Rok 2019: Síla čínského námořnictva opět raketově vzrostla

Rok 2019: Síla čínského námořnictva opět raketově vzrostla
Čínský torpédoborec Typ 052 / Israel Defense Forces; CC BY-SA 3.0 (Zvětšit)

Čínské námořnictvo v minulém roce uvedlo do provozu 12 plavidel. Čínské námořnictvo tak již má více torpédoborců a palebné síly než všechna evropská námořnictva dohromady.

Malý náhled do možné budoucnosti: Evropská unie se v roce 2050 stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. Zároveň v tomto roce, pokud se něco nezmění, budou v roce 2050 evropská válečná námořnictva zcela zdecimována a vody Středozemního moře, Atlantiku a přístupy do evropských přístavů ovládne čínské námořnictvo. Na druhou stranu celosvětové emise CO2 se díky evropskému „velkému skoku“, který přijde na stovky miliard euro, sníží o 6,25 %, resp. výrazně méně, protože Čína, USA a další země budou produkci CO2 zvyšovat.

Abychom pochopili posilování čínského námořnictva a celkový úpadek evropského v kontextu, můžeme si vypůjčit komentář norského profesora Øysteina Tunsjø (člen Norského institutu pro obranná studia), podle kterého čínské námořnictvo v roce 2016 zavedlo do provozu lodě o celkové tonáží 150 000 tun (válečné lodě, zásobovací atd.). Na první pohled toto číslo nic neřekne, pokud neuvedeme, že jde o polovinu celkové tonáže Královského námořnictva. Jak říká profesor v debatě „A new Bipolar Order?“ (čas 1:31:20), „tohle číslo říká absolutně všechno.“

Pojďme se tedy podívat, jaká plavidla čínské námořnictvo uvedlo v roce 2019 do provozu. Účet Dambier na ruské blogerské platformě Dambier vše chronologicky seřadil:


Počty lodí čínského námořnictva v roce 2010 (zcela vpravo; 178 lodí) a v roce 2019 (222 lodí). První sloupec uvádí jména lodí, druhý třídy a třetí výtlaky; větší foto / čínský internet

V lednu 2019 čínské námořnictvo na své základně v přístavním městě Čan-ťiang přijalo do výzbroje výsadkovou transportní loď Wu-č' šan (Typ 071) a desátý torpédoborec Chöch chot (Typ 052D) o výtlaku 6900 tun.

Výsadková plavidla Typ 071 unesou 500 až 800 vojáků a až 65 obojživelných obrněných vozidel. K dopravě vojáků na břeh slouží šest těžkých vrtulníků Z-8 a čtyři výsadková vznášedla. Torpédoborce Typ 052D mají 130mm kanon a 64 vertikální šachet (VLS) pro střely schopné ničit cíle ve vzduchu, na moři a na pevnině.

Ve stejném měsíci vstoupila do služby nová fregata Nan-tchung (Typ 054A) o výtlaku 4000 tun. Fregata ma 32 VLS plus dva kontejnery se čtveřicí protilodních střel YJ-83 s doletem 160 km. Fregata může vypustit také torpéda a má 76mm rychlopalný kanon.

V únoru vstoupil do služby jedenáctý torpédoborec Kuej-jang (Typ 052D) a další, již 30 fregata Cao-čuang (Typ 054A).


Počty zavedených lodí čínského námořnictva v roce 2019. Druhý sloupec je datum zavedení, třetí označuje třídy, čtvrtý čísla lodí a šestý výtlaky; větší foto / čínský internet

V březnu 2013 čínské námořnictvo převzalo zásobovací tanker Kche-kche-si-li-chu (Typ 903A) o výtlaku 20 000 tun. Kapacita nákladu činí 10 400 tun paliva, 250 tun pitné vody, 70 tun mazadel, 680 tun pevných zásob. Pro porovnání uveďme, že velká válečná loď (torpédoborec a větší) může spotřebovat okolo 150 tun paliva denně (podle profilu plavby, povětrnostních podmínek, stavu moře atd.).

V červnu 2019 čínské námořnictvo převzalo první motorovou cvičnou plachetnici Polang. Loď měří na délku 85 metrů a má výtlak 1200 tun. Plachty zabírají plochu 2600 metrů čtverečních a na lodi je místo pro 50 kadetů.

