REPORTÁŽ: Průmysl jako nástroj k zajištění obrany ČR

-
17. 9. 2016
-
92 komentářů
-
Jan Grohmann
V pátek se v Ostravě konala konference Český průmysl jako nástroj k zajištění obrany státu pořádaná sdružením Jagello 2000 při příležitostí Dnů NATO 2016. Na konferenci zástupci z řad ministerstva obrany, armády a průmyslu nastínili modernizační projekty Armády ČR a možnosti spolupráce mezi ministerstvem obrany a českým průmyslem.
Vyvážená armáda
Konference se konala v novém sále domu Starých koupelen v ikonických Dolních oblastech Vítkovic. Sem kdysi horníci přicházeli na směnu, převlékali se do fáraček a vyráželi do podzemí. Na konci směny ze sebe ve sprchách v přízemí smývali uhelný prach.
Na konferenci vystoupili zástupci Ministerstva obrany ČR (MO ČR), Armády České republiky (AČR) a průmyslu. Cílem akce bylo představit armádní modernizační projekty a vize zástupcům českého průmyslu.
Hned na úvod Daniel Koštoval, náměstek pro řízení sekce vyzbrojováni a akvizic MO ČR, zdůranil, že český obranný průmysl musí být nedílnou součástí obranné politiky České republiky.
Podle Koštovala se bezpečnostní prostředí zhoršuje a zvyšuje se nepředvídatelnost událostí a bezpečnostních změn. “Staré pořádky minulých 20 let přestávají platit. Musíme se více spoléhat sami na sebe, ale nesmíme také opomíjet naše spojence a organizace sloužící naším zájmům,” uvedl Koštoval.
Daniel Koštoval také zdůraznil, že MO ČR chce vyváženou vševojskovou armádu, “nikoliv shluk nějakých schopností.”
V minulých letech velké modernizační projekty cílily spíše na letectvo, než na pozemní armádu - v příštích letech bude proto kladen důraz právě na projekty pozemních sil. MO ČR chce do roku 2025 přezbrojit jak 4. brigádu rychlého nasazení (4. brn) tak 7. mechanizovanou brigádu (7. mb).
Klíčové je zapojení českého průmyslu, resp. maximální domácí soběstačnost v dodávkách vojenského materiálu. V ideálním stavu by český průmysl měl dodávat AČR základní techniku pozemní armády, zbraně, munici, a to včetně základní letecké munice. Stejně tak je důležité v maximální míře zajistit údržbu a opravy vojenské techniky v ČR.
V případě konfliktu nebo zhoršení situace musí český průmysl zajistit dodávky a opravy klíčové armádní techniky, zbraní a munice.
Ministerstvo se navíc snaží maximálně podpořit český obranný průmysl na zahraničních trzích. „To se totiž zpětně odráží na schopnostech obranného průmyslu být konkurenceschopný a dodávat do české armády kvalitní produkty,“ dodává náměstek Koštoval.
Na ministerstvu od roku 2015 například existuje Sekce průmyslové spolupráce a řízení organizací (SPSŘO), která mimo jiné podporuje a propaguje export českého vojenského materiálu do zahraničí a stimuluje vývoj nových obranných technologií. MO ČR plánuje SPSŘO dotovat ročně až 10 miliony Kč ročně.
Český obranný průmysl roste
O potřebě podpory českého průmyslu, jako nezbytného předpokladu pro zajištění bezpečnosti České republiky, mluvil také Pavel Šalanda, viceprezident Asociace obranného bezpečnostního průmyslu (AOBP).
“Co je možné pořídit doma, musí se pořídit doma, co lze pořídit v Evropě, musí se pořídit v Evropě,” uvedl Šalanda. Jak příklad uvedl Francii, která 97 % vojenského materiálu kupuje doma, dále Německo (92 %) nebo Itálii (89 %).
Českému exportu vojenského materiálu se nepochybně daří - jen v roce 2015 Česká republika vyvezla vojenský materiál v hodnotě 15 miliard Kč, 2x více než v roce 2013. V roce 2004 ČR přitom vyvezla vojenský materiál v hodnotě 3 miliardy kč.
Nezbytným předpokladem pro zajištění bezpečnosti České republiky je tedy to, od koho se vybavení pro ozbrojené síly nakupuje. Ostatně celou konferenci proto rezonoval názor, že AČR se musí rychle zbavit sovětské a ruské vojenské techniky.
Daniel Koštoval také připomněl tristní stav zadávaní veřejných zakázek na MO ČR, kde se někdy nakupuje technika “za miliardy” na “základě kusu papíru.” V současné době MO ČR nemá v podstatě možnost otestovat si nakupovanou techniku a na jejím základě vyřadit neúspěšné uchazeče.
Přinést změnu může nový zákon o zadávání veřejných zakázek. MO ČR dostane možnost otestovat si produkty zúčastněných firem před samotným výběrem vítěze. Navíc pokud v průběhu jednání s vítěznou firmou dojde ke komplikacím, nemusí MO ČR nově vyhlásit novou soutěž, ale vybere druhého uchazeče v pořadí.
