Recon Strike Group vs. ruské mechanizované brigády

Německá Puma; větší foto / KMW

Americký plukovník ve výslužbě Douglas Macgregor je vlivný americký vojenský myslitel, autor knih a kritik současné podoby americké pozemní armády (US Army). Macgregor dlouhodobě bojuje za výstavbu tzv. průzkumných bojových týmů RSG (Recon Strike Group), které mají tvořit základní stavební kámen US Army.

Ozvěny Pouštní bouře

Macgregor je absolventem vojenské školy West Point. Během operace Pouštní bouře v roce 1991 velel  2. eskadroně “Cougar” 2. jezdeckého pluku (2nd Cavalry Regiment). V bitvě o 73. Východní (Battle of 73 Easting) během 23 minut s 10 tanky Abrams a 13 bojovými vozidly pěchoty Bradley zničil celou iráckou obrněnou brigádu (70 obrněných vozidel).

Vítězství nad iráckými jednotkami bylo zdrcující. Nicméně Macgregor v důsledku bitvy usoudil, že kdyby americké jednotky stály proti lépe vyzbrojeným a vycvičeným Rusům, výsledek by nebyl tak jednoznačný.

V roce 1995 Macgregor na základě dojmů z bitvy vydal knihu "Breaking The Phalanx", ve které doporučuje, aby jednotky americké pozemní armády byl přetvořeny do modulárně organizovaných, vysoce mobilních a vysoce soběstačných bojových týmů. Tehdejší náčelník štábu americké armády Dennis Reimer nařídil, aby kniha byla poslána všem generálům US Army.

Od té doby Macgregor stále bojuje za koncepci RSG a jeho myšlenky v armádě i Kongresu podporuje značné množství lidí, včetně republikána Johna McCaina.

Boje v Pobaltí

V roce 2015 Macgregor vydal powepointovou prezentaci s náčrtem střetnutí mezi americkou a ruskou obrněnou divizi v Pobaltí. Podle prezentace to pro americké síly v Pobaltí nedopadne vůbec dobře. “Porazit není správné slovo. Pravé slovo je totální zničení,” cituje Macgregora ve svém článku "Inside the Pentagon’s fight over Russia" z roku 2015 novinář Mark Perry.

Ostatně slova Macgregora potvrzují i simulace NATO z prosince 2016 - jednotky NATO budou podle simulace schopny bránit Pobaltí před ruským útokem po dobu maximálně 60 hodin.

Klíčem k úspěchu Rusů je boj v pro ně výhodných geografických podmínkách a malá hloubka bráněného území. Zjednodušeně řečeno - americkým jednotkám dojde brzy palivo a Rusové zničí zásobovací jednotky s palivem. Například brigády ABCT (Armored Brigade Combat Teams) s tanky Abrams mají dostatek vlastního paliva na den až den a půl bojů, pak musí dočerpat palivo od zásobovací brigády.

Podle simulace (metodologii simulace ale Macgregor nezveřejnil) ruské nezávislé brigády o 23 000 mužích zničí americké BCT brigády (Brigade Combat Teams), tj. obrněně ABCT, Stryker SBCT, pěchotní IBCT a podpůrné brigády o 24 000 až 28 000 mužích během pěti dnů.

Naproti tomu dvě brigády RSG o 11 000 mužích se rozhodně ubraní ruským jednotkám a jedna RSG o 5500 mužích se bude schopna úspěšně bránit ruským jednotkám. RSG dominuje díky "nahuštěné" palebné síle, rychlému velení a značné palivové volnosti ve vedení manévrového boje (útoky na křídla, do zázemí, atd.)

Velká tonáž a nízká palebná síla BCT

Americké jednotky by musely válčit nejen proti ruským mechanizovaným formacím, ale “také proti sofistikované protivzdušné obraně (PVO), balistickým raketám a akcím speciálních jednotek.””Jde o nové bojiště, kde nikdo nepřežije pod 25 000 stop (7620 m - pozn.red.”)," uvedl plukovník v záloze David Johnson.

Prezentace ukazuje čtyři scénáře útoků Rusů na Pobaltí - ve dvou US Army nasazuje své BCT v dalších dvou RSG. Podle Macgregorova scénáře budou BCT zničeny, naopak RSG se Rusům ubrání.

Cílem Macgregora je v RSG zejména zjednodušit velení a přenést více odpovědnosti (možnost použít větší palebnou sílu) na nižší velitele - více palebné síly, rychlejší rozhodování, to vše pod jednodušším velením. “Pokaždé, když nasadíme divizi, nasadíme divizi 1000 vojáků a důstojníků do ústředí velení,” říká Macgregor a popisuje bojové jednotky pozemní armádu USA jako “devítičlennou veslici, kdy čtyři lidi řídí, čtyři udávají tempo a dva veslují.”

RSG musí soustředit maximální palebnou sílu, co do nejnižší celkové tonáže obrněných vozidel brigády. Výsledkem mají být mnohem lehčí (na palivo nenáročné) a mobilnější obrněné jednotky, která budou mít stejnou nebo vyšší palebnou sílu. Jednoduše řečeno - obětovat pancíř ve prospěch palebné síly.

Macgregor vs McMaster

Macgregor má v Pentagonu hlavního odpůrce v podobě generálporučíka H.R. McMastera, který velí Centru integrace schopností Armády Spojených států ARCINC (United States Army Capabilities Integration Center).

McMaster sloužil během bitvy o 73. Východní pod Macgregorem, ale v armádě byl úspěšnější než Macgregor, který odešel ze služby již v roce 2004, když ho minulo povýšení na generála. Média ráda spekulují o nevraživosti mezi oběma muži a dokonce spekulují o podílu McMastera na odchodu Macgregora ze služby.

Je zde také další klíčová proměnná v poslední době - Donald Trump zvolil generálporučíka McMastera novým poradcem národní bezpečnosti. Tradičně jde o jednu z klíčových postav administrativy amerických prezidentů. 

Puma v akci

Oba muži se neshodují především s délkou bojů, které pozemní síly v příštích válkách povedou. RSG má mít vlastní zásobu munice, paliva a jídla na rozhodujících sedm až čtrnáct dní bojů.

Podle McMastera ale armáda musí bojovat mnohem déle a zajišťovat dobyté území po zničení protivníka - ohání se přitom zkušenostmi v Iráku a Afghánistánu. McMaster tak vidí současnou podobu BCT jako ideální.

