Rozhádané státy Perského zálivu a nekonečná katarská krize

Rozhádané státy Perského zálivu a nekonečná katarská krize
Americká základna al-Udeid v Kataru / US Air Force

V saúdském Rijádu se v neděli 9. prosince uskutečnil 39. summit Rady pro spolupráci v Perském zálivu GCC (Gulf Cooperation Council). Kromě témat týkajících se bezpečnostní situace v regionu, jmenovitě konfliktu v Jemenu, hrozby Íránu a podpory Palestiny, se šestice států věnovala ekonomické spolupráci a vzájemné jednotě. Právě ta se ukázala být jednou z hlavních a trvajících překážek větší integrace GCC.

Na summit, kde se každoročně setkávají nejvyšší představitelé Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů (SAE), Ománu, Bahrajnu, Kuvajtu a Kataru, nedorazil právě katarský emír Tamím ibn Hamad Al-Sání. Namísto toho katarskou delegaci v saúdském hlavním městě zastupoval ministr zahraničních věcí Soltan bin Saad Al-Muraikhi.

V reakci se bahrajnský ministr zahraničí šajch Chálid bin Ahmad Chalífa nechal slyšet, že „katarský emír měl přijmout férové požadavky [bojkotujících států, viz níže] a zúčastnit se summitu.“ Načež katarské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Doha „může činit vlastní rozhodnutí, a navíc se účastnil kuvajtského summitu [loňský summit GCC 2017], zatímco lídři bojkotujících zemí nikoliv.“ Bahrajn tehdy zastupoval místopředseda vlády a Saúdskou Arábii ministr zahraničí, tedy nikdo z královské rodiny.

Saúdská Arábie spolu se SAE, Egyptem a Bahrajnem totiž v první polovině roku 2017 přerušila ekonomické, politické a diplomatické vztahy s Katarem, který viní z podpory terorismu. Kataru byla vyhlášena de facto námořní, vzdušná i pozemní blokáda.

Doha však podporu terorismu dosud odmítá, stejně jako nepřistoupili na podmínky stanovené skupinou bojkotujících zemí. Ty požadují například ukončení televizní stanice Al-Džazíra (Al Jazeera), přerušení výstavby turecké vojenské základny v Kataru či „snížení“ diplomatických a vojenských vztahů s Íránem.

Zásluhy na podpoře terorismu se však Kataru dají těžko upřít. Doha má bohatou historickou zkušenost s finanční podporou teroristických skupin jako Hamás, Tálibán, Al Káida a Fronta an Nusra, či s ukrýváním samotných příslušníků teroristických organizací.


Summit GCC je poznamenán katarskou krizí.

Katar v posledních dnech navíc oznámil, že k lednu 2019 odejde z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Oficiálním důvodem je zájem o zvýšení produkce a vývozu zemního plynu, kterak je Katar již dnes největším světovým vývozcem zkapalněného zemního plynu (LNG). O plynové pole South Pars, ze kterého Katar čerpá, se mimo jiné dělí s Íránem. Odchodem a oslabením, ačkoliv malým, ropného kartelu se Doha snaží demonstrovat svoji nezávislost na Saúdské Arábii a dalších zemí Perského zálivu v rámci probíhající krize.

Jednotu regionu a hlubší integraci GCC však nezatěžují pouze spory s Katarem. Kuvajt má dlouhodobé spory se Saúdskou Arábií ohledně kontroly sdílených „neutrálních“ ropných polí. Ideální nejsou ani vztahy Ománu a SAE ovlivněné zapojením Abú Zabí do jemenského konfliktu.

Saúdská Arábie spolu se SAE navíc v loňském roce založily novou Radu se zaměřením na vojenskou a ekonomickou spolupráci (oddělenou od GCC). Právě zahraničně-politické směřování Saúdské Arábie a SAE je často terčem kritiky zbylých států Zálivu.


Reportáž stanice Al-Džazíra o dalším osudu rady GCC

Ostatně samotný letošní summit GCC se konal i díky tlaku Západu, zvláště pak Spojených států, pro které je region důležitý nejen jako „rival“ rostoucímu vlivu Íránu. Od počátku blokády se Spojené státy postavily do role mediátora, kterak samotná Doha je pro Washington strategicky důležitým spojencem. Katarská základna al-Udeid je největší vojenské zařízení užívané Spojenými státy na Blízkém východě. Kromě toho, že je na základně přítomno několik tisíc amerických jednotek, je v plánu rozšíření základny a Katar usiluje o permanentní přítomnost Spojených států na této základně.

