Robotické minomety pro americká obrněná vozidla

Palba z minometu ráže 120 mm z vozidla Stryker; větší foto / US Army

Americká armáda (US Army) v rámci programu FIFT (Future Indirect Fire Turret) hledá nový bojový modul s minometem ráže 120 mm. Modul FIFT je určen pro instalaci na obrněná vozidla Stryker, AMPV (Armored Multi-Purpose Vehicle) a vyvíjené bojové vozidlo NGCV (Next Generation Combat Vehicle).

V současné době americká armáda používá 120mm minomety M121 ve vozidlech M1129 Stryker. Minomet M121 je manuálně nabíjen a palba je vedena z otevřeného poklopu nákladového prostoru (viz video níže). Kromě toho M1129 převáží minomety ráže 60 mm a 81 mm, které lze ale používat jen po opuštění vozidla.

Nový osádkový nebo bezosádkový minometný bojový modul FIFT (RfP na stránkách FedBizOpps) má na vozidlech Stryker, AMPV a NGCV dalece převyšovat schopnosti minometů M121. V prvé řadě armáda požaduje schopnost jak nepřímé, tak přímé palby a schopnost používat těžší a výkonnější (silnější prachové náplně) munici.

Armáda chce také na modul FIFT umístit protitankové řízené střely (PTŘS) a kamikaze drony, jako jsou LMAMS (Lethal Miniature Aerial Missile System) nebo SMAMS (Single Multi-missile Attack Munition). Není ale jasné, zda kamikaze drony mají být vypouštěny přímo z hlavně minometu nebo z vlastních kontejnerů.

Věž s minometem musí chránit vojáky jak před účinky nepřátelské palby, tak před hlukem a tlakovým účinkem plynů při použití výkonnější minometné munice. Věž musí být schopna palby v rozsahu 360°.

Armáda požaduje dostřel 8000 m, ale ideálně až 20 000 m. Hraniční minimální dostřel (při přímé i nepřímé palbě) je 200 m, ale pro přímou palbu ideálně pouze 50 m. Při přímé palbě je požadováno ničení statických i pohyblivých cílů na vzdálenost 500 m, ideálně však až na vzdálenost 4000 m (!).

U FIFT je podmínkou schopnost sekvenční salvové palby MRSI (Multi-Round Simultaneous Impact), kdy na cíl v jednom okamžiku dopadne několik min ‒ v případě FIFT musí na cíl dopadnout šest (ideálně 12) min v rozmezí čtyř sekund.

Maximální rychlost palby je 16 ran v první minutě, poté udržitelnou rychlostí šest ran každou minutu. Armáda ale ideálně požaduje maximální rychlost palby 24 min za minutu a po dvou minutách (tedy 48 odpálených minách) udržitelnou palbu 12 ran za minutu.


Vedení palby z M1129 Stryker

U modulu FIFT je nutná „vysoká úroveň automatizace, která sníží fyzickou zátěž posádky a zajistí schopnost vysoké rychlosti palby.“ Automatizace musí umožnit vést palbu z pochodové pozice do 60 sekund od obdržení rozkazu, a do 30 sekund, pokud je již vozidlo v palebné pozici. Po skončení palby je nutné přemístit se do 90 sekund o 750 m dále. Armáda dokonce v ideálním případě hledá minomet schopný vést palbu i za pohybu vozidla.

Společně s programem FIFT  armáda spustila paralelní program MARC (Mortar Automated Remote Capability). Také v rámci programu MARC (RfP na stránkách FedBizOpps) armáda hledá dálkově ovládaný minomet, a to ráže 81 mm nebo 120 mm. I modul MARC musí zvládnout vypouštět kamikaze drony.

Minimální dostřel minometu MARC ráže 81 mm je 100 m při nepřímé i přímé palbě, ideálně 50 m při přímé palbě. Maximální dostřel je 6000 m, ideálně 15 000 m. Požadavky na 120mm verzi jsou stejné s programem FIFT.


