Ředitel Vojenského zpravodajství generál Jan Beroun: Nové kolegyně a kolegy hledáme neustále

Ředitel Vojenského zpravodajství generál Jan Beroun: Nové kolegyně a kolegy hledáme neustále
Ředitel Vojenského zpravodajství generál Jan Beroun / Archiv Ministerstva obrany (Zvětšit)

Ředitel Vojenského zpravodajství generál Jan Beroun v exkluzivním rozhovoru pro Armádní noviny mimo jiné uvedl, že co se týká pomoci Ukrajině, tak Česká republika i spojenci dělají, co můžou. Mezinárodní solidarita a vojenská pomoc zbourala ruské sny o snadném a rychlém vítězství. Zároveň se podrobně vyjádřil k situaci ohledně výběrového řízení k jejich organizaci. Uvedl, že Vojenské zpravodajství hledá nové kolegyně a kolegy neustále, nicméně sítem náročného výběrového řízení nakonec úspěšně projde zhruba 15 procent uchazečů. Vojenské zpravodajství se taktéž chystá rozšířit jednotku aktivní zálohy.

„Nikdy nesmíme vzdát spravedlivý boj pouze proto, že se situace zdá beznadějná – žádná moc na světě nemůže navždy zotročit lidského ducha.“ Motto, které je vytesáno pod urnou generála Františka Moravce, jehož ostatky byly repatriačně letos v dubnu i za Vaší přítomnosti převezeny z USA do České republiky a uloženy v kolumbáriu na čáslavském hřbitově. Předpokládám, že generál František Moravec a jeho odkaz je velkým vzorem pro příslušníky Vojenského zpravodajství?
Jednoznačně ano. Františka Moravce považuji za nejvýznamnější osobnost československého vojenského zpravodajství. Od první světové války za každých okolností sloužil své vlasti, ačkoliv ji musel několikrát opustit. Ve 30. letech minulého století i během druhoválečného britského exilu dokázal v těžkých momentech dělat správná rozhodnutí. Jsem proto moc rád, že se nám společně s rodinou podařilo dotáhnout do úspěšného konce převoz jeho ostatků z USA do rodné Čáslavi.

Generál František Moravec byl strůjcem operace Anthropoid. Odbojové operace, jejímž úkolem byla fyzická likvidace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha ze strany parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří ve Velké Británii prošli náročným vojensko-zpravodajským výcvikem. Od provedení operace Anthropoid letos uplynulo 80 let. Jak Vy osobně tuto část českých dějin vnímáte?
Jako velmi důležitou kapitolu naší historie. A současně jako největší úspěšnou odbojovou akci tohoto typu v okupované Evropě. V květnu 1942 se Německo vezlo na vlně vítězné euforie a bylo vojensky úspěšné. V tomto kontextu musel být atentát na jednoho z nejvyšších představitelů Třetí říše pro nacisty šokem. A byl to určitě i zásadní impuls k anulování Mnichovské dohody.

Nyní je to již skoro šest měsíců, co Rusko napadlo Ukrajinu a válka stále nekončí. Vojenské zpravodajství její vypuknutí nepřímo predikovalo již v roce 2019. Dostalo se Vašim zpravodajským zprávám sluchu od tehdejších příslušných politiků?
Ruská agrese nepřišla jako blesk z čistého nebe. Už od anexe Krymu v roce 2014 byla situace v této oblasti velmi napjatá. Na to jsme nejen my, ale i řada spojeneckých služeb, pravidelně upozorňovali. Politici nebrali naše zprávy na lehkou váhu, ale na druhou stranu až do února letošního roku jsme všichni věřili nebo chtěli věřit, že se otevřený konflikt podaří zažehnat.

Jak aktuálně probíhá z Vašeho pohledu vojenská pomoc Ukrajině ze strany západních spojenců? Je tato pomoc dostačující?
Děláme, co můžeme, ta pomoc je obrovská. Ze strany České republiky i spojenců. Mezinárodní solidarita a vojenská pomoc zbourala ruské sny o snadném a rychlém vítězství.

