Rumunská říční flotila: strážce Dunaje

6. 8. 2019
16 komentářů
Radek John

Říční loďstva si většinou neužijí tolik pozornosti jako námořní. Přesto odvádějí důležitou práci. Platí to i na Dunaji, nejdůležitějším říčním plavebním koridoru světa.

Na konci června jsme mohli sledovat zajímavé mezinárodní představení. Rumunské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bukurešť zblokovala transport ruské vojenské techniky do Srbska. Tanky a obrněné transportéry měly doplout do srbských přístavů na nákladních lodích po Dunaji. Rumunsko však přepravu techniky po řece nepovolilo. Moskva rychle označila zprávy o incidentu za lživé a prohlásila, že obrněná technika se do Srbska dostane vzduchem. Konflikt poukázal na význam rumunské říční válečné flotily, která nemá na Dunaji soupeře. Skládá se z osmi monitorů a dvanácti hlídkových člunů.

Monitor je menší válečná loď vybavená silnou hlavňovou výzbrojí. Tento typ lodí se jmenuje podle revolučního amerického plavidla USS Monitor z doby války Jihu proti Severu. Na řekách jsou monitory obvykle nejsilnější válečné lodě. Rumunské námořnictvo provozuje dva typy monitorů. Oba jsou domácí výroby. Ví se o nich jen málo. Údaje o jejich parametrech se v různých zdrojích navzájem liší, takže následující popis je třeba brát s rezervou.

Lascăr Catargiu třídy Mihail Kogălniceanu; větší foto / Forţele Navale Tulcea, CC BY-SA 3.0

Nejstarší na Dunaji

Výstavba starších plavidel menší, pětičlenné třídy Smârdan začala už v osmdesátých letech minulého století. Na délku mají pravděpodobně 50,7 metru a jejich výtlak je 370 tun. O něco modernější jsou tři plavidla třídy Mihail Kogălniceanu. Na délku měří 62 metrů a jejich výtlak je 550 tun. Hlavní výzbroj všech rumunských monitorů tvoří 100milimetrová tanková děla v otočných věžích. Třída Smârdan má jedno, třída Mihail Kogălniceanu dvě. Hlavní dělové věže doplňují další 30mililemtrové kanóny a kulomety.

Kromě toho mají rumunské monitory i odpalovací systémy pro protiletadlové rakety Strela sovětské provenience. Většina hlídkových člunů bude nejspíš patřit k dvaatřicetimetrovému typu VB 76. Jeho nejsilnější zbraň je 85milimetrový kanón. Doplňuje ho dvouhlavňový kulomet a dva minomety.

Rumunská říční flotila je nejstarší ze všech podobných ozbrojených složek na Dunaji. Vznikla už v roce 1860 společně s rumunským námořnictvem. Bukurešť má vydržování flotily říčních válečných lodí dobré důvody.

Rumunské hlídkové čluny; větší foto / Forţele Navale Tulcea, CC BY-SA 3.0

Strategická vodní cesta

Z celkem čtyřiapadesáti velkých přístavů na Dunaji je dvacet čtyři právě v Rumunsku. Dunaj není největší evropská řeka. Délkou i průtokem ho překonává Volha. Ze strategického hlediska je však nejvýznamnější. Z celkem 2857 kilometrů toku Dunaje je 2600 splavných – od jihoněmeckého Ulmu až po rumunskou Sulinu. Splavných je také třicet devět ze tří stovek malých i velkých dunajských přítoků. Umělé průplavy spojují Dunaj s Rýnem a Mohanem. Znamená to možnost plavby z velkých přístavů na břehu Atlantiku, Hamburku a Rotterdamu, až do Černého moře.

Dunaj protéká přes hlavní města čtyři evropských států: rakouskou Vídeň, slovenskou Bratislavu, maďarskou Budapešť a srbský Bělehrad. Teče přes území nebo tvoří hranice deseti států: Německa, Rakouska, Slovenska, Maďarska, Chorvatska, Srbska, Bulharska, Rumunska, Moldávie a Ukrajiny.

Jeho povodí zasahuje do dalších deseti zemí: Polska, Švýcarska, Itálie, Česka, Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Severní Makedonie a Albánie. Podle odborného časopisu Constanta Maritime University Annals vyložilo v roce 2009 na Rumunském konci Dunaje 2230 lodí celkem 2,19 milionu tun zboží. To je víc než třetina hmotnosti velké pyramidy v Gize.

