Robotický mezek v námořní pěchotě doběhal

Legged Squad Support System (LS3)
Legged Squad Support System (LS3) na cvičení RIMPAC 2014; větší foto / U.S. Marine Corps

Americká námořní pěchota (U.S. Marine Corps) ukončila program robotického dopravního prostředku LS3 (Legged Squad Support System). Program v hodnotě 42 milionů dolarů se ukázal jako nepoužitelný v boji. I když představitelé námořní pěchoty vidí v programu přínos, program je spíše další ukázkou přehnané fixace na technologie Ozbrojených sil Spojených států.

Robotizace armády

Čtyřnohý LS3 vznikl na základě technologického demonstrátoru Big Dog postaveného před téměř devíti lety firmou Boston Dynamics. Úkolem stroje je přenášení zásob, vody nebo munice. Výhodou je, proti kolovým konkurentům, vynikající průchodnost těžkým terénem.

LS3 je jedním z řady amerických programů robotizace vojenských schopností. Například v rámci programu SMSS (Squad Mission Support System) vzniká malé šestikolové vozidlo schopné autonomně převážet náklad, provádět průzkum nebo výhledově zajišťovat palebnou podporu.

Zmínit můžeme také robotický vrtulník K-MAX nebo robotické vozidlo GUSS (Ground Unmanned Support System), které využívá platformu v podobě malého terénního vozidla M1161 ITV.

Robotický dopravní prostředek LS3 byl od počátku výjimečný. Pomocí čtveřice robotických končetin mohl robot doprovázet vojáky na dlouhých patrolách v těžkém terénu - například v lesích. LS3 při testech prokázal schopnost nést až 181 kg (400 liber) nákladu.

Důvodem vývoje LS3 se staly americké zkušenosti s invazí v Iráku a Afghánistánu. Při přesunu americký voják nesl na zádech (včetně zbraně a taktického vybavení) přes 30 kg vybavení, při boji pak přes 20 kg (především munice). Ale výsadkáři při svých akcích nesli na zádech vybavení běžně o hmotnosti 50 kg.

Idea robotického čtyřnohého "poskoka" tak byla správná.

Foto: Robot Spot Elektrický robot Spot je velmi tichý, ale unese násobně méně, než jeho benzinový předchůdce LS3; větší foto / Boston Dynamics

Benzinový motor je prostě hlučný

Americká námořní pěchota LS3 testovala v realistických cvičeních. Ukázalo se však, že LS3 trpí jedním zásadním nedostatkem - benzinovým motorem poháněný LS3 je příliš hlučný.

"Mariňáci při testování zpochybnili možnosti robota, kvůli omezením použité technologie," uvedl pro Military.com Kyle Olson, mluvčí námořní pěchoty. "Jednoduše uvedli: ´Robot je tak hlasitý, že prozradí naši pozici.´"

Navíc kromě pronikavého zvuku, který připomíná sekačku na trávu, testování robota ukázalo na závažné technické a taktické problémy. Nároky na servis a opravy komplikovaného robota v polních podmínkách se ukázaly jako příliš vysoké.

Stejně tak se nepodařilo efektivně začlenit z taktického hlediska LS3 do hlídky. Robot byl pro hlídku spíše dalším břemenem, než pomocníkem.

Boston Dynamic na začátku roku 2015, za zbývající peníze od námořní pěchoty, představila možné řešení - elektrického robota Spot. Nový robot měl elektrický pohon a byl řádově tišší. Spot je však menší a unese pouze 20 kg nákladu. Mariňáci přesto otestovali Spota v letošním roce v lesích Quanticu ve Virginii.

"Vidím Spota spíše jako pozemní průzkumný systém," uvedl po testování kapitán James Pineiro z Laboratoří pro vedení války (Warfighting Lab). "Problém ale je, že Spot v současné konfiguraci nemá pro takový úkol dostatek samostatnosti. Má schopnost chodit v terénu, ale plně pod kontrolou člověka."

Robot Spot při testech.

Další fixace na technologie?

V současnosti leží Spot a LS3 ve skladech a neočekává se ani brzké znovu obnovení programu. I když program přišel americké daňové poplatníky na 42 milionů dolarů, údajně byl pro pro námořní pěchotu přínosem.

