REPORTÁŽ: Vojenská výstava MSPO 2015 v Polsku

Foto: Airbus Helicopters Tiger (Eurocopter Tiger) je jedním z hlavních uchazečů na nový polský bitevní vrtulník; větší foto / Autor
Vystavené vrtulníky Airbus Helicopters. H145M v popředí; větší foto / Autor

V polských Kielcich včera odstartovala každoroční mezinárodní výstava vojenské techniky MSPO 2015 (Międzynarodowy Salon Przemysłu Obronnego 2015). Množství vojenské techniky i velké množství vystavovatelů dalo poměrně jasnou představu o důležitosti polského trhu. Nejmodernější techniku si do Polska přišli prohlédnout zástupci z Evropy i celého světa.

MSPO 2015 je jednou z největších vojenských výstav v Evropě. Již 23. ročníku se účastní na 550 vystavovatelů z 30 zemí světa, kteří zaplnili prostor o rozloze 27 000 metrů čtverečních. MSPO 2015 plánuje oficiálně navštívit 60 delegací ze 48 zemí.

Mezi vystavovateli nechybí největší zbrojní firmy, jako je Lockheed Martin, Thales, MBDA, Boeing, BAE Systems, Raytheon nebo General Dynamics. Firmy z celého světa láká na výstavu obrovský polský trh. Vždyť ministerstvo obrany Polska plánuje mezi roky 2014 až 2022, v rámci přijatého modernizačního plánu, nakoupit vojenský materiál v hodnotě 34,5 miliardy dolarů (826 miliardy Kč).

Působivá je účast polského vojenského průmyslu. Zejména "magický" stánek Polské zbrojní skupiny PGZ (Polska Grupa Zbrojeniowa), který zabírá celou jednu halu výstaviště, jistě zanechá na návštěvnících (resp. potenciálních obchodních partnerech) velký dojem. Design, členění a aranžmá stánku je skutečně na úrovni a působí tak trochu jako prostředí kosmické lodi.

Výstavní stánek firmy PGZ; větší foto / Autor

Hlavním mezinárodním partnerem výstavy MSPO 2015 se v letošním roce stalo Norsko. Skandinávská země je důležitým vojenským partnerem našich severních sousedů. Norsko již v roce 2013 prodalo Polsku námořní raketový systém pobřežní ochrany s protilodními střelami NSM (Naval Strike Missile).

Norsko výstavu využilo k propagací systému protivzdušné obrany krátkého dosahu NASAMS (Norwegian Advanced Surface to Air Missile System). NASAMS je jedním z kandidátů polského programu Narew (polská řeka). Cílem programu Narew je modernizovat polskou protivzdušnou obranu krátkého dosahu kategorie SHORAD (Short Range Air Defense).

Skutečným tahounem vojenské výstavy MSPO 2015 je polský program Kruk (Havran). V rámci programu Kruk polská armáda plánuje nakoupit až 32 bitevních vrtulníků. Na výstavě lze spatřit trojici bitevních vrtulníků - evropský Airbus Helicopters Tiger (Eurocopter Tiger), turecký TAI T-129 ATAK a americký Boeing AH-64 Apache.

Pobřežní raketový systém pro polskou armádu se střelami NSM. Kolovou platformu dodala polská firma Jeltz; větší foto / Autor

O šancích jednotlivých vrtulníků výmluvně vypovídá nejen velikost stánku výrobce, ale také jeho umístění. Příklad? Dominantou výstaviště je trojice vrtulníků společnosti Airbus Helicopters - Tiger, H225M Caracal a H145M.

Právě Airbus Helicopters má v Polsku jednoznačně nejsilnější pozici. Evropská společnost v letošním roce získala z Polska kontrakt na dodávku až 50 vrtulníků H225M Caracal. Bitevní vrtulník Tiger je tak přirozeným a zdá se, že i hlavním kandidátem.

Airbus také předvedl lehčí víceúčelový vrtulník H145M. Zde oko českého návštěvníka zpozornělo. V současné době je pravě typ H145M teoreticky jedním z kandidátů na nový víceúčelový typ pro potřeby Armády ČR. Ostatně Ministerstvo obrany ČR poslala firmě Airbus Helicopters žádost o poslaní technické a cenové nabídky na nové vrtulníky.

