Krize v Perském zálivu - Saúdská Arábie proti Kataru

Vojáci pozemních sil Kataru. / AFP

Tento týden se na Blízkém východě nesl ve znamení diplomatické ofenzívy arabských zemí proti Kataru. V pondělí s Katarem přerušila styky Saúdská Arábie, ke které se v rychlém sledu přidaly Spojené arabské emiráty, Egypt, Bahrajn, Jemen a Maledivy. Do dnešního dne tzv. Saúdskou koalici rozšířila ještě (neuznaná) lybijská vláda sídlící v Baydě na východě země, Mauricius, Mauritánie a Senegal. Úroveň svého zastoupení pak snížily Jordánsko a Džibuti.

Rozsah přijatých opatření

Současná krize nespočívá pouze v přerušení či omezení diplomatických styků - saúdské, bahrajnské a emirátské aerolinky mají zákaz vstupu do katarského vzdušného prostoru. To samé platí pro katarské letecké společnosti. Byly také uzavřeny hranice, což znamená de facto blokádu Kataru. 

Katarští diplomaté museli do 48 hodin opustit zemi svého působení a katarští občané ve všech dotčených státech mají 14 dní na návrat do Kataru. Ve Spojených arabských emirátech (SAE) a Bahrajnu bylo zakázáno podporovat Katar na internetu. Tento kyberzločin může být v SAE trestán až 15 lety vězení a pokutou 136 000 dolarů. V Bahrajnu hrozí až 5 let odnětí svobody.

Uzavření pozemní hranice se Saúdskou Arábií vedlo v Kataru k panice a k vykupování supermarketů. V Kataru nabízené potraviny pochází až z 99 % ze zahraničí a země má podle odhadů nouzové zásoby jídla pouze na 3 dny. Situace je o to delikátnější, že k blokádě došlo v měsíci ramadánu, který je charakteristický vysokou konzumací jídla (po západu Slunce).

Problémy s dodávkami vody nabídnul vyřešit Írán . Letecká doprava pak funguje s  Tureckem . Hlavní problémy se očekávají ve stavebnictví závislém na námořním dovozu a finančním sektoru, odkud byly staženy zahraniční jistiny.

Důvody a zdůvodnění

Sankcionující arabské státy zdůvodňovaly své konání obviněním Katru z destabilizace regionu. To se mělo dít prostřednictvím katarské  podpory terorismu (finanční a zbrojní) a katarským vměšováním se do vnitřních záležitostí jiných států  podporou protistátních živlů (tato výtka zaznívá především ze strany Saúdské Arábie a Egypta).

Zemím Zálivu se nelíbí katarská otevřená a k Íránu vstřícná zahraniční politika, která je interpretována jako pootevírání dveří k interferenci do regionu. Na základě těchto výtek je požadováno ukončení katarských vztahů s Muslimským bratrstvem a Hamásem a také větší zdrženlivost či dokonce uzavření televize Al-Džazíra tak, aby nebyla nadále „hlásnou troubou teroristů“.

Dlouhodobé napětí eskalovalo údajné hackerské napadení katarské státní tiskové agentury, která vydala později dementovanou zprávu s výroky emíra, šejka Tamíma. Ten měl kritizovat nepřátelství vůči Íránu, vyjádřit sympatie Hamásu, Hizballáhu a Muslimskému bratrstvu, označit Saúdskou Arábii za podporovatele extrémní ideologie, jež napomáhá šíření terorismu, a předpovědět, že americký prezident Trump nevydrží v úřadu dlouho.

Jako další faktor, který vedl k izolaci Kataru, je uváděná návštěva amerického prezidenta Trumpa na Arabském poloostrově, který se silně postavil za Saúdskou Arábii a vyhranil se proti Íránu, což vyslalo signál podpory v jejím konání.

V neposlední řadě jednání Saúdské koalice podpořilo i propuštění katarských rukojmích držených v Iráku šíitskou milicí Kataib Hizballáh. Jejich propuštění bylo krom zaplacení výkupného (Katar připouští pouze finanční podporu úřadů zajišťujících vyjednávání) spojeno také s propuštěním několika desítek až stovek bojovníků z řad sunnitských extrémistů ze syrských vězení a jejich výměna za vězněné ozbrojence Hizballáhu.

Došlo také k výměně populace několika syrských vesnic. To vše pod patronací Íránu, který za skupinou Kataib Hizballáh stojí. Takovéto jednání je vnímáno jako nežádoucí hned ze dvou důvodů: Dochází jak k jednání s teroristy, tak ke sbližování s Íránem.