“Myslím si, že si s Dougem rozumíme víc, než si myslíte,” řekl pro magazín Politico McMaster. “Říká, že armáda potřebuje větší koncentraci ničivosti a mobility. Souhlasím. Říká, že naše formace mají mít větší přístup ke společným schopnostem (zpravodajské informace, elektronický boj, letecká podpora, atd. - pozn. red.). Souhlasím. Říká, zjednodušte velení, s tím souhlasím také. To, co chci a co chce Doug je větší integrace ničivosti na nižší úrovně, například na úroveň praporu a více robustní a lepší ISR (zpravodajství, sledování, průzkum - pozn.red.). Ale je zde jedna oblast, kde se rozcházíme. Doug podceňuje naše požadavky na udržitelnost (kontrola oblasti v delším horizontu - pozn.red.) - a to je klíč.”

Další úhel pohledu - Macgregor tvrdí, že armáda se má soustředit pouze na boj a zničení protivníka. Nemá následně zajišťovat správu nebo “budovat národ” na dobytém území. McMaster naopak tvrdí, že úkolem armády je víc než nasazení do místa bojů, boj a zničení nepřítele, ale, že je nutné řídit území i v budoucnu a “připravit se na každou eventualitu.”

McMaster dává za příklad Irák. V roce 2003 americká armáda zničila početnější Sadámovou armádu, ale nedokázala následně kontrolovat situaci v zemí - ta se ale spíše zhoršovala špatnými rozhodnutími amerických politiků a úředníků, než chybou armády.

Takový přístup samozřejmě potřebuje větší počet vojáků. Není třeba jen vyčlenit vojáky pro boj, ale i další vojáky, které je nahradí po skončení bitvy. To si klade další personální nároky na výcvikové, logistické nebo velitelské jednotky. “Američané musí pochopit, že se od nás očekávají politické výsledky (nejen zničení nepřítele - pozn. red.), a to vyžaduje nějaké zdroje,” říká McMaster.

Dalším příkladem je válka v Koreji v 50. letech minulého století. Podle McMastera se Jižní Korea stala jednou z nejúspěšnějších ekonomik na světě nejen proto, že Američané pomohli porazit Severní Koreu, ale že také následně udržovali na Korejském poloostrově stabilitu.

Macgregor však trvá na svém: ”Není (US Army - pozn. red.) vedena, vybavena a školena pro high-tech, integrovaný konvenční boj, s o něco početnějším nebo v některých případech kvalitativně nadřazeným protivníkem na místě vybrané protivníkem (viz Pobaltí - pozn. red.). V simulacích to je Rusko. Ale snadno to může být Čína.”

RSG brigády

Základní platformou RSG jsou střední pásová vozidla. Ve své koncepci Macgregor vysloveně uvádí německé bojové vozidlo pěchoty (BVP) Puma.

Díky výkonnému motoru lze německé obrněnce osadit bojovou věží s tankovým kanónem ráže 120 mm nebo dokonce kanónem ráže 130 mm. Nabízí se například věž BAE Systems projektu lehkého tanku M8 Armored Gun System.

RSG získá vlastní letecké křídlo s bitevními vrtulníky Apache, dopravními stroji Blackhawk a čtveřicí taktických průzkumných dronů s doletem 1000 km (výdrž až 18 h).

Poslední prezentace konceptu RSG z října 2016. / BURKE-MACGREGOR GROUP

V jedné RSG brigádě s počtem 5500 lidí má sloužit 161 vozidel s dělem ráže 120 mm, 242 BVP s 30mm kanónem, 60 samohybných minometů (120 mm), 36 velitelských vozidel a 23 systémů blízké protivzdušné obrany (PVO) s kanóny ráže 35 mm - vše na platformě Puma.

Palebnou podporu zajistí zejména 12 samohybných raketometů MLRS, 24 bitevních dronů (případně "kamikadze" dronů), 18 odpalovacích vozidel PVO se střelami středního dosahu (např. NASAMS 2), 12 bitevních vrtulníků Apache a 30 vozidel návodčích palby a návodčích kompletů PVO.

Bojovou podporu zajistí 12 Blackhawků, osm mostních vozidel a 12 protiminových vozidel. Zabezpečení pak 58 vozidel pro evakuaci zraněných, 48 pojízdných dílen, 228 nosičů kontejnerů a 132 cisternových vozidel (palivo i voda).

Dodejme, že palebnou a leteckou podporu zajišťují BCT samostatné dělostřelecké a letecké brigády pozemního vojska.

Ve výsledku má RSG 12x větší palebnou sílu než BCT (bez ohledu na typ), a pět krát lepší poměr palebné síly na celkovou tonáž.

Podle Macgregora v palebné síle dominují BVP Puma nad současnými BVP Bradley a nové samohybné minomety nad minomety M1064. Ničivost RSG významně vzroste i díky použití bitevních/kamikadze dronů a raketometů MLRS.

Výstavba a personální/technické vybavení 4 RSG má přijít na 21,4 miliardy dolarů.

Zdroj: Politico

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů v Sýrii tanky německé výroby Leopard 2A4. Za ...

Táborský Svatováclavský prapor prověřilo cvičení v zimních podmínkách

Vojenský újezd Boletice se stal prostorem pro zahájení výcviku 42.mpr. Rok 2017 bude náročný pro ...

Generál Mattis americkým ministrem obrany: Co přinese ozbrojeným silám?

Náčelník generálního štábu Americké armády (US Army) Raymond Odierno oznámil v dubnu 2015, že ...

ANALÝZA: Minomet - trpaslík se silou obra

Minomet má mezi zbraňovými systémy unikátní postavení. Jedná se o velmi lehký a jednoduchý zbraňový ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 4
  • PavolR
    11:55 08.03.2017

    Len ešte taký postreh k RSG a veľkému počtu unifikovaných strojov v ňom:
    Akým tempom by sa tie Pumy asi tak vyrábali? Lebo pri tempe 100ks/rok by postavenie 4 RGS brigád trvalo asi 18 a pol roka a prvá brigáda by bola zostavená až za takmer 5 rokov od schválenia konceptu.

  • pjek
    11:23 08.03.2017

    McGregor perfektně předvádí válčení od stolu. Je otázkou, jaké zprávy se k němu dostávají z horkých bojišť s US účastí. Bez ohledu na to jde o sice levnější logistiku RSG, zato ale o mnohem větší počet vojáků. To v situaci, kdy jinde se již testuje průzkum pomocí dálkově řízených technologií (pozemních i vzdušných), kdy se optimalizuje propojení všech spolupracujících všech susbsytémů včetně vysoce účinných prostředků REB. To, že za ním stojí McCain je také zcela vypovídající... Koncepce výroby protivníka a boje s ním je skutečně účinný nástroj socioekonomické degradace!

