Robotický bojový wingman XQ-58A Valkyrie změní pravidla boje

Robotický bojový wingman XQ-58A Valkyrie změní pravidla boje
XQ-58A Valkyrie / USAF (Zvětšit)

Americké letectvo (USAF) pokračuje ve vývoji technologického demonstrátoru robotického vedeného letadla (loyal wingman) XQ-58A Valkyrie od firmy Kratos. Před týdnem ale došlo k nehodě jednoho z demonstrátorů. Zároveň Kratos představil kontejnerovaný vypouštěcí systém, který zásadně zjednoduší nasazení XQ-58A kdekoliv na světě.

Dron XQ-58A Valkyrie je jedním z prvních zástupců tzv. „robotických loyal wingmanů“. Jedná se o širokou kategorii bezpilotních leteckých systémů, od velkých a drahých bezpilotních letadel jako je ruský S-70 Ochotnik, až po menší drony ležící na pomezí kamikaze dronů a klasických bezpilotních letadel s proudovým motorem.

Robotičtí wingmani budou působit společně s pilotovanými bojovými letadly, chránit je a vykonávat ty nejnebezpečnější mise, i za cenu vlastního zničení.

XQ-58A leží na zmíněném pomezí mezi kamikaze a průzkumně-bojovými drony. Cílem amerického letectva je vyrábět XQ-58A ve velkém množství, velmi rychle a také rychle do letounu přidávat nové schopnosti a zbraně.

Zároveň má být XQ-58A natolik levný (pod dva miliony dolarů), že jej nebude problém obětovat ve prospěch mise. Výhledově (k tomu americké letectvo směřuje) mohou ve vzduchu společně s letouny F-35 působit koordinovaně až desítky dronů XQ-58A Valkyrie.


XQ-58A Valkyrie

Vývoj a testování dronu XQ-58A probíhá v rámci programu LCASD (Low Cost Attritable Strike Demonstration), ten je zase součástí zastřešující iniciativy LCAAT (Low Cost Attritable Aircraft Technology). Cílem programu LCAAT, jak píšou oficiální stránky USAF, je „přerušit zvyšující se nákladovou trajektorii takticky relevantních letadel. Cílem iniciativy LCAAT je mimo jiné rychleji a levněji vyvíjet a vyrábět UAS [bezpilotní letecké systémy], a to díky lepším konstrukčním nástrojům, zdokonalování a využití komerčních výrobních procesů.“

USAF se tedy při vývoji nesoustředí jen na funkční parametry XQ-58A a logistické zabezpečení, ale stejně tak na ekonomické a vědecko-průmyslové hledisko. Letectvo tedy řeší, jakým způsobem, za kolik a jak dlouho potrvá vývoj, výzkum a výroba robotických wingmanů (různých kategorií), jejich modernizace a generální opravy.

XQ-58A provedl první let v březnu letošního roku, druhý o dva měsíce později. Při týden starém třetím 90 minut dlouhém letu však dron XQ-58A při přistání havaroval. Letectvo má ale k dispozici další dva XQ-58A pro testování.



Koncept přistání dronu Scarab za využití padáku a airbagů; větší foto, větší foto / USAF

Proč se nehoda stala? Z důvodu dodržení nízké ceny, jednoduchosti a nízké hmotnosti není XQ-58A konstrukčně robustní (nepředpokládá se dlouhá provozní životnost) a nemá podvozek.

Letoun XQ-58A tedy nedosedá na zem na podvozku, ale pomocí padáku, přičemž v závěrečné dosedací fázi se nafouknou tlumící airbagy. Tento koncept americké letectvo odzkoušelo v 70. a 80. letech, konkrétně na dronu Scarab (Model 324). Šlo o dron startující ze země pomocí raketového motoru (ze střely Harpoon), přistávající na padácích a dosedající na nafukovací airbagy ABIAS (Air-Bag Impact Attenuation System).

Při třetím testovacím letu vlivem silného přízemního větru a selhání dosedacích airbagů došlo k poškození XQ-58A. Bližší informace nejsou známy. Kratos dokonce uvedl, že zkoušený dosedací systém je určen pro počáteční testování, ale nepočítá se s jeho nasazením v operačním provozu. Není tak jasné, zda případně operačně nasaditelný XQ-58A bude mít jiný typ airbagů, jiný systém dosednutí nebo se spolehne jen na padáky.