U programu MARC lze uplatnit řešení z izraelského minometu SPEAR.

Reakční časy jsou stejné jako u FIFT, rychlost palby při salvě MRSI je požadována čtyři (ideálně osm) do čtyř sekund. Maximální rychlost palby je 20 ran za minutu (resp. 30 ran za minutu).

Rozdíly mezi modulem FIFT a MARC nejsou specifikovány, ale v případě MARC je nutné počítat s instalací i na taktická vozidla JLTV (Joint Light Tactical Vehicle). U MARC není dále uveden požadavek na ochranu posádky před tlakovými a hlukovými účinky střelby.

Bojový modul MARC bude tedy menší a kompaktnější, avšak i zde je uvedená podmínka široké automatizace s automatickým nabíjecím systém. U MARC se dá očekávat konstrukční řešení převzaté z „robotického“ minometu ADIM (Automated Direct Indirect-fire Mortar) nebo izraelského minometu SPEAR.


Bojový modul RAK lze umístit na kolový i pásový podvozek.

Naopak požadavkům programu FIFT se zřejmě nejvíce přibližuje polský samohybný minomet RAK, který svými schopnostmi převyšuje i „ikonický“ finský samohybný minomet NEMO. Minomet RAK je na rozdíl od minometu NEMO plně automaticky nabíjená zbraň, a to v libovolném náměru i odměru. Věž minometu RAK lze lafetovat do libovolné samohybné platformy o potřebné nosnosti a rozměrech.

Osádku minometu RAK tvoří tři muži. Nabíjení je automatické a elevace 3 m dlouhé hlavně je -5° až +80°. Věž se při palbě dokáže otáčet v rozsahu 360°. Ovládaní věže je plně elektrické, ale v případě nutnosti je k dispozici ruční ovládání.

Dostřel minometu RAK je 500 m až 8000 m, případně 15 000 m se speciální minometnou municí s prodlouženým doletem. Přímo ve vozidle je zásoba 46 kusů munice ‒ 20 kusů munice se nalézá v automatickém zásobníku a 26 kusů munice je skladováno uvnitř vozidla.

RAK dokáže zahájit palbu 30 sekund po zastavení a opustit palebné postavení po 15 sekundách. Maximální rychlost palby je 6 až 8 výstřelů za minutu.

Zdroj: National Interest

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Americký Kongres schválil rozpočet Pentagonu na rok 2019

Senátoři amerického Kongresu se v rekordním čase dohodli na podobě rozpočtu Pentagonu pro fiskální ...

HH-60W Pave Hawk II: Vrtulník pro nejnáročnější mise

V příštím roce poprvé vzlétne nový americký vrtulník HH-60W Pave Hawk II určený především k bojovému ...

Bitevní letadlo AC-130 v afghánské bojové vřavě

V dubnu minulého roku posádka bitevního letadla AC-130U Spooky zažila výjmečnou misi při ochraně ...

Revoluční granátomet XM25 je slepá vývojová ulička?

Na stránkách Armádních novin jsme mnohokrát psali o 25mm granátometu XM25. Americká armáda se ale ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Rase
    14:26 23.05.2020

    Tak se ukazuje, že Američany polský minomet RAK nezaujal, ale upřednostnili právě onen kritizovaný minomet NEMO. Tak uvidíme co z toho nakonec bude.

    • Tecka
      09:58 24.05.2020

      Każdy może wysłać moździerz do US na testy, tutaj nie ma ograniczeń. Jankesi mieli okazje na poligonach w Polsce i powinno im to wystarczyć tym bardziej ,że po starciu (ćwiczenia) z naszą artyleria w tamtym roku ,mieli straty rzędu 90%
      Co do Raka ,to w ofercie HSW jest propozycja wieży całkowicie automatycznej z możliwością obsługi wydłużonych ładunków z automatu w magazynie wieży. Mon narazie nie jest zainteresowany. Przypuszczam, ze przy okazji taka zmodyfikowana wieża miałaby mniejsze gabaryty . Mon blokuje wysyłkę systemu Rak na testy poza krajem jak zablokował export zakładając ,ze HSW nie wywiąże się w terminie z bieżących zamówień dla armii..gdzie tu logika?

