REPORTÁŽ: Rozpadá se západní civilizace?

Úvodní slovo Jana Hamáčka, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, na konferenci Společenská smlouva. / Autor

Armádní noviny se ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně zúčastnily konference s názvem Společenská smlouva. Konferenci uspořádala ve spolupráci Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Univerzita Karlova v Praze a think-tank Komplexní společnosti. Smyslem konference bylo podchytit a popsat probíhající zásadní proměnu západní společnosti.

“Jeden ze Sedmi zákonů vývoje civilizací jednoznačně ukazuje, že k hluboké krizi společnosti vždy zásadně přispěl rozpad společenské smlouvy, vzájemné sounáležitosti elit a většinové populace a rozchod jejich cílů,” stojí na pozvánce na konferenci Společenská smlouva.

Autorem výroku je Miroslav Bárta, přední český egyptolog, archeolog, zakladatel think-tanku Komplexní společnost a autor řady knih zaobírající se kolapsy, vzestupy a pády civilizací.

Podle Bárty, i dalších členů konference, se právě nepsaná společenská smlouva mezi většinovou společností a státem rozpadá. Proč právě nyní?

Společenská smlouva je filozofický pojem a označuje dohodou mezi všemi členy dané společnosti, kteří se ve prospěch vlády vzdávají části svobod - vláda jim za to zajišťuje ochranu jejich práv a jistot, především v oblasti bezpečnosti a následně i v dalších oblastech.

Pokud se většinové společností daří dobře, a jsou uspokojovány její potřeby především v oblasti životní úrovně a bezpečnosti, tak společnost nemá důvod tlačit na změnu vlády nebo dokonce na změnu společenského uspořádaní.

Společenská smlouva je sice z principu nedobrovolnou „smlouva mezi nerovnými subjekty” (elity vs. většinová společnost), ale protože je nezbytná pro fungování organizované společnosti, musí v nějaké formě existovat.

Krize přichází v době, kdy se nahromadí problémy většinové společnosti, které elity nedokáží řešit. Velmi často jsou hlavní příčinou klimatické změny, nadměrné zvýšení mandatorních nákladů (zákonem stanovené výdaje - důchody, nemocenské dávky, apod.), snížení efektivity státní administrativy, nadměrný růst byrokracie, migrační tlak, narušení mechanismu sdílení zdrojů (voda, suroviny, peníze, atd.) a jejich přerozdělování a ekonomická krize.

Získává-li většinová společnost západní Evropy pocit, že elity jsou odtrženy od reality běžného života, ztrácí elity legitimitu. V historii právě takový stav mnohdy vedl k rozpadu společenské smlouvy - hroutí se staré uspořádaní společnosti (rozpad) a vzniká nové (regenerace).

Klasickým rozpadem společenské smlouvy byl konec komunismu v ČR v roce 1989, Arabské jaro nebo Velká francouzská revoluce (1788 - 1789). Klíčové je, že ve všech případech docházelo ke změnám skokově, nikoliv pozvolna.

Problémy se hromadily roky nebo desítky let, ke změně pak stačil malý “spouštěč”, který uvolnil stavidla nahromaděných problémů a frustrace společnosti. Např. v případě rozpadu komunismu v ČSSR to byl zásah policie proti studenům na Národní třídě, v případě Arabského jara sebeupálení tuniského pouličního prodavače Muhammada Buazízího.


Martin Kovář o Společenské smlouvě. Další videa z konference.

Současné klima v západním světě (ale i jinde) ukazuje, že společnost začíná společenskou smlouvu považovat za narušenou a pouze čeká na onen “spouštěč”, který odstartuje rozsáhlé a skokové změny v západní společnosti.

Podle Martina Kováře, českého historika, ukázkovým příkladem indicií narušení společenské smlouvy byly parlamentní volby ve Francii. I když je země ve výjimečném stavu, k volbám přišlo jen 40 % lidí, tj. nejmíň lidi za 60 let  - tedy dokonce ani při vyhlášeném výjimečném stavu osud země nezajímá většinu Francouzů.

Příkladem je i vzestup politiků a stran vymezující se proti zavedeným elitám - příkladem je vítězství Trumpa, volební úspěch Le Penové ve Francii nebo Geerta Wilderse v Nizozemsku.