Druhou novinkou programu XQ-58A je představení vypouštěcího systému VLS (Valkyrie Launch System), který lze společně se samotným dronem umístit do klasického lodního ISO kontejneru. Model VLS byl představen na konferenci AUSA 2019 (Association of the U.S. Army 2019).

V kontejneru se nachází nejen dron a vypouštěcí systém, ale podle zveřejněného modelu i další vybavení. Použití ISO kontejneru samozřejmě velmi zjednodušuje přepravu po zemi, železnici a moři, ale také zjednodušuje překládku (pomocí jeřábu, vysokozdvižných vozíků, atd.) mezi jednotlivými typy dopravy. Kontejner dále nabízí ochranu před počasím nebo před zloději či sabotéry.

Nezanedbatelná výhoda je i nenápadnost kontejnerů, a tedy i možnost skrytého přesunu dronů po celém světě. Kontejner obsahuje vše potřebné k vypouštění XQ-58A, takže startovací místo (klidně pro desítky dronů) lze umístit velmi rychle kdekoliv na světě. Stejně tak lze kontejnery s drony Valkyrie umístit na bojové i civilní obchodní lodě.

Podzvukový dron XQ-58A měří na délku 9,1 m při rozpětí křídel 8,2 m. Ve vnitřních zbraňových šachtách pojme až 272 kg výzbroje. Maximální dostup je vypočítán na 13 700 metrů.

Již v roce 2021 začne USAF testovat drony XQ-58A společně s pilotovanými bojovými letadly. Testy potrvají dva až tři roky a následně se rozhodne o případné sériové výrobě robotických loyal wingmanů. Dá se ale očekávat, že letectvo spustí klasické výběrové řízení, kterého se zúčastní nejrůznější zájemci, nejen Kratos s XQ-58A.

Zdroj: The Drive, FlightGlobal

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Airpower Teaming System: Robotický wingman stíhaček

Firma Boeing na výstavě Australian International Airshow v australském Avalonu představila model ...

Ruský bojový dron S-70 Ochotnik provedl svůj první let

Dle ruského ministerstva obrany v sobotu provedl svůj první let velký bojový dron S-70 Ochotnik ...

Společný let ruského letadla Su-57 a útočného dronu S-70 Ochotnik

Ruské ministerstvo obrany v pátek zveřejnilo video společného letu ruského víceúčelového stealth ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Tonotime
    15:34 19.10.2019

    ...Vývoj a testování dronu XQ-58A probíhá v rámci programu LCASD...USAF se tedy při vývoji nesoustředí jen na funkční parametry XQ-58A a logistické zabezpečení, ale stejně tak na ekonomické a vědecko-průmyslové hledisko. Letectvo tedy řeší, jakým způsobem, za kolik a jak dlouho potrvá vývoj, výzkum a výroba robotických wingmanů (různých kategorií), jejich modernizace a generální opravy...

