCT a podpůrné brigády o 24 000 až 28 000 mužích během pěti dnů.

Naproti tomu dvě brigády RSG o 11 000 mužích se rozhodně ubraní ruským jednotkám a jedna RSG o 5500 mužích se bude schopna úspěšně bránit ruským jednotkám. RSG dominuje díky "nahuštěné" palebné síle, rychlému velení a značné palivové volnosti ve vedení manévrového boje (útoky na křídla, do zázemí, atd.)

Velká tonáž a nízká palebná síla BCT

Americké jednotky by musely válčit nejen proti ruským mechanizovaným formacím, ale “také proti sofistikované protivzdušné obraně (PVO), balistickým raketám a akcím speciálních jednotek.””Jde o nové bojiště, kde nikdo nepřežije pod 25 000 stop (7620 m - pozn.red.”)," uvedl plukovník v záloze David Johnson.

Prezentace ukazuje čtyři scénáře útoků Rusů na Pobaltí - ve dvou US Army nasazuje své BCT v dalších dvou RSG. Podle Macgregorova scénáře budou BCT zničeny, naopak RSG se Rusům ubrání.

Cílem Macgregora je v RSG zejména zjednodušit velení a přenést více odpovědnosti (možnost použít větší palebnou sílu) na nižší velitele - více palebné síly, rychlejší rozhodování, to vše pod jednodušším velením. “Pokaždé, když nasadíme divizi, nasadíme divizi 1000 vojáků a důstojníků do ústředí velení,” říká Macgregor a popisuje bojové jednotky pozemní armádu USA jako “devítičlennou veslici, kdy čtyři lidi řídí, čtyři udávají tempo a dva veslují.”

RSG musí soustředit maximální palebnou sílu, co do nejnižší celkové tonáže obrněných vozidel brigády. Výsledkem mají být mnohem lehčí (na palivo nenáročné) a mobilnější obrněné jednotky, která budou mít stejnou nebo vyšší palebnou sílu. Jednoduše řečeno - obětovat pancíř ve prospěch palebné síly.

Macgregor vs McMaster

Macgregor má v Pentagonu hlavního odpůrce v podobě generálporučíka H.R. McMastera, který velí Centru integrace schopností Armády Spojených států ARCINC (United States Army Capabilities Integration Center).

McMaster sloužil během bitvy o 73. Východní pod Macgregorem, ale v armádě byl úspěšnější než Macgregor, který odešel ze služby již v roce 2004, když ho minulo povýšení na generála. Média ráda spekulují o nevraživosti mezi oběma muži a dokonce spekulují o podílu McMastera na odchodu Macgregora ze služby.

Je zde také další klíčová proměnná v poslední době - Donald Trump zvolil generálporučíka McMastera novým poradcem národní bezpečnosti. Tradičně jde o jednu z klíčových postav administrativy amerických prezidentů. 

Puma v akci

Oba muži se neshodují především s délkou bojů, které pozemní síly v příštích válkách povedou. RSG má mít vlastní zásobu munice, paliva a jídla na rozhodujících sedm až čtrnáct dní bojů.

Podle McMastera ale armáda musí bojovat mnohem déle a zajišťovat dobyté území po zničení protivníka - ohání se přitom zkušenostmi v Iráku a Afghánistánu. McMaster tak vidí současnou podobu BCT jako ideální.

“Myslím si, že si s Dougem rozumíme víc, než si myslíte,” řekl pro magazín Politico McMaster. “Říká, že armáda potřebuje větší koncentraci ničivosti a mobility. Souhlasím. Říká, že naše formace mají mít větší přístup ke společným schopnostem (zpravodajské informace, elektronický boj, letecká podpora, atd. - pozn. red.). Souhlasím. Říká, zjednodušte velení, s tím souhlasím také. To, co chci a co chce Doug je větší integrace ničivosti na nižší úrovně, například na úroveň praporu a více robustní a lepší ISR (zpravodajství, sledování, průzkum - pozn.red.). Ale je zde jedna oblast, kde se rozcházíme. Doug podceňuje naše požadavky na udržitelnost (kontrola oblasti v delším horizontu - pozn.red.) - a to je klíč.”

Další úhel pohledu - Macgregor tvrdí, že armáda se má soustředit pouze na boj a zničení protivníka. Nemá následně zajišťovat správu nebo “budovat národ” na dobytém území. McMaster naopak tvrdí, že úkolem armády je víc než nasazení do místa bojů, boj a zničení nepřítele, ale, že je nutné řídit území i v budoucnu a “připravit se na každou eventualitu.”

McMaster dává za příklad Irák. V roce 2003 americká armáda zničila početnější Sadámovou armádu, ale nedokázala následně kontrolovat situaci v zemí - ta se ale spíše zhoršovala špatnými rozhodnutími amerických politiků a úředníků, než chybou armády.

Takový přístup samozřejmě potřebuje větší počet vojáků. Není třeba jen vyčlenit vojáky pro boj, ale i další vojáky, které je nahradí po skončení bitvy. To si klade další personální nároky na výcvikové, logistické nebo velitelské jednotky. “Američané musí pochopit, že se od nás očekávají politické výsledky (nejen zničení nepřítele - pozn. red.), a to vyžaduje nějaké zdroje,” říká McMaster.

Dalším příkladem je válka v Koreji v 50. letech minulého století. Podle McMastera se Jižní Korea stala jednou z nejúspěšnějších ekonomik na světě nejen proto, že Američané pomohli porazit Severní Koreu, ale že také následně udržovali na Korejském poloostrově stabilitu.

Macgregor však trvá na svém: ”Není (US Army - pozn. red.) vedena, vybavena a školena pro high-tech, integrovaný konvenční boj, s o něco početnějším nebo v některých případech kvalitativně nadřazeným protivníkem na místě vybrané protivníkem (viz Pobaltí - pozn. red.). V simulacích to je Rusko. Ale snadno to může být Čína.”

RSG brigády

Základní platformou RSG jsou střední pásová vozidla. Ve své koncepci Macgregor vysloveně uvádí německé bojové vozidlo pěchoty (BVP) Puma.

Díky výkonnému motoru lze německé obrněnce osadit bojovou věží s tankovým kanónem ráže 120 mm nebo dokonce kanónem ráže 130 mm. Nabízí se například věž BAE Systems projektu lehkého tanku M8 Armored Gun System.

RSG získá vlastní letecké křídlo s bitevními vrtulníky Apache, dopravními stroji Blackhawk a čtveřicí taktických průzkumných dronů s doletem 1000 km (výdrž až 18 h).

Poslední prezentace konceptu RSG z října 2016. / BURKE-MACGREGOR GROUP

V jedné RSG brigádě s počtem 5500 lidí má sloužit 161 vozidel s dělem ráže 120 mm, 242 BVP s 30mm kanónem, 60 samohybných minometů (120 mm), 36 velitelských vozidel a 23 systémů blízké protivzdušné obrany (PVO) s kanóny ráže 35 mm - vše na platformě Puma.

Palebnou podporu zajistí zejména 12 samohybných raketometů MLRS, 24 bitevních dronů (případně "kamikadze" dronů), 18 odpalovacích vozidel PVO se střelami středního dosahu (např. NASAMS 2), 12 bitevních vrtulníků Apache a 30 vozidel návodčích palby a návodčích kompletů PVO.

Bojovou podporu zajistí 12 Blackhawků, osm mostních vozidel a 12 protiminových vozidel. Zabezpečení pak 58 vozidel pro evakuaci zraněných, 48 pojízdných dílen, 228 nosičů kontejnerů a 132 cisternových vozidel (palivo i voda).

Dodejme, že palebnou a leteckou podporu zajišťují BCT samostatné dělostřelecké a letecké brigády pozemního vojska.

Ve výsledku má RSG 12x větší palebnou sílu než BCT (bez ohledu na typ), a pět krát lepší poměr palebné síly na celkovou tonáž.

Podle Macgregora v palebné síle dominují BVP Puma nad současnými BVP Bradley a nové samohybné minomety nad minomety M1064. Ničivost RSG významně vzroste i díky použití bitevních/kamikadze dronů a raketometů MLRS.

Výstavba a personální/technické vybavení 4 RSG má přijít na 21,4 miliardy dolarů.

Zdroj: Politico

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů v Sýrii tanky německé výroby Leopard 2A4. Za ...

Táborský Svatováclavský prapor prověřilo cvičení v zimních podmínkách

Vojenský újezd Boletice se stal prostorem pro zahájení výcviku 42.mpr. Rok 2017 bude náročný pro ...

Generál Mattis americkým ministrem obrany: Co přinese ozbrojeným silám?

Náčelník generálního štábu Americké armády (US Army) Raymond Odierno oznámil v dubnu 2015, že ...

ANALÝZA: Minomet - trpaslík se silou obra

Minomet má mezi zbraňovými systémy unikátní postavení. Jedná se o velmi lehký a jednoduchý zbraňový ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • PavolR
    11:55 08.03.2017

    Len ešte taký postreh k RSG a veľkému počtu unifikovaných strojov v ňom:
    Akým tempom by sa tie Pumy asi tak vyrábali? Lebo pri tempe 100ks/rok by postavenie 4 RGS brigád trvalo asi 18 a pol roka a prvá brigáda by bola zostavená až za takmer 5 rokov od schválenia konceptu.

  • pjek
    11:23 08.03.2017

    McGregor perfektně předvádí válčení od stolu. Je otázkou, jaké zprávy se k němu dostávají z horkých bojišť s US účastí. Bez ohledu na to jde o sice levnější logistiku RSG, zato ale o mnohem větší počet vojáků. To v situaci, kdy jinde se již testuje průzkum pomocí dálkově řízených technologií (pozemních i vzdušných), kdy se optimalizuje propojení všech spolupracujících všech susbsytémů včetně vysoce účinných prostředků REB. To, že za ním stojí McCain je také zcela vypovídající... Koncepce výroby protivníka a boje s ním je skutečně účinný nástroj socioekonomické degradace!

  • Lukas
    08:26 08.03.2017

    Pro Peres
    Strzelanie ogniem pośrednim w Cockerill XC-8 to teoria...
    Bez artyleryjskich systemów dowodzenia, kierowania i nawigacji (topowiązanie) to działa jak podczas II Wojny Światowej
    Wieża nie ma wiele amunicji (w niszy wieży), a instalacja dodatkowych elementów sprawi iż pojazd będzie bardzo drogi...

    Dlatego też nie ma czołgo-haubic...
    Na Strykerze zamontowano haubice 105mm L/52 (Stryker T7), na gąsienicowym podwoziu można zamontować nawet 155mm L/52

    Zgadzam się z tym ze w RSG jest mało artylerii. Może lepiej aby brygada miała mniej moździerzy ale i miała haubice.
    Na pewno ASG nie jest ersatz artylerii - tylko dodatkowy środek przeciwpancerny...

    W sytuacji liczniejszego przeciwnika armaty są cenne bo maja większą szybkostrzelność i mają więcej amunicji... BWP w ciągu 4 minut wystrzeli 6 ATGM (czyli wszystkie), czołg / AGS - wystrzeli ok. 24-30 pocisków (2/3-3/4 zapasu)

  • Mattauch
    21:56 07.03.2017

    PavolR: Souhlasím, ale jde o to, zda z případných AGS na praporu tvořit samostanu rotu / baterii, nebo je přiřadit do nástupce minometné baterie? Tedy v obou případech by byli pod kontrolou velení praporu, ale každé schéma je vhodné k jinému použití...

  • petres
    21:53 07.03.2017

    Jenom drobná poznámka. Mám za to, že problém MGS byla nízká palebná síla 105 mm kanonu a poruchovost věže a ne integrace do roty. Takže přesun na ráži 120 mm bude spíš tento. A 120 mm kanon nebude na vozidlo velikosti Strykera to pravé. Ale jak jsem psal již níže, kombinaci pásy/ kola na stupni rota vidím jako problematické.

    Co se týká Mattauchem zmiňovaný pokles palebné síly v nepřímé palbě, neviděl bych to tak zle. CV90120 se standardní věží  Cockerill XC-8 má elevaci 42 st. a uváděný dostřel 10 km. Neuvádí se minimální dostřel, ale na krátké vzdálenosti a možností pouze nepřímé palby by to bylo pouze na minometech.

  • PavolR
    21:12 07.03.2017

    Mattauch:
    No zrovna tie mínomety by nebol problém zvýšiť na 4kusy/rota ak má väčšina ostatných vozidiel v rote vežu s aspoň 30mm kanónom a ptrs. MGS vozidlá sa Američanom v rotách neosvedčili, tak načo namiesto nich dávať AGS. Palebná sila a manévrovacie schopnosti AGS nájdu určite viac uplatnenia koncentrovaná na úrovní práporu.

  • Mattauch
    20:26 07.03.2017

    PavolR - ono vzásadě nejde ani tak o to, jestli byla taktika vymyšlena pro pásová nebo kolová vozidla. Fungovat to může a nemusí v obou případech, jde o to jestli budeme chtít používat jako základní jednotku rotu nebo prapor.

    Osobně se mi více líbí model, kdy jsou CS prvky podřízeny praporu a ten je může přidělit podřízené jednotce či soustředit dle situace (Ono dva minomety na rotě nejsou nic moc, u našeho organizačního schématu připadají na 1mr 4minomety).

    Osobně bych AGS vnímal jako CS prvek a dokázal bych si představit jeho zařazení dvěma způsoby.
    1) jako rotu (nebo baterii?) vedle minometné baterie
    2) transformovat minbat na CS baterii a v ní soustředit 2 mnč a 2 AGS čety

    první varianta je vhdnější pro použití jako jakási záloha velitele praporu, kterou použije dle svého uvážení, ale zas hodně zatěžuje logistiku - prapor se dost nafoukne jak personálně tak i co se týče techniky.

    Druhá varianta je vhodnější pro přidělení k jednotlivým mr dle aktuální potřeby, nezatíží tolik logistiku, neboť nárust praporu nebude tak velký. Velké negativum je že tak dojde k poklesu síly praporu co se týče nepřímé střelby - 2 minč místo 3 minč.

    Otázkou tedy především je: Co má být hlavním určeím AGS?

  • stirling
    15:16 07.03.2017

    Díky za info, stejně to se stane asi jen u nás napíšou, že něco kupují kolik to bude stát, ale co to vlastně přesně je už nenapíšou. Nebude to určitě žádný Defender ani nic podobného vzhledem k ceně. Takže možná opravdu vzali VEGU 4x4 a střechu nahradil rám a mají hotovo....
    Nebo je to nějaký upravený nimr, ale to je asi také hloupost, protože ti mají verzi pro spec. přímo v nabídce.

  • JiriR
    13:59 07.03.2017

    Stirling
    na army.cz je info
    vozidla jsou postavena na unikátním českém podvozku, přeji příjemné studium

  • petres
    12:59 07.03.2017

    stirling
    nevím, o jaký konkrétní typ se nyní jedná, ale vím, že svého času 601 uvažovala o Supacat Jackal, takže bych čekal něco takového (případně Supacat Extenda, LRV400 Mk2). Možností je mnoho, aby to nakonec nebyla Vega ve stylu Talitatra). SVOS může být finálním dodavatelem, kdy dodá upravenou nástavbu na podvozku cizího výrobce, vlastní podvozek bych opravdu neočekával.

  • petres
    12:47 07.03.2017

    PavolR
    dobře položené otázky, které jsem si také kladl. Odpověď bude asi zcela logická (a ještě připomenu body obranné strategie AČR, které jsem sem v jednou svém předcházejícím příspěvku ne náhodou dával) - u kolové brigády, u které je důležitá nejenom taktická, ale i strategická mobilita a častější nasazení na stupni rota, bych palebnou podporu integroval již do roty (alespoň 120 mm minomet, kombinaci pásy/ kola na úrovni roty vidím jako problematické, to až 1 rota v úrovni prapor). U pásového praporu AGS v úrovni prapor, MBT jeden prapor v brigádě Asi se shodneme, že 7. mb a 4.brn nemají stejné úkoly. Může mi někdo tedy logicky vysvětlit, proč mimo záměny tankového za výsadkový prapor mají prakticky stejnou strukturu i v nižších stupních :-)?

  • Nesher
    12:42 07.03.2017

    stirling
    Jsou to vozidla pro 601. SkSS, dle článku na Idnes.cz se jedná o otevřená vozidla s náhonem 4x4, takže to Vega asi nebude. Buď měli ve SVOS pár LR Defender určených na přestavbu v zásobě, nebo udělali pro armádu úplně nové auto.

  • JiriR
    12:20 07.03.2017

    Co se týče výhledu po roce 2025, tedy cca za 9 let ..nedá se vyloučit, že AO nejen že definitivně ukončí příběh MBT, ale předpokládám, že odepíše jakoukoli přímou střelbu municí nad 100 mm a je celkem jedno jestli 120 mm bude odpálena z MBT či IFV.

  • stirling
    11:30 07.03.2017

    Já si jen přeji ať proběhne výběrko na nové bvp a hlavně se opravdu nakoupí přes 200 ks moderního bvp, že to nebude mít 40mm nebo 120 mm kanón mě také mrzí, ale pokud vše klapne tak v další fází se můžou vozidla palebné podpory doplnit jak na podvozku nového bvp tak panduru. Známe jako to u nás chodí, takže mějme pro začátek reálné cíle ať to nedopadne s počtem jako při nákupu panduru....
    Jinak nevíte o co jde: AČR od firmy SVOS Přelouč získá čtyři bojová vozidla za 94,5 milionu korun ? Prototyp vega v tomto počtu do AČR?
    http://www.ceskatelevize.cz/ct...

  • PavolR
    11:02 07.03.2017

    petres:
    To ale nastoľuje dve otázky:
    1.- Nakoľko je vhodné takto kúskovať palebnú podporu?
    2.- Nakoľko je vhodné takúto schému, zavedenú primárne pre kolesové bojové prostriedky, aplikovať na pásové mechanizované jednotky?

    Totižto pri Stryker CBT je kladený dôraz na rýchly pohyb po bojisku s vysokou mierou samostatnosti a palebná podpora musí držať tempo postupu, preto je priraďovaná priamo k rotám. Pásové mechanizované roty disponujú naproti tomu väčšou tonážou a nižšou rýchlosťou, tam stačí sústrediť 120mm mínomety na úroveň práporu a potom húfnice a raketomety na úroveň brigády.

  • petres
    10:36 07.03.2017

    Ještě dodám, že ta níže zmíněná kombinace MBT/AGS nemá za cíl vyhovět zastáncům obou řešení, ale při zachování pohyblivosti výrazně zvýšit palebnou sílu.
    Pokud dobře sleduji vývoj týkající se Stryker CBT, tak jsem zaznamenal dva trendy - prvním je zvýšení palebné síly přeměnou obrněného transportéru Stryker s 12,7 mm kulometem na IFV s 30 mm kanonem (v tomto má Pandur navrch, od počátku je IFV s 30 mm a vyšší odolností než Stryker). a druhý je nahrazení nedostatečného MGS s 105mm kanonem lehkým AGS s 120 mm kanonem s větším náměrem a možností i nepřímé střelby s hmotností do 20 t (předpokládám, že stropem je nosnost C-130). V AČR bych šel podobnou cestou jak u pásové 7.mb, tak kolové 4.brn, tj zvýšováním palebné síly a zařazením těchto prostředků na nižší stupně organizační struktury.

  • JiriR
    10:31 07.03.2017

    Ano Petres, více méně souhlasím, zvažoval jsem i zda do svého příspěvku k novým podvozkům připsat „a klidně to může být podvozek nového IFV“. Počkal bych ale, jak se za těch cca 10 let projeví účinnost AO a jak dopadne případné protiopatření. Každopádně v Německu a Rakousku je teď vhodná doba na spolupráci co se týče LEO, ono skutečně působit s nimi ve společných sestavách a nebýt kompatibilní by nebylo dobré- tudy by hlavně měly jít úvahy….