      • Rase
        10:26 24.05.2020

        Kolega zmiňoval, že na Rak se byli podívat též, ale nijak je nenadchnul, po té ukázce už k dalším jednáním nedošlo, bůhví co se jim nelíbilo. Osobně si myslím, že důvodem je i to, že RAK je hodně těžký na věž a tedy nestabilní (je to dost patrné na kolovém podvozku) a jelikož Američané počítají s tímto minometem i pro lehké mobilní jednotky, tak je nízké těžiště mnohem vhodnější.

        Bylo by hodně bezva, kdyby HSW představilo nějakou upravenou verzi Raku, která by byla víc podobná na minomet NEMO (menší věž), ale s vnitřním mechanismem Raku. To by bylo moc dobré. Další věcí je, že pokud by byl američany vybrán NEMO, tak by byl určitě hodně přepracován a upraven.

        • Tecka
          10:51 24.05.2020

          To fakt..wielka buda na kołach ! Rosomak po modyfikacji, daje radę w terenie całkiem dobrze ..co jak co ale testy to u nas są prowadzone wzorowo i jak coś nie spełnia warunków to wojsko nie odbierze ..Co do automatycznej wieży i jej wyglądu to napewno automat dalej będzie w tym samym miejscu bo inaczej się nie da. Przypuszczalnie, przednia linia wieży byłaby niższa po usunięciu załogi.. obecna wersja Raka tez działa w trybie wypełni automatycznym.

  • ARES
    00:42 24.08.2018

    Několik upřesnění.

    Dostřel min. Miny jsou stabilizovány v letu rážovou aerodynamickou stabilizací, tj. stabilizační křidélka mají stejný průměr jako je maximální průměr těla miny. Teoreticky lze miny vystřelovat úsťovou rychlostí, která se nanejvýš rovná rychlosti zvuku v atmosféře, cca 330 m/s. Tomu odpovídá maximální dostřel 7000 až 7300 m. Při větší rychlosti se křidélka dostanou do aerodynamického úplavu rázové vlny, takže nejsou obtékány a nestabilizují minu.

    Ve skutečnosti lze miny vystřelovat rychlosti větší než 330 m/s, protože jsou schopny přesného letu jako těžký hmotný bod, než jejich rychlost odporem vzduchu klesne pod rychlost zvuku a pak jsou stabilizovány aerodynamicky. Mezní rychlost je cca do 350 až 380 m/s a tím lze dosáhnout maximální dostřel cca 8000 m.

    Při vystřelování střel větší rychlostí než 380 m/s, je nutné střely stabilizovat rotací na gyroskopickém principu, tj. dělostřelecké střely, nebo aerodynamicky s nadrážovou stabilizací křidélky, tj. raketové střely, kdy křidélka za letu mají větší průměr, než je průměr těla raketové střely.

    Dostřel větší než 8000 m lze u klasických min řešit jen pomocí dodatečného raketového pohonu (Rocket Assisted). Reálně maximálně do vzdálenosti 15 000 m. Důsledkem je ovšem zhoršení rozptylu, cca o 30 až 50%. Pokud by se požadovalo dodržení obvyklého rozptylu, potom by se musel minometný princip zaměnit za dělový. Např. 122 mm houfnice 2A31 systému 2S1 Gvozdika, který byl ve dřívější výzbroji, s dostřelem 15 200 m, o počáteční rychlosti střely 686 m/s. Uvedená houfnice je základem 120 mm ShM RAK, když hlaveň ráže 122 mm byla zaměněna za minometnou hlaveň ráže 120 mm.

