Recon Strike Group vs. ruské mechanizované brigády

Německá Puma; větší foto / KMW

Americký plukovník ve výslužbě Douglas Macgregor je vlivný americký vojenský myslitel, autor knih a kritik současné podoby americké pozemní armády (US Army). Macgregor dlouhodobě bojuje za výstavbu tzv. průzkumných bojových týmů RSG (Recon Strike Group), které mají tvořit základní stavební kámen US Army.

Ozvěny Pouštní bouře

Macgregor je absolventem vojenské školy West Point. Během operace Pouštní bouře v roce 1991 velel  2. eskadroně “Cougar” 2. jezdeckého pluku (2nd Cavalry Regiment). V bitvě o 73. Východní (Battle of 73 Easting) během 23 minut s 10 tanky Abrams a 13 bojovými vozidly pěchoty Bradley zničil celou iráckou obrněnou brigádu (70 obrněných vozidel).

Vítězství nad iráckými jednotkami bylo zdrcující. Nicméně Macgregor v důsledku bitvy usoudil, že kdyby americké jednotky stály proti lépe vyzbrojeným a vycvičeným Rusům, výsledek by nebyl tak jednoznačný.

V roce 1995 Macgregor na základě dojmů z bitvy vydal knihu "Breaking The Phalanx", ve které doporučuje, aby jednotky americké pozemní armády byl přetvořeny do modulárně organizovaných, vysoce mobilních a vysoce soběstačných bojových týmů. Tehdejší náčelník štábu americké armády Dennis Reimer nařídil, aby kniha byla poslána všem generálům US Army.

Od té doby Macgregor stále bojuje za koncepci RSG a jeho myšlenky v armádě i Kongresu podporuje značné množství lidí, včetně republikána Johna McCaina.

Boje v Pobaltí

V roce 2015 Macgregor vydal powepointovou prezentaci s náčrtem střetnutí mezi americkou a ruskou obrněnou divizi v Pobaltí. Podle prezentace to pro americké síly v Pobaltí nedopadne vůbec dobře. “Porazit není správné slovo. Pravé slovo je totální zničení,” cituje Macgregora ve svém článku "Inside the Pentagon’s fight over Russia" z roku 2015 novinář Mark Perry.

Ostatně slova Macgregora potvrzují i simulace NATO z prosince 2016 - jednotky NATO budou podle simulace schopny bránit Pobaltí před ruským útokem po dobu maximálně 60 hodin.

Klíčem k úspěchu Rusů je boj v pro ně výhodných geografických podmínkách a malá hloubka bráněného území. Zjednodušeně řečeno - americkým jednotkám dojde brzy palivo a Rusové zničí zásobovací jednotky s palivem. Například brigády ABCT (Armored Brigade Combat Teams) s tanky Abrams mají dostatek vlastního paliva na den až den a půl bojů, pak musí dočerpat palivo od zásobovací brigády.

Podle simulace (metodologii simulace ale Macgregor nezveřejnil) ruské nezávislé brigády o 23 000 mužích zničí americké BCT brigády (Brigade Combat Teams), tj. obrněně ABCT, Stryker SBCT, pěchotní IBCT a podpůrné brigády o 24 000 až 28 000 mužích během pěti dnů.

Naproti tomu dvě brigády RSG o 11 000 mužích se rozhodně ubraní ruským jednotkám a jedna RSG o 5500 mužích se bude schopna úspěšně bránit ruským jednotkám. RSG dominuje díky "nahuštěné" palebné síle, rychlému velení a značné palivové volnosti ve vedení manévrového boje (útoky na křídla, do zázemí, atd.)

Velká tonáž a nízká palebná síla BCT

Americké jednotky by musely válčit nejen proti ruským mechanizovaným formacím, ale “také proti sofistikované protivzdušné obraně (PVO), balistickým raketám a akcím speciálních jednotek.””Jde o nové bojiště, kde nikdo nepřežije pod 25 000 stop (7620 m - pozn.red.”)," uvedl plukovník v záloze David Johnson.

Prezentace ukazuje čtyři scénáře útoků Rusů na Pobaltí - ve dvou US Army nasazuje své BCT v dalších dvou RSG. Podle Macgregorova scénáře budou BCT zničeny, naopak RSG se Rusům ubrání.

Cílem Macgregora je v RSG zejména zjednodušit velení a přenést více odpovědnosti (možnost použít větší palebnou sílu) na nižší velitele - více palebné síly, rychlejší rozhodování, to vše pod jednodušším velením. “Pokaždé, když nasadíme divizi, nasadíme divizi 1000 vojáků a důstojníků do ústředí velení,” říká Macgregor a popisuje bojové jednotky pozemní armádu USA jako “devítičlennou veslici, kdy čtyři lidi řídí, čtyři udávají tempo a dva veslují.”