  • petres
    09:41 07.03.2017

    Co se týká otázky MBT versus AGS, myslím, že není nutné je stavět do protikladu.
    Pokud se bude 7.mb modernizovat cca 2020-25 bylo dobré pořídit na stejném podvozku jako IFV větší množství AGS s 120 mm kanonem. Jsem docela přesvědčen, že současné AGS s váhou kolem 40 t s korbou a přídavným pancéřováním z moderních materiálů by se odolností vyrovnalo T72M4CZ. Čili tyto AGS zařadit do sestavy 2-3 mechanizovaných praporů. Další otázkou by bylo, jak je zařadit, zda po samostatných rotách a nebo rovnou do sestavy mechanizované roty, tak jako je to v konceptu Stryker BCT, kde na každé mechanizované rotě jsou 3 MGS se 105 mm kanonem (který se ukázal jako nedostatečný) a 2 bezvěžové 120 mm minomety (vše podvozek Stryker). Jeden prapor by zůstal tankový - MBT, do roku cca 2025 na T72M4CZ, pak přezbrojený 2025-30 na nový MBT.
    Podívejme se třeba na Polsko - modernizují Leopardy 2, ale současně uvažují o lehčí variantě - vývoj Anders/PL01/Gepard v nejméně dvojnásobném počtu. Jsem zvědavý jak to u nich dopadne. viz např. http://www.nowastrategia.org.p...
    O tom by nám mohl možná zdělit více Lukas.

  • JiriR
    08:52 07.03.2017

    Semtam
    „Nejlevnějším řešením zůstává nadále provozovat T72m4cz“. Nejlevnějším…. Záleží, jak se na to podíváme. Z hlediska 30 let určitě ne (je to trochu podobné úvaze provozovat nadále MIG29). Je zde minimální provozuschopnost z důvodu poruchovosti a vad, nekompatibilita a fakt, že verze m4cz sice odstranila některé handicapy T řady (dle poznatků z Perského zálivu), ale jiné ne. Určitě se dá ale říci, že pokračování T72 m4cz by se minimálně odsunula potřebu vysoké investice do MBT i když by bylo potřeba urgentně řešit výměnu alespoň částí SŘP a celkově náhradní díly. Určitou možností a kompromisem jak nadále využít m4cz (sice nic moc- ale když nejsou peníze), by bylo za dva roky vyměnit věže (T21 vypadala dobře, ale je jich více) a za 10 let vyměnit podvozky. Cílem by mělo být 66 tanků. Z m4cz podvozků vytvořit vyprošťováky a mostní tanky.

  • KOLT
    08:49 07.03.2017

    jj284b, možná ne. Ale ono v T-72 je ho už tak ku*evsky málo. A průměrná výška populace nám jaksi dost roste...

  • jj284b
    08:46 07.03.2017

    KOLT: co sa tyka K1/K2, nemyslim si ze by v nich bolo menej miesta ako v T72...

  • KOLT
    08:38 07.03.2017

    Ohledně schopností tanků v terénu – je bez debaty, že Téčka jsou, především v měkkém terénu, schopná manévrů, které západní těžké tanky nedávají, protože mají menší dynamické zatížení terénu (Marthy to popsal přesně). Není to ovšem (ne)kvalita podvozku jedněch či druhých, byť ta je samozřejmě také velice důležitá, je to prostě o té váze. Čili je to o koncepci tanku, která je na západě jiná, bližší pojetí "infantry tank", zatímco Rusko počítalo s útoky velkých tankových jednotek. Osobně jsem poměrně jednoznačně přesvědčen, jaké pojetí je pro podmínky stř. Evropy lepší – těžší, lépe pancéřovaný tank. Minimálně do té doby, než budou AO natolik vychytané, že budou poskytovat slušnou ochranu i proti podkaliberní munici. A také až bude jejich cena snesitelná, aby jimi bylo možné vybavit všechna vozidla.

    Ohledně té nevhodnosti Merkavy – tam si právě nejsem jistý, jestli je nějak zásadně méně vhodná než Leo 2 nebo Abrams, protože ty jsou oba přibližně stejně těžké. Pokud by byl podvozek skutečně tak radikálně optimalizovaný na tuhý terén, je otázka, jak složité by bylo jej za rozumné peníze přizpůsobit i pro měkčí podloží. Protože my nejsme Kolumbie, většina válčení na našem území by se odehrávala maximálně na rozbahněném poli....
    Proto mám také drobné pochyby ohledně "Nicméně hypoteticky co když protivník provede útok svými třeba T-72 v místě kde bude těžký terén,tam budou Merkavy velmi nemotorné,v nevýhodě,nebo v extrému se tam ani nedostanou,potom by bylo zle." On si protivník může vést útok vcelku kdekoliv, smůla je, že bude útočit leda na jeleny a losy. Naprostá většina osídlení a infrastruktury je v oblastech, kde se dokáží i západní tanky vcelku v pohodě pohybovat. Nehledě na to, že pokud by skutečně byl v takto obtížném terénu, bude i on mít výrazně sníženou pohyblivost, což znamená, že by byl jednodušším cílem pro jiné prostředky (dělostřelectvo, letectvo, pěchotní protitankové týmy).

  • KOLT
    08:17 07.03.2017

    A K1 má zase ten problém, že se do něj nevejde průměrný Evropan. Tedy pokud je pravda, co jsem na toto téma četl. Podobné je to prý i s japonskými tanky. A to nemluvíme o drobátko problematické logistice při dodávkách ND v případě konfliktu, protože pro těch našich 30 tanků nám nikdo licenci na výrobu fakt nedá. Prostě si myslím, že buď zkusit ještě sehnat Leo 2, jestli jsou někde nějaké volné. Nebo si nechat upravit Merkavu. Nebo se na MBT *dočasně* vykašlat, v rámci nákupu BVP pořídit i rozumné množství AGS, a přidat se k vývoji Leo 3. Pokud bychom měli šanci na dodávky do roku 2030, tak by se to dalo jakž takž ustát. Nějakou dobu bychom kanibalizovali T-72M4CZ, v nejhorším bychom nějakou dobu byli i bez MBT.

  • CerVus
    22:44 06.03.2017

    semtam: Jenže 72M4CZ má jeden zásadní problém. Začínají na ně docházet některé díly, které už nikdo nevyrábí a nebude trvat dlouho a bude se muset začít kanibalizovat, aby se ten zmenšující se počet udržel naživu.

  • Lukas
    20:45 06.03.2017

    Skończcie uzbrajanie 4. Brygady,
    kupcie nowe BWP, wyrzutnie Himars / zmodernizujcie RM-70, zmodernizujcie haubice...
    Na czołgi przyjdzie czas...
    Jeśli będzie dobra okazja kupcie jakieś używane czołgi. (Nie M60 Sabra nie jest dobrą ofertą)

    Jeśli nie będzie - trzeba czekać na Leoparda 3 lub inny projekt...

  • semtam
    19:15 06.03.2017

    Rase

    Takže Rheinmetall vlastní ještě do 400 Leo2. Pokud by AČR projevila zájem nahradit T-72, tak by to byla vhodná volba.

    Pro AČR nejlevnějším řešením zůstává nadále provozovat T-72M4CZ. Na pomyslné druhé místo bych zařadil Leopard 2 z Rheinmetallu a na třetí korejský K1A1.

    Při výběru by bylo rozumné si zjistit všechny aspekty provozu. Pokud by padlo rozhodnutí T-72 dále neprovozovat, tak by bylo zajímavé srovnání mezi Leo2 a K1A1. K1A1 má výhodu v menší hmotnosti a siluetě. Má tedy lepší průchodnost terénem a jeho operační nasazení bude podobné T-72. Klíčové celky jsou/mohou být evropského původu. Leo2 zase nabízí vyšší unifikaci s okolními státy.

  • Rase
    12:29 06.03.2017

    Těch cca 100 Leopardů co dokupovali Němci pro Bundeswehr, byly koupené od Rheinmetallu, kam je původně prodali jako nadbytečné. Neurčité množství tanků Rheinmetall ještě má, rozhodně by se dala dát dohromady třeba stovka tanků z modernizovaných 2A4 - do podoby třeba 2A7. Je to jen o penězích. Jestli Rheinmetall nakupuje Leopardy 2A4 i mimo Německo to netuším, ale o španělské tanky také nemají zájem (asi je španělé prodávají draze). Je potřeba říct, že Rheinmetall nabízel Leopardy 2 (modernizované) i Britům jako alternativu k modernizaci Challengerů. Cena měla být 2 mil.Liber za Leopard 2A4 a 0,5-1 mil.Liber za modernizaci (1mil.Liber na 2A7), v přepočtu to dělá cca 95 mil Kč za Leopard 2A7. Tedy 30 tanků by vyšlo na cca 3 mld.Kč + zázemí, munice tad.

    http://www.independent.co.uk/n...

  • Tecka
    12:22 06.03.2017

    Ciekawy pojazd,zgłaszali sie do przetargu w Polsce ?
    http://armyrecognition.com/mar...

  • PavolR
    10:35 06.03.2017

    ... a to ešte po nejakých použiteľných L2 idú s istým náskokom pred ČR aj Bulhari ...

  • PavolR
    10:25 06.03.2017

    JiriR:
    Tak tam išlo čisto o predaj? Zmiatli ma tie zátvorky - ako by malo ísť o spoločné bojové zoskupenie.
    Predať by niečo mohli (no všetky iste nepredajú), ale na doplnenie od Nemcov by som sa nespoliehal. Keby mali v rezerve L2a4 v dobrom stave, tak by si zmodernizovali tie a nezháňali by tanky inde. 66 + 66 L2a4 v takom stave, aby to stálo za to modernizovať už podľa mňa už v Európe nemožno zohnať.

  • JiriR
    10:11 06.03.2017

    PavoleIR, ikdyž mám pocit že jména se u Vás neskloňují :-)
    Mno..nesouhlas obvykle projevuji otázkou. A ty si myslíš, že prodej části jejich skladových Leo by popřelo jejich neutralitu, v roce 2017 ?

  • Rase
    09:39 06.03.2017

    Grull:
    co se týče Leo3, tak letos (2017) má být, dle plánu, znám koncept vozidla a použité technologie. Zda se něco dostane ven, to nevim, ale asi ne. K jednotkám by se měly dostat 2025-30, ale otázkou je, kdy budou nabízení jiným státům (třeba Polsko). Právě poláci mají o Leo3 předběžně zájem, tak by bylo vhodné, aby i naše vláda oficiálně oznámila, že má zájem o pár desítek strojů. Výrobce to sice nevytrhne, ale byl by to pěkný krok. Problém je v tom, že potřebujeme nahradit T-72M4CZ co nejdřív, tak nemůžeme čekat.
    Nejlepší by bylo řešení jako popisuje JiriR, s Němci a Rakušany si udělat společnou jednotku z modernizovaných Leopardů 2. Tohle by ale museli vyjednat politici, ale řekl bych, že by to mohlo klapnout - o lepší spolupráci mají zájem i Němci a rakouské Leopardy jsou spíš jen na parádu. Tanky se dají i pronajmout, viz Holandské Leopardy 2A7, ty jsou ale ve společné jednotce s Němci.
    Sabra má smysl snad jen pro státy, které mají stovky M60 a mají pro ně zázemí. Když ale nechceme modernizovat T-72 (což MO nechce) tak by neprošla ani ta Sabra (III ?).

  • PavolR
    09:15 06.03.2017

    JiriR:
    Rakúsko si zakladá na svojej neutralite a do žiadnych takýchto spoločných obranných projektov s členmi aliancie nepôjde. Počet Leopardov2 v aktívnej službe majú osekaný na 56 ks.
    -----------------------
    Mimochodom - Abramsy, Leopard2 a Merkavy majú svorne cez 60 ton, čo by bola v prípade ktoréhokoľvek z nich sakramentská záťaž na našu logistiku (musela by sa prekopať), každopádne je Merkava spomedzi týchto strojov jednoznačne najpomalejšia ...

  • Marthy
    09:01 06.03.2017

    Rimr71-co se týká pohyblivosti Merkav v terénu,ptal jsem se na to kolegy,bývalého velitele T-72,a ten mi to laicky vysvětlil takhle:
    Na příkladu T-72 vs.M1 abrams a Leo2,tedy protivníci s kterými by se tenkrát setkal,pokud by došlo ke konfliktu VS a NATO.Přestože ty tanky mají podobný měrný tlak na terén a podobný poměr výkonu/váhy bude mít v průchodnosti a manévrovatelnosti v terénu ta T-72 nad svými protivníky navrch,kvůli menší váze.Zjednodušeně tanky na terén působí dynamicky,za jízdy se houpou,zvláště v těžkém terénu.Těžký tank bude díky své pohybové energii působit na terén větší silou,měrný tlak budu v rázech větší.Tím bude motor potřebovat větší výkon,tank bude v terénu pomalejší,a reálně se třeba ten M1 Abrams a Leopard 2 nedostane tam,kde se dokáže dostat ta T-72.
    Takže s tou Merkavou je to celkem jasné,ti Izraelci budou mít asi pravdu že pro náš terén je vhodnější Sabre.
    Je jasné že by se naše velení v případě konfliktu snažilo používat Merkavy (pokud je budeme mít) na místech,bojištích pro ně vhodných.Nicméně hypoteticky co když protivník provede útok svými třeba T-72 v místě kde bude těžký terén,tam budou Merkavy velmi nemotorné,v nevýhodě,nebo v extrému se tam ani nedostanou,potom by bylo zle.

  • JiriR
    08:40 06.03.2017

    Korba Pumy bude tak na 750-850 RHAe proti kumul., proti KE municí tak 450 a věž bude mít velmi nízkou odolnost (a váhu) max. Stanag K4 (proti kanónu 20-25 mm). Co s Pumou udělá X tunovou tanková věž ? Ten Američan spoléhá na nízkou váhu lehké věže 120 a řešit to chce AO, tím ale popírá nutnost tak silného bočního a čelního pancíře Pumy.

  • JiriR
    08:03 06.03.2017

    Je ještě možnost dohodnout se s Rakouskem ve spolupráci s Německem, že ze 100 Rakouských Leo2a4 se s přispěním Německa vytvoří 66 (2 prapory Austria) + 66 (2 prapory Czechia) modernizovaných Leo 2a na standard 2a6, když už se máme bránit společně (využít politiku). Jinak Merkava je dobrá, protože se do ní promítala zpětná vazba z bojiště (pozor jedná se o poušť) v rámci jednotlivých variant a typů. (z pohledu Izraele je logické, že vzhledem k hmotnosti, logistice AČR a penězům nabízí MBT Sabra-není jasné, co by z toho měl český obranný průmysl). Dále…CH2 zase nabízí alternativní řešení (jako celá Brexitánie a řada jejich netradičních zbraní), K2 je nejnovější (cena !), Abrams je zřejmě nejdostupnější a měl by modernizační podporu USA (velmi drahou), Leo zase vyhrával soutěže, T72m4 na cvičeních s Leo zase překvapil nízkou siluetou, prostupností a manévry, kterými velitelé praporu Leo 2a4 dokonale překvapil a zaskočil (proto vyhrál). Mít špičkový tank je jen polovina úspěchu, další polovina je správné využití jeho potenciálu. K Puma- tím lepším pancířem než má Leo je myšlena nová jakost legované oceli a kombinace i jiných ochran (era, akt. ochr., slat.) - Puma ale nemá čelní odolnost 1000-1300 RHae proti kumul. a podkaliber.- to by musela vážit 100 t.

  • CerVus
    07:18 06.03.2017

    Nejlepší cestou pro nás by byla kombinace zhruba 80ti AGS s modernizací nějakých 80ks t72 na standard Pt-16. Ukrajina od Polska získala licencí na předchozí generaci, takže by neměl být problém, aby se tanky modernizovaly u nás. Nemá smysl vymýšlet vymyšlené. Cokoli jiného bude v násobcích nákladů. Zároveň se můžeme zapojit do programu leo3. Co můžeme nabídnout teď je otázka. Po zkušenostech s modernizací 72 už by jsme na tom mohli být jinak.

  • Grull
    04:52 06.03.2017

    A jak je na tom vývoj Leo3? Pouze teorie, nebo se již něco děje? Že by jsme se přidali a postavili u nás výrobní linku.
    Byla by po nich asi poptávka a když by se vyrobili pro nás, zbytek by byl na kšeft :-)

    100-200x Leo3 s 130 vysokotlakým kanónem :-)

    Oki, Sci-Fi a jdu spát :-)

  • KóĎA
    04:15 06.03.2017

    RiMr71: když můžou Finové kupovat jihokorejské samohybné houfnice, není to k jihokorejskému tanku zase tak daleko :-)

  • semtam
    02:50 06.03.2017

    RiMr71

    Díváte se na to špatnýma očima. Prakticky vzato, Merkava se v Kolumbii potýkala s problémy s průchodností. Jenže je zde otázka, zda za to mohl podvozek (byli o něm zmínky) či pouhá hmotnost tanku či nedostatečný výkon motoru.

    Myslím, že se nemá v tom cenu vrtat, pokud by AČR projevila o Merkavu zájem, tak by ji sem dotáhli a projeli. Lepší řešení není. Výrobce bude nedostatky bagatelizovat, neúspěšný kupce se zase bude vymlouvat. V tom nám nepomůžou žádný tabulky, tak to tolik nedramatizujte.

    A zase opět, jednalo by se o nový tank. Jeho jednotková cena se prý pohybuje okolo 6 mil. dolarů. Což je docela příznivý. Ale zase budou na to i tak peníze?

    Nevím, co vám příde šíleného na korejským tanku??? Asi jste trochu zaspal dobu. Představte si, že Polsko se rozhodlo pro svoji houfnici Krab pořídit korejský podvozek z houfnice K9. Finsko a Estonsko společně kupují korejské K9. Finsko za 48 kusů zaplatí 146 milionu eur. Estonsko slíbilo minimální odběr 12 kusů a teď se podržte Estonsko nakoupí kusy použité. Je možné, že i Finsko dostane uloženky a prodej K9 je na spadnutí také v Norsku.

    Myslíte, že je to šílené? Je to sci-fi? Ne, tohle je realita. Může se vám to nelíbit, ale tak to je.

    Tím pádem, pokud by ČR chtěla obměnit tanky a neměla by peníze na nové, tak by se musela podívat na uloženky. Na dostupném trhu je Sabra, Abrams, K1A2 (A1). Leopard mimo Španělska nikdo nenabízí.

    A prakticky vzato, Sabra je je v současné době na dobré úrovni, jen modernizační potenciál je menší (myšleno k základnímu pancíři), Abrams je drahej na provoz. K1A2 je z nich nejvhodnější. Challenger a Leclerc nepočítám, protože sami o sobě budou pravděpodobně drahý.

    Další cesta je Ukrajina a Čína. Ale to bychom si museli tank na jejich základě postavit sami. je to sice také možnost, ale má svá rizika hlavně Ukrajina.

    P.S: Aby jste mi rozuměl, já tu nijak nelobuju za konkrétní typ, jen tu polemizuju s vhodným řešením. Na takovéto věci by jsme se měli dívat prakticky a ne dětinsky.

  • RiMr71
    01:50 06.03.2017

    ...a když už jsou tu "šílené" scénáře jako korejský tank - co takhle licenční výroba T-14 s powerpackem a kanonem a elektronikou z L2?
    Já vím, šílené... Ale ne míň, než korejský nebo japonský tank...

  • RiMr71
    01:47 06.03.2017

    "I když Merkavu IV považuji za jeden z nejlepších MBT (a pravděpodobně by byla za relativně dobrou cenu), ale spolu s Namerem jsou na naši infrastrukturu moc těžké a s menší pohyblivostí."

    Tahle "písnička" se tu (a nejen tady) objevuje furt a dokola, občas proložená jakýmisi neurčitými "směroplatnými" zmínkami o Kolumbii (to jako budeme když tak válčit v Boubíně?) bez bližších detailů a přesto se pokaždé snažím z nositele těchto tvrzení dostat nějaká "čísla", tak jsem doposud nebyl úspěšný. Vždycky se jen plácne "Merkava je moc těžká a pomalá a neprůchodná" a okamžitě se vyřazuje s diskuze, ve které často překvapivě zůstávají exoti jako CH2, nebo korejské tanky pro hobity...