  • Lukas
    08:26 08.03.2017

    Pro Peres
    Strzelanie ogniem pośrednim w Cockerill XC-8 to teoria...
    Bez artyleryjskich systemów dowodzenia, kierowania i nawigacji (topowiązanie) to działa jak podczas II Wojny Światowej
    Wieża nie ma wiele amunicji (w niszy wieży), a instalacja dodatkowych elementów sprawi iż pojazd będzie bardzo drogi...

    Dlatego też nie ma czołgo-haubic...
    Na Strykerze zamontowano haubice 105mm L/52 (Stryker T7), na gąsienicowym podwoziu można zamontować nawet 155mm L/52

    Zgadzam się z tym ze w RSG jest mało artylerii. Może lepiej aby brygada miała mniej moździerzy ale i miała haubice.
    Na pewno ASG nie jest ersatz artylerii - tylko dodatkowy środek przeciwpancerny...

    W sytuacji liczniejszego przeciwnika armaty są cenne bo maja większą szybkostrzelność i mają więcej amunicji... BWP w ciągu 4 minut wystrzeli 6 ATGM (czyli wszystkie), czołg / AGS - wystrzeli ok. 24-30 pocisków (2/3-3/4 zapasu)

  • Mattauch
    21:56 07.03.2017

    PavolR: Souhlasím, ale jde o to, zda z případných AGS na praporu tvořit samostanu rotu / baterii, nebo je přiřadit do nástupce minometné baterie? Tedy v obou případech by byli pod kontrolou velení praporu, ale každé schéma je vhodné k jinému použití...

  • petres
    21:53 07.03.2017

    Jenom drobná poznámka. Mám za to, že problém MGS byla nízká palebná síla 105 mm kanonu a poruchovost věže a ne integrace do roty. Takže přesun na ráži 120 mm bude spíš tento. A 120 mm kanon nebude na vozidlo velikosti Strykera to pravé. Ale jak jsem psal již níže, kombinaci pásy/ kola na stupni rota vidím jako problematické.

    Co se týká Mattauchem zmiňovaný pokles palebné síly v nepřímé palbě, neviděl bych to tak zle. CV90120 se standardní věží  Cockerill XC-8 má elevaci 42 st. a uváděný dostřel 10 km. Neuvádí se minimální dostřel, ale na krátké vzdálenosti a možností pouze nepřímé palby by to bylo pouze na minometech.

  • PavolR
    21:12 07.03.2017

    Mattauch:
    No zrovna tie mínomety by nebol problém zvýšiť na 4kusy/rota ak má väčšina ostatných vozidiel v rote vežu s aspoň 30mm kanónom a ptrs. MGS vozidlá sa Američanom v rotách neosvedčili, tak načo namiesto nich dávať AGS. Palebná sila a manévrovacie schopnosti AGS nájdu určite viac uplatnenia koncentrovaná na úrovní práporu.

  • Mattauch
    20:26 07.03.2017

    PavolR - ono vzásadě nejde ani tak o to, jestli byla taktika vymyšlena pro pásová nebo kolová vozidla. Fungovat to může a nemusí v obou případech, jde o to jestli budeme chtít používat jako základní jednotku rotu nebo prapor.

    Osobně se mi více líbí model, kdy jsou CS prvky podřízeny praporu a ten je může přidělit podřízené jednotce či soustředit dle situace (Ono dva minomety na rotě nejsou nic moc, u našeho organizačního schématu připadají na 1mr 4minomety).

    Osobně bych AGS vnímal jako CS prvek a dokázal bych si představit jeho zařazení dvěma způsoby.
    1) jako rotu (nebo baterii?) vedle minometné baterie
    2) transformovat minbat na CS baterii a v ní soustředit 2 mnč a 2 AGS čety

    první varianta je vhdnější pro použití jako jakási záloha velitele praporu, kterou použije dle svého uvážení, ale zas hodně zatěžuje logistiku - prapor se dost nafoukne jak personálně tak i co se týče techniky.

    Druhá varianta je vhodnější pro přidělení k jednotlivým mr dle aktuální potřeby, nezatíží tolik logistiku, neboť nárust praporu nebude tak velký. Velké negativum je že tak dojde k poklesu síly praporu co se týče nepřímé střelby - 2 minč místo 3 minč.

    Otázkou tedy především je: Co má být hlavním určeím AGS?

  • stirling
    15:16 07.03.2017

    Díky za info, stejně to se stane asi jen u nás napíšou, že něco kupují kolik to bude stát, ale co to vlastně přesně je už nenapíšou. Nebude to určitě žádný Defender ani nic podobného vzhledem k ceně. Takže možná opravdu vzali VEGU 4x4 a střechu nahradil rám a mají hotovo....
    Nebo je to nějaký upravený nimr, ale to je asi také hloupost, protože ti mají verzi pro spec. přímo v nabídce.

  • JiriR
    13:59 07.03.2017

    Stirling
    na army.cz je info
    vozidla jsou postavena na unikátním českém podvozku, přeji příjemné studium

  • petres
    12:59 07.03.2017

    stirling
    nevím, o jaký konkrétní typ se nyní jedná, ale vím, že svého času 601 uvažovala o Supacat Jackal, takže bych čekal něco takového (případně Supacat Extenda, LRV400 Mk2). Možností je mnoho, aby to nakonec nebyla Vega ve stylu Talitatra). SVOS může být finálním dodavatelem, kdy dodá upravenou nástavbu na podvozku cizího výrobce, vlastní podvozek bych opravdu neočekával.

  • petres
    12:47 07.03.2017

    PavolR
    dobře položené otázky, které jsem si také kladl. Odpověď bude asi zcela logická (a ještě připomenu body obranné strategie AČR, které jsem sem v jednou svém předcházejícím příspěvku ne náhodou dával) - u kolové brigády, u které je důležitá nejenom taktická, ale i strategická mobilita a častější nasazení na stupni rota, bych palebnou podporu integroval již do roty (alespoň 120 mm minomet, kombinaci pásy/ kola na úrovni roty vidím jako problematické, to až 1 rota v úrovni prapor). U pásového praporu AGS v úrovni prapor, MBT jeden prapor v brigádě Asi se shodneme, že 7. mb a 4.brn nemají stejné úkoly. Může mi někdo tedy logicky vysvětlit, proč mimo záměny tankového za výsadkový prapor mají prakticky stejnou strukturu i v nižších stupních :-)?