Dunaj

Antické kořeny

Rumunsko má prastarou námořní tradici. Staví vlastní válečné lodě, což není na stát s dvaceti miliony obyvatel vůbec špatné. Rumunská admiralita a námořní akademie sídlí v Konstanci (rumunsky Constanța). Toto přístavní město založili řečtí kupci okolo roku 800 před naším letopočtem. Původně se jmenovalo Tomis. Po Černém moři se ostatně plavila i legendární Argó na výpravě za zlatým rounem. Dnešní rumunské válečné loďstvo se – jak už to u malých států bývá – skládá ze směsi menších víceúčelových plavidel.

Jeho nejdůležitějším soupeřem je Ruská černomořská flotila, které se však nevyrovná. Podle severu Kremlin Watch vnímá Bukurešť Rusko jako hrozbu. Právě to je nejspíš důvod rumunské neochoty nechat po Dunaji proplout náklad ruských tanků pro Srbsko, nad níž se kdekdo pozastavoval.

Vztahy mezi Srbskem a Rumunskem jsou většinou velmi dobré. Rumunsko neuznává samostatnost Kosova. Rozhodl o tom Rumunský parlament v roce 2008. Zároveň ale patří do Evropské unie a NATO. Srbsko usiluje o připojení k EU od roku 2009. Jeho vztah k NATO je složitější. Pošramotilo ho bombardování v roce 1999.

Cvičení rumunské říční flotily

Nadstandartní vztahy

Srbsko se navzdory těmto sporům v roce 2006 přidalo k programu Partnerství pro mír. Na srbské politické scéně se často diskutuje o možném budoucím připojení k Severoatlantické alianci. Bělehrad však má současně nadstandartní vztahy s Moskvou. Rusko zdarma zásobuje Srbsko zbraněmi. Obě země úzce spolupracují i v hospodářské oblasti. Bělehrad odprodal v roce 2008 ruskému státnímu gigantu Gazprom většinový podíl ve státní ropné společnosti Naftna Industrija Srbije. Pro Rusko je důležité mít v oblasti spojence.

Rumunské členství v NATO bere naopak velice nelibě. Považuje ho za ohrožení svých zájmů. Vadí mu zejména rumunská účast na americkém systému protiraketové obrany. Zablokování přepravy ruské vojenské techniky proto asi odráží víc vztah mezi Bukureští a Moskvou než mezi Bukureští a Bělehradem.

Rumunsko se odvolává na protiruské sankce po anexi Krymu v roce 2014. Srbové považují překažený transport za porušení mezinárodní dohody o plavbě na Dunaji. Podle jejího článku 27 smí v oblastech, kde oba břehy řeky patří stejnému státu, tento stát kontrolovat lodě. Nemůže ale bránit proplutí plavidlu, jejichž náklad mu nevyhovuje.

Alianční cvičení Saber Guardian 2017 v Rumunsku

Ruská výzbroj

Zdá se, že v tomto bodě mají Srbové pravdu. Dunaj je mezinárodní plavební koridor. Pohyb lodí po něm už v minulosti upravovalo několik smluv. Nejstarší z nich byla rakousko-turecká dohoda z roku 1616. Bylo by zajímavé zjistit, jak by se Rumusko zachovalo, pokud Srbové potřebovali přepravit vojenskou techniku původem z jiné země. Je to ale jen akademická otázka. Prakticky všechno srbské vojenské vybavení pochází buď z Jugoslávských časů, nebo z Ruska.

Historie ne zcela hladkých vztahů Bukureští a Moskvou se táhne až do časů před vznikem samostatného rumunského státu. V poslední době je nejvíc poškodila válka v Podněstří a anexe Krymu. Rusko podporuje mezinárodně neuznanou Podněsterskou moldavskou republiku.

Ta se na začátku devadesátých let odtrhla od Rumunskem podporovaného Moldavska. Vztah Moldavska a Rumunska se vzdáleně podobá vztahu Česka a Slovenska. Úřednímu jazyku Moldavska se v minulosti říkalo moldavština. Od roku 2013 je ale oficiálně považován za dialekt rumunštiny. V obou zemích se často mluví o vzájemném sjednocení.