    Tak jak a čím je tedy Merkava tak fatálně deklasována pro naše podmínky, ve srovnání se zmiňovanými vhodnějšími adepty, jako L2A?, M1A?, T-? ?
    Jaké je porovnání:
    - rozměry
    - max hmotnost
    - plošné zatížení terénu
    - max rychlost (vpřed i vzad)
    - akcelerace
    - dojezd
    - světlá výška (?)

    či další údaje, které z Merkavy pomalu dělají tank který se, slovy luftJardy "nad ČR ani neotočí"?

  • KOLT
    00:16 06.03.2017

    semtam, souhlasím s tím, že bych také raději viděl na nových BVP něco výkonnějšího. Ale zrovna Turru bych nechtěl ani na KBVP, nic proti, ale její výkony za Samson Mk. I kupříkladu v senzorovém vybavení, alespoň pokud vím, zaostávají. A spolehlivost Turry prý také není zrovna k chlubení. Osobně nejsem přesvědčený, že je Samson Mk. I takový šunka nevhodná do našich krajů, za jakou ji mnozí mají. Řeči o jejím očesání při prvním průjezdu křovím jsou skutečně jen řečmi ;-)

    Proti 2A42 v principu nic nemám. Má oproti Bushmasteru své výhody (levnější munice, vyšší rychlost palby proti vzdušným cílům) i nevýhody (citelně slabší výkon, menší výběr moderní munice).

    Jestli je 30 mm málo nebo ne, neumím kvalifikovaně posoudit. Samozřejmě bych byl raději za silnější variantu. Zvlášť, když u 40mm munice je výkon ve vzduchu explodujících granátů skutečně výrazně vyšší. Na druhou stranu nevím, zda to stojí za logistické problémy a vyšší cenu, to by musel posoudit někdo s podstatně lepším vhledem do problematiky jako takové a do situace AČR.

  • KOLT
    00:08 06.03.2017

    Kruci, teď jsem si smazal příspěvek. Tak jen v krátkosti. Odolnost MBT, byť i staršího, bude v mnoha směrech určitě lepší, zvlášť proti podkaliberní munici. Nicméně proti kumulativní na tom může být i lépe (moderní kompozitní pancíř, moderní reaktivní pancéřování, nemluvě o případné aktivní obraně). Rozhodně bych ale Pumu nepodceňoval. A to už vůbec nemluvíme o těžkých BVP jako Namer či T-15.

    Také jsem přesvědčen, že MBT mají nezastupitelnou úlohu a ani moderní kvalitní BVP/AGS je nemohou plnohodnotně zastoupit. Nicméně jakékoliv další cpaní peněz do T-72M považuji v našich končinách za plýtvání prostředky. To i ty Sabry by byly lepší řešení. Nebo raději koupit víc houfnic a minometů. Nejraději samozřejmě moderní MBT :-)

  • logik
    23:44 05.03.2017

    T72 je sice tank, ale ta varianta, co máme my, měl slabší pancíř již v době vzniku. Proti "tankům 21. století" na tom nebude o tolik líp, než BVPko.

    Další věc je, že cena upgrade by byla příliš velká - měnil by se skoro jistě kanón, stabilizátor, atd.... Okolo již nikdo 72 neprovozuje, kdo by si upgrade od nás chtěl koupit, takže bychom to všechno táhli samy....

    T72 má určitě smysl dotahat a furt má nějakou bojovou hodnotu, ale cpát do něj další peníze je IMHO blbina. Dopadlo by to ještě hůř, než ten upgrade na M4: hodně peněz za málo muziky.

  • Marthy
    22:56 05.03.2017

    Kolt-mě by to velmi překvapilo.Co jsem o Pumě četl tak v nejlépe pancéřované variantě odolá údajně RPG pancéřovkám, a "některým druhům"protitankové munice,hádám že myslí starší kumulativní.Proti moderním podkaliberním bude hádám bez šance.Třeba ta T-72CZ bude určitě čelně daleko oddolnější proti zásahům z tankových děl a moderním PTŘS.
    Myslím že pro Pumu by byl velmi nebezpečný protivník i BMP 3,a nedej bože že by potkala T-90 a sami by byly bez podpory svých tanků.
    Ve zkratce ta Puma je skvělé BVP,ale tanky nenahradí a v boji proti nim bude v nevýhodě.

  • semtam
    22:08 05.03.2017

    KOLT

    Také jsem měl na mysli Samson MK. 2 s RCWS se již nepočítá.

    Ohledně ráže se shodnem, že 40mm teleskop :) by byla super. Reálnější a dostupnější je 35mm, jenže asi zvítězí unifikace a zavedeme 30mm. Ráži 30mm již považuji pro nová BVP jako nedostatečnou.

    Osobně považuji za chybu zavedení věže RCWS, její proporce se naprosto nehodí do evropské krajiny. Dle mého názoru by vhodnou věží byla TURRA-30 s kanonem 2A42. Jenže v té době ještě nebyla vyvinuta... A proč 2A42? Z důvodu domácí výroby a nízkých nákladů. Pandury nejsou určeny pro přímý boj, jsou to vlastně takový autobusy pro pěchotu s možností palebné podpory. Tudíž levná věž by byla na místě. Ušetřili by se finance a ty následně by se mohli promítnout do výzbroje BVP (40 mm). Jen taková hypotéza.

  • KOLT
    22:04 05.03.2017

    Marthy, ten tank je ale furt problematický. A s ohledem na to, že se jedná o versi M, není jeho pancéřová ochrana žádná hitparáda. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby na tom Puma s maximální dostupnou pancéřovou ochranou byla lépe... Za mě, než znovu modernizovat Téčka, to raději AGS.

  • KOLT
    22:02 05.03.2017

    S tím podvozkem Merkavy je to otázka. Jasně, že v Kolumbii už s ním mohly být velké problémy, ale ČR jaksi není v pásmu tropických pralesů, takže máme zase jiné požadavky. Pokud s tím nebudeme chtít dělat radost ochranářům na rašeliništích, tak nějaké zběsilé brodění v bahně "až po vršek věže" asi nehrozí. Takže úpravy by dost možná nebyly potřeba vůbec, nebo jen minimální. Přiznávám, že tomuhle ovšem po praktické stránce prd rozumím. Nicméně když si vezmu, jaká kouzla se dají dělat s podvozky běžnějších vozidel (a tím nemyslím jen Octavia 4x4), tak si říkám, že možná by k přizpůsobení na naše podmínky stačily poměrně drobné úpravy a jiné "naladění". Ono ani v Izraeli není všude kamenitý povrch, jsou tam i písky, kupodivu mokřiny. A hlavně cesty a města... U nás by tanky s velkou pravděpodobností také nebojovaly na boletických rašelinných loukách, nýbrž převážně v kulturní krajině a v okolí měst....

    Mám podezření (možná chybné, kdo ví), že Izraelci nám prostě chtěli vnutit Sabry... Možná, kdybysme hned řekli, že nechceme jen 30 tanků, ale třeba 60 a k nim 200 Namerů, tak by se celá debata odehrávala jinak.

    PS: Už to tu zaznělo několikrát, ale problém s asijskými tanky, krom oné exotičnosti, je prý také ve velikosti vnitřního prostoru....

  • Marthy
    21:58 05.03.2017

    Kbyž se armádě bude jednat o poměr cena/výkon bude opravdu nejoptimálnější modernizovat stávající a skladové T-72.Mám na mysli hloubkovou modernizaci,vytvořit z něj něco jako T-72 B3M.Stovka takto upravených tanků by byla slušná síla.a nestálo by to zdaleka tolik jako nové stroje.

  • KOLT
    21:53 05.03.2017

    semtam, měl jsem na mysli Samson Mk. 2, který je pancéřovaný, byť ne nějak těžce. Mmchd, ona ani první verse, se kterou jezdí naše Pandury, není zdaleka tak jednoduše zranitelná pomocí střelby z ručních zbraní, jak se na první pohled zdá.

    Krom slabšího pancéřování je další výtka k Samsonu Mk. 2, že má jednoduchý systém programování munice – děje se tak v komoře podle předem nadefinovaných hodnot rychlosti střel (typ střely, asi i zahřátí hlavně...). Oproti tomu řešení, které nabízí kupříkladu Rheinmetall u MK30-2/ABM, programuje střely až na úrovni úsťové brzdy, což je pochopitelně přesnější. Ale jak jsem psal, lepší jakákoliv možnost programování než žádná. Pokud se politici praští přes kapsu, vůbec se nebudu zlobit za 40mm programovatelnou teleskopickou munici střílenou pomocí CTAS :-)

  • semtam
    21:46 05.03.2017

    jj285b

    Puma je určitě to nejlepší co lze na trhu získat (pokud nebudem požadovat možnost plavby), jenže je také bezkonkurenčně nejdražší. Oproti konkurenci je jednotková cena o 1/3 až téměř polovinu vyšší. Což už je pořádný ranec. AGS aby dával smysl, tak musí být na jednotné podvozkové platformě.

    V našem případě nejspíš Ascod nebo CV90.

  • jj284b
    21:38 05.03.2017

    podla mna najzaujimavejsia alternativa by bolo Puma AGS vybavena bezosadkovou vezou s novym nemeckym 130mm delom.. vykaslat sa na tazke vozidla, a orientovat sa na lepsiu prepravitelnost a udrzatelnost ako to navrhuje Macgregor.

  • semtam
    21:21 05.03.2017

    Marthy

    Merkavu nabízí jen novovýrobu. Je pravdou, že ji nijak necpou, ale je výhodnější prodat nový moderní tank, než uloženku. Sabra posledních verzí nemá prakticky s M60 moc co společného, kromě šasi. Jediný problém Sabry jsou právě ty šasi, potažmo základní pancíř. Vše ostatní je prakticky nové a moderní.

    Pokud bychom chtěli pořídit Merkavu, tak to znamená, že chcem pořídit nový tank a tudíž by jsme měli udělat výběrko.

    Jenže nejspíš na to nebudem mít peníze...

    Pro nás je nejdostupnější cesta zakoupení uloženek nebo zachování T-72, což by bylo asi nejlevnější řešení. Pokud bychom již T-72 nechtěli, tak bych se osobně přikláněl k nákupu K1A2, pokud nebude lepší nabídka.

  • Marthy
    21:03 05.03.2017

    Semtam-připadá mí že by se Izraelci chtěli spíš zbavit zastaralých M60 a ještě z nich něco vytřískat,nové Merkavy moc prodávat nechtějí.

  • semtam
    20:58 05.03.2017

    Marthy

    Nejsem odborník, ale selským rozumem by to neměl být problém. Kolumbie vznesla na Izrael požadavek na přepracování podvozku Merkavy pro jejich podmínky (de-facto na běžný standart), jenže cena Merkavy by se zvýšila natolik, že už to pro Kolumbii nemělo smysl.

    Merkavu pro AČR ano, ale až bude mít přepracovanej podvozek. Otázkou je kdo to zaplatí. Buď nějaký zájemce, nebo vlastní iniciativa výrobce (Mantak) a nebo taky nikdo...

  • semtam
    20:51 05.03.2017

    KOLT

    S věží Samson mám docela problém, tato věž je spíše určena k osazení různých typů transportérů. Na BVP bych jí nedával, i když rozumím, že to myslíte dobře s unifikací.

    BVP je určeno pro přímý střet. Jeho věž by měla mít patřičnou odolnost. Což Samson jaksi nenabízí. Věž lze bezproblému vyřadit či poškodit střelbou z AK-47 bez přídavného pancíře. Pásové BVP musí mít odolnější věž.

    Nač je nám unifikace, když v boji, pro které je BVP určeno může velmi rychle ztratit bojeschopnost.

  • Marthy
    20:49 05.03.2017

    Semtam-jak velký problém by asi byl upravit podvozek Merkavy IV Evropskému terénu?Nepřijde mi to jako nepřekonatelný problém.

  • semtam
    20:33 05.03.2017

    Jen pár poznámek k náhradě či doplnění (?) tanků či AGS pro AČR.

    Nechci plakat nad rozlitým mlíkem, ale ČR jaksi propásla odprodej přebytečné techniky v podobě tanků Leopard 2. Použité tanky za odpovídající cenu již pravděpodobně neseženeme.

    Nezbývá se poohlédnout po jiném používaném typu. Challenger je možnost, u něho bych se obával poměrně vysoké ceny a v neprospěch hraje i to, že za celou dobu své existence si nedokázal najít kupce (krom Ománu), je to samozřejmě dáno i dobou v jaké vznikl, ale i tak cena a výkon použitého tanku nebude asi ideální.

    Leclerc je na tom obdobně, pokud by se uvolnil na prodej, šli by na trh nejspíš první verze, které měli docela dost bolístek. Před pár lety o nich publikoval měsíčník ATM.

    Izrael může nabídnout zajímavé kousky. Merkava se zjevně nedoporučuje pro evropský terén. Sama o sobě má podvozek speciálně vyvinutý pro kamenitý terén Izraele a jeho okolí. Testy v Kolumbii to jen potvrdili. Sabra by možná stála za řeč, i když vychází z M60, tak z M60 zůstalo jen šasi a poslední verze Sabry jsou moderní tanky za příznivou cenu. Samozřejmě nedosahují kvalit moderních Leo2, ale použitelné jsou.

    Abrams by se možná dal pořídit za rozumnou cenu, v jeho neprospěch hovoří vysoké provozní náklady.

    Další možností je nákup použitých K1A2 sice je to na naše poměry dost exotický tank, ale po modernizaci, což by časem vyžadoval tak či tak by se hlavními segmenty mohl sjednotit s tanky Leo2.

    A na závěr když pominu jakousi českou verzi T-84 je zde možnost opětovného zachování T-72 a jeho omlazení, což by ze všech možností bylo asi nejlevnější.

    AGS pokud ano, tak bych je spíše zaváděl pozvolna, tudíž by sloužili časově i s tanky. Vlastně by je doplňovali.

  • KOLT
    16:44 05.03.2017

    Mmchd, pro Čechy by byl nejlepší tank jednoznačně Leopard 2, protože uspěl v testu těch nejdůležitějších schopností: https://www.youtube.com/watch?... ;-)

  • KOLT
    16:31 05.03.2017

    Lukas, také myslím, že by nová BVP měla mít z důvodů unifikace věž Samson Mk. 2. Jen bych každopádně požadoval možnost střelby programovatelnou municí. Tato sice není v případě Bushmasteru tak precizní jako u německého řešení, ale furt lepší než nic. Čímž netvrdím, že by se mi nelíbila kupříkladu teleskopická munice a 40mm kanón z Francouzko-Britského programu. Ale pokud nebudeme dávat na armádu podstatně více peněz, je to pro nás utopie.
    Hlavně ať to má kvalitní senzorické vybavení a alespoň dvě ATGM.

  • KOLT
    16:20 05.03.2017

    Rase, přesně tak, je to o penězích. Je kupříkladu možné postavit na podvozku Pumy (ale i jakéhokoliv jiného těžkého pásového BVP) vozidlo palebné podpory, které bude mít odolnost na úrovní lehčích MBT. Prostě a jednoduše nebudou mít stejnou korbu jako BVP, nýbrž dostanou nějakou zmenšenou (nepotřebují výsadek), klidně s automatickou věží (což také zásadně sníží hmotnost). Tím se v pohodě dostaneme na odolnost starších MBT, v kombinaci s reaktivními pancíři a aktivní ochranou pak můžeme mít sakra odolnou potvoru, odolnější než T-72M4CZ. Otázka zní: "Kdo to zaplatí?" Stávající AGS bývají zpravidla vytvářena jako relativně jednoduchá úprava mateřského BVP. Pokud by kupříkladu USA nebo Německo vývoj takovéto konverse zafinancovaly, pak by to samozřejmě byla schůdná cesta i za cenu, že přijdeme o plnotučné MBT. Ale abychom to kvůli pár desítkám kusů platili my, myslím nemá absolutně smysl. Mmchd, pokud bychom šli cestou Merkava + Namer, tak vlastně vývoj platit nemusíme ;-)

  • Lukas
    16:18 05.03.2017

    Zarówno ASCOD jak i najnowsza wersja CV90 mają mieć nośność do 40-42 ton.
    Tyle że mają słabsze silniki niż w Spz Puma.

    Nowy BWP dla ACR może mieć wieże RCWS-30 - wówczas mamy unifikacje komponentów (dość ważną bo to wieża jest najbardziej skomplikowana) - czyli oszczędności...

    Pytanie czy te pojazdy warto produkować na terenie Czech?
    Brytyjczycy kupując 589 ASCOD zdecydowali się tylko na produkcje silników (Rolls-Royce wyprodukuje na licencji silniki MTU 8V 199 TE21), oraz wież, które wyprodukuje Lockheed Martin UK

    Cały program Scout SV kosztuje UK 3,5 mld GBP, natomiast kontrakt dla
    Rolls-Royce to tylko 80 mln Euro
    a dla LM UK - 1 mld USD

  • Rase
    14:46 05.03.2017

    petres: pěkně sepsáno. V případě zájmu by se určitě dalo výrazně překopat i CV90, stačí se podívat, jak si Britové překopali ASCOD do zcela nové podoby s hmotností až 42 tun (přitom Uhlan váží jen 28 tun). Všechno je to o penězích. Co se týče odpružení podvozku, tak BAE je na tom momentálně asi nejlépe, díky aktivnímu systému tlumení: http://www.armadninoviny.cz/un...
    Pokud by se tedy kupovala nová vozila, tak by tuto technologii měly mít. Přeci jen u nových vozidel je velká výhoda v tom, že oproti modernizaci starých vozidel (jako ve švédsku atd.) si můžeme stroj poskládat podle toho jak se nám to hodí a nemusíme řešit co ze starých komponentů si necháme a co vyměníme. Stejně nic moc neušetříme. U CV90 jsem spíš zvědavý na to, jak chceme řešit věž, konkrétně osazení PTŘS - předpokládám že je budeme chtít mít i na BVP. Pokud by zůstala původní věž, tak vzhled CV9040 BILL není moc kompaktní. Konstruovat novou věž by asi šlo, ale museli bysme si to zaplatit, případně použít nějakou jinou věž (na trhu jich je více než dost).

  • petres
    10:29 05.03.2017

    I když Merkavu IV považuji za jeden z nejlepších MBT (a pravděpodobně by byla za relativně dobrou cenu), ale spolu s Namerem jsou na naši infrastrukturu moc těžké a s menší pohyblivostí. Jako lepší vidím jít cestou AGS + IFV na společném podvozkus hmotností 37 - 42 t. Paledná síla je stejná jako u MBT, ale taktickému nasazení AGS, jehož předností je větší pohyblivost, musí dominovat manévr. Což činí velké nároky na velitelský sbor až po úroveň velitelů rot a čet. Tam bych viděl jeden s potencionálních problémů. Když jsem u velení - RSG by mělo mít "pouhých" cca 5 500 mužů, ale koncentruje sílu zhruba současné divize včetně vrtulníků a střel s dosahem 100 - 200 km. To znamená, že její velitel musí umět tohoto potenciálu využít a mimo jiné musí být jednotka perfektně secvičená. Jako nesmyslný se mi zdá náš systém, kdy podpůrné jednotky nejsou organickou součástí brigády a byly by přiřazeny až v případě nasazení. Přitom naprostá většina bojových operací je nemyslitelná bez těchto podpůrných prvků) Cvičí se součinost na úrovni praporu, ale na úrovni brigády minimálně. Prostě jednotka tohoto typu potřebuje nejenom kvalitní velení, co nejlepší ISR, velkou palednou sílu, kvalitní logistiku, ale i maximální součinost, aby se v maximální míře uplatnila síla zbraní, jež jsou součástí jednotky. (proto je mimo dobře, že naše 4.brn může cvičit v rámci vyššího organizačního stupně třeba s těmi Němci a Rumuny.)