 Airbus Helicopters Tiger; větší foto / Autor

Vrtulník H145M (EC145 T2) mohli návštěvníci spatřit i s nabízenou výzbroji. Lehký H145M (max 3700 kg) krom dvou pilotů dokáže přepravit až deset pasažérů. V standardní verzi je H145M vyzbrojen kulometnými nebo kanonovými (až do 20 mm) pouzdry a bloky s neřízenými raketami. Na přáni je však vrtulník možné vyzbrojit řízenými střelami vzduch-země, tak jak požaduje Armáda ČR.

Poněkud stranou byl stánek turecké firmy TAI (Turkish Aerospace Industries). Turecko do Polska přivezlo bitevní vrtulník T-129 ATAK přímo vycházející z italského typu Agusta A129 Mangusta. Turecko představilo společně s vrtulníkem také řízenou a nařízenou výzbroj turecké společnosti Roketsan.

Doslova vzadu se "krčil" americký bitevní vrtulník Boeing AH-64 Apache a dopravní Sikorsky UH-60 Black Hawk. Ze skromného stánku v hale firmy Boeing i z nevýhodné pozice se dalo odtušit, jak velké šance americký Boeing vidí v souboji s evropským a tureckým konkurentem. AH-64 a UH-60 navíc na výstavě představila americká armáda, mimo stánek firmy Boeing.

 CV90 norské armády; větší foto / Autor

Z těžké pozemní obrněné techniky jsme mohli vidět především dva zástupce - KMW Leopard 2A7 a BAE Systems CV90 norské armády. Polsko již vlastní několik stovek tanků Leopard 2A4 a Leopard 2A5. Německá firma KMW samozřejmě na výstavě bojuje i za své nejlepší tankové produkty.

Příznačné bylo, že jsme na výstavě neviděli hvězdu minulého a předminulého ročníku - koncept lehkého tanku PL-01 Concept. Jak jsme uvedli v článku Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1, polská armáda o podobné vozidlo zájem nemá.

Na výstavě si návštěvníci mohou prohlédnout nejnovější verzi švédského bojového vozidla pěchoty CV90. Také CV90 však díky své hmotnosti (současné) představy polské armády nesplňuje.

 Australský Hawkei; větší foto / Autor

Výstavou rovněž hýbal program polské armády Pegaz (Pegas). V rámci programu polské ministerstvo obrany plánuje nakoupit 500 lehkých víceúčelových obrněných vozidel ve dvou verzích - bojové a velitelské. Okolo 100 až 200 vozidel zamíří polským speciálním silám.

Mezi nejvážnější kandidáty patří na výstavě viděné - německý AMPV (Armoured Multi-Purpose Vehicle), švýcarský Eagle V nebo australský Hawkei.

Na závěr malá "příhoda z natáčení". Při focení na stánku polské speciální jednotky GROM jsme byli požádaní, abychom rozmazali obličeje příslušníků jednotky. Chápeme samozřejmě oprávněnost takové prosby, ale zároveň nechápeme, jak příslušníci jednotky Grom chtějí podobným způsobem ohlídat stovky fotografů, kteří navštíví jejich stánek.

Fotogalerie

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

VIDEO: Mezinárodní výstava obranného průmyslu MSPO – část. 2

Ve druhé části článku o polské vojenské výstavě MSPO (Międzynarodowy Salon Przemysłu Obronnego) si ...

Visla: Raketový štít Polska

V květnu tohoto roku Polsko vybralo výrobce nového protileteckého a protiraketové systému středního ...

Modernizace pozemních sil Polska

Polsko řadu let vyvíjí značné úsilí s cílem modernizovat své ozbrojené síly. Polský autor Remigiusz ...

Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1

Podobně jako Armáda ČR, také polská armáda již několik let vyhlíží nástupce letitých bojových ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • KOLT
    21:28 04.09.2015

    Připojuji se s díky za popisky :-) Na fotografiích mě zaujaly dvě věci:
    Co je to za rotační potvoru na stánku PGZ? Na kanón mi to přijde málo robustní, na minigun děsně dlouhé. Nebo to jen prodlužuje perspektiva?