  • Nesher
    12:42 07.03.2017

    stirling
    Jsou to vozidla pro 601. SkSS, dle článku na Idnes.cz se jedná o otevřená vozidla s náhonem 4x4, takže to Vega asi nebude. Buď měli ve SVOS pár LR Defender určených na přestavbu v zásobě, nebo udělali pro armádu úplně nové auto.

  • JiriR
    12:20 07.03.2017

    Co se týče výhledu po roce 2025, tedy cca za 9 let ..nedá se vyloučit, že AO nejen že definitivně ukončí příběh MBT, ale předpokládám, že odepíše jakoukoli přímou střelbu municí nad 100 mm a je celkem jedno jestli 120 mm bude odpálena z MBT či IFV.

  • stirling
    11:30 07.03.2017

    Já si jen přeji ať proběhne výběrko na nové bvp a hlavně se opravdu nakoupí přes 200 ks moderního bvp, že to nebude mít 40mm nebo 120 mm kanón mě také mrzí, ale pokud vše klapne tak v další fází se můžou vozidla palebné podpory doplnit jak na podvozku nového bvp tak panduru. Známe jako to u nás chodí, takže mějme pro začátek reálné cíle ať to nedopadne s počtem jako při nákupu panduru....
    Jinak nevíte o co jde: AČR od firmy SVOS Přelouč získá čtyři bojová vozidla za 94,5 milionu korun ? Prototyp vega v tomto počtu do AČR?
    http://www.ceskatelevize.cz/ct...

  • PavolR
    11:02 07.03.2017

    petres:
    To ale nastoľuje dve otázky:
    1.- Nakoľko je vhodné takto kúskovať palebnú podporu?
    2.- Nakoľko je vhodné takúto schému, zavedenú primárne pre kolesové bojové prostriedky, aplikovať na pásové mechanizované jednotky?

    Totižto pri Stryker CBT je kladený dôraz na rýchly pohyb po bojisku s vysokou mierou samostatnosti a palebná podpora musí držať tempo postupu, preto je priraďovaná priamo k rotám. Pásové mechanizované roty disponujú naproti tomu väčšou tonážou a nižšou rýchlosťou, tam stačí sústrediť 120mm mínomety na úroveň práporu a potom húfnice a raketomety na úroveň brigády.

  • petres
    10:36 07.03.2017

    Ještě dodám, že ta níže zmíněná kombinace MBT/AGS nemá za cíl vyhovět zastáncům obou řešení, ale při zachování pohyblivosti výrazně zvýšit palebnou sílu.
    Pokud dobře sleduji vývoj týkající se Stryker CBT, tak jsem zaznamenal dva trendy - prvním je zvýšení palebné síly přeměnou obrněného transportéru Stryker s 12,7 mm kulometem na IFV s 30 mm kanonem (v tomto má Pandur navrch, od počátku je IFV s 30 mm a vyšší odolností než Stryker). a druhý je nahrazení nedostatečného MGS s 105mm kanonem lehkým AGS s 120 mm kanonem s větším náměrem a možností i nepřímé střelby s hmotností do 20 t (předpokládám, že stropem je nosnost C-130). V AČR bych šel podobnou cestou jak u pásové 7.mb, tak kolové 4.brn, tj zvýšováním palebné síly a zařazením těchto prostředků na nižší stupně organizační struktury.

  • JiriR
    10:31 07.03.2017

    Ano Petres, více méně souhlasím, zvažoval jsem i zda do svého příspěvku k novým podvozkům připsat „a klidně to může být podvozek nového IFV“. Počkal bych ale, jak se za těch cca 10 let projeví účinnost AO a jak dopadne případné protiopatření. Každopádně v Německu a Rakousku je teď vhodná doba na spolupráci co se týče LEO, ono skutečně působit s nimi ve společných sestavách a nebýt kompatibilní by nebylo dobré- tudy by hlavně měly jít úvahy….

  • petres
    09:41 07.03.2017

    Co se týká otázky MBT versus AGS, myslím, že není nutné je stavět do protikladu.
    Pokud se bude 7.mb modernizovat cca 2020-25 bylo dobré pořídit na stejném podvozku jako IFV větší množství AGS s 120 mm kanonem. Jsem docela přesvědčen, že současné AGS s váhou kolem 40 t s korbou a přídavným pancéřováním z moderních materiálů by se odolností vyrovnalo T72M4CZ. Čili tyto AGS zařadit do sestavy 2-3 mechanizovaných praporů. Další otázkou by bylo, jak je zařadit, zda po samostatných rotách a nebo rovnou do sestavy mechanizované roty, tak jako je to v konceptu Stryker BCT, kde na každé mechanizované rotě jsou 3 MGS se 105 mm kanonem (který se ukázal jako nedostatečný) a 2 bezvěžové 120 mm minomety (vše podvozek Stryker). Jeden prapor by zůstal tankový - MBT, do roku cca 2025 na T72M4CZ, pak přezbrojený 2025-30 na nový MBT.
    Podívejme se třeba na Polsko - modernizují Leopardy 2, ale současně uvažují o lehčí variantě - vývoj Anders/PL01/Gepard v nejméně dvojnásobném počtu. Jsem zvědavý jak to u nich dopadne. viz např. http://www.nowastrategia.org.p...
    O tom by nám mohl možná zdělit více Lukas.

  • JiriR
    08:52 07.03.2017

    Semtam
    „Nejlevnějším řešením zůstává nadále provozovat T72m4cz“. Nejlevnějším…. Záleží, jak se na to podíváme. Z hlediska 30 let určitě ne (je to trochu podobné úvaze provozovat nadále MIG29). Je zde minimální provozuschopnost z důvodu poruchovosti a vad, nekompatibilita a fakt, že verze m4cz sice odstranila některé handicapy T řady (dle poznatků z Perského zálivu), ale jiné ne. Určitě se dá ale říci, že pokračování T72 m4cz by se minimálně odsunula potřebu vysoké investice do MBT i když by bylo potřeba urgentně řešit výměnu alespoň částí SŘP a celkově náhradní díly. Určitou možností a kompromisem jak nadále využít m4cz (sice nic moc- ale když nejsou peníze), by bylo za dva roky vyměnit věže (T21 vypadala dobře, ale je jich více) a za 10 let vyměnit podvozky. Cílem by mělo být 66 tanků. Z m4cz podvozků vytvořit vyprošťováky a mostní tanky.