V listopadu čínské námořnictvo převzalo korvetu Pa-čung (Typ 056A) o výtlaku 1370 tun. Korveta má 76mm automatický námořní kanon, dva kontejnery pro dvě protilodní střely YJ-83 a jeden otočný kontejner pro osm protiletadlových střel velmi krátkého doletu FL-3000N. Korveta umí odpalovat torpéda.


Šan-tung (Typ 002)

V listopadu čínské námořnictvo převzalo 12, a letos poslední, torpédoborec Čcheng-tu (Typ 052D). V roce 2020 čínské námořnictvo očekává zavedení čtyř dalších torpédoborců 052D, stejně jako v roce 2021. V roce 2022 se tempo zavádění zvýší na pět torpédoborců Typ 052D ročně.

V prosinci vstoupila do služby další korveta Šuo-čou (Typ 056A). V prosinci se ale zejména, za přítomnosti čínského prezidenta Xi Jinpinga, uskutečnilo slavnostní představení druhé čínské letadlové lodě Šan-tung (Typ 002). Stavba proběhla přitom velmi rychle. Vlastní stavba začala 19. listopadu 2013, v březnu 2015 se začalo s montáží v suchém doku loděnice DASIC (Dalian Shipbuilding Industry Company) a loď suchý dok opustila 26. dubna 2017.

Šan-tung konstrukčně vychází z první čínské letadlové lodě Liao-ning (typ 001), která je přestavěnou ruskou letadlovou lodí Varjag (třída Admiral Kuzněcov). Čína svou první letadlovou loď zařadila do služby v roce 2012.

Nakonec 29. prosince do služby vstoupila 50 korveta Wu-čou (Typ 056A).

Celkově tedy čínské námořnictvo v roce 2019 zavedlo do výzbroje lodě o tonáži 134 000 tun.

Zdroj: Dambiev

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Strategický profil čínského vývozu zbraní

Globální geopolitické úsilí Číny, podpořené rostoucím ekonomickým vlivem, udává směr a povahu ...

Čínská stíhačka J-20 oficiálně ve výzbroji čínského letectva

Tiskový mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Qian oficiálně oznámil zavedení stealth stíhačky ...

Čínské letadlové lodě Type 002 získají inovativní vzletový systém

Nová třída letadlových lodí čínského námořnictva, Type 002, bude pravděpodobně vybavena ...

Vostok 2018: Začátek rusko-čínské vojenské aliance?

Vasilij Kašin, politolog z ruské Akademie věd specializující se na mezinárodní vztahy, ve svém ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • marfolodej
    14:44 03.01.2020

    mám k článku jen takovou drobnou věcnou faktickou poznámku. Chybí mi tam ponorky. Ponorky jsou u většího válečného námořnictva samozřejmost. Pak by ten obrázek síly byl možná ještě zajímavější. Je pravda, že informace o nich se shánějí daleko hůř než o lodích. Jen co jsme vygooglil, tak ponorek mají celkem cca 60 o výtlaku cca 285 000t. Počítají nebo mají rozestaveno dalších 10 SSN a SSBN. Kdy je postavili a zařadili do služby je snad nedohledatelné. Do počtu jsem nezahrnoval prehistorické typy jako jen třída Han, Xia a Ming (ty snad ani nesmí vyplout z přístavu :-) ).
    Zajímavé je, že aktuálně nestaví žádné klasické dieslové SS. Třeba staví, jen info sem nenašel. Pouze to, že plánují nebo vyvíjí něco podobného německému typu U212/214.
    A dále do celkového kontextu výstavby námořnictva je ješte možno zahrnout to, že Čína staví lodě na export a to fregaty, korvety, ponorky, výsadkové a podpůrné lodě.
    Pokud by autor článku informace doplnil/sehnal, budu rád.

  • strikehawk
    22:21 02.01.2020

    Tohle nemohlo nikoho racionálně uvazujiciho překvapit. Trend byl nastaven jiz před mnoha lety a výsledky jsou vidět. Cina z principu nemůže ponechat svůj dvorecek v jiho a vychodočínském moři napospas US Navy. Strategická důležitost pro její ekonomiku je nasnadě a byla i zde v AN několikrát diskutována.

