REPORTÁŽ: Bezpečnost budoucnosti – budoucnost bezpečí
-
20. 2. 2015
-
100 komentářů
-
RNDr. Václav Cílek, CSc.
Dne 17. února 2015 proběhla v Poslanecké sněmovně jednodenní konference na výše jmenované téma. Není možné, ani účelné převyprávět přednesené příspěvky, ale mohu, alespoň subjektivně vybrat některá témata a myšlenky.
Společnost neví, co chce
Martina Kocianová, která konferenci moderovala, uvedla, že před dvěma lety zde seděla podobná skupina lidí a hovořila o zdánlivě nadnesených rizicích, ale mezitím se spíš ukázalo, že to, co vypadalo jako podněcování paniky, bylo krotkou verzí dnešní ukrajinské a blízkovýchodní situace.
Petr Gazdík řekl, že u nich na Valašsku starosta kdejaké malé obce má vizi na dalších deset let či ještě delší dobu dopředu, ale že v současné vysoké politice to je spíš výjimečné. Miroslav Bárta později dodal, že „Společnost neví, co chce, proto neví, co nechce, tedy netuší jak, proč a před čím by se měla bránit".
Petr Pavel na úvod uvedl příměr o lodi, pod jejíž čarou ponoru se rýsují první díry, ale na palubě je dosud veselo. Schází politický kontrakt mezi armádou a společností a je nutné se bez větších ohledů na politickou korektnost bavit o tom, jak se věci skutečně mají.
Dynamika komplexních společností
Úvodní přednášku o dynamice komplexních společností pronesl egyptolog Miroslav Bárta. Kromě témat, která jsou zpracována v kolektivních knihách „Kolaps a regenerace" (zatím se prodalo neuvěřitelných 25 tisíc výtisků) a „Civilizace a dějiny", mne zaujala úvaha, proč je tak obtížné odhadnout dobu nějakého převratu, jakým např. bylo arabské jaro.
Umíme totiž vypozorovat rostoucí napětí. To se pohybuje v nějaké sinusoidě, roste a klesá. Je to víceméně zákonitý proces, ale spouštěčem tohoto napětí bývá nějaká náhodná událost, která je nepředvídatelná – může to být třeba rostoucí cena cibule, počasí nebo policejní násilí.
Tento spouštěč však není příčina. Bárta dál řekl, že čím je systém složitější, tím rychleji kolabuje a že angličtina v tomto světě již není cizí jazyk, ale nástroj, jak se domluvit. O boji s korupcí říkal, že se nedaří, protože bojujeme s funkcí systému, místo toho, abychom změnili samotný systém.
V brilantní přednášce Martina Kováře se jednalo o to, jak lidé prožívají bezpečí. Na několika příkladech ukázal, jak se historicky obelháváme.
Pro španělského obchodníka v roce 1587 byla budoucnost skvělá. Vypadalo to, že Francie se zničí sama, holandští povstalci budou brzy poraženi, španělská flotila Armada konečně udolá hůře vyzbrojenou Anglii. Jenže Francie se vzpamatovala, flotilu zničilo bouřlivé počasí, Holanďané zvítězili a samotné Španělsko se ocitlo na pokraji státního bankrotu a čekal je pád do nevýznamnosti.
Mírnější verzi zažily USA v 90. letech minulého století, kdy se jevily jako jediná světová velmoc, která to teď světu ekonomicky a politicky ukáže. Změnilo to 11. září a z evropské současné perspektivy možná útok na Charlie Hebdo.
Může se stát, že další roky budeme prožívat islámský radikalismus stejně jako kdysi útoky Irské armády nebo baskických organizací. V diskuzi zaznělo, že dnešní evropská armáda je samý papír a žádný „Churchill" a že je zapotřebí přímo ukazovat na věci, které nám škodí.
M. Kovář upozornil na knihu Christophera Clarka „Náměsíčníci" pojednávající o době před rokem 1914. Dává ji číst svým studentům, kteří se jej pak ptají, jestli je vůbec rozdíl mezi námi a lidmi, kteří v roce 1914 žádné riziko nespatřovali.
Radek Mařík na příkladu matematického modelu Handy ukázal, že je docela dobře možné modelovat další vývoj společnosti, ale predikce bodů zlomu je nemožná. Model velmi zhruba řečeno pracuje s přírodními zdroji, jejich kumulací a rozdělováním. Podle toho společnost směřuje buď k nějaké klouzavé rovnováze, nebo do systému kmitů či jednoho velkého kolapsu.