Rostoucí nedůvěru společnosti k elitám způsobuje samozřejmě i migrační krize. Populaci nikdo nevysvětluje (alespoň ne srozumitelným způsobem) jaké jsou její příčiny a jaká jsou řešení. Výsledkem je narůstající oprávněný pocit ohrožení pociťovaný evropskou společností.


Miroslav Bárta

Slavný německý sociolog Max Weber definoval stát jako „komunitu, která má (s úspěchem) na určitém území monopol na legitimní použití fyzické síly.“ Jiný sociolog, Anthony Giddens k tomu dodává, že slovo legitimní znamená, že osoby podléhající autoritě vlády jsou s tímto stavem srozuměny (a tedy platí společenská smlouva).

Státy vznikly z popudu lidí chránit se před válkou a násilím - na oplátku lid obětoval část svých svobod ve prospěch vyššího celku (státu), který lidi na svém území chrání a pouze on a jenom on (tedy stát) může na území použít fyzickou sílu (armáda, policie).

Pokud však vláda neumí, nebo nezvládá vysvětlovat a především efektivně reagovat na případné hrozby podrývá základy společenské smlouvy. V našem případě se přitom nejedná pouze o vládu daného státu, ale také o vedení Evropské unie, která sice vynucuje dodržování společenské smlouvy po obyvatelích evropských států, ale zároveň podrývá (z pohledu většinové společnosti) základní smysl existence státu - tedy poskytování bezpečí vlastním obyvatelům.

“Toto jsou hlavní důvody, proč je třeba se nad současnou společností a trendy v jejím vývoji třeba zamýšlet a uvažovat o možných důsledcích aktuálního jednání, rozchodu elit s většinovou populací a mnoha dalšími faktory. Prosperita každé komunity či civilizace totiž vždy stála, stojí a bude stát na myšlence, na vnitřním obsahu. Bez něj následuje bez výjimky vykořenění a pád,” uzavírá Miroslav Bárta.

Nahlásit chybu v článku


Související články

NÁZOR: Rusko se chystá na totální válku kvůli Jaltě 2.0

V ruském vojenském magazínu Vojensko-průmyslový kurýr (VPK) vyšel článek Povolání - Patriot od ...

Nebezpečný bratr: Současná krize v bělorusko-ruských vztazích

Bělorusko je v západních médiích často charakterizováno jako „poslední diktatura Evropy" a jako ...

KOMENTÁŘ: Neexistující korejská krize

V posledních dvou týdnech se v médiích objevovaly zprávy vzbuzující pocit, že válka na Korejském ...

Katarská krize a dvojkolejnost americké zahraniční politiky

Krize v Perském zálivu uzavírá svůj druhý týden. Katar se nachází pod blokádou svých sousedů Saúdské ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Muhamad Demokrat
    14:04 30.06.2017

    Proč se tady bavíte o školách :( Proč se nabavíte o tématu. Nevíte kde je Rimr :( Chtěl jsem, aby se mi vyjádřil k židovskému projektu multikulturní evropy. A ten tu není :( Třeba ...Zobrazit celý příspěvek

    Proč se tady bavíte o školách :( Proč se nabavíte o tématu. Nevíte kde je Rimr :( Chtěl jsem, aby se mi vyjádřil k židovskému projektu multikulturní evropy. A ten tu není :( Třeba fenri by se mohl vyjádřit k židovskému projektu multikulturní evropy. Když je to jeho kamarád. Jediný chytrý člověk a určitě i hodně vzdělaný s velkým přehledem je tady Blade :(. Ostatní jste tady plný nenávisti. Nerozumíte, jak nám židovský projekt multikulturní evropy, kde nám každý žid svou tvrdou prací chce záchranou lidí z válečných oblastí, kteří svou prací, pílí a vysokou úrovni vzdělanosti, pomoct, protože vy jste neschopni a líní. Každý žid v židovském projektu multikulturní evropy myslí na vaše dobro, na krásnou budoucnost plnou diversity, na krásný a bohatý život vašich dětí a vy jste tady jenom zahledeni do sebe a plni nenávisti :(Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    23:19 29.06.2017

    Učitelé dějepisu jsou hrozně důležití.
    V Německu dle mě mohli spolu s Wagnerem za druhou světovou (nechci otevřít nové téma).

