Rolls-Royce investuje do revolučního leteckého motoru SABRE

Rolls-Royce investuje do revolučního leteckého motoru SABRE
SABRE (Synergetic Air Breathing Rocket Engine) / Reaction Engines (Zvětšit)

Britský průmyslový gigant Rolls-Royce vytvořil s britskou společností Reaction Engines strategické partnerství. Společně budou vyvíjet technologie hybridního reakčního motoru SABRE (Synergetic Air Breathing Rocket Engine) a hledat cesty pro komercializaci souvisejících technologií v civilní, vojenské a vesmírné oblasti.

Není to poprvé, kdy do Reaction Engines investují význačné firmy. Rolls-Royce, BAE Systems a Boeing investovaly v minulých letech do společnosti desítky milionů dolarů. Není divu, technologie Reaction Engines mohou vést ke značnému zdokonalení současných proudových motorů, ale také k vývoji zcela nové generace hypersonických motorů či dokonce hybridních reakčních motorů pro novou generaci raketoplánů.

I když již Reaction Engines otestovala některé klíčové technologie motoru, zejména extrémně výkonný tepelný výměník (precooler), komerční využití je ještě mnoho let vzdáleno. Výzvou je především náročné, dlouhé a velmi drahé testování, včetně certifikace technologií pro použití v ostrém provozu. Dalšími výzvami jsou přenesení laboratorních technologií do průmyslové výroby a vytvoření životaschopného obchodního modelu. Potenciální výhody a přínosy jsou však natolik strategické, že do Reaction Engines investuje také britská vláda, ale i evropská kosmická agentura nebo americké letectvo.

Oč tedy jde? Rolls-Royce v nejnovějším investičním kole vloží do Reaction Engines 26 milionů dolarů. Podobnou částku koncern investoval v roce 2018. Britský průmyslový gigant doufá, že díky partnerství vznikne zcela nová generace palivově, provozně a cenově efektivních motorů pro lety velmi velkou nadzvukovou rychlostí, ale i nová generace proudových motorů pro hybridní elektrická letadla.


Propagační video Reaction Engines

Jednou z takových aplikací může být hypersonický letoun Mach 3, který nedávno představila americká společnost Virgin Galactic. Letoun mají pohánět motory Rolls-Royce. Letoun Mach 3 pojme 1 9 pasažérů, letová výška je 18 300 metrů (60 000 stop) a cestovní rychlost 3700 km/h (Mach 3). Podobné vysokorychlostní letouny mohou být klíčové pro post-covidové obnovení globální letecké dopravy. Oproti klasickým proudovým dopravním letounům Mach 3 nabízí až čtyřnásobné zkrácení letu. Doba letu z Prahy do New Yorku by se tak zkrátila z devíti hodin na dvě a půl hodiny.

Ještě dříve Rolls-Royce oznámil partnerství s britskou společností Boom Aerospace. Oba partneři budou vyvíjet nadzvukové letadlo Overture schopné létat s 55 až 75 pasažéry rychlostí Mach 2,2. Boom Aerospace uvádí, že pro letouny typu Overture se nabízí až 500 letů denně po celém světě. Do roku 2035 údajně vznikne trh pro 1000 podobných letadel.


Koncept letadla Mach 3; větší foto / Virgin Galactic

Všechny tyto stroje používají některé technologie motoru SABRE, což je motor kombinující tepelný výměník, proudový a raketový motor. Nosnou technologií je zmíněný tepelný výměník ochlazující vzduch vstupující do proudového motoru. Výměník již v minulém roce otestovala výzkumná agentury DARPA ve svém zkušebním závodě v Coloradu. Výměník je v podstatě radiátor ve tvaru cívky. Místo měděných drátů ale obsahuje kilometry velmi tenkých metalických trubiček, kterými proudí tekuté hélium. Při vysokých rychlostech, kdy stlačený vzduch vstupující do motoru může mít teplotu až 1000 °C, dokáže ve zlomku sekundy ochladit vzduch až na -150 °C.  

Motor SABRE je navržen výhradně pro raketoplán Skylon, který může startovat a přistávat jako klasické letadlo. V současné době se počítá s testem prototypu motoru SABRE v roce 2022. Technologie předchlazování vzduchu ale má mnohem širší využití. 


Tepelný výměník (precooler); větší foto / Reaction Engines

Již v roce 1955 Robert Carmichael rozvinul myšlenku proudových motorů se systémy pro ochlazování nasávaného vzduchu. Podchlazený vzduch má větší hustotu než horký vzduch, takže i při velmi vysokých rychlostech (a ve velkých výškách) lze dosáhnout požadovaného tlaku ve spalovací komoře proudového motoru. Výměník současně snižuje tepelné namáhání součástek motoru, takže motor může být teoreticky menší, lehčí a jednodušší, případně vyroben z méně exotických materiálů. Právě zvládnutí „tepelného managementu“ je klíčem pro konstrukci vysocenadzvukových nebo hypersonických letadel. Naopak nevýhodou samozřejmě je, že výměník sám o sobě zvyšuje hmotnost motoru a také aerodynamický odpor.