    Čína má proti Rusku spoustu demografických a ekonomických výhod počínaje velikosti ekonomiky, růstu apod. Má ovšem jednu zásadní nevýhodu - neumí být autarkicka a uzavřít se do sebe. Musí vyvážet výrobky a zároveň dovážet suroviny. Rusko ani USA ne, jsou to dva polosvety, které si vystačí se svými zdroji jakkoliv by v mnoha oblastech začali brzy zaostávat , blokádou je nikdo nezlomi ani nevyhladovi.
    Činu by blokáda zardousila. Je dobře mít spřátelené Rusko s jeho zdroji za zády ale námořní blokádu za ne Rusové neprolomi proto je silná flotila která muže vyzvat US Navy naprostá nutnost

    • PetrTechnik
      23:46 02.01.2020

      Čína prováděla politiku izolacionismu a z ní plynoucí velkou míru autarkie několik století. Zaplatila za to obrovskou mírou zaostalosti. Dnes se jen snaží vrátit na post , který jí před mnoha sty lety patřil. K tomu kdysi patřilo i velké a loďstvo , kdy její lodě překonávaly cokoliv co plulo na moři.
      Takže naprostý souhlas se strikehawkem .

    • SofF
      02:28 03.01.2020

      souhlas, momentálně si obě mocnosti kryjí záda a nevypadá že v brzkém či střednědobém horizontu by se něco změnilo. Je to nyní až symbiotický vztah. Hlavní je pro oba státy že své hranice nemusí výrazně střežit a alokovat zdroje na důležitější místa. Není to tak dlouho co proběhla zpráva o redukci čínských pozemních vojsk a zrovna v prostoru jejich společné hranice. To už je velký akt důvěry. Jistě jsou pořád určité třecí plochy a někteří nacionalističtí číňané by rádi viděli pořádný kus Dálného Východu pod svoji kontrolou, ale dokud bude oba státy ohrožovat USA tak nebudou bourat co dobře funguje.

    • satai
      09:05 03.01.2020

      Čína a demografická výhoda... Tak určitě.

      Podívej se, co udělala s věkovou strukturou společnosti politika jednoho dítěte.

  • UnionPacific
    20:21 02.01.2020

    Rusi majú po chlebe. Za niekoľko rokov si Čína zoberie arktické ruské ostrovy a rusi im nebudú schopní čeliť.

    • major Václav
      20:42 02.01.2020

      Čína Rusko potřebuje pro jeho nerostná bohatství, které ani v Arktidě co do rozmanitosti nejsou. Oni nejsou blbí a dokážou si spočítat že dva jsou více než jeden...jeden bez druhého pomalu nemohou momentálně existovat. Když jim podle mého nevyjde Hedvábná stezka (minimalně tady v Evropě jim to NATO nedovolí) tak se začínají upínat na Rusko. Podle mého, dokud tam bude Putin a Xi Jinping, nelze čekat zásadní změnu. A to může být klidně ještě celou další dekádu

      • StandaBlabol
        20:54 02.01.2020
        Oblíbený příspěvek

        Ne, to je jen ruské zbožné přání. Číňani od Rusů samozřejmě nakupují nerostné suroviny, ale dávají si pozor, aby na nich - ani na nikom jiném nebyli závislí. A nakupují z více zdrojů. Na to, aby jim Rusko dodávalo suroviny, na jejichž exportu je závislé, s nima nemusejí být spojenci. Viz. dodávky ropy a zemního plynu do Evropy.

        Pokud jde o Hedvábnou stezku, tak ať vyjde nebo ne, relativně chudý ruský trh se 100 mil. obyvatel jim nikdy nedokáže nahradit bohatou Evropu s 500 mil. obyv.

        • Lukash
          21:34 02.01.2020

          Presne vystihnute.

        • major Václav
          21:39 02.01.2020

          Číňan předpokládá, že když se situace vyhrotí, tak na dodávky surovin ze zemí mimo Rusko nemůže být spolehnutí. Pro ně je naprosto logické sázet na kartu s Rusy, kteří mají nerostného bohatství nejvíce a navíc mají tyto země v geopolitice největší shodu...

          • major Václav
            21:41 02.01.2020

            důležitá je i geografie. Velkou část hranice mají s Ruskem společnou, lepší odebírat suroviny ze sousední země, než třeba až z Afriky, zvláště ve vyhroceném období

  • Poly
    19:42 02.01.2020
    Oblíbený příspěvek

    Proč jako spojujete sílu čínského námořnictva s faktem, že EU bude prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě??? Evropská Unie neřeší a ani nesmí řešit jak bude mít kdo velké nebo malé námořnictvo. To určuje obvykle MO daného státu a ne plénum Evropského parlamentu.

    Důvod, proč se zanedbává investice do námořnictva, je zcela prostý. Není za tím EU, ale fakt, že se nikomu nechce. Válka dlouho nebyla a na šíření politické vůle můžeme zapomenout - žádný ze stávajících členů EU mocností není a ani nebude.

