Rheinmetall v Jihoafrické republice předvedl nejvýkonnější dělostřelectvo na světě

Rheinmetall v Jihoafrické republice předvedl nejvýkonnější dělostřelectvo na světě
Kanón z houfnice PzH 2000 na testovací lafetě v Jihoafrické republice / RDM (Zvětšit)

Před dvěma týdny na jihoafrickém testovacím polygonu Armscor Alkantpan Test Range proběhla demonstrace nejvýkonnějších dělostřeleckých zbraní dneška ‒ tvrdí to tisková zpráva německo-jihoafrické firmy RDM (Rheinmetall Denel Munition).

RDM je joint-venture německé společnosti Rheinmetall a jihoafrické Denel. Společnost Denel je známá mimo jiné díky houfnicím G5 / G6 a novým dělostřeleckým granátům VLAP (Velocity-enhanced Long-range Artillery Projectile), které kombinují technologie dnového výtoku plynů (Base Blade) a pomocného raketového pohonu RAP (Rocket-Assisted Projectile). RDM při demonstraci využila také technologie sesterských firem, konkrétně Nitrochemie, Rheinmetall Waffe Munition (RWM) a Rheinmetall Norway.

Právě munice VLAP ráže 155 mm během demonstrace ustanovila dělostřelecké rekordy:

Při střelbě z hlavně dlouhé 39 ráží a munice M2005 VLAP byl dosažen dostřel 53 917 metrů a při střelbě z hlavně dlouhé 52 ráží a munice M9703 VLAP došlo k překonání vzdálenosti 76 000 metrů. Dosah byl měřen dělostřeleckými radiolokátory, které jsou součástí jihoafrického testovacího polygonu.

„Dělostřelectvo je obranná i útočná podpůrná zbraň. Je levnější a rychlejší než rakety nebo letecká podpora, může být nasazená 24/7 a má schopnost umístit vysoce nepřímou palbu na jakýkoliv cíl podle svého účinného dosahu. V posledních letech se však dostřel stal omezujícím a poptávka po delším dostřelu je silná,“ uvedl Jan-Patrick Helmsen, výkonný ředitel RDM.


Dělostřelecký granát typu VLAP

Testu se zúčastnily dělostřelecké zbraně ráže 155 mm. Konkrétně šlo o jihoafrickou taženou (motorizovanou) houfnici Denel G5 s hlavní dlouhou 39 kalibrů a s nábojovou komorou o objemu 18 litrů, dále o samohybnou houfnici Denel G6 (52 kalibrů, 25 litrů).

Z Německa dorazila hlaveň (viz úvodní obrázek) dlouhá 52 kalibrů (23 litrů) z německé houfnice PzH 2000. Během testu byla hlaveň umístěná na testovací lafetu. Norská pobočka Rheinmetallu zase ukázala minomet MWS 120 Ragnarok ráže 120 mm. Během testů byly použity nové prachové náplně pro 18 a 23 litrové nábojové komory od společnosti Nitrochemie a nová munice od společností RDM (VLAP) a RWM.

Nejdříve byl testován minomet MWS 120 Ragnarok s plně elektrickým náměrem / odměrem a ručním nabíjením od Rheinmetall Norway. Minomet je schopen použít hlavně s hladkým i drážkovaným vývrtem.

Minomet (hmotnost menší než tuna) lze umístit na vozidla 4×4 (za použití podpěr při střelbě) nebo demontovat hlaveň a používat ji jako klasický minomet s dvojnožkou a ložištěm. Dostřel minometu je osm kilometrů a rychlost palby 16 až 20 ran za minutu.  Jakých vzdáleností a přesností bylo dosaženo při demonstraci, nebylo uvedeno.


MWS 120 Ragnarok

Následovaly testy dělostřeleckých zbraní. Tažená houfnice G5 (39 kalibrů) dokázala pomocí munice DM121 BT (Boat Tail; zúžený konec těla) a s maximální prachovou náplní dostřelit na vzdálenost 29 171 metrů. Dlužno ale dodat, stejně jako u dále uvedených rekordních dostřelů, že nebyla uvedena střední kruhová odchylka v cíli CEP (Circular Probability Error). Bylo pouze oznámeno, že „přesnost překonala očekávání.“

Na této vzdálenosti může být rozptyl neřízených dělostřeleckých granátů v cíli klidně stovky metrů, či dokonce více než kilometr. Při palbě na tak dlouhou vzdálenost tedy neúměrně roste spotřeba drahocenné munice.