Hrozí použití jaderných zbraní ze strany Ruska, resp. ze strany Vladimíra Putina?
Vladimír Putin je nevyzpytatelný. Pokud mu zůstalo aspoň trochu zdravého rozumu, tak věřím, že ne. Ale u něj člověk nikdy neví…

Občané České republiky bojují jak na straně Ukrajiny, tak bohužel i na straně Ruska. Povolení bojovat za Ukrajinu dostali někteří přímo od prezidenta republiky Miloše Zemana, část jich však odešla bojovat bez tohoto povolení nicméně s příslibem beztrestnosti. Je oprávněný předpoklad, že Vojenské zpravodajství tyto aktivity monitoruje. Můžete se proto aspoň orientačně vyjádřit k tomu, kolik občanů České republiky celkem odešlo bojovat za Ukrajinu, případně kolik z nich bojuje za Rusko? Případně také k tomu, kolik z nich je aktivních vojáků Armády České republiky, kteří Ukrajině v boji proti Rusku pomáhají ve svém volnu?
Situaci pochopitelně monitorujeme. Bližší podrobnosti sdělovat nemůžu. Mohu ale odpovědět na poslední otázku. Na Ukrajině nebojuje žádný aktivní příslušník Armády České republiky. Že by šel za velitelem, ten mu beze všeho dal několik měsíců volna, sbalil se a odjel? Tak to nefunguje. Naši vojáci plní úkoly u nás doma, případně v oficiálních zahraničních misích.

Pane generále, v souvislosti s novelou zákona o Vojenském zpravodajství související s kybernetickou obranou, která nabyla účinnosti v červenci 2021, čelilo Vojenské zpravodajství několik let v rámci připomínkových řízení velké kritice a různým výhradám. V jednom ze svých dřívějších rozhovorů k této problematice jste řekl, že Vojenské zpravodajství není kolektiv bláznů ani zločinců, kteří by nově nabyté pravomoci v rámci kybernetické oblasti zneužívali. Jak aktuálně kybernetická obrana funguje? Daří se vojenským zpravodajcům naplňovat dikci novelizovaného zákonného znění?
Trpělivost růže přináší. Všem kritikům jsme vysvětlili podstatu kybernetické obrany. Že je třeba umět se účinně bránit vnějšímu napadení a bez ochrany informačních systémů budou naše nemocnice, banky, elektrárny a další kritická infrastruktura snadno zranitelné. Výsledkem byla nakonec silná parlamentní podpora a schválení příslušné novely zákona. Která mimochodem obsahuje i jasný několikastupňový kontrolní mechanismus. Vojenské zpravodajství postupně staví silný tým odborníků a buduje celý systém.

Výraznou aktuální hrozbou pro demokratické společnosti jsou dezinformace a různé cílené řízené dezinformační kampaně. Má Vojenské zpravodajství dezinformační scénu působící v České republice lidově řečeno „pod kontrolou“? Jak vysokou prioritu problematice dezinformací přikládáte v souvislosti s obranou České republiky?
Dezinformace jsou fenoménem dnešní doby. Zejména v krizových situacích jako je covid nebo ruská agrese na Ukrajinu dokáží značně polarizovat společnost. Bojovat proti nim není úkol pro jednu konkrétní službu nebo ministerstvo. To musíme všichni, stát i celá společnost. Abychom se mohli bránit a zároveň si zachovali maximum svobod, na které jsme hrdí. Je třeba systematicky přistoupit k řešení jevu, kterým jsou vlivové a informační operace. Takové kampaně mají svůj cíl a mohou mít ve svém důsledku výrazné dopady na bezpečnost a obranyschopnost naší země.