Poprvé v životě jsem viděl relativně důvěryhodný matematický model chování společnosti. Ukazuje se např., že oddálená rozhodnutí nás směrují do kmitavého nebo kolapsového režimu.
V okamžiku, kdy společnost má zdroje (peníze), tak krizi nevěří, protože by musela hodně investovat do změny a tím by se jí zkrátily zisky. V okamžiku, kdy se krize blíží, už nemá sílu něco podstatného změnit. Zažíváme to na příkladu Ukrajiny.
Pánové Petr Pavel a Michal Žantovský pak diskutovali o zpoždění, které je dáno kumulací zdrojů, o pojmu společenská zodpovědnost i o tom, že konvenční symetrické konflikty jsou v této době méně pravděpodobné. Z diskuzí o přestávce mně nejvíc zaujaly úvahy o tom, co plánuje Vladimir Putin.
Na jednu stranu se objevuje názor, že je mu stále obtížnější rozumět a tím se i dohodnout. Na druhou stranu lidé, kteří sledují ruská média v ruštině, oponují, že Rusové jsou naprosto čitelní, že řeknou, co udělají, pak to udělají a svět na ně překvapeně kouká. Vypadá to tak, že lidé západu panu Putinovi rozumí čím dál méně, ale jeho vlastní lidé čím dál víc.
Armádní blok
Vystoupili v něm pánové Jiří Baloun, Karel Řehka, Otakar Foltýn a František Šulc. Hlavním motivem celého bloku byly nekonvenční způsoby vedení války a zejména koncept tzv. „hybridních válek", tedy konfliktů, kterých se účastní vládní vojáci, soukromé bezpečnostní agentury, různé milice a další složky.
Konflikt má několik stádií, kdy dochází k destabilizaci měny, podkopání důvěry lidí ve stát a vytvoření neprůhledného prostředí, kdy si už nejste jisti ničím. Nevšimnete si proto, že jste v prvních stádiích vedení konfliktu. Ale např. baltské státy si již vyhodnotily, že se proti nim vede stejný typ konfliktu jako proti Ukrajině před rokem.
V angličtině se pro hybridní války častěji používá sousloví „hybrid warfare", kde slovo warfare znamená „válčení" i ve smyslu vojenské strategie. K. Řehka tak hovořil o tom, že už jsme ve válce, ale nevšimli jsme si toho.
Média pochopitelně takto chytlavou větu použijí jako nadpis, ale její smysl je jiný. Klasické dělení na útočníka a obránce už přestává platit, ale místo toho se stále víc zejména na Síti objevuje vztah predátor-kořist.
Antivirový program si nezačnete shánět ve chvíli, kdy máte dojem, že vás někdo napadne, protože v podstatě souvislé „útočení" se stalo součástí mocenské hry.
Média se v této hře stávají nikoliv pozorovateli, ale přímo účastníky dění. Hranice mezi mírem a válkou se smazávají. Část konfliktů má neletální průběh, ale vede k oslabení země nebo nějakého jejího sektoru, jako je např. energetika či bankovnictví.
Ve skutečně krvavých válkách se však zvyšuje počet obětí ze stran civilního obyvatelstva (90 % obětí), což ukazuje, kam je namířena skutečná agrese a kdo je cílem. Rizika pro ČR zatím nejsou velká. Jedná se spíš o neurčité hrozby a možná cvičné cíle.
Nejsme ve válce, ale válčení okolního světa se nás dotýká stále citelněji. Koncepci nových hybridních válek světu představil ruský generál, veterán čečenské války Valerij Gerasimov. Z několika stran jeho textu se o světě kolem nás dozvíte víc než z mnoha politologických studií.
Intenzita konfliktů není o moc větší než v minulosti, ale společnost se víc bojí, takže rizika vnímáme mnohem víc. Bojíme se, ale nejednáme. Nerozptylujeme strachy nějakými konkrétními kroky, ale zapomínáním a vytlačováním. Často se setkáváme s tím, že čím méně jsou lidé ochotni udělat něco pro bezpečnost, tím víc kritizují ty ostatní.
Stát má primární a sekundární funkce. Ty primární se vždy týkaly vnitřní a vnější bezpečnosti, ty sekundární zejména sociální politiky. Čím víc peněz se rozděluje na sociální služby, tím méně zbývá na primární funkci, tedy na armádu a bezpečnost (i když obě složky mají velké vnitřní rezervy).