Následně se k testování dostala lafetovaná hlaveň ráže 155 mm z houfnice PzH 2000. Ta s municí DM121 dostřelila na vzdálenost 35 882 metrů a s municí Assegai M0121 (Boat Tail / Base Bleed) od RDM na vzdálenost 47 374 metrů.

Největší dostřel ale dosáhla munice M2005 (VLAP) ‒ tažená houfnice G5 (39 kalibrů, 18 litrů) pokořila vzdálenost 53 917 metrů a lafetovaná hlaveň PzH 2000 vzdálenost 66 943 metrů.

Závěrečná demonstrace zahrnovala jihoafrickou houfnici G6 (52 kalibru, 25 litrů), tedy nejvýkonnější testovanou zbraň. Houfnice G6 pomocí náboje M9703 (VLAP) a maximální prachové náplně překonala vzdálenost 76 280 metrů. Rod Keyser, vedoucí vývoje produktů ve společnosti RDM, vyjádřil velkou spokojenost s testováním a uvedl, že pokud by síla větrů na různých hladinách nebyla tak velká, mohl M9703 VLAP doletět až na vzdálenost 80 kilometrů.


PzH 2000

„Proběhlá akce ukázala, že projektily Rheinmetall Denel Munition, spárované s technologiemi RWM a Nitrochemie, mají schopnost překonat jakýkoli současný konvenční 155 mm dělostřelecký systém,“ uvedl Helmsen.

Dosažené vzdálenosti jsou působivé, ale jak čtenáři Armádních novin ví, střelba na velmi dlouhou vzdálenost se potýká se závažnými problémy. Záleží na typu dělostřeleckého úkolu, ale spotřeba dělostřelecké baterie při palbě na tak velkou vzdálenost (pomoci klasické „hloupé“ munice) může klidně dosahnout mnoho stovek nábojů, což se rovná desítkám tun munice.

Stejně tak je velkou výzvou objevení, sledování a zaměření cílů na tak velkou vzdálenost. K tomu je nutné zvládnout špičkový radiotechnický, vzdušný (včetně dronů) a hloubkový průzkum. Ostatně drtivá armád světa by takový dostřel nevyužila, protože jednoduše nemá žádné prostředky na objevení a zaměření protivníka na tak velkou vzdálenost.

V každém případě, role dělostřelectva v moderních konfliktech neklesá, ale naopak významně roste. Podle německého webu Europäische Sicherheit & Technik v první světové válce dělostřelectvo mělo na svědomí 60 % ztrát, v druhé světové válce 70 % a v bojích na východní Ukrajině pak děla a minomety způsobily 80 % ztráty.

Po konci studené války bylo přitom dělostřelectvo v zemích NATO upozaděno, proto Rusko a Čína země NATO překonávají nejen v počtu dělostřeleckých systémů, ale také v jejích kvalitě.

Zdroj: DefenceWeb

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Účinná palebná podpora – hlavní úkol dělostřelectva

Ve dnech 15. – 19. dubna se ve Výcvikovém táboře Jince konal nácvik střelby a řízení palby s bojovou ...

Armáda ČR obnovuje dělostřelectvo: Houfnice DANA zůstává

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje modernizovat 33 samohybných kolových houfnic (ShKH) vz. 77 ...

Slovenské dělostřelectvo získá houfnice Zuzana 2

Ozbrojené síly Slovenské republiky (OS SR) nakoupí osm nových samohybných kolových houfnic (ShKH) ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • flanker.jirka
    10:55 23.11.2019

    ARES
    Přesnost použtí dělostřelectva se tu už kdysi řešila, existuje zajímavá levnější alternativa k dražší munici, jakou je například Excalibur.
    M 1156 PGK.
    Více najdete na odkazech. ... nižší počet použité munice za přijatelnější cenu by mohl kompenzovat finanční náročnost častější výměny hlavní.
    https://www.armadninoviny.cz/p...
    https://www.janes.com/article/...
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • ARES
    16:00 20.11.2019

    Nabídka dostřelu přes 30 km je pouhé marketingové šálení pro uživatele, které nemá nic společného s reálnými potřebami a možnostmi vedení palebné podpory. V článku je to naprosto správně popsáno.

