Role taktických jaderných zbraní v rámci NATO

Jaderná puma B61 pod stíhačkou F-15. / Public Domain

Taktické jaderné zbraně existují především pro použití bitevního rázu, tedy pouze jako další zbrojní prostředek určený k nasazení na bojišti proti nepřátelské ozbrojené síle, a jako takový si neklade za cíl být spouštěčem jaderného konfliktu.

Odtud lze také odvodit jiný název – nestrategické jaderné zbraně. Objektivně však není možné zaručit, že použití takovéto zbraně, byť přesně a pouze v taktických intencích, bude takto chápáno i protivníkem a dalšími, ať už zúčastněnými či nezúčastněnými státy, a nestane se záminkou k eskalaci konfliktu, jejímž posledním stádiem by mohl být odvetný jaderný úder.

Použití taktické jaderné zbraně při prvotním úderu tak může být stejně nebezpečné jako použití zbraně strategické.

Nejen z tohoto důvodu je taktickým nukleárním zbraním TNW (Tactical Nuclear Weapons) věnována značná pozornost na mnoha úrovních. Tato práce se bude zabývat rolí TNW ve vojenských doktrínách a strategickém myšlení právě v rámci NATO.

Nejprve budou nastíněny nejdůležitější problémy a výzvy spojené s TNW obecně a následně budou popsány postoje, které k nim NATO zaujímá jakožto vlastník takovýchto zbraní a zároveň aktér, vůči němuž jich může být použito.

Obecné problémy a výzvy týkající se TNW

Typologie

Neexistují žádná přesná kritéria ve smyslu hranice mezi jadernou zbraní taktickou a strategickou kromě vymezení jejich využití.

Taktická jaderná zbraň slouží k dosažení spíše krátkodobějšího úspěchu v konkrétní bojové operaci a je mířena na nepřátelské vojenské a podpůrné jednotky na bojišti. Strategická jaderná zbraň je určena k ničení takových cílů (zejména v zázemí), jejichž zničení či poškození bude mít závažný, dlouhodobý vliv na celkovou protivníkovu schopnost vést další boj – tedy velká průmyslová a ekonomická centra, prvky kritické infrastruktury a podobně.

Za hlavní atribut taktické jaderné zbraně lze podle takovéto definice považovat její dosah. Stejně tak Schulte (reference v původním článku) uvádí, že podle smlouvy INF o středních jaderných silách (Intermediate Nuclear Force) lze za TNW považovat jaderné zbraně s dosahem menším než 500 km.

Za ten však odpovídá spíše její nosič než zbraň samotná. Podíváme-li se na strategické bombardéry a ponorky, můžeme konstatovat, že oba nosiče sice splňují kritérium strategického dosahu, samotné jaderné zbraně však mohou být dosahu taktického.

Například americký bombardér B-52 má sice dolet okolo 14 tisíc km, ovšem gravitační jaderné bomby (B61) či střely s plochou drahou letu mají dosah veskrze taktický. Totéž může platit pro ponorky nesoucí jaderné balistické střely SBLM (Submarine-Launched Ballistic Missiles), u nichž může být poměr mezi operačním dosahem ponorky a dosahem rakety diametrálně odlišný.

Vyloženě taktické nosiče jaderných zbraní, jakými jsou například stíhací bombardéry nebo víceúčelové letouny, naopak mohou získat dolet strategického rozměru použitím tankovacích letounů.

Druhým významným rozlišovacím aspektem je její ničivý účinek. Woolf (reference v původním článku) uvádí, že TNW by v zásadě měly mít nižší účinek vzhledem ke geografickým rozměrům jejího nasazení (bojiště) tak, aby po jejím použití bylo možno v tomto prostoru nadále operovat s vlastními jednotkami.

Vysoký účinek navíc není nezbytně nutný vzhledem k tomu, že cíle v bojové oblasti nejsou ze své podstaty těžce chráněny proti jadernému útoku, jako tomu může být například u raketových sil v zázemí nepřítele.

Avšak nejnovější americká gravitační puma B61 má podobný efekt (až 360 kt) jako jedna hlavice W-87 interkontinentální strategické střely Minuteman III. Takovýto typ výzbroje bez nadsázky zcela stírá rozdíly mezi taktickou a strategickou jadernou zbraní, neboť je použitelný téměř univerzálně podle aktuální potřeby.

Použitelnost a bezpečnost nasazení

Jednou z metod nasazení taktické jaderné zbraně je ta, že je v boji použita, pokud se porážka jedné strany jeví jako nevyhnutelná pod obrovským náporem protivníkových sil. Jaderná exploze může protivníkův útok zpomalit či zastavit tak, aby slabá strana mohla zkonsolidovat svůj ústup a vytvořit opěrný bod, v němž odvrátí protivníkův zdecimovaný útok.