    • balm
      21:06 02.01.2020

      Protože existuje souvislost v nastaveném kurzu vymývání mozků sluníčkovými melouny - na povrchu zelený, uvnitř rudý. V Německu a dalších "pokrokových" zemích jede mašinérie na plné obrátky minimálně 10 let a uvědomte si, že takovéto produkty budou tvořit hlavní voličskou základnu za 10 - 15 let. Válečné lodě na baterky asi nevyrobí, zbývají slámové plachetnice ... protože kouřící váleční loď je prostě největší zlo.

      Není to ani 100 let, kdy výchovou stvořené generace šli za Hitlerem i do pekla. Jak to dopadlo víme, prozatím, než začnou přepisovat učebnice dějepisu ... už s tím začínají.

      • nksh
        09:26 03.01.2020

        Kecy v kleci. Dusledky zmen klimatu vidime u nas jiz ted (kurovec, rekordni vlny veder, sucho etc). Co bude za 20-30 let jen tezko odhadovat. Muze se pak stat, ze Cine tu novou krasnou flotilu splachne obri tajfun.

        • Englbert
          22:46 03.01.2020

          V te dobe uz bude sibir cinska, takze to cinane jiste ustoji.

      • Poly
        11:29 03.01.2020

        Hm tak jsem čekal nějakou logickou reakci a od čínské flotily vs flotily zemí EU jsme se dostali ke sluníčkům...

        Tak jak tak nějakou ekologickou/neekologickou stránku lodí nikdo neřeší. Zelení řeší radši řepku a jádro a armádní technika je jim u ****. Možná by měli námitky, kdyby se masivně zaváděla munice s ochuzeným uranem.
        Lodě nejsou, protože není SSSR a Studená válka. A jelikož státy EU jaksi nesousedí s Pacifikem, tak není vyvíjen takový tlak ani na vydržování si letadlových lodí apod. Hlasy proti zbrojení a proti utrácení byly i v dobách Studené války a když už není, tak tyto hlasy mají větší sílu. Co víc i přes to se začínají navyšovat investice do armád. Británie už počítá s navyšování investic z 2 % GDP na 2,2 % a dost možná skončí za nějaké ty roky na 3 %. Francie už od roku 2018 navyšuje každým rokem investice o 1.7 miliardy euro. Námořnictvo ostrouhalo, resp investice půjdou do ponorek, protože Francie a stejně tak Británie si už pomalu zvykli na fakt, že kolonie jsou fuč a pravidla se určují jinde. V případě Francie je to o to pálivější, protože jejich námořnictvo ve 2 SV dopadlo tak jak dopadlo.

        • Jan Grohmann
          17:14 03.01.2020

          Omlouvám se, ale placáte a jen chcete vytěsnit z mysli fakt, že čínské námořnictvo během dvou let zavedlo do provozu lodě o tonáži Královského námořnictva. Pokud nevidíte konsekvence (velikost čínského průmyslu, lidské a finanční zdroje, organizační schopnosti), tak zde nemá cenu diskutovat.

          Mohu Vám ale slíbit, že v tomto tématu budeme pokračovat.

          • Poly
            17:46 03.01.2020

            "jen chcete vytěsnit z mysli fakt, že čínské námořnictvo během dvou let zavedlo do provozu lodě o tonáži Královského námořnictva"

            A to vytěsňuji kde?

    • Jan Grohmann
      11:09 03.01.2020

      EÚ musí řešit, kdo má velké nebo malé námořnictvo. Když nalijete stovky miliard euro do obnovitelných zdrojů, budo chybět jinde.

      Není to jen o nákup solárních panelů z Číny, ale musíte take vybudovat celý nový průmysl, včetně průmyslu, který bude moci všechny ty solární panely, baterie a větrníky recyklovat. Bude to stát stovky miliard euro. Zatímco my to budeme dávat do solárních panelů, Čína bude stavět torpédoborce.

      Nákup zbraní a jejich provoz je extrémně drahý. Jejich CO2 stopa je šílená. Kdo nebude mít vojenskou sílu (např. kvůli nedostatku peněz) na ochranu svých nárazníkových pásem a obchodních tras, normy a pravidla chování v těchto místech a trasách bude určovat někdo jiný.

      Co na tom nerozumíte?