    Když koukám na odstřelovačky Bor, nemohu se ubránit dojmu, že soudruzi udělali někde chybu. Nejen, že jí chybí dostatečně dlouhá horní RIS lišta, ale ten přídavný bazmek, který tam kvůli tomu musí montovat, je navíc v jiné výšce, než hlavní lišta. Sesazení dalekohledu a noktovizní předsádky na odstřelovačské pušce takovýmhle způsobem mi přijde drobet jako amatérismus.

  • Avocat
    11:29 04.09.2015

    Díky za dodané popisky.

  • Rase
    09:03 04.09.2015

    Jsem sice velkým fandou Tita, ale cpát na něj zbraně větší ráže nemá moc smysl. Nechal bych jim jen úlohu obrněného náklaďáku (třeba i pro zálohy - pokud je levný) a těžší speciální zbraně umisťoval spíš na Pandury. Ty jde osadit 105 mm kanónem, patrně i 120 mm a rovněž minomety (třeba Nemo jako má Patria). Tyhle věže by šlo nakoupit spolu s Poláky (chtějí jimi osadit Rosomáky), přeci jen jich stačí málo.
    Kupovat malé pancéřované auto moc smysl nemá. Spíš upravit pancéřovou ochranu Iveca, ušetří se za náhradní díly a provoz

  • belkin
    00:10 04.09.2015

    semtam: jistě, podstata je taková, že za málo peněz vytvoříte tolik žádanou multiplatformu ( výška vozidel je odvozená propočtem mezi balistickou ochranou dna a umístění výsadku, každý konstruktér se bude snažit vytvořit co nejnižší vozidlo, ale je limitován protichůdnými požadavky)

  • semtam
    00:02 04.09.2015

    belkin

    Na Vegu jsem málem zapomněl. Vozidla Titus a Vega jsou dle mého názoru příliš vysoká. Pokud by se na ně dala zbraňová věž, tak mám obavu, že stabilita v terénu se podobá MRAPu. Ale jinak je Vega dobrý základ. Spíš by se měla velikostně přiblížit Kamazu Vystrel. Aby měla rezervu, pokud by se osadila něčím vyšším či těžším. A v takovéto váhové kategorii by vozidlo opravdu mohlo plnit škálu úloh. Dokážu si představit raketomet 106mm nebo podobné ráže.
    Takováto vozidla by navíc byla pro protivníka silný oříšek. Předpoklad je jenom ten, že by byli ve velkém množství a složili pro více úloh. Pokud by se třeba raketomet či kanon/houfnice/minomet zamaskovali tak, že by je bylo velmi těžké rozeznat od klasického vozidla, tak protivník nemá páru jaká zbraň proti němu stojí či nikoli.

  • belkin
    23:35 03.09.2015

    Tady bych si dokázal představit ,, české" auto, titus nebo vegu.
    koncept obrněného náklaďáku, je podle mě ideální mezistupeň mezi drahými speciály a náklaďáky ( přesun jednotek v nestabilní oblasti, případná podpora lafetovaným kulometem). Pokud sledujete trendy, tyto obrněné náklaďáky, pozor, neplést si z mrapy, z vyváženou ochranou a jízdními vlastnostmi jsou dnešním hitem. Třebas takový titus, není to pandur, ale za jistých okolností ho nahradí, což tatra nemůže. Prostě, není to IFV, ale je to ,, bojové vozidlo" a na to daňoví poplatnící slyší ( př. Nakoupily jsme obrněná bojová vozidla pro naši armádu) a v podstatě to je pravda.