V případě zvažování takového nasazení pak vzniká názorové rozdělení: „Jsme ochotni nasadit jadernou zbraň, neboť situace je dostatečně kritická?“ versus „Jsme ochotni akceptovat nebezpečí rozpoutání jaderné přestřelky, neboť situace je dostatečně kritická ?“

Dilema takového rozhodnutí nabírá na úrovni taktických jaderných zbraní na nebezpečnosti, neboť takováto výzbroj bývá na rozdíl od jaderných strategických zbraní rozdělována útvarům, které s ní mají v případě rozkazu přímo operovat, a jejich velitelům.

Nejen oni mohou být pak vystaveni riziku či pokušení neautorizované aktivace a použití, například při diverzní nebo teroristické akci; respektive nehodou způsobenou selháním lidského faktoru nebo technickou závadou. Polní prostředí tato rizika nadále zvyšuje. I přes zavedení sofistikovaných metod ochrany proti aktivaci nehodou (Strong a Weak Links) či nepovolenou autorizací PAL (Permissive Action Links) tak nelze zajistit stoprocentní bezpečnost takto ničivých zbraní.

TNW v NATO

Historický vývoj problematiky

Dějiny Severoatlantické aliance a jejího jaderného statutu jsou velmi pevně svázány s dějinami jaderného programu Spojených států amerických a dalších zakládajících členských zemí.

Nukleární éra začala pro NATO velmi záhy po jeho samotném vzniku, konkrétně v roce 1950. Válka v Koreji propuknuvší na začátku léta byla v západním světě vnímána jako velký nácvik, respektive předzvěst invaze Sovětského svazu do západní Evropy. V prostředí takovýchto úvah bylo konstatováno, že NATO by mělo být schopno s deklarovaným 54 divizemi zastavit útok SSSR, které disponovalo 175 divizemi.

Brzy však bylo nasnadě, že evropské členské státy Aliance nebudou schopny postavit dostatečné množství konvenčních jednotek, a proto začal v Kalifornii vznikat teoretický základ pro projekt Vista. Ten se stal de facto první jadernou doktrínou NATO a také první doktrínou, která stavěla do popředí TNW. Principem projektu bylo podpořit početně slabé konvenční jednotky, které by byly postupující sovětskou armádou převálcovány použitím taktických jaderných zbraní, a to zejména ve formě dělostřeleckých granátů a leteckých pum svrhovaných stíhacími bombardéry .

Efekt takovéto aplikace jaderných zbraní by byl dvojí: zaprvé by dokázaly zvrátit jinak poměrně jasný výsledek konvenčního střetu ve prospěch NATO – jak potvrdilo několik simulací provedených na sklonku padesátých let  – a zadruhé by se nukleární střet tímto přesunul na bojiště, a „ochránil“ tak před jadernou katastrofou evropská města, která byla hlavními cíli strategických jaderných zbraní. Tento princip se nazývá navrácení boje na bojiště.

Kromě toho, že s touto doktrínou hrubě nesouhlasilo americké strategické letectvo, které mělo za úkol provedení strategických jaderných útoků a takovýto krok mu odebíral jeho výhradní postavení primární jaderné síly ve prospěch taktického letectva, vyvstal zde ještě problém jisté schizofrenie; Spojené státy – samostatný aktér, ale zároveň nejvýznamnější člen NATO – v té době oficiálně zastávaly doktrínu masivní odvety (jejím ekvivalentem pro Severoatlantickou alianci byl dokument NATO MC 14/2), s níž bylo použití TNW na bojišti takřka v přímém rozporu. Primárním cílem strategických jaderných zbraní měly být právě naopak nepřátelská města.

Řešení tohoto problému přinesla na počátku 60. let administrativa Johna F. Kennedyho ustavením doktríny pružné odpovědi, která se zrcadlila v doktríně NATO MC 14/3. Dogmatické trvání na totální jaderné odpovědi stovkami strategických bombardérů a střel se přeměnilo v užití síly odpovídající úrovni eskalace daného konfliktu. Aniž by tak vznikl dokument konkrétně se zabývající taktickými nukleárními zbraněmi, USA si „uvolnilo ruce“ pro nasazení takových bojových prostředků v Evropě, uzná-li to za vhodné. Tímto rozhodnutím se rozdíl mezi strategickými jadernými zbraněmi a TNW zredukoval de facto pouze na cíl a rozsah jejich nasazení.

Období 70. a 80. let pro evropskou část NATO a její vztah k TNW v rámci strategického myšlení zůstával podobný tomu z předcházející dekády. Avšak díky uvolňování vztahů mezi USA a SSSR došlo ke snížení počtu TNW.