"Máme tendenci si hrát s věcmi, které působí neskutečné a zvláštně. Učit se z toho je velmi důležité a my se stále učíme," uvedl Olson.

Přesto se vkrádá otázka, zda se nejedná o další příklad technické naivity, hledání absolutní technické nadřazenosti a dokonalého stroje. Příklad si můžeme vzít z ukončeného vzdušného laseru ABL (Airborne Laser) .

Generálplukovníkve výslužbě Trey Obering komentoval vývoj ABL slovy: "Šlo o fixaci na technologie. Bylo to celé o tom 'můžeme to udělat?', nikoliv, 'co bychom měli udělat a jak to operačně nasadit?"

Vývoj LS3 můžeme také spojit se slovy bývalého náčelníka štábu americké armády Ray Odierna.

„Jedním z problémů našich hlavních zbrojních programů v minulosti bylo, že jsme hledali dokonalé vozidlo," říká Odierno. „Tyto požadavky byly tak vysoké, že bylo obtížné je splnit, vývoj trval dlouho a končilo to překročením rozpočtu. Někdy jsme zjistili, že je nemůžeme splnit, bez ohledu na délku nebo cenu vývoje."

Zdroj: Military.com

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Robotický bojovník z Estonska

Estonská firma Milrem na londýnské výstavě DSEI 2015 (Defence and Security Equipment International ...

Robotická strážní věž pro ochranu základny

Americká armáda (U.S. Army) na cvičení ‪‎Network Integration Evaluation‬ 16.1 (NIE 16.1) představila ...

Rusko rozšiřuje testy bojových robotů

Podle ruských médií v letošním roce ruský vojenský průmysl a armáda rozšíří testování pozemních ...

AirMule: Izraelský zásobovací robot se stává realitou

Rok 2020. Vojáci koaličních sil svádějí těžké boje dům od domu v Mosulu. Rychle dochází munice a ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • cit1zen
    17:54 01.02.2016

    crusader:
    neviem či máte úplne správne predstavy o tom ako moderné AI fungujú, už dávno to nefunguje ta, že tam dáte všetky možné scenáre, to sa dalo tak u šachu, nie u riadenia auta v doprave.


    Pricípov AI je veľa, tu máte tie najzaujímavejšie z pohľadu tejto debaty:

    Neurónová sieť: Tá sa používa keď chcete povedať čo je na obrázku alebo riešiť CAPTCHA strojom.
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    Genetické algorytmi: Tu experimentami hladáme postupne lepšie a lepšie riešenia na našu úlohu, v podstate simulujeme evolúciu.
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • Irving
    17:31 01.02.2016

    Crusader - ano, v Go nehraje nahoda zadnou roli, ale vtip je v tom, ze tech moznosti jak tahnout je tam tolik, ze se to spocitat prakticky neda. Jde o to, ze pokud ma po peti tazich pocitac pracovat s 5 biliony moznosti, tak uz jde z jeho pohledu v podstate o nahodu. On nema predpripraveny ten nejlepsi tah s vyhledem na dalsich pet tahu dopredu ale rozhoduje se v te chvili na zaklade predchozich zkusenosti. Cili vpodstate stejne jako clovek. Samozrejme je to zacatek, je taky treba si uvedomit, ze to vse bezi na standardnim hardwaru. Prave UI zalozene na neuronovych sitich bude pravdepodobne potrebovat zcela novou hardwarovou architekturu inspirovanou mozkem.
    Jinak SpaceX uz na kabine pro posadku pracuje, Blue Origin taky, i kdyz jenom pro suborbitalni skoky. A k tem raketoplanum, velmi zajimave vypada X-37b americkeho letectva, skoda, ze se o nem prakticky nic nevi. Jinak vesmirne lety ceka velka revoluce velmi brzy, 3D tisk umozni posunout moznosti zase o poradny kus dal, ostatne uz dnes se vyuziva, SpaceX s nim tiskne nektere soucasti motoru.

