ROZHOVOR: Kandidát na funkci prezidenta Michal Horáček o armádě a bezpečnosti
-
25. 7. 2017
-
70 komentářů
-
Hana Zelená, Jan Grohmann
Kandidát na funkci prezidenta Michal Horáček byl v sobotu 8. července jedinou známou osobností, která připomněla tříleté smutné výročí sebevražedného útoku u základny v afghánském Bagrámu, jehož následkům podlehlo i pět českých vojáků David Beneš, Ivo Klusák, Jaroslav Lieskovan, Libor Ligač a Jan Šenkýř. Na pietu připomínající tragické následky s fotografií kamínku z místa útoku reagovalo souhlasnými "lajky" téměř 2000 uživatelů sociální sítě z řad veřejnosti.
AN: Pane Horáčku, kde a od koho jste kamínek z místa útoku získal? A proč je podle vás důležité připomínat padlé tak, jak jste to nedávno učinil u výročí Operace Anthropoid a nyní v případě úmrtí novodobých veteránů?
MH: Obyčejný kamínek, a přece tak neobyčejný... Dal mi ho jeden z těch, kteří si ještě umí vážit absolutního závazku, přijímaného vojáky. Petr Něnička se jmenuje a ve Vlkoši u Kyjova zřídil instituci Military muzeum generála Sergěje Jana Ingra, která boj a nejednou i smrt našich lidí ve zbrani připomíná.
Řekl mi tenkrát: "Chraň vás Bůh, abyste tenhle kamínek z Bagramu někdy ztratil. Má velkej příběh; ve službě tam padlo pět našich kluků. Jste známej člověk, a tak máte i odpovědnost. Připomínejte Klusáka, Šenkýře, Ligače, Beneše a Lieskovana i všechny další veterány."
Slíbil jsem. Kamínek neztratím, na české hrdiny ve zbrani budu vždycky upozorňovat. A přít se s každým, kdo jim nadává do žoldáků.
Máme jako společnost velký dluh. Tolik závidím, když v cizině, třeba v USA, vidím někde na autobusové zastávce důstojníka v uniformě a kluky, jinak rozjívené puberťáky, kteří mu jdou stisknout ruku. Někdy mlčky, jindy se slovem: "Děkuju".
Chci, abychom takový respekt cítili i my. To je ten základ, bez něhož svou armádu jako sebevědomou a akceschopnou sílu nikdy nevystavíme.
Nevím, jestli se příští rok stanu prezidentem, tedy vrchním velitelem českých ozbrojených sil. V každém případě však ve veřejném prostoru chci a budu k respektu vůči našim mužům a ženám v uniformě energicky přispívat. Vím, že i tady máme na víc.
AN: V muzeu ve Vlkoši jsou i další expozice: Začíná oddílem našich legionářů z první světové války, o jejichž zásluhy se opíral Tomáš Garrigue Masaryk při obnově naší státnosti. V seriálu České století si postava našeho prvního prezidenta bere pero a začíná sepisovat náležitosti k založení nové republiky se slovy: "Paragraf jedna: Vojsko". Z první přísahy československých voják v roce 1914 (Roty nazdar) skutečně vyplývá, že už na začátku první světové války doufali v uspořádání republiky a přísaha vojáků v legiích v Rusku označila Masaryka za "vůdce zahraničního revolučního hnutí". Cítíte pane Horáčku kontinuitu vojska a prezidentského úřadu, na který kandidujete, i v těchto historických souvislostech? A pokud ano, co pro vás tento odkaz znamená?
MH: Masaryk si byl nejen vědom nutnosti obrany, ale ve svých projevech (pozn. redakce: Masarykovy projevy a řeči za války 1919) přesně rozlišoval útočníka a napadeného, tvrdil: "Obrana jest vždy nutná a mravně nutná. Obrana jest organicky nutná. Obrana jest něco jiného než agrese. Jestliže Němci bojují a my bojujeme, jest veliký rozdíl v motivech. Ten, kdo napadá a ten, kdo se brání, to jsou dva různí lidé. Bojuje se stejným způsobem, muskulární - abych tak řekl - výkon jest stejný, ale agrese, útok je mravně něco docela jiného než obrana. Já tvrdím, že jest nemravné nebrániti se." Naprosto se s tímto nadčasovým pojetím obrany ztotožňuji.