 Krize v Perském zálivu přehledně

Dlouhodobé příčiny

Pozadí současné situace lze hledat v Arabském jaru. Země Perského zálivu se totiž zásadně rozchází v jeho interpretaci a reakcích na ně. Katar se na rozdíl od dalších arabských zemí v regionu staví pozitivně ke změnám nepopulárních režimů. Poskytoval k tomu jak finance, tak mediální pokrytí prostřednictvím státní televize Al-Džazíra.

Podporuje také islamistické skupiny, které ostatní hráči vnímají jako hrozbu  - ostatní hráči tyto skupiny často označují za teroristické, což proti těmto skupinám usnadňuje represe. Jde namátkou o Muslimské bratrstvo, tuniskou stranu An-Nahda nebo palestinský Hamás. Tato situace zákonitě vyvolala stav, kdy ostatní státy Zálivu podporují opozici katarských favoritů a vzájemně se snaží své snahy podrývat.

Za ochlazením vztahů může být také zemní plyn. V dubnu Katar ukončil  12 roků dlouhý zákaz rozvoje největšího ložiska zemního plynu(LNG) na světě (Jižní Párs), o něž se dělí s Íránem. Katar vyhodnotil, že ačkoli se zdá být současný trh s LNG přesycen, pro budoucí konkurenceschopnost země je vhodné obnovit rozvoj.

Írán se s koncem sankcí taktéž rozhodl investovat do zvýšení těžby v Jižním Pársu a má v plánu do roka předstihnout katarskou produkci, která je největší na světě. Katar tvrdí, že jednání obou států není koordinované, avšak v budoucnosti má docházet ke vzájemnému sdílení informací. Pro země Zálivu to znamená jak pokles vlastního podílu na trhu a pokles výnosů, tak možnou koordinaci největších hráčů na trhu s LNG (Katar a Írán) a cenovou válku, s čímž nejsou spokojeny.

Neděje se tak poprvé

Přerušení vzájemných styků je jednou z nejvyšších příček na žebříčku nenásilných možností eskalace krize. Výše už stojí pouze exemplární nenásilný vojenský tlak, uzavření dopravy a komunikace mezi občany znepřátelených stran a uzavření či blokáda hranic. Až na vojenský tlak došlo v současné situaci k uplatnění všech těchto diplomatických nástrojů.

Objektivně řečeno, Katar se nachází na hranici ozbrojeného konfliktu. Není to však poprvé, co byly proti zemi ze strany ostatních členů Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC) použity diplomatické nátlakové prostředky.

V roce 2002 byl stažen saúdský velvyslanec na protest proti vysílání Al-Džazíry a zastupitelská mise byla bez vedení po dobu 5 let. V roce 2014 na osm měsíců  stáhly ze země velvyslance SAE, Bahrajn a Saúdská Arábie. Důvody byly dost podobné těm současným – katarské vměšování se do vnitřních záležitostí zemí.

Vadila jim jak katarská podpora Muslimského bratrstva, tak poskytování mediálního prostoru Jusúfu Karadávímu. Karadáví je egyptský islámský teolog, právník, kazatel a publicista. Své komentáře vysílá prostřednictvím pravidelného pořadu na televizní stanici al-Džazíra a předpokládá se, že jeho pořad sleduje cca 60 milionů lidí.

Implikace pro region

Katar je význačným hráčem v regionu a stále ještě největším vývozcem LNG na světě (v následujících měsících jej předstihne Austrálie). V zemi je také největší americká vojenská základna v regionu. Z dosavadních vyjádření USA , ale i Evropy a Turecka je zřejmé, že budou v konfliktu stát každý za svým spojencem - USA a EU za saúdským, Turecko za katarským spojencem.

Jelikož Katar odmítl přijmout odvetné kroky, dá se očekávat mediace Kuvajtu , který byl úspěšný v řešení podobného sporu před třemi lety, a postupné uvolňování napětí, které může trvat týdny až měsíce.

Výše popsané jednání všech zúčastněných je pochopitelné. Krize byla vyeskalována tak vysoko, že další přitvrzování by dospělo k vyhrůžkám zbraněmi, což by byl vzhledem k povaze situace krok zcela zbytečný. Nyní je na straně Kataru přijmout (byť jen deklaratorně) navrhovaná opatření Saúdské koalice, jelikož vzájemně nevýhodná situace přece jen více bolí Katar.

Na druhou stranu vyjádření Íránu vyznívají spíše jako posílení dosavadního partnerství s Katarem, což rozhodně nebylo cílem izolace. Je třeba mít na paměti, že jde o politickou a mocenskou hru, ve které, co se týče podpory terorismu, volá zloděj: „Chyťte zloděje!“

Nahlásit chybu v článku


Související články

Konflikt v Jemenu – krize a kontroverze americké podpory Saúdské Arábie

Americký prezident Donald Trump vykonal v minulém týdnu svou první zahraniční návštěvu. Volba ...