  • Sorge-227
    14:15 01.02.2016

    Je to je zasa diskuzia o nicom. Ked vacsina ludi nevie co je UI anglicky AI(RiMr71 preco anglicky? Preco nie rusky alebo japonsky? ). Si to nastudujte. UI je schopne sa ucit a a riesit problem. Obycajny program toho neni schopny.
    Neviem preco tu pletiete kozmonautiku. Na mesiac sa neleti, lebo to nema zatial ziadny prakticky vyznam. Je to drahe a ludstvu to neprinieslo nic. V podstate islo iba o sutaz medzi ZSSR a USA. USA vyhrali. Teraz je na rade Cina. Ono to nema prakticky vyznam posielat niekam cloveka na Marz alebo mesiac. Viac prieskumu urobia roboticke sondy, automaty. Vsetko to je o prestyzi a ze to dokazeme. Nehovorim ze posielat cloveka do vesmiru je hlupost, ale momentalne sme este na zaciatku. A kozmicky vyskum ma velke prokroky v novych motoroch, materialoch, palivach,atd..
    Raketoplany boli slepa ulicka , ale tiez nieco priniesli do kozmonautiky noveho.

  • crusader
    12:42 01.02.2016

    RiMr
    Jsem Čech a proto užívám zkratku UI jako umělou inteligenci.

    A ty soudruhy si nechte od cesty. Kvůli nim jsem nedodělal VŠ a vojnu jsem trávil s krumpáčem a lopatou u stavebně silničního vojska jestli víte co to bylo.
    Nejvíc druhé za soudruhy označují ti co mají nejvíc másla na hlavě.

    O co se snaží Space X - vydělat peníze, to je snad hlavní cíl u soukromé společnosti, nebo se mýlím?

  • KOLT
    12:34 01.02.2016

    Zkratka UI se ale používá ve významu Umělá Inteligence, to bych nehrotil.

    Jinak má drahá polovina říká, že na to mají dát korbičku – a každá ženská s dětma jim utrhne ruce :-))

  • RiMr71
    12:13 01.02.2016

    Jo, a srovnávat raketoplán s tím o co se snaží SpaceX může jen pomýlený neználek...

  • RiMr71
    12:12 01.02.2016

    ...když už používáte ty cizí zkratky, tak si v nich udělejte trochu pořádek:
    UI - User Interface - uživatelské rozhraní
    AI - Artificial Intelligence - umělá inteligence

    jinak je v tom guláš souzi!

  • crusader
    11:58 01.02.2016

    Irving
    No a ke kosmonautice.
    Všechny ty projekty jako Space X, Blue Origin jsou fajn a ukazují možnou cestu především v dopravě nákladů. Jenže jak do toho strčíte člověka, musíte posílit bezpečnost a v tom je problém.
    U raketoplánů se také předpokládalo, že odhodí hlavní motor, ten se snese na padáku a po kontrole se použije znova. No a samotný raketoplán měl být schopný po kontrole prakticky okamžitého startu. Jenže nakonec nic z toho nebyla pravda.
    Motory se znovu použít nedaly, a keramický povrch raketoplánu se prakticky vždy musel celý vyměnit. A navíc nešlo startovat kdykoli jak tvrdila NASA. No a když se něco zanedbalo (i drobnost jako mráz v noci před startem) následoval výbuch a ztráta všech členů osádky raketoplánu.

  • crusader
    11:48 01.02.2016

    Ten váš odkaz je přesně potvrzení toho co jsem psal.
    Cituji "Go je hra s relativně jednoduchými pravidly, ve které náhoda nehraje žádnou roli".
    Ano to je dnešní UI, nesmí narazit na náhodu.
    Samozřejmě proti lidskému mozku bude vždycky ve výhodě rychlostí jakou dokáže analyzovat získaná data.
    Ale pokud se s bude daná situace pro UI novinkou, nebude ji schopen správně vyhodnotit a zvolit následný postup.
    Lidský mozek je schopen další postup nalézt (i když to třeba nebude nejsprávnější řešení) i v situaci s kterou se nikdy předtím nesetkal. V tom je stále rozdíl mezi UI a mozkem, systém totiž neumí dát příkaz, uděláme to takhle a pak se uvidí, když tak to uděláme jinak, pak by to nebyl systém ale chaos.