Saber Guardian 2017 - překonání Dunaje

Spory stranou

Rumunsko se také postavilo na ukrajinskou stranu po Ruské invazi na Krym. Na Ukrajině žije přibližně čtyři sta tisíc Rumunů. Po Rusech jsou druhou největší národnostní menšinou. Bukurešť dlouho vede s Kyjevem spor o Zmijí ostrov v Černém moři. Ve srovnání s ruskou hrozbou jde však zřejmě o méně důležitý zádrhel. Rumunsko se musí vyrovnávat s asertivním chováním Černomořské flotily. Zrovna minulý týden vytyčili Rusové v Černém moři pět cvičných polygonů o celkové ploše 34 570 námořních mil (118 570 čtverečních kilometrů) pro námořní manévry.

Je to přibližně čtvrtina plochy celého moře. Polygony zasahují do obvyklých plavebních tras, včetně těch vedoucích k rumunským přístavům. Omezení má trvat až do 19. srpna. Ruská černomořská flotila nemá dost plavidel, aby tak velkou oblast využila. Místo výcviku nejspíš sleduje jiný cíl. Pro Moskvu je Černé moře velmi důležité.

Po rozpadu Sovětského svazu se (hlavně v důsledku osamostatnění Estonska, Litvy a Lotyšska) stalo pro Rusy nejdůležitějším spojením se Světovým oceánem. Rusko má sice největší území na světě, velká část je ho však obyvatelná jen s obtížemi. Ruské oblasti s nejvyšší populační hustotou leží poblíž hranic s evropskými státy a ve výběžku ruského území mezi Černým a Kaspickým mořem. Podobné je i rozmístění i regionů s nejvyšší zemědělskou produkcí.

Zdroje: Cmu-Edu, Kremlin Watch, EDA, Defense News, Forbes, 2, Unian, Danube Commission, 2, RFERL, Ivo Pejčoch: Válečné lodě 8, Praha, Ares, 2008.

Nahlásit chybu v článku

Související články

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:

6h 12h 24h

Rozbalit vše Sbalit vše

Ultramarinus

13:47 10.08.2019
- 0
- 0
Osobně si myslím, že říční loďstva budoucnost mají. Lodě na řekách dokáží přepravit poměrně těžký náklad (který by auta najednou jentak nepřepravila a letadla by to stálo HOODNĚ ...Zobrazit celý příspěvek

Osobně si myslím, že říční loďstva budoucnost mají. Lodě na řekách dokáží přepravit poměrně těžký náklad (který by auta najednou jentak nepřepravila a letadla by to stálo HOODNĚ paliva - nemluvě o tom, že by dané letadlo muselo být opravdu obrovské). Jedna z výhod by byla, že takové lodě by mohly poměrně rychle posílit obranu hlavního města, nebo ohrozit hlavní města ostatních států na řece. Co se Dunaje týká. Co se Amazonky týká - tak tam říční monitory a říční loďstvo všeobecně slouží jako hlavní hangár, zásobárna a přistávací plocha pro vrtulníky speciálních jednotek, které nahánějí (nejen) drogové operace v džungli.

Dovedu si představit moderní říční "monitor" s trupem vyrobeným moderními způsoby, z moderních "nepotopitelných" materiálů a zodolněnými kritickými prvky (můstek, strojovna, zbraně a munice).

Dovedu si představit říční loď s moderními technologiemi dnes používanými na pozemních tancích a pěchotních transportérech - Systémy aktivní obrany, systémy povědomí o okolí, systémy automatického zaměřování hrozeb, Systémy kamufláže.

Dovedu si představit říční loď široce využívající (případně rovnou jako mateřská loď pro tyto sloužící) vzdušných, vodních, pozemních a případně i podvodních dronů, ještě podporovaných vlastní hlavňovou výzbrojí pro případ potřeby "levné" a elektronicky neovlivnitelné střelby.

Dovedu si představit loď "hnědého námořnictva", která připluje po řece do moře, přesune se podél pobřeží k ohrožené pláži a u pobřeží v mělké vodě slouží jako de-facto nepotopitelná (mělká voda při potopení = loď stále většinou trupu "trčí" z vody, pouze trochu poklesne) obrana proti vylodění.

Větší říční lodě -monitory- také mohou sloužit jako pohyblivé základny NEJEN dronů a speciálních jednotek. Civilní využití - v případě výpadku proudu by mělo být možné loď připojit do civilní sítě, aby svými motory dodávala elektřinu do zasažené oblasti.