    Životnost hlavní a tempo střelby klesá s růstem hmotnosti prachové náplně. Pro max. dostřel 20 km je hmotnost cca 8 kg a za prvních 10 min. lze vystřelit do 22 ran, pak pro 30 km je to dvojnásobná hmotnost s 16 kg a tempem do 15 ran. K vystřelení HE střely na dálku 40 km činí hmotnost prachové náplně už 24 kg, trojnásobné zvětšení hmotnosti prachové náplně k dvojnásobnému prodloužení max. dálky střelby, a tempo střelby se snižuje na 10 ran za 10 min pro enormní tepelnou zátěž vývrtu, především přechodového kužele. Reálnou životnost hlavně při střelbě maximální náplní lze očekávat jen ve stovkách ran.

    Nárůstem hmotnosti prachové náplně rostou rozměry a hmotnost náboje, což zvětšuje rozměry a hmotnost samotné ShH a nezanedbatelně snižuje počet ran převážených v jejím zásobníku a zvyšují se nároky na muniční logistiku.

    U HE střel s dnovým výtokem (BB) a pomocným raketovým motorem (RAP) je nižší hmotnost trhaviny v těle střely než u klasické HE střely. Důsledkem je pokles jejich ničivého účinku v cíli.

    Orientační cena HE klasického náboje je 80 až 100 tisíc Kč, s BB resp. RAP je přiměřeně vyšší až o 30%.

    • Miroslav
      17:33 20.11.2019

      Každá sranda niečo stojí ale kde je ponuka, je zrejme aj dopyt. Potom by už bolo zaujímavé porovnať vstupné náklady na dopravenie 1 kg trhaviny v porovnaní s raketou na vzdialenosť 30+ km

      • ARES
        19:44 20.11.2019
        Oblíbený příspěvek

        Jedno průměrné palebné působení děl. oddílu přijde na 50 milionů Kč. Cíl je při tom zasažen hmotností cca 20 tun střel, z toho činí trhaviny 4 tuny, takže 1 kg trhaviny dopravený na cíl má cenu 12 tisíc Kč. Při započtení amortizace ShH se životností 2000 ran a dalších provozních nákladů však jedna 155 mm HE rána přijde na 200 tisíc Kč.

        Při porovnání 155 mm ShH se systémem MLRS. Raketomet M270 a dělostřelecká raketa ATACMS MGM 140 o hmotnosti hlavice 591 kg, obsahující 950 kusů submunice M74 o hmotnosti 0,58 kg při celkové hmotnosti trhaviny odhadem cca 60 kg při udávané jednotkové ceně 100 tisíc $. Potom 1 kg trhaniny dopravený na cíl činí 38 tisíc Kč.

        Z hlediska palebné efektivity je však třeba porovnávat, jaké náklady je třeba vynaložit na 1 m2 plochy smrtícího účinku. Submunice M74 rakety MGM 140 má protipěchotní účinek. Podle údajů smrtící účinek hlavice rakety je 250 tisíc m2, což je 9,20 Kč/m2. HE střela vyvozuje smrtící účinek o ploše 2700 m2, z čehož vychází, že náklady na vyvození 1 m2 smrtícího účinku činí cca 30 až 35 Kč/m2, což je až 4 násobně více.

        • tryskac
          21:42 20.11.2019

          Ďakujem za zaujímavé info. Keď sa pozerám na tieto čísla a dávam ich do pomeru co i len ceny za letovu hodinu lietadla v rade tisícov USD bez munície! vyjde, že pre úlohy blízkej podpory sa letectvo neoplatí - v prípade ze je k dispozícii moderné delostrelectvo, pripadne s navadzanou muníciou.

        • Clanek
          09:18 21.11.2019

          Ano, v tomto jednom pripade to ekonomicky muze vychazet lepe pro raketomety, ale dela jsou zkratka univerzalnejsi a tam kde kdysi armady museli udrzovat 2 systemy jsou dnes na dohled tomu, ze si vystaci s jednim. Kdyz se pak do te rovnice porovnavajici efektivnost a vynalozene prostredky veme ne jen cena samotne munice nebo "vystrelu", ale to ze v jednom pripade mam jeden system, vs. ze v druhem musim poridit, obslouzit, udrzovat atd. systemy dva, najednou jsou dela strilici i na tyhle vzdalenosti vlastne za hubicku. Velke armady, ktere si udrzuji pruzkum a ambice strilet i na stovky km, ty si raketomety ponechaji tak jako tak, ale pro ty dalsi, ktere maji ambice rekneme do 50-70km budou dela, i pres vsechny nevyhody vedeni palby na takovou vzdalenost, levnejsi reseni.