  • KOLT
    08:49 07.03.2017

    jj284b, možná ne. Ale ono v T-72 je ho už tak ku*evsky málo. A průměrná výška populace nám jaksi dost roste...

  • jj284b
    08:46 07.03.2017

    KOLT: co sa tyka K1/K2, nemyslim si ze by v nich bolo menej miesta ako v T72...

  • KOLT
    08:38 07.03.2017

    Ohledně schopností tanků v terénu – je bez debaty, že Téčka jsou, především v měkkém terénu, schopná manévrů, které západní těžké tanky nedávají, protože mají menší dynamické zatížení terénu (Marthy to popsal přesně). Není to ovšem (ne)kvalita podvozku jedněch či druhých, byť ta je samozřejmě také velice důležitá, je to prostě o té váze. Čili je to o koncepci tanku, která je na západě jiná, bližší pojetí "infantry tank", zatímco Rusko počítalo s útoky velkých tankových jednotek. Osobně jsem poměrně jednoznačně přesvědčen, jaké pojetí je pro podmínky stř. Evropy lepší – těžší, lépe pancéřovaný tank. Minimálně do té doby, než budou AO natolik vychytané, že budou poskytovat slušnou ochranu i proti podkaliberní munici. A také až bude jejich cena snesitelná, aby jimi bylo možné vybavit všechna vozidla.

    Ohledně té nevhodnosti Merkavy – tam si právě nejsem jistý, jestli je nějak zásadně méně vhodná než Leo 2 nebo Abrams, protože ty jsou oba přibližně stejně těžké. Pokud by byl podvozek skutečně tak radikálně optimalizovaný na tuhý terén, je otázka, jak složité by bylo jej za rozumné peníze přizpůsobit i pro měkčí podloží. Protože my nejsme Kolumbie, většina válčení na našem území by se odehrávala maximálně na rozbahněném poli....
    Proto mám také drobné pochyby ohledně "Nicméně hypoteticky co když protivník provede útok svými třeba T-72 v místě kde bude těžký terén,tam budou Merkavy velmi nemotorné,v nevýhodě,nebo v extrému se tam ani nedostanou,potom by bylo zle." On si protivník může vést útok vcelku kdekoliv, smůla je, že bude útočit leda na jeleny a losy. Naprostá většina osídlení a infrastruktury je v oblastech, kde se dokáží i západní tanky vcelku v pohodě pohybovat. Nehledě na to, že pokud by skutečně byl v takto obtížném terénu, bude i on mít výrazně sníženou pohyblivost, což znamená, že by byl jednodušším cílem pro jiné prostředky (dělostřelectvo, letectvo, pěchotní protitankové týmy).

  • KOLT
    08:17 07.03.2017

    A K1 má zase ten problém, že se do něj nevejde průměrný Evropan. Tedy pokud je pravda, co jsem na toto téma četl. Podobné je to prý i s japonskými tanky. A to nemluvíme o drobátko problematické logistice při dodávkách ND v případě konfliktu, protože pro těch našich 30 tanků nám nikdo licenci na výrobu fakt nedá. Prostě si myslím, že buď zkusit ještě sehnat Leo 2, jestli jsou někde nějaké volné. Nebo si nechat upravit Merkavu. Nebo se na MBT *dočasně* vykašlat, v rámci nákupu BVP pořídit i rozumné množství AGS, a přidat se k vývoji Leo 3. Pokud bychom měli šanci na dodávky do roku 2030, tak by se to dalo jakž takž ustát. Nějakou dobu bychom kanibalizovali T-72M4CZ, v nejhorším bychom nějakou dobu byli i bez MBT.

  • CerVus
    22:44 06.03.2017

    semtam: Jenže 72M4CZ má jeden zásadní problém. Začínají na ně docházet některé díly, které už nikdo nevyrábí a nebude trvat dlouho a bude se muset začít kanibalizovat, aby se ten zmenšující se počet udržel naživu.

  • Lukas
    20:45 06.03.2017

    Skończcie uzbrajanie 4. Brygady,
    kupcie nowe BWP, wyrzutnie Himars / zmodernizujcie RM-70, zmodernizujcie haubice...
    Na czołgi przyjdzie czas...
    Jeśli będzie dobra okazja kupcie jakieś używane czołgi. (Nie M60 Sabra nie jest dobrą ofertą)

    Jeśli nie będzie - trzeba czekać na Leoparda 3 lub inny projekt...

  • semtam
    19:15 06.03.2017

    Rase

    Takže Rheinmetall vlastní ještě do 400 Leo2. Pokud by AČR projevila zájem nahradit T-72, tak by to byla vhodná volba.

    Pro AČR nejlevnějším řešením zůstává nadále provozovat T-72M4CZ. Na pomyslné druhé místo bych zařadil Leopard 2 z Rheinmetallu a na třetí korejský K1A1.

    Při výběru by bylo rozumné si zjistit všechny aspekty provozu. Pokud by padlo rozhodnutí T-72 dále neprovozovat, tak by bylo zajímavé srovnání mezi Leo2 a K1A1. K1A1 má výhodu v menší hmotnosti a siluetě. Má tedy lepší průchodnost terénem a jeho operační nasazení bude podobné T-72. Klíčové celky jsou/mohou být evropského původu. Leo2 zase nabízí vyšší unifikaci s okolními státy.

  • Rase
    12:29 06.03.2017

    Těch cca 100 Leopardů co dokupovali Němci pro Bundeswehr, byly koupené od Rheinmetallu, kam je původně prodali jako nadbytečné. Neurčité množství tanků Rheinmetall ještě má, rozhodně by se dala dát dohromady třeba stovka tanků z modernizovaných 2A4 - do podoby třeba 2A7. Je to jen o penězích. Jestli Rheinmetall nakupuje Leopardy 2A4 i mimo Německo to netuším, ale o španělské tanky také nemají zájem (asi je španělé prodávají draze). Je potřeba říct, že Rheinmetall nabízel Leopardy 2 (modernizované) i Britům jako alternativu k modernizaci Challengerů. Cena měla být 2 mil.Liber za Leopard 2A4 a 0,5-1 mil.Liber za modernizaci (1mil.Liber na 2A7), v přepočtu to dělá cca 95 mil Kč za Leopard 2A7. Tedy 30 tanků by vyšlo na cca 3 mld.Kč + zázemí, munice tad.

    http://www.independent.co.uk/n...