V dubnu letošního roku se v Poslanecké sněmovně konala veřejná bezpečnostní konference, které se účastnili jak ředitelé všech tří českých zpravodajských služeb, tak například i ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. S ohledem na počátek ruské agrese na Ukrajině jste se tam kromě jiného shodli i na nutnosti personálního posílení jak armády, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, tak i zpravodajských služeb. Pokud bych se tedy například rozhodla stát se zpravodajskou důstojnicí Vaší služby, koho bych měla kontaktovat, co vše bych musela splňovat a na co vše bych se měla v rámci výběrového řízení připravit?
To nejdůležitější zdůrazním hned na úvod. Nové kolegyně a kolegy hledáme neustále. Technicky i humanitně zaměřené, škála možností je široká a uplatnění u nás najde každý, kdo projde výběrem. Nejjednodušší cesta pro zájemce je přes webové stránky Vojenského zpravodajství. Tam jsou kromě kontaktů popsány základní požadavky a průběh výběrového řízení. Příslušník Vojenského zpravodajství musí být trestně bezúhonný občan České republiky. Spolehlivý, s vysokým morálním kreditem, pro kterého je služba u Vojenského zpravodajství posláním a ne pouze zaměstnáním. A výběrové řízení? To jsou hlavně pohovory a řada testů zaměřených na psychologické, intelektové, výkonové schopnosti a dovednosti. Součástí je i ověřování bezpečnostní způsobilosti a vyšetření na polygrafu (detektoru lži). A protože naši příslušníci jsou v drtivé většině zároveň vojáky z povolání, začínají po úspěšném zvládnutí výběrového řízení svou službu měsíční základní přípravou. Ta se netýká těch, kteří k nám přecházejí od armády či jiných bezpečnostních sborů.

V bezpečnostních kruzích nicméně panují názory, že prý zpravodajské služby si své možné budoucí příslušníky tipují a následně oslovují v převážné míře samy, a že ten, kdo se zpravodajské službě přihlásí ze svého vlastního rozhodnutí, často ve výběrovém řízení nebývá úspěšný, je to pravda?
Byli bychom špatná zpravodajská služba, kdybychom si sami netipovali a neoslovovali vhodné adepty. Ale není to tak, že by zájemce tzv. zvenku neměl šanci. Vstupní podmínky a požadavky jsou totožné pro obě skupiny.

Jaké je procento nakonec úspěšných žadatelů a na jaké části výběrového řízení nejvíce „pohoří“ ti, co neuspějí?
Jsme výběrová organizace a kritéria pro přijetí jsou přísná. Přijímací řízení obvykle trvá i kvůli nutnosti získat bezpečnostní prověrku až rok a nejnáročnější bývají psychotesty a polygraf. Tímto sítem nakonec úspěšně projde zhruba 15 procent uchazečů. Netěší mě, že řadu zapálených a v mnoha ohledech kvalitních lidí nakonec zklameme, na druhou stranu máme jistotu, že přijímáme ty opravdu prověřené.

Kolik šancí ohledně možnosti opakovat výběrové řízení dáváte, platí u zpravodajských služeb pravidlo jednou a dost?
Vždy záleží na důvodech, proč nebylo výběrové řízení úspěšné. Jsou důvody, které vylučují jeho opakování. Pokud ale existuje šance, že s odstupem času může být výběrové řízení úspěšné, zpravidla dostane uchazeč šanci si ho zopakovat. Držíme se ale pravidla „dvakrát a dost“.

A co když zájemce projde velkou částí takto opravdu náročného a v mnoha ohledech detailního a specifického výběrového řízení, ale přesto z nějakého důvodu ve finále neuspěje, přičemž se ovšem nikdy nedozví důvod svého neúspěchu – neobáváte se v takových případech, že daný člověk může třeba „zahořknout“ a své znalosti a schopnosti následně uplatnit mimo služby státu?
Nepřijetím k Vojenskému zpravodajství život nekončí. Stát odborníky potřebuje a jistě se pro šikovné a schopné lidi, kteří se nedostanou k nám, najde uplatnění jinde. Co rozhodně nedoporučuji, je zahořknutí do té míry, že by někdo chtěl využívat své znalosti proti zájmům naší země. V takovém případě by s námi pravděpodobně znovu přišel do styku.