V tomto kontextu Washington tlačí na vojenskou a bezpečnostní spolupráci členských států GCC. Již loni byl za podpory amerického prezidenta Trumpa oznámen plán na vytvoření Blízkovýchodní strategické aliance (MESA), která by měla sjednotit státy GCC, Egypt a Jordánsko po vzoru Severoatlantické aliance. Potenciální „arabské NATO“ si klade za cíl být vojenskou aliancí zaměřující se na boj proti terorismu a vyvažovat hrozbu Íránu. Přesto dosud nedošlo, i kvůli „katarské krizi“, k podstatnému pokroku v založení MESA.

Ačkoliv úvodní slova saúdského krále Salmána stejně jako závěrečné komuniké summitu zdůrazňuje potřebu jednoty států GCC nutnou pro zajištění bezpečnosti a stability regionu, k vyřešení vzájemných sporů v blízké době pravděpodobně nedojde.

Zdroje: Reuters, MEPC, The Guardian, Al Jazeera

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Krize v Perském zálivu - Saúdská Arábie proti Kataru

Tento týden se na Blízkém východě nesl ve znamení diplomatické ofenzívy arabských zemí proti Kataru. ...

Katarská krize a dvojkolejnost americké zahraniční politiky

Krize v Perském zálivu uzavírá svůj druhý týden. Katar se nachází pod blokádou svých sousedů Saúdské ...

Krize v Perském zálivu: 13 požadavků pro Katar

Kuvajt, který je mediátorem v mezi Katarem a Saúdskou Arábií, Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty ...

Eurofighter, F-15 a Rafale: Katar si kupuje přízeň Západu

Malá, ale velmi vlivná a bohatá ropná země Blízkého východu, Katar, se rozhodla provozovat hned tři ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

  • Tesil
    23:07 12.12.2018

    Katar má také velmi výkonnou zpravodajskou službu, jež má kontakty i mezi těmi nejkontroverznějšími uskupeními a režimy. Pro Česko je zajímavá tím, že měla např. důležitý podíl na tom, že se podařilo dostat domů dvě české dívky unesené před pár lety v Pákistánu. A Katar disponuje ještě jedním velmi vlivným nástrojem, který pije krev jiným (nejen) muslimským zemím – je jím televizní stanice Al-Džazíra.

    • danny
      11:31 13.12.2018

      Jedním ze základních požadavků Saudů je, aby Katar okamžitě zavřel Al-Džazíru, tedy kromě ukončení jakékoli komunikace s Turky a Iránem. Pak že budou zase kamarádi.

  • PavolR
    10:56 12.12.2018

    Katar hrá na toľko strán, že si nie som istý, nakoľko má zmysel integrovať ho do akejkoľvek lokálnej organizácie. Nepokúša sa teraz tým zvýšením ťažby zo spoločného katarsko-iránskeho poľa vlastne obchádzať sankcie voči Iránu (ktorému by dohodnutú časť profitu nejako posunúl)?

    • cernakus
      13:09 12.12.2018

      To těžko. Prvně žádné sankce z OSN nejsou v platnosti a za druhé, pokud by takto Katar obcházel americké válečné činy proti Íránu, tak by s ním Trump poměrně tvrdě zatočil. Podporu všech arabských států Perského zálivu by takovému (zlo)činu zjevně měl.

      • PavolR
        13:41 12.12.2018

        Nie však podporu Turecka, ktoré je pre USA dôležité v iných oblastiach a Turecko to neváha využívať. Aj v poslednej roztržke medzi Tureckom a SA USA podporili Turecko - hoci tak, aby nepotopili ani SA.
        Kataru sa proste tá hra na všetky strany zatiaľ vcelku vypláca.

        • danny
          15:09 12.12.2018

          Musím říct, že si za poslední tři roky Katar získal můj respekt. Mají koule pouštět se na ostří nože, ale přitom na rozdíl od ostatních hráčů v regionu jednají velmi racionálně a mají to skvěle vybalancované.

        • otecko
          10:40 13.12.2018

          V tom regionu je někdo, kdo hraje fér?? Kdo, prosím? Notabene když chce učit morálku SA či SAE nebo Bahjran, je to k smíchu...ať se ty státy nazývají jakkoliv, jsou to kmenové spory.