  • semtam
    22:58 03.09.2015

    Trochu odbočím od tématu. V článku se zmiňuje, že polská armáda má zájem o vozidla typu Hawkei, AMPV či Eagle. Osobně se mi tato kategorie vozidel dost zamlouvá. Je to sice kontroverzní, ale tato vozidla by mohla částečně doplnit kolové transportéry. Minimálně u záloh. Ano AČR má velmi malé aktivní zálohy, ale pokud by se uvažovalo o jejich rozšíření, tak by mohli mít tato vozidla. Sice vlastníme LMV, ale ten je převážně určen pro speciální verze.
    Vozidla třeba Hawkey by asi šla osadit kanonem Hawkeye 105mm. Dále by mohla vzniknout protitanková vozidla, zdravotní, protiletecké prostředky, transportní, apod. Tvořili by vlastně rychlé, levné síly. Stát jako ČR, který nemá prostředky se mohutně konvenčně vyzbrojit by mohl jeho mechanizované brigády doplnit právě tato vozidla. Když navíc pro mobilizaci je již vhodných málo občanů ČR. A pokud by někdy v budoucnu byla obnovena služba, tak asi nebude delší než 6 měsíců a cvičit či udržovat bojové schopnosti u záloh, či vycvičit mobilizované občany a případně v krátké době doplnit stav techniky není efektivní pro moderní "těžkou" techniku. Tato "auta" by mohla být dobrou alternativou, kdyby se chtěla AČR rozvíjet.

    Co si o tom myslíte?

  • belkin
    19:40 03.09.2015

    Proboha na mobilu se nedá psát promiňte

  • belkin
    19:38 03.09.2015

    Jednoznačně naprostý souhlas se skeletem, problém je v jednoúčelovosti a vysoké ceně bitevníků.Není snad armáda která by bitevník nechtěla, ale jen málo armád si je může dovolit.Proto se hledají alternativy které by alespoñ částečně tento speciál nahradit. Bitevník ke komplex s kanonovou věží a ochranou na podstatně vyšší úrocni než speciál. Nicméně není všemocný.Dobře promyšlená léčka, kombinace manpadů a těžkých kulometů ke pro bitevník smrtící.( 12.5 mm bitevníku způsobí hodně velké problémy)

  • skelet
    17:31 03.09.2015

    Proč bitevní vrtulník?
    1) pancéřování. Bitevní vrtulník vydrží postřelování s pěchotních zbraní. Obecně začne mít problém od ráže 12,7mm nahoru. To u univerzálního vrtulníku a ani dopraváku neplatí.
    2) konstrukce. Bitevní vrtulník je navržen tak, aby rozchodil těžký zásah. Respektive, aby umožnil posádce vrtulníku přežít. To se u dopraváku nebo univerzálního typu dosáhne obtížně.
    3) nosnost. Bitevní vrtulník může v zájmové oblasti působit dlouho, protože má dostatek munice. Toho se dá dosáhnout u dopraváku (UH-60, Mi-171), ale ne u univerzálu. Ten odpálí své čtyři raketky a musí šupat domů. Tzn., že nasazení univerzálů je složitější na koordinaci a dokonce i množství vrtulníků samotných.

    Ono je furt těžké určit zda-li jsou bitevníky passé.. dokud neproběhla Ukrajina, tak se o tom moc nemluvilo. Ať už v Čečně nebo jinde ve světě odvedly pořádný kus práce. Je to hlavně o tom nepodléhat hysterii a módním tlakům.

  • belkin
    14:12 03.09.2015

    Charlie: to je celé složitější, obratnost vs odolnost, rozdílná velikost, atd..
    To porovnání není jednoduché. Pokud ručníci vystřelí několik střel najednou,nerozchodí to nic.
    Pro zajímavost:http://defence.pk/threads/as-i...

  • Charlie
    13:26 03.09.2015

    m164: jenže když "lahký lacný stroj" dostane zásah MANPADSem, tak to v něm hrkne, škytne, spadne na zem a zabije všechny, co v něm sedí.

    Oproti tomu bitevník má šanci, že ten zásah rozdejchá (protože má motory daleko od sebe, pancéřovanej a odolnější reduktor a další prvky) a když už spadne, tak má posádka větší šanci, že to přežije (nebo se může katapultovat).