      • Jura99
        11:59 03.01.2020

        Investice do obnovitelných zdrojů je především podpora nových technologií, což se nejspíš zúročí a nebude znamenat, že se utratí peníze za nesmysly, naopak to dá vzniknout novým odvětvím a exportním příležitostem. Samozřejmě pokud se jen neskončí u primitivní výroby paliv z plodin. Nečekejme, že se Evropa izolovaně bude chovat ekologicky a zbytek světa zcela opačně. Zbytek světa je v mnohém pozadu, ale například odpadní plasty začínají vadit plošně a i mnohé méně rozvinuté státy zakazují jednorázové plasty (např. Bali). Třeba v elektromobilitě Evropě začal ujíždět vlak, ve kterém odjížděla kupodivu Čína a teprve nyní se honem ten vlak dobíhá, často s použitím čínských součástek. Neobnovitelné zdroje, např. těžba a spalování uhlí, je obrovský zločin. Za 150let jsme spálili surovinu, která vznikala miliony let. Až jí spálíme zcela, co budeme pálit potom ? Je tedy jasné, že neobnovitelné zdroje jednou narazí do zdi.

      • vojta
        12:42 03.01.2020

        Investice do nových zdrojů energie rozhodně neznamená vyhozené peníze. Jaderná energetika stála v 50. - 60. letech také obrovské peníze. Jen nevydařená A-1 (první JE v ČSR) stála v přepočtu každého tehdejšího občana cca 1000 Kč. Ale vznikla tu celá nová odvětví průmyslu a výzkumu.
        Mně spíš přijde k zamyšlení situace, kdy část těchto lodí vzniká za evropské peníze, aby nám pak "hlídkovaly" ve Středozemním moři.
        A za ruský plyn máme na oplátku rakety v Královci a "pořádek" v Sýrii.

      • major Václav
        21:46 03.01.2020

        globální změny v podnebí jsou potřeba řešit. Pokud to bude dělat jen Evropa, tak to ale nemá žádný smysl. Jen se přesune výrobní závody/ třeba automobilů/ jinam a nic to řešit nebude, pokud se nepřidají i největší znečiš´tovatelé USA s Čínou

        • Poly
          00:54 04.01.2020

          USA chce řešit globální oteplování i jinak než EU. Místo řešení kterak nevyrábět tolik CO2 vsadili i na kartu klimatického inženýrství. Seriózně se tím zabývá NOAA a na rok 2020 dostal navíc 4 miliony dolarů.
          Co jsem se zajímal o Čínu, tak ta asi nedělá nečekaně nic. Řeší svůj lokální problém se smogem a odpadové hospodářství. Náznak řešení velkého rozsahu je nezajímá.

        • vojta
          11:15 06.01.2020

          Pokud Evropa ukáže, že to myslí vážně, bude tu možnost zohledňovat v mezinárodním obchodě i životní prostředí.
          Jistou nadějí je neútěšnost dnešní situace, kdy mezinárodní zboží vozí netransparentní firmy s velkým politickým vlivem pod panamskou vlajkou (zcela účelově kvůli nejnižším daním) a jejich lodě spalují nerafinovanou ropu se sírou atp.
          Také to vytvoří tlak na nové technologie, například zkoumání alternativních pohonů v letectví. Dnes se to zdá málo reálné, ale za dvacet let budeme létat třeba i pomaleji, ale hybridně, nebo na vodík, kdo ví. A protože tu máme Airbus, tak to bude i kšeft.

      • Takeda
        09:07 04.01.2020

        Předně chci říct, že s Vámi souhlasím, že je čínský postup alarmující a že bychom to měli řešit. Souhlasím také, že kasička je jen jedna a zbrojení i ekologie jsou finančně náročné. Ale EU se svojí strukturou hodí spíš na řešení těch ekologických problémů (které evidentně máme a je potřeba je taky řešit - ale to nechme stranou), než to zbrojení.

        Čínský problém vyřešíte jen masivní výstavbou k získání parity ve velikosti a schopnostech námořnictva. Samostatně na to evropské země nemají, jenže ani EU nemá mechanismy, jak budovat námořnictvo. Asi by musela vzniknout nějaká nová smlouva, protože přes PESCO půjde něco takového udělat těžko. Potřebujete i posádky, ne jen nakoupit lodě.

        Shodneme se, že by to bylo potřeba, ale já tvrdím, že je to krok k federalizaci EU. A nejen tady u nás je to na voliče jak rudý hadr na bejka. Můj názor je, že nám nic jiného nezbude.