RSG musí soustředit maximální palebnou sílu, co do nejnižší celkové tonáže obrněných vozidel brigády. Výsledkem mají být mnohem lehčí (na palivo nenáročné) a mobilnější obrněné jednotky, která budou mít stejnou nebo vyšší palebnou sílu. Jednoduše řečeno - obětovat pancíř ve prospěch palebné síly.

Macgregor vs McMaster

Macgregor má v Pentagonu hlavního odpůrce v podobě generálporučíka H.R. McMastera, který velí Centru integrace schopností Armády Spojených států ARCINC (United States Army Capabilities Integration Center).

McMaster sloužil během bitvy o 73. Východní pod Macgregorem, ale v armádě byl úspěšnější než Macgregor, který odešel ze služby již v roce 2004, když ho minulo povýšení na generála. Média ráda spekulují o nevraživosti mezi oběma muži a dokonce spekulují o podílu McMastera na odchodu Macgregora ze služby.

Je zde také další klíčová proměnná v poslední době - Donald Trump zvolil generálporučíka McMastera novým poradcem národní bezpečnosti. Tradičně jde o jednu z klíčových postav administrativy amerických prezidentů. 

Puma v akci

Oba muži se neshodují především s délkou bojů, které pozemní síly v příštích válkách povedou. RSG má mít vlastní zásobu munice, paliva a jídla na rozhodujících sedm až čtrnáct dní bojů.

Podle McMastera ale armáda musí bojovat mnohem déle a zajišťovat dobyté území po zničení protivníka - ohání se přitom zkušenostmi v Iráku a Afghánistánu. McMaster tak vidí současnou podobu BCT jako ideální.

“Myslím si, že si s Dougem rozumíme víc, než si myslíte,” řekl pro magazín Politico McMaster. “Říká, že armáda potřebuje větší koncentraci ničivosti a mobility. Souhlasím. Říká, že naše formace mají mít větší přístup ke společným schopnostem (zpravodajské informace, elektronický boj, letecká podpora, atd. - pozn. red.). Souhlasím. Říká, zjednodušte velení, s tím souhlasím také. To, co chci a co chce Doug je větší integrace ničivosti na nižší úrovně, například na úroveň praporu a více robustní a lepší ISR (zpravodajství, sledování, průzkum - pozn.red.). Ale je zde jedna oblast, kde se rozcházíme. Doug podceňuje naše požadavky na udržitelnost (kontrola oblasti v delším horizontu - pozn.red.) - a to je klíč.”

Další úhel pohledu - Macgregor tvrdí, že armáda se má soustředit pouze na boj a zničení protivníka. Nemá následně zajišťovat správu nebo “budovat národ” na dobytém území. McMaster naopak tvrdí, že úkolem armády je víc než nasazení do místa bojů, boj a zničení nepřítele, ale, že je nutné řídit území i v budoucnu a “připravit se na každou eventualitu.”

McMaster dává za příklad Irák. V roce 2003 americká armáda zničila početnější Sadámovou armádu, ale nedokázala následně kontrolovat situaci v zemí - ta se ale spíše zhoršovala špatnými rozhodnutími amerických politiků a úředníků, než chybou armády.

Takový přístup samozřejmě potřebuje větší počet vojáků. Není třeba jen vyčlenit vojáky pro boj, ale i další vojáky, které je nahradí po skončení bitvy. To si klade další personální nároky na výcvikové, logistické nebo velitelské jednotky. “Američané musí pochopit, že se od nás očekávají politické výsledky (nejen zničení nepřítele - pozn. red.), a to vyžaduje nějaké zdroje,” říká McMaster.

Dalším příkladem je válka v Koreji v 50. letech minulého století. Podle McMastera se Jižní Korea stala jednou z nejúspěšnějších ekonomik na světě nejen proto, že Američané pomohli porazit Severní Koreu, ale že také následně udržovali na Korejském poloostrově stabilitu.

Macgregor však trvá na svém: ”Není (US Army - pozn. red.) vedena, vybavena a školena pro high-tech, integrovaný konvenční boj, s o něco početnějším nebo v některých případech kvalitativně nadřazeným protivníkem na místě vybrané protivníkem (viz Pobaltí - pozn. red.). V simulacích to je Rusko. Ale snadno to může být Čína.”