Dochází tak ke klasické situaci wellfare/warfare situaci, která se někdy popisuje jako dilema máslo/zbraně. Navíc když je málo peněz, tak v rámci samotné armády či policie dochází mezi jednotlivými složkami k „bratrovražednému" boji o prostředky.
Poloviční vítězství západní ideologie
Západ nad ostatním světem zvítězil v tom, že se všude rozšířila tržní ekonomika a prohrál globálním úpadkem demokracie. Růstový model, jak ukazuje Petr Robejšek, se vyčerpal.
Nízké úroky ukazují, že lidé si vypůjčují na spotřebu, ale ne na výstavbu nových podniků a továren. Státy simulují neexistující růst tím, že se zadlužují. Míra dluhů dosahuje takové výše, že začínají být nesplatitelné, ale dají se „umazat" vysokou inflací nebo měnovou reformou.
V roce 2009 na západě proběhl mocenský puč, při kterém banky využily stát a finančně jej ovládly. Krize je vlastně samovolná destrukce.
P. Robejšek navrhuje, že je zapotřebí:
1. zpomalit
2. slevit z nároků na řiditelnost společnosti, protože velké celky řídí nás a ne my je
3. na druhou stranu potřebujeme víc řídit to, co se dá změnit
4. je nutné posilovat malé struktury a vrátit se k lokálnímu měřítku.
Z obsáhlého, čísly a grafy podloženého příspěvku Dany Drábové vybírám jednu klíčovou větu" Éra levné energie skončila". Zdroje ve své levné variantě docházejí.
Matyáš Zrno hovořil o průběhu bojů v Sarajevu a slíbil, že příspěvek sepíše. Díky němu jsme pochopili, jak může probíhat evropský konflikt a jakou roli v něm hrají dobrovolníci, milice, černý trh, organizovaný zločin a vlastenectví.
Myslivci, Svazarm a spartakiáda
Ve svém příspěvku jsem navrhl, aby pod nějakým novým jménem byly obnoveny některé dřívější organizace a pro ty staré hledány nové funkce:
Myslivců je víc než aktivních policistů a vojáků dohromady. Vyskytují se v lesích a obcích, zatímco policie hlavně ve městech. Myslivci jsou na určité úrovni, mají nějakou kázeň, uniformu a zbraň.
V okamžiku kdy např. krajinou potáhnou tlupy utečenců, které snadno projdou děravou hranicí zhrouceného Řecka a v Maďarsku jim dají najíst, jen aby je dostali dál na západ, tak mohou představovat jediný mocenský stabilizační činitel.
Myslivci jsou něco jako pohraničníci a všímají si poměrů v lese i na vesnici. Je třeba s nimi počítat v systému decentralizované civilní obrany.
Spartakiáda: je asi neobnovitelná, už kvůli odporu rodičů a žáků, ale stejně potřebujeme nějaký systém, jak fyzicky koordinovat nedisciplinované zlenivělé individualisty.
Svazarm: měl by mít nejméně dvě funkce. Ta první je vědět a být informován o sdruženích jako jsou potápěči, motorkáři, kynologové, lesní militanti a paintballisti. Mnoho z těchto lidí má armádu rádo, uvítali by cvičení nebo seznámení s vojenskou technikou. Jsou to adepti hybridních válek.
Druhá funkce by měla směřovat na školy, aby se mladí chlapci naučili střílet třeba jen ze vzduchovky. Usnadní to později nábor kvalitních lidí do armády. Dalším krokem by mělo být zapojení dívek.
Místní knihovny: je jich víc jak 5 tisíc a kromě toho, že půjčují knihy, tak stále víc slouží k informování veřejnosti. Po síti místních samospráv se jedná o druhý hlavní a prakticky všude přítomný informační kanál.
Vybavil bych je rádii na kliku (emergency radio) pro případ blackoutu, možná velkým, komunálním filtrem na vodu a čekal bych od nich, že budou znát místní vzdělance, ze kterých se v dobách krize stávají sociální aktéři. Součástí vzdělanosti je i bezpečnostní vzdělanost.
Závěr
Vcelku mezi přenášejícími panovala shoda, že se doba v řadě aspektů láme právě v těchto letech a že v měřítku 5-10 let už můžeme žít v jiných podmínkách. Všude kolem nás se zvyšují bezpečnostní hrozby v ČR zatím zejména ve sféře mediální manipulace, kyberzločinu, uprchlictví a vnitřním rozkladu státu.