Teoretické schopnosti letounů s proudovými motory s výměníky jsou ale působivé. Podobné stroje (využívající atmosférický kyslík) mohou dosáhnout letovou výšku až 30 000 metrů a létat rychlostí až Mach 5,5. To má zásadní vliv pro civilní dopravu nové generace, pro vojenství a lety do vesmíru. Tepelný výměník nalezne rovněž uplatnění například v náporových motortech typu ramjet. Výměník může dokonce část energie z výfukových spalin přivádět zpět do spalovací komory.

„Jako technologie dovolující vytvoření potenciálně velkého množství dalších předchlazených pohonných systémů, které mají potenciál pro komerční využití, Reaction Engines loni úspěšné otestoval výměník tepla při teplotách proudění vzduchu napodobující rychlost Mach 5. Test byl významným mezníkem ve vývoji revolučního raketového motoru SABRE. Nové strategické partnerství s Rolls-Royce nabízí obchodní příležitosti a potenciál pro obě společnosti,“ komentoval britskou spolupráci Howard Wheeldon, letecký odborník z poradní společnosti Wheeldon Strategic Advisory.


Rolls-Royce technologie Reaction Engines využije ke zdokonalení stávajících proudových motorů, pro hypersonické cestování a pro hybridní pohonné systémy.

Existuje tedy řada aplikací pro využití technologií Reaction Engines. Rolls-Royce podle vlastních slov hodlá tyto technologie využít pro konstrukci pohonného systému nové britské víceúčelové stíhačky šesté generace Tempest. Možná se tak blíží doba, kdy bojový dolet taktických bojových nadzvukových letadel se nebude počítat ve stovkách, ale v tisících kilometrů.

Je zajímavé, že zhruba před 20 lety také japonská vesmírná agentura JAXA, v rámci programu ATREX (Air Turbo Ramjet Engine with eXpander), vyvíjela motor typu ramjet s tepelným výměníkem. Vývoj zahrnoval i testování 100kW výměníku. Svého času JAXA navrhovala hypersonický znovupoužitelný nosič s motory ATREX-500, který měl vynášet malé japonské raketoplány.

JAXA projekt odložila, ale technologie Reaction Engines nyní možná skutečně umožní realizaci podobných ambiciózních programů. Nota bene v době, kdy volný přístup do vesmíru a operace ve vesmíru se stávají klíčovou strategickou výhodou a kompentencí každého státu.

Zdroj: Defense News, The Engineer

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Francie vyvíjí hypersonické jaderné střely ASN4G

Francie začala s vývojem nové generace střel vzduch-země ASN4G (Air-Sol Nucléaire 4 Génération) ...

Glide Breaker: Kladivo na hypersonické kluzáky

Rusko a Čína intenzivně pracují na speciálních bojových hlavicích, které jsou schopny klouzavým ...

Ruský hypersonický raketový „kluzák“ Avangard a jeho bojové použití

Naposledy o hypersonickém kompletu Avangard informovaly Armádní noviny v dubnu loňského roku. Shrňme ...

Hypersonické střely pro stealth letouny F-35 Lightning II

V květnu firma Lockheed Martin představila demonstrační koncept hypersonické protilodní a protizemní ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • UnionPacific
    17:58 24.08.2020

    Najviac ma pri srdci hreje predstava že Západ už dokončuje Sabre a rusi nie su schopní dokončit ani len ten svoj Izdelije. Sláva Izraelu a Rolls Royceu.

    Najviac ma pri srdci hreje predstava že Západ už dokončuje Sabre a rusi nie su schopní dokončit ani len ten svoj Izdelije. Sláva Izraelu a Rolls Royceu.

    • damik
      11:41 25.08.2020
      Oblíbený příspěvek

      To vis, nemit zadne kamarady a delat si vsecko na kolene s HDP Italie je cesta do pekel. Ono to tak vypada, ze Putka Rusko casem de-industrializuje.

      Na druhou stranu Putkovi nic ...
      Zobrazit celý příspěvek

      To vis, nemit zadne kamarady a delat si vsecko na kolene s HDP Italie je cesta do pekel. Ono to tak vypada, ze Putka Rusko casem de-industrializuje.

      Na druhou stranu Putkovi nic jineho nezbyva, protoze nema zadnou odpoved na to, ze se Cechum a Polakum zije v EU/NATO o hodne lepe ...
      Skrýt celý příspěvek

      • damik
        11:42 25.08.2020
        Oblíbený příspěvek

        nez Ruskemu lidu ...

        nez Ruskemu lidu ...