  • Tecka
    12:22 06.03.2017

    Ciekawy pojazd,zgłaszali sie do przetargu w Polsce ?
    http://armyrecognition.com/mar...

  • PavolR
    10:35 06.03.2017

    ... a to ešte po nejakých použiteľných L2 idú s istým náskokom pred ČR aj Bulhari ...

  • PavolR
    10:25 06.03.2017

    JiriR:
    Tak tam išlo čisto o predaj? Zmiatli ma tie zátvorky - ako by malo ísť o spoločné bojové zoskupenie.
    Predať by niečo mohli (no všetky iste nepredajú), ale na doplnenie od Nemcov by som sa nespoliehal. Keby mali v rezerve L2a4 v dobrom stave, tak by si zmodernizovali tie a nezháňali by tanky inde. 66 + 66 L2a4 v takom stave, aby to stálo za to modernizovať už podľa mňa už v Európe nemožno zohnať.

  • JiriR
    10:11 06.03.2017

    PavoleIR, ikdyž mám pocit že jména se u Vás neskloňují :-)
    Mno..nesouhlas obvykle projevuji otázkou. A ty si myslíš, že prodej části jejich skladových Leo by popřelo jejich neutralitu, v roce 2017 ?

  • Rase
    09:39 06.03.2017

    Grull:
    co se týče Leo3, tak letos (2017) má být, dle plánu, znám koncept vozidla a použité technologie. Zda se něco dostane ven, to nevim, ale asi ne. K jednotkám by se měly dostat 2025-30, ale otázkou je, kdy budou nabízení jiným státům (třeba Polsko). Právě poláci mají o Leo3 předběžně zájem, tak by bylo vhodné, aby i naše vláda oficiálně oznámila, že má zájem o pár desítek strojů. Výrobce to sice nevytrhne, ale byl by to pěkný krok. Problém je v tom, že potřebujeme nahradit T-72M4CZ co nejdřív, tak nemůžeme čekat.
    Nejlepší by bylo řešení jako popisuje JiriR, s Němci a Rakušany si udělat společnou jednotku z modernizovaných Leopardů 2. Tohle by ale museli vyjednat politici, ale řekl bych, že by to mohlo klapnout - o lepší spolupráci mají zájem i Němci a rakouské Leopardy jsou spíš jen na parádu. Tanky se dají i pronajmout, viz Holandské Leopardy 2A7, ty jsou ale ve společné jednotce s Němci.
    Sabra má smysl snad jen pro státy, které mají stovky M60 a mají pro ně zázemí. Když ale nechceme modernizovat T-72 (což MO nechce) tak by neprošla ani ta Sabra (III ?).

  • PavolR
    09:15 06.03.2017

    JiriR:
    Rakúsko si zakladá na svojej neutralite a do žiadnych takýchto spoločných obranných projektov s členmi aliancie nepôjde. Počet Leopardov2 v aktívnej službe majú osekaný na 56 ks.
    -----------------------
    Mimochodom - Abramsy, Leopard2 a Merkavy majú svorne cez 60 ton, čo by bola v prípade ktoréhokoľvek z nich sakramentská záťaž na našu logistiku (musela by sa prekopať), každopádne je Merkava spomedzi týchto strojov jednoznačne najpomalejšia ...

  • Marthy
    09:01 06.03.2017

    Rimr71-co se týká pohyblivosti Merkav v terénu,ptal jsem se na to kolegy,bývalého velitele T-72,a ten mi to laicky vysvětlil takhle:
    Na příkladu T-72 vs.M1 abrams a Leo2,tedy protivníci s kterými by se tenkrát setkal,pokud by došlo ke konfliktu VS a NATO.Přestože ty tanky mají podobný měrný tlak na terén a podobný poměr výkonu/váhy bude mít v průchodnosti a manévrovatelnosti v terénu ta T-72 nad svými protivníky navrch,kvůli menší váze.Zjednodušeně tanky na terén působí dynamicky,za jízdy se houpou,zvláště v těžkém terénu.Těžký tank bude díky své pohybové energii působit na terén větší silou,měrný tlak budu v rázech větší.Tím bude motor potřebovat větší výkon,tank bude v terénu pomalejší,a reálně se třeba ten M1 Abrams a Leopard 2 nedostane tam,kde se dokáže dostat ta T-72.
    Takže s tou Merkavou je to celkem jasné,ti Izraelci budou mít asi pravdu že pro náš terén je vhodnější Sabre.
    Je jasné že by se naše velení v případě konfliktu snažilo používat Merkavy (pokud je budeme mít) na místech,bojištích pro ně vhodných.Nicméně hypoteticky co když protivník provede útok svými třeba T-72 v místě kde bude těžký terén,tam budou Merkavy velmi nemotorné,v nevýhodě,nebo v extrému se tam ani nedostanou,potom by bylo zle.

  • JiriR
    08:40 06.03.2017

    Korba Pumy bude tak na 750-850 RHAe proti kumul., proti KE municí tak 450 a věž bude mít velmi nízkou odolnost (a váhu) max. Stanag K4 (proti kanónu 20-25 mm). Co s Pumou udělá X tunovou tanková věž ? Ten Američan spoléhá na nízkou váhu lehké věže 120 a řešit to chce AO, tím ale popírá nutnost tak silného bočního a čelního pancíře Pumy.

  • JiriR
    08:03 06.03.2017

    Je ještě možnost dohodnout se s Rakouskem ve spolupráci s Německem, že ze 100 Rakouských Leo2a4 se s přispěním Německa vytvoří 66 (2 prapory Austria) + 66 (2 prapory Czechia) modernizovaných Leo 2a na standard 2a6, když už se máme bránit společně (využít politiku). Jinak Merkava je dobrá, protože se do ní promítala zpětná vazba z bojiště (pozor jedná se o poušť) v rámci jednotlivých variant a typů. (z pohledu Izraele je logické, že vzhledem k hmotnosti, logistice AČR a penězům nabízí MBT Sabra-není jasné, co by z toho měl český obranný průmysl). Dále…CH2 zase nabízí alternativní řešení (jako celá Brexitánie a řada jejich netradičních zbraní), K2 je nejnovější (cena !), Abrams je zřejmě nejdostupnější a měl by modernizační podporu USA (velmi drahou), Leo zase vyhrával soutěže, T72m4 na cvičeních s Leo zase překvapil nízkou siluetou, prostupností a manévry, kterými velitelé praporu Leo 2a4 dokonale překvapil a zaskočil (proto vyhrál). Mít špičkový tank je jen polovina úspěchu, další polovina je správné využití jeho potenciálu. K Puma- tím lepším pancířem než má Leo je myšlena nová jakost legované oceli a kombinace i jiných ochran (era, akt. ochr., slat.) - Puma ale nemá čelní odolnost 1000-1300 RHae proti kumul. a podkaliber.- to by musela vážit 100 t.