Trend redukce množství TNW v NATO zůstal dominantním i v 90. letech a počátku 21. století, kdy se k politickým a strategickým důvodům přidal důvod bezpečnostní. S koncem studené války a rozpadem Sovětského svazu a Varšavského paktu došlo k obrovskému boomu v privatizaci bezpečnosti, primárně nastartované odchodem velkého množství vojáků, vojenských specialistů a pomocných pracovníků do soukromé sféry a transferem velkého objemu zbraní a nejrůznějšího vojenského materiálu na světový trh.

Takovéto prostředí se ukázalo jako velmi vhodné pro rozvíjení teroristické činnosti. Tento fakt se pochopitelně týkal také jaderných zbraní, protože zisk jakékoli zbraně hromadného ničení je pomyslným „svatým grálem“ pro většinu teroristických organizací.

Jedním z mnoha varování před akutností této hrozby byl například pokus Baader-Meinhofovy skupiny Frakce Rudé armády o přepadení americké vojenské základny v západním Německu, při němž se pravděpodobně chtěli zmocnit taktických jaderných zbraní, které byly na základně uloženy.

Současnost

Prozatím posledními strategickými dokumenty Aliance jsou Strategický koncept pro obranu a bezpečnost členů NATO z roku 2010, přijatý na summitu aliance v Lisabonu, a Přezkoumání postoje k deterenci a obraně z roku 2012. TNW v nich sehrávají roli v zásadě obdobnou jako v dobách doktríny pružné odpovědi – společně s konvenčními a strategickými jadernými silami tvoří odstrašovací aparát vůči jakémukoli vnějšímu protivníkovi Aliance. Jejich nasazení je ale považováno za zcela poslední možnost vedení ozbrojeného konfliktu.

Vzhledem k neexistenci SSSR a Varšavského paktu Strategický koncept nemá jasně vytyčeného protivníka a je tedy adresován všeobecně vůči komukoli, kdo by se pokoušel poškozovat kterýkoli členský stát. V tomto ohledu reflektuje též nové hrozby jako již zmiňovaný mezinárodní terorismus či fenomén takzvaných "darebáckých států", které aspirují na zisk jaderných zbraní a jejich ofenzívní použití, jako například Írán nebo Severní Korea.

NATO zároveň v roce 2010 společně se Strategickým konceptem přijalo též dokument Nuclear Posture Review amerického ministerstva obrany jako závazný pro TNW rozmístěné v Evropě. Těch by mělo údajně být zhruba 200, přičemž výše zmíněné dokumenty a část diskuzních skupin okolo nich pracovaly s myšlenkou, že tyto stavy by mohly být nadále snižovány a v krajním případě by mohlo dojít k úplnému stažení jaderných zbraní z Evropy. Její schopnost odstrašeníí by nadále zajišťovaly pouze strategické jaderné zbraně z USA.

Trendy redukce a spolupráce na odzbrojovacích otázkách s Ruskem však v posledních několika letech ustaly. Hlavní příčinou byla ruská anexe poloostrovu Krym a následná válka o území východní Ukrajiny, v níž se Rusko (byť neoficiálně) angažuje. Zvýšený pohyb vojenských jednotek v pobaltském pohraničí, rozmístění taktických střel S-400 Iskander v Kaliningradské oblasti a celkové „chřestění zbraněmi,“ typické pro současnou situaci, dává tušit, že snižování jaderných stavů v Evropě bude na nějakou dobu spíše pozastaveno a je možné, že stávající arzenál bude alespoň zčásti modernizován.

Závěr

Taktické (či nestrategické) jaderné zbraně zůstávají i po více než šedesáti letech důležitým prvkem vojenských kapacit Severoatlantické aliance a je, byť možná ne zcela nápadným, prostředkem utváření její současné politiky. Na jejich vojenském použití se v průběhu historie příliš nezměnilo a razantní narušení této kontinuity nelze očekávat ani v dohledné budoucnosti. S ochlazením vztahů v euroatlantickém prostoru a globálním vzrůstem počtu různých konfliktů však pozvolna nabývají na významu a znovu se připomínají jako důležitý deterenční prvek a garant míru, jako jakýsi ukazováček varovně zdvižený vůči aktérům, kteří by snad usilovali o eskalaci konfliktu.

Stále nelze konstatovat, že by taktické jaderné zbraně byly uspokojivě definovány. Stejně tak jejich proliferace a držení je pořád mnohem snadnější než u zbraní strategických. V rámci bezpečnosti existence takovýchto zbraní bylo riziko nehodových spuštění a neautorizovaných odpalů redukováno na možné minimum, TNW však stále mohou být extrémně nebezpečné, měly-li by se dostat do rukou teroristickým organizacím nebo darebáckým státům. Tato rizika NATO reflektuje a snaží se nastavit opatření minimalizující jejich efekty.