RSG brigády

Základní platformou RSG jsou střední pásová vozidla. Ve své koncepci Macgregor vysloveně uvádí německé bojové vozidlo pěchoty (BVP) Puma.

Díky výkonnému motoru lze německé obrněnce osadit bojovou věží s tankovým kanónem ráže 120 mm nebo dokonce kanónem ráže 130 mm. Nabízí se například věž BAE Systems projektu lehkého tanku M8 Armored Gun System.

RSG získá vlastní letecké křídlo s bitevními vrtulníky Apache, dopravními stroji Blackhawk a čtveřicí taktických průzkumných dronů s doletem 1000 km (výdrž až 18 h).

Poslední prezentace konceptu RSG z října 2016. / BURKE-MACGREGOR GROUP

V jedné RSG brigádě s počtem 5500 lidí má sloužit 161 vozidel s dělem ráže 120 mm, 242 BVP s 30mm kanónem, 60 samohybných minometů (120 mm), 36 velitelských vozidel a 23 systémů blízké protivzdušné obrany (PVO) s kanóny ráže 35 mm - vše na platformě Puma.

Palebnou podporu zajistí zejména 12 samohybných raketometů MLRS, 24 bitevních dronů (případně "kamikadze" dronů), 18 odpalovacích vozidel PVO se střelami středního dosahu (např. NASAMS 2), 12 bitevních vrtulníků Apache a 30 vozidel návodčích palby a návodčích kompletů PVO.

Bojovou podporu zajistí 12 Blackhawků, osm mostních vozidel a 12 protiminových vozidel. Zabezpečení pak 58 vozidel pro evakuaci zraněných, 48 pojízdných dílen, 228 nosičů kontejnerů a 132 cisternových vozidel (palivo i voda).

Dodejme, že palebnou a leteckou podporu zajišťují BCT samostatné dělostřelecké a letecké brigády pozemního vojska.

Ve výsledku má RSG 12x větší palebnou sílu než BCT (bez ohledu na typ), a pět krát lepší poměr palebné síly na celkovou tonáž.

Podle Macgregora v palebné síle dominují BVP Puma nad současnými BVP Bradley a nové samohybné minomety nad minomety M1064. Ničivost RSG významně vzroste i díky použití bitevních/kamikadze dronů a raketometů MLRS.

Výstavba a personální/technické vybavení 4 RSG má přijít na 21,4 miliardy dolarů.

Zdroj: Politico

Nahlásit chybu v článku


Související články

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů v Sýrii tanky německé výroby Leopard 2A4. Za ...

Táborský Svatováclavský prapor prověřilo cvičení v zimních podmínkách

Vojenský újezd Boletice se stal prostorem pro zahájení výcviku 42.mpr. Rok 2017 bude náročný pro ...

Generál Mattis americkým ministrem obrany: Co přinese ozbrojeným silám?

Náčelník generálního štábu Americké armády (US Army) Raymond Odierno oznámil v dubnu 2015, že ...

ANALÝZA: Minomet - trpaslík se silou obra

Minomet má mezi zbraňovými systémy unikátní postavení. Jedná se o velmi lehký a jednoduchý zbraňový ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • KOLT
    16:31 05.03.2017

    Lukas, také myslím, že by nová BVP měla mít z důvodů unifikace věž Samson Mk. 2. Jen bych každopádně požadoval možnost střelby programovatelnou municí. Tato sice není v případě ...Zobrazit celý příspěvek

    Lukas, také myslím, že by nová BVP měla mít z důvodů unifikace věž Samson Mk. 2. Jen bych každopádně požadoval možnost střelby programovatelnou municí. Tato sice není v případě Bushmasteru tak precizní jako u německého řešení, ale furt lepší než nic. Čímž netvrdím, že by se mi nelíbila kupříkladu teleskopická munice a 40mm kanón z Francouzko-Britského programu. Ale pokud nebudeme dávat na armádu podstatně více peněz, je to pro nás utopie.
    Hlavně ať to má kvalitní senzorické vybavení a alespoň dvě ATGM.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    16:20 05.03.2017

    Rase, přesně tak, je to o penězích. Je kupříkladu možné postavit na podvozku Pumy (ale i jakéhokoliv jiného těžkého pásového BVP) vozidlo palebné podpory, které bude mít odolnost ...Zobrazit celý příspěvek