    K té vysoké manévrovatelnosti několik postřehů - Puma má sice asi nejlepší předpoklady k přestavbě na AGS (on ten podvozek byl již od 80.let vyvíjený pravě pro společnou platformu i s ráží 120 mm) tudíž má (mimo Namera) největší nosnost (až 43 t) a poměr hmotnost/výkon (řada motorů MTU 892, 8 a 10 válce, zatím 800 kW, 6 st. převodovka Renk, CV90 jenom 4 st.) ze současných IFV, ale myslím že platforma CV90 (ASCOD) je schopná podobných výkonů, i když jako omezení vidím současné maximum CV90 35t/595 kW (moc bych si přál aby bylo možné hmotnost zvednout na 40+ t a zabudovat silnější motor). ASCOD má zatím maximum 42t a nejsilnější motor pokud vím 600 kW). I když Puma má hydropneumatické odpružení, v kvalitě jízdních vlastností podvozku je v současné době na špici CV90, má nejenom pryžové pásy (ASCOD již také, pokud vím Puma zatím ne), což dle výrobce SOUCY (velmi doporučuji projít si jeho web, max. hmotnost vozidel na jeho pásech byla v roce 2016 již 45 t) oněch pásů znamená zvýšení max. rychlosti 8 - 10 km/h, ale i aktivní odpružení (srovnávací videa klasika/aktivní jsou zajímavá), které má zvedat rychlost zejména v terénu až o 40%. Takže představa CV90 s 120 mm kanonem s kvalitní stabilizací, využívající maximálně kvalit podvozku a systémem aktivní ochrany je jistě lákavá. Cena bude jistě vyšší (jako všechny stále modernější zbraně), ale bude podle mne stále menší než u nejmodernějšího MBT a provozní náklady stále kolem 2/3.
    Co se týká poměru ceny AGS/MBT odhadoval bych pořizovací i provozní náklady na cca 2/3.

    Jako slabší místo ani ne tak konceptu, jako konkrétní výzbroje RSG, je velkých podíl AGS, které vidím jako vhodné na rozlehlé, volné prostory Pobaltí, ale nejsem si jistý, jak by se uplatnily ve větších zastavěných aglomerací. Pro AČR bych viděl jako dostačující cca 84 ASG (a hlavně 12+2 tankové roty, 12 členná sestava je variabilnější než 10 členná, což se hodí právě pro podporu pěchoty). Otázka je složení bojových praporů - americký vzor 2 tankové + 2 mechanizované roty na prapor (současný ABCT) a 3 -4 stejné prapory nebo britský ( a dá se říci i německý) vzor, kterého se zhruba držíme nyní - 1 tankový, 2 mechanizované (pásové) a 1 motorizovaný (v německém případě alespoň mechanizovaný kolový). Je otázkou, jestli absence kanonových houfnic v současné verzi konceptu je správná, osobně si myslím, že mezi 10 km až 40 km jsou hofnice nazastupitelné, obzvlášť pro AČR.
    Myslím si, že uváděná palebná síla střel 24 TARES s cca 20 kg hlavicí se nadhodnocená. Nicméně posun ve schopnostech to je, dává možnost až do hloubky 200 km napadat protivníkova slabá místa (velitelská stanoviště, zásobovací konvoje) již na úrovni brigády a drží tím spolu s aktivními manévry bojových praporů protivníka pod stálým tlakem (takže žádná mentalita zákopů 1. války).

  • Tecka
    10:29 05.03.2017

    Dajcie pożyczkę Grekom wzamian za leopardy ;)) A KMW czegos nie ma na sprzedaz?
    Lukas: w hucie grzebia ale podobno nie sami ,moze jest szansa? I niby na MSPO chca cos pokazać...

  • CerVus
    09:56 05.03.2017

    semtam: Když se řešily ty Španělské A4, tak nám Izraelci nabídli Sabry. Oni už je mají v zálohach. Ani netuším jestli to jsou všechno MK II nebo i nějaké MK III. Turci mají něco mezi I a II.

  • Lukas
    09:46 05.03.2017

    A może tak pomyśleć "o wielkim skoku"?
    Dziś ACR nie kupi czołgu - na dziś trzeba kupić systemy przeciwlotnicze, (ok. 0,5 -1,0 mln USD - w zależności od "wariantu" programu budowy "tarczy Czech")
    nowe wozy piechoty, (BVP-2 - zmodernizować noktowizje, łączność i do rezerwy )
    artylerię, (oprócz haubic potrzeba systemu MLRS)
    śmigłowce (trzeba pomyśleć o koncepcji całej floty ACR)
    środki przeciwpancerne (nowe granatniki, więcej ATGM)

    Jest na co wydać pieniądze...

    A za kilka lat może lepiej zainteresować się projektem "czołgu przyszłości" np. niemiecko-francuskim - "leopardzie 3"

    Myślę, że jasna deklaracja zainteresowania może skutkować korzystnymi warunkami zakupu i eksploatacji nowoczesnych i perspektywicznych pojazdów.

  • KOLT
    08:57 05.03.2017

    logik, koupit Abrams s dieslem sice jde, ale pak je otázkou cena...

  • KOLT
    08:57 05.03.2017

    Kozlus to shrnul dobře. Ch 2 nemá smysl, protože je jich málo. I kdybychom jich pár desítek dokázali koupit, v případě konfliktu není odkud brát další. Leclercy nejsou a linku kvůli nám neotevřou. Abramsů je dost, v případě většího konfliktu by navíc Amíci vcelku v pohodě dokázali buď dodávat další nebo rozjet znovu výrobu, podle intenzity vlastního zapojení v konfliktu. Starší Leopardy ve slušném stavu už nejsou, ale nové se dají v pohodě vyrobit, jen stojí nekřesťanské peníze. V obou případech bychom samozřejmě byli v silné závislosti na dodavateli, tedy USA či Německu – pokud by se jim naše politika nelíbila, prostě by nám přestali dodávat ND či nedodali nové stroje. Tohle by v případě Merkavy bylo asi o něco mírnější, protože Izraelci obecně nejsou tak "politicky nároční".

    Kozlus, ona ta cena Leopardů pro nás by nebyla o moc menší, protože bychom do ní museli započítat krom tanků kompletně zázemí včetně vyprošťovacích tanků ap. Což ale platí i pro jakýkoliv těžký tank, tedy i pro Merkavu či Leopard.

  • semtam
    00:09 05.03.2017

    Kozlus

    Ta cena Leo2 pro Katar bude odpovídat, taky se mi zdá, že šejky dost natáhli, ale munice a všechno kolem tak či tak zaplatí celý tank.

    Srbové tanky nenabízí, mají jen projekt M-20 UP1 dost podobný konceptu T-14, spíš z něho vychází.

    Kde nám Izraelci nabízeli M60, to mi nějak uniklo. Dík

  • Kozlus
    23:55 04.03.2017

    Jo a do M1A2 neni problem dat naftovej motor, ale je otazka, jestli by ta prestavba pro tech par nasich tanku mela smysl.

  • Kozlus
    23:53 04.03.2017

    Tanky:
    Challengeru 2 je jen par a nejspis ke koupi nebudou. Projdete si clanky, kolik toho chce UK prevest do rezervy a kolik modernizovat. Nebude dlouho trvat a budou hledat kazdej tank, stejne jako nemci ted.

    Abrams se novy nedelaji, ale je moznost repas z M1 na M1A2 a je otazka jaka verze SEP - mozna i Sep V3. Zaroven je to celkem levna sranda. Nekde na palbe se to resilo a v Zalivu staty nakupovali M1A2 + zazemi + nahradni dily + munice+dalsi veci za dost smesny castky. Jestli si spravne pamatuju, tak kus s timhle zazemim vysel nekde okolo 4-5M dolaru. Kompletne zgeneralkovanej, jako novej.

    2A7 Ojety nejsou, nebo v dost silenym stavu. Novovyroba se odhaduje na 12+M dolaru.
    "Kozolus: Qatar nakoupil 62ks A7+ za 2.348.000.000 USD. A to je kontrakt ze 2013, takže cena už je zase jinde."
    To jako 37M dolaru za kus? Neni tam o nulu vic? Tohle je nesmysl. Ano, vycvik, zazemi, munice, ND, par stovek mechaniku na kompletni servis cenu dost zvedne, ale takhle?

    Leclercku taky neni moc a uz se nevyrabi.

    Merkava: Na palbe se resilo, ze za cenu Leosa 2A7 muzeme dostat Merkavu+Namer a k tomu kupu ND a munice. Jenze Izrael nam nabidl jen ty modernizovany M60...

    Modernizace Tecek bych sem vubec netahal, hlavne ne ve spojeni s UA - to uz se radsi podivat, co maji Srbove.

  • Lukas
    23:07 04.03.2017

    Brytyjski CR2 - nie ma mowy. - nie jest produkowanym Brytyjczycy mają ich bardzo mało. Nie jest to udany czołg - i wiedzą o tym nawet Brytyjczycy

    T-84 - może pare lat temu miał sens - ale teraz? Jakość przemysłu ukraińskiego nie jest wysoka - teraz podczas wojny jest gorzej... Na potrzeby kontraktów np. z Pakistanem wykorzystano komponenty ze starych "wycofanych" T-80UD

    Choć może czołgi T-80UD z Korei Południowej? (+ modernizacja)
    Tyle że tu podobnie jak z innymi wozami z armatą 125 mm jest jeden problem - nowoczesna amunicja

    Z używek są hiszpańskie leopardy A4 (ale tutaj od razu trzeba remont + modernizacje)
    Albo leclercki - jeśli Francuzi zechcą sprzedać...

    Puma- czołg nie musi oznaczać normalny kadłub Pumy + wieża...
    Jaki problem zamontować silnik z tylu? - jak T14 i T-15 oba kadłuby są zunifikowane, mają takie same power-packi, zawieszenie i inne element lecz inną "architektura..
    Tu chodzi o to że prz 42 tona można dziś zrobić czołg który byłby porównywalny z dużo cięższymi ale starszymi o ponad 35 lat MBT III generacji.

    Tyle że "lekki czołg" nie jest "tani czołg"
    Wraz z wojna na Ukrainie czas "promocji na czołgi" się skończył

    - Tecka. tak budują - demonstrator (lub dwa) które posłużą to pierwszych empirycznych testów - min. będą go wysadzać (test minoodporności)

    Do prawdziwego prototypu droga daleka. Niemcom Puma zajęła de facto lat 35, Szwedą dużo prostszy CV 90 ponad 10 lat. To i Huta będzie sie grzebać...

  • semtam
    22:00 04.03.2017

    CerVus

    Ohledně české verze T-84 je to jen nápad. Trochu ho rozvedu :)

    Český T-84 by vlastně vycházel z T-72M4CZ, samozřejmě "modernizovaný" na soudobou úroveň. Tím by se snížila nákladnost na servis, školení, atd. pro nový typ tanku. Munice by zůstala ve stejné ráži, tak by probíhalo jen její pravidelné doplňování.

    je sice možné, že by jednotková cena tanku se vyšplhala, ale to ostatní by se snížilo a tím pádem by výsledná celková cena by mohla/měla být nižší než u konkurenčních typů. Navíc by část investic zůstala doma.

  • CerVus
    21:52 04.03.2017

    semtam: Tak já to beru, že to je balíček se vším. Ale tady se lidi kouknou na jednotkovou cenu, která tvoří třetinu sumy a pak podle toho plánují pro AČR sto tanků.
    To dostrojování 84 je podle mě také špatný nápad. Nebylo by jich tolik, aby konečná suma nebyla stejná jak u našich T72.

  • semtam
    21:43 04.03.2017

    CerVus

    To bude cena nejspíš s výcvikem, servisem, municí.

    Jo tanky jsou mastný. Pro ČR by bylo možná vhodné vhodné koupit "torzo" T-84 a dostrojit ho podle požadavků ČR.

  • semtam
    21:39 04.03.2017

    logik

    Pokud pořídíš použitej Abrams, tak s největší pravděpodobností s turbínou. Nový Abrams bude asi o málo dražší než Leo. Challenger asi nemá cenu kupovat, protože jezdí jen v pár kusech.

  • CerVus
    21:31 04.03.2017

    Kozolus: Qatar nakoupil 62ks A7+ za 2.348.000.000 USD. A to je kontrakt ze 2013, takže cena už je zase jinde.

  • logik
    21:30 04.03.2017

    Kolt: Proč Abrams provozně drahý? Pokud jde o spotřebu a cenu oprav turbíny, tak jde koupit s dýslem.

    A co britskej Challenger 2? Ne, že by asi vyšel nějak levnějc - a drážkovanou hlaveň rád nemám, jen mi ve výčtu schází - Britové se co vím rozhodli Challengerům prodloužit životnost do 2025, takže linky na ND fungujou a teda výroba v úpvahu přichází, ne?
    (Linka na Lecrecy je zavřená, tu by asi kvůli pár kouskům pro nás neotvírali, tam souhlas).

  • KOLT
    21:22 04.03.2017

    U tanků je hlavní problém, zda vůbec máme co koupit. Pokud bychom chtěli techniku z NATO, tak v rozumných počtech s šancí na možnost dokoupení v případě velkého konfliktu, připadají reálně v úvahu jen nový, tudíž hodně drahý Leopard 2 a sice možná levnější, ale na provoz drahý Abrams, který navíc bude v ořezané versi.

    Exotika z Asie podle mě není dobrý nápad, protože takové počty, abychom získali licenci a vyráběli je doma, kupovat rozhodně nebudeme. Pak už zbývá jen Merkava IV, což by bylo super, v kombinaci s Namerama je to vlhký sen, ale u toho snění asi i zůstane, protože by to jednak stálo nekřesťanské peníze, jednak není jisté, že by nám je Izraelci prodali, jak tu psal Race. Navíc si nejsem jistý, že na koupi tanků, které drtí chudáčky Palestince, budou mít naši politici koule. Oni by jim to totiž v Bruselu dali dost sežrat. Něco jiného jsou radary a PVO, to je obranná technika. Ale tanky?...

  • Kozlus
    21:04 04.03.2017

    CerVus:
    Ale ono by to slo. CR neni tak chuda, aby si tech 100 tanku nemohla dovolit. Vsak pockej, jeste chvilku se bude strasit ruskem, NATO nas bude tlacit do 2% a pred pristima volbama se bude slibovat i vic techniky.

  • CerVus
    21:02 04.03.2017

    Kozlus: Naše armáda a 100 leopardů? Navíc poslední generace. Tak to určitě nehrozí. Tady nemáme prostředky ani na 100 těch bvp palebné podpory.
    Ono teda ani nehrozí, že by nám Němci ty A4 dali, když loni sami kupovali A5 od Dánů nebo od koho.

  • stirling
    21:00 04.03.2017

    Zajímavá debata, ale schází to základní a to porovnání ceny pořízení a provozu
    MBT x těžkého bvp s 120 mm a také porovnání odolnosti.
    Jinak nevím jak to chápat, ale zaujalo mě při uvedení pumy:
    "Pancéřová ochrana je tvořená mixem pasivního a reaktivního pancíře. Podle PSM disponuje Puma lepší protipancéřovou ochranou než tanky Leopard 2."
    http://www.armadninoviny.cz/pu...

  • Kozlus
    19:36 04.03.2017

    petres:
    prave na to narazim. Ta jednotka by to vyztuzeni potrebovala, ale neni cim. Evropa tanky nema (ma,asle sotva pro svoje armady) a nez sem dostanou tanky USA, tak vychodni armady jsou ve srotu.
    Jo, vim, ze nemci ted maji Bundeswehr, ale jednak se me nechtelo hledat, jak se to pise a jednak to stejne zase brzo prejmenujou. :) A vychazel jsem z toho, co se psalo na palbe.

  • petres
    19:19 04.03.2017

    Když píšete o vyztužování naší brigády MBT jiné armády, rád bych věděl, kterou konkrétní máte na mysli. Do úvahy připadá pouze americká, s přivřenýma očima britská, všechny ostatní mají MBT nedostatek nebo je rovnou zrušili (Nizozemci, ale ty ve společném battlegroupu s Němci již těmi zbylými německými vyztužují).

    Kozlus ani se vás nebudu ptát, kde jste na nesmysl " ze snad bude i trvale dislokovane mimo CR" , protože použité slovo wehrmacht (tedy "wermacht") o zdroji napovídá. Jinak ozbrojenými silami Spolkové republiky Německo je Bundeswehr :-)

  • PavolR
    19:14 04.03.2017

    Kozlus:
    Tak snáď Bundeswehr. :))
    Pochybujem, že budú zrovna Nemci mať v takom prípade dostatok Leopardov 2 na rozdávanie (a L3 je v nedohľadne) - na sklade ich majú možno tak 70 (najskôr všetko A4 v kto vie akom stave) a to ešte nezačali rozširovať armádu.

  • Marthy
    18:57 04.03.2017

    Pokud se chceme spoléhat při obraně na spojence z NATO,při hypotetickém útoku Ruska na Evropu musíme mít kompatibilní výzbroj.Tak aby u nás byly vhodné podmínky pro provoz amerických nebo Evropských letounů,tanků a jiné techniky.Takže F-16 (brzy F-35)nebo Tajfuny,Abramsy nebo Leopardy.Tak že by tady byly opravny této techniky,náhradní díly,vyškolený personál atd.
    Pokud to tak nebude,nikdo k nám nebude tahat celou svou armádu i s infrastrukturou.Myslím že už s toho důvodu by byla obrana východní části Evropy spíš symbolická,jen na zdržení Ruských vojsk a bránit doopravdy by se začalo někde u Německých hranic.Reálně takovou strategii může Německo,Francie a VB klidně uplatnit i kdyby naše výzbroj byla kompatibilní s jejich,strategicky by to bylo pro ně výhodné,nemyslím že budou riskovat těžké ztráty svých vojsk někde v pobaltí.
    Takže bych to viděl na vybudování armády složené s techniky která pomůže aby jsme se dokázali bránit pokud možná sami,případně s malou pomocí NATO (letecké útoky,stíhací krytí,střely s plochou drahou letu ap.S větší pomocí bych nepočítal).

  • Kozlus
    18:24 04.03.2017

    Ja to vidim asi takhle:
    Kdyz uz budeme stavet armadu na nejaky to kockovani s Rusem, tak to nejspis nebude na nasi hranici, protoze prvne se k nam musi dostat a pred prvnim bojem se stejne bude hejbat vojackama po sachovnici. V tomhle pripade by asi fakt bylo lepsi postavit nejakou tu pulRGS a vyztuzit to tankovou jednotkou od spojencu, protoze vlastnich tanku nebude dost a jen by to zralo nasi logistiku a zacpavalo cesty, ktere budou prednostne vyuzivat silnejsi jednotky. Ale: Bude cim ty nase BVP podporit? Nedavno se psalo, ze nase jedine ukolove uskupeni certifikovane pro soucinnost s NATO, bude cvicit s wermachtem a ze snad bude i trvale dislokovane mimo CR. Mno a nemci tech tanku moc nemaji, takze ikdyz s nema ted budeme cvicit, tak jestli nam je nechaji i na ostrej boj (kdyz uz budou spolu v te battlegroup), nebo si je stahnou k svym jednotkam? Moderni BVP s PTRS jsou fajn hracky, ale kdyby se to melo postavit tankovymu praporu? Jako jednotka vyslana na hranice NATO asi fajn, ale doma by melo sedet 100 tanku, aby tvrdily muziku, kdyby se ACR branila utoku nekde ze sousedstvi a pripadne by ty tanky bylo mozne poslat na frontu, az se trosku uvolni dopravni tepny. Samozrejme, Leo 2A7 nebo Leo3 - nic jineho asi nema smysl.
    Kdyz uz se podepsala ta jednotka podrizena Wermachtu a lakaji nas na pronajem A-400, tak at nam soupnou prapor, dva Leosu 2A4 a nas nechaji zaplatit jen modernizaci na A7 + zazemi :)

    Nejake lehke tanky a vozidla palebne podpory? Ja nevim, ja tomu proste neverim, ze je to schopne prezit proti poradne obrnenemu protivnikovi. Na papire je to sice fajn a je fakt, ze ani to Rusko (jako nejnebezpecnejsi protivnik) tech tanku nema zase tak moc, takze hlavni protivnik by asi byl nejaky ten zodolneny objekt nebo BVP, ale stejne. Palebna sila fajn, ale nesmi si toho nikdo vsimnout. Ano, manevrovy boj a prepady a na bojisti by byla desetina jednotek, nez za studene valky, ale stejne.

    V nemecku zarazena Puma ma standardne APS?