Velkou výzvou pro něj bude současná změna trendu v proliferaci a dislokaci TNW ve vztahu k rozpínavosti Ruska, Taktéž nebezpečí v podobě jaderných aktivit darebáckých států je stále aktuální, a to i přesto, že je momentálně poněkud zastíněno právě ruskou otázkou. A tak, přestože aspiruje k tomu být jednou z organizací, která možná někdy v budoucnu klíčově přispěje k denuklearizaci tohoto světa, dle svých vlastních slov zůstává jadernou aliancí, dokud jaderné zbraně budou existovat.

Původní článek a zdroje najdete na Security Otlines
Redakčně zkrácen a upraven

Nahlásit chybu v článku


Související články

Vrtulník UH-1N: Strážce amerických jaderných zbraní končí

Dva týdny nazpět americké letectvo (US Air Force) vyvěsilo na webových stránkách žádost o informaci ...

Americký bombardér B-21 Raider získá jaderné střely

Americké letectvo (US Air Force) pro bombardér B-21 vybralo bojové jméno “Raider” (Nájezdník). ...

GBSD: Vývoj nové americké jaderné střely odstartoval

V rámci programu GBSD (Ground Based Strategic Deterrent) hledá americké letectvo náhradu za své ...

MOKV: Americké kladivo na jaderné rakety

Americká agentura pro raketovou obranu MDA (Missile Defense Agency) vyvíjí speciální antihlavice ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše
  • stronger.p
    22:15 08.01.2017

    Jecchus Moje odpověď vůči Vám nebyla myšlena nijak urážlivě, pokud to tak vyznělo, omlouvám se. Ale vy v příspěvku připouštíte (zřejmě si to myslíte), že bez "dalšího" nemusí ...Zobrazit celý příspěvek

    Jecchus
    Moje odpověď vůči Vám nebyla myšlena nijak urážlivě, pokud to tak vyznělo, omlouvám se. Ale vy v příspěvku připouštíte (zřejmě si to myslíte), že bez "dalšího" nemusí dojít ke zničující výměně. Já zas věřím, že lidé rohodující o použití byť jenom TJZ jsou přesvědčeni, že jedno použití rovná se totální zkáza.Skrýt celý příspěvek

  • Jecchus
    13:34 08.01.2017

    stronger.p: Jste si jistý, že se vyjadřujete k mému příspěvku? Píšete totiž o něčem, k čemu jsem se vůbec nevyjadřoval. Také mi není jasné, jak jste z mého izolovaného příspěvku ...Zobrazit celý příspěvek

    stronger.p:
    Jste si jistý, že se vyjadřujete k mému příspěvku?
    Píšete totiž o něčem, k čemu jsem se vůbec nevyjadřoval. Také mi není jasné, jak jste z mého izolovaného příspěvku k jedné otázce dokázal analyzovat moje myšlení.

    Gloton:
    Zajímavé úvahy, ačkoli ne se všemi souhlasím. Je vidět že patříte k lidem, kteří ještě umí přemýšlet a analyzovat.

    U té vámi nastíněné situaci s Chicagem a následnou reakci je podle mého důležitý, ale při běžném uvažování často opomíjený, ten aspekt nešíleného základu šílenství, o kterém píšete. Nedokážu ale říct, jestli by nakonec ta nekonečná zloba vedla k použití taktické jaderné zbraně proti nevojenskému cíli (městu) nešílence, tj. mimo jiné k zabití ohromného množství nevinných lidí. Tím myslím situaci, bylo-li by "Chicago" teroristickým útokem šílence s podporou nešílence. Tak jak tak, by byla odpověď drtivá a i tolerance k vlastním ztrátám neporovnatelná s dnešním stavem.Skrýt celý příspěvek

  • Gloton
    04:54 07.01.2017

    stronger.p Ten tlak na politiky by jistě byl velký, ale s obou "táborů". Byla by i obrovská masa obyvatelstva, která by naopak byla zásadně, proti masivnímu užití jaderných ...Zobrazit celý příspěvek

    stronger.p

    Ten tlak na politiky by jistě byl velký, ale s obou "táborů". Byla by i obrovská masa obyvatelstva, která by naopak byla zásadně, proti masivnímu užití jaderných zbraní.
    A ony i ty rodiny padlých by ztratily kuráž k masivnímu odvetnému úderu, jakmile by jim vysvětlili, že v takovém případě přežijí i celé jejich rodiny se všemi dětmi jen o pár minut déle, než onen nepřítel.