Dokonce jsem před časem fantazíroval, že kdybychom (jako stát) měli více volných prostředků, že by založení říčního námořnictva (za předpokladu, že bychom našli dostatečně zkušené říční plavce pro založení kádru) nemusel být úplně špatný nápad. Však za první republiky jsme "pár říčních válečných lodí" měli...Skrýt celý příspěvek
- Ultramarinus
  
  13:51 10.08.2019
  0
  
  0
  BTW ještě jsem zapoměl zmínit - takový říční monitor by se dal MNOHEM snáze osadit moderní energetickou či kinetickou zbraní (railgun, coilgun, laser), než pozemní vozidla.
  
  BTW ještě jsem zapoměl zmínit - takový říční monitor by se dal MNOHEM snáze osadit moderní energetickou či kinetickou zbraní (railgun, coilgun, laser), než pozemní vozidla.
niko

11:50 06.08.2019
- 1
- 1
Celkom by ma inak zaujimalo, aka je buducnost tychto riecnych lodstiev. predsa len, väcsina krajin tieto flotily uz porusila. Poslednou bolo pred par rokmi Rakusko. Ma takyto ...Zobrazit celý příspěvek

Celkom by ma inak zaujimalo, aka je buducnost tychto riecnych lodstiev. predsa len, väcsina krajin tieto flotily uz porusila. Poslednou bolo pred par rokmi Rakusko. Ma takyto zbranovy system este opodstatnenie ? Oplati sa NATO investovat do silnej dunajskej flotily ? Predsa len, Ciernomorska flotila ma lode schopne operovat na Dunaji a 8 rumunskych monitorov im velkou protivahou nie je.Skrýt celý příspěvek
- MeV6
  
  12:05 06.08.2019
  3
  
  0
  Můj osobní názor je, že alespoň v nějaké formě by tyto říční loďstva existovat měly. Pár ukolů si pr oně představit dokážu - hlídková služba, kontrola lodí, podpora vlastních ...Zobrazit celý příspěvek
  
  Můj osobní názor je, že alespoň v nějaké formě by tyto říční loďstva existovat měly. Pár ukolů si pr oně představit dokážu - hlídková služba, kontrola lodí, podpora vlastních obojživelných výsadků a boj proti nepřátelským... V podstatě to stejné, co dělají příslušné jednotky v pobřežních vodách.
  A že má potencionální protivník silnější lodě schopné operovat ve stejném prostoru? Dle mého o důvod víc nerezignovat na danou kategorii prostředků, ale spíš pořídit lepší, modernizovat stávající a samozřejmě přizpůsobit taktiku. Dokážu si představit ty monitory nebo hlídkové čluny v případě potřeby vybavit lehkými ASW střelami. Pak by i těm větším lodím dokázaly slušně ublížit.Skrýt celý příspěvek
- liberal shark
  
  12:25 06.08.2019
  0
  
  0
  Na ruskou černomořskou flotilu by nejlíp platily podvodní drony a miny :-).
  
  Na ruskou černomořskou flotilu by nejlíp platily podvodní drony a miny :-).
  - Nesher
    
    21:30 06.08.2019
    
    0
    
    0
    Spíš letadla a ponorky ještě na moři :-)
    
    Spíš letadla a ponorky ještě na moři :-)
- Miroslav
  
  12:50 06.08.2019
  3
  
  0
  Minimálne ak rieka tvorí prirodzenú hranicu medzi dvoma štátmi tak riečna flotila má svoje opodstatnenie. Si predstav, že pašeráci budú beztrestne voziť tovar, drogy alebo ľudí na ...Zobrazit celý příspěvek
  
  Minimálne ak rieka tvorí prirodzenú hranicu medzi dvoma štátmi tak riečna flotila má svoje opodstatnenie. Si predstav, že pašeráci budú beztrestne voziť tovar, drogy alebo ľudí na lodiach stredom rieky a pohraničníci budú z brehu po nich hádzať kameneSkrýt celý příspěvek
  - niko
    
    13:21 06.08.2019
    
    0
    
    0
    Miroslav: Tak ale zase na to sluzi poriecne oddelenie policie, ktore mame a väcsina krajin tiez. Osobne si myslim, ze pokial ma ruska armada vo vojenskej strategii aj moznost ...Zobrazit celý příspěvek
    
    Miroslav: Tak ale zase na to sluzi poriecne oddelenie policie, ktore mame a väcsina krajin tiez.
    