Války či válčení budoucnosti budou vedeny nekonvenčními prostředky, takže je zapotřebí vytvářet nové modely obrany, zdvojování infrastruktury či informování obyvatel (kteří vesměs nechtějí být informováni). Za zásadní je nutné do této „hry" zatáhnout další aktéry a víc se věnovat branné připravenosti. O té by mohla být i příští konference.
Související články
NÁZOR: Porovnání ruských vojenských doktrín 2010 a 2014
Server On War | On Peace na svých stránkách přinesl porovnání ruských vojenských doktrín z roku 2010 ...
-
30.12.2014
-
145 komentářů
-
František Šulc
NÁZOR: Válka podle jména růže
Smích a humor nás odlišuje od zvířat. Smích léčí, uvolňuje endorfiny, "už staří Řekové", tedy ...
-
08.01.2015
-
134 komentářů
-
Mgr. Hana Zelená
Nejsem Charlie - porozumět arabskému světu
Arabskému světu a islámu pravděpodobně nelze porozumět bez znalosti přírodního prostředí a dlouhé ...
-
19.01.2015
-
26 komentářů
-
RNDr. Václav Cílek, CSc.
NÁZOR: Evropa - pštros s hlavou v pouštním písku
Po teroristických útocích ve Francii následovaly spontánní i organizované jak projevy solidarity s ...
-
23.01.2015
-
52 komentářů
-
Mgr. Hana Zelená
Nejde o to vyzbrojovat nějaké dobrovolnické jedotky, ale znovuoživit vize a ideály Masaryka a dalších velkých osobností naší minulosti, které spojovaly obyvatele naší země a dávaly ...Zobrazit celý příspěvek
Nejde o to vyzbrojovat nějaké dobrovolnické jedotky, ale znovuoživit vize a ideály Masaryka a dalších velkých osobností naší minulosti, které spojovaly obyvatele naší země a dávaly sílu této zemi. T.G.M. například považoval švýcarský miliční systém jako nejvhodnější pro vyspělou demokracii a určitý ideál.
Pokud se nepodvolíme rezignaci na občanský život či znechucení minulou i současnou politickou scénou a naopak se lidé s začnou občansky angažovat, zajímat se o stav této země (včetně její obranyschopnosti), nepodvolí se "kultu" sobeckosti, slepé politické korektnosti či "vyčuranému" populismu a naopak se nastaruje cesta k budování společnosti, která má základní společné hodnoty (všeobecné představy o fungování státu, otázka bezpečnosti, netolerance ke korupci, nastavení cesty k sociálnímu smíru, ...) nezávislé na společenském či sociálním statusu jednotlivců, tak je reálná šance na výrazné zlepšení ekonomické, sociální, mravní situace v této zemi a samozřejmě se to odrazí ve i schopnosti tyto hodnoty vojensky bránit.
Chce to najít nějaký "motor" - politická cesta byla "úspěšně" zdiskreditována a tak zbývá jen nějaká cesta nepolitická, což naopak může být poměrně sjednocující prvek.
Pokud něco spojuje lidi, kteří nepropadli zmiňované rezignaci a desiluzi, tak je to právě ochota i přes všechny současná negativa bránit sebe i své blízké, tj. i své spoluobčany.
V zájmu budoucnosti tohoto státu musí vzniknout nějaké vzory, které ukáží, že participovat na společných zájmech a budování společných hodnot není jen výsledek postranních úmyslů se dostat "ke korytu" (jak se stalo zvykem), ale také určitým projevem osobních morálních hodnot, altruismu a elementárního lásky ke své zemi (nezaměňovat prosím s nacionalismem).
Mnou prezentovaný koncept obrany státu založený na současné profesionální armádě doplněný o aktivní zálohy I.třídy (současné AZ sloužící především jako záloha bojových jednotek) a aktivní zálohy II. třídy (dobrovolný miliční prvek především s auxiliární funcí a rolí pouze v teritoriární obraně) přiáší nejen zvýšení potenciálu bránit tento stát za dobrý poměr výkon/cena. Dobrovolnické AZ 2. třídy by bylo možno v případě ohrožení státu nasadit oproti mobilizační armádě (první "kanonfuter" nejdříve za 4 až 6 měsíců od vyhlášení mobilizace - je to opravdu ještě funkční koncept pro budoucí války?) nesrovnatelně rychleji a efektivněji.