Modernizační projekty
Zástupci průmyslu si od představitelů pozemního vojska, letectva, agentury informačních a komunikačních systémů a logistiky poslechli nejnovější modernizační plány do roku 2025.
Samozřejmě v průběhu let může docházet k upřesnění u jednotlivých programů, především v závoslosti na vývoji finančího rámce ministerstva obrany.
Pozemní síly
Hlavní vyzbrojovací projekty, plány a cíle z oblasti pozemních sil jsou následující:
Ruční palné zbraně
+ 16 000 ks pistolí Phantom; 2021 - 2025;
+ 8500 ks útočných pušek a granátometů; 2021 - 2025;
+ Kulomety ráže 7,62 mm; 2018 - 2026;
+ 240 ks pušek pro přesnou střelbu (DMR); 2017;
+ 40 ks odstřelovacích pušek; 2017 - 2025;
+ 310 ks reaktivních granátometů (náhrada za RPG-7); 2020 - 2023;
+ 18 ks přenosných protitankových kompletů pro 43. a 44. prapor 4. brn.; 2019 - 2020;
Vybavení a balistika
+ 12 100 ks prostředků balistické ochrany jednotlivce (vesty + přilby); 2017 - 2026;
+ Přístroje nočního vidění; 2017 - 2026;
Velení a řízení boje
+ 60 ks digitálních kompletů C4ISTAR pro pěší jednotky; 2017 - 2026;
+ 20 ks kolových obrněných vozidel velitelských-štábních (KOVVŠ) a kolových obrněných vozidel spojovacích (KOVS) na podvozku Pandur; 2019 - 2020;
+ 82 ks kolových obrněných vozidel velitelských-štábních (KOVVŠ) a kolových obrněných vozidel spojovacích (KOVS) na podvozku Titus, celkově se plánuje nakoupit až 300 vozidel Titus; 2019 - 2027;
Mechanizované vojsko
+ 210 ks nového pásového bojového vozidla pěchoty v 7 modifikacích; 2020 - 2025;
+ 80 ks lehkých terénních vozidel jako náhrada za LRD 130 Kajman; 2025 - 2026;
+ 34 ks nových tanků (náhrada T-72CZ M4); po roce 2025;
Dělostřelectvo
+ Palebný systém dlouhého dostřelu (dělo ráže 155 mm nebo jiný systém); po roce 2025 nebo 2030;
+ Prostředky koordinace palby dělostřelectva; 2017 - 2021;
+ Samohybné minomety; 2020 - 2024;
Ženijní vojsko
+ Pořízení útočných a doprovodných mostů; 2020 - 2022;
+ Pontonové mostní soupravy; 2021 - 2024;
+ Odminovací prostředky; 2019 - 2021;
+ Mobilní prostředky zatarasení a omezení manévrů protivníka; 2019 -2021;
Chemické vojsko
+ 40 ks lehkých vozidel pro chemický průzkum a odběr vzorků;
Vzdušné síly
Hlavní vyzbrojovací projekty, plány a cíle z oblasti rozvoje leteckých sil jsou následující:
+ Rozšíření čtyř skupin předsunutých leteckých návodčí na osm skupin;
+ Letištní radiolokátory; počáteční operační schopnost (IOC) 2017, plná operační schopnost (FOC) 2018;
+ Přechod na jednotné alianční systémy řízení a velení ACCS (Air Command and Control System); IOC 2018;
+ 8 ks radarů MADR; IOC 2019, FOC 2021;
Protivzdušná obrana (PVO)
+ Rozšířit PVO z bodové na prostorovou obranu;
+ 4 baterie mobilní PVO RBS-70NG velmi krátkého dosahu (V-SHORAD), náhrada za komplety STRELA 10;
+ 4 baterie mobilních kompletů PVO krátkého/středního dosahu (SHORAD/MSAM) se schopností bránit čtverec 55x55 km, náhrada za komplety 2K12 KUB; IOC 2021;
+ "Antidron" pro ničení malých dronů, provádějí se studie vhodného zbraňového/rušicího systému (automatické protiletecké kanóny?); 2019;
+ Radary C-RAM schopné detekovat dělostřeleckou, raketovou a minometnou (RAM) munici, schopnost spolupráce s radary MADR;
+ Aktivní prvek C-RAM (automatické protiletecké kanóny?) schopný ničit RAM munici; po roce 2025;
Dopravní letectvo
+ Vybavit dopravní A319 aktivními laserovými systémy (DIRCM) k rušení infračerveně naváděných střel země-vzduch (Stinger, Igla, atd.);
+ 2 ks nových dopravních VIP vrtulníků jako náhrada za Mi-8; po roce 2025;+ Náhrada Mi-17; po roce 2027;
+ Rozhodnout o nákupu středních dopravních letounů (KC-390?); po roce 2024;
+ Nákup dopravních letadel CASA C295 (v závislosti na pořízení/nepořízení středních dopravních letadel); po roce 2024;
+ Posouzení programu vrtulníků W-3A Sokol; po roce 2027;
Vrtulníkové letectvo
+ 12 ks víceúčelových vrtulníků; výběr 2019, IOC 2021, FOC 2024;
+ Ukončení provozu Mi-24/35; 2022;
+ Modernizace všech 16 ks vrtulníků Mi-171Š/SM; do roku 2023;
Taktické letectvo
+ Doplnit schopností JAS-39 Gripen pro útoky na pozemní cíle; IOC 2019, FOC 2021;
+ 8 ks L-159T1 a L-159T2 (jediné typy v letectvu pro pokročilý výcvik pilotů); od roku 2019;
+ Náhrada střel Sidewinder, studuje se možnosti nákupu výkonnějších střel - možnost použití střel v režimu vzduch-vzduch i země-vzduch pro pozemní PVO (např. střely Derby); 2024;
Jen slova?