    Učitelé dějepisu jsou hrozně důležití.
    V Německu dle mě mohli spolu s Wagnerem za druhou světovou (nechci otevřít nové téma).

  • Arassuil
    23:09 29.06.2017

    Luky: FF na Masárně. Dnes je to na 5 let, 3 bakalář a 2 magistr. S tím, že bakalář je pro všechny "všeobecný" základ a pak se studium dělí a specializuje do několika větví. ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: FF na Masárně. Dnes je to na 5 let, 3 bakalář a 2 magistr. S tím, že bakalář je pro všechny "všeobecný" základ a pak se studium dělí a specializuje do několika větví. Základní dělení je učitelské a neučitelské studium. Učitelské tě opravňuje k výuce dějepisu na SŠ (zatímco absolvent historie na pedagogické fak. může učit jen na základní škole). Neučitelské studium předpokládá "akademickou" dráhu - tj. buď doktorát, nebo muzea, archivy apod. - a dělí se na dějiny středověké, novověké, moderní, církevní... Teď mají dokonce novou specializaci na "dějiny moderní evropské integrace" či co. Drtivá většina studentů, co se dostane na magistra, si udělá učitelské, páč je jednodušší sehnat práci. Neučitelské směřuje k pokračování s Ph.D. a to dá jen málokdo.Skrýt celý příspěvek

  • JiriR
    23:02 29.06.2017

    Fenri Fenri....vzdycky kdyz ctu tvuj prispevek, vzpomenu si na kurz lean six sigma v Praze v r. 2012. Tentokrat jsem nebyl lektor, ale ucastnik kurzu. Pri jedne casti jsem si vzal ...Zobrazit celý příspěvek

    Fenri Fenri....vzdycky kdyz ctu tvuj prispevek, vzpomenu si na kurz lean six sigma v Praze v r. 2012. Tentokrat jsem nebyl lektor, ale ucastnik kurzu. Pri jedne casti jsem si vzal slovo a pouzil slova autokorelace, multikolinearita, heteroskedascitida. A lektor Libor Cadek (black beld) mi tehdy rekl, ze nekteri lide pouzivaji cizi slova jenom proto aby byli zajimavi, aby jejich slova mely vahu. Ano mel pravdu.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    22:59 29.06.2017

    A co to je za historii? My to měli řádně na 6 nebo 6,5 roku, což už si nepamatuju, protože jsem to natáhl na 8 :) Vzhledem k tomu, že mě přijali v 17ti (měl jsem v prváku běžně ...Zobrazit celý příspěvek

    A co to je za historii?

    My to měli řádně na 6 nebo 6,5 roku, což už si nepamatuju, protože jsem to natáhl na 8 :) Vzhledem k tomu, že mě přijali v 17ti (měl jsem v prváku běžně 24letý spolužáky) tak to ani nevadilo a navíc jsem u toho pak dost pracoval. Dneska ale s devítkama, odkladama atp. lezou ze škol celkem starci :)Skrýt celý příspěvek

  • Arassuil
    22:31 29.06.2017

    Luky: Nás bylo v prvním ročníku okolo 180, bakaláře udělalo 35 lidí a magistra ani ne 20... Co vím, tak v oboru jsme se chytli 4.

    Luky: Nás bylo v prvním ročníku okolo 180, bakaláře udělalo 35 lidí a magistra ani ne 20... Co vím, tak v oboru jsme se chytli 4.

  • Arassuil
    22:27 29.06.2017

    Fenri: Já a levicově smýšlející? Bože, to snad ani ne. ;-) Souhlasím s tím, že nejde zohlednit všechny vlivy. Jen do toho nechci moc tahat tu střední školu, kterou si člověk ...Zobrazit celý příspěvek

    Fenri: Já a levicově smýšlející? Bože, to snad ani ne. ;-)

    Souhlasím s tím, že nejde zohlednit všechny vlivy. Jen do toho nechci moc tahat tu střední školu, kterou si člověk vybírá v patnácti, tj. v tom nejvíc telecím věku, a ještě ji za něj spíš mnohdy vybírají rodiče.