Právě dobrovolná participace občanů na obraně svého státu, která by byla vhodně motivovaná, by měla tmelící a obecně pozitivní vliv na občanskou společnost - prostě je to jedna z možných společných vizí - samozřejmě není jediná, ale osobně ji považuji za velmi důležitou.Skrýt celý příspěvekObávám se pánové, že Vaše léky na vnější ohrožení jsou odpovídající minulému století... Shrnu to - více zbraní a výcviku vlastencům - plus minus jde jen o tohle. Musíte ale ...Zobrazit celý příspěvek
Obávám se pánové, že Vaše léky na vnější ohrožení jsou odpovídající minulému století...
Shrnu to - více zbraní a výcviku vlastencům - plus minus jde jen o tohle. Musíte ale pochopit, že vůbec nejde primárně o vnějšího nepřítele. Jde o nás. Pokud se staneme obětí oné "hybridní války", tak nebudeme po lesích nahánět ruské/americké/čínské/nebo marťanské partyzány, ani nebudeme honit kriminálníky. Bude to boj dvou skupin, zcela přesvědčených, že právě oni jsou v právu a jednají vlastenecky. Výcvikem a vyzbrojováním AZ jen dodáváte zbraně a schopnosti rovnoměrně oběma stranám...
Jedinou smysluplnou obranou je udržení jednotné společnosti, pokud tohle nezvládneme, tak ani kulomet v každé rodině nepomůže....Skrýt celý příspěvekTo Left: Pokud se týká pana ministra Stropnického, tak od dob pana generála Šedivého jsme neměli ministra obrany, který by mohl nést označený "rovný". Na netu je dostupných mnoho ...Zobrazit celý příspěvek
To Left: Pokud se týká pana ministra Stropnického, tak od dob pana generála Šedivého jsme neměli ministra obrany, který by mohl nést označený "rovný". Na netu je dostupných mnoho jeho vystoupení pro média a osobně lze z nich vidět opravdový zájem o danou vojenskou problematiku a odhodlání daný problém řečit možná co nejvíc kompetentně. Samozřejmě to není voják, takže nelze očekávat, že bude ze sebe sypat množství odborných termínů, ale ve většině případů je vidět, že bazální vhled určitě má. Co se týká výsledků - teprve za něho armáda zformovala tým pro "kyberválku" na použitelné úrovni. Předtím to bylo jenom takové demo. Také se za pana Stropnického zjistilo, že "holý" pandur jde koupit za 30 mega kč či se otevřeně řeklo, že CASy byly předraženy minimálně o 800 milionů a byla podána příslušná trestní oznámení, etc.
Chtěl bych se ale vrátit k meritu tématu a doporučit panu profesorovi tuto diskusi:
http://www.loveckeforum.info/v...
Odkazovaná diskuse přesně vystihuje nepoužitelnost myslivců pro zamýšlený účel.Skrýt celý příspěvekTo juhelak: Tak Borovcovi jsem osobně nikdy moc nevěřil. Co se týče Stropnického, tak si myslím, že on nějaké černé úmysly asi neměl. Problém je ale v tom, že on nikdy ministrem ...Zobrazit celý příspěvek
To juhelak: Tak Borovcovi jsem osobně nikdy moc nevěřil. Co se týče Stropnického, tak si myslím, že on nějaké černé úmysly asi neměl. Problém je ale v tom, že on nikdy ministrem obrany být ani nechtěl, což je asi jeden z hlavních důvodů, proč se výsledky nedostavují. Už nějaký ten pátek pokukuje po velvyslanectví v USA… Mimo to mě stále překvapuje, že jeho zkušenosti z diplomacie se jaksi neprojevují, jelikož často působí docela mimo, a ani jeho vyjádření nejsou zrovna hodní dlouholetého diplomata.