    Přímá střelba. Při požadavku přímé střelby je nutná speciální úprava minového náboje. Na stabilizační křidélka se musí nalisovat krátká nábojnice, která jednak slouží k utěsnění nábojové komory pro nabíjení zezadu, především pak k zastavení zasouvání miny do hlavně a udržení miny v nabité poloze. To komplikuje logistiku muničního toku z důvodu existence dvou typů min ráže 120 mm. To je systémová vlastnost všech minometů nabíjených zezadu, které mají mít schopnost přímé střelby (RAK, NEMO).

    Přímou střelbu lze efektivně vést do 1000 m, kdy výška vrcholu dráhy je ještě akceptovatelná, cca do 25 m. Při střelbě na 4000 m výška vrcholu dráhy je příliš vysoká k dosažení dostatečné přesnosti střelby, cca nad 250 m. Navíc dopad na cíl by se odehrál pod úhlem, při kterém by mohlo dojít k selhání funkce zapalovače.

    Použití ShM pro palebnou podporu přímou střelbou bude ovšem vyžadovat vysokou balistickou ochranu ShM. To z toho důvodu, že minimálně 20 až 30 minových nábojů bude uvnitř věže v zásobníku nabíjecího automatu. Průstřel stěnou korby nepřátelskou palbou bude vždy znamenat vysoké nebezpečí zahoření prachových náplní i při instalaci protipožární ochrany. Zesílená balistická ochrana znamená ovšem zvýšení celkové hmotnosti ShM, asi nad požadovanou mez. Z tohoto hlediska je třeba zvážit míru rizika ztráty ShM při jeho nasazení pro palebnou podporu přímou střelbou.

    MRSI. Schopnost sekvenční salvové palby MRSI (Multi-Round Simultaneous Impact), kdy na cíl v jednom okamžiku by mělo na cíl dopadnout šest (ideálně 12) min v rozmezí čtyř sekund bude čím dále více obtížnější plnit s prodlužováním dálky střelby, pokud se bude požadovat úhel dopadu miny větší než 45 stupňů, aby byl zachován vysoký střepinový účinek v cíli, což je zásadním přínosem minometné palby ve srovnání s účinkem dělostřelecké palby.

    Rychlost střelby. Maximální rychlost palby 16 ran v první minutě, poté udržitelnou rychlost šest ran každou minutu lze bez problému dosáhnout za předpokladu, že bude použit princip automatického nabíjení použitý u 120 mm ShM vz.85. Při odladění systému bude možno dosáhnout i požadované maximální rychlost palby 24 ran/min, teoreticky je možné dosáhnout až 35 ran/min. Ohřev hlavně však bude limitovat ne tak rychlost střelby jako maximální počet ran odpálených v jedné dávce. Hlaveň se nesmí ohřát na teplotu větší, než je teplota samovolného vzplanutí prachu minového náboje. Možností je kapalinové chlazení hlavně.

    Kapacita zásobníků. Zásadní věcí je počet převážených minových nábojů. Z hlediska potřeb palebné podpory rotních a praporních uskupení tento počet by měl být alespoň 60. Ztěží se asi dosáhne 80 kusů minových nábojů jako je tomu u 120 mm ShM vz.85. Z toho by mělo být v lůžkách nabíjecího automatu minimálně 20 až 30 min, aby se dala vystřelit souvislá palebná dávka o potřebném počtu výstřelů k dosažení požadovaného efektu v cíli.

  • GAVL
    21:59 23.08.2018

    Pokud tedy chtějí něco jako např. 2S9 Nona-S tak prosím.
    https://forum.valka.cz/topic/v...
    Jenže tyhle věci zas nemají tak velkou kadenci při ručním nabíjení jako výše jmenovaný, tak ani ten RAK nemá takovou kadenci u svého automatu.
    Domnívám se , že vytvořit automat s rychlostí nabíjení a při tak velkém počtu výstřelů v celém rozsahu náměru a odměru je nereálné.

    Pravděpodobně nějaké požadavky časem ořežou.