Během konference bylo vyřčeno mnoho proklamací i plánů do budoucna. Akcentována byla nutnost užší spolupráce mezi MO ČR a českým průmyslem. Konference se nesla v optimistickém duchu a my jen doufame, že neplatí poznámka jednoho posluchače, který při přestávce poznamenal:”Pořád ty samé řeči dokola a nic nového.”
Před MO ČR stojí řada programů modernizace techniky a osvojení si nových schopností (např. C-RAM). V současné době je po silnější armádě politická poptávka a modernizaci armády je také nakloněno veřejné mínění. MO ČR ale řeší (minimálně z mediálního hlediska) tři zásadní problémy.
Především k zásadnímu posílení schopností armády nestačí dávat na obranu pouze 1,4 % HDP (plán ČR pro rok 2020). Minimum je 2 % HDP, ale jak vidíme v sousedním Polsku, ani 2 % HDP nestačí. V případě navýšení obranných výdajů na (nad) 2 % HDP si ale třeba otevřeně říci, že peníze pochybí jinde - třeba na opravy silnic.
Avšak jen peníze nestačí. Obrovské modernizační projekty jsou právně a organizačně velmi složité a dokončení výběru vítěze trvá několik let. Je tedy otázkou, zda při současném personálním naplnění MO ČR dokáže ministerstvo vůbec větší obnos peněz k modernizačním projektům využít.
Dalším problémem, s kterým MO ČR zápasí, je řevnivost mezi zástupci českého obranného průmyslu. O zakázky do MO ČR bojuje řada českých firem. A jak vidíme (nejen) na příkladu balistických vest, firmy neváhají na sebe podávat žaloby, bez ohledu na zájmy MO ČR, AČR nebo bez ohledu na obranné zájmy České republiky.
Není také zřejmé, zda výše popsané projekty vznikly jako výsledek vyhodnocení konkrétních scénářů použití ozbrojených sil. Počty pořizovaných zbraňových systémů jsou totiž zjevně určeny k modernizaci výzbroje stávající armády na mírových počtech.
Není zřejmé, jak je počítáno s případným nahrazováním bojových ztrát, v jakých počtech se počítá se zálohami a jejich vyzbrojením, čím je vyzbrojit a jaké zásoby držet. Princip odložené spotřeby, jako hezké vyjádření neexistence zásob a záloh, už snad patří do propadliště dějin.
Související články
Modernizace dělostřelectva Armády ČR. Jaký je plán?
Minulý týden proběhla médií informace o záměru Ministerstva obrany ČR (MO ČR) modernizovat samohybné ...
-
29.08.2016
-
109 komentářů
-
Jan Grohmann
Generál Bečvář se ve Vyškově setkal se záložníky
Ve středu 31. srpna 2016 se setkal náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Josef Bečvář ...
-
01.09.2016
-
18 komentářů
-
majorka Vlastimila Cyprisová
NÁZOR: Nejvyšší čas začít šetřit na stíhačky F-35 Lightning II
V první polovině 21. století jedninou dostupnou západní stíhačkou bude americký F-35 Lightning II. ...
-
07.09.2016
-
179 komentářů
-
Redakce AN
REPORTÁŽ: Výstava vojenské techniky MSPO 2016
V polských Kielcích se v dnech 6. až 9. záři konala tradiční výstava obranných technologií MSPO ...
-
11.09.2016
-
18 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
Skúsenosti z maďarsko-československého programu SOJKA:
https://drive.google.com/file/...Skúsenosti z maďarsko-československého programu SOJKA:
https://drive.google.com/file/...Aktuální názor na téma nového tanku pro AČR s očekávaným provozem 30-i let (léta páně 2016): Při osamoceném pořízení AČR: V horizontu 30 let, by nejlepším a nejlevnějším tankem ...Zobrazit celý příspěvek
Aktuální názor na téma nového tanku pro AČR s očekávaným provozem 30-i let (léta páně 2016):
Při osamoceném pořízení AČR:
V horizontu 30 let, by nejlepším a nejlevnějším tankem schopným +/-bojovat s očekávanými protivníky bylo pořízení nového tanku Leo 2A7. Z nových západních strojů je prostě nejlepší a nejlevnější, přesněji řečeno více nejlepší než nejlevnější. (jenom na okraj – na dnech NATO vypadal T72m4cz vedlo LEO2 jako chudý študent)
Nicméně tady je potřeba uznat, že oproti očekávaným protivníkům by se jednalo o pořízení v „západním“ stylu velmi těžkého (cca 70 tun) a vysokého tanku se všemi představitelnými problémy které tyto parametry přinášejí. Vzhledem k současným smluvním závazkům a výzbroji nejbližších spojenců nicméně teď, momentálně nejlepší možný krok.