AN: Větší část veřejnosti jisté chápe nutnost obrany na vlastním území, z reakcí u vašeho vyjádření k 75. výročí Operace Anthropoid to ostatně vyplývalo. Na dva tisíce lidí se připojilo i k vaší pietní vzpomínce na padlé vojáky v Afghánistánu. Přesto se ale pod ní objevily výhrady oponentů, podle nichž se prý konfliktů na vzdálených místech nemáme účastnit. Teď jste se pochvalně vyjádřil o plnění spojeneckých závazků stran rozhodnutí vyslat naše vojáky do Pobaltí. Proč považujete naši účast na misích či vojenských cvičeních ve vzdálených místech světa za žádoucí?
MH: Máme-li být spolehlivými partnery svým spojencům - a nic jiného nepředpokládám - účastníme se společných misí kdekoli. Nepodílíme se na nějakém "dobývání". Naši vojáci v Afghánistánu přispívají hlavně k bezpečí místních obyvatel. Těší mě zprávy, že v empatii a porozumění jsou v tom sakra dobří. Lepší než mnozí jiní. A Pobaltí? To není nic vzdáleného. Je to náš evropský prostor, k jehož bezpečí musíme přispívat.
AN: Finanční příspěvek stávající ani minulé vlády vůči Alianci dosud nedodržely. V současné době jsou pod tlakem loni zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa přetřásány i další aspekty smlouvy, článek 3 uvádí, že se budou "...smluvní strany jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku". Přesto, že máme profesionální armádu, z našeho právního řádu nikdy nezmizela branná povinnost, před časem byla dokonce uzákoněna i pro ženy. Myslíte, že si je veřejnost dostatečně vědoma, že prakticky každý dospělý občan by měl v případě ohrožení státu povinnost nějakou formou přispět k jeho obraně?
MH: Dnes už se opravdu jedná, jak říkáte, o „každého dospělého občana", tedy i o ženy. Válečné konflikty budoucnosti budou nepochybně sofistikovanější než v dobách zákopových válek a útoků na bodáky. Nároky kladené na vojáky vyžadují stále intenzivnější a náročnější výcvik a je logické, že základ armády tvoří profesionálové. Tím více však malá profesionální armáda potřebuje dostatečně velké zálohy. To ovšem neznamená, že bychom neměli mít na zřeteli to, co nejen bývalo, ale vždycky i bude důležité: zejména kvalitní civilní obrana, kompetence v záchranářství obecně a v první pomoci zejména.
Vím, že ministerstvo obrany připravilo program POKOS, v jehož rámci armáda spolupracuje s učiteli základních a středních škol: Žákům a studentům připravuje jak přednášky na širší témata, tak hlavně seznámení s vypracovanými postupy, jak se v případě ozbrojeného konfliktu chovat. Především v oblasti krizové připravenosti by takové programy měly být standardní součástí vzdělávání. Budou však i konflikty neozbrojené, zejména „hybridní", zasahující kyberprostor. Tam půjde nejen o boj s dezinformacemi, ale i o to, abychom uměli čelit útokům na klíčová centra, jež může útok vyřadit ze hry stejně rázně jako třeba bombardování. Každopádně například problematika informační gramotnosti je něco, co musíme zásadně zvýšit, i když aktuální nebezpečí nemusí být viditelné.
AN: Ve svém programovém prohlášení píšete, že nikdo veřejnosti nevysvětluje, nač máme armádu. V minulosti jsme slyšeli pouze vysvětlováni za použití samoúčelných vzletných frází. Případně si ministerstvo obrany ulehčovala práci tím, že každou armádní akvizici označilo jako nutnou pro boj s povodněmi. Došlo to tak do absurdních rozměrů, že i Pandury byly označeny jako nutné pro boj s povodněmi. Otázka zní: "Jak chcete srozumitelně, jasně a přirozeným jazykem vysvětlovat široké veřejnosti nutnost financovat kvalitní a početné ozbrojené síly?"
MH: Máte úplnou pravdu, musíme začít od úplných základů. A ty jsou vlastně prosté. Je nutné jasně říci, že obrana státu je nejen zákonnou, ale současně i mravní povinností. Vždyť armáda definuje suverenitu státu. Obranyschopnost je nejen jednou ze základních podob zajištění životních zájmů státu a základní službou, kterou občané od svého státu očekávají – ten vztah musí být vzájemný. Armáda by se měla oprávněně spoléhat na to, že občané jsou ochotni svůj stát bránit; podpora armády je tím minimem, jak tu ochotu mohou projevovat.
AN: V poslední době se vede intezivní diskuze o tom, co je "český zájem." Jak vy definujete "český zájem"?