    Rase, přesně tak, je to o penězích. Je kupříkladu možné postavit na podvozku Pumy (ale i jakéhokoliv jiného těžkého pásového BVP) vozidlo palebné podpory, které bude mít odolnost na úrovní lehčích MBT. Prostě a jednoduše nebudou mít stejnou korbu jako BVP, nýbrž dostanou nějakou zmenšenou (nepotřebují výsadek), klidně s automatickou věží (což také zásadně sníží hmotnost). Tím se v pohodě dostaneme na odolnost starších MBT, v kombinaci s reaktivními pancíři a aktivní ochranou pak můžeme mít sakra odolnou potvoru, odolnější než T-72M4CZ. Otázka zní: "Kdo to zaplatí?" Stávající AGS bývají zpravidla vytvářena jako relativně jednoduchá úprava mateřského BVP. Pokud by kupříkladu USA nebo Německo vývoj takovéto konverse zafinancovaly, pak by to samozřejmě byla schůdná cesta i za cenu, že přijdeme o plnotučné MBT. Ale abychom to kvůli pár desítkám kusů platili my, myslím nemá absolutně smysl. Mmchd, pokud bychom šli cestou Merkava + Namer, tak vlastně vývoj platit nemusíme ;-)Skrýt celý příspěvek

  • Lukas
    16:18 05.03.2017

    Zarówno ASCOD jak i najnowsza wersja CV90 mają mieć nośność do 40-42 ton. Tyle że mają słabsze silniki niż w Spz Puma. Nowy BWP dla ACR może mieć wieże RCWS-30 - wówczas mamy ...Zobrazit celý příspěvek

    Zarówno ASCOD jak i najnowsza wersja CV90 mają mieć nośność do 40-42 ton.
    Tyle że mają słabsze silniki niż w Spz Puma.

    Nowy BWP dla ACR może mieć wieże RCWS-30 - wówczas mamy unifikacje komponentów (dość ważną bo to wieża jest najbardziej skomplikowana) - czyli oszczędności...

    Pytanie czy te pojazdy warto produkować na terenie Czech?
    Brytyjczycy kupując 589 ASCOD zdecydowali się tylko na produkcje silników (Rolls-Royce wyprodukuje na licencji silniki MTU 8V 199 TE21), oraz wież, które wyprodukuje Lockheed Martin UK

    Cały program Scout SV kosztuje UK 3,5 mld GBP, natomiast kontrakt dla
    Rolls-Royce to tylko 80 mln Euro
    a dla LM UK - 1 mld USDSkrýt celý příspěvek

  • Rase
    14:46 05.03.2017

    petres: pěkně sepsáno. V případě zájmu by se určitě dalo výrazně překopat i CV90, stačí se podívat, jak si Britové překopali ASCOD do zcela nové podoby s hmotností až 42 tun ...Zobrazit celý příspěvek

    petres: pěkně sepsáno. V případě zájmu by se určitě dalo výrazně překopat i CV90, stačí se podívat, jak si Britové překopali ASCOD do zcela nové podoby s hmotností až 42 tun (přitom Uhlan váží jen 28 tun). Všechno je to o penězích. Co se týče odpružení podvozku, tak BAE je na tom momentálně asi nejlépe, díky aktivnímu systému tlumení: http://www.armadninoviny.cz/un...
    Pokud by se tedy kupovala nová vozila, tak by tuto technologii měly mít. Přeci jen u nových vozidel je velká výhoda v tom, že oproti modernizaci starých vozidel (jako ve švédsku atd.) si můžeme stroj poskládat podle toho jak se nám to hodí a nemusíme řešit co ze starých komponentů si necháme a co vyměníme. Stejně nic moc neušetříme. U CV90 jsem spíš zvědavý na to, jak chceme řešit věž, konkrétně osazení PTŘS - předpokládám že je budeme chtít mít i na BVP. Pokud by zůstala původní věž, tak vzhled CV9040 BILL není moc kompaktní. Konstruovat novou věž by asi šlo, ale museli bysme si to zaplatit, případně použít nějakou jinou věž (na trhu jich je více než dost).Skrýt celý příspěvek

  • petres
    10:29 05.03.2017

    I když Merkavu IV považuji za jeden z nejlepších MBT (a pravděpodobně by byla za relativně dobrou cenu), ale spolu s Namerem jsou na naši infrastrukturu moc těžké a s menší ...Zobrazit celý příspěvek