  • CerVus
    07:18 06.03.2017

    Nejlepší cestou pro nás by byla kombinace zhruba 80ti AGS s modernizací nějakých 80ks t72 na standard Pt-16. Ukrajina od Polska získala licencí na předchozí generaci, takže by neměl být problém, aby se tanky modernizovaly u nás. Nemá smysl vymýšlet vymyšlené. Cokoli jiného bude v násobcích nákladů. Zároveň se můžeme zapojit do programu leo3. Co můžeme nabídnout teď je otázka. Po zkušenostech s modernizací 72 už by jsme na tom mohli být jinak.

  • Grull
    04:52 06.03.2017

    A jak je na tom vývoj Leo3? Pouze teorie, nebo se již něco děje? Že by jsme se přidali a postavili u nás výrobní linku.
    Byla by po nich asi poptávka a když by se vyrobili pro nás, zbytek by byl na kšeft :-)

    100-200x Leo3 s 130 vysokotlakým kanónem :-)

    Oki, Sci-Fi a jdu spát :-)

  • KóĎA
    04:15 06.03.2017

    RiMr71: když můžou Finové kupovat jihokorejské samohybné houfnice, není to k jihokorejskému tanku zase tak daleko :-)

  • semtam
    02:50 06.03.2017

    RiMr71

    Díváte se na to špatnýma očima. Prakticky vzato, Merkava se v Kolumbii potýkala s problémy s průchodností. Jenže je zde otázka, zda za to mohl podvozek (byli o něm zmínky) či pouhá hmotnost tanku či nedostatečný výkon motoru.

    Myslím, že se nemá v tom cenu vrtat, pokud by AČR projevila o Merkavu zájem, tak by ji sem dotáhli a projeli. Lepší řešení není. Výrobce bude nedostatky bagatelizovat, neúspěšný kupce se zase bude vymlouvat. V tom nám nepomůžou žádný tabulky, tak to tolik nedramatizujte.

    A zase opět, jednalo by se o nový tank. Jeho jednotková cena se prý pohybuje okolo 6 mil. dolarů. Což je docela příznivý. Ale zase budou na to i tak peníze?

    Nevím, co vám příde šíleného na korejským tanku??? Asi jste trochu zaspal dobu. Představte si, že Polsko se rozhodlo pro svoji houfnici Krab pořídit korejský podvozek z houfnice K9. Finsko a Estonsko společně kupují korejské K9. Finsko za 48 kusů zaplatí 146 milionu eur. Estonsko slíbilo minimální odběr 12 kusů a teď se podržte Estonsko nakoupí kusy použité. Je možné, že i Finsko dostane uloženky a prodej K9 je na spadnutí také v Norsku.

    Myslíte, že je to šílené? Je to sci-fi? Ne, tohle je realita. Může se vám to nelíbit, ale tak to je.

    Tím pádem, pokud by ČR chtěla obměnit tanky a neměla by peníze na nové, tak by se musela podívat na uloženky. Na dostupném trhu je Sabra, Abrams, K1A2 (A1). Leopard mimo Španělska nikdo nenabízí.

    A prakticky vzato, Sabra je je v současné době na dobré úrovni, jen modernizační potenciál je menší (myšleno k základnímu pancíři), Abrams je drahej na provoz. K1A2 je z nich nejvhodnější. Challenger a Leclerc nepočítám, protože sami o sobě budou pravděpodobně drahý.

    Další cesta je Ukrajina a Čína. Ale to bychom si museli tank na jejich základě postavit sami. je to sice také možnost, ale má svá rizika hlavně Ukrajina.

    P.S: Aby jste mi rozuměl, já tu nijak nelobuju za konkrétní typ, jen tu polemizuju s vhodným řešením. Na takovéto věci by jsme se měli dívat prakticky a ne dětinsky.

  • RiMr71
    01:50 06.03.2017

    ...a když už jsou tu "šílené" scénáře jako korejský tank - co takhle licenční výroba T-14 s powerpackem a kanonem a elektronikou z L2?
    Já vím, šílené... Ale ne míň, než korejský nebo japonský tank...

  • RiMr71
    01:47 06.03.2017

    "I když Merkavu IV považuji za jeden z nejlepších MBT (a pravděpodobně by byla za relativně dobrou cenu), ale spolu s Namerem jsou na naši infrastrukturu moc těžké a s menší pohyblivostí."

    Tahle "písnička" se tu (a nejen tady) objevuje furt a dokola, občas proložená jakýmisi neurčitými "směroplatnými" zmínkami o Kolumbii (to jako budeme když tak válčit v Boubíně?) bez bližších detailů a přesto se pokaždé snažím z nositele těchto tvrzení dostat nějaká "čísla", tak jsem doposud nebyl úspěšný. Vždycky se jen plácne "Merkava je moc těžká a pomalá a neprůchodná" a okamžitě se vyřazuje s diskuze, ve které často překvapivě zůstávají exoti jako CH2, nebo korejské tanky pro hobity...

    Tak jak a čím je tedy Merkava tak fatálně deklasována pro naše podmínky, ve srovnání se zmiňovanými vhodnějšími adepty, jako L2A?, M1A?, T-? ?
    Jaké je porovnání:
    - rozměry
    - max hmotnost
    - plošné zatížení terénu
    - max rychlost (vpřed i vzad)
    - akcelerace
    - dojezd
    - světlá výška (?)

    či další údaje, které z Merkavy pomalu dělají tank který se, slovy luftJardy "nad ČR ani neotočí"?

  • KOLT
    00:16 06.03.2017

    semtam, souhlasím s tím, že bych také raději viděl na nových BVP něco výkonnějšího. Ale zrovna Turru bych nechtěl ani na KBVP, nic proti, ale její výkony za Samson Mk. I kupříkladu v senzorovém vybavení, alespoň pokud vím, zaostávají. A spolehlivost Turry prý také není zrovna k chlubení. Osobně nejsem přesvědčený, že je Samson Mk. I takový šunka nevhodná do našich krajů, za jakou ji mnozí mají. Řeči o jejím očesání při prvním průjezdu křovím jsou skutečně jen řečmi ;-)

    Proti 2A42 v principu nic nemám. Má oproti Bushmasteru své výhody (levnější munice, vyšší rychlost palby proti vzdušným cílům) i nevýhody (citelně slabší výkon, menší výběr moderní munice).