MH: Jedním z dokumentů, které český zájem definují, je Bezpečnostní strategie ČR. Pojmenovává mnohé z toho, co je pro naše směřování podstatné: zejména přesně charakterizuje, kdo jsou a kdo nejsou naši spojenci. A naše spojenectví zdůvodňuje. Po mém soudu je to dobrý dokument, srozumitelný a nedvojznačný. Tím spíše mě pak zneklidňuje, do jaké míry jsou někteří z našich nejvýše postavených politiků schopni toto naše směřování relativizovat a někdy přímo podrývat. Obávám se, že důstojníci naší Armády musí být rozčarovaní ještě víc – už proto, že nepochybně ještě šíře a hlouběji než já si jako profesionálové uvědomují rizika, která to přináší. Včetně nikoli nemyslitelného rizika ohrožení samotné existence našeho státu.
V této souvislosti chci ovšem prohlásit, že bezpečnostní hlediska jsou sice významnou, ale ne jedinou oblastí, v níž je nutné „český zájem" definovat. Patří k nim i zájmy kulturní, hospodářské, lidskoprávní, vzdělávací, obecně politické a mnohé další. Práce na pojmenování českého zájmu a posléze i českého úkolu je jedním z klíčových zadání, které bych si chtěl jako prezident vytyčit. Samozřejmě že něco takového je v demokratickém prostředí možné dosáhnout jen poté, co si občané ten zájem a ten úkol svobodně vyjednají ve veřejném prostoru – iniciovat takovou diskusi a vést ji k praktickým krokům ovšem chci.
AN: Píšete, že zahraniční politika musí být důvěryhodná a srozumitelná. Přitom problémem české zahraniční politiky její trojakost, kdy svou "zahraniční politiku" dělá prezident, premiér a ministr zahraničí. Budete ochoten se v budoucnu podvolit politice ministra zahraničí, i když s ní nebudete souhlasit? A to z důvodu zachování srozumitelnosti české zahraniční politiky?
MH: Prostá otázka, obtížná odpověď. V Ústavě stojí psáno, že je to prezident, kdo „sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy". Je tedy do procesu připuštěn jako nepominutelný aktér. Ale čím je jeho role limitována a pravomoce omezeny? Sleduji, jak o míře takového omezení – potažmo o dělbě tvorby české zahraniční politiky mezi prezidenta a přinejmenším premiéra – mezi sebou diskutují i ústavní právníci. A protože jasno není, nelze se divit, že ani odpověď nemůže být jednoznačná. Za sebe mohu říci jen jedno: bude-li se česká zahraniční politika opírat o Bezpečnostní strategii ČR, mohou být případné spory s vládou jen sémantického, nikoli zásadního rázu. A na sémantice se dohodneme, na to jsem vcelku kompetentní. Rozhodně nebude hrozit, že bych zmíněné strategické východisko problematizoval nebo ohrožoval, jako k tomu podle mě dva poslední čeští prezidenti mívali blízko.
AN: Jedním z problémů dnešní společnosti je rozpad tzv, společenské smlouvy, tedy paktu mezi elitami a většinovou společnosti. Většinová společnost jednoduše cítí, že elity jsou od reálného stavu věcí odtržené a nežijí problémy "normálních" lidí, kterým jde především o vlastní dlouhodobě udržitelnou dobrou životní úroveň, bezpečnost a spravedlnost. Důsledkem může být konec současného společenského uspořádání a vznik nového. Otázka tedy zní: "Je pro vás důležitější pragmatismus nebo ideály? Tedy - Jste pro dobré ekonomické vztahy s Ruskem a Čínou, nebo dodržování lidských práv v těchto zemích, a to i za cenu zhoršení hospodářských vztahů s těmito zeměmi?"
MH: Pro mě jsou dnes, v předvečer mých pětašedesátých narozenin, ideály stejně důležité jako byly v době četby mých prvních knížek. Víc než to – jsou nejdůležitější. A nehodlám na tom nic měnit. A víte proč? Protože ideál předcházející pragmatismu prostě funguje. Všechno, co se mi v životě povedlo, bylo postavené na ideálu. A přestože si mnozí zjevně myslí, že idealista je totéž co hlupák, mýlí se. Nespočetkrát jsem si to ověřil při svých uměleckých projektech. I při tom politickém – když jsme zakládali iniciativu Most, která měla dostat za jeden stůl disidenty a premiéra komunistické vlády, slyšel jsem to den co den: idealisté, snílci, dokonce „naivní hoši". A přece se stalo, že jednoho dne Havel a Adamec za jednací stůl usedli a že revoluce, která mohla být krvavá, byla později nazvána sametovou.