        • Kartmen
          18:31 28.08.2020

          Obávám se, že Puťka už odpověď dávno našel... trolling a fake news ho nestojí oproti technice skoro nic. To spíš svět na to zatím nemá odpověď.

          Obávám se, že Puťka už odpověď dávno našel... trolling a fake news ho nestojí oproti technice skoro nic. To spíš svět na to zatím nemá odpověď.

    • Clavo
      17:39 25.08.2020

      Vždy si bol uleteny dokoncovat to môžu ešte veľmi dlho a potom do čoho to na montujú aby sa to nerozpadlo za letu.

      Vždy si bol uleteny dokoncovat to môžu ešte veľmi dlho a potom do čoho to na montujú aby sa to nerozpadlo za letu.

  • Jirosi
    15:39 24.08.2020

    "Podobné vysokorychlostní letouny mohou být klíčové pro post-covidové obnovení globální letecké dopravy. "

    Vždy mě zarazí tyhle jak dokáže někdo tohle spojit. Když právě ...
    Zobrazit celý příspěvek

    "Podobné vysokorychlostní letouny mohou být klíčové pro post-covidové obnovení globální letecké dopravy. "

    Vždy mě zarazí tyhle jak dokáže někdo tohle spojit. Když právě rychlost přepravy usnadňuje šířeni nemoci po světě, z lokálních problémů dělá globální.
    Skrýt celý příspěvek

    • Conquer
      16:13 24.08.2020

      Civid je po 100 rokoch od Spanielskej chripky prva vaznejsia svetova pandemia. Co myslite, co bude skor? Koniec korony, alebo prve komercne lietadlo na oblohe s motorom SABRE?

      Civid je po 100 rokoch od Spanielskej chripky prva vaznejsia svetova pandemia. Co myslite, co bude skor? Koniec korony, alebo prve komercne lietadlo na oblohe s motorom SABRE?

      • Jirosi
        11:36 25.08.2020

        Je to skoro 3/4 století od překonání rychlosti zvuku. Přesto tu byl jen jeden úspěšný nadzvukový dopravní letoun.
        Ten motor je určitě zajímavý, ale ne pro civilní sektor.

        Je to skoro 3/4 století od překonání rychlosti zvuku. Přesto tu byl jen jeden úspěšný nadzvukový dopravní letoun.
        Ten motor je určitě zajímavý, ale ne pro civilní sektor.

        • satai
          11:49 25.08.2020

          Uvidime. Mozna ne tenhle ale nejaky jeho potomek.

          Neni to zase tak davno, kdy bylo vsem jasne, ze na svete je uziti tak pro deset pocitacu. Nebo kdyz zustaneme u dopravy, tak ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Uvidime. Mozna ne tenhle ale nejaky jeho potomek.

          Neni to zase tak davno, kdy bylo vsem jasne, ze na svete je uziti tak pro deset pocitacu. Nebo kdyz zustaneme u dopravy, tak elektromobily stavi comeback po stoleti...
          Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            06:52 26.08.2020

            Dokud bude platit vyšší rychlost = větší náklady na vývoj+provoz, pak prostě o tom budou soukromé společnosti hezky vykládat. Ale dokud to nezatáhne vláda, tak se nic ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Dokud bude platit vyšší rychlost = větší náklady na vývoj+provoz, pak prostě o tom budou soukromé společnosti hezky vykládat. Ale dokud to nezatáhne vláda, tak se nic neuskuteční. Dnes se hraje na ekologickou kartu, a tu tady nehledejte.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            08:47 26.08.2020

            O těchto stratosférických letounech se mluví už dlouho - ono by to ve skutečnosti nemělo být tak ekologicky ani ekonomicky náročné. Letoun by měl létat vysoko, v hodně řídkém ...
            Zobrazit celý příspěvek

            O těchto stratosférických letounech se mluví už dlouho - ono by to ve skutečnosti nemělo být tak ekologicky ani ekonomicky náročné. Letoun by měl létat vysoko, v hodně řídkém vzduchu, proto by měl mít malý odpor a tedy spotřebovat méně paliva.
            Problém byl v potřebě používat v nižších vrstvách atmosféry princip proudového motoru, ale ve vysokých raketového motoru. Vozit dvojí motory je nesmysl, nacpat vše do jednoho se nedařilo ani teoreticky.
            Tak uvidíme, třeba to fakt vyřešili.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            17:03 26.08.2020

            Mluví, případně se nalijí peníze do vize. Ale fyzické letadla nikde.

            Nejdražší na letu je zrychlení z letiště na provozní rychlost, a nabrání provozní výšky. Co z toho řeší let ve ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Mluví, případně se nalijí peníze do vize. Ale fyzické letadla nikde.