    Nahradit bitevníky protože je jedno z čeho střílím raketu je stejná obrácená logika jako "tank může zničit každej grunt s raketou, tak je můžeme nahradit levnějšíma vozítkama, protože stejně nemají smysl". Jenže ta PTŘS, stejně jako MANPADS, nejsou "jedna raketa-jeden kill" a šance na zničení se odvíjí od spousty faktorů, takže zatímco tank zásah z čela nebo z boku rozdejchá a i zezadu má slušnou šanci, že to posádka rozchodí, když trefíte Javelinem Humvee nebo VEGU, tak sbohem a šáteček a odepíšete všechny uvnitř.

  • belkin
    12:32 03.09.2015

    Aha, takže laser detekuje a zároveň i ,,spálí'' čidlo rakety, tak to jo.
    Co se týče dronů, ty drony přece nemusejí střelu nést a nemusejí být ani naváděné přes družici. Stačí ,,obrazně'' větší házedlo z nosností pár kilo s namontovanou ,, koulí'' s čidly a lze jich vypustit více.

  • KOLT
    12:20 03.09.2015

    ad belkin: Jde mi o systém (jako CIRCM), který dokáže pomocí laserového paprsku "zblbnout" navádění střely (samozřejmě pouze s IR naváděním). Jelikož většina MANPADS se schopnosti F&F jsou naváděné pomocí IR, zvyšuje to výrazně šance nosné platformy na přežití.

    m164: Nerozporuji. Problém je, že v současné době prakticky žádný dron není schopný vykonávat to, co AH-64, neb žádný nemá takovou nosnost. K tomu připočtěte, že provozovat dron je technicky skutečně náročné. Upřímně, v tuto chvíli si to samostatně (tedy bez přispění jiných států) mohou dovolit jen USA. Takže pokud chceme spoléhat na USA, OK. Pokud se chceme pojistit i pro případ, že by se na nás za Velkou Louží vykašlali, jsou nám strategické drony k ničemu. Hlavně ale, pokud bychom si objednali AH-64, Tiger, Viper nebo cokoliv podobného, do několika let je máme zavedené. Drony, zvláště ty bojové, jsou dosti nedostatkové zboží, které navíc často podléhá omezením od vlád domovských států. Abych ale nebyl špatně pochopen, já za bitevníky až tolik nehoruji. S ohledem na zdroje si myslím, že nám stačí univerzální vyzbrojená platforma (ať už to bude H145M, Venom nebo něco jiného). Hlavně ať to umí střílet řízené střely, jinak je to k ničemu.

  • belkin
    11:53 03.09.2015

    Aha, už tomu rozumím, galvem vychylovaný laser se zpětným čidlem zachytí přilétající střelu a varuje pilota.

  • belkin
    11:45 03.09.2015

    Pokud je myšleno laserem-světlem rušení navigačního zařízení, tak tomu nerozumím. Jinak ve světě je zájem o bitevní vrtulníky, ovšem ceny armádám dělají vrásky.

  • m164
    11:38 03.09.2015

    KOLT: V tom máte pravdu. Northrop Grumman už pripravuje univerzálny kit, najskôr pre UH60, potom AH64 a nakoniec pre všetky stroje v službe, pričom nie je jediný, kto niečo obdobné vyvíja. Ten by mohol značne pomôcť, no stále je tu otázka zväčšovania sa vzdialenosti medzi vrtuľníkom a jeho cieľom. Totiž do akej vzdialenosti má ešte význam používať ťažké, nákladné pancierované stroje a od akej už sú praktickejšie lacnejšie a univerzálnejšie alternatívy? Nie je jedno, či odpálim Griffin alebo Spike z AH64 alebo z UH60? Alebo hoci z H145M, prípadne akéhokoľvek lacného dronu? V každom prípade si bojisko proti sofistikovanému nepriateľovi vyžaduje "non line of sight", ako napríklad načrtol belkin. A ak je strelec zameraný a letí na neho SAM, ľahký lacný stroj môže mať rovnaké prostriedky ochrany ako špecializovaný drahý, pričom prípadná strata je prijateľnejšia. Ostatne i Northrop Grumman uvádza, že kit bude možné namontovať všade.

    http://www.janes.com/article/5...