    Naopak jsem plně pro myšlenku přijímat více studentů (ono i současné počty postačí) a dělat brutální selekci nejen v prváku, ale klidně i zbylé 4 roky studia. Přeci jen jednotlivé obory přednáší odborníci, kteří vědí nejlépe, co daný obor vyžaduje a jak si to ve studentech najít.

    Jasně, první dva roky si o nějakém individuálním přístupu v hejnu 500 lidí můžu nechat zdát, ale alespoň jsem omezil možnost, že se na studia nedostal člověk, který opravdu studovat chtěl. Pak už je na něm, co předvede a každý svého štěstí strůjcem.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    22:15 29.06.2017

    U nás bylo na přijímačkách narváno a brali zlomek lidí - 240...k promoci se dostalo myslím 70-80. Dnes se to učí na spoustě soukromých škol (když pominu, že i na tři státní berou ...Zobrazit celý příspěvek

    U nás bylo na přijímačkách narváno a brali zlomek lidí - 240...k promoci se dostalo myslím 70-80. Dnes se to učí na spoustě soukromých škol (když pominu, že i na tři státní berou mnohem víc lidí a přistavují).Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    22:09 29.06.2017

    Arassuil: s tím prvním víceméně souhlasím, s ostatním moc ne. Prostě život není fér a rovný. To, co píšeš zavání právě tím levicovým smýšlením. Prostě někdo OPRAVDU chce dělat ...Zobrazit celý příspěvek

    Arassuil: s tím prvním víceméně souhlasím, s ostatním moc ne.
    Prostě život není fér a rovný. To, co píšeš zavání právě tím levicovým smýšlením. Prostě někdo OPRAVDU chce dělat třeba tu japanistiku, ať dokáže, že na to má. A jeslti je na těžší škole? No holt musí víc dřít. Život není fér a nenaděluje všem stejně. Znám několik vozíčkářů, co to dotáhli dál, než zdraví lidé.

    Takže:
    -nelze zohlednit všechny vlivy na studenta ucházející se o studium. Někdo má těžší školu, druhý debila učitele, třetí čelil v dětství sexuálnímu zneužívání, črtvrtému rodiče koupili slabou lampičku a hůř se mohl učit...
    -přijímejme víc studentů ale udělejme brutální selekci v prváku (jo, ani to není fér, co když se někdo zapálí a najde až v druháku...)Skrýt celý příspěvek

  • Arassuil
    21:55 29.06.2017

    fenri: zohlednění dosavadních studijních výsledků je ve své podstatě značně diskriminační. Student z elitního gymnázia může mít často horší známky než student ze SOŠky, která si ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri: zohlednění dosavadních studijních výsledků je ve své podstatě značně diskriminační. Student z elitního gymnázia může mít často horší známky než student ze SOŠky, která si udělala reklamu na tom, že ji "vystuduje každý" - trojka z PORGu bude víc vydřená než 1 z Horní Dolní. Hodnotit podle závěrečných známek, které mají pro hodnotitele jednotnou váhu navzdory rozdílné obtížnosti studia (o které hodnotitel nic neví) je krajně nespravedlivé. Navíc se často hodnotí známky z předmětů, které mají vzhledem k budoucímu zaměření studia jen mizivou relevanci.

    Zbývá tedy hodnotit uchazeče ne podle známek, ale podle účasti na olympiádách, SOČ apod. Jenže tohle je něco, co student rovněž nemůže ovlivnit. Když škola řekne, že se na olympiádách podílet nebude, tak má žák prostě smůlu, byť by byl 10x nadanější než celostátní vítěz dané olympiády... Pokud by to byl projekt v rámci školy ("na střední jsem chodil do nepovinného semináře Dějiny evropského umění"), opět se nabízí otázka jak zajistit, aby byly obtížnost a výsledky srovnatelné, resp. tedy kde pojali seminář vážně a kde z něho udělali další výtvarnou výchovu.

