Export bez souhlasu Američanů: Australské robotické bojové vozidlo ATLAS je „ITAR free“

Export bez souhlasu Američanů: Australské robotické bojové vozidlo ATLAS je „ITAR free“
ATLAS CCV / BAE Systems (Zvětšit)

Australská divize BAE Systems na výstavě Land Forces 2024 v Melbourne představila robotickou kolovou platformu ATLAS (Autonomous Tactical Light Armour System) v bojové verzi CCV (Collaborative Combat Variant). Klíčovým rysem je použití neamerických komponent, takže případný vývoz není omezován americkým zákonem ITAR (International Traffic in Arms Regulations). Vozidlo je tak označováno jako „free ITAR“.

Problematiku ITAR jsme načrtli v nedávném článku Egypt kupuje čínské víceúčelové stíhačky J-10C. Zjednodušeně: Pomocí ITAR Američané přísně regulují přístup k americkým vojenským technologiím. ITAR se vztahuje i na přenos technologií zahrnující sdílení informací (např. technické dokumentace) s cizími státními příslušníky, dokonce i v rámci USA.

Zahraniční zbraňové systémy s americkými komponenty (spadající pod ITAR) tak lze prodávat jen se souhlasem Američanů – to mimo jiné vyžaduje, aby se daný výrobce / stát střetl s obludným americkým legislativním, byrokratickým, politickým a lobbystickým aparátem. A to není snadné i pro nejmocnější země světa, například Francii.

Dřívější verze francouzských víceúčelových stíhaček Rafale měly americké komponenty, což výrazně komplikovalo vývoz do jiných zemí. Rafale F3 byla první verze s redukovanou závislostí na amerických komponentech. Ale až Rafale F3R (od roku 2018) se dá označit za „ITAR free“. V podstatě se francouzské stíhačce Rafale začalo exportně dařit až poté, co se zbavila většiny nebo všech amerických komponentů a Američané tak nemohli blokovat její vývoz. Aktuálně Francouzi s Rafale uspěli v Srbsku. Také nejnovější verze střel vzduch-vzduch Meteor neobsahují americké technologie, takže je lze exportovat bez souhlasů Američanů, například do Egypta.

Stejné problémy řeší Švédi s Gripeny, Korejci s FA-50 nebo Turci s bojovými vrtulníky T129. Není divu, že ITAR způsobuje politické napětí mezi americkými spojenci. Proto také český cvičný letoun L-39NG je „ITAR free“ a mohl být exportován do Vietnamu.


ATLAS CCV

„ITAR free“ je také nové australské osmikolové robotické bojové vozidlo ATLAS. Vozidlo během jednoho roku za své peníze vyvinula BAE Systems Australia. Absence amerických komponent umožňuje stroj prodávat bez omezení do celého světa.

Lehce obrněný ATLAS váží pouze deset tun (v závislosti na užitečném zatížení) a využívá platformu HMT Extenda australské divize společnosti Supacat. Uspořádání 8×8 desetitunovému stroji propůjčuje výjimečnou mobilitu v těžkém terénu a šestitunovou nosnost.

Vozidlo se vyjde do standardního 20 stop dlouhého ISO kontejneru nebo 20 stop dlouhého plochého ISO nosiče. To dovoluje jeho snadný a utajený transport, garážování a vysokou úroveň kontejnerizace a paletizace celého provozního systému. Totální kontejnerizace řeší i jeden z klíčových problémů robotických bojových vozidel – jejich transport mezi zázemím / zápolím a bojištěm.

„Vyvinuli jsme vozidlo ATLAS, abychom vojákům poskytli výhodu na moderním bojišti. Výsledkem je autonomní platforma schopná plnit nudné, namáhavé a nebezpečné úkoly očekávané v bojovém prostředí,“ uvedl Andrew Gresham, ředitel BAE Systems Australia. ATLAS je již nabízen australské armádě, ostatně demonstrátor má kamufláž australské armády.

„Budoucí bojiště bude zahrnovat kombinaci autonomních, poloautonomních a lidských týmů, které budou vytvářet bojovou masu a zbaví vojáky mnoha nejnebezpečnějších úkolů,“ píše BAE Systems.


ATLAS CCV; větší foto / BAE Systems Australia

Na Ukrajině robotická bojová vozidla mohou plnit ty nejnebezpečnější úkoly při útocích na pozice protivníka, například na hrotu a bocích formace osádkových obrněných vozidel. ATLAS CCV lze ale také využít k průzkumu, hlídkování a jako doprovod konvojů. Obecně u nových, nota bene robotických, zbraňových systémů ale platí: Technologie není problém, výzvou je nové zbraňové systémy začlenit do stávajících formací a vyřešit všechny interakce z toho plynoucí.