  • belkin
    11:38 03.09.2015

    S lasery na letadlech a vrtulnících bych byl opatrný. Největší problém této technologie je zdroj a kondenzátor, tady se výzkum dostává na současné limity
    (velikost a hmotnost zdroje, odolnost kondenzátoru, aktivní chlazení atd..)
    V současnosti jsou sice lasery ,, vláknové'' ale ten tento problém řeší jen částečně ( nižší požadavek na chlazení).

  • CerVus
    11:36 03.09.2015

    Nezapomínejte na to, že u nás se diskutuje o koupi nějakých 6ks bitevních vrtulníků. Opravdu má tak směšný počet význam? Pokud by na nás někdo vlítnul, tak by je stejně sundal ještě na letištích.

  • KOLT
    11:05 03.09.2015

    Ohledně vrtulníků a MANPADSů bych ještě připomenul, že není nereálné, že během 5-10 let budou mít opět navrch vrtulníky (alespoň ty moderní a dostatečně výkonné), neb laserové rušičky se pomalu ale jistě začínají dostávat do vzduchu. Jasně, dneska jsou to poměrně velké krávy určené k namontování tak pod dopravní Boeing či C-130, ještě tak možná CASA by to zvládla. Ale to je jen otázka času. Boje na Ukrajině určitě vedly k tomu, že si spousta lidí na patřičných místech (armády, zbrojovky...) uvědomila zranitelnost letecké techniky v případě nasazení proti protivníkovi se spoustou MANPADSů. Takže je velká šance, že se na řešení tohoto problému bude ještě intenzivněji pracovat.

  • belkin
    10:46 03.09.2015

    Na webu jsem viděl koncept, kde malý,levný dron označil a snímal cíl, data předal lehkému obratnému vrtulníku, vrtulník vypálil střelu a střelec je pozoroval na palubním monitoru zásah a to na vzdálenost několika km a vrtulník byl za kopcem. (Myslím, že tuto schopnost mají i naše spike na pandurech-externí navedení s přímou vazbou na operátora)

  • skelet
    10:01 03.09.2015

    Dronům určitě patří budoucnost, ale .. v současné době ještě nikdy nebyly nasazeny v podmínkách silného rušení, respektive proti protivníkovi na technologické výši. Nasazení proti ručníkářům ukazuje pouze.. pouze jejich použitelnost v policejních/koloniálních akcích. Výhled do budoucna je pro drony jistý, ale dnes? Dnes jsou pouhým doplňkem.
    Předpovědi blížícího se konce de facto jakékoliv zbraně se táhnou historií jako smrad, aby se vždy ukázalo, že z 80% za tu předpověď mohla zastaralost daného typu nebo špatné operační nasazení.

    Mi-24 na Ukrajině mají problémy, protože ... stojí proti nejnovějším přenosným PLŘS, které mají větší dosah, než má výzbroj Mi-24. Jejich senzorové vybavení je na úrovni sedmdesátých let a rušiče a klamné cíle na úrovni osmdesátých let. Odvozovat z toho závěr, že bitevní vrtulníky jsou mimo jsou lehce mimo, protože moderní typy jako AH-64D/E, Ka-52, Tiger (etc.) by obstály jinak (viz Mi-24 vs Ka-50 v Čečně). Jinak by si stály i Superhind Mk.III nebo Mi-35M, protože mají jinde senzory, jinde výzbroj, jinde ochranu.

  • kazd
    09:35 03.09.2015

    Zastánci dronů by se měli kouknout kolik takových útočných dronů v Evropě je. Jak je zabezpečen provoz atd.

    Provozovat útočný dron, který by byl schopen stejných výkonů jako vrtulník je schopno aktuálně jen USA a to za masivní podpory na poli IT, satelitů atd na které naše armáda absolutně nemá finančně ani technologicky.