    Naše štáty nemajú na vývoj superstihačiek a ešte stealt. Ale určite majú na vývoj drónov niektorých katégórii.
    To
    Alebo sú naše štátiky ČR a SR neschopné vôbec zahájiť vývoj testovanie nasadenie, poprípade predaj nejakých typov dronov?
    Alebo sa spojiť, pri výrobe a vývoji?
    V ČR sa vyvíjali a vyrábali napríklad Albatrosy. Tie nejaké skúsenosti v našich krajinách a úspechy sú.
    Naše štátiky si nemôžu dovoliť nakúpiť veľa lietadiel F-16 a v ČR sa uvažuje aj o F-35 z ekonomických dôvodov.
    Ten malý počet môžeme vylepšiť s takými drónmi, ako sa uvádzajú aj v tomto článku.
    Budúcnosť ani nie je v stealth technologiách lietadiel. Napríklad v Rakúsku už vyvinuli kvantový radar. Kvantové radary môžu poslať, tie stealth superstíhačky rýchlo do dôchodku, ako predražený šrot. Aj iné radary na rôznych vlnových dĺžkach sa neprosne vylepšujú.
    K tým stihačkám, ale patria dróny.
    Dróny v blízkej budúcnosti výrazne zvýšia schopnosti lietadiel, letectva, znížia prevádzkové náklady. Zlepší aj menej rizikový prieskum, špionáž a môžeme ich obetovať. Pri drónov sa nemusíme sa starať, pri záchranu pilotov. Tie dróny možno naviesť aj na raketu navádzanú na materské lietadlo, použiť ako návnadu a podobne...
    V našich štátov, ale poniektorí v rozhodujúcich funkcia sladko spajú. Čo by sa zaťažovali zahájiť vôbec nejaký vývoj testovanie a výrobu drónov? Možno ich potom predraženie nakúpia napríklad od porovnateľného Izraelu. A ešte sa popritom aj niečo vytuneluje. Tie lepšie dróny nám ani USA nepredajú. Poľsku niektoré dróny nepredali, hoc rakety Tomahawk im predajú.
    Ak predajú tak možno aj s nejakými backdoormi, ktoré môžu v niektorých okamihov znefunkčniť, alebo aspoň ochromiť tie dróny.
    Dróny by mali aj zlacniť celú prevadzku niektorých bojových, hliadkových misii, letectva.
    Na niektoré misie by bolo ekonomickejšie posielať zmiešané misie drónmi.
    Ten dron nemusí niesť napríklad tie všetky život podporujúce systémy, všade nemusí letieť ľudský pilot s veľkou stíhačkou, vrtúľníkom. Tie dróny by šlo aj predávať. Existuje veľa nápadov, ako by sa dali znížiť náklady na prevádzku letectva pomocou drónov. Treba ich ale aj otestovať, niektoré sa nemusia vyplatiť. Ale v naších štátov ani nechyrovať o testovaní drónov, ktoré neuprosne nastupujú do bojového a prieskumného letectva mnohých štátov. Možno ich budeme testovať až v prípade konfliktu, ako napríklad na Ukrajine. V Sýrii vlastne nasadzovali aj tie české Albatrosy a je to aj na wikipédiach.
    Ale aj SR má vo svojej hymne vety...
    To Slovensko naše
    posiaľ tvrdo spalo.
    Ale blesky hromu (nepriateľského drónu)
    vzbudzujú ho k tomu,
    aby sa prebralo.

    • Migi
      17:08 20.10.2019

      Drony stojí a padají (mimojiné) na spojení. Co může nasadit ČR a SK v této oblasti? DICOM, který stále vyrábí věci technologicky z 80., 90. let. Kolik má ČR a SK spojovacích družic (protože to je nutnost u dronu, který nemá operovat jenom LOS)? Výroba vojenských dronů není prostě jenom přerostlá modelařina...

  • Pauli
    09:12 18.10.2019

    A dolet?? Případně dolet s těma 300kg zátěže,?

    • satai
      09:25 18.10.2019

      Wikipedia říká 3900km, ale asi bych to bral s rezervou.

  • Poly
    08:35 18.10.2019

    Měl bych dotaz, který částečně souvisí s Valkyrií. Pokud by měl takový letoun vypomáhat s pokročilou PVO, proč nevymyslí vhodnou klouzavou pumu, která by byla taky steahl? Nějaký ten nátěr, vhodný tvar, apod? Sice by byla o dost dražší, ale pokud by její určení bylo čistě pro likvidaci PVO, tak by se to snad i oplatilo ne?

    • satai
      09:02 18.10.2019

      Velká část standoff munice stealth je.

      • Poly
        23:11 19.10.2019

        Ono je to stavěný na GBU-39 apod a ty tedy podle mě nemají vůbec žádnou steahl úpravu a to ani moderní GBU-53/B II. A právě na takovou pomalou klouzající střelu bude mít PVO víc času na reakci, než kdyby byla zjistitelná později díky steahl.

  • UnionPacific
    23:33 17.10.2019

    Dobrý deň. Otázka : Nemal by wingman mať lepšiu akceleráciu,vyššiu maximálku a lepšiu stúpavosť ako materský stíhač ?

    • satai
      07:56 18.10.2019

      Proč?

      • UnionPacific
        08:44 18.10.2019

        Čo ak budú wingmany letiace vpredu v boji zostrelené a jedinou možnostou na dokončenie misie bude wingmany letiace po stranách presunúť pred neho ? Čo potom ?

        • satai
          09:00 18.10.2019

          A? To musí zbrojní systém pokrývat každý scénář, ve kterém si UnionPacific nejdřív rozmístí wingmany podle chuti a pak po nich chce něco udělat?