          Pokud neco mluvi pro raketomety, tak z meho pohledu je to hlavne to kolik munice dokaze dopravit na velkou vzdalenost a jak rychle (tedy jak dlouho zustane exponovan odvetne palbe), ne ekonomika. Z tohoto duvodu je skoda ze se jich ACR vzdala bez nahrady.

        • logik
          13:39 21.11.2019

          Tak ekonomika ale vyjde jinak, když půjde o působení proti obrněným cílům, ne?

          Tam se tak neuplatní "plošný" útok rakety a zůstane její vyšší cena za střelu....

        • Dzin
          23:02 21.11.2019

          Musíš ale započítat i přesnost palby. Munice s podobně dlouhým dostřelem je nesmysl používat jinak, než jako řízenou. Tím se výrazně zmenší její rozptyl v cíli, tím se zvětší přesnost palby a tím se sníží požadavky na počet výstřelů pro zničení cíle.

          Současně díky tomu, že potřebuješ méně výstřelu na splnění palebného úkolu sníží se ti náklady na logistické zabezpečení jak materiálem, tak i lidmi (je jich třeba méně na zajištění všeho potřebného).

          Do celkových nákladů potom není možno zahrnout jen to co píšeš, ale i ostatní nepřímé náklady, které se toho taktéž týkají.

    • flanker.jirka
      20:57 20.11.2019

      Tak že všichni okolo dají na marketing a vesele utrácejí peníze? ... s takovou by stačilo vytáhnout z VHÚ Ondavu.
      ... asi se dá předpokládat využítí maximálních parametrů pro řízenou munici. Jak si na tom s přesností stojí munice, u které se zapalovač vymění za jiný obsahující GPS modul a stabilizátory?

  • NeoXII
    14:25 20.11.2019

    Viem, že som na armádnom portáli, ale nedá mi, aby som Juhoafričanom nepripomenul, že aj keď ďalekonosné delá sú občas fajn, pre nich by bolo vhodnejšie vytvárať konzorciá na výrobu traktorov, poľn. strojov, vhodných osív, závlahovej techniky, či poľn. chémie. Ono taký boj o potravinovú sbestačnosť by bol určite zmysluplnejší a týka sa to nakoniec celej Afriky. Európa vás nebude živiť donekonečna, a to už teraz je vás v Afrike takmer 2,5 krát viac ako Európanov. Pod heslom: S pluhmi namiesto kalašnikovov za svetlé sebestačné zajtrajšky a nikdy inak! Česť práci!

    • PavolR
      14:38 20.11.2019

      Povedal by som, že toto odvetvie im ostalo ešte z čias apartheidu, keď bolo v okolí pár konfliktov, v ktorých JAR intervenovala. Vyvinuli sa vtedy dokonca nukleárne zbrane ( https://spravy.pravda.sk/svet/... ), no nakoniec sa ich JAR vzdala a všetky zásoby zničila.

    • flanker.jirka
      20:49 20.11.2019

      Kdo překová meče v pluhy, bude orat pole toho kdo to ještě neudělal.

    • GlobeElement
      08:19 21.11.2019

      Problémem Afriky není malé množství techniky, ale neefektivní organizace. V rozvinutých zemích je dělba práce, soustředění výroby do relativně málo firem, kdežto v Africe se všechno šušní na koleně.
      Ne že by Afričani nepracovali. Pracují prakticky pořád. Ale díky neefektivní organizaci toho moc nevyprodukují. Malá políčka, malé dílničky, malé obchůdky, jak u nás v 19. století.

      Země jako je JAR jsou výjimkou, ale ukazují, co všechno se dá v Africe vytvořit, když se to dělá chytře.

  • liberal shark
    13:57 20.11.2019

    Kolik asi takový náboj stojí? A na asi kolik vyjde celé palebná úloha?