    I když Merkavu IV považuji za jeden z nejlepších MBT (a pravděpodobně by byla za relativně dobrou cenu), ale spolu s Namerem jsou na naši infrastrukturu moc těžké a s menší pohyblivostí. Jako lepší vidím jít cestou AGS + IFV na společném podvozkus hmotností 37 - 42 t. Paledná síla je stejná jako u MBT, ale taktickému nasazení AGS, jehož předností je větší pohyblivost, musí dominovat manévr. Což činí velké nároky na velitelský sbor až po úroveň velitelů rot a čet. Tam bych viděl jeden s potencionálních problémů. Když jsem u velení - RSG by mělo mít "pouhých" cca 5 500 mužů, ale koncentruje sílu zhruba současné divize včetně vrtulníků a střel s dosahem 100 - 200 km. To znamená, že její velitel musí umět tohoto potenciálu využít a mimo jiné musí být jednotka perfektně secvičená. Jako nesmyslný se mi zdá náš systém, kdy podpůrné jednotky nejsou organickou součástí brigády a byly by přiřazeny až v případě nasazení. Přitom naprostá většina bojových operací je nemyslitelná bez těchto podpůrných prvků) Cvičí se součinost na úrovni praporu, ale na úrovni brigády minimálně. Prostě jednotka tohoto typu potřebuje nejenom kvalitní velení, co nejlepší ISR, velkou palednou sílu, kvalitní logistiku, ale i maximální součinost, aby se v maximální míře uplatnila síla zbraní, jež jsou součástí jednotky. (proto je mimo dobře, že naše 4.brn může cvičit v rámci vyššího organizačního stupně třeba s těmi Němci a Rumuny.)

    K té vysoké manévrovatelnosti několik postřehů - Puma má sice asi nejlepší předpoklady k přestavbě na AGS (on ten podvozek byl již od 80.let vyvíjený pravě pro společnou platformu i s ráží 120 mm) tudíž má (mimo Namera) největší nosnost (až 43 t) a poměr hmotnost/výkon (řada motorů MTU 892, 8 a 10 válce, zatím 800 kW, 6 st. převodovka Renk, CV90 jenom 4 st.) ze současných IFV, ale myslím že platforma CV90 (ASCOD) je schopná podobných výkonů, i když jako omezení vidím současné maximum CV90 35t/595 kW (moc bych si přál aby bylo možné hmotnost zvednout na 40+ t a zabudovat silnější motor). ASCOD má zatím maximum 42t a nejsilnější motor pokud vím 600 kW). I když Puma má hydropneumatické odpružení, v kvalitě jízdních vlastností podvozku je v současné době na špici CV90, má nejenom pryžové pásy (ASCOD již také, pokud vím Puma zatím ne), což dle výrobce SOUCY (velmi doporučuji projít si jeho web, max. hmotnost vozidel na jeho pásech byla v roce 2016 již 45 t) oněch pásů znamená zvýšení max. rychlosti 8 - 10 km/h, ale i aktivní odpružení (srovnávací videa klasika/aktivní jsou zajímavá), které má zvedat rychlost zejména v terénu až o 40%. Takže představa CV90 s 120 mm kanonem s kvalitní stabilizací, využívající maximálně kvalit podvozku a systémem aktivní ochrany je jistě lákavá. Cena bude jistě vyšší (jako všechny stále modernější zbraně), ale bude podle mne stále menší než u nejmodernějšího MBT a provozní náklady stále kolem 2/3.
    Co se týká poměru ceny AGS/MBT odhadoval bych pořizovací i provozní náklady na cca 2/3.

    Jako slabší místo ani ne tak konceptu, jako konkrétní výzbroje RSG, je velkých podíl AGS, které vidím jako vhodné na rozlehlé, volné prostory Pobaltí, ale nejsem si jistý, jak by se uplatnily ve větších zastavěných aglomerací. Pro AČR bych viděl jako dostačující cca 84 ASG (a hlavně 12+2 tankové roty, 12 členná sestava je variabilnější než 10 členná, což se hodí právě pro podporu pěchoty). Otázka je složení bojových praporů - americký vzor 2 tankové + 2 mechanizované roty na prapor (současný ABCT) a 3 -4 stejné prapory nebo britský ( a dá se říci i německý) vzor, kterého se zhruba držíme nyní - 1 tankový, 2 mechanizované (pásové) a 1 motorizovaný (v německém případě alespoň mechanizovaný kolový). Je otázkou, jestli absence kanonových houfnic v současné verzi konceptu je správná, osobně si myslím, že mezi 10 km až 40 km jsou hofnice nazastupitelné, obzvlášť pro AČR.
    Myslím si, že uváděná palebná síla střel 24 TARES s cca 20 kg hlavicí se nadhodnocená. Nicméně posun ve schopnostech to je, dává možnost až do hloubky 200 km napadat protivníkova slabá místa (velitelská stanoviště, zásobovací konvoje) již na úrovni brigády a drží tím spolu s aktivními manévry bojových praporů protivníka pod stálým tlakem (takže žádná mentalita zákopů 1. války).Skrýt celý příspěvek