Bohužel jsme za dobu existence ČR moc dobrým ministrů obrany neměli a už vůbec tento rezort nebyl pro nikoho prioritou. Z těch lepších ministrů můžeme jmenovat Jiřího Šedivého (jen 5 měsíců během první Topolánkovy vlády) a ...a sakra :D. Teď jsem si chronologicky prošel všech 16 a nikdo další se nenašel :D. Přece jen bych tam ale možná zařadil Alexandra Vondru, který MO rozhodně nebral jako volnočasovou aktivitu nebo koryto. Bohužel se ne vše povedlo, ale alespoň byla z jeho strany nějaká snaha.Skrýt celý příspěvekVtipné taky je, jak tu vetsine lidi dojdou naprosto zasadni chyby v postupu MO, takze to musi byt fakt do očí bijící, ale lidem na MO to nedocvakne nikdy. Jak sem Stropnickemu s ...Zobrazit celý příspěvek
Vtipné taky je, jak tu vetsine lidi dojdou naprosto zasadni chyby v postupu MO, takze to musi byt fakt do očí bijící, ale lidem na MO to nedocvakne nikdy. Jak sem Stropnickemu s tim Borovcem celkem veril, tak mi prijde ze nezlepsili vubec nic a to uz na to meli docela hromadu času. mimoto nevim jak funguje komunikace mezi utvary a urednikama vcetne nakupčích, ale prece na ministerstvu neobjednaj nejakou vystroj bez toho aby to videl nebo vyzkousel aspon jeden voják kterej to má pouzivat. to samé generální stáb..ti prece musej videt jak to vypada s vystrojí, prece muzou zatlacit s tim ze je nezajíma ze ve vyberovym rizení vyhral blazek a podobny firmy, kdyz je to obleceni k hovnu. Pres agentuuru NATO muzou nakupovat co chtej a co se jim libi..a ne to co se prihlasi do vyberka s nejnizzsi cenou..Skrýt celý příspěvek
hm jestli bude 8 tydnu, tak to uz je pro pracujícího uplne mimo mísu. Musel bych byt na pracaku abych na to měl cas nebo vysokoskolák kterej ma 3,5 mesice prazdniny. Co se týká ...Zobrazit celý příspěvek
hm jestli bude 8 tydnu, tak to uz je pro pracujícího uplne mimo mísu. Musel bych byt na pracaku abych na to měl cas nebo vysokoskolák kterej ma 3,5 mesice prazdniny. Co se týká vybaveni..ani by mi nevadilo si koupit svoje věci, jediny co byme stvalo je vrazeni penez do neceho jako je vzor 95. jinak to ze by neco zastali v pripade nutnosti policiste je taky az na jednotlivy utvary blbost. Vetsina městáku umi se zbrani jeste hur nez kdejakej civil se zbrojákem. Docela by me zajímalo jak funguje koncept narodní gardy v USA. Ti maji plnou vybavu vcetne stihaček + nejaky svoje zbrojnice v kazdym vetsim meste.Skrýt celý příspěvek
to Maximus: ano, bylo to trochu zjednodušené nikdy:) nicméně pořád jsem přesvědčen o tom, bez změny ve vedení je diskutovaný koncept AZ nepoužitelný právě pro chybějící ...Zobrazit celý příspěvek
to Maximus: ano, bylo to trochu zjednodušené nikdy:) nicméně pořád jsem přesvědčen o tom, bez změny ve vedení je diskutovaný koncept AZ nepoužitelný právě pro chybějící podporu.
Dokud se z bezpečnosti nestane společenské téma, jsem zkrátka skeptik.Skrýt celý příspěvekTo Deutschmann: Kdyby 6 týdnů - v nové koncepci je v plánu dokonce 8 týdny, čili 2 měsíce. Tady se hodí jen pověstné: "Dámy a pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?"
To Deutschmann: Kdyby 6 týdnů - v nové koncepci je v plánu dokonce 8 týdny, čili 2 měsíce. Tady se hodí jen pověstné: "Dámy a pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?"
Maximus, Kozlus: pouze čerpám z historie SOS, jejíž vznik, způsob doplňování členů i ostatní parametry považuji za mimořádně chytré a účinné. Ale ani tenkrát nepřešlo pod SOS 100% ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus, Kozlus: pouze čerpám z historie SOS, jejíž vznik, způsob doplňování členů i ostatní parametry považuji za mimořádně chytré a účinné. Ale ani tenkrát nepřešlo pod SOS 100% policistů, četníků, financů a železničářů. A ti co přešli, zčásti zastoupily oba úkoly, protože jejich dislokace se téměř neměnila a úkol jen částečně. V době války navíc pomine mnoho civilních úkolů, jiné převezme armáda. Např. dopravní policie, celníci, MP se klidně mohou v případě války převlíknout do vojenského všichni. Nasazování botiček, kontrola tržnic a dálničních známek, to jistě nebude v případě války potřeba.Skrýt celý příspěvek
Když jsem se bavil s několika lidmi, tak všichni řekli že by do AZ šli, ale když oznámili ve firmě že 6 týdnů nebudou, tak jim vedoucí vždy řekl že se po těch 6 týdnech nemusí ...Zobrazit celý příspěvek
Když jsem se bavil s několika lidmi, tak všichni řekli že by do AZ šli, ale když oznámili ve firmě že 6 týdnů nebudou, tak jim vedoucí vždy řekl že se po těch 6 týdnech nemusí vracet na firmu. Toto je jedna z největších překážek v práci.