    Já jsem přesvědčen, že s inteligencí, celkovým povědomým a informovaností, jaké dnešní generace obyvatel jaderných mocností mají, je masivní jaderná konfrontace vyloučena, protože by se prakticky rovnala sebevraždě.
    I proto ale může být trochu "nebezpečná" jednostranná převaha v protiraketové obraně. Druhou stranu to může vést k vývoji zbraní, které jsou potenciálně velice nebezpečné, např. ty ruské projekty na "ponorky posledního soudu", když to tak nazvu.
    Já si i myslím, že díky tomu nebezpečí možného použití i jen taktické jaderné zbraně, které by mohlo přerůst i k větší jaderné přestřelce, nedoje nikdy ani k žádnému většímu konvenčnímu střetu mezi jadernými mocnostmi.

    Strategist
    kdyby Severní Korea či Irán použil jadernou zbraň proti někomu jinému, kdo ji má také, dostalo by se mu velice pravděpodobně okamžité jaderné odpovědi. Už jenom proto, aby byla eliminována hrozba dalšího jaderného útoku od tohoto útočníka. Je 100% jisté, že jaderné mocnosti by se vzájemně podpořily, či minimálně tolerovaly jadernou odvetu napadeného.
    Trochu jiná situace je u Izraele, který nemá takový jaderný arzenál, především tedy co se týká strategických jaderných zbraní, ale jeho odpověď by třeba v případě Iránu byla ještě drtivější, než kdyby napadeným byly třeba USA či Rusko. Izrael je malá země, která v případě takového napadení nemůže váhat ani vteřinu, protože jim jde okamžitě o bytí či nebytí. Vždyť i při 1.válce v zálivu byli připraveni odpovědět i taktickými jadernými zbraněmi, v případě že by byli napadeni chemickými zbraněmi ve větším rozsahu a už i v roce 1973 v Jomkipurské válce byli Izraelci jen krůček k použití jaderných zbraní. Izrael je ochoten a také nucen se bránit všemi prostředky a při jeho technologické vyspělosti, by byla dnes pro každého potenciálního nepřítele prakticky sebevražda, ho za použití ZHN napadnout, protože je předem rozhodnut stejným způsoben, ale ještě drtivěji odpovědět.

    Než použití taktických jaderných zbraní na bojišti, je pravděpodobnější a nebezpečnější použití nějaké formy jaderné zbraně teroristy buď v Evropě nebo v USA. Ale ono i to by mohlo vést ve finále k užití regulérní jaderné zbraně "napadeným" státem, měl-li by jaderné zbraně ve výzbroji.
    I tady si zkusme hypoteticky představit, že nějací magoři se dostanou nějak k jaderné zbrani a odpálí ji třeba v Chicagu (náhodně jsem "plácl" jedno velké město) a vyšetřování by ukázalo na to, že teroristi byly z té či oné částečně "nepřátelské" islámské země a je pravděpodobné, že tam někde mají ještě nějaké další hlavice, které budou chtít také použít, třeba i jinde, nebo že by se "vyšetřilo", že tu "jadernou hlavici" měli od to Iránu či Severokorejců.
    Tam už věřím tomu, že ten tlak a zloba a vůle k odvetě by byla tak obrovská, že by jaderné zbraně proti takovému viníkovi použili také. Ona by to byla vlastně částečně i nutnost, prostě proto, aby ukázali, že užití takovéto teroristické zbraně je už za hranou všeho ještě "přijatelného", aby od čehokoliv obdobného odradili všechny ostatní potenciální šílence. Ono totiž i to "šílenství" má svůj "nešílený" základ v těch, co ty fanatiky jen využívají ke svým cílům. A takovou odvetou by jim jasně vymezili hranice možného.

    Doufám, že žádní šílenci nikdy nezískají jadernou hlavici, aby ji mohli odpálit kdekoliv, protože to by změnilo náš svět tak, jak ho nezměnila ani žádná světová válka.
    Mohlo by to klidně vést až k další světové válce, ovšem nikoliv mocností proti sobě, ale jaderných mocností proti nebezpečným všehoschopným zaostalcům. I to by se mohlo stát, protože obyvatelé USA, Evropy, Ruska.....by mohli cítit takové ohrožení, že by se rozhodli obhájit svůj životní prostor a "pohodlný" prací vydobytý život třeba i za cenu miliard likvidovaných potenciálních nepřátel.
    Ostatně nebylo by to v historii lidstva nic nového. Až donedávna to bylo naprosto běžné, vyhladit preventivně potenciálního nepřítele dříve, než mne bude schopný opravdu zabít, či jen proto, aby mi nepřekážel a neškodil. A tento základní pud by mohl vystoupit na žebříčku hodnot moderních společností opět rychle na místo nejvyšší, došlo-li by k reálnému ohrožení něčím tak hrozným, jako jadernou zbraní v rukou teroristů.