  • CerVus
    16:58 04.03.2017

    Tak ta cvičení by asi nemusela být takový problém. Německo i Polsko dělají pravidelně velká cvičení. Navíc roli těchto MBT posil by u nás mohly krásně hrát t72 záložáků nebo "lehké tanky" vyčleněné z jednotky samotné. Stejně by nikdy necvičila v plném počtu.

  • logik
    16:14 04.03.2017

    cervus: jistě - ale to bychom to museli s tím "vyztužovačem" cvičit, aby to bylo efektivní. Takto pojatá armáda by byla defakto krokem k společné evropské armádě.

    S T72 myslím do budoucna počítat nemůžeme.... aspoň doufám :-)

  • Luky
    15:48 04.03.2017

    no právě...a když ještě uvážím, že bychom si ty pásovce sami vyrobili...určitě by nebyl problém je slušně udržovat. Kupujte ale ještě licenci kvůli dvěma tankovým praporům...tam by se furt jen nakupovalo zvenku...

  • CerVus
    15:18 04.03.2017

    logik: Na druhou stranu by ale v případě většího konfliktu neměl být pro naše větší spojence problém vyztužit naše jednotky nějakými MBT. Pokud by jsme měli kvalitně vybavenou RGS, tak by jim spíše stálo za to nás podpořit. A takové samostatné uskupení s minimem rozdílů v technice by pro ně bylo cennější, než když někde seženeme 30 starých leopardů, k tomu našich 30 modernizovaných 72 (jestli tou dobou ještě budou provozuschopné) a to doplníme směskou pandurů a třeba ASCODů + podpůrná vozidla. Logistické zajištění takové jednotky by byla nejspíše malá noční můra.

  • petres
    14:22 04.03.2017

    Připomenu (viz poslední příspěvky),že Obranná strategie ČR, která byla schválena Vládou ČR, určuje v bodě 31 základní kvantitativní závazky ozbrojených sil v ohledu na zajištění bezpečnosti ČR.
    a.  Při ozbrojeném konfliktu takového rozsahu, kdy bude ohrožena svrchovanost a územní celistvost České republiky, jsou nasazeny všechny síly a prostředky ozbrojených sil České republiky včetně využití branné povinnosti.

    b. Pro kolektivní obranu podle článku 5 Severoatlantické smlouvy poskytuje Česká republika pozemní a vzdušné síly předurčené k tomuto účelu v rámci obranného plánování NATO, jejichž základ tvoří brigádní úkolové uskupení na bázi mechanizované brigády.

    c. Pro mezinárodní operace ke zvládání krizí je Česká republika v závislosti na charakteru situace schopna souběžně nebo postupně vyčlenit:
    i. praporní úkolové uskupení pozemních sil, nebo ekvivalent vzdušných sil, s rotací po šesti měsících; v rámci tohoto nasazení jsou ozbrojené síly České republiky schopny poskytnout velitelství pro mnohonárodní úkolové uskupení, a to až po dobu jednoho roku;
    ii. rotní úkolové uskupení pozemních nebo vzdušných sil s rotací po šesti měsících;

    Samozřejmě nic nám nebrání v případě bodu b a c poskytnou větší podporu.

    Položme si otázky typu:
    Jak by byla nasazena 7.mb (dejme tomu přetvořená v nějakou alternativu RSG), jako celek nebo v rotaci po jednotlivých praporech - bod a) a b), přeprava by byla pouze železnicí či po vlastní ose, ne letecky. Nároky na co nejnižší hmotnost tudíž nejsou tak velké (jako v případě USA, kde musí počítat i se strategickou mobilitou), v případě bodu b) větší nároky na soběstačnost (viz logistická podpora v uskupení brigád z několika armád s různou vyzbrojí). Měla by naše brigáda dostatečnou palebnou sílu v porovnání s obdobně velkým uskupením potencionálního nepřítele? Pokud ne (obávám se že odpověď je, že zaostává velmi výrazně), jaké závěry z toho vyvodí GŠ, MO potažmo celá vláda případně parlament (rozpočet)?

    Nezapomeňme, že máme také kolovou 4.brn,, náš "Pandur BCT", která "těžkou brigádu" doplňuje a dodává vyšší strategickou i taktickou mobilitu (za cenu nižší palebné síly a ochrany).

  • logik
    13:36 04.03.2017

    Další úhel pohledu je, k čemu to vlastně má být. Myslím, že není náhoda, že MacGregor to nazval RSG. Evidentně nechce z USA armády vyřadit tanky - tedy uznává, že jsou potřeba, akorát chce mít "předsunuté mobilní jednotky".

    Když to vztáhnu na naši armádu, k čemu má primárně být?

    - K ochraně hranic proti blízkým sousedům (válka se Slovenskem, např? je reálné něco takového?)? Tam by určitě strana s tankama proti BVPkům tahala za silnější kus provazu, protože narozdíl od globálnějšího konfliktu by tanky nebyly tak ohroženy ze vzduchu či artilerií (sousedi toho budou mít málo - anebo jsme stejně prohráli), takže tanky by v takovém scénáři IMHO dominovaly.

    - K misím? Tam se naše potenciální tanky skoro jistě nedostanou, jestli už tam někdo "potáhne tank", tak to určitě nebudeme my - takže tam se hodí lehčí jednotky.
    Samozřejmě: stavět armádu "pro mise" je blbost. Na druhou stranu, když budeme pomáhat spojencům, je větší šance, že pomohou někdy oni nám....

    - K společné obraně v rámci větší konfliktu? - Tam je to asi nejzajímavější. Na jednu stranu pokud bychom vycvičili funční a dobře zajištěnou RSG (či RSG děleno 2), určitě by o byla pro spojence platná jednotka, a v naší finanční realitě možná o dost platnější, než pártanková jednotka, která by vyžrala finance a tím by nezbylo na pořádnou podporu artilérie, PVO atd...

    Na druhou stranu, vybudování logistiky pro tanky by umožnilo, aby se naše země v případě opravdu masivního konfliktu a nějakých dodávek ze zahraničí platněji zapojila do "velké armády", než kdybychom na MBT rezignovali.

    Takže pro zapojení v rámci většího konfliktu - jde o to mít co nejsilnější jednotky připravené hned? Nebo jde o to být připraven na eskalaci konfliktu? K tomu, jestli tanky ano nebo ne je podle mne nejprve třeba vyřešit, pro jaký konflikt to vlastně chceme tu armádu stavět? A kolik máme na tu stavbu času? Máte někdo křišťálovou kouli?

  • Tecka
    11:47 04.03.2017

    Lukas ma racje ,najpierw pytanie "czego sie chce" a pozniej mozna sie zastanawiać czy silnik z przodu czy z tylu ;)
    Czy Czesi planują przeprowadzić kolektywne ćwiczenia na poziomie brygady i kiedy, czy jest szansa na 2018? Warto sie przyjrzeć ile czasu to zajęło Holendrom i dlaczego tak dlugo no wlasnie wnioski sa takie,ze jednak silnik z tylu i dlaczego pozbyli sie leopardow ;)
    Do Lukas , podobno składają borsuka,wiesz cos więcej czy cisza przez poufne?

  • Marthy
    11:41 04.03.2017

    Stále jsem přesvědčen že pro naši armádu by bylo nejvhodnější nakoupit tanky Merkava 4,v co největším počtu.Zbylé tanky T-72 by byly jako druhosledové,však na to byly původně určeny.

  • Luky
    10:54 04.03.2017

    Ale to bylo asi klasický M2, kdežto u vozidla palebné podpory je otázkou, kam až by ta úprava vršku, příp. přídavné pancéřování došlo.
    Já mám tanky rád a nechci se moc opakovat. Ale představa jedný platformy ve dvou modifikacích v odborně zvoleném poměru - plácnu 250 vozidel, z toho 70 palebné podpory mi prostě ve výsledku nepřijde vůbec špatná, pokud bude raději doplněná o výkonné drony (v článku myslím bylo 4 na BCT) a přizpůsobena doktrína i výcvik osádek. Peníze bych taky raději investovaldo moderní munice (i teleskopická pro běžná IFV). Celková palebná síla by byla slušná i proti vzdušným cílům.
    Jak by technika degradovala v opravdovém konfliktu, šlo by to dobře kanibalizovat.
    Tím nechci říci, že musíme hned vyřadit Téčka... ale všichni tušíme, jak rychle by mohla degradovat bojová hodnota jednoho praporu a co to přitom žere prostředků...oni ani ty dva prapory LEO by dle mě neměly takový poměr cena/výkon.

  • jj284b
    10:41 04.03.2017

    este dodam, ze ak by povedzme APS ochranila vozidlo v 70% pripadov, je to stale viac ako pasivny pancier (menej ako 50%), pricom APS system vazi do 1tony, kym pancier schopny zastavit moderne projektily vazi nasobne viac... tym nevravim ze pancier netreba vobec.. kedze APS napr pri postrelovani APFSDS zvycajne projektil vychyli alebo zlomi na casti, no tie jednotlive casti stale mozu zasiahnut vozidlo, takze ak je pancier nedostatocny, moze dojst k zniceniu..

  • jj284b
    10:36 04.03.2017

    Puma ma APS, podla nemcov schopna postrelovat aj APFSDS strely... takze cisto teoreticky, by APS sama o sebe mohla riesit ochranu proti ATGM a APFSDS, kym pasivne pancierovanie by riesilo ochranu proti rychlopalnym kanonom a pod.. pridajte si k tomu automaticku bezosadkovu vezu a mate slusne chranene vozidlo..

    samozrejme, APS sama o sebe neochrani vozidlo 100%, no to neochrani ani pancier.. vacsina tankov ma oslabene zony a max pancier iba na 40-50% predneho profilu... takze takto koncipovane IFV by rozhodne na tom nemuselo byt az tak zle...

  • Marthy
    10:21 04.03.2017

    Luky,kdysi byl v ATM článek analýzy US army,o odolnosti jejich vozidel tankových jednotek.Podle jejich simulací se ukázalo že při střetnutí tankových vojsk má abrams nesrovnatelně vyšší životnost než M2 Bradley,obvykle v těch simulacích dvojic Abrams-Bradley tank přežil,BVP nikoliv.
    Jasné,jedná se o simulace,v boji by se určitě posádky M2 Bradley nehrnuly do bezhlavého boje třeba proti T-90,nicméně ty simulace ukázali velké rozdíly odolnosti tanků a BVP.

  • Charlie
    10:19 04.03.2017

    Luky: proti APFSDS munici už motor moc ochrany navíc nepřidá
    (je to vlastně spousta děr obestavěná hliníkem), efektivní ochranu poskytuje hlavně proti HEAT munici (hlavně tím, že tam je velkej prostor, na kterým paprsek ztratí energii).

    Problém BVP a jejich ochrany je ten, že jsou velký, čili musíte opancéřovat spoustu vnitřního prostoru. U stejně těžkého tanku a BVP můžeme počítat se stejně velkým motorem, stejně masivním pojezdovým ústrojím, ale zatímco u tanku potřebuju zajistit ochranu 3-4 členům posádky (čili obestavět pancéřem nějakých 8-10 m3 prostoru), u Bevka potřebuji mnohem větší vnitřní objem (podle velikosti výsadku navíc cca 15m3). Paliva přitom potřebujete stejně, něco hmotnosti ušetříte na zbraních a munici

    Ušetření hmotnosti bylo důvodem, proč u T-64 vypustili nabíječe - umožnilo to při stejné hmotnosti jako T-54/55 použít silnější pancéřovou ochranu (nemluvě o těžší výzbroji).

  • Trener
    10:09 04.03.2017

    Od nějakého těžkého "BVP" se 120 mm kanonem už by mohlo být blízko k lehčímu a menšímu MBT jen se šesti pojezdovými koly, trojčlennou osádkou, bezvěžovou konstrukcí a v budoucnu s nějakým revolučním pancířem. Kdoví, kam by se až se svou hmotností dostal... když by obětoval odolnost ku váze. Tuším, že jedni z nejlehčích a nejlepších západních MBT má 55 tun, Ruské méně.

  • Luky
    09:35 04.03.2017

    Ale obecně bevka zase vepředu mají motor a tanky až na vyjímky vzadu....tím je čelní odolnost ve vztahu k ochraně posádky v principu dobrá.
    Takže dobře navržené a moderně dopancéřované vozidlo typu IFV, které má místo výsadku munici a pancíř navíc (vozidlo palebné podpory) nemusí být vůbec slabé....

  • Marthy
    09:10 04.03.2017

    Lucas-odolnost bojového vozidla nelze odhadovat jen podle váhy.Tank a BVP mají odlišnou konstrukci,takový T-72 které máme jsou určitě při čelních střetech odolnější než Puma.
    T-72 má určitě menší plochu pancéře.Třeba když ji porovnám s M1 Abrams,který je celkově větší,sice nedokážu spočítat velikost/povrch těch tanků,ale vezmu to jednoduše-T-72 má o člověka méně,tedy je o to menší.Má osádku 3 osoby,tedy 14 tun ochrany na osobu,42 tun.Pokud přidám další osobu,dalších 14 tun a mám 56,což je váha prvních verzí abramsů,+-.
    Vím že jde o hodně laické počty,ale zhruba je to tak.Klasické BVP se co se týká odolnosti
    MBT nevyrovná,s tím se nedá nic dělat.Jedině vytvořit konstrukčně jiné BVP,tak aby bylo výborně chráněné zepředu,na úkor ostatních částí,ale tím už to bude vlastně tank :)

  • Lukas
    07:59 04.03.2017

    Pro jj284b
    T-64 (rok - 1963 ) - 36 ton
    T-64B (rok - 1975 ) - 40,5 ton
    T-72A/M (rok - 1979) - 41,5 ton
    T-72B (rok - 1984) - 44,5 ton
    T-80U (rok - 1986) - 44,5 ton

    ^Czy były to słabo opancerzone czołgi?

    Puma - do 42 ton. Przy nowoczesnych technologiach oraz rozwiązaniach (na przykład - lekka bezzałogowa wieża) "czołg średni" byłby lepiej osłonięty, niż popularne pojazdy produkowane w latach 80tych.

    Oczywiście nowoczesna amunicja 120/125mm jest w stanie zniszczyć te wozy
    Ale nowoczesna amunicja zniszczy Leoparda 2, Abramsa czy T-90...

    Warto pamiętać - Puma ASG - nie byłaby tańsza od "normalnego" MBT
    Ale tu nie chodzi by pojazd był tani w zakupie...
    Oszczędności są gdzie indziej...

    Czy jest to dobry pomysł dla np. ACR?
    Cóż - najpierw trzeba powiedzieć sobie ile pieniędzy chcemy wydać na wojsko (stabilne finansowanie)
    - oraz co się chcę...
    Stworzenie takiej RSG pochłonie praktycznie całe "lotnictwo" ACR (nie licząc JAS-39), obronę przeciwlotniczą (choć kto wie - może kupicie np. 20 "fire units" NASAMS/IRIS SLM)
    i połowę artylerii ACR....

    Z drugiej strona - 1 taka RSG + 1 "średnia brygada" (Pandur + Titus + LMV) - i wojska operacyjne są....
    Resztę sil i środków można poświęcić na budowę wojsk terytorialnych - do bezpośredniej obrony terytorium kraju.

  • RiMr71
    00:34 04.03.2017

    ...pokud ovšem nebude prezidentem někdo jako poslední nositel Nobelovy ceny za prázdné tlachání....

  • jj284b
    21:42 03.03.2017

    no co sa tyka moznosti invazie, treba brat do uvahy este jednu vec - v momente ked zahynie prvy Americky vojak, pada moznost ze by sa Americania z boja stiahli.. a tu sa bavime o par tisic mrtvych... staci sa pozriet co zacalo 9-11, ci Pearl Harbor... nahly utok na Americke zakladne v Pobalti by vyprovokoval rovnaku odpoved.

  • jj284b
    21:36 03.03.2017

    pks_: Puma ma 29-42ton... co je tolko co mali tanky T64.. a tie nemali ziaden problem palit z 125mm dela.. takze moderna 120ka nebude robit ziadne problemy...

  • PavolR
    20:23 03.03.2017

    pks_:
    Preto by bolo potrebné zobrať do NATO Ukrajinu a postaviť Rusko pred potencionálne riziko vojny na dvoch frontoch.

  • PavolR
    20:13 03.03.2017

    tom75:
    Je tu reč o cca 5-dňovom scenári, kde musia početne slabší obrancovia čeliť ruskej presile. Vylodenie hoci aj dvoch troch práporov námornej pechoty v tyle, ako aj iné paralelné smery útoku, by mali za cieľ prinútiť obrancov pokrývať čo najväčší priestor a trieštiť tak svoje sily. A na tých jazerách cca uprostred je relatívne úzke miesto, kde by hrozilo rozdelenie brániacich sa jednotiek, pokiaľ by sa tie zamerali iba na pevninské "úžiny" ako to figurovalo v scenári Hyeny

  • pks_
    20:11 03.03.2017

    Mě ten úkol připadá nesplnitelný. Třeba jen takový detail - jak chtějí v Pobaltí udržet při životě 132 cisternových vozidel po dobu 14 dnů? Tam není žádný bezpečný týl. Všechno je v dostřelu. Jaký asi mají ta vozidla palebný průměr a kolik toho povezou? Jak budou odolná proti kontejnerové munici zavedené v ruské armádě?

    Montovat 120mm kanon na BVP - to je IMHO řešení pro 10 výstřelů, víc toho ty tenké plechy nevydrží.

    Pobaltí je prostě past, která má zlikvidovat jediné akceschopné jednotky NATO. Po porážce už nám zbudou jen demonstrace a petice :-)

  • tom75
    19:48 03.03.2017

    PavolR
    Nevim s tym vylodenim aby bylo uspesne potrebujeszasobovat predmosti jednotkami a materialem nevim jestli by byli rusaci schopni udrzet namorni trasy jinak ten vysadek nema sanci.Vim ze doma u pocitace a mapy se to skvele planuje no realita je jina.
    Jo a na tech jezerech by byli ruske jednotky videt jako na zrcadle dokonce i s vesmiru

  • len-on17
    19:45 03.03.2017

    Ten zelený pomatenec to ruské dobiti poblatí špatně spočítal! Podle mých naprosto přesných propočtů, by rusové pindosy a podobnou verbež jako poláky, utopili v baltu přesně za 12 hodin 16 minut a 45 sekund! Za dalších 12 minut by iskadery zcela zneschopnily švédy, nory a finové by se posléze utopili ve vlastních výkalech!

  • PavolR
    18:22 03.03.2017

    RiMr71:
    No tak ona je to iba 5-dňová situácia počítajúca so silami, ktoré má Rusko okamžite k dispozícii v danom vojenskom sektore. V dlhšom časovom horizonte by tam samozrejme mohlo Rusko presunúť aj sily z iných častí krajiny na úkor svojich oslabenia svojej vojenskej prítomnosti v daných sektoroch. Keby sústredili omnoho viac síl už pred začiatkom útoku, prišli by o moment prekvapenia a začali by do priestoru smerovať aj ďalšie jednotky NATO. A to by už nemuselo byť také zrejmé, kto je zajac a kto pes.

    Hyena:
    Tých smerov útoku je omnoho viac, než iba tie dve "úžiny" - možno to prejsť širokým oblúčikom cez Lotyšsko, vylodiť námornú pechotu na severnom pobreží Estónska, zobrať to cez jazerá (ruské mechanizované jednotky sú obojživelné) ... myslieť na obranu takýmto statickým spôsobom by mohlo ľahko vyústiť v druhý Dunkerque - v tom lepšom prípade.

  • jj284b
    15:36 03.03.2017

    hlavna slabina tazkej techniky je jej obmedzeny operacny dojazd.. zavislost od dennodenneho zasobovania, by v pripade konfliktu kde nepriatel moze zasypat typ presnymi balistickymi strelami dost kriticka... Ako pise MacGregor, ABCT by ten boj neprehrala kvalitativne ci kvantitativne, ale prave logisticky.