  • PavolR
    12:43 20.11.2019

    S navádzanou muníciou Vulcano dá PzH2000 aj 70km.

    MWS 120 Ragnarok vyzerá takto na pohľad dosť šikovne.

  • Karlos73
    12:40 20.11.2019

    Tak nemecký Rheinmetall (EU a NATO) spolupracuje na vývoji s juhafrickým DENEL , a vidieť aj nejaké výsledky... Mňa by zaujímal pilotný projekt EU - PESCO - Euroartillery, kde má zatiaľ spolupracovať Slovensko a Taliansko na vývoji spôsobilostí nepriamej palebnej podpory s navádzanou muníciou na vzdialenosť väčšou ako 70km :) Otázka znie, ako si tento projekt reálne stojí (financovaný z peňazí EU a z rozpočtu SK), keď tu sa zatiaľ len teoretizuje, zatiaľ čo RDM (Rheinmetall Denel Munition) ukazuje reálne výsledky... Nie je o tom moc počuť.

    • PavolR
      12:49 20.11.2019

      Zo slovenskej strany sa do projektu vloží už existujúca húfnica (Zuzana2) a talianskej už prv na upravenej PzH2000 vyskúšaná munícia Vulcano 155mm. Obe prvky skombinujú a projekt je hotový (asi ako keď slovenskú Turru30 dali na fínsky podvozok a bol z toho výskum a vývoj :-p ).

      • Karlos73
        12:56 20.11.2019

        PavolR, takto medzi riadkami som to mal na mysli... Asi relevantnú odpoveď by vedel dať plk. Kavický (zástupca národného riaditeľa pre vyzbrojovanie, ktorý je autorom tohoto programu za slovenskú stranu)...

      • Jura99
        08:10 21.11.2019

        To by vypadalo na projekt typu "vlk se nažral koza zůstala celá", resp. celá nezůstala, peněz se asi utratí hromadu. Nevídím velký přínos vzít existující Zuzanu a existující munici a nazvat to splněním projektu, když si to navíc asi nikdo nehodlá koupit a zájem je i nadále spíš o caesary nebo pzh2000. Trochu něco jiného by bylo vyvinout na základě Zuzany nový stroj a k tomu novou munici a "přinutit" evropská státy, aby si to kupovaly.

        • Karlos73
          09:27 21.11.2019

          Jura99, ale to je cieľom tohoto pilotného projektu EU - PESCO - Euroartillery, vyvinúť novú spôsobilosť nepriamej palebnej podpory, čiže okrem nových granátov RAP aj nový delostrelecký systém spolu s riadením paľby. Tento projekt má byť rozdelený na tri fázy do roku 2030 až 2035. Súčasné nákupy ShKH ZUZANA 2, ano majú podporiť tento projekt... ja som reagoval, že o tomto projekte v súčasnosti nieje moc počuť, relevantné firmy , ani MO SR nič nové okrem pristúpeniu k tomuto programu.

  • madrabbit
    12:21 20.11.2019

    Otázkou je ,co má být cíl. Pokud to bude něco statického (most, brod, ...) pak není průzkum potřeba. A navíc to marketingově vypadá super :-) každý rekord se hodí. Na druhou stranu přenost a výkon na měnší vzdálenost bude velmi dobrý. Ostatní budou střílet na hranici dostřelu a tohle je teprve na polovině.

    • GlobeElement
      08:22 21.11.2019

      No jo, ale otázkou je přesnost. Cituji:

      "Houfnice G6 pomocí náboje M9703 (VLAP) a maximální prachové náplně překonala vzdálenost 76 280 metrů. Rod Keyser, vedoucí vývoje produktů ve společnosti RDM, vyjádřil velkou spokojenost s testováním a uvedl, že pokud by síla větrů na různých hladinách nebyla tak velká, mohl M9703 VLAP doletět až na vzdálenost 80 kilometrů."

      To jsou 4 km rozdíl. Namíříš na most v jednom městě a trefíš slepičí farmu ve vedlejší vesnici.

      • PavolR
        14:24 21.11.2019

        Akurát, že tu sa zrejme nepálilo na bodový cieľ, ale sa testovala maximálna vzdialenosť, čiže sa ako odchylka brala najskôr vzdialenosť dopadu od istej línie, než vzdialenosť dopadu od konkrétneho cieľa.