    PS: sobecky přiznávám, že než se stát se svou rodinou, se svým domovem, se svým městem, se svým krajem obětí nějakých takových šílenců, neváhal bych ani na okamžik využít k odvrácení něčeho takového jakýchkoliv prostředků, i kdyby to mělo stát "miliardu životů i jen potenciálních nepřátel". A jsem přesvědčen, že takto by uvažovalo 99% obyvatel moderního světa. Ona i pravdoláskařská multikultiláska pravděpodobně největších odpůrců takového řešení by rychle vzala za své, pod "argumenty" a náporem pudů nejnižších, vlastních každému duševně normálnímu jedinci.Skrýt celý příspěvek

  • stronger.p
    13:15 06.01.2017

    Gloton S celým Vaším příspěvkem souhlasím a vidím to velmi podobě. Představte si hypotetickou situaci, kdy RF v "poslední křeči" před prohrou smete jadernou zbraní letadlovou loď ...Zobrazit celý příspěvek

    Gloton
    S celým Vaším příspěvkem souhlasím a vidím to velmi podobě.
    Představte si hypotetickou situaci, kdy RF v "poslední křeči" před prohrou smete jadernou zbraní letadlovou loď i s doprovodem a bude mít připraveny Satany a Vojevody k odpalu. Ano, je to znamení, že už jsme za hranou zítřka. Ale jak doma v USA vysvětlit "prohru" a rodinám padlých, že jejich blízcí zemřeli "jadernou smrtí" a "my" neuděláme nic? V tomto případě budou v pozůstalých "aktivovány" nejnižší lidské pudy a tlak na "stejnou" odvetu na politiky bude šílený...Skrýt celý příspěvek

  • Strategist
    10:08 06.01.2017

    Kdyý už se tu rozběhla taková zajímavá diskuze o používání jaderných zbraní(taktických i strategických) měl bych takovou myšlenku, kterou jsem se párkrát zabýval: Myslíte si, že ...Zobrazit celý příspěvek

    Kdyý už se tu rozběhla taková zajímavá diskuze o používání jaderných zbraní(taktických i strategických) měl bych takovou myšlenku, kterou jsem se párkrát zabýval:

    Myslíte si, že kdyby v budouctnu použila Severní korea nebo Iran atomovou zbraň na nějaký stát nebo základnu (americkou, izraelskou, jihokorejskou to je jedno), že by se Rusko(včele s Putinem) spolu s USA(včele s Trumpem) se dohodli na společném jaderném protiúderu nebo alespoň 1 by podpořil druhého nebo by to spíš řešili konvenčními zbraněmi?Skrýt celý příspěvek

  • Gloton
    02:48 06.01.2017

    stronger.p Dne už je "jiná doba" než byl v období Kubánské krize. Použití taktické jaderné zbraně by dnes opravdu, s největší pravděpodobností, nevedlo k použití ...Zobrazit celý příspěvek

    stronger.p

    Dne už je "jiná doba" než byl v období Kubánské krize.

    Použití taktické jaderné zbraně by dnes opravdu, s největší pravděpodobností, nevedlo k použití strategických jaderných zbraní v plném rozsahu, ke globální a konečné jaderné válce. Bylo by to totiž absolutně nesmyslné a nelogické rozhodnutí. A že by o nasazení strategických jaderných zbraní rozhodovali úplní bezmozci je nesmyl.
    V každé válce jde v první řadě o přežití. A Každému, kdo by sáhl k masivnímu strategickému jadernému úderu, ať už v reakci na cokoliv, je jasné, že je to stejné, jako by ty jaderné zbraně použil sám proti sobě, proti své zemi, budeme-li tedy uvažovat konflikt kde jsou zapojeni USA/Rusko/Číina/VB.
    Ale musím to trochu upřesnit....nevedlo by to přímo ke globální jaderné válce tak, že protistrana by na použití jedné taktické jaderné zbraně na bojišti reagovala přímo tím masivním úderem strategických jaderných zbraní. Lehce se ale může stát, že protistrana odpoví stejně, tedy taktickou jadernou zbraní.A pak přichází rozhodující okamžik, kdy by šlo už asi o vše. Buď by se dohodli, že ani taktické jaderné zbraně už více neužijí, nebo by o tom nejednali, ale prostě by to tou jednou "výměnou" zkončilo tak nějak samo, kdy by si obě strany uvědomili důsledek dalšího nasazení taktických jaderných zbraní. Protože v opačném případě by to vedlo nejspíše opravdu až k tomu nasazení strategických jaderných zbraní.
    Méně "nebezpečné" by bylo použití taktické jaderné zbraně na bojišti mimo domovské území válčících mocností. Naopak při použití taktické jaderné zbraně na bojišti, které by leželo na území jedné z bojujících mocností by se dala očekávat i reakce typu omezeného protiúderu strategickou jadernou zbraní na domovké území nepřátelské mocnosti.
    Možných scénářů je mnoho, ale jakmile by došlo k užití byť i jen taktické jaderné zbraně na území jedné z jaderných mocností, vsadil bych dolar proti fazoli, že na ty strategické jaderné zbraně dojde, ale spíš jen v omezené formě. "Stříleli-li" by po sobě armády jaderných mocností taktickými jadernými zbraněmi na bojišti "nekde ve světě" mimo své území, nedošlo by naopak s největí pravděpodobností na užití strategickcých jaderných zbraní.
    To je i případ, o kterém se tu hodně diskutovalo, použili-li by Rusové či Číňani ke zničení letadlové lodě USA jaderné torpédo či protilodní raketu, USA by jistě neodpovědělo mohutným úderem strategických jaderných zbraní.
    Já si dokonce myslím, že užil-li by jedem z nepřátel v nejvyšší nouzi taktickou jadernou zbraň, vedlo by to k ukončení toho konfliktu či minimálně k pozastavení a okamžitému vyjednávání. Protože všem by bylo jasné, že jsou právě na té hraně, za kterou už vede jen krok,ze kterého už nemusí být návratu. To užití taktické jaderné zbraně by se dalo chápat i jako "poslední varování"...."vyserme se na to, protože mi už nemáme kam dál ustoupit".Skrýt celý příspěvek