Zavedení robotických jednotek také vyžaduje zásadní změny v taktice, výcviku a velení. Nač zavádět bojové roboty, když je vojáci a velitelé nebudou umět používat, resp. je budou používat jako klasická osádková vozidla. Teoreticky jsme tuto problematiku probrali v článku Roboti ve válce: Hrozba nebo naděje pro Evropu?

ATLAS lze osadit celou řadou bojových modulů. BAE Systems Australia se rozhodla pro modul Vantage (od slovinské Valhalla Turrets) osazený 25mm automatickým kanonem M242 Bushmaster.

Pochopitelně lze použít jiné moduly, například s 30mm kanonem, protitankovým raketovým kompletem nebo kontejnery pro vypouštění dronů. Představivosti zákazníka se meze nekladou. Obecnou legislativní / etickou podmínkou však je, že finální povel k palbě musí dát člověk.

Stroj je osazen celou řadou optronických senzorů – infračervené / noční / denní kamery a laserové radary LIDAR (Light Detection And Ranging). Sestava senzorů je ale pouze demonstrativní – zákazník má na výběr nepřeberné množství komerčních optronických nebo radarových senzorů.


Hlavní rysy ATLAS CCV; větší foto / BAE Systems Australia

Skutečnou výzvou a neznámou je ale úroveň autonomie ATLAS CCV – tedy jak je vozidlo schopno se samo pohybovat a bojovat. Kromě obecných proklamací, že…

„Vozidlo ATLAS CCV bude fungovat s vysokou mírou autonomie na silnici i v terénu a doplní tak své protějšky s osádkou, jako jsou bojová vozidla pěchoty a tanky, a to při nižších nákladech.“

„Autonomní systém, který je jádrem vozidla ATLAS CCV, bude vozidlo ‚řídit, vyhýbat se překážkám, plánovat trasu a přijímat taktická rozhodnutí.“

„Systém je schopen dynamického chování vozidla bez osádky, jako je řízení v reálném čase od uživatele (podobné dálkovému ovládání), autonomní geometrické sledování cesty (řetězec bodů definujících cestu, po které se vozidlo pohybuje) a generování cesty pro vyhýbání se překážkám a navigaci ve složitých prostředích, jako je například křovinatý porost.“

… o skutečné úrovni autonomie ATLAS CCV nevíme vůbec nic. Zcela nepochybně potrvá roky firemního vývoje a vojskových zkoušek u konečného zákazníka, než se ATLAS CCV naučí reagovat na složité a nepředvídatelné bojové situace. Teprve poté půjde ATLAS CCV označit za bojově nasaditelný.


Vizualizace formace australských tanků Abrams a ATLAS CCV; větší foto / BAE Systems Australia

Nepochybně jako první budou robotická bojová vozidla nasazena ve formaci s tanky, bojovými vozidly pěchoty nebo obrněnými transportéry, kde budou úkolovány přímo osádkami během boje nebo přesunu (například v konvoji). Možná se ale ukáže jako nezbytné do formací zavést speciální velitelská vozidla pro řízení bojových robotů. To ukáže až ostré testování. 

Hlavní překážka bránící zavádění bojových robotů však padla – komunikace na dálku. Nejde jen o zahorizontální řízení vozidla, ale také kontrolu toho, kde je, co vidí, co dělá a nakonec schopnost dávat povel k palbě. Jak vidíme na příkladu ukrajinských námořních dronů, tento problém vyřešila komunikační síť Starlink, resp. její vojenská obdoba Starshield (na oběžné draze je již cca 70 satelitů Starshield).

Starlink /Starshield výrazně zjednoduší vysokorychlostní obousměrné spojení s pozemními bojovými roboty.

Obecně ATLAS CCV soutěží v sektoru středních robotických vozidel proti GDLS TRX (Tracked Robot 10-ton), Textron Systems Ripsaw M5 a Milrem Type-X. Oproti svým pasovým konkurentům má díky kolovému podvozku obrovskou výhodu z hlediska mobility na silnici a rychlosti.

Zdroj: Breaking Defense

Nahlásit chybu v článku


Související články

Pilot vs. umělá inteligence: Blíží se souboj robotické a lidské F-16

Americká výzkumná agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) připravuje virtuální ...

PREMIUM StrykerQB: Velitelské vozidlo pro robotické a transparentní bojiště

Firma GDLS (General Dynamics Land Systems) na výstavě AUSA (Association of the United States Army) ...

Německá vize tanku nové generace MGCS

Na probíhající londýnské konferenci International Armoured Vehicles německý plukovník Armin Dirks ...