  • RiMr71
    14:54 03.03.2017

    V tom hypotetickém konfliktu RSG s moderními BVP vs tankové jednotky na úrovni lepšího průměru Ruska - jen aby to nedopadlo jako v soubojích např. Tiger vs. "téčka" nebo Shermany. Ač mnohem lepší (pancéřování, kanon, optika), stejně nakonec prohrál, protože "mnoho zajíců, psova smrt".
    Tedy, skutečně by, manévrující a moderní, obrana postavená na BVP odolala několikanásobné převaze MBT protivníka, který na počty nehledí (svých obětí) a nepřátel se neleká? Protože ten by tam taky nenajel pouze s MBT jak na střelnici, ten má tolik hlavňového i raketového dělostřelectva, že by se po jejich hlavních možná dalo přejít přes to pobaltí suchou nohou...
    I ta v PP uváděná 11. PD přes své úspěchy nakonec nestála na vítězné straně...

  • Hyena
    14:08 03.03.2017

    Celkom ma prekvapuje uplne vynechanie mozneho pouzitia modernych min s moznostou aktivacie/deaktivacie ako strategickeho prostriedku na vytvorenie hlbky obrany. Ved uz len ked sa pozrieme na Estonsko su tam 2 uziny okolo jazera, cez ktore vedu 2 smery utoku (ako je naznacene v powerpointe). Tam keby sa sustredila obrana s minami a tazkym delostrelectvom urcite by to poskytlo dobru obranu proti rychlemu utoku. Otazkou potom ostava PVO proti vysadkom a nejaky prostriedok proti BMP 3-4-5, ktore vedia plavat ale s tymi by si uz vedela poradit prave RSG.

  • Rase
    13:59 03.03.2017

    Ještě k tomu zda je lepší MBT nebo "střední tank" na podvozku BVP. Podívejte se na Americké projekty, GCV (Ground Combat Vehicle) FCS / MCS atd. všechny počítají s tím, že tank bude na stejném podvozku jako BVP, tedy že US Army si vystačí se středním tankem s výzbrojí XM360 ráže 120 mm, který má skvělé schopnosti + hypermoderní munici. Kvůli škrtům byly tyto programy zrušeny a zůstali u Abramsů, do kterých ale většinu těch technologií nacpou (Abrams M1A3), patrně i ten XM360 a masivně jej odlehčí (do 50tun).
    Macgregor tedy nepředstavuje nic nového, US Army s podobným konceptem počítá už spoustu let, jen to nikdy nedopadlo. Navíc vždycky se snažili vytvořit zcela nové vozidlo se superschopnostmi. Macgregor jen vzal již existující vozidlo a tyhle superschopnosti do něj nacpal. Koncept je stejný, ale problém je ve váze. Přeci i když Pumu vyrobí dle nejnovějších poznatků (z GCV, FCS) tak pořád bude hodně těžká. Chápu tedy jisté rozčarování z této koncepce. Přeci jen MCS (Mounted Combat System) měly mít hmotnost jen lehce nad 20 tun !

    http://palba.cz/viewtopic.php?...

  • Thanos
    13:14 03.03.2017

    Ta Puma je stejně nádhernej stroj...:-)

  • Karlos73
    11:33 03.03.2017

    Viacerí z vás ste tu dali podnetné reakcie...
    Súhlasím s názorom Rase, že pre armády ako AČR, OS SR , (Pobalstké štáty) by sa model RSG dal napasovať v pomere 1:2, prípadne 1:3 (prápor). Tento model RSG (počty, ekonomická náročnosť) je postavená pre US army, pre väčšie štáty a armády...
    PavolR, na Slovensku sme sa dostali do závesu lobistov. Čo sa týka veže Turra, tak zatiaľ výrobca EVPÚ a.s. neponúka žiadnu ťažšiu vežu (pancierovanie - odolnosť väčšie akoLevel 1 (STANAG 4569) ) , s licenčným NATO kanónom (30~35mm), len výrobca udáva, že je to možné...
    Ja mám skôr pocit že tu viaceré armády budovali skôr expedičné vojská - kolesová technika. Naposledy sa v diskusnej relácii RTVS vyjadril generálporučík Milan Maxim - Náčelník Generálneho štábu OS SR, že pre neho je plnohodnotná vojenská technika tá pásová! Mám dojem, že v OS SR sa pripravoval tendre na kolesovú techniku, a teraz zisťujú, že by bola potrebná skôr tá pásová (pre reálny vojnový konflikt)...alebo skôr v OS SR ľavá ruka nevie čo robí tá prává a rezort nemá priority (finančne sanuje ostaté rezorty) . Podobný problém bude asi aj v AČR, MH,...

  • PavolR
    10:34 03.03.2017

    Rase:
    Palec hore za nájdenie Berserka. Noo, tých 46 ton je teda celkom dosť, jeden by si myslel, že BVP bude ľahšie než MBT, ale zasa ten výkon vyzerá parádne.

    Čo sa problémov s miestnou výrobou a jej rýchlosťou týka, tak s tým by sme sa potýkali aj v prípade ASCODu i CV90, kde sú zakúpené miestne licencie (o Wolfdogu ani nehovoriac). Veže by boli zrejme úplne naše (na Slovensku Turra 30) alebo modifikácie zahraničných a podvozky by sa najskôr tiež vyrábali aj u nás. Oproti časom, kedy sa Pandury iba kompletizovali v ČR sú podľa mňa v súčastnosti skôr trendy vedúce k čo možno najúplnejšej miestnej výrobe.

  • SeaWolf
    09:35 03.03.2017

    JiriR
    Tak právě Izraelci si AO nepořizovali primárně kuli přežití MBT ale přežití jejich posádek. AO není samospásná ve chvíli kdy je z nějakého důvodu vyřazena z provozu má posádka MBT při zásahu protitankovou municí nebo střelou stále slušnou šanci na přežití. U klasického podvozku BVP je šance na přežití posádky při nefunkční/vypnuté AO nesrovnatelně nižší.

    Technika se ještě dá nahradit nebo opravit, ale zkušenou vycvičenou posádku budete nahrazovat dost špatně.

  • Rase
    09:33 03.03.2017

    JiriR:
    ptát se Izraelců, asi jo, akorát, aby to nedopadlo tak, že nám budou chtít prodat místo Merkav vylepšené M60 - nějaká verze Sabry. Kdesi psal nějaký zástupce izraelské společnosti, že Merkava není pro naše podmínky vhodná (tedy i Namer) a lepší je Sabra... proč to píšu. Radši než Sabru (III?) tak to radši tu Pumu se 120mm kanónem.

    Kdesi hluboko v diskuzi se nakousl opačný postup, kdy se z lehšího tanku postaví těžké BVP, jmenovitě se zde mluvilo o ukrajinské T-84 Oplot. Zrovna letos ukrajinci představili projekt těžkého BVP na podvozku T-84, jmenuje se Berserk.
    Osádka má být ve složení 3 + 8 (10) a systémy jí poskytnou rozhled 360° kolem vozidla. Ochranu tvoří jak bloky reaktivního pancéřování (ERA), tak nový systém aktivní ochrany. Právě systém aktivní ochrany můžete vidět v rozích vozidla.
    Výzbroj tvoří dva kusy PTŘS, rychlopalný kanón ráže 30mm a spřažený kulomet.
    Vnější rozměry Berserka mají být následující: délka 7,510 m, šířka 3,480 m a výška 2,000 m. Vozidlo o hmotnosti 46 tun dokáže rozhýbat dieslový motor 6TD-2 až na rychlost 73 km/h.

    Mno rozhodně by to byla velká exotika (na Evropské poměry), fungovat by to mohlo, pokud by se koupila licence a výroba probíhala kompletně v ČR a SK. Pochybuju ale, že by se tak podařilo vyrábět v lepším tempu než na Ukrajině, kde je to hodně mizerné, ale u nás by se musela vytvořit výrobní linka, veškeré výrobní zázemí atd. když si ale mohli vyrábět Leopardy 2 Řekové... tak by to asi šlo, jen by to bylo drahé. Otázkou je, co všechno se dá vyrábět a co se musí přivést (ať již náš případ nebo u Řeků), tedy kde začíná opravdová licenční výroba a kde končí pouhé montování

    http://www.palba.cz/album/disp...

  • SeaWolf
    09:11 03.03.2017

    MBT považuji i přes jejich cenu za nenahraditelnou součást výzbroje. Bevka s výkonným kanonem udávané ráže 120mm jako skvělý doplněk, ale nikoli náhradu MBT. V aktuálních střetech, kdy má jedna ze stran MBT, se ukazuje jejich nenahraditelnost, i když je pravdou, že pěchota s velkým množstvím PTŘS dokáže MBT solidně potrápit.

  • JiriR
    09:01 03.03.2017

    Ale, pokud bude AO dostatečně schopná ochránit vlastní stroj před APDS municí, potom to bude zóuplna jiná písnička. Potom příběh MBT skončí.

  • JiriR
    08:16 03.03.2017

    JG:
    k BVP-120/MBT..otázka možností a priorit. Co se týče spekulací k AČR, zeptal bych se Izraelců, jak to vidí oni. Předpokládám, že by nám řekli- zapomeňte na BVP se 120 mm u mech. brigád. zorganizujte 2 mech brigády pro AČR, jedna na kolech (pandur 99 ks-3 mech.prap.), druhá na pásech (asi CV90-99 ks-3 mech.prap.), u obou brigád po jednom tankovém praporu v poměru 1/3, tj. u každého 33 tanků-celkem 66 MBT. Hlavně u každé brigády zásobovací prapory s ochrannými četami, raketomety (klidně Vamp 4D s modernizovanými raketami grad ze ZVS (40 km) s Arthur a Cantas, hodně samohybné minomety, REB, el. průzkum, PVO-1x KUB pro vyšší přikrytí (zatím), PVO RBS, ženisty- mimo jiné minování+průzkum, chemiky-mimo jiné průzkum, dýmové clony, tečka. Dále Lehká brigáda (Iveca, Kajmany- 43. vys. prapor, lmopr Jind. Hradec, lmopr Bučovice), dále Speciální brigáda- (různé verze Nimr- 601., Upso, 102., let. obřad). A u těchto dvou lehkých brigád bych v rámci koncentrace ničivé síly a zachov. manévru spoléhal na samohybné minomety 120mm s možností přímé střelby i s ptřs- „to by byl ten klíč“. MBT u mech. br. můžou být zatím v počtu 1. tank. prapor: T72m4cz (aktualizace sřp a náhr. dílů) a druhý T prapor: T72m1 se sřp s termo, Slat po obvodu, Kontakt5 už tam je, AO II, detekce ozař. + dymov. gran, motor nechat, ale přidat turbo. Základní stavební kámen ačr by tvořily 2 mech. prigády s vyváženým poměrem MBT a BVP.

  • Charlie
    07:54 03.03.2017

    Taky něco do placu k tématu MBT vs FSV

    Celkem je jasné, že je lepší mít "lehké tanky" (čili věž s kanonem velký ráže na lehkým podvozku) než nic, ale zase si nejsem jist, jestli jsou tyhle typy vozidel dobrý pro naší armádu.

    Pro LT určitě hovoří vynikající strategická a taktická mobilita (zejména ty na kolovým podvozku v tomhle excelují), jenže zase tu platí, že něco za něco. Absentující pancéřová ochrana velice limituje jejich nasazení, kdy proti MBT a jiným pancéřovým cílům musí spoléhat na taktiku přepadů ze zálohy a obratné využívání manévru a všech výhod terénu, střetný boj či boj v zastavěných oblastech už je pro ně dosti rizikový (každý nástřel z výkonnější RPG může být fatální)..

    Oproti tomu MBT mají výrazně horší strategickou mobilitu, ale taktická na tom v porovnání s pásovými LT není nijak výrazně hůř (koneckonců některé tanky mají lepší taktickou mobilitu než leckterá BVP), hlavně tu ale máme vynikající míru ochrany, která nám dává úplně jinou volnost nasazení.

    Nemyslím si, že naše armáda nutně musí budovat expediční síly, ve kterých by se lehké tanky uplatnily z důvodu lepší přepravitelnosti, nejme ani USA, ani Francie. Pro naše domácí použití (protože rioritou ačr by měla být obrana státu a případně spolupráce s ostatními spojenci při obraně v rámci NATO) jsou pak MBT vhodnější - jak naše česká kotlina, tak i přilehlé okolí (Polsko, Slovensko, Rakousku) je pro tankové operace vhodné a na druhou stranu neposkytuje takové možnosti jako terén kupříkladu Itálie (která svoje Centaura zavádí právě kvůli vysokému podílu horského terénu), takže lehké tanky by proti plnokrevným MBT tahaly za výrazně kratší konec provazu.

    Čili - pokud by AČR měla přijít o tanky bez náhrady, tak je opravdu lepší hodit na pásová Bevka věž s tankovým kanonem a mít alespoň něco, ale rozhodně bych to neviděl jako uvažovanou primární variantu. Naopak si myslím, že by se tankové síly měly zvětšit na minimálně dva prapory aktivní a jeden AZ.

  • Lukas
    07:45 03.03.2017

    Pro Mattauch. Moim zdaniem MLRS jest potrzebny bo brygada działa na bardzo dużym terenie (spójrz na prezentacje - front ma 100 km )
    Dlatego potrzeba czegoś o dużym zasięgu.
    W starszej wersji tej koncepcji LRSG - obok MLRS były haubice (8 MLRS+ 8 haubic XM2001 Crusader)
    W nowej wersje haubic nie ma - bo MacGregor chciał poprawić dane na temat przerzutu jednostki (zamiast 8 ciężkich 25-tonowych M270 i 8 43-tonowych haubic - 12 lekkich, 11-tonowych M142)

    Moździerze są integralną artylerią batalionu - tu mały zasięg nie jest problemem...

    12 śmigłowców ponieważ
    - nigdy nie ma 100% sprawności maszyn - czyli masz 12 maszyn, a "operacyjne" jest 8-9
    Nigdy nie możesz wszystkich maszyn wysłać do walki. W praktyce z 12 maszyn tylko 6-7 jest nad polem walki

    Moim zdaniem można zrobić to wszytko nieć inaczej - i taniej
    zamiast 12 M142 ->16 samobieżnych haubic 155 L/52 + 8 M142 / przebudowanych RM-70 + 1-2 radary artyleryjskie (i co ważne amunicja - SMArt, Bonus etc.)
    zamiast 12 Ah-64 -> drony rozpoznawczo-uderzeniowe np. Predator-C Avenger
    Zamiast Amos -> tańsze systemy Cadrom ew. jak Mjolner, osadzone na tańszych (lżejszych) nośnikach
    Nie wiem czy jest jakieś tańsze / lepsze rozwiązanie od TARESa - być może wystarczy nowoczesna amunicja do M142 i haubic...

    Systemy SHORAD są potrzebne, niemniej zamiast Pumy + Skyguard można pomyśleć o czymś na kształt Pancira + 35mm działko plus rakieta np. RBS23, albo nowsza wersja ADATS). Wówczas nie trzeba, aż 16 NASAMS tylko 8-9.
    Warto pomyśleć czy 35mm czy może np 57 mm albo 76 mm jako SPAAG?

    Batalion to 3x kompania zmechanizowana (14 BWP + 3-4 moździerze)
    2x kompanie czołgów - 14 czołgów (3-4)
    kompania saperów - 2-3 czołgi torujące, 2-3 pojazdy minowania narzutowego, 4 mosty, 2 maszyny inżynieryjno-drogowe, 3 transportery rozpoznania inżynieryjnego

    Generalnie taki batalion to taki słabszy pułk.

  • juhelak
    01:40 03.03.2017

    nedělejte tu z toho facebook...
    Netahejte do všeho politiku. NATO ma modelové situace na desítky možných konfliktů.
    kouknětě se na Star trek. Mít modelovou situaci např. utok v pobaltí a na základě scénáře promýšlet 10-100 možných postupů je ideální forma treninku taktiky..nedelejme z toho propagandu ze někdo na někoho plánuje utok.

    Osobně bych byl pro těžká bvp než pro tanky v AČR, tanku by bylo málo. Jinak pro me ne nejlepší prvek na likvidaci tanků a obrněnců je dobře vybavená pěchota, proto bych nezanedbával použití malých jednotek s moderními ptřs. V poli by se dlouho neudrželi, ale ve městech by postup protivníka zdrželi dostatečne.

  • Mattauch
    00:44 03.03.2017

    Ty počty bojové trechniky určené k veden přímé palby jsou fakt celkem vysoké, nadruhou stranu nepřímá palebná podpora je celkem slabá (proporcionáně).

    1) cca 160 vozudel s kanonem 120 mm to odpovídá cca 4 tanovým praporům ačr
    2) cca 240 IFV to odpovídá cca 6 mechanizovaným praporům naší ačr (ale náš tankový prapor má mechanizovanou rotu - takže by na mech prapory zbylo jen 200 IFV - to je na 5 praporů)
    3) 60 minometů cca odpovídá bateriím u pěti praporů AČR


    Celkem má tedy RSG cca stejně IFV jako celá AČR, o 130 "tanků" více než celá AČR, ale přitom slabší palebnou podporu - absentuje hlavňové dělostřelectvo které by u AČR byo v síle pluku - to asi 12 MLRS nedorovná. Celkově mě překvapuje zařazení MLRS (raketové dělostřelectvo je logisticky celkem nákladné). 12 + 12 vrtuníků je cca odpovídající tomu co může použít AČR pro podporu obou svých brigád. PVO RSG cca odpovídá celému 25. plrp AČR...

    Když si vezmu že celá tahle síla je dělena na 4 combat prapory, 2 combat support prapory a 1 combat suport services prapor (alespoň tak jsem to z prezentace pochopil) tak ty prapory budou opravdu hodně robustní - hlavně ty bojové (v AČR by jejich hlavní výzbroj vystačila pro 9 praporů).

    Nerozumím mezeře v palebné podpoře (minomet má dostřel cca do 8 km) a pak už mají k dispozici jen 12 AH a 12 MLRS - počítají zde v podpoe od nadřízeného stupně? k čemu má sloužit 12 MLRS a 12 AH, když s robustnjší palebnou podporou počítají evidentně seshora? Pokud to někomu dává smysl nebo jsem v rezentaci něco přehlédl, budu rád za osvětlení...

    Celkově mi to přijde jako snaha zastřešit 4 silné a dost samostatné manévrové prvky (každý se sílou cca 1 tankového a 1,25 mechanizovaného praporu + CS a CSS prvky) nějakou podporou a řízením, ale jak je manévrový prvek velice silný, tak onen zastřešující prvek mi připadá, minimálně z hlediska palebné pdpory, hodně slabý. Připadá mi to takové nevyvážené.

  • semtam
    22:43 02.03.2017

    Tak ona ta myšlenka Macgregora je v podstatě geniální. Otázka nastává jestli je tato myšlenka správná i pro AČR. Myslím si, že ji lze uplatnit, ale jako ideální ji označit nelze. AČR by spíše vyhovoval vzor blížící se Izraeli. Jenže peníze...

    Ohledně užití BVP Puma v roli "tanků" nebo spíše vozidel palebné podpory lze vážně uvažovat. KMW tvrdí, že úroveň balistické ochrany dosahuje (nejspíš v některých partií) úrovně Leo2. Věž by se vší pravděpodobností nemohla dosáhnout úrovně tanku. Vznikl by vlastně střední tank jako je FNSS.

    Já, jakožto zastánce klasických tanků, musím konstatovat, že pokud bude nadále AČR provozovat směšný počet tanků, tak bude asi lepší pořídit vozidla palebné podpory (ala FNSS) na jednotné pásové platformě AČR. Myslím, že je to méně horší varianta, než provozovat pár tanků...


    Dobrý článek ohledně nového BVP pro AČR vyšel na Militaryboxu.

    http://www.militarybox.cz/news...

  • dusan
    22:39 02.03.2017

    Zdá sa mi, že tu dosť ľudí žije v trochu naivnom ... našom západnom svete.