  • Irving
    09:48 01.02.2016

    Cruader - dnesni umele inteligencu uz jsou o dost dal - viz treba tady - http://technet.idnes.cz/alphag... .
    A v kosmonautice je to spis o penezich, za studene valky to byla prestizni zalezitost, uz po pristani na mesici se ten pokrok dost zpomalil, zvlast kdyz bylo jasne, ze se to sovetum nepodari. Dalsi vyrazny pokles financovani pak prisel s koncem studene valky, posledni velky kosmicky program byl vyvoj raketoplanu, od te doby jsme se moc neposunuli. az v posledni dobe zacina byt zase zivo, viz SpaceX, Blue Origin nebo ambice Ciny.

  • crusader
    07:54 01.02.2016

    jarpe
    A proč tedy tu umělou inteligenci dosud nemáme?
    Dnešní náznaky umělé inteligence jsou o tom, že do dostatečně výkonného počítače nacpeme všechny varianty s kterými by se ona "jakoby UI" mohla setkat a ona v nejlepším případě vyhodnotí nejlepší variantu, kterou použít.
    Ale spíše má naprogramované jak se má chovat v určitých případech. Neboli "pokud bude tohle uděláš tohle".
    Pokud bude něco, co se nepředpokládalo, neumí zareagovat. Buď zareaguje špatně nebo vůbec.

    nyibelungen
    Jaký je výrazný pokrok v kosmonautice třeba od roku 1974 (Saljut 4) nebo 1975 Sojuz-Apollo? Sice máme nejmodernější počítače, ale stále máme problém dostat materiál a člověka na oběžnou dráhu kolem Země. A to se odhadovalo, že zhruba v této době poletí pilotovaná mise na Mars.

  • jarpe
    07:17 01.02.2016

    Gloton:
    Problém je, že oni tu předpověď dělali v době kdy na něco takového nebyly prostředky a stále nejsou.
    Na úmělou inteligenci prostředky jsou.
    Srovnáváte nesrovnatelné.

  • nyibelunger
    07:14 01.02.2016

    Gloton:
    Ano, na měsíc nelétáme. Pokud si však tento argument rozeberete, tak zjistíte, že pokrok v astronomii/kosmonautice/etc. každým rokem akceleruje ve většině parametrů. Stejně je tomu ji v jiných vědách. Váš argument je však správný v tom, že ne vždy se povede predikovat směr tohoto - ostatně kdo z oněch "měsíčních" prognostiků očekával kapesní počítače výkonější než cokoliv v 1969 :)

  • Gloton
    02:42 01.02.2016

    nyibelunger, Sorge-227: jen pánové připomínám, že už po prvních cestách na měsíc, měli optimističtí nadšenci představu, že DNES už budeme létat na měsíc tak, jako létáme třeba do Tunisu na dovolenou......a zdůvodňovali to stejně :))

  • Sorge-227
    18:40 31.01.2016

    Takto si ja predstavujem vylepseneho americkeho mezka:

    https://www.youtube.com/watch?...

  • Sorge-227
    18:35 31.01.2016

    Gloton: ja som nepisal ze uz existuje UI podobne ludskemu mysleniu. To co ja si predstavujem tu urcite bude, otazka znie kedy a 30-40let vobec nic nieje. Aj keby to trvalo 100 rokov. Existuju rozne urovne UI. Vyvoj UI a robotov ide neskutocne rychlo ku predu. Toyota investuje obrovske ciastky do vyvoja UI a robotov. Google. Firmy ktore vyvijaju pc hry pracuju neustale na UI, ktore mozete vidiet v hernom priestore.

  • juhelak
    15:22 31.01.2016

    chapu ze jim slo o pruchodnost terénem..ale prijde mi ze treba to vozítko vyvinuté v cesku, bylo tissi jezdilo na elektrinu i na naftu. nosnost byla vetsi a vyvoj stal 100 mene prostředku..
    No snad na amerických fórech dostavají za tu vyhozenou miliardu taky takovou čočku jako tady ACR :))

  • nyibelunger
    13:45 31.01.2016

    Gloton:
    Vývoj AI, popř. vlastně téměř čehokoliv má exponenciální charakter.
    Doporučuji tuto sérii článků, autor to bere řádně od podlahy a nevynechá jedinou příležitost rozvést cokoliv co jemu i čtenáři může být nejasné. Varování: pokud se Vám text zalíbí, tak si nedělejte plány na daný den, délka článků je zničující:)

    http://waitbutwhy.com/2015/01/...

    http://waitbutwhy.com/2015/01/...