            Nejdražší na letu je zrychlení z letiště na provozní rychlost, a nabrání provozní výšky. Co z toho řeší let ve stratosféře?
            Skrýt celý příspěvek

        • Conquer
          12:46 25.08.2020

          To bude zalezat od prevadzkovych nakladov. Ono aj tie concordy neuzemnili ani tak tie havarie, ale to ze to bola ekonomicka katastrofa. Co si vyberiete? Byt za 10000 USD namackany ...
          Zobrazit celý příspěvek

          To bude zalezat od prevadzkovych nakladov. Ono aj tie concordy neuzemnili ani tak tie havarie, ale to ze to bola ekonomicka katastrofa. Co si vyberiete? Byt za 10000 USD namackany v nejakej trubke 2 hodiny, alebo byt rozmaznavany v bussines class 10 hodin a za polovicu? Pokial bude SABRE ekonomicky lakavy pre civilny sektor, tak tam raz urcite bude.
          Skrýt celý příspěvek

          • gangut
            20:26 25.08.2020

            A hlavne o legislatíve...

            A hlavne o legislatíve...

          • Jirosi
            06:54 26.08.2020

            Concord když odečtete náklady na vývoj (platily ho UK+Fra) ekonomicky vycházel.
            Problém byl, že v žádném případě nevydělal na vývoj nástupce, případně zásadní modernizaci. Přece ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Concord když odečtete náklady na vývoj (platily ho UK+Fra) ekonomicky vycházel.
            Problém byl, že v žádném případě nevydělal na vývoj nástupce, případně zásadní modernizaci. Přece jen už měl 40.let.
            Skrýt celý příspěvek

          • gangut
            07:19 26.08.2020

            Nevychadzal. Nadzvukovej doprave utal rozvoj zakaz nadzvukovych letov nad kontinentom. Do Concordu bolo ale naliatych tolko penazi, ze zostal dotovany ako vykladna skrina. Lety ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Nevychadzal. Nadzvukovej doprave utal rozvoj zakaz nadzvukovych letov nad kontinentom. Do Concordu bolo ale naliatych tolko penazi, ze zostal dotovany ako vykladna skrina. Lety boli v podstate obmedzene na transoceanske lety a na klientelu, ktora trebars v Sojuze chybala. Tu-144 skoncil v doprave uplne pretoze pren prakticky neboli linky a na vnutrostatnu dopravu bol drahy. Paradoxne bude pravdepodobne lietat dlhsie ako Concorde, ako skusobna.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            17:11 26.08.2020

            To omezení mělo vliv na výrobu, jenže tu zaplácly vlády.
            Pokud vám to ekonomicky nevychází přes oceán, tak kratší kontinentální lety by vám už nevycházeli vůbec.

            To omezení mělo vliv na výrobu, jenže tu zaplácly vlády.
            Pokud vám to ekonomicky nevychází přes oceán, tak kratší kontinentální lety by vám už nevycházeli vůbec.

          • Jirosi
            17:28 26.08.2020

            *Ekonomiku podstatně levnějších letadel na kontinentu dokázali zničit i vlaky TGV.

            *Ekonomiku podstatně levnějších letadel na kontinentu dokázali zničit i vlaky TGV.

  • Sunet
    15:05 24.08.2020
    Oblíbený příspěvek

    Podle komentářů níže je vidět, že by bylo dobré lépe osvětlit princip motoru SABRE. Jak už plyne za samotného názvu motoru (zkratka - Synergetic Air Breathing Rocket Engine - ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Podle komentářů níže je vidět, že by bylo dobré lépe osvětlit princip motoru SABRE. Jak už plyne za samotného názvu motoru (zkratka - Synergetic Air Breathing Rocket Engine - SABRE), jedná se o raketový motor, který jako okysličovadlo požívá kyslík z atmosféry. Odpadá tak nutnost vézt na palubě kapalný kyslík.

    Aby bylo možné dosáhnout potřebného výkonu, je nutné dodávat do spalovací komory dostatečně bohatou směs. Protože palivo je v nádržích stroje, potřebuje motor bohatý zdroj okysličovadla ( v tomto případě atmosférický kyslík). Problém je v tom, že při nasávání vzduchu dochází k jeho stlačování a zpomalování a tím prudce roste teplota až na cca 1000 °C. A tento teplý vzduch jde ještě do kompresoru, kde se opět stlačí a ještě více zahřeje, což už způsobuje nemalé problémy (tepelné namáhání) a limituje výkon motoru.

    Proto se u motoru SABRE předsazuje před kompresor ještě chladič (Precooler). Precooler funguje jako tepelný výměník, chladivo je tekuté helium, to se pak ochlazuje dvoustupňově, v prvním stupni směsí paliva a okysličovadla, která jde pak přímo do spalovací komory a ve druhém stupni kapalným vodíkem (palivo). Takto ochlazené a zkapalněné helium je pak znovu vedeno do precooleru, kde chladí vstupní vzduch.