  • Tecka
    10:29 05.03.2017

    Dajcie pożyczkę Grekom wzamian za leopardy ;)) A KMW czegos nie ma na sprzedaz? Lukas: w hucie grzebia ale podobno nie sami ,moze jest szansa? I niby na MSPO chca cos pokazać... Zobrazit celý příspěvek

    Dajcie pożyczkę Grekom wzamian za leopardy ;)) A KMW czegos nie ma na sprzedaz?
    Lukas: w hucie grzebia ale podobno nie sami ,moze jest szansa? I niby na MSPO chca cos pokazać...Skrýt celý příspěvek

  • CerVus
    09:56 05.03.2017

    semtam: Když se řešily ty Španělské A4, tak nám Izraelci nabídli Sabry. Oni už je mají v zálohach. Ani netuším jestli to jsou všechno MK II nebo i nějaké MK III. Turci mají něco ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam: Když se řešily ty Španělské A4, tak nám Izraelci nabídli Sabry. Oni už je mají v zálohach. Ani netuším jestli to jsou všechno MK II nebo i nějaké MK III. Turci mají něco mezi I a II.Skrýt celý příspěvek

  • Lukas
    09:46 05.03.2017

    A może tak pomyśleć "o wielkim skoku"? Dziś ACR nie kupi czołgu - na dziś trzeba kupić systemy przeciwlotnicze, (ok. 0,5 -1,0 mln USD - w zależności od "wariantu" programu budowy ...Zobrazit celý příspěvek

    A może tak pomyśleć "o wielkim skoku"?
    Dziś ACR nie kupi czołgu - na dziś trzeba kupić systemy przeciwlotnicze, (ok. 0,5 -1,0 mln USD - w zależności od "wariantu" programu budowy "tarczy Czech")
    nowe wozy piechoty, (BVP-2 - zmodernizować noktowizje, łączność i do rezerwy )
    artylerię, (oprócz haubic potrzeba systemu MLRS)
    śmigłowce (trzeba pomyśleć o koncepcji całej floty ACR)
    środki przeciwpancerne (nowe granatniki, więcej ATGM)

    Jest na co wydać pieniądze...

    A za kilka lat może lepiej zainteresować się projektem "czołgu przyszłości" np. niemiecko-francuskim - "leopardzie 3"

    Myślę, że jasna deklaracja zainteresowania może skutkować korzystnymi warunkami zakupu i eksploatacji nowoczesnych i perspektywicznych pojazdów.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    08:57 05.03.2017

    logik, koupit Abrams s dieslem sice jde, ale pak je otázkou cena...

    logik, koupit Abrams s dieslem sice jde, ale pak je otázkou cena...

  • KOLT
    08:57 05.03.2017

    Kozlus to shrnul dobře. Ch 2 nemá smysl, protože je jich málo. I kdybychom jich pár desítek dokázali koupit, v případě konfliktu není odkud brát další. Leclercy nejsou a linku ...Zobrazit celý příspěvek

    Kozlus to shrnul dobře. Ch 2 nemá smysl, protože je jich málo. I kdybychom jich pár desítek dokázali koupit, v případě konfliktu není odkud brát další. Leclercy nejsou a linku kvůli nám neotevřou. Abramsů je dost, v případě většího konfliktu by navíc Amíci vcelku v pohodě dokázali buď dodávat další nebo rozjet znovu výrobu, podle intenzity vlastního zapojení v konfliktu. Starší Leopardy ve slušném stavu už nejsou, ale nové se dají v pohodě vyrobit, jen stojí nekřesťanské peníze. V obou případech bychom samozřejmě byli v silné závislosti na dodavateli, tedy USA či Německu – pokud by se jim naše politika nelíbila, prostě by nám přestali dodávat ND či nedodali nové stroje. Tohle by v případě Merkavy bylo asi o něco mírnější, protože Izraelci obecně nejsou tak "politicky nároční".

    Kozlus, ona ta cena Leopardů pro nás by nebyla o moc menší, protože bychom do ní museli započítat krom tanků kompletně zázemí včetně vyprošťovacích tanků ap. Což ale platí i pro jakýkoliv těžký tank, tedy i pro Merkavu či Leopard.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    00:09 05.03.2017

    Kozlus Ta cena Leo2 pro Katar bude odpovídat, taky se mi zdá, že šejky dost natáhli, ale munice a všechno kolem tak či tak zaplatí celý tank. Srbové tanky nenabízí, mají jen ...Zobrazit celý příspěvek

    Kozlus

    Ta cena Leo2 pro Katar bude odpovídat, taky se mi zdá, že šejky dost natáhli, ale munice a všechno kolem tak či tak zaplatí celý tank.