Při pořízení ve spolupráci se spojenci:
Trend zvyšování hmotnosti při adekvátní ochraně byl poprvé zastaven u japonského tanku Type10 (nanokrystalická ocel- cca 48 t) a následně u ruského prototypu ARMATA (škola izraelské oceli a izraelsko/ruského zkoseného tvaru (do 50-i t). Západ chystá LEO 3 – hypermoderní a tomu odpovídající cenou. (V USA roste riziko že „šlápne vedle“.) ČR by ve spolupráci s okolními menšími zeměmi mohla usilovat o licenci a „evropizaci“ Type 10. PS: Co se týče kooperace: na PT 16 se mi částečně líbí myšlenka participace ekonomik (na které PT 16 cílí) na dodávkách dílčích sestav PT16. (Slovensko- kanon, Srbsko-motor, Ukraina-sřp/alter. kanón, atd. PS: Když jsem v r. 1996 psal marketingovou seminárku na téma modernizace T72 (nazval jsem ji tehdy T72 Bathory) vycházel jsem z podobného předpokladu o výhodnosti kooperace mezi státy s vlivem na cenu. Na rozdíl od PT16 jsem ale vycházel z toho, že státy se nejprve domluví. Nicméně teď ale po X letech uvažuju, že takový koncept rozptýleného řetězce dodavatelů je výhodný pro všechny (každá země z toho má něco) a stejně tak je pro všechny i nevýhodný (náhradní díly z relativně nestabilních zemí, při exportu nutný souhlas často konkurentů).Skrýt celý příspěvekPrzy planowanej ilości czołgów ich wymiana nie jest priorytetem - priorytetem są natomiast środki przeciwpancerne.... Tutaj są duże możliwości wzmocnienia ACR. Np. zamiast ...Zobrazit celý příspěvek
Przy planowanej ilości czołgów ich wymiana nie jest priorytetem - priorytetem są natomiast środki przeciwpancerne....
Tutaj są duże możliwości wzmocnienia ACR.
Np. zamiast rpg-7 można kupić RGW-110 (którym można będzie niszczyć T-72B i T-90), zwiększyć ilość lekkich wyrzutni przeciwpancernych pocisków kierowanych.
Nowy BWP też musi być uzbrojone w pociski przeciwpancerne.
Do tego artyleria - mowa głównie o haubicach, ale warto pozyskać MLRS 227/300 mm, które uzupełniłby RM-70. (Przypominam wyrzutnie 122mm nie mają specjalistycznej amunicji przeciwpancernej)Skrýt celý příspěvekŘekněme si to narovinu, MO nechce dál modernizovat tanky na bázi T-72, stejně tak poláci. Tedy na modernizaci T-72M4CZ zapomeňme. I tehdy to byl experiment nákladnější než nákup ...Zobrazit celý příspěvek
Řekněme si to narovinu, MO nechce dál modernizovat tanky na bázi T-72, stejně tak poláci. Tedy na modernizaci T-72M4CZ zapomeňme. I tehdy to byl experiment nákladnější než nákup západního MBT (a připomínky, že se měly nakupovat stovky strojů, mi nepřijdou adekvátní). Je tam moc velké riziko.
Zbyde nám tak jen pár tanků a to Merkava - a i lidé od IMI tvrdí, že nám radši než Merkavu, nabídnou hyper-zmodernizovanou M60... což je řekněme shit. Zbývá nám tedy jen pár MBT, které jsou pořád ve výrobě: Oplot-M - sice šikovný, stále poplatný sovětské škole, které se chceme vyhnout, ale je zde problém s rychlostí výroby (a kvalitou). Pak je zde Leopard 2A6/8 sice seupermoderní, ale pořád má některé mouchy vzniklé v zadání - nízké náklady na hromadnou výrobu (absence automatu), munice v prostoru osádky, kusová výroba - tedy neúměrně vysoká cena atd. paradoxně mi tak přijde lepší Abrams, který je sice na tom podobně jako Leopard, ale nákupní cena je výraně nižší (byť jde o repas).
V případě středního tanku, je velkým omezením samotná věž. Pokud by AČR zavedla lehké BVP, jako je třeba K-21, tak bybyla lepší věž problém (dokáže ale plavat). V případě třeba ASCOD42 by se dalo uvažovat už o dost slušné tankové věži (v podstatě z MBT). ASCOD35 a moderní CV90, už unesou dostatečně moderní věž s kanónem ráže 120mm. Čím těžší podvozek u BVP, tím větší náklady na výrobu. Tedy pokud chceme těžké BVP s moderní ochranou, tak s musíme připlatit. Pokud chceme lehké levné pásové BVP, musíme oželet varinatu "střední tank" (nebo jen v nestabilní variantě). Když to přeženu, tak moderní střední tank na podvozku MBT, může vyjít něco nad polovinu ceny nového Leopardu - pak je tedy otázkou co upřednostnit (?!)Skrýt celý příspěvekTo Lukas: U nás jsou Aktivní zálohy "v kasárnách" 42 dní a také to funguje. Navíc mluvíme o AZ, které v reálu mají tvořit i zálohu bojových jednotek. Teritoriální obrana jakou tu ...Zobrazit celý příspěvek
To Lukas: U nás jsou Aktivní zálohy "v kasárnách" 42 dní a také to funguje. Navíc mluvíme o AZ, které v reálu mají tvořit i zálohu bojových jednotek. Teritoriální obrana jakou tu představuji, je odlišná od té vaší, její fukce by byla spíše strážní a pomocná. V tomto případě některé nároky by mohly být nižší než u jednotek určených primárně do první linie.