          • UnionPacific
            09:22 18.10.2019

            A vari to tak nie je ? Taká F35 so svojimi schopnosťami vzdušného boja,bombardéru,špionážneho a priezkumného lietadla so schopnosťami REB je práve designovaná na každý možný mysliteľný scenár.
            Už len preto sa musí myslieť aj na nepravdelodobné situácie,,lebo nepriateľ nespí,číta Armádni noviny a uvažuje o protiobrane. Scenár,ktorý som navrhol je pravdepodobný pri útoku na Iránske nukleárne kapacity.

          • satai
            09:26 18.10.2019

            Co do toho taháš F-35?

    • PavolR
      09:40 18.10.2019

      Materský stíhač sa má možnosť prispôsobiť akejkoľvek vzniknutej situácii a wingmany v reále nebudú lietať ani zďaleka v takej tesnej formácii s materským stíhačom, ako je to na vizualizáciách, čiže rozdiely v letových vlastnostiach problémom nebudú - prispôsobí sa tomu taktika nasadenia.

    • danny
      10:23 18.10.2019

      UnionPacific: automatický wingman bude vždy o trochu snáze detekovatelný, než ta F-35. Právě proto, aby se případná PVO zaměřila na něj. Má menší stoupavost a maximálku právě proto, aby byl pokud možno levnější, než ta raketa dalekého dosahu, co ho sundá. No a výstřelem a naváděním min. dvou raket se PVO odkryje a velmi pravděpodobně k ní poletí dáreček dřív, než se wingman změní v kouli ohně a trosek. No a v nastalém bordelu bude mít zbytek skupiny dost času rozmyslet se, zda doufat v úspěšný zásah radaru a odpalovacího zařízení, nebo se raději otočit a misi lépe připravit.

  • SofF
    23:15 17.10.2019

    jsem sám komu přijde že šetří na naprosto blbém místě? Vždyť konstrukce je na letounu to nejlevnější, není to žádná drahá optika, radar ani odolný výkonný počítač.
    Přijde mi to jako inspirace od ISIL a podobných mititantních uskupení. Jejich Pretador nebo ruský Ochotnik jsou mnohem užitečnější pomocník, zvlášť ten ruský když má proudový motor, to pak může dobře držet krok s hlavním letounem a nebýt přítěží na kterou se musí čekat.
    Obecně se dá říci že se dávají cestou kvantity nad kvalitou. I ten Predator s tlačnou vrtulí není žádný zázrak, ale schopnosti má dobré, nicméně na držení kroku s proudovým strojem nemá natož aby byl schopný pomocník. Jistě, chápu cenové hledisko ale ty náklady jsou sráženy doslova za každou cenu a to není dobré.

    • GlobeElement
      08:10 18.10.2019

      Asi vědí, co dělají. I ten Predátor má pevný podvozek a ne zatahovací - nejspíš taková věc zabírá hodně místa, je konstrukčně složitá, těžká a drahá. Paradoxně je dneska elektronika levnější, než mechanika.
      Pokud předpokládají, že tohle bude přistávat jednou-dvakrát za život, pak je zřejmě podvozek zbytečný.

    • danny
      11:09 18.10.2019

      SofT: hlavně automatické přistání není dodnes triviální záležitost (např. jedná se o jednoznačně nejčastější příčinu poškození nebo ztráty všech bezpilotních letadel, co USAF provozuje). Podvozek zabírá místo a je těžký. Plus hydraulika, čerpadlo atd... To vše snižuje nosnost užitečného zatížení a klade nároky na výkonnější motor.

    • Robo
      12:17 18.10.2019

      Nechápu vaší myšlenku - " Ochotnik jsou mnohem užitečnější pomocník, zvlášť ten ruský když má proudový motor, to pak může dobře držet krok s hlavním letounem a nebýt přítěží na kterou se musí čekat. "
      Když jsem porovnal max. rychlosti obou strojů tak jsou téměř totožné .
      Valkyra má ale přitom výhody stealth , vyspělejší elektronika a aviotika atd.
      Ochotnik je oproti tomu pouze bachratá předřazená kraksna s pochybnou budoucností .

  • sanityangel1
    21:45 17.10.2019

    Potreboval bych to vysvetlit.