  • m164
    00:54 03.09.2015

    skelet:

    Predpovede blížiaceho sa konca bojových vrtuľníkov sú vcelku staré, ak nie už od Sovietskeho Afganistanu. Vrtuľník sa dá stále použiť, lenže ak sa bude skrývať za korunami stromov a len odpaľovať rakety, potom sa dostávame späť k tomu, že je lepší dron. Ten môže byť v oblasti nepretržite (skrátenie doby od privolania útoku po samotný útok), zníženie nákladov na prevádzku, zníženie nákladov na obstaranie, prípadne i väčšia nosnosť a rýchlosť, má lepší prehľad o bojisku a je tu odstránenie rizika straty pilotov. Klamlivé ciele a rušičky taktiež ťažko pomôžu proti Pantsiru, Gepardu, LAV-AD a iným area denial/SPAAG/SHORAD a pod. Čím ďalej sa bojový vrtuľník musí vzdialiť od bojiska, tým viac stráca význam, pretože sa jedná o jeho jedinú výhodu oproti iným strojom.

    Schopný veliteľ sa vie adaptovať a zvíťazí i s nevhodným/zastaraným strojom, lenže to vypovedá o veliteľovi, nie o stroji.

  • OndrejK
    00:54 03.09.2015

    Ukrajina je zrovna příkladem, že bitevní vrtulník má na bojišti stále své místo. Ostatně pokud mám správné info tak právě boje na Ukrajině vedli naší armádu k úvahám o koupi čistě bitevních vrtulníků. Nemůžete porovnávat nasazení ukrajinských vybavením zastaralých Mi-24 proti vrtulníkům typu AH-64, Ah-1Z,Tiger či třeba Ka-50.

    Navíc přesně jak píše skelet. Je to vždy o taktice nasazení. Z dostatečnou podporou je bitevní vrtulník mimořádně smrtelnou a účinnou zbraní.

  • skelet
    22:45 02.09.2015

    Vše je vždy o taktice nasazení a úrovni technologií. POkud někam pošlu na zteč vrtulníky, tak o ně přijdu. Pokud ty vrtulníky budou mít zastaralé klamné cíle a rušiče, tak taky.. Jenže dejte bitevnímu vrtulníku prostor pro manévrování (česání země), návodčí a rázem je to opět účinný bojový prostředek. Jenže tak je tomu se vším..
    1.válka v zálivu - tanky jsou zybtečný šrot vyřadit!
    2. válka v zálivu - pásové vozidla jsou zybtečný šrot vyřadit!
    3. Afghánistán - ať žijou Mrapy. Vše ostatní vyřadit!
    4. Ukrajina - vrtulníky jsou šrot! vyřadit!

  • m164
    22:34 02.09.2015

    KOLT:

    Má ešte význam investovať do čisto bojových vrtuľníkov? Na blízko sa použiť nedajú, ako sa to potvrdilo i na Ukrajine s bojiskom zamoreným s MANPADS. Jediná možnosť zostáva používanie navádzaných rakiet, lenže na to máme vhodnejšie platformy (drony), ktoré majú menšiu radarovú a neraz i tepelnú stopu, i malé lietajú vyššie než vrtuľníky a môžu byť v oblasti i celé dni. Možnosť ich zarušenia sa tiež preceňuje. Museli by byť veľmi blízko a i tak sa dron vracia na východzí bod. Predsa je rozdiel medzi prieskumným, ktorý prelieta nad nepriateľským územím a je rozdiel medzi bojovým, ktorý môže byť vzdialený na dostrel rakiet (Griffin 20km). A ak má oponent schopnosť zostreliť dron vo výške 7-15km, potom vrtuľník vo výške 3-4km už vonkoncom nemá šancu. No a ak hovoríme o vyradení elektroniky, tak ani AH64 ani Ka52 bez nej ďaleko nedoletia. Navyše i najvýkonnejší dron je lacnejší než najlacnejší bojový vrtuľník a rýchlejší, s vyšším stropom a väčšou nosnosťou než najdrahší bojový vrtuľník a nemá ani krehký, niekoľko miliónový komponent (človeka), ktorého strata sa v boji veľmi ťažko a zdĺhavo nahrádza, aj keby sú peniaze na obstaranie nových strojov alebo hangáre plné starých (opäť prípad Ukrajiny).

    V prípade, ak by niekto nutne potreboval, moderné univerzálne/prepravné vrtuľníky dokážu na pylónoch niesť prakticky všetko, čo bojový. I guľomety rôznych ráží.