A ptáte-li se na hodnotu lidských práv, tak ano, je to ideál. A právě proto bychom mu měli nejen věřit, ale i zápasit o jeho naplnění. Cena, kterou zmiňujete a kterou bychom za to případně zaplatili, je cena, kterou je nutné zaplatit. Bez váhání.
AN: Ve svém programovém prohlášení píšete, že je třeba zachovat "ideály humanity a svobody." Na druhou stranu v Africe a Středním východě probíhají bouřlivé klimatické změny, díky kterým se na pochod mohou dát miliony nebo desítky milionů lidí. Zaznívají hlasy, že jedinou cestou, jak migraci zastavit je násilí. Byl byste ochoten použít "násilí" k zastavení uprchlíků?
MH: Ne. Ostatně, nezastavilo by je to. Skutečné, smysluplné řešení musí být uplatněno tam, kde problém vzniká. Tedy třeba v té Africe, jmenovitě v Etiopii, Eritrei, Čadu, Nigeru a dalších zemích, kde se život stává pro mnohé doslova nesnesitelným (z vlastní zkušenosti vím, co znamenají sucha v severní Keni). Musíme přispět k tomu, aby se stal snesitelným, aby se ti lidé se svými dětmi po statisících a milionech nevydávali na cestu ze svých domovů někam jinam. I tady nám dobře poslouží idealismus, ale řečeno pragmaticky: máme na to lidské, materiální i technické zdroje. Musíme najít srdce, rozum a v každém případě vůli je vynaložit. Jen tak můžeme předejít společné tragedii. Jako idealista věřím, že společně s dalšími idealisty, kterým patří svět, to dokážeme.
AN: Před časem jste ale část migrace přirovnal k fenoménu zlaté horečky, kdy se vydali na cestu i lidé s vidinou snadného zbohatnutí a učinili tak na popud lživých informací a obchodníků s nadějí, kteří z chudoby a marné naděje profitovali. Nebylo by záhodno proti těmto zakročit? Plzeňský biskup monsignor Tomáš Holub a současně bývalý armádní kaplan v jednom z rozhovorů kritizoval, že se bráníme buď šmahem, nebo vůbec ne a bojíme se chránit to, co tvoří identitu Evropy. Podle jeho názoru je třeba hranice schengenského prostoru chránit už v předpolí.
MH: Jo, otec Tomáš... Živě si na něj vzpomínám, když nám jako vojenský kaplan přednášel na Fakultě humanitních studií. O životě vojáků na misích... Fascinující zkušenost. Moc si ho vážím.
Co se týká těch pašeráků lidí: mají z migrace neskutečný byznys. Zakročit proti nim je ale víc než obtížné. Znamenalo by to totiž ozbrojenou akci na území cizích států. A tam – v Iráku, v Libyi a jinde - si Západ hodně spálil prsty. Jak bychom dokázali efektivně zasáhnout proti pašerákům, jejich hlavouni sídlí někde na předměstí Káhiry? A jak spolupracovat třeba s autoritami v současné Libyi, kde jedna relativně akceptovatelná vláda ovládá jen část území a dokonce jen část pobřeží? Je to obrovský problém a bohužel jeho řešení nenabídnu, protože na něj nepřišli ani lidé mnohem informovanější než já. Jinak ovšem ano: hranice schengenského prostoru musíme střežit už na jeho vnější hranici. Snad dokážeme přijít nikoli na to, že se to musí uskutečnit, ale taky jak uskutečnit. A udělat to rychle, protože migrační tlak na Středozemní moře neopadá, ale je tomu naopak.
AN: Prezident je i vrchním velitelem ozbrojených sil a z titulu své funkce povyšuje a jmenuje generály. Příslušníci ozbrojených složek nemohou být součástí politické kampaně. Jak moc je pro vás obtížné získat povědomí o potřebách obrany země?
MH: Obtížné to je. Potřebuji se dozvědět, co nejvíce a co nejkvalitnějších informací. Snad neprozradím příliš, řeknu-li, že mnozí důstojníci mi v tom vycházejí vstříc, samozřejmě neformálně. Moc si toho cením a jsem za to vděčný.
AN: Dle branného zákona po vyhlášení válečného stavu prezident na návrh vlády nařizuje mobilizaci ozbrojených sil. Toto téma je téměř osmdesát let bolavou stránkou naší historie a pošramoceného sebevědomí národa. Pokud byste to byl vy, kdo se ujme úřadu prezidenta, máte v tomto ohledu jasno?