Problémem tanku pro ČR je fakt, že kromě Merkavy není v Evropě a blízkém okolí v provozu výrobní linka na moderní tanky. Všechny až na Izrael a Ukrajinu jsou uzavřené. Otvírat výrobní linku kvůli 34 tankům je nesmysl. Vynaložené prostředky na tanky z velmi drahé malosériové výroby nebudou adekvátní získané bojové hodnotě (máme přece zkušenost z T-72M4CZ, kdy konečná jednotková cena na 30 ks byla nesmyslná).
Dobu výprodeje kvalitních "ojetin" jsme propásli a tak budeme muset mít asi nějaké nouzové přechodné řešení a čekat na začátku fronty na Leo3.
Rozhodně má ale AČR jiné priority, než zase modernizovat T-72.Skrýt celý příspěvekMaximus: ono to BVP s věží ráže 120mm je ve stejné úrovni jako onen PT-16. Sice hezky poskládané, ale v reálu to nemá nikdo. Krása další modernizace T-72 je v tom, že jich máme ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus: ono to BVP s věží ráže 120mm je ve stejné úrovni jako onen PT-16. Sice hezky poskládané, ale v reálu to nemá nikdo.
Krása další modernizace T-72 je v tom, že jich máme hodně a především je to tank. Tedy až přijde na řadu nový Leo3, tak ho bude snažší prosadit u politiků i u veřejnosti. Ona ta blbost "patnáct let tu lítáte s BVP ráže 120mm, a najednou chcete tank" platit bude. Ovšem pochopitelně se nebavím o přestavbě nějakých 34ks, které si chce zachovat armáda, ale o přestavbě 130ks, které nyní vlastní armáda. A to není zanedbatelná položka.
Výše zmíněné pochopitelně platí pouze tehdy, pokud by se nedaly sehnat jiné tanky v obdobném počtu.
Nicméně pokud se naše ministerstvo rozhodlo nakoupit pouze 34ks, tak je to plýtvání zdroji a pak už je fakt lepší se na to vybodnout a mít BVP ráže 120mm.Skrýt celý příspěvekPRO Maximus - tak, ja to rozumiem... Ale przypominam - Finlandia ma mniej ludności, większą powierzchni podobny budżet wojskowy a F-18 ma więcej... Potrzebna jest pewna forma ...Zobrazit celý příspěvek
PRO Maximus - tak, ja to rozumiem...
Ale przypominam - Finlandia ma mniej ludności, większą powierzchni podobny budżet wojskowy a F-18 ma więcej...
Potrzebna jest pewna forma pośrednia między armią zawodową, a armia poborowa...
Nie proponuje konkretów - bo nie znam Waszego prawa. Niemniej bez 80-100 dniowego podstawowego szkolenia w koszarach tego nie widzę..
Co do czołgów - jeśli chcecie ersatz czołgu - to pogadajcie z Włochami, kupcie 18-24 Centauro B1 z nową wieża Hitfact 2 - z armatą 120mm L/45 i sformujcie w 4 brygadzie batalion przeciwpancerny.
To ma większy sens niż BWP z armatom...
To takie wcale nie jest - pancerz ko tylko kilkanaście % ceny pojazdu - reszta czyli system kierowania ogniem, armata, stabilizacja uzbrojenia jest tak samo kosztowna w czołgu co BWP z armatom...
(Przecież nie kupicie 300 SPz Puma z czego 100 z armatą Rh 120 L/47 LRR)Skrýt celý příspěvekTo skelet: Pokud budeme mít licenci, servis a výrobní kapacity pro moderní BVP kategorie 40t+, tak nemá smysl udržovat druhou a navíc zastaralou platformu T-72 příliš dlouho v NZ. ...Zobrazit celý příspěvek
To skelet: Pokud budeme mít licenci, servis a výrobní kapacity pro moderní BVP kategorie 40t+, tak nemá smysl udržovat druhou a navíc zastaralou platformu T-72 příliš dlouho v NZ.
Podle mne by bylo lepší mít právě BVP s nějakou na západě běžnou věží se 120mm kanonem a se systémem aktivní obrany (třeba ten co se vyvíjí v ČR, případně nějaký izraelský systém) než další malosériový repas T-72. Navíc kolik let by trval dovývoj, integrace a samotná výroba? Myslím si, že už by jsme byli někde na přelomu druhé a třetí dekády.