  • stronger.p
    22:45 05.01.2017

    To Jecchus Zkusil jsem si ve své padesátileté hlavě tu situaci představit z obou stran a pevně věřím, že o použití byť jen taktických jaderných prostředků rozhodují ...Zobrazit celý příspěvek

    To Jecchus

    Zkusil jsem si ve své padesátileté hlavě tu situaci představit z obou stran a pevně věřím, že o použití byť jen taktických jaderných prostředků rozhodují lidé-velitelé s jiným myšlením, než máte vy.
    Umíte si představit reakci USA, kdyby sověti v době kubánské krize doopravdy z ponorky vypustili jaderné torpédo a to zasáhlo a explodovalo?
    Jaká by byla Vaše reakce, kdyby jste byl Kenendy? Národu byste to okecal?Skrýt celý příspěvek

  • Jecchus
    21:38 05.01.2017

    Nesouhlasím s názorem, že použití taktické jaderné zbraně musí nutně bez dalšího vést k totální jaderné odvetě a zničení světa. Představte si, že jste ruský nebo americký ...Zobrazit celý příspěvek

    Nesouhlasím s názorem, že použití taktické jaderné zbraně musí nutně bez dalšího vést k totální jaderné odvetě a zničení světa.

    Představte si, že jste ruský nebo americký prezident a druhá strana vám taktickou jadernou zbraní smázne divizi třeba někde v Evropě. To vás fakt jako jediná reakce na situaci napadne totálně jaderně sejmout toho druhého a tím pádem v jeho odpovědi i sebe sama a lidstvo jako celek? Opravdu?

    Tím nechci říct, že "taktika" je v pohodě a lze to sypat jak mně napadne, ale vidím to spíš tak, že by se hledala jakákoli cesta, jak z toho vybruslit a strategická totální odveta by bylo až to úplně poslední a jen v nevyhnutelné situaci...Skrýt celý příspěvek

  • otecko
    08:37 05.01.2017

    Souhlasím s Agronautem, představte si, že proti Rusku NATO použije taktickou bombu na bojišti, co myslíte, jaká bude odveta? Z takových hrádek papalášů mám husí kůži, a vadí ...Zobrazit celý příspěvek

    Souhlasím s Agronautem, představte si, že proti Rusku NATO použije taktickou bombu na bojišti, co myslíte, jaká bude odveta?
    Z takových hrádek papalášů mám husí kůži, a vadí mi, že se NATO nechává USA tak oblbovat. Američnané rozbité města, mrtvé civilisty, zničený průmysl znají jen z PC her a filmů, tomu odpovídá i jejich myšlení, my v Evropě bychom měli mít větší pud sebezáchovy.Skrýt celý příspěvek

  • Gloton
    00:21 05.01.2017

    Rafael Nevěř tomu, že iniciovat jadernou zbraň je tak neproveditelné, jak se nám snaží "odborníci" nakukat. Je to jen takové uklidňování veřejnosti. Rozhodující je jejich ...Zobrazit celý příspěvek

