Crossing Obstacles 2018: Robotická převaha čínské armády

Jeden ze soutěžních robotů / 81.cn

Čínská armáda ve dnech 12. až 23. září uspořádala soutěžní klání Crossing Obstacles 2018 pozemních bezosádkových vozidel UGV (Unmanned Ground Vehicle). Jedná se o jakési „robotické průmyslové dny“, kde čínské vývojové a vědecké instituce představují čínské armádě soudobé schopnosti a možnosti UGV. V každém případě hry Crossing Obstacles 2018 jsou dalším důkazem nadvlády čínských ozbrojených sil v robotice.

Crossing Obstacles 2018 jsou již třetí robotické hry čínské armády konající se každé dva roky. Letošního klání se zúčastnili nejlepší čínští odborníci na robotiku ‒ 14 týmů z vojenských a civilních univerzit, 26 soukromých společností, 10 státních společností a 11 čínských výzkumných institucí.

Soutěžní roboti museli předvést své schopnosti v autonomním pohybu, průzkumu, útoku, při transportu nákladu nebo ve schopnosti otevřít průchod v minovém poli. Čínští roboti při pohybu čelili měnícím se podmínkám, výpadkům GPS signálu, nejrůznějším překážkám a museli být schopni rozpoznat a identifikovat různé cíle.

Například na 12 km dlouhé soutěžní trase se nacházely řeky, svahy, příkopy, zákopy, blátivé podloží, travnaté louky rašeliniště, písek, kameny, štěrkové silnice nebo kouřové clony. Při přerušení GPS roboti využívali inerciální navigační systémy, laserové radary (LIDAR) nebo 3D kamery.

O zúčastněných robotech nebo dokonce o průběhu a výsledcích soutěže, ostatně jak to je u čínského vojenství zvykem, nejsou žádné informace.

Nicméně podle Elsy Kanii, vojenské analytičky z think-tanku CNAS (Center for a New American Security), Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) již vyvinula celou řadu bezpilotních letadel (UAV), robotických ponorek (UUV), robotických lodí (USV) i zmíněných UGV.

„Současně se čínský obranný průmysl aktivně věnuje výzkumu a vývoji špičkových technologií pro nadzvukové stealth bezpilotní letadla, které mohou působit v rojích. Prioritou Čínské lidové armády je rovněž vývoj vojenských aplikací využívající umělou inteligence, včetně fúze dat, které podpoří schopnosti velení a řízení,“ píše Kania.

Kania varuje, že v případném střetu s čínskými silami je nutné počítat s masovým nasazením celé plejády čínských dronů operujících na vodě, zemi i vzduchu. Varování platí především pro Tchaj-Wan, Japonsko a USA. Jako protiopatření je nutný rozvoj prostředků radioelektronického boje (REB), prostředků ničení dronů nebo zavádění umělé inteligence do systémů řízení a velení.

"Plánovači čínské armády dokonce předpokládají, že inteligentní stroje se stanou v budoucnu hlavními bojovými prostředky, zatímco lidé zůstanou u plánování, administrace a velení,“ píše Kania. Naprosto zásadním se stane rozvoj umělé inteligence, kterou lze využít nejen pro novou generaci bojových dronů, ale především v oblastech velení a řízení, a to na taktické, operační i strategické úrovni.

Kania cituje čínského generálporučíka Liu Guozhiho, podle kterého dnešní rychlé pokroky v oblasti umělé inteligence a robotiky mohou katalyzovat novou vojenskou revoluci. Dlužno dodat, že Čína je bez debat hlavní robotickou velmocí a plánuje se stát také světovou velmocí v oblasti umělé inteligence.


Reportáž čínské televize z Crossing Obstacles 2018

Ostatně všehny složky ČLOA již nyní provozují celou plejádů robotických prostředků, především těch leteckých.

Na začátku letošního roku například čínská armáda předvedla dálkově ovládaný tank Type 59 (sovětský T-54). Podle reportáže čínské televize CCTV-7 Čína pracuje také na bezpilotní bojové lodi, stíhačce a bitevním vrtulníku.

Namátkou vyberme některá zajímavá bezpilotní letadla ČLOA. Čínská armáda provozuje drony ASN-207 pro sledování pozemního bojiště až do vzdálenosti 600 km. ASN-301 je zase kamikaze dron určený k ničení radiolokátorů protivníka. Pro průzkum na úrovni čet a rot čínští vojáci, včetně speciálních sil, používají drony CH-802 o hmotnosti 18 kg a dolet 30 km.

Čínské námořnictvo ke sledování Jihočínského moře, včetně sporných ostrovů a Tchaj-wanu, používá průzkumný dron BZK-005 se startovací hmotností 1250 kg a výdrží ve vzduchu 40 hodin, zatímco menší AS-209 slouží jako komunikační relé pro spojení lodí čínského námořnictva.

Průzkumný a úderný dron GJ-1 (Gongji-1) čínského letectva svými výkony konkuruje americkému MQ-1 Predator. Naopak americký MQ-9 Reaper stále zůstává výkonnostně o třídu výše. Čínské letectvo ale plánuje zavést výkonnější verzi GJ-2, která se již bude přibližovat možnostem dronu Reaper.

Také raketové síly čínské armády zavádějí bezpilotní drony, které dokáží označit za horizontem cíle pro navádění balistických raket, jako jsou DF-21D.

Zdroj: Global Taiwan, BMPD, IHS Janes, Ministry of National Defense of the People's Republic of China

 
 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Podpoří Čína a Evropa ekonomicky Írán proti USA?

Washington se pokouší Teherán přinutit k dalším ústupkům v oblasti vývoje jaderných zbraní a ...

ADIM: Robotický minomet pro velké konvenční konflikty

Americká armáda (US Army) v posledních letech investuje značené úsilí do vývoje zbraní dlouhého ...

THeMIS: Evropský bojový robot z Estonska?

V rámci stálé spolupráce v obranné oblasti PESCO (Permanent Structured Cooperation) evropské státy ...

Robotické minomety pro americká obrněná vozidla

Americká armáda (US Army) v rámci programu FIFT (Future Indirect Fire Turret) hledá nový bojový ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • vlasto
    16:08 04.10.2018

    jasné že dokážu pokračovať aj bez GPS signálu, keď meter za nimi beží Číňan s RC súpravou.. :D

    jasné že dokážu pokračovať aj bez GPS signálu, keď meter za nimi beží Číňan s RC súpravou.. :D

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 2