    Popis funkce precooleru je velmi zjednodušen, proto prosím jej berte jen jako informační.
    Skrýt celý příspěvek

  • Cpt. Morgan
    13:02 24.08.2020

    Zaujimalo by ma ako ten tepelny vymennik v lietadle vyuziju, pretoze ak vymennik schladzuje vstupujuci vzduch o 1150°C, znamena to, ze teplo tejto kapacity na jednej strane ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Zaujimalo by ma ako ten tepelny vymennik v lietadle vyuziju, pretoze ak vymennik schladzuje vstupujuci vzduch o 1150°C, znamena to, ze teplo tejto kapacity na jednej strane odobera, ale na inej sa mu to odobrane teplo kumuluje. Nasledne sa toho tepla musi zbavit v dalsom vymenniku. Tento dalsi vymennik bude musiet odovzdavat nahromadene teplo do okoliteho prostredia, cize mozno to bude povrch kridel, trup, .. To ale clanok nijako nevysvetluje. Bolo by zaujimave, ak by sa zmienili o tom ako to je vyriesene, lebo takto ten tepelny cyklus nie je kompletny. Jednorazova napln s tekutym heliom niekde v nadrzi nema moznost obsahovat taku tepelnu kapacitu, aby zmysluplne zvysila vykon stroja, stacilo by to na let v rade sekund. Jeden liter tekuteho helia dokaze schladit kolko litrov vzduchu s teplotou 1000°C na teplotu -150°C? Pripadne by ta nadrz s tekutym heliom musela byt obrovska, co je samozrejme nonsens. Vydaj odpadoveho tepla povrchom bude ale nutne znamenat dalsie velke zvysenie IR stopy uz tak silne ziariaceho objektu pohybujuceho sa vysokou rychlostou. Mam dojem, ze pouzitie vymennikov na zvysenie hustoty nasavaneho vzduchu prinasa este viac komplikacii a problemov, nez ich riesi. Celkovo ale nerozumiem preco potrebuju chladit nasavany vzduch do motora SABRE, ked scramjet technologia nic take nevyzaduje. Mozno nevedia dotiahnut materialovu technologiu do pouzitelneho scramjetu..
    Skrýt celý příspěvek

    • Jan Grohmann
      13:05 24.08.2020
      Oblíbený příspěvek

      Protože neexistují materiály, které by takové teploty dlouhodobě vydržely (a šly rovněž strojově obrábět). Pro řízené rakety to nevadí, pro letouny, které mají létat častěji, ano.

      Protože neexistují materiály, které by takové teploty dlouhodobě vydržely (a šly rovněž strojově obrábět). Pro řízené rakety to nevadí, pro letouny, které mají létat častěji, ano.

    • Cpt. Morgan
      13:13 24.08.2020

      Okrem toho, ze takto obchadzaju technologie potrebne pre scramjet a chcu pouzivat staru technologiu turbin s tepelnym vymennikom na nizkohypersonicke lety - mach 5,5 - nemusela by ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Okrem toho, ze takto obchadzaju technologie potrebne pre scramjet a chcu pouzivat staru technologiu turbin s tepelnym vymennikom na nizkohypersonicke lety - mach 5,5 - nemusela by turbina dosahujuca mach 5,5 tocit zavratne otacky a byt zhotovena zo sci-fi materialov, aby to ustala? Nezda sa mi, ze by toto bola cesta ako moze byt "motor mensi, lahsi a jednoduchsi z menej exotickych materialov", ale skor presny opak.
      Skrýt celý příspěvek

    • damik
      13:48 24.08.2020

      Ten vzduch se chladi palivem, tekutym cryogenim vodikem. To, ze se ji pri tom ten vodik odpari, neni velky problem, protoze jde hned to spalovaci komory :)

      Ten vzduch se chladi palivem, tekutym cryogenim vodikem. To, ze se ji pri tom ten vodik odpari, neni velky problem, protoze jde hned to spalovaci komory :)

    • vozik
      13:51 24.08.2020

      konkretne pri motore SABRE ma chladenie helia zabezpecit palivo - tekuty vodik na ceste do motora. ako chcu riesit chladenie v lietadlach neviem, ale predpokladam, ze pani z DARPA ...
      Zobrazit celý příspěvek

      konkretne pri motore SABRE ma chladenie helia zabezpecit palivo - tekuty vodik na ceste do motora. ako chcu riesit chladenie v lietadlach neviem, ale predpokladam, ze pani z DARPA a RR vedia co robia, ked do toho leju miliony
      Skrýt celý příspěvek

    • Horny
      14:06 24.08.2020

      SABRE nemá s ramjetem ani scramjetem téměř nic společného (ačkoli se možná ve finální verzi nějaké pomocné náporové motorky pro dodatečné zvýšení tahu objeví). V podstatě jde o ...
      Zobrazit celý příspěvek