MH: Podle mých informací se jeví, že v současné době by efektivní mobilizace, a zejména výstroj a vůbec výbava mobilizovaných, byla hodně problematická. I tato otázka musí být proto nastolena a odpověď energicky vypracována. Podobně jako v ostatních sférách našeho života tu máme dluhy, které musíme začít splácet.
Související články
Branná povinnost se nemění: Mýty o přísaze a odvodech
Vláda minulý měsíc schválila a předala parlamentu dva zákony z oblasti branné legislativy: Novelu ...
-
04.05.2015
-
52 komentářů
-
Mgr. Hana Zelená
Provokatéři zakládají ohně, z nichž obviňují státníky
Napůl cesty k občanské válce: I tak by se dal shrnout smysl vyjádření, který rádoby dojemně ...
-
07.05.2015
-
158 komentářů
-
Mgr. Hana Zelená
ROZHOVOR: Josef Klíma - autor Hymny pěšáků
Již řadu měsíců koluje internetem píseň Hymna pěšáků, která se stala oficiální hymnou 7. ...
-
02.06.2015
-
8 komentářů
-
Jan Grohmann
NÁZOR: Naše bezpečnost není samozřejmost ve dvou různých výstupech
Před dvěma dny proběhla 2. národní konference organizovaná Jagellem 2000 s názvem Naše bezpečnost ...
-
29.05.2015
-
72 komentářů
-
František Šulc
Normalne me tohle politicke tlachani na AN nechava chladnym, ale tohle me nadzvedlo. Takze to Luky: "Vojáci ho mají rádi a to je dobře. Určitě raději než valchaře" Budte tak ...Zobrazit celý příspěvek
Normalne me tohle politicke tlachani na AN nechava chladnym, ale tohle me nadzvedlo.
Takze to Luky:
"Vojáci ho mají rádi a to je dobře. Určitě raději než valchaře"
Budte tak hodny, a mluvte za sebe a pouze za sebe, urcite ne za vojaky. Ja, a rozhodne nejen ja, mam s tim panem, ktery aktualne zastava urad Prezidenta CR, velky problem. Takze opatrne, ano.Skrýt celý příspěvekTesile, ukazujete se tu leda vy. Teď nereaguji jako spoluautor článku: Psát o drzosti a upírat úctu padlým, je sprosťárna. To vám říkám jako přímý potomek legionáře. A klidně ...Zobrazit celý příspěvek
Tesile, ukazujete se tu leda vy.
Teď nereaguji jako spoluautor článku: Psát o drzosti a upírat úctu padlým, je sprosťárna. To vám říkám jako přímý potomek legionáře.
A klidně budu do budoucna srovnávat všechny mrtvé v uniformě armády naší země. Z jakékoli doby.Skrýt celý příspěvekDobrej rozhovor. Fakt nechápu, že někomu může vadit, že si Horáček vzpomněl na padlé vojáky. Tohle přesně by měli politici dělat. A že je před volbama je úplně jedno, to patří k ...Zobrazit celý příspěvek
Dobrej rozhovor. Fakt nechápu, že někomu může vadit, že si Horáček vzpomněl na padlé vojáky. Tohle přesně by měli politici dělat. A že je před volbama je úplně jedno, to patří k práci politika (ostatně teď z volení několik let nevyjdem). Mohl udělat spoustu jinejch věcí, ukazovat se někde jinde, rozdávat koblihy, sbírat podpisy na náměstích, ale on se rozhodl upozornit na tohle. Já ho nejspíš volit nebudu, ale tohle neudělal špatně a je dobře, že na to pan Grohmann a paní Zelená upozornili. Díky.Skrýt celý příspěvek
Tesile...pani vi moc dobre. Zatim co vy jste nepredvedl nic...ani konstruktivni kritiku naziru jineho, ani argument do debaty. Jen takove to ceske...ja nic neudelal, neudelam, ale ...Zobrazit celý příspěvek
Tesile...pani vi moc dobre. Zatim co vy jste nepredvedl nic...ani konstruktivni kritiku naziru jineho, ani argument do debaty. Jen takove to ceske...ja nic neudelal, neudelam, ale jsem chytrejsi...
Pekny den.Skrýt celý příspěvekTF-HU Ale vždyť to panu prezidentovi s mašinkvérem sekne, rozený ...Zobrazit celý příspěvek
TF-HU
Ale vždyť to panu prezidentovi s mašinkvérem sekne, rozený "marksmen":
https://www.novinky.cz/domaci/...