    Z clanku:
    Q-58A měří na délku 9,1 m při rozpětí křídel 8,2 m

    Z clanku:
    V kontejneru se nachází nejen dron a vypouštěcí systém, ale podle zveřejněného modelu i další vybavení.

    Rozmery kontejneru:
    https://cs.wikipedia.org/wiki/...
    délka 13.396 m
    šířka 2.690 m
    výška 2.690 m

    To ma nejake zasouvaci kridla? Ze se 8,2 m vleze do 2,69m? Z ceho jsou vyrobeny, ze vydrzi zrychleni nad padovou rychlost na necelych 6m? Preci tryskace potrebuji rekl bych na zrychleni 200 m na letadlove lodi a to jim pomaha katapult, aby nabrali dostatecnou rychlost. A hlavne jak to vsechno zapada do konceptu levneho stroje za 2 mio USD?

    A jeste, pokud to ma byt na vzdusne souboje, tak to musi byt dost manevrovatelne a dokazat prezit velke pretizeni. Ma to byt stealth. Takze material zadny levny sunt. Ty 2 mice jsou asi jen takovy reklamni slogan a skutecne vyrobni naklady asi budou nekde jinde.

    • Shania
      22:48 17.10.2019

      Podle modelu to bude mit skladaci kridla a vysuvnou rampu. Vysunou to z kontajneru, slozi kridla.

      U starsich dronu kratos mel boostery, pravdepodobne to tu bude stejne, bude to nejlevnejsi a nejjednodusi cesta, jak je dostat do vzduchu.

      Za dva miliony to nemuze mit ani vlastni senzory, mimo nutneho minima. Vypada to ze budou zcela zavysle na velitelskem stroji.

  • Dejwman
    20:10 17.10.2019

    Pánové, mám takový dotaz do pléna a zajímal by mne váš pohled a názory...

    Pokud se bavíme o dronech jako wingmanech a potažmo strojích obětujících se ve prospěch pilotovaného letadla, nedal by se na to využít již zavedený podzvukový letoun, resp. jeho drak a motor a "jen ho naplnit" elektronikou...?

    Je mi jasný, že ta elektronika je to nejsložitější, ale nedalo by se takhle vymyslet něco v podmínkách střední evropy...?

    • satai
      20:19 17.10.2019

      Recyklovat (řekněme) Talony? Možná. (Ale nebylo by lepší z nich vzít jen motory a dát do semi-stealth draků?)

      Stavět nové stroje podle existujících plánů? Téměř jistě ne. Nejsou stealth a obsahují příliš mnoho věcí navíc. K čemu motor a drak konstruovaný na tisíce hodin? K čemu snadnou opravitelnost? Atd.

    • GlobeElement
      08:14 18.10.2019

      Ono by to určitě šlo, otázka je, jak moc by to bylo výhodné. Klasický letoun je větší (už kvůli pilotovi), určitě má omezení přetížení, které robot mít nemusí a je i dražší.

      A mizí výhoda té přepravy v kontejnerech.

    • danny
      11:14 18.10.2019

      Dejwman: určitě by to šlo. Přestavba starších letadel na dálkově řízené, např. pro nácvik ostrých střeleb se dělaly už dávno. Mám dojem, že tak končily službu F-104. Problém je v tom, že u žádného typu dnes není k dispozici smysluplné množství strojů v letuschopném stavu, aby mělo smysl vyvíjet konverzní sadu. Protože když se k nákladům na konverzi přičtou náklady na generálku, může fakt vyjít lépe vývoj a výroba platformy, která poslouží jako nosič munice, senzorů, návnada, cvičný terč, vyčkávající munice dalekého dosahu

    • logik
      20:03 18.10.2019

      Stealth....

  • Scotty
    17:05 17.10.2019

    Vzhledem k tomu že chce AČR stavět nový prapor specializovaný na UAV, tak mají do budoucna o čem přemýšlet.

    • satai
      17:14 17.10.2019

      To je zajímavá otázka, zda wingmany raději mít v extra praporu nebo přímo u stíhačů...

      • Scotty
        17:26 17.10.2019

        Vzhledem k tomu že článek naznačuje že je bude možné používat i samostatně není žádný důvod aby to tak nemohlo být. Navíc nejsme tak velká republika aby se wingman se stíhačem bez problémovému nepotkal. Pokud je pravda že drony mají sídlit v Přerově je to z Čáslavi 150 km vzdušnou čarou.