    Drsné znalostní přijímačky jsou to samé. V 18 se můžou na přijímačky všechno našprtat z knížek - paráda, a co to dokazuje? Leda to, že mají dobrou paměť. Zase to vztáhnu na "svoji" historii. Student střední školy se sice může nadrtit na přijímačky všechny císaře svaté říše římské, ale o historické metodě, heuristice a kritice pramenů bude vědět velké houno. A přitom právě aplikace historické metody je to, co dělá dobrého historika - nikoliv nadrcené znalosti. A pokud budeme u přijímaček požadovat znalosti, které dnes požadujeme v podstatě po absolventech bakalářského studia - to jim můžeme rovnou dát Bc. už jen za to, že se na tu školu dostali.Skrýt celý příspěvek

  • asdf
    21:55 29.06.2017

    K vyskam. Do prveho rocnika na technika nas nastupovalo 150, do druheho rocnika preslo nejakych 80. Nerozumiem momentalnemu systemu, ze ako tretiak si robim este skusku z prvaku. ...Zobrazit celý příspěvek

    K vyskam. Do prveho rocnika na technika nas nastupovalo 150, do druheho rocnika preslo nejakych 80. Nerozumiem momentalnemu systemu, ze ako tretiak si robim este skusku z prvaku. Mi sme mali jednoduchy system. Nemas urobenu skusku, tak nepostupujes do dalsie rocnika. Smola.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    21:49 29.06.2017

    jenže zase máš kritický myšlení a to je fajn navíc školou život nekončí, ale začíná...je to vlastně vstupenka do očistce...a když to prochlastáš a prošoustáš, k tomu jsi zvyklý ...Zobrazit celý příspěvek

    jenže zase máš kritický myšlení a to je fajn

    navíc školou život nekončí, ale začíná...je to vlastně vstupenka do očistce...a když to prochlastáš a prošoustáš, k tomu jsi zvyklý vše dohnat nocovkama, připraví to člověka na život, kdy se sejde víc zakázek, nestíháš a přitom se z toho nesmíš poprdět a ještě je potřeba uvolněně zvládnout rodinu....Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    21:45 29.06.2017

    Luky - jo, já se školami taky víceméně prochlas.... proinspiroval uhlovodíky a dělal jen finiše+mega štěstí. Ale asi by tak být nemělo.

    Luky - jo, já se školami taky víceméně prochlas.... proinspiroval uhlovodíky a dělal jen finiše+mega štěstí. Ale asi by tak být nemělo.

  • Luky
    21:37 29.06.2017

    když mě vždycky ty přešrocený a perspektivní typy nějak lezly krkem... :D

    když mě vždycky ty přešrocený a perspektivní typy nějak lezly krkem... :D

  • fenri
    21:31 29.06.2017

    Arrasuil: -prostě drsné znalostní přijímačky + zohledenění studijních výsledků -případný výpadek pár semestrů nevybraných genederových specialistů či kulturních antropologů ...Zobrazit celý příspěvek

    Arrasuil:
    -prostě drsné znalostní přijímačky + zohledenění studijních výsledků
    -případný výpadek pár semestrů nevybraných genederových specialistů či kulturních antropologů společnost nijak nepoškodí. V tom prvním případě by zánik celého oboru byl pro společnost spíš plus.Skrýt celý příspěvek

  • Arassuil
    21:27 29.06.2017

    fenri: Však jo, já tě plně chápu - a dokonce s tebou plně souhlasím. Taky bych raději investoval státní finance jiným směrem, než na výchovu přebytečných kulturních antropologů. ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri: Však jo, já tě plně chápu - a dokonce s tebou plně souhlasím. Taky bych raději investoval státní finance jiným směrem, než na výchovu přebytečných kulturních antropologů. Jenže za všechny ty roky mi ještě žádný obhájce "omezení počtů studentů" (ve vyhrocených případech dokonce "omezení počtu humanitních studentů") nebyl schopný vysvětlit, jak by ještě před začátkem vzdělávacího procesu na VŠ odstranil zrno od plev. Jinými slovy jak mezi těmi tisícovkami uchazečů vybrat těch 10 nejschopnějších budoucích kulturních antropologů, do kterých má cenu investovat, zatímco by se zbytek nahnal do práce.