      SABRE nemá s ramjetem ani scramjetem téměř nic společného (ačkoli se možná ve finální verzi nějaké pomocné náporové motorky pro dodatečné zvýšení tahu objeví). V podstatě jde o raketový motor s prvky proudového motoru, který může čerpat okysličovadlo (atmosférický vzduch) přímo z atmosféry.
      Výhodou je podstatné ušetření místa, protože není nutné s sebou vláčet nádrže s kyslíkem v plné velikosti v případě kosmického nosiče, respektive nejsou nutné vůbec (v případě atmosférického letadla).
      Klasický raketový motor pohodlně umožňuje let hypersonickou rychlostí (ostatně už X-15 měl maximálku okolo mach 6,7) s možností normlní funkce a regulace výkonu ve všech rychlostech včetně podzvukových (na rozdíl od náporového pohonu), ale obrovskou nevýhodou je nutnost vézt obě složky - palivo i okysličovadlo, což značně omezuje dolet.

      Vypadá to nějak takhle:
      https://upload.wikimedia.org/w...
      https://upload.wikimedia.org/w...
      https://upload.wikimedia.org/w...

      Princip je v podstatě dost jednoduchý, problém je v konstrukci precooleru, která je pekelně složitá. Ale první fáze vývoje, tj. technologie precooleru prý byla úspěšně vyřešena a nyní probíhá fáze druhá, tj. vývoj a výroba funkčního motoru SABRE. Třetí fáze má spočívat ve vývoji samotného SKYLONu.
      Vzduch je třeba chladit z důvodu extrémě vysoké spotřeby (okysličovadla) motoru - tak velké objemy by se do spalovací komory jinak nevešly.
      Podívej se na to tak, že běžné nosné rakety mají nádrže se zkapalněným kyslíkem (okolo -200°C) který následně dodávají do spalovací komory raketového motoru. Precooler musí stejné množství kyslíku dodat i z velmi řídkého atmosférického vzduchu ve výškách okolo 20-30 km.
      Skrýt celý příspěvek

      • gangut
        17:21 24.08.2020

        No ak aom to spravne pochopil tak ma s naporovym motorom hodne spolocne pretoze vlastne kombinuje naporovy a raketovy motor.

        No ak aom to spravne pochopil tak ma s naporovym motorom hodne spolocne pretoze vlastne kombinuje naporovy a raketovy motor.

      • Cpt. Morgan
        11:12 25.08.2020

        S tym Sabre mas pravdu, to je to co pises, ale ja som chcel skor reagovat na cast clanku, kde sa pise o prudovych turbinovych motoroch s tepelnymi vymennikmi/predchladicmi vzduchu. ...
        Zobrazit celý příspěvek

        S tym Sabre mas pravdu, to je to co pises, ale ja som chcel skor reagovat na cast clanku, kde sa pise o prudovych turbinovych motoroch s tepelnymi vymennikmi/predchladicmi vzduchu. Tam raketovy stupen nie je ziadny, vymennik sa pouziva na ochladenie vstupneho vzduchu pre turbiny a chcu s takto podporenymi leteckymi turbinami lietat teoreticky do mach 5,5. Aby turbina vytvarala taky vykon a vydrzala prevadzkove namahanie, musela by byt z totalne exotickych materialov, ktore uz vobec neexistuju. Scramjet dokaze vyvijat rychlosti do cca. mach 12+, cize ta technologia je zvladnuta na rozhodne vyssiu uroven pouzitia ako turbiny na rychlost mach 5,5, ved tie odstredive sily tam musia byt nepredstavitelne... Oni to chcu pouzivat ako "novu generaciu hypersonickych motorov", cize chcu z leteckych turbin dostat tah a rychlost mach 5+!!! Uverim, ked uvidim. Tak isto tie dopravne lietadla mach 3 pre cca 20 cestujucich - ved tie motory by museli trvale tocit obrovske otacky a take mechanicke namahanie kombinovane s obrovskym tepelnym namahanim nie je v pripade ultravysokootackovej turbiny perspektivne. Aspon nie podla toho ako sa doterajsia technologia turbin vyvijala. Muselo by dojst bud k nejakemu obrovskemu technologickemu skoku v konstrukcii smoitnych jadier turbin a ich materialov, alebo by museli ist cestou kombinovania turbin s inym typom pohonu (opakujem mimo raketoveho - obrovske nadrze vodika v stihackach a dopravnych lietadlach asi nie su bohvieco).