Pokud zájemce výběrovým řízením nakonec úspěšně projde a stane se příslušníkem Vojenského zpravodajství, na jaké výhody a bonusy se může těšit? Co více exkluzivního oproti ostatním českým zpravodajským službám Vojenské zpravodajství nabízí?
Nabízíme zajímavou a nadstandardně placenou práci ve prospěch České republiky. Poskytujeme náborový příspěvek, jistotu služebního poměru s příslušnými benefity, jazykové vzdělávání, speciální kurzy. Jsme jedinou českou službou provádějící plné spektrum zpravodajských činností. Tedy rozvědku i kontrarozvědku. Máme rádi a využíváme moderní technologie. Pracoviště kybernetické obrany nebo satelitní centrum jsou toho důkazem. 

Po začátku ukrajinské války se začalo v souvislosti s Armádou České republiky opět více mluvit o aktivní záloze. Jak je na tom vlastně Vojenské zpravodajství s aktivní zálohou?
I my jsme začali budovat jednotku aktivní zálohy Vojenského zpravodajství. V našem specifickém případě nejde ani tak o kvantitu, ale o kvalitu. Abych byl trochu konkrétnější, uvedu to na příkladu aktivních záložníků Národního centra kybernetických operací. Tam jde vesměs o špičkové odborníky ze soukromé sféry s velkým vlasteneckým cítěním, kteří si v rámci služby v aktivní záloze předávají zkušenosti s našimi experty. A protože chceme nabídnout službu v rámci aktivní zálohy i dalším a nejen v kybernetice, do konce září doplníme web Vojenského zpravodajství o relevantní informace týkající se možného vstupu a uplatnění.

Jak byste ohodnotil spolupráci s Policií České republiky? Předpokládám, že asi nejvíce spolupracujete s Národní centrálou proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování.
Spolupráce s Policií České republiky je profesionální a bezproblémová.

A jak byste ohodnotil spolupráci s partnerskými zpravodajskými službami? V mediích jsem občas zaznamenala informace o tom, že si zpravodajské služby někdy úmyslně nepředávají informace nebo si vzájemně dokonce konkurují? Taková informace se před lety vyskytla například v souvislosti s kauzou Alího Fajáda – prý civilní rozvědka měla k dispozici důležité informace, které Vám nepředala, a díky tomu mohlo dojít k tehdejším komplikacím a únosu Vašeho zpravodajce Martina Psíka.
Česká republika má tři zpravodajské služby, jsme v pravidelném kontaktu, sdílíme důležité informace. Potkáváme se na Bezpečnostní radě státu, kontrolních komisích ve Sněmovně a na řadě pracovních jednání. Nechceme se překvapovat, ale naopak hledáme synergie při co nejlepší ochraně státních zájmů. 

Vojenské zpravodajství provozuje satelitní centrum SATCEN ČR (Satelitní centrum České republiky). Jaké má schopnosti a jaké úkoly toto centrum plní ve prospěch České republiky a v souvislosti s válkou na Ukrajině?
Satelitní centrum vzniklo v roce 2018 a operační úkoly plní od ledna 2020. Získáváním a analýzou družicových snímků zajišťujeme obrazové informace a zpravodajskou podporu pro plnění úkolů Vojenského zpravodajství a dále zejména pro Armádu České republiky. Ale také naše unikátní schopnosti, které nemají zdaleka všechny členské země, dobrovolně poskytujeme ve prospěch NATO. SATCEN ČR ovšem neslouží jen vojenským účelům. Spolupracuje také s Integrovaným záchranným systémem a dalšími státními institucemi. Dokážeme reagovat velmi rychle a přinést aktuální satelitní snímek, či analytický výstup pro podporu jakékoliv řešené situace. Stejným způsobem jsme pomáhali například při loňském tornádu na Břeclavsku. A Ukrajina? Řekl bych bez bližšího komentáře, že musíme vidět a vidíme, co se tam děje.