  • Gloton
    11:48 31.01.2016

    Sorge-227: UI postupuje spíše než mílovými kroky slepičími pidikrůčky.......to co ty si představuješ, bude reálné možná tak za 30-40let.
    Plnohodnotná UI je něco diametrálně složitějšího, než "robotický automat".

  • Sorge-227
    00:46 31.01.2016

    dusan:
    Ano, clovek aktivne zasahuje do riadenia, ale dlho uz nebude. To som predsa napisal že UI vyriesi vase nacrtnute dilema s blondynkou. Autonomne vozidla nebudu vybavene programom, ktory riesi mozne variace problemu. UI je uplne o niecom inom. Sam sa rozhoduje, sam sa uci. Bude mat viac informacii k dispozicii ako clovek za volantom.
    To ze to este nepustily do premavky neznamena ze ta technologia neexistuje. Zatial najuspesnejsi je v tomto google. Ked z dopravy zmizne ludsky faktor, tak sa zrychly a zlacnie doprava, nehodovost uz nebude.
    Vsetko je prirodzeny vyvoj. UI postupuje milovymi krokmi a je to vsetko otazka casu. Kone sa uz nemozu rovnat sucasnej urovni UI. UI uz davno prekrocilo uroven vycviku zvierat. Buducnost patri UI

  • Maroš
    00:46 31.01.2016

    Podľa mňa žiadny vývoj novej technologie nieje zbytočný už len kvôli pokroku ktorý je nevyhnutný.. Pri vývoji novej technologie je to vždy 50:50 no aj ked sa nepodarí vyvinúť napr. nového robota neznamená to stratu.. Tie technologie a nové patenty čo sa použili pri Legged Squad Support System sa určite použijú v iných odvetviach časom aj civilných takže zase len pokrok.

  • dusan
    22:45 30.01.2016

    Sorge-227

    Tak ako v minulosti ovládal človek koňa kam má ísť - tak dnes ovláda vodič vozidlo. Čiže z pohľadu ovládania sa nezmenilo nič. Takže tu sa nebavíme o "mechanike" ale o "inteligencii"

  • Sorge-227
    20:29 30.01.2016

    Este jedna taka poznamecka: Kedysi tiez zacali zavadzat do armady vozidla miesto koni. A malo vela ludi podobne uvazovanie ako tady diskutujuci, ze kone su lepsie pre armadu ako tie mechanicke bestie. A kde su teraz kone? V klobaskach.

  • Sorge-227
    19:17 30.01.2016

    dusan: Ale problem vyriesi UI. A v buducnosti to bude urcite fungovat. Neviete si to predstavit, ale je to tak. Tiez si nevedeli predstavit kedysi tv, pc, auto, lietadlo. Ten americky mezek maa velku perspektivu. Predstavte si frontalny utok americkej armady. A za kazdym druzstvom idu taketo mechaanicke muly. A tam uz neprekaza spalovaci motor. Pri boji sa im nesplasi zive zviera. Mozu ho poslat pred sebu kvoli minam a pastiam. Moze neustale pozorovat okolie a vyhodnocovat skryte nebezpecenstvo. Buducnost USA army, Navy, atd vidim vo vysokej robotizácii a automatizacii. Budu sa pouzivat roboticke protezy u zmrzacenych vojakov. A proti takejto armade bude tazko bojovat. Je to mozna vzdialena buducnost ale je ista, Ked sa vymysly maly prenosny a velky zdroj energie, tak potom sa budu diat technicke revolucie v armade. Naprikald nove generacie ponoriek USA navy pocitaju s robotmi. Vsade kolem nas je robotizacia: zdravotnictvo, priemysel, armade, v kozmickom vyzkume. Urcite su slepe ulicky, ale tato mula ma velku perspektivu. Treba ju doladit. Ten pohybovy mechanizmus, ktory dokaze reagovat na vonkajsie vplyvy je uzasny. Dokaze to chodit po lade, do kopca, z kopca. Drzi to rovnovahu za kazdych okolnosti.