    A přesně o tohle mi jde, dokud někdo nevymyslí způsob, jak zefektivnit výběr vhodných kandidátů-vysokoškoláků, tak prostě budeme dál produkovat zmetky a vysokoškolský odpad, stejně jako při kterékoliv jiné neefektivní výrobě.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    20:40 29.06.2017

    JiriR: 2-) vykupovat půdu na Sibiři bude Číňanův v případě konfliktu na prd. Prostě jim v případě války znárodní. A bránit před Západem za cenu SIbiře Rusko nebude od Číny ...Zobrazit celý příspěvek

    JiriR:
    2-) vykupovat půdu na Sibiři bude Číňanův v případě konfliktu na prd. Prostě jim v případě války znárodní. A bránit před Západem za cenu SIbiře Rusko nebude od Číny potřebovat. Za prvé Západ na Rusko nezaútočí (a Rusové to dobře ví) jinak než proxy. Za druhé obětovat Sibiř za ochranu před útokem, který -
    a.) nenastane
    b.) má mizivou šanci uspět
    je pro Rusko nesmysl. Také si nenecháte uříznout nohy kvůli chřipce (hyperbola-pro některé)Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    20:34 29.06.2017

    Blake, Arrasuil. Pánové, já mám prostě pochyby zda: 1.) tato společnost uživí tisíce kulturních antropologů, genderových specialistů, sociologů, žurnalistů apod. 2.) přesně z ...Zobrazit celý příspěvek

    Blake, Arrasuil. Pánové, já mám prostě pochyby zda:
    1.) tato společnost uživí tisíce kulturních antropologů, genderových specialistů, sociologů, žurnalistů apod.
    2.) přesně z této (v tomto objemu) nezaměstnatelné vrstvy se rekrutuje gro politiků a vysokých úředníků (+ doktorů, protože na jejich tituly na kandidátkách "berou" babičky). A přitom je to (ve většině - sic!) "odpad" vysokoškolákůSkrýt celý příspěvek

  • Blake
    19:49 29.06.2017

    Knaak, pisal som odpoved, potom som omylom stlacil ctrl+r a refreshla sa mi stranka, takze znova len kratko. - Europa je rovnako zlocinna ako hociktory iny kut sveta, len sa ten ...Zobrazit celý příspěvek

    Knaak, pisal som odpoved, potom som omylom stlacil ctrl+r a refreshla sa mi stranka, takze znova len kratko.

    - Europa je rovnako zlocinna ako hociktory iny kut sveta, len sa ten zlocin deje na uzkej skupine ludi.

    - v "donedavna bezpecnej Europe" sa este donedavna odpalovali kapelnici dialkovym ovladanim

    - ze nepoznas europskych zlocincov neznamena, ze neexistuju, alebo ze ich je znacne menej, nez je tu (oproti celkovym cislam) zlocinnych imigrantov. Nativny zlocin v Europe je medializovany minimalne oproti externemu zlocinu - medializacia externeho zlocinu neprinasa vnutrosystemove politicke, obchodne a spolocenske reperkusie.

    - imigranti sa nemaju prijmat automaticky a bezohladne, nikdy som to netvrdil, s cim nesuhlasim je automaticke odsudzovanie masy. Pri nich hovoris o masach, generalizujes, ale ked spomenies bielu rasu, tak zrazu su to jedinci. Jasne, Europania neznasilnuju na ulici v gangoch, ale zato znasilnuju vlastne zeny a deti - a nie menej, nez imigranti na ulici. Ale o tom ti v blesku nenapisu, lebo to by museli pisat kazdy den a miesto dennika vydavat knihy
    O tom si zase najdi nieco ty. Ked zlikvidujeme otroctvo a podobny humus v Europe, potom sa mozme stazovat, ze imigranti pachaju zlociny.