Smysl T-72 byl v taktice jeho nasazení - masově vyráběný tank, který svého i kvalitativně vyspělejšího nepřítele udolá počtem. Pokud nemám adekvátní počty tanků a vlastně ani dost vojáků, tak T-72 není zrovna ideální tanková platforma.
Už nyní se považuje současná západní tanková ráže 120 mm i při délce hlavně 55 ráží jako minimum. Od roku 2018 Rheinmetall plánuje jeho nové provedení pracující s vyššími tlaky a pro rok 2025 už má být připravena ráže 130 mm, což asi bude standartní kanón nového "Eurotanku", který má přijít něco kolem roku 2030.
Pokud se bude geopolitická situace ve světě dále zhoršovat, tak bude jeho vývoj urychlen a otevřou se výrobní linky na nějaký přechodný typ mezi Leo 2 a v současnosti hypotetickým Leo3. Ten už by pak jistě stál za úvahu, protože to bude nový tank ze sériové výroby s maximálním důrazem na nové technologie v ceně pravděpodobně ne tolik vzdálené malosériové výrobě současného Leo2.Skrýt celý příspěveks tím souhlas.. pokud by se nepodařilo sehnat nějaké dobré uloženky, tak je pro nás nejlepší nakoupit licenci na PT-16 a překopat všech 130tanků na tento standard. S tím, že by se ...Zobrazit celý příspěvek
s tím souhlas.. pokud by se nepodařilo sehnat nějaké dobré uloženky, tak je pro nás nejlepší nakoupit licenci na PT-16 a překopat všech 130tanků na tento standard. S tím, že by se zároveň partnersky přistoupilo k programu Leo3..
pochopitelně vše z toho je utopie.. takže ve výsledku utratíme desítky miliard za 34ks nových tanků a jejich zázemí, přičemž jejich bojová hodnota se díky počtu bude rovnat nule.Skrýt celý příspěvekTo skelet: O zmiňované výměně jsem se bavil minulý rok. Dost je štvalo, že věčně něco nefunguje a důležitý náhradní díl vyráběný jako kusová výroba (protože se už 10 let nevyrábí) ...Zobrazit celý příspěvek
To skelet: O zmiňované výměně jsem se bavil minulý rok. Dost je štvalo, že věčně něco nefunguje a důležitý náhradní díl vyráběný jako kusová výroba (protože se už 10 let nevyrábí) stojí nesmysl.
Pokud by někdo dotlačil naše politiky, aby byl český vojensko-průmyslový komplex byl začleněn do programu vývoje Leo 3 (tzv. "Eurotanku"), tak by mělo rozhodně smysl jít cestou BVP se 120 mm dělem. Byla by určitá jistota, že pak opravdu moderní taky pro 21. století půjdou i do naší výzbroje.Skrýt celý příspěvekMaximus: samozřejmě, pokud chceme 34 tanků, tak nákup tohoto počtu "středních tanků" (120mm na podvozku BVP) by bylo nejčistší řešení a i pro zázemí by bylo lepší nemuset mít ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus:
samozřejmě, pokud chceme 34 tanků, tak nákup tohoto počtu "středních tanků" (120mm na podvozku BVP) by bylo nejčistší řešení a i pro zázemí by bylo lepší nemuset mít extra součástky pro tak málo vozidel. S tím že třeba v roce 2035 by se nakoupily pořádné nové MBT (Leopardy 3), přičemž by tyhle střední tanky v poklidu dosloužily vedle MBT. Je totiž dost možné, že co bysme dnes dali za nové Leopardy 2, by stál po roce 2030 nový tank...Skrýt celý příspěveka z jakého důvodu by je hned měnili? MImochodem ona už i T-72M4Cz je poměrně dost stará... u zavedení lehkých tanků na bázi BVP je to nebezpečí, že se toho chytnou naši ...Zobrazit celý příspěvek
a z jakého důvodu by je hned měnili? MImochodem ona už i T-72M4Cz je poměrně dost stará...
u zavedení lehkých tanků na bázi BVP je to nebezpečí, že se toho chytnou naši všehoschopní politici a už nikdy tanky nezavedeme. Nicméně při počtu 34ks tanků, které chce ministerstvo obrany zakoupit je to asi skutečně jedno a i ty lehké tanky budou lepší..Skrýt celý příspěvekTo Rase: Pak je ovšem otázka, zda nepočkat na LEO 3 a dobu nepřeklenout s lehkými tanky/vozidly palebné podpory na platformě nově zaváděného BVP se 120 mm dělem v maximální možné ...Zobrazit celý příspěvek
To Rase: Pak je ovšem otázka, zda nepočkat na LEO 3 a dobu nepřeklenout s lehkými tanky/vozidly palebné podpory na platformě nově zaváděného BVP se 120 mm dělem v maximální možné míře balistické ochrany doplněné o aktivní obranný systém.
Co jsem se bavil s tankisty od našich "slavných" T72M4CZ, tak by to s klidem za toto vyměnili a brali by to jako skok vpřed. Co si o tom myslí "laici" není podstatné - my v tom sedět určitě nebudem.