  • Wenet01
    15:53 30.01.2016

    To je mi známo, jakožto milovník pokroku jsem obdivoval americké muzeum kosmonautiky (kde je mimochodem i dost Ruských variant vynálezů) je to starý vtip a tak to bylo rovněž myšleno...
    Robotický mezek namísto mezka živého je prostě nesmyslné plýtvání penězi, což mi těžko někdo vymluví, když to plyne i z článku a ze zastavení programu

  • dusan
    15:31 30.01.2016

    Trochu je nekritická doba k elektromobilom a autonómnym vozidlám.Stále počuvame, že autonómne vozidlá budú čochvíľa samozrejmosť .... nebudú.
    Nie je to o technológii - ale o princípiálnom probléme. I keď budú autonómne stroje vabavené super senzormi, ktoré sa nikdy nepokazia, vždy budú len disponovať "rozumom" ktorý im vložíme programovaním A ten vždy počíta iba s vopred známimi veličinami. Poviem jednoduchý príklad - ak vidíme lietadlo s poškodeným motorom letieť nízko nad diaľnicou .. i tupá blond ženská príde rýchlo na to, že chce pristáť a bude reagovať ... možno zle, ale bude. Autonónme vozidlo pôjde "spokojne"ˇďalej. A takété "čudné" veci sa stávajú, každý ich zažije v živote určite pár a vyriešime to zväčša bez problémov, lebo náš mozog nie je naprogramovaný iba na jazdu, ale dokáže zvládnuť i xy-iných neočakávaných veci. Naprogramovaný stroj nie.
    Keby to bolo také jednoduché, tak nám už lietadlá lietajú dávno bez pilotov. Vzduch je predsa len predvítadeľnejšie a lepšie monotorovateľné prostredie ako zemský povrch. A predsa musí byť v lietadlách pilot, dokonca dvaja.
    Pekným príkladom sú dnešné drony. Takmer všetky vojenské využívajú normálny zdravý rozum operátora. Kombinujú výhodu ľudského úsudku a absencie ľudského tela priemo v stroji. To je logická cesta i pre logistiku. Vozidlá budú mať operátora a nejaký autonómny mód sa môže využiť v núdzovom prípade, napr. pri strate spojenia. Nevidím zmysel zmysel "učiť" robory to, že zvládne človek ľanou zadnou.

  • shal
    13:08 30.01.2016

    Wenet01: Jo ten vtip s vermírným perem známe všichni: "Američané vyhodili stovky tisíc dolarů na vývoj pera, které může psát ve stavu beztíže, Rusové používají tužku".

    Realita je ale někde jinde. Američani vyhodili stovky tisíc dolarů na vývoj pera, které píše nejenom ve stavu beztíže, ale i vzhůru nohama, pod vodou, za různého tlaku. Rusům se tužka neosvědčila, protože se rozmazává. Proto jednu dobu psali i na plastové tabulky speciálníma voskovkama. A víš jak to celé dopadlo? Americká firma, která za ty statisíce dolarů to pero vyvinula ho teď prodává komerčně. Potápěčům ale i ruským kosmonautů a mají z toho hezký byznys. Závěr z toho vtipu tedy spíše zní: "Američani mají hezký inovativní byznys a Rusové zahodili tužky a kupujou je taky."

  • KOLT
    10:01 30.01.2016

    Oni ti vědátoři se vcelku **hodně** snaží najít způsob uložení energie, který by umožňoval vyrábět baterie s řádově většími kapacitami, než jsou dnešní. Zjevně to ale není žádná sranda... nechcete jim třeba pomoct ;-)

  • Wenet01
    09:59 30.01.2016

    Trochu mi to připomíná vývoj vesmírného pera, kdy se za nemalé náklady vyvinulo něco nač jiným stačila obyčejná tužka....