"Střelbu z útočné pušky Bren si vyzkoušel v pátek dopoledne prezident Miloš Zeman na vojenské střelnici ve Vršovicích u Loun. Jednou ranou zasáhl terč s obrysy figury zhruba doprostřed.
„Kam jsem to trefil?“ ptal se po svém výstřelu. „Je to někam do oblasti břicha pod žebry, solidní zásah,“ komentovali vojáci prezidentovu trefu."
Vojáci ho mají rádi a to je dobře. Určitě raději než valchaře.Skrýt celý příspěvekClanek jsem si precetl, rozhovor to neni zly, nazory jake jsou. Ocekaval bych, ze se v diskuzi bude resit co rekl...tvrdi, ne kdo to tvrdi, proc a co ho k tomu vede. Evidentne tu ...Zobrazit celý příspěvek
Clanek jsem si precetl, rozhovor to neni zly, nazory jake jsou. Ocekaval bych, ze se v diskuzi bude resit co rekl...tvrdi, ne kdo to tvrdi, proc a co ho k tomu vede. Evidentne tu nikoho nezajima obsah, ale forma...Skrýt celý příspěvek
flanker.jirka
Nekdy souvislosti unikaji panu Horackovi, jindy Stropnickemu...casto samotnemu prezidentu, potazmo kazdemu civilovi a v neposledni rade i vam. Nic neobvykleho.flanker.jirka
Nekdy souvislosti unikaji panu Horackovi, jindy Stropnickemu...casto samotnemu prezidentu, potazmo kazdemu civilovi a v neposledni rade i vam. Nic neobvykleho.Cejkis...fakt?? Copak kandidat si je nemuze pripomenout? A kdyz to udela...je to hned spatne, proc? Vy asi spise ocenite toho, ktery si na veterany, padle nevzpomene, ze? V dnesnim ...Zobrazit celý příspěvek
Cejkis...fakt?? Copak kandidat si je nemuze pripomenout? A kdyz to udela...je to hned spatne, proc? Vy asi spise ocenite toho, ktery si na veterany, padle nevzpomene, ze? V dnesnim Cechovi aby clovek optimismus a viru hledal, samej vseznal, skeptik a troll...Skrýt celý příspěvek
GAVL Obavam se, ze ostatnim kandidatum jsou tato temata ukradena. Zeman nevede kampan, v krajich vsak haji zajmy Lukoilu. Tomio...zna jen migraci, ploty a zdi. Takze pan Horacek ...Zobrazit celý příspěvek
GAVL
Obavam se, ze ostatnim kandidatum jsou tato temata ukradena. Zeman nevede kampan, v krajich vsak haji zajmy Lukoilu. Tomio...zna jen migraci, ploty a zdi. Takze pan Horacek si nejenze vzpomnel, ale zajima se. Je to spatne? Proc?Skrýt celý příspěvekLuky To si ty pani dost pletete, ta co tam pracovala, dnes pise jakesi hlody na armywebu. Ja jsem volic Zemana...ale ten pan dnes lze a placa nesmysly. Stydim se za nej. To o ...Zobrazit celý příspěvek
Luky
To si ty pani dost pletete, ta co tam pracovala, dnes pise jakesi hlody na armywebu. Ja jsem volic Zemana...ale ten pan dnes lze a placa nesmysly. Stydim se za nej. To o pusce fakt rikal...vypadal by asi jako Chovanec.Skrýt celý příspěvekČerným dnem bych spíše označil 15.3 1939 a to nejen pro naší armádu.
Je docela drzost srovnávat veterány,kteří bojovali za tento stát a těmi novodobými.Černým dnem bych spíše označil 15.3 1939 a to nejen pro naší armádu.
Je docela drzost srovnávat veterány,kteří bojovali za tento stát a těmi novodobými.Luky , madame není oslovení, jsem paní. A nikdy jsem nebyla zaměstnankyně MO, vy lháři. V co doufám, to vám může být jedno: Jeden člověk, jede hlas: A komu ho dám je moje moje ...Zobrazit celý příspěvek
Luky , madame není oslovení, jsem paní. A nikdy jsem nebyla zaměstnankyně MO, vy lháři.
V co doufám, to vám může být jedno: Jeden člověk, jede hlas: A komu ho dám je moje moje věc.
Pan Grohmann je šéfredaktorem a vydavatelem magazínu, kde vám v diskusi dovoluje psát.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...