    To co chtějí Amíci mi přijde jako něco pro boj ve městech. Vzhledem k minimálnímu dostřelu. Něco jako kombinace minometu a nízkotlakého kanonu. Pak ale zas nesedí ten dostřel, leda by to mělo moct vystřelovat nějaké rakety jako M551 Sheridan. I ta možnost palby za pohybu spíš vykukuje jako vlastnost tanku či vozidla palebné podpory než dělostřeleckého systému.

  • Flader
    20:46 23.08.2018

    Dokáže vôbec PRAM požívať štandardnú NATO 120mm mínometnú muníciu?

  • tryskac
    20:36 23.08.2018

    Clovek napise prispevok ohladne PRAMu pid iny clanok a na dalsi den je tu damostatny clanok, to sa mi paci ;). Ano, PRAM nezvlada priamu strelbu kvoli nameru, ale je to minomet, nie delo. Inak na porovnanie, DANA ma dostrel cca 18km - USA pozaduje od minometu 20km... Ano, PRAM ma odmer je obmedzeny +/- 60? deg, nestaci to na minomet? Rychlost strelby na hranici teplotneho namahania hlavne.. A najma vaha bude najskor neporovnatelne nizsia ako vezove usporiadanie, cena tiez. Este stale je ten RAK taky super?

  • Rase
    19:38 23.08.2018

    GAVL:
    PRAM ať už je jaký je, tak je jen samohybkou (nemá otočnou věž) a hlavně nezvládá přímou palbu. Pokud jde o samotnou věž, ztak čekám že budou chtít něco jako NLOS - tedy minomet v rámci programu Future Combat Systems.

    http://image.trucktrend.com/f/...

  • GAVL
    19:22 23.08.2018

    rtep
    uhodil jste hřebík na hlavičku.
    Pochybuji , že by se amící dostali na 20km, leda by to ládovali nějakou děsně předraženou municí ala poloviční raketa.
    Armáda USA ostatně požaduje to co PRAM splňuje.
    Myslím si , že by armáda USA mohla shrnout všechny požadavky do jednoho hlavního, dejte nám něco u čeho nebude padat ze střechy munice při kvapném opuštění palebných pozic.

    Jenže protože je PRAM morálně zastaralý tak ho vyřadíme z výzbroje bez adekvátní náhrady. Nakonec zavedeme tu hrůzu 120mm minomet na panduru ala M1129 Stryker. Ostatně jsem si již zvykl, že vrcholná místa v státu a armádě obsazují nepříliš nadaní opisovači.

  • rtep
    09:15 23.08.2018

    myslím že PRAM rychlost palby a množství potřebné munice na palubě kromně toho 360 st obstřelu splnuje taky jen by se musel dovybavit elektronikou a upravit délu hlavně z duvodu dostřelu

  • jj284b
    08:31 23.08.2018

    fotr, podla toho co pisu to znamena ze vozidlo musi niest aspon 60 projektilov (24+24+12) :-)

  • Jirosi
    06:23 23.08.2018

    V době, kdy půjde o trvalou střelbu. Tak už bude k dispozici muniční vozidlo se zásobami.

  • fotr
    04:27 23.08.2018

    Tak ten požadavek na rychlost palby 24 za minutu po dobu 2 minut a pak ještě vést udržitelnou palbu 12 za minutu je velice ambiciózní a pokud vím tak v současné době v této ráži nic podobného neexistuje a ani se tomu neblíží. Bude s tím spojený další problém, kam ve vozidle uložit dostatečný počet munice i když chápu že ta maximální rychlost palby bude využívána jen omezeně. Škoda že neuvádí zamýšlený počet munice který by měl být ve vozidle k dispozici. Také netuším kolik je toho Stryker schopen uvézt a kolik bude vážit jen ten modul. Pokud se to ale podaří vše skloubit, bude to velice působivá zbraň a nechtěl bych se krčit někde v zákopu v místě kam tu rouru namíří.