  • Wenet01
    09:58 30.01.2016

    Pokrok, který je k ničemu?...než vyhodit tolik peněz za vývoj je třeba se vždy zamyslet nad tím, jestli neexistuje levnější varianta...tohle se stát ve firmě hledá si autor novou práci, a po proslavení navíc s obtížemi.
    Po takové investici se tvrdí na každém výzkumném oddělení na světě že "nás to posunulo" "vzhledem k dalším projektům to nebylo zbytečné" atd...defenziva

  • stetula
    09:43 30.01.2016

    celá diskuze je sice pěkná , ale úplně o ničem . pokud se nevyvine zdroj energie který bude velikosti autobaterie a s výdrží alespoň 24 hodin tak celý vývoj robotů je k hovnu

    všichni tihle vědátoři prostě jdou špatným směrem , protože bez energie žádný smysluplný robot nebude

  • Rase
    09:29 30.01.2016

    Nechci zatracovat živé Muly, ale tohle je pokrok.
    Byť se hodí spíš pro civilní využití, přeci jen tam bude hodně nových patentů - minimálně k udržení rovnováhy atd. využití může být velké (ty peníze nebyly jen tak vyhozené oknem). Pokud to pomůže třeba postiženým, tak proč ne.
    Navíc robota, pokud je k nepotřebě, jednoduše vypneš a složíš.
    Pro vojáky současnosti je mula lepší, ale někdo se o ni musí starat většinu dne. V přírodě se uživí sama, ale u výpravy do hor, nebo města, jim musiš nést vodu a jídlo.
    - pro současnou expediční armádu je lepší živá Mula

  • Sgt Murphy
    20:30 29.01.2016

    "Navíc kromě pronikavého zvuku, který připomíná sekačku na trávu, testování robota ukázalo na závažné technické a taktické problémy. Nároky na servis a opravy komplikovaného robota v polních podmínkách se ukázaly jako příliš vysoké."

    Rase: Myslím že tieto nevýhody hovoria za svoje, prečo zviera nemá náhradu.

  • shal
    20:04 29.01.2016

    Rase: On ten vývoj taky nějakou dobu trval. Pokud by byla stálá produkce koní nebo mul cvičených pro vojenské účely, tak by příliv nových byl plynulý a stálý.

    Mě vůbec nevadí těch 42 miliónů na vývoj. V rámci něho se technici určitě získali spoustu zkušeností, asi i pár zajímavých technologií bylo vyvinuto - někdy je cesta důležitější než cíl. A to že to nemá funkční výsledek? To přece vůbec nevadí. Zkušenosti se neztratí a rozhodně jsem rád, že americká armáda se po zkušenostech s vývojem FCS a Ground Combat Vehicle se na vývoj dívá realisticky a vývoj jde spíše evolučními změnami než stavbou Hvězdy Smrti.

  • Rase
    19:32 29.01.2016

    Výroba použitelné živé Muly trvá poněkud déle, než výroba robotické, která když vyběhne z továrny, je hned použitelná. Živé trvá nějaký čas než se postaví na nohy, a pak několik měsíců než je použitelná k nošení vybavení.
    Každá varianta má svoje
    Ty robotické nohy jsou přeci jen sympatičtější než kolečka nebo pásy)

  • Gloton
    19:17 29.01.2016

    Ty muly by si ale museli při využití v zemích jako Sýrie, Afghanistán a všude kolem pořádně hlídat, protože místní "kozomrdi" by jim je znásilňovali.
    Na druhou starnu by tak mohli navazovat přátelské kontakty s domorodci :))

  • Kubiš
    17:05 29.01.2016

    Stejně jednou přijde doba, kdy z lodí místo vojáků bude vyskakovat něco podobného.

  • RiMr71
    16:07 29.01.2016

    "....v současné konfiguraci nemá pro takový úkol dostatek samostatnosti. Má schopnost chodit v terénu, ale plně pod kontrolou člověka."

    Ale to přece není možné, vždyť v Sýrii přece několik robotů dobilo nějaký kopec! Poprvé v historii!
    ___

    Jsem si jistý že to knowhow (a to je i to že to takhle nepude), nepřijde nazmar. A cena? Ta je relativní. Někdo vyplajzne 42 míčů dolarů za čtyřnohého robotického loudu, jinej vyplajzne 1,2 miliardy korun za OpenCard nebo 38 miliard korun (!) za Blanku...
    Kdo je větší trouba?