    Treba si uvedomiť, že náš pohľad a pohľad bežného Rusi na svet v mase domácej propagandy úplne iný a určite nie racionálny. Len podpora Putina cez 80 % jasne dosvedčuje, že taký "génius" môže byť len v Rusku ...
    A to isté platí o pohľade Rusov na svet. Už pred Ukrajinou som musel potláčať smiech pri argumentácii mnohých Rusov na svet ... všetko ruské dobré ... všetko americká nanič ...
    No po Kryme a hlavne Ukrajine ma ten smiech prešiel. Neveril som, že Rusi obsadia bez príčiny Krym a dlho som "dokazoval" že Krym je Krym, ale otvorenú vojnu s Ukrajinou si Rusko "nemôže dovoliť" .... už som sa zo svojej naivity prebral ... radím i ostatným.
    V Rusku je situácia nepredvídateľná a nikde nie je napísané, že keď padne Putin, bude tam niekto rozumnejší ... môže nastať pravý opak....
    Nerobme zas hlupákov z väčšiny našich štátnikov a i predstaviteľov neutrálnych krajín, ktorí majú obavy.

    Čo sa týka štruktúry obrnených jednotiek .... tak v slovenskej realite nie je o čom veľmi diskutovať. Všetko je lepšie ako to "múzeum" čo u nás je ....

  • logik
    21:16 02.03.2017

    Tu otázka - která koncepce je lepší - je podle mne potřeba nejprve rozložit na podotázky. Když porovnáme v prezentaci současnou armored brigade a navrženou RSG, tak defakto první, co je vidět, je navýšení stavů techniky: 2xtanky, 2xIFV atd.... Lidí je tam ovšem méně. Dost by mě zajímalo, kde vlastně ušetřili lidi? Zrušili blátošlapy?

    Jestli je tomu tak, tak se vlastně rozdíl v koncepcích rozpadá na tři podotázky:

    1) vyplatí se živit MBT, nebo budou mít lepší poměr cena/výkon/logistika AGS?
    2) vyplatí se přesunout některé síly taktické podpory (letectvo, dělostřelectvo) na úroveň brigády?
    3) vyplatí se nahradit pěšáky obrněnou technikou

    Když o tom tak přemejšlím, tak
    - o 1 se můžeme hádat do aleluja.
    - 2 záleží, někdy je lepší samostatná brigáda, někdy bude třeba soustřeďovat palebnou sílu ve větších celcích. Ovšem přijde mi, že pro naši armádu, kde je stejně efektivně pouze jedna mechanizovaná brigáda, jako otázka čistě akademická.
    - 3 určitě, ale obzvlášť v našich reáliích je to jednak nereálně drahé, jednak vlastně není nahrazovat koho

    Napadá Vás ještě nějaký jiný rozdíl v těch koncepcích?

  • astor
    21:16 02.03.2017

    Obecně platí - neser se,kde tě nechtějí. To platí univerzálně. Když to porušíš, dostaneš přes džku. Přes všechny světové strany.

  • astor
    21:00 02.03.2017

    Pět let poté, co mé osvobozenecké mezinárodně-koaliční sbory ze mě setřely tíhu náboženskou-ideologickéhoútlaku, bych své osvoboditele miloval, obzvlášť, když mi přinesly dobrodiní demokratických voleb a neomezeného množství Coca-Coly. Že se ale osvoboditelé chovají jako ignoranti a vůbec nejsou schopni reflektovat potřeby okupované země, vnímám své osvoboditele jako vetřelce a podle toho se k nim chovám. Ti, co s osvoboditeli spolupracují, vnímám jako kolaboranty a podle toho se k nim chovám. Až okupanti odejdou, kolaboranty, pokud neutečou,pověsím za nohy na centrálním tržišti a nechám je vykrvácet. Tady někde soudruzi sovětští a soudruzi američtí udělali stejnou chybu.

  • astor
    20:29 02.03.2017

    To, co jsem momentálně přečetl, mě utvrzuje v názorech, které jsem napsal v příspěvku k předchozímu článku..Tedy to o těch raplech. A jen tak na okraj - má NATO jasno,co dál na dobytých územích? Aby to nedopadlo jako v Afghánistánu a nebo v Íráku.

  • jj284b
    20:27 02.03.2017

    PavolR: co nie je zas tak vela ked si to porovname napr s 1 miliardou Eur ktoru Slovensko vyhodilo von oknom na "informatizaciu spolocnosti"...

  • PavolR
    20:08 02.03.2017

    Len tak pre srandu som si vyrátal, koľko jednotných pásových vozidiel by mali 4 prápory takej našinskej ťažkej brigády postavenej na koncepte osekanej RSG. Vychádzal som z predpokladu, že každý prápor by sa skladal z jednej tankovej roty po 18 alebo 24 AGS, 3 mechanizovaných rôt po 10 alebo 12 IFV, jednej batérie s 12 PRAM-S a jednej čaty so 4 SHORAD - (ostatné časti brigády som nerátal):

    4 x 18 = 72 alebo 4 x 24 = 96 AGS
    4 x 30 = 120 alebo 4 x 36 = 144 IFV
    4 x 12 = 48 Pram-S
    24 CCC
    16 SHORAD
    ------------
    Celkovo 280 – 328 vozidiel, čo by pri priemernej cene 4 milionov Eur za kus stálo asi tak 1,1 - 1,3 miliard Eur

  • Márten
    19:58 02.03.2017

    Pokud chce US Army bránit spojence, má pravdu Macgregor.
    Pokud chce obsazovat nepřátelské území´, má pravdu McMaster.
    Při boji na spojeneckém území nepotřebujete zajišťovací jednotky, které budou vytvářet státní správu a pacifikovat odboj. Ty byly potřeba v roce 1945 v Německu, ale ne v Holandsku či Belgii. Tam si pořádek v týlu zajistili domácí a stejně by to zvládly pobaltské státy.
    Doufám, že se jednou naše mech. brigáda přiblíží palebnou silou struktuře RSG.

  • liberal shark
    19:17 02.03.2017

    Myslím, že hlavním problémem článku je otázka, zda soustředit veškeré bojové prostředky a zásoby na brigádní úrovni tak, aby brigáda měla organicky začleněné veškeré vševojskové schopnosti a vydržela 14 intenzivních bojů sama o sobě, nebo nechat posilové a zabezpečovací prostředky a zásoby na vyšší úrovni, což by umožnilo jejich pružné převedení jinam. Jak už tu někdo napsal, koncept RSG je velmi důležitý pro expediční armádu, protože bojová podpora, zásobování a doplňování na vzdáleném válčišti může být opravdu problém. Pro AČR z toho asi nevyplývá nic převratného, protože na našem malém středoevropském prostoru můžeme klidně skládat bojové skupiny ad hoc a zásobovat je z blízkých skladů. Takže bych neustupoval od současného konceptu těžké, polotěžké a lehké brigády, podporované prostředky dělostřeleckého, protiletadlového a ženijního pluku podle potřeby.

  • Lukas
    18:35 02.03.2017

    Puma ma nośność do 43 ton - to więcej niż waży T-72.
    Hipotetycznie dzięki nowym technologią Puma AGS może być lepsza od T-72B3.
    Ale nie będzie to tani pojazd...
    W symulacji korzyścią Pumy AGS jest - niższa masa od Abramsa (łatwość transportu) + unifikacja logistyki (te same części mniejsze zużycie paliwa)

    Warto dodać że w USA prowadzone są prace nad "lekkim" czołgiem - właśnie na potrzeby sił ekspedycyjny (tyle że z myślą o Azji gdzie nie zawsze jest możliwość użycia 63 tonowych Abramsów )

  • Slavoslav
    18:13 02.03.2017

    Marthy

    tak dovod sa da vzdy najst a presvedcit o nom masy. Ostatne ani o dovlenkarov s destinaciou Ukrajina nemala ruska armada nudzu.

    A presne to je aj dovodom preco su americania v pobalti. Nie otvoreny utok ruska na poblatie, ale dovolenkari ktory si cirou nahodou zoberu tanky ci najmodernejsie systemy PVO pri ceste do zahranicia a neikomu v rusku tieto zbrane nechybaju.

  • CerVus
    18:07 02.03.2017

    Trump a (Republikáni obecně) by podle mě stejně nerozdýchal několik tisíc kusů Evropské techniky.

  • jj284b
    17:35 02.03.2017

    PavolR: podla mna by Puma presla ak by slo len o to... Americania uz par krat prebrali zahranicnu techniku, staci pozriet napr na Nemecke kolesove transportery Fuchs (Fox) ktore US pouzivali v 80tych rokoch..

  • jj284b
    17:33 02.03.2017

    Podla mna tu nejde ani tak o MBT ako take, ale skor o logistiku.. sucasne ABCT su skratka logisticky velmi narocne, co znamena ze by bol problem ich zasobovat v oblasti bojov proti vyspelejsiemu protivnikovi..

    To ze Puma s 120mm delom by mala nizsiu balisticku ochranu je v podstate menej dolezite, kedze RSG ci ABCT v tomto pripade maju za ulohu obrannu cinnost. predsa len na palebne prepady a okamzite presuny medzi obrannymi poziciami je Puma s 120mm delom dostatocna.

    Samozrejme, na prelamovanie nepriatelskej obrany by boli zasa Abramsy ovela lepsie..

  • PavolR
    17:32 02.03.2017

    Rase:
    Noo, existuje aj Izraelsko-ruský, poťažne "ukrajinský", model pre zjednotenie pásových platforiem a to, že sa zoberie MBT a na jeho podvozku sa postaví BVP a ostatné pásové platformy.

    Tak napríklad, keby sa zobral ako základ tank T-84 vo verzii so 120mm kanónom, čo je dosť moderná, odolná a výkonná mašinka s váhou iba 46 ton a na jeho podvozku by sa (podľa skúseností s BMP-55 alebo BMP-64) vytvorilo BVP-84 s váhou okolo 40 ton s 30mm, alebo ešte lepšie 40 mm kanónom + všetky možné nástavby vrátane samohybného mínometu na PRAM-S, 155mm húfnice HIMALAYA (na báze Zuzana 2) a nejaký PVO komplet.

    Pri takej palete variantov by sa licenčná výroba iste vyplatila, akurát by išlo v rámci NATO o dosť exotické riešenie (prinajmenšom do vstupu Ukrajiny)

    -------

    Inak k tým RSG - podľa mňa to neprejde, lebo Puma. Pumu americkí generáli nikdy nepríjmu už len pre to, že je to Puma.
    Čo je obrovská šance pre ZETOR, aby cez Ivanu Trumpovú začal lobovať za spustenie spoločného americko-českého projektu, ktorí budú Amíci považovať dostatočne "národný". Na obyčajnú licenciu u nich asi nebude mať šancu nič ...

  • Rase
    17:22 02.03.2017

    Neni BVP jako BVP, s kanonem muze nektere vazit treba i pod 25 tun (K-21) nebo nad tun ctyricet, jako nektere evropske stroje. Akorat je potreba resit, kdy je jeste potreba vysokotlaky kanon raze 120/130mm a kdy se hodi spis minomety pro primou palbu. Osobne bych ty pocty z uvodniho clanku klidne prohodil. Jinak zmineny kanon mensi raze na Strykeru nebyl dobry napad. Dnesni vezove minomety dokazou vic parady a na kola jsou vhodnejsi - s kanonem se neda strilet pres prekazky a byt tak chranen. Proti odolnemu nepriteli pak staci mit dost PTRS a nejaky ten kanon 120/130mm - desitky ano, stovky ne.

  • Gorn
    17:04 02.03.2017

    Marthy: lehčí jednotky (na podvozku BVP) při boji s MBT vsází výhradně na PTŘS, tzn. je to hodně situační ale nějakým způsobem proti nim působit můžou. Samozdřejmě přímý střet je ve prospěch MBT, s čímkoliv lehčím musíte proti MBT manévrovat a napadat jej výhradně ze zálohy.
    Co se kolových stíhačů tanků týče tak jsem pro ten termín úplně vyřadit, určité lidi to svádí k analýzám jejich účinnosti proti MBT což jednak není jejich určení (většina těch vozidel je víceúčelová ve smyslu palebná podpora/průzkum) a druhak na to pochopitelně nemají vůbec výzbroj (typicky nenesou ani PTŘS)

  • Marthy
    17:04 02.03.2017

    Nitup-výsadkové jednotky má Rusko velice silné,ale pokud by mělo čelit letectvu a PVO Evropy,potažmo NATO,asi by nebyly schopni výsadkáře účinně použít.Pochybuji že by mohli své dopravní letouny poslat do hloubky obrany NATO,měli by obrovské ztráty...

  • petres
    16:55 02.03.2017

    Rase
    také mi přijde výrazně levnější pořízení ASG než MBT, protože v našem případě to není jenom o změně typu, ale o vybudování infrastruktury pro vozidla ne 50 t, ale 70 t těžká.
    Otázka je poměr tank : pěchota, jiné je to v řidčeji osídlené východní Evropě na velké rozloze, jiné ve střední s mnoha městskými aglomeracemi. Přesto si myslím, pokud to myslíme s obranou vážně je potřeba min. cca 60 ASG, čili poměr bližší konceptu uvedeném v článku.

  • Kruan
    16:48 02.03.2017

    Omlouvám se, pánové, nějak jsem byl zmizen. Předpokládám, že řešit zánik R-U pod článkem o mechanizovaných brigádách není úplně košer. Koďa: Dollfuss představoval epizodu v době ekonomické krize, která v Rakousku trvala zhruba od konce roku 1916. Po takové době populace hledá i různé mesiáše. Marthy: problém u Rusů je, že občas neznají své hranice. V roce 1968 u nás hledali "fašisty" a přijeli nás před nimi "zachránit" . Nedivím se, odpověď se dá najít i v hluboké historii. Jak tu nedávno psal ten ruský voják - Rusko jinak než jako impérium fungovat neumí. Z pohledu mentality si musíme uvědomit, že se jedná o národ, který v relativně krátké době proměnil malý státní útvar u soutoku tří řek u sídla jménem Moskva v impérium, které dosáhlo břehů několika oceán.
     
    Ano, řešit rozpad Rakousko-Uhreska není košer. Admin. 

  • Nitup
    16:47 02.03.2017

    Но Американцы в этой симуляции ещё забыли на наших десантников. Я думаю, что с помощью ВДВ мы способны захватить страны Прибалтики быстрее чем они ожидают.

  • Marthy
    16:41 02.03.2017

    J.G-někde jsem četl analýzu použití BVP či kolových stíhačů tanků místo MBT.To by fungovalo,ale jen dokud by tyhle BVP/stíhače nepotkali v boji skutečné MBT,v tom případě by dopadli špatně.
    A v městských bojích,kde se v současných konfliktech tanky používají velice často bude taky MBT mnohem účinější/oddolnější než BVP s velkorážním dělem.
    Já bych raději vsadil na tankovou rotu.

  • Lukas
    16:40 02.03.2017

    Na początek - kilka informacji których w artykule nie ma
    1. to nie jest nowa koncepcja - MacGregor lobuje za RSG od 15 lat...
    Wcześniejsze koncepcje wyglądały nieco inaczej - zamiast AH-64 był lekkie uderzeniowe Hughes 600
    Zamiast drona był LOSAT
    zamiast Puma ASG - lekki czołg M8
    zamiast Pumy IFV - 18 tonowe "light strike vehicle"
    "Stary RSG" miał haubice 155mm

    2. Symulacja "walki" w krajach bałtyckich to marketing. Jak mówię pomysł ma już wiele lat. MacGregor rozwinął koncepcję "armoured cavalary"

    3. MacGregor lobbuje za Spz Puma (za pieniądze z Niemiec) - dlatego w propozycji jest Puma IFV, Puma ASG itd (PSM GmbH potrzebuje klienta, gdyż Bundeswehra kupi mało Pum)
    Równie dobrze mógłby to być M2 Bradley + inny czołg.

    Dla Amerykanów temat przerzutu wojsk i logistyki jest kluczowy. Mając interesy na całym świecie. Stąd w prezentacji tyle słów o logistyce i oszczędnościach.

    Ta jednostka mogła by mieć normalne czołgi tyle że poduszkowiec desantowy LCAC przewozi po 1 Abramsa - a może 2 takie 30-tonowe czołgi

    To są problemy nieistotne dla normalnych armii, które moga mieć normalne czołgi i normalne BWP.
    Tak naprawdę najciekawsze jest nie Puma, nie lekkie czołgi tylko sama idea.
    Brygada nie ma dedykowanego pododdziały rozpoznawczego! Wszystkie bataliony są "rozpoznaniem" - one wiążą walką jednostki do czasu nadejścia "wsparcia" (MLRS + drony-kamikadze)

    Spłaszczenie struktury - nie ma "pośredniego szczebla" między np. załogami śmigłowców Ah-64 a artylerzystami MLRS. To jest ważne bo w tym systemie Ah-64 to maszyna rozpoznawczo-uderzeniowa - radar Longbow + UAV rozpoznanja obecność przeciwnika. Informacje via LINK 16 przekazywane są do artylerii, operatorów dronów bojowych i reszty jednostek. Dlatego też brygada kontroluje 100 km "frontu".

    Generalnie jest to pewien mix koncepcji air-land battle z koncepcją ogniskowo-przestrzennego pola walki

    4. brygada jest kosztowna ale
    - ma 18 NASAMS - czyli 6 fire units (
    - 12 Ah-64 też swoje kosztuje
    - dużo śmigłowców - do ewakuacji rannych i przerzutu żołnierzy - czy jest to potrzebne?
    - 36 AMOSów - b. drogich systemów (same wieże ok 250 mln USD) na bardzo drogim kadłubie (Puma) - można to zrobić taniej. Inna sprawa to to że zmodernizowana haubica 2S1 wydaje się jeszcze lepszą propozycją (większy zasięg, większa moc amunicji)
    -
    Generalnie można zrobić to inaczej i dużo taniej....
    W prezentacji chodziło o dwie rzeczy
    - przekonanie do organizacji jednostek nowego typu
    - "sprzedanie" Spz Puma

    Nie ma co ukrywać "efektywność" RSG została zawyżona w prezentacji.
    Ale taki jest marketing....

    Ale koncepcja ciekawa...

    Co do struktur - batalion - kompania
    https://zapodaj.net/c23bb9504b...

  • Rase
    16:28 02.03.2017

    Jan Grohmann:
    Naše armáda má infrastrukturu na tanky T-72, tedy by neměl být problém provozovat i ty nejtěžší moderní BVP, tedy i s kanónem ráže 120mm nebo moderní ráže 130mm (který je kolikrát i lehčí) - podívejte se na lehký tank Griffin, konkrétně na jeho věž a výzbroj. V případě plnohodnotného MBT je problém, jelikož by se musela vybudovat kompletně nová infrastruktura atd. což kvůli třiceti MBT tak nějak nemá smysl. Za sebe jsem rozhodně na straně jednotné platformy "BVP" jakou navrhuje Macgregor, klidně i na úkor pořízení MBT a výhod s ním spojeným.

  • Marthy
    16:19 02.03.2017

    Kruan-Taky mám vysoké mínění o schopnostech Ruského vojáka,celkově vzato patří mezi nejlepší na světě.
    Ale jedna věc je obranný boj,pokud mají bránit "matičku vlast"tak jsou Rusové téměř neporazitelní,oddolnější,tvrdší než jakýkoli voják Evropy,a na rozdíl třeba od muslimských fanatiků taky velice chytří,takticky vyspělí a jednotní.Napadnout vojensky Rusko může jen blázen.
    Ale něco jiného je útočný boj,je zcela jiná doba než v době světových válek,dnes lidé nepoloží svůj život za cizí zájmy tak snadno jako kdysi.Pokud by nějaký šílenec v Moskvě rozkázal vojákům jen tak bez důvodu napadnout Evropu tak běžní Ruští vojáci by nebojovali zdaleka tak tvrdě a odhodlaně jako v případě že by byly sami napadeni.Pokud by vůbec takový rozkaz splnily,možná by spíš odstranili toho šílence který by se pokusil rozpoutat třetí světovou.
    Dnes je rok 2017,ne 1938,doba se hodně změnila.Představa útoku Ruska na Evropu je naprosto směšná.

  • Jan Grohmann
    15:54 02.03.2017

    Článek vznikl i jako pomrknutí na možnou podobu AČR. Ke otázkou, zda udržovat tankový prapor, nebo raději nezačlenit BVP se 120mm děly přímo do sestavy mechanizovaných praporů.
    Není to o tom, zda je to ideální, ale zda to je ideální pro AČR v rámci časových, personálních a finančních možnostech.