    Jestli je 30 mm málo nebo ne, neumím kvalifikovaně posoudit. Samozřejmě bych byl raději za silnější variantu. Zvlášť, když u 40mm munice je výkon ve vzduchu explodujících granátů skutečně výrazně vyšší. Na druhou stranu nevím, zda to stojí za logistické problémy a vyšší cenu, to by musel posoudit někdo s podstatně lepším vhledem do problematiky jako takové a do situace AČR.

  • KOLT
    00:08 06.03.2017

    Kruci, teď jsem si smazal příspěvek. Tak jen v krátkosti. Odolnost MBT, byť i staršího, bude v mnoha směrech určitě lepší, zvlášť proti podkaliberní munici. Nicméně proti kumulativní na tom může být i lépe (moderní kompozitní pancíř, moderní reaktivní pancéřování, nemluvě o případné aktivní obraně). Rozhodně bych ale Pumu nepodceňoval. A to už vůbec nemluvíme o těžkých BVP jako Namer či T-15.

    Také jsem přesvědčen, že MBT mají nezastupitelnou úlohu a ani moderní kvalitní BVP/AGS je nemohou plnohodnotně zastoupit. Nicméně jakékoliv další cpaní peněz do T-72M považuji v našich končinách za plýtvání prostředky. To i ty Sabry by byly lepší řešení. Nebo raději koupit víc houfnic a minometů. Nejraději samozřejmě moderní MBT :-)

  • logik
    23:44 05.03.2017

    T72 je sice tank, ale ta varianta, co máme my, měl slabší pancíř již v době vzniku. Proti "tankům 21. století" na tom nebude o tolik líp, než BVPko.

    Další věc je, že cena upgrade by byla příliš velká - měnil by se skoro jistě kanón, stabilizátor, atd.... Okolo již nikdo 72 neprovozuje, kdo by si upgrade od nás chtěl koupit, takže bychom to všechno táhli samy....

    T72 má určitě smysl dotahat a furt má nějakou bojovou hodnotu, ale cpát do něj další peníze je IMHO blbina. Dopadlo by to ještě hůř, než ten upgrade na M4: hodně peněz za málo muziky.

  • Marthy
    22:56 05.03.2017

    Kolt-mě by to velmi překvapilo.Co jsem o Pumě četl tak v nejlépe pancéřované variantě odolá údajně RPG pancéřovkám, a "některým druhům"protitankové munice,hádám že myslí starší kumulativní.Proti moderním podkaliberním bude hádám bez šance.Třeba ta T-72CZ bude určitě čelně daleko oddolnější proti zásahům z tankových děl a moderním PTŘS.
    Myslím že pro Pumu by byl velmi nebezpečný protivník i BMP 3,a nedej bože že by potkala T-90 a sami by byly bez podpory svých tanků.
    Ve zkratce ta Puma je skvělé BVP,ale tanky nenahradí a v boji proti nim bude v nevýhodě.

  • semtam
    22:08 05.03.2017

    KOLT

    Také jsem měl na mysli Samson MK. 2 s RCWS se již nepočítá.

    Ohledně ráže se shodnem, že 40mm teleskop :) by byla super. Reálnější a dostupnější je 35mm, jenže asi zvítězí unifikace a zavedeme 30mm. Ráži 30mm již považuji pro nová BVP jako nedostatečnou.

    Osobně považuji za chybu zavedení věže RCWS, její proporce se naprosto nehodí do evropské krajiny. Dle mého názoru by vhodnou věží byla TURRA-30 s kanonem 2A42. Jenže v té době ještě nebyla vyvinuta... A proč 2A42? Z důvodu domácí výroby a nízkých nákladů. Pandury nejsou určeny pro přímý boj, jsou to vlastně takový autobusy pro pěchotu s možností palebné podpory. Tudíž levná věž by byla na místě. Ušetřili by se finance a ty následně by se mohli promítnout do výzbroje BVP (40 mm). Jen taková hypotéza.

  • KOLT
    22:04 05.03.2017

    Marthy, ten tank je ale furt problematický. A s ohledem na to, že se jedná o versi M, není jeho pancéřová ochrana žádná hitparáda. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby na tom Puma s maximální dostupnou pancéřovou ochranou byla lépe... Za mě, než znovu modernizovat Téčka, to raději AGS.

  • KOLT
    22:02 05.03.2017

    S tím podvozkem Merkavy je to otázka. Jasně, že v Kolumbii už s ním mohly být velké problémy, ale ČR jaksi není v pásmu tropických pralesů, takže máme zase jiné požadavky. Pokud s tím nebudeme chtít dělat radost ochranářům na rašeliništích, tak nějaké zběsilé brodění v bahně "až po vršek věže" asi nehrozí. Takže úpravy by dost možná nebyly potřeba vůbec, nebo jen minimální. Přiznávám, že tomuhle ovšem po praktické stránce prd rozumím. Nicméně když si vezmu, jaká kouzla se dají dělat s podvozky běžnějších vozidel (a tím nemyslím jen Octavia 4x4), tak si říkám, že možná by k přizpůsobení na naše podmínky stačily poměrně drobné úpravy a jiné "naladění". Ono ani v Izraeli není všude kamenitý povrch, jsou tam i písky, kupodivu mokřiny. A hlavně cesty a města... U nás by tanky s velkou pravděpodobností také nebojovaly na boletických rašelinných loukách, nýbrž převážně v kulturní krajině a v okolí měst....

    Mám podezření (možná chybné, kdo ví), že Izraelci nám prostě chtěli vnutit Sabry... Možná, kdybysme hned řekli, že nechceme jen 30 tanků, ale třeba 60 a k nim 200 Namerů, tak by se celá debata odehrávala jinak.

    PS: Už to tu zaznělo několikrát, ale problém s asijskými tanky, krom oné exotičnosti, je prý také ve velikosti vnitřního prostoru....

  • Marthy
    21:58 05.03.2017

    Kbyž se armádě bude jednat o poměr cena/výkon bude opravdu nejoptimálnější modernizovat stávající a skladové T-72.Mám na mysli hloubkovou modernizaci,vytvořit z něj něco jako T-72 B3M.Stovka takto upravených tanků by byla slušná síla.a nestálo by to zdaleka tolik jako nové stroje.

Stránka 1 z 4