  • Charlie
    16:04 29.01.2016

    Cituji novinky: "Cena za jednoho mezka či mulu pro vojenské účely činí v přepočtu zhruba 80 tisíc korun."

    Za 42 mega dolarů by jich měly spooooooustu a ještě by jim mrtě zbylo na žrádlo. A mimo službu by na nich mohli vozit děti :P

  • premyslcz
    15:03 29.01.2016

    Klasickou "konvenční" Mulu používá Bundeswehr v na misích, tuším že i v Afganistánu, někde jsem četl že jsou to zkušenosti Wehrmachtu z Kavkazu.
    Někdy jsou ty konvenční řešení za pětikorunu lepší než hitech řešení.
    Němci používají Mulu, Rusové pasové roboty, Israel létajícího mezka ...
    http://zpravy.idnes.cz/nemecka...

  • Sgt Murphy
    14:12 29.01.2016

    Kone sú inteligentné zvieratá ktorým by šiel dať príslušný výcvik a práce by spravili až až. Prečo by to za 42 miliónov dolárov nešlo?

    Na začiatku vojny v Afg sa kone špeciálnymi jednotkami využívali. Taktiež špeciálne jednotky dodnes využívajú muly alebo osly. Síce nie v hojných počtoch ale áno...

  • Vrata
    13:59 29.01.2016

    S mulou je problem, ze zere i kdyz nepracuje a nekdo se o ni musi starat. Takze preci jenom nejake naklady.
    Za 1. republiky se to u nas resilo tak, ze vojensti tazni kone (kazda pesi divize jich mela az nekolik tisic) byli v osetrovani/praci u sedlaku a pri mobilizaci se stahovali k vojenskym utvarum. Dnes by to s mulami asi takhle neslo.

  • crusader
    12:05 29.01.2016

    Navíc je to hromada proviantu, která má tu výhodu že se sama nese :-)

    Ale vždyť to stálo jen 42 milionů dolarů, tak co.
    Prodá se pár předražených letadel nebo vrtulníků spojencům a je to zase zpátky.

  • Arccos
    12:05 29.01.2016

    Mula, osel - možná znáte tento obrázek:
    http://media.boreme.com/post_m...
    :))

  • Magister_Peditum
    11:55 29.01.2016

    Charlie: Přiznám se, že mě taky hned napadlo, proč investovali miliony do vývoje robota, když tu samou práci dokáže zastat, a lépe, zvíře. Jak píše KOLT, tak to má také své nedostatky, ale myslím, že výhody převažují. Navíc myslím, že zvířecí společník může mít na psychiku vojáků docela pozitivní dopad. ;-)

  • KOLT
    11:42 29.01.2016

    Charlie, ten se povedl :-) Nutno ovšem připomenout, že tento tradiční prostředek trpí dvěma vadami. Jedna je společná s LS3 – vysoká hlučnost, tentokrát nikoliv stále, zato zpravidla v nejméně vhodnou dobu. Druhou je možná až příliš vysoká míra autonomie ;-) A to nemluvím o tom, co by se dělo v naší mírumilovné kultůůůůře, když by se do novin dostala první fotka muly, kterou vojáci týrali nebo byla zraněna v boji....

  • Charlie
    10:58 29.01.2016

    Muhaha: kráčející tanky Impéria byly přímo řízené člověkem.

    Ono nechci se Mariňáků dotknout, ale tohle vozidlo už je dávno vyvinut, s potřebnou mírou autonomie, má malou logistickou náročnost, funguje na palivo dostupné v místě (kromě nejpustší pouště), jeho údržba je laciná, navíc je ekologické a recyklovatelné.

    Říká se mu mula.

  • Muhaha
    10:50 29.01.2016

    Škoda.
    V tomhle jsem viděl předstupeň k prototypům tanků a la "The Empire strikes back".
    A na ty jsem se moc těšil.

  • Libertz
    10:48 29.01.2016

    Ja som cital ze roboticky mozek