    • analytic
      20:13 03.01.2020

      Pohádka o uhlíkové neutralitě nezměni realitu. Předně EU není kontinent. Když EU nesmí řešit velikost námořnictva, tak k čemu má Společnou bezpečnostní a obrannou politiku, se všemi orgány, iniciativami a fondy? K čemu bude EU uhlíková neutralita, když pravidla mezinárodního obchodu bude určovat a vynucovat Čína? Já se nechci dožít doby, kdy Čína bude vyhlašovat sankce a embarga na export/import zboží EU a zároveň bude schopna kdekoli a kdykoli zastavit a zkontrolovat každou loď na moři nebo v oceánu.

      • Poly
        01:11 04.01.2020

        Toho se nikdo ani nedožije, protože Čína musí živit hladové krky a vyrábět a vyvážet a vyrábět atd a naopak nakupovat jídlo. A tomu bude po dlouhé a dlouhé roky. Nemůže si tedy dovolit jen tak vyhlašovat sankce a embarga. Bez jídla pojdou Číňani velmi rychle hlady.

        EU společnou bezpečnostní a obrannou politiku sice má, ale ta se aktuálně řídí podle globální bezpečnostní strategie Evropské unie a ta si před pár lety určila jako zásadní bod prohloubení PESCO. Tím je řečeno asi vše. Nezapomeňte, že EU je především politická a ekonomická unie.

  • major Václav
    18:33 02.01.2020

    Někdo to slyší nerad a je takový idealista, takže někdo fandí NATO, druhý tady zase nefandí EU atd...ale to co tu posledních cca 5 let vidíme, slyšíme... tady nejde o ideály...tady jde už o regulérní hybridní válku, která nabírá na obrátkách. Zatím se válčí na poli mediálním, politickým a hlavně ekonomickým( sankce, obchodní válka atd)... USA se s Čínou a Ruskem přetahují o střed Evropy...a o přístupy do ní...aneb čerstvý vstup Černé hory a Makedonie do NATO. Čína odpovídá snahou o ovlivňování politiky. Ani jeden z těchto soupeřů nemůže hrát čistou hru. Svět se stává totiž malým pro tak velké ekonomiky těchto dvou států, začíná tu být už těsno...Tyto ekonomiky jsou silnější než tehdejší ekonomiky soupeřících států za časů Studené války a tak očekávám ještě větší napětí do budoucna, než za časů našich otců... Teď otázka zda je to dobře??

    • Jan Grohmann
      19:29 02.01.2020

      Vás trápí, jestli to je dobře? Jste se trochu filozoficky zacyklil.

  • dusan
    17:10 02.01.2020
    Oblíbený příspěvek

    Na jednej strane je Čína technologickým lídrom napr. v mobiloch ... na druhej strane tam milióny ľudí žijú na úrovni 19.storočia ....

    Ja by som bol pri ˇČíne dosť opatrný. Jej rast je zatiaľ ťahaný hlavne kvantitou a je otázka či sa ten rast po čase zmení na kvalitu, alebo sa čínsky režim zrúti vplyvom svojich gigantických problémov s korupciou, životným prostredí a neefektivitou diktatúry jedného muža.

    • PavolR
      17:23 02.01.2020

      + dopady politiky jedného dieťaťa a hrozba preferovania produktov s nižšou uhlíkovou stopou na ich najdôležitejších odbytištiach.

    • dusan
      17:26 02.01.2020

      Náhodu som si preklikol na Čecha - podotýkam nezaujatého cestovateľa, nie nejakého aktivistu - čo hodnotí čínsky režim. Myslím, že je to krátke, ale plne vystihujúce absurditu "vyspelej" Číny:

      https://www.youtube.com/watch?...

    • Jura99
      18:08 02.01.2020

      Párkrát jsem v Číně byl, nevím jak v nějaké zapadlé vesnici, ale města na východním pobřeží mají daleko k 19.stol.

      • Jaws
        19:37 02.01.2020

        Tak díky za zasvěcený turistický pohled. Doporučil byste mi ještě nějakou tamní restauraci? Není nad osobní zkušenost turisty.