    Osobne si myslim, ze pokial ma ruska armada vo vojenskej strategii aj moznost prenikania skrz deltu Dunaja do vnutrozemia krajin EU/NATO, malo by aj NATO a EU na tuto skutocnost reagovat mozno nejakym spolocnym projektom dunajskej flotily podunajskych statov. Predsa len, ak by sa pri takom projekte zapojilo do vystavby Nemecko,Rakusko, Slovensko, Madarsko, Rumunsko a Bulharsko, vznikla by celkom slusna bojova sila. Otazne ale je, ci Rusi vobec s blokovanim Dunaja Ciernomorskou flotilou pocitaju a teda ci cele to riecne lodstvo nie je len archaicky humbuk.Skrýt celý příspěvek
    - Miroslav
      
      13:36 06.08.2019
      
      0
      
      0
      
      Ťažko povedať akú presne úlohu by zohral Dunaj v prípade veľkého konfliktu. Kedysi skutočne ,,námorníci" v armáde boli. Môj strýko slúžil ZVS na lodi. Dunaj minimálne tvorí ...Zobrazit celý příspěvek
      
      Ťažko povedať akú presne úlohu by zohral Dunaj v prípade veľkého konfliktu. Kedysi skutočne ,,námorníci" v armáde boli. Môj strýko slúžil ZVS na lodi. Dunaj minimálne tvorí prirodzenú vodnú prekážku. Či by však bojová loď mohla zabrániť útoku z vody, to som si nie celkom istý. Skôr si myslím, že malé rýchle člny by mali väčší význam. Ale to je len môj skromný osobný názor.Skrýt celý příspěvek
      - niko
        
        14:18 06.08.2019
        
        3
        
        0
        
        Miroslav: Ono ten trend je podla mna skutocne skor taky, ako pises. Teda skor male, rychle patrol boats s jednym-dvoma 30 mm kanonmi, ako velke 60 metrove lode s delostreleckou ...Zobrazit celý příspěvek
        
        Miroslav: Ono ten trend je podla mna skutocne skor taky, ako pises. Teda skor male, rychle patrol boats s jednym-dvoma 30 mm kanonmi, ako velke 60 metrove lode s delostreleckou vyzbrojou. Teda aspon na zapade. Rusi, ale napriklad zavadzaju korvety Bujan-M, ktore maju oparovat v plytkych vodach ruskych riek a Kaspickeho mora. Maju ponor 2 metre, co je podobne, ako pri dunajskych monitoroch (ponor 1,6 metra). Tieto korvety mozu ale posobit aj na mori a su ale vyzbrojene okrem hlavnovej vyzbroje aj taktickymi raketami Kalibr s dostrelom niekolko sto kilometrov. To by mozno bola prave ta cesta. Na ochranu Dunaja vybudovat medzinarodnu flotilu ponobnych plytkovodnych korviet, ktore by mali moznost operovat aj v Ciernom mori. Mohli by teda aj branit priamo vstup do delty Dunaja z mora, plus cely jeho tok. Ich vyzbrojenim modernymi raketometmi, namiesto Gradov, s moznostou strelby aj taktickych rakiet (napr. ATACMS) by urcite zmenili vojensku mapu v juhovychodnej Europe.Skrýt celý příspěvek
      - MeV6
        
        14:54 06.08.2019
        
        0
        
        0
        
        niko Zčásti s Vámi nesouhlasím. Rychlé čluny ano, ale ne zas tak malé, a to kvůli plavebním vlastnostem, výdrži a komfortu posádky. Taky si nejsem úplně jistý smyslem výzbrojení ...Zobrazit celý příspěvek
        
        niko
        
        Zčásti s Vámi nesouhlasím. Rychlé čluny ano, ale ne zas tak malé, a to kvůli plavebním vlastnostem, výdrži a komfortu posádky. Taky si nejsem úplně jistý smyslem výzbrojení taktickými raketami alá ATACMS. Ty by podle mě byli na takovém typu plavidla zbytečné.
        S tou mezinárodní flotilou bych to taky neviděl nějak slavně, maximálně mezinárodní posádky rumunských lodí. Stejně jako se ČR zavázala k postavení těžké brigády se může Rumunsko zavázat k udržování určitého počtu příslušných plavidel. Není podle mě potřeba, aby se všichni "na sílu" zapojovali do všeho.Skrýt celý příspěvek
      - Miroslav
        
        15:02 06.08.2019
        
        0
        
        0
        
        Súhlasím. Napádajú má len 2 dôvody prečo prevádzkovať riečnu flotilu: 1/ Boj proti väčším plavidlám ktoré by mali snahu zamínovať tok rieky 2/ Využiť tieto plavidlá v čase mieru ...Zobrazit celý příspěvek
        
        Súhlasím. Napádajú má len 2 dôvody prečo prevádzkovať riečnu flotilu:
        
        1/ Boj proti väčším plavidlám ktoré by mali snahu zamínovať tok rieky
        
        2/ Využiť tieto plavidlá v čase mieru ako monitor prípadne výcvik ako núdzové riešenie pri ochrane pobrežných vôd v prípade konfliktu. To sa samozrejme týka len prímorských krajinách, napríklad Rumunsko či Bulharsko.
        