    Srbové tanky nenabízí, mají jen projekt M-20 UP1 dost podobný konceptu T-14, spíš z něho vychází.

    Kde nám Izraelci nabízeli M60, to mi nějak uniklo. DíkSkrýt celý příspěvek

  • Kozlus
    23:55 04.03.2017

    Jo a do M1A2 neni problem dat naftovej motor, ale je otazka, jestli by ta prestavba pro tech par nasich tanku mela smysl.

    Jo a do M1A2 neni problem dat naftovej motor, ale je otazka, jestli by ta prestavba pro tech par nasich tanku mela smysl.

  • Kozlus
    23:53 04.03.2017

    Tanky: Challengeru 2 je jen par a nejspis ke koupi nebudou. Projdete si clanky, kolik toho chce UK prevest do rezervy a kolik modernizovat. Nebude dlouho trvat a budou hledat ...Zobrazit celý příspěvek

    Tanky:
    Challengeru 2 je jen par a nejspis ke koupi nebudou. Projdete si clanky, kolik toho chce UK prevest do rezervy a kolik modernizovat. Nebude dlouho trvat a budou hledat kazdej tank, stejne jako nemci ted.

    Abrams se novy nedelaji, ale je moznost repas z M1 na M1A2 a je otazka jaka verze SEP - mozna i Sep V3. Zaroven je to celkem levna sranda. Nekde na palbe se to resilo a v Zalivu staty nakupovali M1A2 + zazemi + nahradni dily + munice+dalsi veci za dost smesny castky. Jestli si spravne pamatuju, tak kus s timhle zazemim vysel nekde okolo 4-5M dolaru. Kompletne zgeneralkovanej, jako novej.

    2A7 Ojety nejsou, nebo v dost silenym stavu. Novovyroba se odhaduje na 12+M dolaru.
    "Kozolus: Qatar nakoupil 62ks A7+ za 2.348.000.000 USD. A to je kontrakt ze 2013, takže cena už je zase jinde."
    To jako 37M dolaru za kus? Neni tam o nulu vic? Tohle je nesmysl. Ano, vycvik, zazemi, munice, ND, par stovek mechaniku na kompletni servis cenu dost zvedne, ale takhle?

    Leclercku taky neni moc a uz se nevyrabi.

    Merkava: Na palbe se resilo, ze za cenu Leosa 2A7 muzeme dostat Merkavu+Namer a k tomu kupu ND a munice. Jenze Izrael nam nabidl jen ty modernizovany M60...

    Modernizace Tecek bych sem vubec netahal, hlavne ne ve spojeni s UA - to uz se radsi podivat, co maji Srbove.Skrýt celý příspěvek

  • Lukas
    23:07 04.03.2017

    Brytyjski CR2 - nie ma mowy. - nie jest produkowanym Brytyjczycy mają ich bardzo mało. Nie jest to udany czołg - i wiedzą o tym nawet Brytyjczycy T-84 - może pare lat temu miał ...Zobrazit celý příspěvek

    Brytyjski CR2 - nie ma mowy. - nie jest produkowanym Brytyjczycy mają ich bardzo mało. Nie jest to udany czołg - i wiedzą o tym nawet Brytyjczycy

    T-84 - może pare lat temu miał sens - ale teraz? Jakość przemysłu ukraińskiego nie jest wysoka - teraz podczas wojny jest gorzej... Na potrzeby kontraktów np. z Pakistanem wykorzystano komponenty ze starych "wycofanych" T-80UD

    Choć może czołgi T-80UD z Korei Południowej? (+ modernizacja)
    Tyle że tu podobnie jak z innymi wozami z armatą 125 mm jest jeden problem - nowoczesna amunicja

    Z używek są hiszpańskie leopardy A4 (ale tutaj od razu trzeba remont + modernizacje)
    Albo leclercki - jeśli Francuzi zechcą sprzedać...

    Puma- czołg nie musi oznaczać normalny kadłub Pumy + wieża...
    Jaki problem zamontować silnik z tylu? - jak T14 i T-15 oba kadłuby są zunifikowane, mają takie same power-packi, zawieszenie i inne element lecz inną "architektura..
    Tu chodzi o to że prz 42 tona można dziś zrobić czołg który byłby porównywalny z dużo cięższymi ale starszymi o ponad 35 lat MBT III generacji.

