REPORTÁŽ: Protiatomový kryt s kódovým označením 10 – Z

Původně zde byl v době druhé světové války vybudován úkryt pro říšskou protileteckou ochranu před americkým a sovětským bombardováním Brna. Po roce 1948 objekt převzala Československá lidová armáda, která prostory postupně během následujících deseti let přebudovala na tajný protiatomový kryt s kódovým označením 10 – Z, ve kterém se po dobu tří dnů mohlo skrýt naráz až 500 osob. Do provozu byl kryt uveden v roce 1959, ovšem kromě cvičných poplachů nebyl ke svému účelu nikdy využit. V roce 1993 Armáda České republiky objekt předala Magistrátu města Brna a od roku 2014 se o provoz krytu, jeho zpřístupnění veřejnosti a o umístěnou expozici, stará obecně prospěšná společnost Amerfo.

Kryt byl slavnostně symbolicky „odtajněn“ o půlnoci dne 14. června 2015 v rámci akce, která odstartovala jeho zpřístupnění široké veřejnosti. Tento okamžik připomíná v krytu umístěná tabule s vyznačenou „odtajňovací“ doložkou. A byť se v tomto případě jednalo o symbolické odtajnění, tak je nutno připomenout, že do roku 1993 byl kryt před veřejností utajován a byl veden v režimu Přísně tajné.

Návštěvníci krytu si v něm mohou prohlédnout jak původní techniku z padesátých let – původní strojovnu, ventilátory, telefonní ústřednu i kanceláře, tak i různé původní historické předměty jako uniformy, plynové masky, plakáty, knihy nebo zhlédnout dobové tematické filmy, kdy tento souhrn dotváří atmosféru přesunu časem do minulosti. Pro odvážnější zájemce se zde konají i noční exkurze s možností přespání.

Mezi emočně silné exponáty bezesporu patří dveře z cel smrti pocházející z káznice na Cejlu s vyrytými vzkazy. Jedná se však o přechodnou součást expozice do doby, než se tyto dveře navrátí zpět na Cejl.

Na zrealizování této speciální expozice se podílel Vojenský historický ústav, Národní památkový ústav, Ústav pro studium totalitních režimů, ale také například Archiv bezpečnostních složek, který pro expozici poskytl digitální kopie filmů s bezpečnostní tematikou a různé tematické archiválie. A jak Armádním novinám sdělila ředitelka archivu Mgr. Světlana Ptáčníková – pro Archiv bezpečnostních složek měla spolupráce s expozicí krytu 10 – Z symbolickou paralelu i v tom, že jedno z pracovišť archivu, nacházející se v lesích u Brna v katastru obce Kanice, taktéž sídlí v bývalém protiatomovém krytu.

A byť je protiatomový kryt 10 – Z současně navštěvován jako historická expozice, tak se od vypuknutí války na Ukrajině zvýšila informační poptávka obyvatel ohledně rozmístění a nouzové využitelnosti podobných úkrytů jako je tento. Armádní noviny proto s dotazy k tomuto tématu oslovily Hasičský záchranný sbor České republiky. Náměstek generálního ředitele pro prevenci a civilní nouzovou připravenost brigádní generál Ing. Daniel Miklós, MPA, k tomuto tématu sdělil, že ukrytí obyvatel je primárně v gesci obcí. Hasiči o krytech vedou pouze přehledy, aby věděli, jaké celkové kapacity jsou k dispozici a v jakých stavech kryty jsou. K věci dále uvedl, že revize krytů je poměrně složitá záležitost a že žádný kryt není použitelný ihned, ale nejprve se musí zpohotovit, kdy k tomuto by došlo až při vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

Nicméně uvedení krytu do odpovídajícího provozního stavu jsou obce schopny vykonat poměrně rychle. Ohledně vypuknutí případného standardního válečného konfliktu – tedy takového, jaký nyní probíhá na Ukrajině – sdělil, že není potřeba využívat filtroventilačních zařízení umístěných v krytech, ale doporučil využívat přirozené vlastnosti staveb domů jako například sklepy a podzemní garáže nebo přirozené vlastnosti veřejných staveb jako jsou metro či tunely. Forma improvizované ochrany a improvizovaného ukrytí, kdy se nejedná o využití speciálně vybudovaných úkrytů, ale o využití ochranných vlastností staveb, je totiž mezinárodně uznávána za nejefektivnější a nejrychlejší způsob ochrany.

Pro nenadálý útok je totiž absolutně nemožné se do speciálně vybudovaných úkrytů dostat včas a již samotný přesun osob venkovním prostorem mimo ochranu jakékoli budovy představuje značné riziko. Ke stálým tlakově odolným úkrytům sdělil, že tyto byly pro účely ochrany před globálním jaderným konfliktem budovány po druhé světové válce v období tzv. „studené války“ a v současné době jsou na našem území k dispozici ve výrazně menším množství, než tomu bylo v minulosti. Přičemž případné budování nových ukrytí ve smyslu těchto tlakově odolných krytů pro celkový počet obyvatelstva není v možnostech České republiky. Je to finančně absolutně nereálné.