  • KOLT
    21:46 02.09.2015

    ad Matesaax: Podle článku umí H145M střílet naváděné AG střely, tedy pravděpodobně i protitankové. Naopak si myslím, že pokud kompletně odstřihneme bitevní vrtulníky, nemá smysl uvažovat o ničem jiném než o stroji schopném střílet ATM. Nákupy munice se pomalu dostávají do rozumných končin, takže tohle bych taky jako relevantní argument neviděl (ano, může se stát, že se zase žádné ATM střely nekoupí, ale ta schopnost tu i tak bude).

  • m164
    21:34 02.09.2015

    Avocat:

    V ČR pár rokov dozadu vznikla modernizácia KUB, ktorá využívala Talianske Aspide 2000. Len neviem, ako ten projekt dopadol. Pritom celá modernizácia bola až za "smiešne" peniaze. (3 mil. CZK)

    http://forum.valka.cz/attachme...
    http://www.dailyairforce.com/9...
    http://www.armyrecognition.com...

  • KOLT
    21:24 02.09.2015

    Článek pěkný, fotky pěkné... ale to je vážně takový problém dát popisky do fotogalerie? Ale i tak díky ;-)

  • Matesaax
    18:17 02.09.2015

    Společný nákup vrtulníků je nereálný,protože každý stát má úplně jiné představy jak má ten vrtulník vypadat.
    Ten EC-145T2 vypadá zajímavě a určitě nebude tak drahý jako Venom.Absence PTRS nevadí,neb v našich podmínkách by to stejně dopadlo tak,že by je nikdo k vrtulníku nekoupil,stejně jako výzbroj a vybavení k L-159.

  • petr.svetr
    18:14 02.09.2015

    Bitevní vrtulníky a PVO jsou stále mimo hru? nebo se se zvýšením rozpočtu na 1,6HDP s nimi počítá nebo jak je to tedy ?
    Dotaz: proč je nabízen AH64 -APACHE a ne AH-1Z VIPER ?

  • Avocat
    17:49 02.09.2015

    Ad vrtulníky. Myslíte, že by se nevyplatilo nakoupit bitevní vrtulníky společně s Polskem? Tam už by mohla být jednotková cena jiná, když jich poptávají tolik. A ano, je to trošku z říše snů. ... :(

  • Avocat
    17:46 02.09.2015

    Zajímavý článek, děkuji.
    Jen by bylo dobré, kdyby jste třeba do článku přidali, čím vším se tam prezentoval český, potažmo slovenský průmysl. Ve fotogalerii jsem si všiml Tater, Dany od Excalibru, Scipia... S tím i souvisí, zda by bylo možné přidat do galerie popisky na co, že to koukáme. U některých jsem si nebyl jistý, co to přesně je. :)

    PVO, s tím, že naše armáda by potřebovala modernizovat a znovu vybudovat PVO. Byla na veletrhu k vidění i jiná technika, než norský systém, která by mohla být v blízké budoucnosti, kandidátem pro náhradu "třech prstů" apod.?

    Prezentovala se tam i Česká zbrojovka? Jestli ano, byla k vidění modernizovaná 805? :) Díky!

  • 2luky2
    17:30 02.09.2015
  • Deortc
    17:01 02.09.2015

    Koukám, že ty vrtulníky se doslova ježí různými senzory. Netušíte jak jsou ty senzory odolné proti různým ručním zbraním? Např. takový Kalach určitě posádku nijak odrozit nemůže, ale co když kulka škrábne nějaký ten senzor? Nenamená takto vysoký stupeň sofistikovanosti zároveň také i snadnou zranitelnost? Jak se tohle řeší?

  • RiMr71
    16:49 02.09.2015

    Caracal jsem viděl na Dnech NATO a hluboce na mě zapůsobil.

    No a ten Tiger... Prostě, Apache je jen jeden... Ten Tiger vedle něho vypadá zbastleně, jak, nějaká opapundeklovaná civilní mašina vyrobená pro film s Miškou Dudikovem... s nepancéřovanými skly..
    Ale - lepší nějaký bitevní vrtulník, než žádný (což bude nejspíš náš případ).

  • belkin
    16:48 02.09.2015

    Nádherný článek a příloha díky