    Rafael

    Nevěř tomu, že iniciovat jadernou zbraň je tak neproveditelné, jak se nám snaží "odborníci" nakukat. Je to jen takové uklidňování veřejnosti. Rozhodující je jejich ochrana a zabránit jakkoliv, aby se dostali do rukou terotistům a obdobným magorům.
    Jakmile by jednou tu zbraň, jadernou pumu, jaderný dělostřelecký granát atp. získali, to nejsložitější by měli za sebou. Samotné odpálení už by byl problém daleko menší. I oni mají ve svých organizacích odborníky, kteří by to dokázali.
    PS: ty složité výpočty už za ně totiž udělali ti, co tu zbraň vyprojektovali a vyrobyli.Skrýt celý příspěvek

  • Argonaut.CZ
    19:04 04.01.2017

    Nelze použít jadernou zbraň pouze takticky, její použití zákonitě vyvolá jaderný konflikt. Představa, že protivníkovi řeknete, že tady byste prohráli, tak jste tam šoupli taktickou ...Zobrazit celý příspěvek

    Nelze použít jadernou zbraň pouze takticky, její použití zákonitě vyvolá jaderný konflikt. Představa, že protivníkovi řeknete, že tady byste prohráli, tak jste tam šoupli taktickou jadernou bombu, a nemá si to brát osobně, je velmi úsměvná. Leda by byla použita proti nejadernému státu po souhlasu všech držitelů jaderných zbraní. Ale byl by to neskutečný precedent, po kterém by zbrojily všechny státy, které mají potenciál na to jadernou zbraň vyrobit. Jakmile se jaderná bomba použije, není cesty zpět.

    U rizika zneužití je třeba počítat s tím, že je tam dost materiálu na špinavou bombu. Obalit to výbušninou a odpálit zvládne každý pasák koz a o kontrukci bomby nemusí vědět vůbec nic.Skrýt celý příspěvek

  • Arccos
    15:53 04.01.2017

    jenikdavid: Tak nás ani ne, my jsme byli jeho vazalem už tak. Ale západní Evropa by si asi klidu moc neužila.

    jenikdavid: Tak nás ani ne, my jsme byli jeho vazalem už tak. Ale západní Evropa by si asi klidu moc neužila.

  • jenikdavid
    13:06 04.01.2017

    Když to tak čtu, můžeme být za ZHN opravdu rádi. US by Japonsko stejně položili, byť za cenu x tisíců životů (nicméně se svržením na města nesouhlasím), ale tady v Evropě by se nám ...Zobrazit celý příspěvek

    Když to tak čtu, můžeme být za ZHN opravdu rádi. US by Japonsko stejně položili, byť za cenu x tisíců životů (nicméně se svržením na města nesouhlasím), ale tady v Evropě by se nám nežilo dobře. V té době by se myslím SSSR moc nerozpakovalo a smázli by nás konvenčními jednotkami při první vhodné příležitosti. Jak by to vypadalo teď těžko říci, ale asi by to lepší nebylo...Skrýt celý příspěvek

  • karloscz
    12:41 04.01.2017

    2 Refael: To mi připomnělo: https://www.youtube.com/watch?...

    2 Refael: To mi připomnělo: https://www.youtube.com/watch?...

  • akimAlí
    11:13 04.01.2017

    Použití taktických jad.nábojů do určité ráže-třeba 50-ti kt, má spadat do pravomocí velitelů divizí. Nad tuto ráži až do strategických, pak na velitele okruhů. Prezident osobně by ...Zobrazit celý příspěvek

    Použití taktických jad.nábojů do určité ráže-třeba 50-ti kt, má spadat do pravomocí velitelů divizí. Nad tuto ráži až do strategických, pak na velitele okruhů. Prezident osobně by schvaloval výlučně použití strategických.
    Rusko k tomuto stavu směřuje, soudíc dle vývoje jaderné doktríny.
    Jadrové zbraně se mají a musí používat! Šetří čas a životy vlastních vojáků. Kdyby se v Allepu použilo pár jad. nábojů malé ráže s nízkou radiací, tak už mohlo být dávno hotovo. Už první rána by měla na tu otrhanou us armádu katastrofální demoralizační účinek, že by se zastavili až u svého papá ve vošigtónu!Skrýt celý příspěvek

  • Refael
    11:04 04.01.2017

    Četl jsem články od různých jaderných expertů, že ukrást takovou zbraň a iniciovat její výbuch jsou zcela odlišné věci, zvláště, pokud je dostanou do ruky teroristické organizace. ...Zobrazit celý příspěvek

    Četl jsem články od různých jaderných expertů, že ukrást takovou zbraň a iniciovat její výbuch jsou zcela odlišné věci, zvláště, pokud je dostanou do ruky teroristické organizace.
    Podle těchto expertů je pro spuštění nukleární zbraně či jaderné části té zbraně poměrně dost složité v polních podmínkách, ve kterém teror.organizace obvykle operují. Musí mít prý přesné výpočty a vědět o tom konkrétním typu mnohem více než základní informace z internetu.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...