3*2 týdny během roku se dají ukecat, ale v jednom kuse si to nemůže dovolit skoro nikdo.Skrýt celý příspěvekTo ArgonautCZ: Nikdy prosím neříkej nikdy :-(. Za Masaryka se nikam necouvalo a za jeho prezidentování jsme Poláky i Maďary vždy dokázali "vypráskat" z našeho území. A pokud by ...Zobrazit celý příspěvek
To ArgonautCZ: Nikdy prosím neříkej nikdy :-(. Za Masaryka se nikam necouvalo a za jeho prezidentování jsme Poláky i Maďary vždy dokázali "vypráskat" z našeho území.
A pokud by byl živ ještě v době Mnichova, tak by s velkou pravděpodobností řekl „Tož budeme sedlat“ a alespoň kousek tohoto ducha je potřeba mezi občany vrátit.
Právě otevřenější koncept AZ by vytvářel podmínky pro záchranu morálky a hodnot našich předků, kteří si samostatnost našeho státu dobrovolně vybojovali se zbraní v ruce a mnozí za tuto ideu, kterou už většina bere jako banální samozřejmost, zaplatili cenou nejvyšší - svými životy.Skrýt celý příspěvekPrávě miliční prvek v armádě, tj. odhodlaní a vycvičení občané spíše bude mít ochotu setrvat v odporu i po vyvěšení bílé vlajky kolaborantskou vládou. Navíc nepřítel nebude vědět, ...Zobrazit celý příspěvek
Právě miliční prvek v armádě, tj. odhodlaní a vycvičení občané spíše bude mít ochotu setrvat v odporu i po vyvěšení bílé vlajky kolaborantskou vládou. Navíc nepřítel nebude vědět, co vlastně bude následovat po deklasování regulerní armády - Vietnam, Afganistán, Irák jsou dostatečným mementem v hlavách mnoha válečných "jestřábů", aby si uvědomili, že porážkou regulérní armády opravdové problémy pro okupační armádu teprve začínají.Skrýt celý příspěvek
To Jura99: Osobně si myslím, že v případě krize vyvolané přírodními katastrofami či válečným stavem (nebo jeho přímou hrozbou) mají složky IZS dělat především svoji práci, protože ...Zobrazit celý příspěvek
To Jura99: Osobně si myslím, že v případě krize vyvolané přírodními katastrofami či válečným stavem (nebo jeho přímou hrozbou) mají složky IZS dělat především svoji práci, protože právě v těchto situacích jich bude nejvíce potřeba. V těchto situacích by je naopak bylo potřeba posílit a ne naopak oslabovat odvodem zkušených lidí do armády, kde by tito lidé tvořili druhořadé jednotky.
Navíc pokud by to bylo na dobrovolnosti, tak se dostáváme do stejné krize jako u současných AZ a pokud to naopak dostanou všichni "béfelem", tak to bude velmi kontraproduktivní, protože to vyvolá masivní odliv lidí z těchto struktur. Navíc to jde proti současnému duchu řešit záležitosti obrany na dobrovolné bázi - i ti profesionální vojáci jsou vlastně v armádě ze své svobodné vůle.
Koncept AZ má tu výhodu, že si to řeší armáda a ta si stanovuje pravidla a podmínky, které musí záložák splňovat.