Seznam amerických zbraní pro Saúdskou Arábii

Saúdská Arábie během následující dekády plánuje nakoupit americké zbraně za 350 miliard dolarů - ...

Pro a proti amerických finančních sankcí proti Hizballáhu

Libanonské hnutí Hizballáh je mnohými označováno za teroristické. Tento pohled však neplatí ...

Jak proběhne válka Velké Británie a Španělska o Gibraltar?

Již několik století se Španělsko a Velká Británie sváří o necelých 7 km2 na jihu Iberského ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Adanedhel
    00:46 11.06.2017

    Podle mého OPEC, a z něho Saudi obzvlášť, potřebují nějaký trvalý vzestup cen ropy. Nejsnažší je vyvolat válku, Katar je malý, nemá moc podporovatelů, takže mně to přijde celkem ...Zobrazit celý příspěvek

    Podle mého OPEC, a z něho Saudi obzvlášť, potřebují nějaký trvalý vzestup cen ropy. Nejsnažší je vyvolat válku, Katar je malý, nemá moc podporovatelů, takže mně to přijde celkem logické a hodně bych se divil, když by to nakonec tak nedopadlo.Skrýt celý příspěvek

  • Kruan
    00:05 11.06.2017

    cejkis: To ti člověče asi dříve praskne cévka, než nastane tebou navrhované embargo. Ale stejně embarga a sankce nic neřeší, naopak toho embargovaného posílí. Bolševici si ...Zobrazit celý příspěvek

    cejkis: To ti člověče asi dříve praskne cévka, než nastane tebou navrhované embargo.

    Ale stejně embarga a sankce nic neřeší, naopak toho embargovaného posílí.

    Bolševici si užívají sankce za Krym třetím rokem a rublík jen vzkvétá, tak o co ti jde?

    Všem už je jasné že ten zlatý rublík už porazil ten odporně zadlužený U.S. dolar.

    Navrhuješ snad také obdobně posílit Saudy? Trochu kontraproduktivní ne?Skrýt celý příspěvek

  • cejkis
    21:37 10.06.2017

    Aktuální otázka pro politické nýmandy v ČR. Kdy vyhlásíme embargo na Saudy pro podporu terorismu ?

    Aktuální otázka pro politické nýmandy v ČR. Kdy vyhlásíme embargo na Saudy pro podporu terorismu ?

  • Laci
    13:18 10.06.2017

    Takováto náhlá a pro někoho překvapivá rozhodnutí Saudské Arábie teď budeme v příštích letech vídat častěji, od té doby, co USA a SA uskutečnily ten vojenský megakontrakt, který ...Zobrazit celý příspěvek

    Takováto náhlá a pro někoho překvapivá rozhodnutí Saudské Arábie teď budeme v příštích letech vídat častěji, od té doby, co USA a SA uskutečnily ten vojenský megakontrakt, který samozřejmě není pouze zbrojním obchodem mezi dvěma zeměmi, ale také dalekosáhlá strategická politická smlouva, směřující k určitému záměru.Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    12:30 10.06.2017

    kubo4747 Súhlasím ... ale maslo majú na hlave viacerí .. v rátane našich končín ... V Afganistane či Iráku sa podporujú nekriticky prozápadní policici (alebo aspoň tak sa ...Zobrazit celý příspěvek

    kubo4747

    Súhlasím ... ale maslo majú na hlave viacerí .. v rátane našich končín ...

    V Afganistane či Iráku sa podporujú nekriticky prozápadní policici (alebo aspoň tak sa tváriaci) ktorí sú často pre miestnych horší ako miestni islamisti ....

    A potom to dopadne tak ako v Afganistane ..... len čo sa znížila vojenská kapacita západu ... už sú islamisti späť ....Skrýt celý příspěvek

  • kubo4747
    10:53 10.06.2017

    No to je teda... Že práve Saudská Arábia s jej odporným wahábizmom niekoho obvinila z podpory terorizmu a vyhlásila embargo, pričom Saudi sú snáď najväčší podporovatelia terorizmu, ...Zobrazit celý příspěvek

    No to je teda... Že práve Saudská Arábia s jej odporným wahábizmom niekoho obvinila z podpory terorizmu a vyhlásila embargo, pričom Saudi sú snáď najväčší podporovatelia terorizmu, ak nerátam ešte Turecko.

    Ale ako sa hovorí "Zlodej kričí, chyťte zlodeja!"Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 2