Satelitní informace v SATCEN ČR zpracovávají systémy umělé inteligence MODES (Modulární expertní systém na bázi umělé inteligence pro analýzu dat). Můžete MODES čtenářům přiblížit? Jaké schopnosti má nebo může v budoucnu nabýt?
V této fázi projektu nechci být příliš konkrétní. Ale je nasnadě, že se potýkáme s velkým množstvím informací. Každé ulehčení pro člověka je žádoucí. Pokud se stroje vypořádají s kvantitou dat a někdy i stereotypními úkoly, člověku pak zbyde více času na důležitější aspekty v rámci informační činnosti.

Vojenské zpravodajství hodlá provozovat vlastní špionážní satelit GOLEM (Globální orbitální elektrooptický systém). V jaké fázi se tento projekt nachází?
Česká republika dlouhodobě vytváří podmínky pro rozvoj průmyslu v oblasti space. Příkladem je i podpora agentury EUSPA, tedy agentury Evropské unie pro kosmický program. Vojenské zpravodajství má ambice provozovat v kosmu vlastní prostředky. V rámci programu Vědy, výzkumu a inovací spolupracujeme s průmyslem a projekt GOLEM je jedním z výsledků. V současné době je v řešení projekt GOLEM X, kde X znamená experimentální. Tedy jde nám zejména o ověření a osvojení technologií a dalších aspektů pro fungování satelitního pozorovacího systému. Na základě výsledků tohoto projektu budeme zvažovat další možnosti.

Co se týká vesmíru celkově, tak jaké jsou ambice Vojenského zpravodajství v této oblasti? Jaké schopnosti ve vesmíru je žádoucí nabýt pro prospěch České republiky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu?
Cílem rozvoje schopností Ministerstva obrany v oblasti vesmíru je zabezpečit zvýšení efektivity plnění úkolů v rámci operační domény vesmír a dalších operačních domén, které informace a produkty z této domény využívají na území České republiky i mimo něj, zvýšit povědomí o možných hrozbách a dopadech na vojenskou činnost a přijímat účinná opatření k jejich omezení či eliminaci. To zahrnuje celou škálu oblastí a nástrojů: např. elektronický boj, kybernetickou bezpečnost a obranu, řešení problémů s kosmickou tříští a v neposlední řadě i posilování adekvátního mezinárodně-právního režimu regulujícího chování ve vesmíru.

Ředitelem Vojenského zpravodajství jste již osm let. Předtím jste řadu let působil jako policista a příslušník civilní rozvědky. Bylo pro Vás v něčem komplikované přejít z pozice příslušníka bezpečnostního sboru na pozici vojáka?
Přesun v našem oboru je asi o něco jednodušší. Je vcelku jedno, zda obrazně řečeno nosíte policejní nebo vojenskou uniformu. V první řadě je to vždycky hlavně o zpravodajské kultuře a zkušenostech.

Jak složitý byl pro Vás výběr Vašich blízkých spolupracovníků? Přeci jen jste přešel do specifického vojenského prostředí, ve kterém jste se nikdy předtím profesně nepohyboval.
Nebylo to složité. Jak jsem již řekl, zpravodajská komunita si žije tak trochu svým životem. Úkoly jsou podobné pro všechny. Některé lidi z Vojenského zpravodajství jsem znal již před příchodem, další schopné kolegy jsem poznal po nástupu. A protože i mezi službami dochází k personálním přesunům, některé spolupracovníky jsem oslovil a přivedl já.

Mezi Vaše blízké spolupracovníky patřil i generál Milan Jakubů, který byl Vaším zástupcem. V roce 2019 došlo k tragické dopravní nehodě, při které generál Jakubů vinou naprosto bezohledné jízdy jiného řidiče zahynul. Tenkrát jste k události uvedl: „Milan Jakubů celý svůj profesní živost zasvětil bezpečnosti naší země a našich občanů. Je tragickou ironií osudu, že jeho život skončil právě tímto způsobem.“ Jak na něj vzpomínáte?
Vzpomínám na něj často a s úctou. A pořád mně přijde jako hrozně nespravedlivé, že takový osud postihl právě jeho. A přiznám se, že ač jsem měl Krkonoše vždycky rád, od jeho tragické nehody se podvědomě vyhýbám silnici, na které se stala.