  • logik
    15:39 02.03.2017

    Marthy:
    totéž platilo o armádách wermachtu versus armády protivníků. Přesto Hitler zaútočil. totéž platilo o armádách SSSR versus Wermachtu. Přesto Hitler zaútočil.

    Nikdo si nezajistil mír tím, že se bude připravovat pouze na "rozumné možnosti".

  • KóĎA
    15:33 02.03.2017

    logik: "ty potencionální regionální spojence Rakousko a Polsko" - to je jako myšleno vážně? Pro Rakousko jsme byli rozvraceči monarchie, navíc se silně orientovali na fašistickou Itálii jako protiváhu silnějšímu německému sousedovi. Polsko se orientovalo na Velkou Británii a Německo a netajilo se záměry, které příliš nekorespondovaly s územní celistvostí ČSR. Pro oba státy byla ČSR zkrátka trnem v oku. Pokud jsme na military stránce je nutné podotknout, že vliv Francie na československou armádu byl více než silný, silnější než cokoliv jiného snad vyjma Varšavské smlouvy. S dneškem se to nedá srovnávat. To se týká té západní orientace.

  • Olaf
    15:33 02.03.2017

    Také nepovažuji vojenský útok Ruska na Evropu za reálný. Daleko nebezpečnější je vytváření ekonomických závyslostí některých států na Rusku. Hlavně v energetice. A tak považuju za legrační, když AČR ohlašuje snížování závyslosti na Rusku nákupem 12 vrtulníků místu Hindů a přítom rusové stále vysí ve výběrovém řízení na dostavbu Temelína.

  • Marthy
    14:43 02.03.2017

    Hm,útok Ruska na Evropu,docela úsměvné.Strašení Ruskem je dnes moderní,ale reálně jde o nesmysl.Rusko prostě nemá dost sil na napadení a poražení Evropy.A to ani v případě že by USA neposkytla Evropě přímou vojenskou pomoc.
    Když se podívám na letectvo a PVO,tak PVO má silnější Rusko,letectvo Evropa-letectvo je pro útok mnohem platnější než PVO.
    Tanky-Rusko dá dohromady tak nanejvýš 2 000 moderních tanků,je to myslím nějakých 900 T-90,a dejme tomu 1100 hloubkově modernizovaných T-72 a T-80.Zbylé T-72 a T-64 nemohou použít jako prvosledové,do tankových bitev.
    Evropa dá dohromady odhadem určitě tak 1500 moderních tanků,takže převaha Ruských tankových vojsk je minimální,jestli vůbec nějaká.Celkově bude armáda Evropy určitě početnější než armáda Ruska.Takže o nějaké rychlé porážce Evropy Ruskem nemůže být ani řeč.
    V případě takového konfliktu by Rusko zůstalo okamžitě osamoceno,veškerou výzbroj,náhradní díly,palivo i munici by si museli vyrobit sami...kdežto Evropu by určitě zásoboval vším potřebným v podstatě celý svět.Takovou válku by Rusko nemohlo vyhrát,v žádném případě.
    A omezený útok na pobaltské státy?To by znamenalo okamžitou absolutní izolaci Ruska okolním světem,za max.pár měsíců by pobaltí sami vrátily a válečné reparace by platily další desítky let...

  • Kruan
    14:29 02.03.2017

    raziel: záleží, koho jsi v těch zemích potkal...a já také přesně nevím, jak vede hranice mezi Anglií a Skotskem, jakou mají Irové moderní historii od 1918 a přesně nevím, kde leží např. Baskicko nebo Andalusie a možná v očích cizinců působím přezíravě, když jim řeknu, že mě nezajímá nějaká pro ně významná story.

    Ale jinak tomuto: "Mimochodem Kruane - za první Republiky jsme alespoň NĚCO znamenaly, tam se ta pomoc alespoň očekávala. Teď? vždyť jsme tranzitní periferie a každej z nás má pudel

    Rozhodně bych nepřeceňoval význam a vliv První republiky. Rakousko-Uhersko ekonomicky sice cca. od roku 1860 prudce rostlo a Češi si v rámci monarchie vůbec nevedli špatně - ba právě naopak. Ale ani R-U nepředstavovalo v geopolitice nějakou těžší váhu, maximálně střední. Natož potom zbytky této monarchie, které se spíš sami hledali a snažili se o nalezení nějakých garancí. Naše politická sféra a potažmo diplomacie byla zoufale nezkušená a zároveň zaslepená (viz. historky o tzv. miláčku Dohody, nebo politici nechtěli využít kontaktů a zkušeností z dob R-U), vyráběla naivní chyby, někdy bohužel i katastrofální a nakonec i fatální. Vše ale logicky vedlo k událostem roků 1938, 45.48, 68, 89...

    Ale nám se to kecá, když víme, jak to dopadlo...

  • fulcrum
    14:26 02.03.2017

    Jaká by měla být struktura nižších jednotek (prapor, rota)?

  • logik
    14:23 02.03.2017

    V spoustě věcí má určitě ta koncepce pozitiva, a obzvlášť pro USA a vlastně "ozbrojené výsadkové jednotky" má ta koncepce určitě pozitiva, ale není to defakto návrat myšlenky: "tanky jsou přežitek, rozhoduje rychlost?".

    Raziel: za první republiky jsme měli vazby na západ daleko slabší než dnes - a vazby na blízké potenciální spojence v regionu (např. Rakousko, Polsko) nulové až záporné.

    Charlie: myslím, žes to zanalyzoval poměrně dobře. Možná je třeba dodat, že pro dislokaci armády na horkém území daleko od států kde je největší výzvou logistika to může mít smysl - ale pro organizace celé armády tímto stylem je trochu diskutabilní.

  • CerVus
    13:50 02.03.2017

    Rase: Nj ale on tam jako hlavní výhodu Pumy nad M2 uvádí výkon na tunu a CV90 s Ascodem jsou spíše na stejné úrovni s tím M2. Nic nemění na tom, že ČR není USA aby si kupovala to nejlepší na trhu. Hlavně aby se u nového bvp přihlíželo k tomu jaké plány má výrobce do budoucna. Jestli zvažuje osazení výkonnějších PT děl.

  • JiriR
    13:49 02.03.2017

    Pokud chtějí USA do těchto brigád zakomponovat BVP se 120 mm kanónem, dělají to proto, že je to logisticky výhodnější na přepravu např. do Pobaltí. ČR je ale v jiné situaci…nepotřeba komplexní expedice, vzdálenost do Litvy, množství peněz (Puma se 120 by byla stejně drahá jako Leo 2a7 cz, i když je to úchvatný stroj). K tomu dilematu dvou US generálů- každý z nich má pravdu- jestli má být armáda čistě na boj anebo i na udržování míru. Od zálivu se soustředili na rozvoj dle McMasreta a 20 let už US army nedominuje, nikdo se jí nebojí: je to strategické rozhodnutí. Vzhledem k sílícímu Rusku a Číně bych dal za pravdu Macgregorovi. Pro peacekeepeng využít povstalce anebo Evropany (kromě národů Britů, Čechů a Švédů ten zbytek stojí za hov.o).

  • palo satko
    13:43 02.03.2017

    Americke plany ako porazit Rusov v Pobalti su zaujimave ako riešenie hypotetickeho problemu. Je velmi pravdepodobne, že Rusko bez napadnutia zo strany NATO nikdy na Pobaltie nezautoči, lebo by mu z toho neplynula žiadna vyhoda. Cele Pobaltie je sice pekne aj ludia su tam zaujimavi, ale inač nema žiadnu cenu. Však aj preto ho Sovieti oslobodzovali až pred koncom vojny.
    Takže zostava ina možnost ako bojovat v Pobalti a to utok vojsk NATO cez Pobaltie na Rusko. To je tiež hlupost, lebo pred Ruskom sa sustredenie americkych vojsk v Pobalti neda utajit a už snaha o sustredovanie bude Rusmi chapane ako vojnovy akt a spustia protiopatrenia.
    Takže vojna v Pobalti je teoreticky vojnovy konflikt, ktory nebude a ak bude tak možno posledny v poradi. No a prerobit armadu na sposob boja, ktory nenastane je velmi podivny nápad.

  • Danosť
    13:39 02.03.2017
    • (10)

    Zasa sa mažú komentáre ktoré nevyhovujú??? To sme v totalite či čo??? Niekto napíše že Američania sú prasata agresívne čo chcú stále bojovať a hned je príspevok odstránený... To že Kruan, vrata, a jemu podobný hnoja diskusiu svojimi paranoidnými vystúpeniami nevadí??? Fakt trochu objektivity nezaškodí. Kľudne mi to zmažte lebo tak to vo vašej demokracií chodí..
     
    Nemluvte laskavě nesmysly. Jste na soukromém webu, kde o obsahu rozhoduje majitel. Pokud se Vám to nezdá, můžete svobodně odejít a objektivitu hledat po celém internetu. Účastnít se diskuze na AN je privilegium, nikoliv svaté právo. Admin.

  • Rase
    13:38 02.03.2017

    Ještě dodám, že oproti Macgregorově názoru, může stejnou práci jako Puma zastat i CV90 nebo nová verze vozidla ASCOD (na níž vznikl Ajax). Jde jen o to, aby podvozek měl dostatečnou nosnost, aby zvládl těžkou věž s moderním kanónem nebo minometem. Záporem je velká váha, která klidně může být i něco nad 40 tun. Oproti starým BVP je to skoro dvojnásobek, ale z pohledu logistiky je to pořád lepší než MBT.
    Konecept společné armády není v tom, že by Estonsko, Lotyšsko nebo my, měli mít každý 1 RSG, ale o tom, že stát velikosti ČR (počtu obyvatel) může mít klidně jen polovinu a malý státy jen třeba čtvrtinu. Když by se to dalo dohromady, tak by jen Evropa dala dohromady dostatečnou bojovou sílu - mnohem větší než ty čtyři zmíněné RSG na ochranu pobaltí.

  • raziel87
    13:18 02.03.2017

    2 Nesher, Kruan

    Pánové, nechci Vám brát Váš názor a pokračovat v OT. Na jednu stranu Vám závidím Váš černobílý pohled a pocit bezpečí, který si vysvětujete zahraničními investicemi.

    Nevím jestli jezdíte po světě, ale pro západní Evropu jsme prostě banda zasraných, slovanských polorusů. Neví kde nás mají najít na mapě a alespoň starší ročníky nás jsou schopny zařadit pod Czechoslovakii. Tenhle pohled mají Němci, Angličani, Irové, Skotové i Španělé s Portugalcema. Všude sem toho byl osobně přítomen. Mimochodem Polákům by taky nikdo nepomohl. Možná by nebylo od věci, smířit se s tím, že z globálního hlediska jsme nic.....Vichtrleho si strčte do kapsi. Přesto jsem rád, že jsem Ćech a nestydím se za to - narodil jsem se tady.......ale ty bláhový kecy o pomoci, pokud by Evropě teklo do zadnice....prostě :-D

    Mimochodem Kruane - za první Republiky jsme alespoň NĚCO znamenaly, tam se ta pomoc alespoň očekávala. Teď? vždyť jsme tranzitní periferie a každej z nás má pudel

  • kazd
    13:15 02.03.2017

    jak je psáno níže
    Cenu RSG je třeba porovnat s tím, co AČR plánuje investovat do současné koncepce a pak to nevychází nijak extrémně.
    A proč taky, když jde jen o reorganizaci stávajících zbraňových systémů. Ten apache bude stát pořád stejně.

  • Rase
    12:40 02.03.2017
    Oblíbený příspěvek

    Připomenu, že vozidla Puma byla prezentována US Army již v roce 2011, v rámci programu GCV Ground Combat Vehicle - náhrada M113 a M2. Vozidlo nabízela společnost SAIC-Boeing. V srpnu 2011 nezískali kontrakt a podali protest. Protest byl zamítnut v prosinci 2011 s odůvodněním, že bylo shledáno 20 nedostatků. Náročným požadavkům nevyhovoval systém aktivní ochrany (APS), pancéřování atd. tedy části, které se daly docela snadno nahradit nebo upravit. Zkrátka byly zde příliš velké tlaky na vývoj nového futuristického "supervozidla". Konkurenční koncepty si můžete snadno dohledat pod zkratkou GCV. Dne 2.dubna 2013 ale rozpočtový úřad Kongresu vydala zprávu, která doporučila modernizaci stávajících vozidel a zrušila program GCV. Nákup vozidel Puma mohl údajně ušetřit 14,8 miliard USD a jednalo se o nejvyspělejší nabízené vozidlo. Zástupci US Army ale reagoval islovy, že žádné existující vozidlo nedokázalo nahradit M2 Bradley tak, jak požadovali.

    Pro AČR by byl plně dostačující poloviční počet, tedy 1/2 RSG - celkem 261 vozidel. Připomenu, že AČR má v plánu nakoupit cca 200 pásových BVP, výhodou konceptu RSG je, že tento krok by umožnil vyřadit i T-72M4CZ a odpadla by potřeba nakupovat nové drahé MBT. Pokud by teda AČR chtěla vytvořit 1/2 RSG, byla by cena 2 675 mil.USD - tedy 68 mld.Kč. Když si vezmeme, že za cca 200 nových BVP chceme dát více jak 50 mld.Kč a náhrada za cca 30 T-72M4CZ vyjde na další desítky miliard (i zázemí), tak Macgregorův koncept je velice reálny a proveditelný i v našich podmínkách za cenu prakticky stejnou jako stejně zaplatíme.

  • Charlie
    12:28 02.03.2017
    Oblíbený příspěvek

    Mě trochu připadá, že pán postavil (takový lepší) vševojskový mechanizovaný pluk (nebo brigádu):

    má to vlastní tankovou složku a mechanizovanou složku (bvp) v poměru 2:3 (dvě roty tankové a tři motostřelecké?), dělostřelectvo a flak, k tomu přihodil vlastní leteckou složku a UAV složku, plus masivní týlové složky - zejména ženisty a logistiku.

    Čili defacto rozebral podpůrné jednotky vyššího velitelství a přiřadil je přímo polním jednotkám. OK, to může být výhoda v prostorově omezeném střetnutí (třeba právě to Pobaltí), ale zase to vyšším celkům trochu sváže ruce při vytváření záloh velení a místní koncentrace palebné síly na širších frontách - budou muset podřízeným jednotkám brát artilerii a další podpůrné síly ve prospěch jiných, aby vytvořili koncentraci palebné síly.

  • petres
    12:15 02.03.2017

    Doufám, že další vývoj AČR půjde tímto směrem, "malé brigády" (v podstatě pluky) se změní na skutečné komplexní brigády (nejenom formou vytvářením BÚU, ale i organizací v mírovém stavu) s plnohodnotným ISR, palebnou podporou, ženisty a logistikou a existencí PVO přímo ve struktuře brigády.
    Samozřejmě, že pro některé sloužící důstojníky v dělostřeleckém, ženijním či logistickém pluku by to mělo kariérní důsledky, což bude ta brzda, proč k tomu nedošlo.
    Takže zbývá doufat, že alespoň po přezbrojení 7. mb na nová BVP (a v budoucnu třeba i na stejném podvozku vozidlo palebné podpory se 120 mm kanonem) vznikne něco smysluplnějšího.

  • Nesher
    12:09 02.03.2017

    raziel
    Srovnáváte nesrovnatelné, ekonomicky jsme dnes součástí SRN, německé (a další západní firmy) tu drží majetek v hodnotě desítek mld USD, nemyslím, že by jen tak přihlížely tomu, jak to jejich vlády v rámci nějaké "dohody" předají Rusům.
    To je naše výhoda a zároveň nevýhoda oproti roku 1938, na jednu stranu jsme mnohem více zakotvení na Západě, na druhou stranu nám to někdy svazuje ruce. Prostě něco za něco. V roce 1938 Západ neměl žádnou ekonomickou motivaci na zachování ČSR, prakticky celá ekonomika byla v rukou místních občanů a bank.

    Seawolf
    Souhlas, jen si dovolím podotknout, že věrohodné odstrašení by mělo spočívat hlavně v komunikování s Ruskem v tom smyslu, že pokud Rusko nějakým způsobem zaútočí na Pobaltí či jiné území NATO, tak se nebude v žádném případě jednat o geograficky omezený konflikt, ale o NATO napadne ruské síly, ekonomické zdroje na celém světě, od Baltu, přes Sýrii, Černé moře až po Vladivostok.

  • Kruan
    11:47 02.03.2017
    Oblíbený příspěvek

    raziel: nejsme periferie ani EU ani NATO. Jsme sice malý hráč, ale rozhodně ne periferie. A pokud by i Rusko vytáhlo na západ, tak musí přejet Pobaltí, Bělorusko, Ukrajinu, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko aby na nás přišla řada.

    A v okamžiku, kdy by se rozjela horká fáze třeba ve východním Polsku, tak už je stejně jedno jestli by nás NATO podrželo nebo ne, protože by šlo o krk všem, třeba i Portugalsku.

    A porovnávat NATO s naší situací v roce 1938? Pokud vím, tak spojence jsme tehdá měli pouze dva - Francii a SSSR. Francie cukla a v Moskvě našim politikům a vojákům tak nějak nebrali ani telefony.

    A rok 1968? Tady souhlasím, tenkrát jsme skutečně byli západní periferie jednoho východního impéria. Mělo nám pomoct NATO, když jsme byli jak uvnitř tak navenek stále součást toho impéria, jen se tu tak nějak záhadně dohadovala jedna větev bplševiků s druhou větví? V tom nám skutečně mělo pomoct NATO?

  • niko
    11:42 02.03.2017

    Ci je toto cesta pre male krajiny neviem. Je mala krajina schopna investovat len do jednej brigadnej skupiny 5,5 miliardy dolarov a kazdy rok stovky milionov na jej udrziavanie ? Osobne si to nemyslim. Taka investicia by v podstate odrovnala cely zbytok armady.

  • raziel87
    11:20 02.03.2017

    2 CerVus
    my se o NATO v případě nouze fakt opřít nemůžem - jsme periferie EU a dopadlo by to stejně jako v roce 1938 a 1968. Bavím se o hypotetickém konfliktu vysoké intenzity.

    Ty lokální válčičky a honění si pinďoura nad rozvojovejma zeměma, na který jsme 27 let zvyklý čumět v televizi, tak by to fakt neprobíhalo

  • SeaWolf
    11:06 02.03.2017

    Zcela hypoteticky: Případná bitva o Pobaltí se proti ruské armádě se dle mého soudu dá jen velmi těžko vyhrát. Rusko může nasadit tolik osob, techniky a materiálu kolik podle svého bude potřebovat k poražení jednotek NATO na tomto území. Také může jednoduše doplňovat stavy, případně zvyšovat tlak dle aktuální potřeby na bojišti.
    NATO může i v prostoru operovat vždy pouze s omezeným počtem vojska a vybavení, proto je nutná hlavně vhodná strategie. Pokud se podaří způsobit rusům dostatečné ztráty a prodloužit boj na dostatečně dlouhou dobu, aby se to přestávalo Rusům vyplácet jak materiálně tak politiky, tak bude našlápnuto k případnému vítěství. Naopak, když se Rusům podaří rychlé vítěství už je z Pobaltí nebude jednoduché vyhnat konvenčně. Ovšem odstrašení protivníka je jistě dobrá prevence jak vidno.

  • PavolR
    11:04 02.03.2017

    CerVus:
    Pomer personál - palebná sila je síce z hľadiska malého štátu úchvatný, ale povedzme iba také Estónsko, keby chcelo prebudovať celú svoju armádu v jedno RSG (alebo niečo tomu podobné) , by muselo kúpiť ďalších aspoň 350-400 CV9035 a CV90120, nejaké PVO, HIMARSy, bojové vrtulníky, drony ...
    ... a to všetko iba na jedno jediné RSG ...

  • CerVus
    10:37 02.03.2017

    Složení té SG krásně ukazuje jak by správně měla vypadat technika maličkého státečku jako je ČR, který se může v případě nouze opřít o NATO.