        Mohli by zrecyklovat stary a relativne jednoduchy princip turbonaporoveho motora z SR-71, kde pri vysokych rychlostiach zabezpecovala velku cast tahu okrem turbiny ramjetova cast. Ak teda este zvacsia ramjetovy stupen, lebo turbinovy aj tak viac nezvladne a pouzije sa hlavne na nizke rychlosti, + doplnia k tomu vymennik a vo vysokych rychlostiach budu v podstate turbinu obchadzat, mozno sa dokazu dostat povedzme na cestovnu rychlost mach3 -4, kratkodobo okolo mach 5, lebo dalej uz zacina byt neefektivny. Na nizkohypersonicke lety je to mozno naozaj pouzitelne, ale rozhodne sa mi nechce verit, ze v tych rychlostiach budu akukolvek podstatnu cast tahu zabezpecovat turbiny, skor naopak. Preto ich skor podozrievam, ze namiest supervykonnych turbin s predchladicmi pouziju stary dobry naporovy pohon a turbina sa bude v podstate len viezt a pouzivat len pocas startu a pristatia. Ved ok, ale to je technologia zo 60. rokov. Supervykonne turbiny sa konat nebudu, ale tie vymenniky rozhodne neuskodia.
        Skrýt celý příspěvek

        • Horny
          23:34 25.08.2020

          Jasně, teď už chápu. Musím nicméně přiznat, že Sunet o pár příspěvků výš, vysvětlil důvod nezbytnosti precooleru lépe než já. Nejsem žádný odborník na raketové motory, ale řekl ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Jasně, teď už chápu. Musím nicméně přiznat, že Sunet o pár příspěvků výš, vysvětlil důvod nezbytnosti precooleru lépe než já. Nejsem žádný odborník na raketové motory, ale řekl bych, že když se vzduch na vstupu dostatečně zchladí, tak turbína nebude muset být vyrobena z nijak zvlášť exotických materiálů, oproti dnešku.
          Skrýt celý příspěvek

        • GlobeElement
          08:52 26.08.2020

          Jenomže při startu a v nízkých rychlostech turbínu potřebují. Ve vysokých jim překáží. Ano, teoreticky by šlo mít turbínu mimo osu motoru (ramjetu) a ve vysoké rychlosti ji zavřít ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Jenomže při startu a v nízkých rychlostech turbínu potřebují. Ve vysokých jim překáží. Ano, teoreticky by šlo mít turbínu mimo osu motoru (ramjetu) a ve vysoké rychlosti ji zavřít a vzduch nasávat přímo do motoru, jenomže v praxi je to blbost.
          Skrýt celý příspěvek

      • Batty
        17:27 25.08.2020

        Počujte Kefalín a čo vy si predstavujete pod tým oným: "SABRE nemá s ramjetem ani scramjetem téměř nic společného"? 8D
        ... lebo na východnom fronte som stretol nejakého Brauna a to ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Počujte Kefalín a čo vy si predstavujete pod tým oným: "SABRE nemá s ramjetem ani scramjetem téměř nic společného"? 8D
        ... lebo na východnom fronte som stretol nejakého Brauna a to čo mi rozprával som ja pochopil takto:
        Malo by ísť o tri motory v jednom:
        - turbínový motor (JET), disponujúci vlastným kompresorom, externou spalovacou komorou (preburner) a turbu podobnej turbine, toto ústrojenstvo pohána cez výstupnú trisku raketového motora letun v nizších výškach páliac atmosferický kyslík a tekutý vodík
        - supersonický náporový motor (SCRAMJET), ten vzniká čiastočným vysunutím vstupného kužela, odstavením kompresora a nasmerovaním prúdu vzduchu do prstenca flašových spaľovacích komôr v obvode zadnej časti motora, páliac atmosferický kyslík a tekutý vodík
        - raketový motor, vstup do motora je uplne uzavrety, tekutý vodik a kyslík ide priamo do zmiešavača výstupnej trisky, letún opúšťa atmosféru
        Podstatou kúzla by mal byť pokročilý manažment tepla ako recyklovaneho zdroja energie, ktorá sa primárne minie na doprednú rýchlosť a teda aj na stlačenie a značné ohriatie vzduchu pri jeho kolízii so vstupným ústrojenstvom motora, toto teplo sa sekundárne použije na cyklus pohonu, čím značne zvýši účinnosť motora, na viac, stačí so sebou vozi´t len zlomok množstva tekutého kyslíka, ktorého merná hmotnost je voci hmotnosti tekutého vodíka vacsia. Nie je to teda len o kryogennych vlastnostiach vodíka, teplota výstupných plynov bežného tryskoveho motora pred a za povedzme trojstupňovou turbínou môže byť okolo 300-400 stupňov nižšia púhym odberom energie plynu. Pre to vyvojari SABRE zjavne nemajú problém verejne pohovoriť o princípe a základnej konštrukcii motora, pretože ich úspech spočíva vo vyváženosti termodinamických procesov v ňom, na čo im slúži héliový cyklus motora a súbeh viacerých tepelných výmen.
        Skrýt celý příspěvek

        • gangut
          18:41 25.08.2020

          Akurat by som poopravil. Ten turbokompresor podla tej zjednodusenej schemy ma pohanat expanzia prehriateho helia. Je to v podstate turbochladic a stlaceny vzduch z neho sa pouziva ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Akurat by som poopravil. Ten turbokompresor podla tej zjednodusenej schemy ma pohanat expanzia prehriateho helia. Je to v podstate turbochladic a stlaceny vzduch z neho sa pouziva na spalovanie v raketovom motore.
          Skrýt celý příspěvek

    • gangut
      20:32 25.08.2020

      To teplo sa spotrebuje expanziou na turbíne turbokompresora a turbočerpadlách okysličovadla a paliva.