    Tyle że "lekki czołg" nie jest "tani czołg"
    Wraz z wojna na Ukrainie czas "promocji na czołgi" się skończył

    - Tecka. tak budują - demonstrator (lub dwa) które posłużą to pierwszych empirycznych testów - min. będą go wysadzać (test minoodporności)

    Do prawdziwego prototypu droga daleka. Niemcom Puma zajęła de facto lat 35, Szwedą dużo prostszy CV 90 ponad 10 lat. To i Huta będzie sie grzebać...Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    22:00 04.03.2017

    CerVus Ohledně české verze T-84 je to jen nápad. Trochu ho rozvedu :) Český T-84 by vlastně vycházel z T-72M4CZ, samozřejmě "modernizovaný" na soudobou úroveň. Tím by se ...Zobrazit celý příspěvek

    CerVus

    Ohledně české verze T-84 je to jen nápad. Trochu ho rozvedu :)

    Český T-84 by vlastně vycházel z T-72M4CZ, samozřejmě "modernizovaný" na soudobou úroveň. Tím by se snížila nákladnost na servis, školení, atd. pro nový typ tanku. Munice by zůstala ve stejné ráži, tak by probíhalo jen její pravidelné doplňování.

    je sice možné, že by jednotková cena tanku se vyšplhala, ale to ostatní by se snížilo a tím pádem by výsledná celková cena by mohla/měla být nižší než u konkurenčních typů. Navíc by část investic zůstala doma.Skrýt celý příspěvek

  • CerVus
    21:52 04.03.2017

    semtam: Tak já to beru, že to je balíček se vším. Ale tady se lidi kouknou na jednotkovou cenu, která tvoří třetinu sumy a pak podle toho plánují pro AČR sto tanků. To ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam: Tak já to beru, že to je balíček se vším. Ale tady se lidi kouknou na jednotkovou cenu, která tvoří třetinu sumy a pak podle toho plánují pro AČR sto tanků.
    To dostrojování 84 je podle mě také špatný nápad. Nebylo by jich tolik, aby konečná suma nebyla stejná jak u našich T72.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    21:43 04.03.2017

    CerVus

    To bude cena nejspíš s výcvikem, servisem, municí.

    Jo tanky jsou mastný. Pro ČR by bylo možná vhodné vhodné koupit "torzo" T-84 a dostrojit ho podle požadavků ČR.

    CerVus

    To bude cena nejspíš s výcvikem, servisem, municí.

    Jo tanky jsou mastný. Pro ČR by bylo možná vhodné vhodné koupit "torzo" T-84 a dostrojit ho podle požadavků ČR.

  • semtam
    21:39 04.03.2017

    logik Pokud pořídíš použitej Abrams, tak s největší pravděpodobností s turbínou. Nový Abrams bude asi o málo dražší než Leo. Challenger asi nemá cenu kupovat, protože jezdí jen ...Zobrazit celý příspěvek

    logik

    Pokud pořídíš použitej Abrams, tak s největší pravděpodobností s turbínou. Nový Abrams bude asi o málo dražší než Leo. Challenger asi nemá cenu kupovat, protože jezdí jen v pár kusech.Skrýt celý příspěvek

  • CerVus
    21:31 04.03.2017

    Kozolus: Qatar nakoupil 62ks A7+ za 2.348.000.000 USD. A to je kontrakt ze 2013, takže cena už je zase jinde.

    Kozolus: Qatar nakoupil 62ks A7+ za 2.348.000.000 USD. A to je kontrakt ze 2013, takže cena už je zase jinde.

  • logik
    21:30 04.03.2017

    Kolt: Proč Abrams provozně drahý? Pokud jde o spotřebu a cenu oprav turbíny, tak jde koupit s dýslem. A co britskej Challenger 2? Ne, že by asi vyšel nějak levnějc - a ...Zobrazit celý příspěvek

    Kolt: Proč Abrams provozně drahý? Pokud jde o spotřebu a cenu oprav turbíny, tak jde koupit s dýslem.

    A co britskej Challenger 2? Ne, že by asi vyšel nějak levnějc - a drážkovanou hlaveň rád nemám, jen mi ve výčtu schází - Britové se co vím rozhodli Challengerům prodloužit životnost do 2025, takže linky na ND fungujou a teda výroba v úpvahu přichází, ne?
    (Linka na Lecrecy je zavřená, tu by asi kvůli pár kouskům pro nás neotvírali, tam souhlas).Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 4 z 10