      • Poly
        19:54 02.01.2020

        Ona je totiž Čína a Čína. Východ je zásadně bohatější než západ, vnitrozemí a nebo jih. Můj spolužák je tak trochu bohém a při cestování nedbá na pravidla a projel částečně Tibet, pak Sichuan a Gansu zcela sám a ano, tam je to fakt ne 19. století, ale tak počátek 20. Parní vlaky mizerné kvality, rozpadlé domy, špatně dostupná infrastruktura, obecně chudoba. Tady se turista dostane obtížně a samotná Čína se umě při líbivých statistikách těmto oblastem vyhýbá a v potaz je nebere...
        Já jsem nechtěl věřit fotkám, kde byly vlaky jakoby z počátku 20 století - parní, uvnitř dřevěné lavice a WC á la "díra".
        Čínská propaganda a usměrňování turistického ruchu je mocná. Prostě komunistický režim jak vyšitý.

        • Jura99
          20:12 02.01.2020

          velice pochybuju, že by vůbec někde na světě provozovali parní vlaky v běžném provozu. Byl jsem v městech na východě Číny, je tam čisto, moderní stavby, jsou schopni postavit např. metro doslova za pár let (např. v Šanghaji začali až v roce 1993 a mají 14linek a 500km), maji kupodivu slušný rychlovlak atd. Smog nemůžu potvrdit, žádný tam nebyl, buď náhoda nebo vliv změn v dopravě, např. skůtr se spalovacím motorem tam prakticky neexistuje, rovněž autobusy a auta z nemalé části hybridy nebo elektro, např. taxíky pouze elektro.

          • Poly
            20:29 02.01.2020

            Vemte si, že to byl cca rok 2013 a píšu o extrémním případu. Asi se něco změnilo. Každopádně co jsem viděl to jsem napsal.

      • Poly
        19:58 02.01.2020

        Ještě doplním - divil jsem se, protože jsem před 4 lety byl v Šen-čenu, kdy si můj bývalý zaměstnavatel pohrával s myšlenkou dovozu jistého potravinářského zařízení. Byla to cesta letiště - hotel - fabrika - hotel, takže jsem toho zase tak moc neviděl, ale město se tvářilo v pohodě až na smog jaký jsem ještě nikdy nezažil.

  • Sholva
    15:21 02.01.2020

    Kdo chce mír, chystá válku. A když se nechceš bránit sám, zabere tě někdo jiný. Tak to vždy bylo a je a Evropa si to bude muset tvrdě zopakovat, protože po dobrém to očividně nejde...

    • Cpt. Morgan
      16:43 02.01.2020
      • (13)

      Z rovnakych uvah vychadza aj spravanie Ciny, ktora citi vsemozny tlak USA, ci uz priamy vojensky vplyv v oblasti cinskych pobreznych vod, snaha USA vytesnovat Cinu a ohrozovat jej transportne trasy, americke sankcie aby sa zachranila domaca americka produkcia (lebo inak american nie je schopny cinanovi konkurovat, tak potrebuje protekcionizmus). Americka snaha ovladat a deformovat globalny obchod cez nezavisle tlacenie dolara, cez ovladanie medzinarodnych organizacii, snaha vytvarat ohniska nepokojov v krajinacha a na hranici krajin, ktore sa nepodriaduju americkym potrebam, a vlastne vsetko americke snazenie v globale zamerane na formovanie a riadenie globalneho systemu.

      Cina sa nechce nechat riadit nikym inym, nechce byt vazalom a preto musi svoju samostatnost hajit vsetkymi prostriedakmi, aj budovanim silneho vojska, letectva a namornictva. Inak by USA pomocou vplyvu cez "spojencov" dokazali Cinu uplne vytesnit, izolovat a nadiktovat im podmienky zitia.

      Moralny kredit nema ten, kto chce ovladat kazdeho, ale ten, kto sa jeho nepravosti stavia na odpor dostupnymi prostriedkami. Haji tym univerzalne hodnoty ludstva nenechat sa nikym zotrocit.

      Americka vynimocnost je pokus zotrocit vsetkych.

      Vychadza z nabozenskych a inych neracionalnych predstav o vyvolenosti.

      Predstava o vyvolenosti je v podstate zdroj celeho toho zapasu a predpoklada menejcennost inych a zaklada si narok na ich ovladnutie.

      Skutocne ale idea vyvolenosti pochadza z pocitu menejcennosti a potreby nahradit si to, co je (mozno nevedome) u seba vnimane ako slabe.

      Ci uz je to neschopnost prisposobit sa novemu svetu, prijat nove moralne a spolocenske pravidla a vymenit archaicke prvky vlastnej kultury (hoci aj nepovodne a prevzate) za take ktore budu zodpovedat zmenenemu zivotu a nie nutit zivot udrzat ho v archaickych putach vlastnej minulosti.