        Pri úrovni dnešných zbraní by som rozhodne na takej riečnej bojovej lodi slúžiť nechcel. Podľa môjho názoru je veľmi zraniteľná. Prakticky z brehu je možné ju zasiahnuť napríklad protitankovou strelou odpaľovanou z plecaSkrýt celý příspěvek
      - niko
        
        15:25 06.08.2019
        
        0
        
        0
        
        Chlapi ja nechvalim ani male rychle clny, ani velke delostrelecke monitory. Myslim ale, ze sa prave dostavame ku korenu veci. A to je to, co som sa pytal na zaciatku. Maju taketo ...Zobrazit celý příspěvek
        
        Chlapi ja nechvalim ani male rychle clny, ani velke delostrelecke monitory. Myslim ale, ze sa prave dostavame ku korenu veci. A to je to, co som sa pytal na zaciatku. Maju taketo velke lode dneska este zmysel ? Ak ano, tak z nich urobme riecne korvety, podobne ako maju Rusi a dajme im aj strategicky vyznam ako protivahu proti Iskanderom a nechajme ich posobit okrem Dunaja aj v pobreznych vodach. Ak nie, tak nakupme rychle clny a vyuzivajme ich iba ako podpornu zbran jednotiek na specialne operacie a pre patrolovanie. To ale, ze Rumuni sam nezaistia bezpecnost Dunaja je ale viac-menej jasne. Chcelo by to spolocne riesenie. nech uz bude take, alebo onake.Skrýt celý příspěvek
- PavolR
  
  18:39 06.08.2019
  0
  
  0
  Rimania udržovali svoje riečne bojové flotily napriek tomu, že nemali žiadnych čo i len trocha porovnateľných súperov. ;-) Existuje celá paleta úloh, ktoré možno dodnes efektívne ...Zobrazit celý příspěvek
  
  Rimania udržovali svoje riečne bojové flotily napriek tomu, že nemali žiadnych čo i len trocha porovnateľných súperov. ;-) Existuje celá paleta úloh, ktoré možno dodnes efektívne vykonávať iba z hladiny rieky.Skrýt celý příspěvek
Clanek

10:26 06.08.2019
- 3
- 0
"Vztah Moldavska a Rumunska se vzdáleně podobá vztahu Česka a Slovenska. Úřednímu jazyku Moldavska se v minulosti říkalo moldavština. Od roku 2013 je ale oficiálně považován za ...Zobrazit celý příspěvek

"Vztah Moldavska a Rumunska se vzdáleně podobá vztahu Česka a Slovenska. Úřednímu jazyku Moldavska se v minulosti říkalo moldavština. Od roku 2013 je ale oficiálně považován za dialekt rumunštiny. V obou zemích se často mluví o vzájemném sjednocení."

Vazne?
Kde CR a SR byly spolu, ale s postupem casu se stale vic osamostatnuji (treba ekonomicky), a kazda ze stran je s timto vyvojem spokojena, jazyky jsou jasne oddelene, zadne z nich neni narecim toho druheho atd. Vedle toho popis vztahu Rumunsko+Moldavska mi prijde prave opacny.Skrýt celý příspěvek
- NeoXII
  
  09:48 08.08.2019
  1
  
  0
  Tak, tak. Ale čeština a slovenčina sú veľmi podobné. Napr: Velbloud vykouřil doutník rychle seč mohl, lépe než-li čáp. Ťava vyfajčila cigaru tak rýchlo, ako sa dalo, lepšie ako ...Zobrazit celý příspěvek
  
  Tak, tak. Ale čeština a slovenčina sú veľmi podobné. Napr:
  Velbloud vykouřil doutník rychle seč mohl, lépe než-li čáp.
  Ťava vyfajčila cigaru tak rýchlo, ako sa dalo, lepšie ako bocian.
  :-))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))Skrýt celý příspěvek