    - vymieranie Europanov a chybajuca podpora mladych je nieco, co trapi aj mna. Niektore krajiny mladych podporuju, ale oproti pruserom ako ucelova nemecka imigracna politika je to malo. Nemci nemali zly umysel, ale nastavili to prilis otvorene a ta rozdielna kultura sa prihrnula prilis rychlo. Mozes nesuhlasit s tym, ze miesanie kultur je v poriadku, ale faktom je, ze to je nezastavitelny a z roznych dovodov nutny proces. O tom sa rozpisovat nestiham, podstatne je, ze miesanie kultur nema zmysel a dokonca nie je ziaduce snazit sa zastavit. Treba ho len kontrolovat, aby sa nestalo to, co sa deje v Nemecku.

    - tvoj posledny odstavec je hyperbola hovoriaca o dosledokoch chybnej imigracnej politiky, to som tiez nikdy nepopieral. Moje tvrdenie je, ze dobra imigracna politika moze byt aj taka, ktora prijma migrantov, pokial ich prijma na zaklade spravnych kriterii.

    V tom, co hovoris ty a co hovorim ja nie je az taky rozdiel v podstate veci, rozdiel je v tom, ze z tvojich prispevkov citit tuhu po jednoduchom rieseni pre zlozity problem.

    snad som zodpovedal vsetko a dostatocne zrozumitelne, keby nieco nedavalo zmysel, odporucam precitat viackrat z ineho uhla, niekedy to pomaha, neskor sa mozno vratim k tejto debate, ak nezabudnem.Skrýt celý příspěvek

  • Knaak
    18:51 29.06.2017

    Hmm bílá no-go zona, evropani tam dělají bordel. Prozradíš kde bydlíš? Rád bych se tam zajel podívat, protože se mi tomu nějak nechce věřit. Kdo jsou ti evropští primitivové ...Zobrazit celý příspěvek

    Hmm bílá no-go zona, evropani tam dělají bordel. Prozradíš kde bydlíš? Rád bych se tam zajel podívat, protože se mi tomu nějak nechce věřit.

    Kdo jsou ti evropští primitivové které musíš snášet? Znáš nějaké? Jednoho, dva, rodinu či více rodin? Nějak jsem nezaregistroval v Evropě davy bílích lidi, kteří by se vyhazovali do vzduchu, napadali ostatní k vůli svému náboženství. Vytvářeli uzavřené komunity, neuznávali zákony a řád země která je přijala. Osahávali hromadně ženy na ulicích. Musím se ti přiznat, takové lidi neznám. Možná nějaká sekta? Ale to je pořád pár lidí. Zamozřejmě znám dost idiotů a šmejdů kteří by zasloužily kulku do hlavy. To se jedná pořád o jedince a né o masy primitivů (nic neumí, pracovat nebudou, ničeho si neváží) které spojuje jen víra v sektu zvanou Islám.

    Blake: o co si potom sudnejsi ako ti chudaci, co ich vitaju na stanici a dufaju, ze v skupine, co prisla do ich mesta nie su ziadni nasilnici?

    To nejsou chudáci, ale užiteční idioti. Vysvětli mi prosím proč bych měl vítat lidi kteří mě nesnáší, neuznávají má práva a hodnoty, nechtějí se začlenit mezi nás a kdyby měli možnost tak mě podřežou? Proč by tu měli být v evropě muslimové a černoši? K čemu je potřebujem? Je snad nás bělochů v evropě málo? Prý vymíráme, tak proč se nepodporují rodiny s dětmi a hlavně mladí lidé?

    Ty nejsi rád, že žiješ v donedávna klidné evropě? Na netu je spousta dokumentů i videí, třeba od německé televize z doby před mikrační vlnou. Reportérka mluví s muslimskými školáky a pak s jejich rodiči. Pro ně na prvním místě aláh, pak rodiny, německé zákony a ústava pro ně nic neznamená atd. . A to jsou lidé kteří pracují a relativně pokojně žijí. Jenže muslimů přibívá a je dokázáno (můžeš si to najít) že čím více muslimů ve společnosti, tím se stáváji násilnější, začínají napadat původní obyvatelstvo a nakonec předají moc do rukou radikálů. Chceš snad aby byla v evropě občaská válka? Aby museli držet evropané domobranu a hlídky před svými domy? To nás čeká za pár let, pokud se muslimský problém nebude řešit nyní. Kdyby to šlo zvládnout relativně snadno.

    Doufám, že odpovíš na mé otázky.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 5