Je důležité mít raději něco méně "fotogenického", ale s možností s touto technikou pravidelně cvičit, mít dostatek náhradních dílů a vždy dostupný servis.Skrýt celý příspěvekMaximus: Mno turbína má výhodu v tom, že sežere všechno a především repase je levnější než se do podvozku snažit nacpat diesel. Jde to, zkoušelo se to, ale nový powerpack není ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus:
Mno turbína má výhodu v tom, že sežere všechno a především repase je levnější než se do podvozku snažit nacpat diesel. Jde to, zkoušelo se to, ale nový powerpack není zrovna levný. Pokud by měl Abrams přídavný zroj (APU) tak by dokázal číhat na nepřítele i s vyplou turbínou (což je hlavní náplň tanků NATO, číhání + manévry vpřed a vzad). Novější verze Abramsů už APU mají, tak to taky není problém. Takže je to otázkou ceny - vyrobit jde všechno. Nedávno byl dokument o repasování Abramsů a je potřeba říct že jdou hodně hluboko (dvakrát opískované díly atd.) - oproti tomu třeba u T-72B3 je vidět původní barva atd.
ps. pokud nám jde o 34 tanků, tak je asi jedno co to bude :DSkrýt celý příspěvekTo Lukas: Chápu tě, ale situace v Polsku a v ČR je dramaticky odlišná v řadě podstatných faktorů: velikost populace a tím dostupnost lidských zdrojů, identifikace občana se státem, ...Zobrazit celý příspěvek
To Lukas: Chápu tě, ale situace v Polsku a v ČR je dramaticky odlišná v řadě podstatných faktorů: velikost populace a tím dostupnost lidských zdrojů, identifikace občana se státem, vztah občan - armáda, ochota a schopnost politiků investovat do armády a domácího vojensko-průmyslového komplexu, míra korupce mezi vysokými veliteli a na ministerstvu obrany, odpor během II. WW, legislativa ohledně držení zbraní etc.
V ČR se v otázce aktivních záloh/teritoriální obrany musí tedy logicky postupovat odlišně.
Aktivní zálohy - více vojenský režim, větší vojenský potenciál, ale podstatně menší počet lidí ochotných se takto realizovat ( v podmínkách ČR pouze několik tisíc lidí)
Teritoriální obrana - více "domobranecký" charakter, větší motivace chránit svůj domov (v širším slova smyslu), možnost draftovat část velké střelecké komunity a potenciál dosáhnout vysokých počtů (dodá k personálně limitované kvalitě potřebnou kvantitu - je zde potenciál dosáhnout časem i počtu několika desítek tisíc).
Na bázi teritoriální obrany lze časem znovuobnovit vojenskou službu - nenásilně, demokraticky a tzv. od spodu a jít cestou ke švýcarskému modelu.
Armáda by si měla uvědomit, že AZ/TO by byly mostem mezi relativně uzavřenou vojenskou komunitou a běžnými občany. Není totiž větších lobbistů za armádu mezi obyčejnými lidmi/voliči jako jsou příslušníci AZ. To že armáda nedokáže naplnit stavy nejen profesionálních vojáků a AZ je v přímé úměře s názorem lidí na vlastní smysl armády. Je v zájmu armády budovat pevné vazby s občany, protože pokud lidé nebudou chápat smysl armády a alespoň trochu významná část občanů nebude participovat na své obraně, tak finance pro armádu budou vždy v rozpočtu až někde na konci, tedy pokud nám zrovna poteče do bot. To je ovšem už na nějaké investice téměř vždy pozdě.Skrýt celý příspěvekK tomu výběru, tak Vampir má smysl pouze při nákupu polských raket M- 21 Feniks HE, která má dostřel 42 km a existuje i verze M - 21 s kazetovou hlavicí s dostřelem 32 km. Jinak ...Zobrazit celý příspěvek
K tomu výběru, tak Vampir má smysl pouze při nákupu polských raket M- 21 Feniks HE, která má dostřel 42 km a existuje i verze M - 21 s kazetovou hlavicí s dostřelem 32 km. Jinak nemá tento systém smysl.
PLRS Pierun by byl určitě dobrým doplněním PVO a i vhodná by byla unifikace s Polskem.
Modernizovat KUB je podle mne nesmysl - celá podvozková platforma má myslím kolem 40 let a od modernizace elektroniky je to už také dost let.
Možná pokud by nějaká česká firma dokázala levně integrovat na "olétané" letecké rakety AMRAAM a Sidewindwer (obdoba Spyderu SR), ale osobně jsem přesvědčen, že pokud by to vůbec šlo, tak by to stálo tolik, že to nemá smysl.
Staré abramsy se "žravou" plynovou turbínou také nemají moc smysl - nejsme schopni dostatečně servisovat tatrovky či T72M4CZ.
Javelin okSkrýt celý příspěvekJiríR, nerad ti beru iluze, ale v AČR to chodí trochu jinak než podle rozumu, skutečných potřeb či nějakého dlouhodobějšího smysluplného konceptu. Řada lidí na MO je tam kde ...Zobrazit celý příspěvek
JiríR, nerad ti beru iluze, ale v AČR to chodí trochu jinak než podle rozumu, skutečných potřeb či nějakého dlouhodobějšího smysluplného konceptu.