      CIm starsi a archaickejsi kulturny a spolocensky system, tym viac mu ujde vlak a musi pouzivat nasilie, aby svet udrzal taky, pri ktorom si zachova svoje archaizmy a nebude sa musiet reformovat.

      Ide to len nasilim, pretoze prirodzeny vyvoj sa pohne dalej a archaicky system beznadejne zaostane. Ovladanim ostatnych a nutenim podriadit sa archaickemu systemu sa vsak na nejaky (aj dost dlhy) cas da udrzat archaicky system v existencii, ale za cenu nekonciaceho prudu obeti, ublizovania vsetkym okolo a nasledneho hromadenia odporu pod povrchom a obcasneho vybuchu nasilia proti tomu archaickemu systemu.

      Spolocnost, ktora musi ovladat vsetko a vsetkych jednostranne, pretoze v mnohostrannych vztahoch nedokaze prezit - taka spolocnost neustale zaklada konflikty vsade naokolo a je odsudena na svoj koniec kvoli tym neustalym konfliktom, ktore si pozicia moci nad vsetkymi vyzaduje. Ide totiz o energeticky a zdrojovo neudrzatelny sposob existencie.

      Cim viac moci si nejaka spolocnost ziskala, tym viac ju musela ziskat na ukor inych spolocnosti (statov), lebo planeta je system s obmedzenym poctom zdrojov a moznosti a vtedy mozno prvky systemu len presuvat a hromadit na ukor inych stran.

      Situacia, ked jedno centrum bude mat celu moc nad vsetkymi je absolutna tyrania, nech uz jej nalepia akekolvek krasne pozlatka. Tie potom sluzia oportunistom rezimu ako zastierka a obrana pred obvinenim z nemoralnosti, to ale len dalej stupnuje loz a znemoznuje navrat od principu zlodejstva a nemoralnosti a prehlbuje celkove problemy.

      Da sa kradnut a otlkat vsetkych, ale raz to praskne a potom to bude velky pad. Cim viac moci niekto mal nad inymi, tym viac pociti jej nedostatok, ked sa jeho svet rozpadne. Pokus o uplnu globalnu moc preto skonci absolutnym padom na dno.

      A ti co k takej moci tiahnu ju najviac zradia ked narastie proces upadku, pretoze su zamerani len na vlastny prospech a neuvedomuju si suvislosti a hodnotu vztahov (spolocenskych, politickych, prirodnych). Racionalita ich k chapaniu nevedie, moralnost odvrhli a vsetkemu diktuje len ich strach o vlastny prospech a konanie cohokolvek, co ich k prospechu dovedie, aj za cenu znicenia spolocenskych struktur, ktore ludstvo namahavo a po krockoch celu historiu vytvara.

      • PetrTechnik
        16:57 02.01.2020

        ˇÁmen.

      • Lukash
        17:24 02.01.2020
        Oblíbený příspěvek

        Krasne to vystihuje pripad ZSSR co si napisal. A teraz je smutne sledovat upadok jeho zvysku, ktory sa silou mocou snazi drzat sa sna o ppzicii svetovej velmoci.
        No a na druhej strane ano s vela vecami co si napisal sa suhladit da, je to v ludskej historii neustale sa opakujuci vzostup a pad risi, a civilizacii. Ano aj nasa zapadna civilizacia raz padne tomu sa neda vyhnut. A nahradi ju v dominancii ina, mozno cinska a ver ze k svojim vazalom sa nebude spravat inak aby si dominanciu udrzala. Vidime to uz teraz na hongkongu. A cudujem sa debilkom ktori tlieskaju upadku vlastnej civilizacie v ktorej ziju a velebia inu ktora ma snahu ju znicit a nahradit ;)

    • Cpt. Morgan
      16:49 02.01.2020

      Preto cokolvek, co vracia system do rovnovahy je len pozitivne, cize v tomto pripade aj narast cinskej flotily.

      • Lukash
        17:53 02.01.2020

        Co myslis tou rovnovahou? To ze si dve velmoci rozparceluju svet a drancuju kazda svoju cast? Alebo co si v tej naivnej predstave vizualizujes? Svetovy mier? Bol tu ked bol svet rozdeleny medzi zapad a vychod? Nie nebol a nebude.

      • Janko Paliga
        22:43 02.01.2020

        ... že si pozitívne o raste čínskej flotily nemyslia vo Vietname, Thajsku, Filipínach, ....