Pane generále, v závěru našeho rozhovoru si dovolím odlehčení od závažných témat. Zajímalo by mne, jak ve volném čase rád relaxujete, jaké máte záliby a kde rád trávíte dovolenou? Může se vůbec ředitel zpravodajské služby lidově řečeno jen tak sebrat, úplně se odpojit od svých povinností a odjet pryč na nějakou delší regenerační dovolenou?
Nejlepší relax je pro mě pohyb v přírodě. Pěšky nebo na kole. Sportovní arzenál jsem nedávno rozšířil i o elektrokolo. A protože nejsem plážový typ, i dovolené většinou trávím cestováním a poznáváním. Takto takzvaně vypnout se snažím alespoň na dva týdny v roce.

Pane generále, jménem redakce Armádních novin Vám děkuji za exkluzivní možnost uskutečnit s Vámi tento obsáhlý rozhovor.

Ředitel Vojenského zpravodajství generálporučík Ing. Jan Beroun, nar. 1962, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, posléze také Akademii FBI v Quanticu. Do čela vojenské zpravodajské služby byl jmenován v říjnu 2014. Předtím působil u Policie České republiky, u civilní zpravodajské služby Úřad pro zahraniční styky a informace a po odchodu ze státních služeb vedl několik let českou pobočku americké detektivní agentury Pinkerton. Jeho jmenování do čela Vojenského zpravodajství bylo mediálně komentováno jako dobrý krok, který posílí pozici České republiky jako západní, nikoli putinovské země, neboť Jan Beroun nabízí nejen dobrou osobní pověst, ale i jasně západní orientaci

 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Generál Feix: Otevřená komunikace je nejjednodušší krok k armádě 21. století

Armáda začala přímo a srozumitelně mluvit s veřejností. Proměnil se styl její komunikace na ...

Ivo Zelinka: Operační nasazení je nejlepší průprava

Chrudimské výsadkáře čekají na podzim zásadní změny. 43. výsadkový prapor se změní na pluk. Rozroste ...

Jana Černochová: Budování armády je nekonečný proces

V české armádě jsou investice tématem už od 90. let. V posledních letech je o nich více slyšet. ...

Jana Černochová: Polsko je nejen blízkým spojencem, ale hlavně sousedem

Výrazná tvář Fialovy vlády i Občanské demokratické strany Jana Černochová před nedávnem prohlásila, ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • flanker.jirka
    22:11 10.08.2022

    Vždy, když vidím zmínku o tajných službách, vzpomenu si na toto:
    https://www.youtube.com/watch?...

    Vždy, když vidím zmínku o tajných službách, vzpomenu si na toto:
    https://www.youtube.com/watch?...

  • JerzyŔ
    17:56 10.08.2022

    článek obsáhlý, ale informace žádná

    článek obsáhlý, ale informace žádná

  • darkstyle
    07:50 10.08.2022

    Tak šup šup založiť si účet na Twitteru a napísať Jakubovi z Oryxu.

    (Článok som nečítal).

    Kľudne ho môžete spraviť svojim zástupcom.

    Tak šup šup založiť si účet na Twitteru a napísať Jakubovi z Oryxu.

    (Článok som nečítal).

    Kľudne ho môžete spraviť svojim zástupcom.

    • Jan Grohmann
      08:23 10.08.2022
    • Technista
      11:34 10.08.2022

      Užší spolupráce a podpora od Vojenského zpravodajství by určitě byla na místě. Ovšem dání vyšší vedoucí funkce zabíjí vlastní odbornou činnost, na kterou pak člověk, typicky ...Zobrazit celý příspěvek

      Užší spolupráce a podpora od Vojenského zpravodajství by určitě byla na místě. Ovšem dání vyšší vedoucí funkce zabíjí vlastní odbornou činnost, na kterou pak člověk, typicky vědec, nemá čas. Je pravda, že dnes lze z "otevřených" zdrojů vydolovat strašně moc informací.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...