      To teplo sa spotrebuje expanziou na turbíne turbokompresora a turbočerpadlách okysličovadla a paliva.

  • Klimesov
    11:08 24.08.2020

    Hmmm zajímavé.
    Jen by mně zajímalo jak asi to budou fyzicky zvládat obyčejní lidé tu rychlost cca 2,2 nebo 3 M. Jestli budou moci takovým letounem cestovat i lidé s nadváhou, či ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Hmmm zajímavé.
    Jen by mně zajímalo jak asi to budou fyzicky zvládat obyčejní lidé tu rychlost cca 2,2 nebo 3 M. Jestli budou moci takovým letounem cestovat i lidé s nadváhou, či trpící srdečními problémy a tak. Tahle rychlost musí být asi docela dobrý nápor na tělo. Čím víc mi to připadá, že v budoucnu už lidstvo nebude narážet na technické problémy, ale víc ho budou limitovat samotné fyziologická omezení člověka.
    Skrýt celý příspěvek

    • Balrog
      11:29 24.08.2020
      • (0)
      Oblíbený příspěvek

      Dobrý den,
      při vší úctě, myslím, že tohle jste moc nepobral. Tělu je šumafuk, jestli se řítí rychlostí 0,1 či 0,9 nebo 5 M.
      Sedíte "uvnitř" a rychlost samotná se na vás nijak ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Dobrý den,
      při vší úctě, myslím, že tohle jste moc nepobral. Tělu je šumafuk, jestli se řítí rychlostí 0,1 či 0,9 nebo 5 M.
      Sedíte "uvnitř" a rychlost samotná se na vás nijak neprojevuje (verze kabriolet je celkem nepravděpodobná).
      Co vnímáte je změna rychlosti (zrychlení), nikoli rychlost samotná.
      A vzhledem k tomu, že konečným cílem je komerní využití v dopravě, nelze předpokládat, že tento stroj bude zrychlovat s vysokými násobky G. Jen bude zrychlovat stejně jako dnešní běžné letadlo, jen po delší čas a tím dosáhne vysoké rychlosti.
      Skrýt celý příspěvek

      • Klimesov
        13:28 24.08.2020

        Jo aha :-) No vidíte takhle jsem nad tím nepřemýšlel :-)
        Díky za jednoduché upřesnění. :)

        Jo aha :-) No vidíte takhle jsem nad tím nepřemýšlel :-)
        Díky za jednoduché upřesnění. :)

        • Conquer
          14:29 24.08.2020

          „Rychlost ještě nikoho nezabila, to až zastavení vás dostane.“ - Jeremy Clarkson

          „Rychlost ještě nikoho nezabila, to až zastavení vás dostane.“ - Jeremy Clarkson

    • liberal shark
      11:48 24.08.2020

      F = m . a :-))

      F = m . a :-))

    • Echo
      11:48 24.08.2020
      Oblíbený příspěvek

      Rychlost otacania Zeme v oblasti strednej Europy cca 1000 km/h
      Zem obieha okolo Slnka priemernou rychlostou 29,783 km/s
      .....
      a zijeme :D

      Rychlost otacania Zeme v oblasti strednej Europy cca 1000 km/h
      Zem obieha okolo Slnka priemernou rychlostou 29,783 km/s
      .....
      a zijeme :D

      • Sunet
        12:03 24.08.2020

        Echo

        A na rovníku je to ještě o nějakých 680 km/h více. Už je mi jasné, proč se tolik lidí snaží z Afriky dostat sem o Evropy a nejlépe do Švédska ;).

        Echo

        A na rovníku je to ještě o nějakých 680 km/h více. Už je mi jasné, proč se tolik lidí snaží z Afriky dostat sem o Evropy a nejlépe do Švédska ;).

      • Klimesov
        13:29 24.08.2020

        :D :D dobrý příklad :D

        :D :D dobrý příklad :D

  • Miroslav
    10:19 24.08.2020

    V RR dlhodobo chápu, že na chudobe a špekulantov hľadajúcich lacné riešenia sa zarobiť nedá. Vsadili na kvalitu a investujú obrovské zdroje do vývoja a preto si už roky udržujú ...
    Zobrazit celý příspěvek

    V RR dlhodobo chápu, že na chudobe a špekulantov hľadajúcich lacné riešenia sa zarobiť nedá. Vsadili na kvalitu a investujú obrovské zdroje do vývoja a preto si už roky udržujú pohodlný náskok pred konkurenciou. Do budúcna sa tento technologicky náskok bude len zvyšovať
    Skrýt celý příspěvek