Evropské tankové formace budoucnosti MGCS

Německý ministr obrany Boris Pistorius a jeho francouzský kolega Sébastien Lecornu upevnili plány ve ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • JerzyŔ
    12:05 14.09.2024

    Další velmi hezký článek na dané téma, tedy vlastně dvě nosná témata - 1 pozemní bezosádková vozidla a 2 omezení pro export zbraní s US součástmi. Věcný, čtivý a s důrazem na ...Zobrazit celý příspěvek

    Další velmi hezký článek na dané téma, tedy vlastně dvě nosná témata - 1 pozemní bezosádková vozidla a 2 omezení pro export zbraní s US součástmi.
    Věcný, čtivý a s důrazem na odbornost, ne však přehnaně, akorát pro čtenáře AN. Tedy pro mě , teď jsem mluvil za jiné, to nebylo zdvořilé, že.
    Žádné fandovské výkřiky jako pořizovat nové tanky je cela zbytečné, protože v době dronů nepřežijí na bojišti ani několik minut nebo pořizovat nové tanky je zcela nezbytné , protože drony je nikdy nemohou plně nahradit. Pěkně střízlivě zhodnoceny různé aspekty a souvislosti této problematiky.Skrýt celý příspěvek

  • pjaro77
    05:56 14.09.2024

    Autora by som poprosil rozpísať viac o amerických komponentoch a technologiách vrámci ITAR. Čo bolo v tých mašinách od američanov, že to roky bol problém nahradiť ? ...Zobrazit celý příspěvek

    Autora by som poprosil rozpísať viac o amerických komponentoch a technologiách vrámci ITAR.
    Čo bolo v tých mašinách od američanov, že to roky bol problém nahradiť ? Vysielačky harris ? Šifrovanie ? IFF ?Skrýt celý příspěvek

    • Jan Grohmann
      11:06 14.09.2024

      Konkrétní systémy jsem našel jen tyhle: Navigační systémy: Honeywell H-764G Embedded GPS/INS a LN-93 Inertial Navigation System Komunikační systémy: Rockwell Collins AN/ARC-210 U ...Zobrazit celý příspěvek

      Konkrétní systémy jsem našel jen tyhle:
      Navigační systémy: Honeywell H-764G Embedded GPS/INS a LN-93 Inertial Navigation System
      Komunikační systémy: Rockwell Collins AN/ARC-210
      U Rafale M: Systémy přistání na palubě letadlových lodí ILS (Instrument Landing System) a TACAN (Tactical Air Navigation System)Skrýt celý příspěvek

  • Irving
    20:44 13.09.2024

    Tak taktika nasazení je celkem jasná a vidíme ji často na Ukrajině - na obloze bude UAV, a řidič UGV bude s operátorem UAV v blízkém kontaktu, možná budou dokonce sedět vedle sebe ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak taktika nasazení je celkem jasná a vidíme ji často na Ukrajině - na obloze bude UAV, a řidič UGV bude s operátorem UAV v blízkém kontaktu, možná budou dokonce sedět vedle sebe někde v zákopu. Ukrajinci (aji Rusové) mají v tomhle velký náskok před zbytkem světa, jsem docela zvědavý na společné cvičení Ukrajinské armády a západních protějšků po skončení války, Západní vojáci budou asi dost koukat.Skrýt celý příspěvek

    • Josse
      16:53 17.09.2024

      Ukrajina je specifická nedostatkem moderních technologií. Ten kdo bude koukat budou leda ukrajinci.

      Ukrajina je specifická nedostatkem moderních technologií. Ten kdo bude koukat budou leda ukrajinci.

      • Slayer
        19:17 17.09.2024

        Zbožné priania nám nepomôžu.

        Zbožné priania nám nepomôžu.

      • flanker.jirka
        22:16 17.09.2024

        Naopak, nyní se ukazuje jak se moderní a relativně levné technologie dokáží používat ve válce na Ukrajině. Jde to i bez předraženého vývoje a nadsazovaných cen za zakázky, ...Zobrazit celý příspěvek

        Naopak, nyní se ukazuje jak se moderní a relativně levné technologie dokáží používat ve válce na Ukrajině. Jde to i bez předraženého vývoje a nadsazovaných cen za zakázky, jednoduše protože není čas na vymýšlení blbostí, ale musí to v základu fungovat ihned. Prakticky každý měsíc jsou v té válce vidět změny ve způsobu nasazování UAV a UGV tak, aby zůstaly účinné.Skrýt celý příspěvek

  • Kucrufo
    13:41 13.09.2024

    Zajímavě vozidlo. Ale prosím, opravte tu hrubku vyplívající...
    Plynout, ne plít.

    Zajímavě vozidlo. Ale prosím, opravte tu hrubku vyplívající...
    Plynout, ne plít.

Načítám diskuzi...