        • palo satko
          19:12 17.10.2019

          "neviditelny" wingman ku Gripenu?

          • satai
            19:18 17.10.2019

            A v čem je problém? Doktrína pro nasazení bude pochopitelně muset být jiná než u spolupráce s F-35.

            A ty Gripeny tu také nejsou navždy.

          • Scotty
            19:37 17.10.2019

            palo satko
            Jelikož nepředpokládám že bude jakýkoli wingman k dispozici dřív než po roce 2025, je spíš otázka jaký stroj vybere armáda pro pokračování stíhacího letectva. Je otázka nakolik bude XQ-58A navázán na F-35 a nakolik bude schopen kooperovat se stroji 4. generace. On samotný Gripen je také "hůře zjistitelný" díky svému tvaru a velikosti.

          • palo satko
            20:09 17.10.2019

            Scotty, je podla teba vobec technicky mozne integrovat ten wingman so stihackou "najlacnejsej volby"? Kto to zaplati pre stroje na leasing? Cesky danovy poplatnik?

          • Scotty
            20:36 17.10.2019

            palo satko
            Záleží jestli může sdílet data přes LINK-16. Wingman by musel být ovládán operátorem na dálku. To že by byl Gripen schopný ho přímo "ovládat" se limitně blíží nule, alespoň u verze C. Čeho bude schopen Gripen E nikdo z nás neví.
            Jak jsem psal bude záležet s jakým strojem bude v budoucnu létat české letectvo.

        • GlobeElement
          08:16 18.10.2019

          Nad územím ČR není žádný vedoucí letoun s lidským pilotem zapotřebí. Drony lze bez problémů ovládat ze země. Člověk v letadle je zapotřebí nad územím nepřítele, nebo někde nad mořem.

  • jj284b
    16:42 17.10.2019

    ak to naozaj bude stat len 2 miliony za kus, tak to bude totalna revolucia vo vzdusnom boji...

    • Lukash
      16:49 17.10.2019

      Mig 15 pre 21. stororocie

      • satai
        16:56 17.10.2019

        Přesně tak. Jen bez toho, aby v tom létaly kluci, ze kterých bude do hodiny ohořelá mrtvola.

    • danny
      17:10 17.10.2019

      jj284b: tu cenu bych bral jako marketingový záměr. Vzhledem k tomu, že se nakonec vymyslí hromada fíčur a naboostují se požadavky na schopnosti a parametry, bude realita 5 - 10 x vyšší. Ale i to by byl super výsledek.

    • Safi
      17:20 17.10.2019

      S nosnosti necelych 300 kg vyzbroje toho zase tak moc nezastane...

      • satai
        17:54 17.10.2019

        Tři Sidewindery nebo dvě GBU-39...

        Při šikovném použití to může být terno.

      • GlobeElement
        08:19 18.10.2019

        Ale na tom je to založeno. Nemá to být F-15 naložená hromadami různých zbraní, ale více malých letadel každé jen s jednou či dvěma zbraněmi. Pro PVO hodně náročný cíl.

    • palo satko
      17:27 17.10.2019

      Cez Alibabu si ich o 10 rokov objednaš k Vianociam 5 kusom nejakeho Juang-ču, čo tej Valkyrie "oka vypadne". :) Ak ma byt najdôležitejši parameter cena, tak vyhra Čina.

      • RiMr71
        18:26 17.10.2019

        ...jo... protože v oblasti digitálního bojiště jehož je toto jen součástí a bez něhož je toto k ničemu je nejdál Čína, že?

        • palo satko
          19:09 17.10.2019

          Ked tam daju Američania to "najlepšie" tak sa nezmestia, nie že pod dva miliony" ako je napisane v članku, ale mat cenu pod 20 melonov bude problem.

          • satai
            19:15 17.10.2019

            A kde bereš pocit, že zasíťování bude to "nejlepší"?

          • palo satko
            20:12 17.10.2019

            Satai, Americania su experti na navysovanie ceny vojenskej produkcie.

          • GlobeElement
            08:21 18.10.2019

            Kéž by ta sousedovic koza chcípla, co?