Takže kdo nebude ochoten se přizpůsobit vojenskému způsobu velení a mentalitě, tak asi nebude v AZ.Skrýt celý příspěvekJura99 :"policistů, MP, celníků, popř. hasičů": Samozrejme, v pripade jejich dobrovolneho vstupu do AZ se to takhle pouzit da. Predpokladam ale, ze policie a hasici maji svoje ...Zobrazit celý příspěvek
Jura99 :"policistů, MP, celníků, popř. hasičů":
Samozrejme, v pripade jejich dobrovolneho vstupu do AZ se to takhle pouzit da. Predpokladam ale, ze policie a hasici maji svoje misto jako celek i v pripade problemu, o kterych tu mluvime. Predpokladam, ze je pocitano s tim, ze policie bude vykonavat svoji soucasnou ulohu na nebojovem prostoru statu, hasici to stejne. Pokud AZ/armada bude nasazena na obranu dulezitych staveb, tak policie bude hlidat ten zbytek statu, aby nedochazelo k rabovani a podobne. Hasici zase maji spoustu prace s hasenim a nehodama, jako v normalnim stavu. Navic, tech hasicu na zbrojnici neni tolik, aby bylo mozno jich nejakou vyznamnou cast odvest nekam jinam a zaroven nebyla ohrozena jejich cinnost na domovskem uzemi. Jejjich cinnost je, v pripade neceho jako ted na UA, velmi dulezita jak pri haseni, tak pri zachrane lidi z trosek, tak i pri pomoci zachrance. Jiste, v pripade regulerni valky se da pocitat s tim, ze hasicske zbrojnice a policejni stanice budou jednim z cilu uderu. MP? Mno nevim, o tech moc valny mineni nemam. Celnici? Tady nevim uz vubec, jak jsou k cemukoliv pouzitelni. Jak jsou na tom tyhle slozky v pripade mobilizace? Jsou vyjmuty, nebo budou clenove povolani taky?Skrýt celý příspěvekBohužel všechny tyto úvahy mají slabinu ve skutečnosti, že historicky všechny vlády couvly a nikdy stát nechtěly bránit. Chtěl jsem původní použít termín kolaborovaly. Pořád si ...Zobrazit celý příspěvek
Bohužel všechny tyto úvahy mají slabinu ve skutečnosti, že historicky všechny vlády couvly a nikdy stát nechtěly bránit. Chtěl jsem původní použít termín kolaborovaly.
Pořád si myslím, že to není o zálohách a výzbroji. Kde není vůle, nic nepomůže. A ta vůle tu, přiznejme si, není. Nemáme tak kvalitní vůdce. Když se něco semele, vláda bude ochotně spolupracovat s tím, kdo bude mít větší šanci na vítězství. Většině lidí bude fuk, co se děje, pokud nebudou muset měnit životní návyky a vystačí si se zažitou pasivitou.
Chybí nám zkrátka nadčasové ideály.Skrýt celý příspěvekSleduju, že Maximus má téma AZ 2.třídy promyšlené. Přesto bych se tak trochu vrátil k SOS a zálohu stavěl na sice civilním, ale státním ozbrojeném sboru, tedy nejlépe na výběru z ...Zobrazit celý příspěvek
Sleduju, že Maximus má téma AZ 2.třídy promyšlené. Přesto bych se tak trochu vrátil k SOS a zálohu stavěl na sice civilním, ale státním ozbrojeném sboru, tedy nejlépe na výběru z policistů, MP, celníků, popř. hasičů. Výhodou je jejich velký počet, vojenská organizace, cvičit mohou bez překážek od zaměstnavatele, uložit vojenské zbraně lze u nich na pracovišti, v případě nasazení pouze přejdou pod jiné velení, ale jinak se nemusí nijak přeskupovat přesunovat, jsou denně zvyklí poslouchat rozkazy atd.. Zatímco záloha z civilistů znamená v případě nasazení větší změnu jejich dosavadní činnosti, nutnost přesunu na místo mobilizace, nejspíš nemalé procento nenastoupivších atd.Skrýt celý příspěvek
Ještě k té výchově dětí, já od revoluce chodil do Skautu (dneska jsem u AZ ), i když se nám spousta lidí smálo , že jsme ti zálesáci apod. přesto tato masová a nejv. org. pro děti ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě k té výchově dětí, já od revoluce chodil do Skautu (dneska jsem u AZ ), i když se nám spousta lidí smálo , že jsme ti zálesáci apod. přesto tato masová a nejv. org. pro děti v ČR je skvělá pro výchovu budoucích uvědomělých lidí potřebných pro armádu a více méně i tak Skaut vznikl, a podobně na tom je i SOKOL, jen tyto organizace se v posledních letech přizpůsobili potřebám a požadavkům dnešní mládeže a třeba v Junáku (český skaut) se hodně odklání od brané výchovy a často mají v klubovnách PC na hry a podobně, ale tady by stačilo , aby třeba gen. Pavel zašel na ustředí Junaku a řekl: Hele my cítíme problém, potřebovali bychom pro stát, aby se začali děti více připravovat na možné problémy ty a ty, pojďme na tom pracovat ! V tu chvíli vám garantuji, že se po diskuzi vnese do řad Junáku nové téma a začalo by se na něm hodně pracovat, a ta masa 50 tis. lidí už je celkem potom znát, ale tu nastává ten hlavní problém, ono to totiž v současné chvíli nikdo na "plnou hubu" neřekne, poněvadž by to znamenalo ofiko, přiznání problémů a toho se hl. politici obávají, takže to bude stále jen chození kolem horké kaše a nic nedělání do doby než už bude pozdě.....Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...