Řada lidí na MO je tam kde je, protože v soukromém sektoru by takové "odborníky" hnali svinským krokem. Navíc pokud řada lidí z MO i generality má osobní čísla na různé šéfy a lobbysty zbrojovek a armádní zakázky s nimi šijí často "přímo na míru". Proto je šance, že budeme mít opravdu to nejlepší za dané peníze blízká nule.
Dělá se třeba i vojenská zkouška nějaké vojenské techniky, armádní odborníci řeknou že nee, technici dodavatele řeknou, že výrobek je ok, ale aby splnil zadané požadavky, tak to musímí mít úplně jinou konfiguraci. Zodpovědný generál ale už má domluvenou provizi za nákup tohoto provedení, tak se to prostě nakoupí.
Myslíš si, že někoho z těchto "papalášů", kteří rozhodují o nákupech zajímají názory diskutujících na AN? Tam jde o velké peníze do kapes nejen jednotlivců, ale celých velkých firem zabývajích se výrobou či přeprodejem vojenské výzbroje a vybavení. A v první řadě nelze zapomenout na stranické pokladny.
Takže se smiř s tím, že jsi se svým názorem až na úplně posledním místě v nekonečné řadě. Co můžeš dělat je lobovat u svých poslanců, aby se o dané věci zajímali a dávat jim podklady. Případně můžeš lobovat na všechny strany za věci, kterým rozumíš a které mají podle tebe smysl. Počítej s tím, že tě to bude stát ohromné množství času, prostředků a výsledek je značně nejistý. Pokud jsi ochoten toto podstoupit, tak do toho určitě jdi. Také jsem se vydal na svoji bitvu s "větrnými mlýny" na téma Teritoriální obrany, Nejsem ale na to sám a mám za sebou tým lidí.
Skládat si tady "ideální" armádu je hodně podobné nějaké PC hře. Dobře se zabavíš, ale reálný dopad na realitu je žádný. Navíc na začátku si musíš definovat cíle, kapacity, protředky, geopolitickou situaci, možné scénáře vývoje, etc. a pak teprve má smysl něco načrtnout. Stále ale je to na úrovni hry, kterou si tu na diskusi můžeme hrát (také mě to někdy baví) a občas to může někoho důležitého inspirovat - možná :-)Skrýt celý příspěvekJiriR: děkuju za souhrn, když se nad tím člověk zamyslí, tak 11 miliard není moc, zvlášť když se rozpočítají na několik let. Řekněme že 3mld. za rok, tak ža čtyři roky je krásně ...Zobrazit celý příspěvek
JiriR:
děkuju za souhrn, když se nad tím člověk zamyslí, tak 11 miliard není moc, zvlášť když se rozpočítají na několik let. Řekněme že 3mld. za rok, tak ža čtyři roky je krásně splaceno a vyšlo by to ještě před nákupem nových BVP.
Přeci jen u 210 plánovaných BVP, se mluví o ceně až 50 miliard kč (!)Skrýt celý příspěvekby me zajimalo jaky helmy chteli že už se nevyrábějí..s tímhle tempem se prestanou vyrábět i ty nove co ted ještě jsou..mozna by měli dat do podmínek něco co ještě není vyvinuté a ...Zobrazit celý příspěvek
by me zajimalo jaky helmy chteli že už se nevyrábějí..s tímhle tempem se prestanou vyrábět i ty nove co ted ještě jsou..mozna by měli dat do podmínek něco co ještě není vyvinuté a v budoucnu by se to mohlo objevit :)Skrýt celý příspěvek
Skutečnost, že se prostředky nezrealizují (neutratí), ještě zdaleka neznamená, že není požadovaný materiál potřeba, nebo že je prostředků nadbytek. Pravidla pro nákupy státu ...Zobrazit celý příspěvek
Skutečnost, že se prostředky nezrealizují (neutratí), ještě zdaleka neznamená, že není požadovaný materiál potřeba, nebo že je prostředků nadbytek.
Pravidla pro nákupy státu jsou čím dál kontraproduktivnější, ve snaze zabránit korupci, jak naivní, zejména pak v ČR, se podmínky stále zpřísňují, přitom politicko- ekonomické lobby tento složitý proces umí již dávno ovládat ve svůj prospěch, zatímco státní a veřejní zadavatelé si s pravidly, jak nakoupit, často nevědí rady.
Ono se snadno řekne, že někdo něco zpackal, ale média, a zejména tento novinář Otto na e15.cz, již mnohokrát podal ryze jednostranný pohled, a to pohled potenciálního dodavatele.
Prokousat se nekonečnou byrokracií a četnými lobbistickými tlaky, a to v omezeném čase, s kvalitativně i kvantitativně nedostatečným personálem, je opravdu hodně složité. Lobbisté to vědí, znají slabiny pravidel, v jejich službách často pracují bývalí zaměstnanci státu, znalci prostředí a jeho nedostatků, přičemž obvyklé je řídit se heslem, když zakázku nedostanu já, tak nikdo.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...