Rumunsko buduje největší leteckou základnu NATO v Evropě

Podle nejnovějších informací rumunská vláda zainvestuje 2,5 miliardy EUR (63,3 miliardy Kč) do výstavby letecké základny Mihail Kogălniceanu (MK) pojmenované po liberálním politikovi z 19. století. Stavební práce budou rozloženy do dvaceti let. Po jejich dokončení se stávající základna rozšíří na velikost malého města s rozlohou přibližně 2800 hektarů a s celkovým obvodem 30 kilometrů. Jak informovaly internetové stránky The Drive, současné plány počítají s kapacitou pro 10 000 příslušníků NATO a rumunské armády.

Rozšíření letiště umožní na nové základně umístit jednotky pozemních sil, což zvýší význam MK pro řízení dalších druhů operací. „Navrhujeme stavbu infrastruktury takovým způsobem, abychom byli schopni hostit a podporovat pozemní jednotky a jednotky určené pro speciální operace. Nebo jakýkoli jiný typ vojenských schopností, který bude nezbytný k reakci na budoucí bezpečnostní hrozby,“ uvedl Nicolae Crețu, současný velitel základny.

Rumunsko postavilo základnu Mihail Kogălniceanu v roce 1955 nedaleko města Constanța u Černého moře. Dnes je domovem vrtulníkové letky rumunského letectva, která provozuje vrtulníky IAR-330L odvozené od fancouzských Aérospatiale SA 330 Puma. Slouží také jako základna pro mise střežení vzdušného prostoru (air policing) NATO.

Počáteční práce na přestavbě základny se soustředí na základní infrastrukturu, jako je budování přístupové cesty a pokládání nových elektrických kabelů. Brzy má být zahájena výstavba nové vzletové a přistávací dráhy, která bude paralelní s tou stávající. „[Dráhy] budou propojeny a ve východní části se bude stavět letištní infrastruktura s novými pojezdovými dráhami a parkovišti pro různé typy letadel,“ řekl Nicolae Crețu.

Kromě toho dojde ke stavbě nových „...hangárů pro údržbu, skladů paliva, munice, vybavení a technického leteckého materiálu, simulátorů i stravovacích zařízení a ubytovacích kapacit.“ Rodinným příslušníkům nasazených vojáků NATO život usnadní veškerá občanská vybavenost včetně jeslí, školek, škol, obchodů, lékáren a nemocnice.

Po dokončení se MK rozroste na dvojnásobnou rozlohu ve srovnání se základnou amerického letectva Ramstein v Porýní-Falci na jihozápadě Německa, která se rozkládá na 1400 hektarech. V Ramsteinu dnes slouží 9000 vojáků a civilistů, jež doprovází přes 12 000 členů jejich rodin. Vojenská komunita americké armády Kaiserslautern (Kaiserslautern Military Community), jejíž je Ramstein součástí, celkově zahrnuje 56 000 osob (zaměstnanců a rodinných příslušníků).

Plány na rozšíření MK se připravují již delší dobu, v červenci 2015 schválil investiční výbor NATO záměr na její rozšíření. Koncem roku 2019 pak projekt schválila rumunská vláda. V roce 2021 rumunské ministerstvo obrany zahájilo výběrové řízení na první čtyřletou etapu projektu. Jejím cílem bylo vybrat projektanta pro stavbu infrastruktury v hodnotě 520 milionů amerických dolarů.

Prvotním impulsem k rozšíření základny se stala ruská anexe Krymu v roce 2014. Rumunské letectvo a jeho úkol chránit vzdušný prostor nad Černým mořem začaly následně podporovat rotující jednotky několika členských států Severoatlantické aliance. The Drive uvádí Itálii, Kanadu, Německo, Spojené království a USA.

„Rozvoj základny přinese větší bezpečnost pro celý černomořský region,“ domnívá se Nicolae Crețu. Rozhodnutí umístit na základně jednotky pozemních sil přišlo „v důsledku obsazení Krymu a nově vzniklé bezpečnostní situace“. Strategický význam základny v blízkosti Černého moře ještě vzrostl po ruské totální invazi na Ukrajinu začátkem roku 2022. Letadla členských států NATO od té doby zajišťují letecký dohled nad ruskými aktivitami v Černém moři.

Rumunsko se navíc stalo jednou z klíčových tras, po nichž spojenci dodávají vojenskou pomoc Ukrajině. Posílení pozice MK může snížit význam maďarské letecké základny Pápa, která hostí letku nákladních letounů C-17 a která podporuje logistické operace dvanácti členů Severoatlantické aliance. Zdrženlivý postoj maďarského premiéra Viktora Orbána k podpoře Ukrajiny a donedávna též odkládání ratifikace vstupu Švédska do NATO motivuje další státy k hledání alternativy k základně Pápa.

Bukurešť na rozdíl od Budapeště výrazně podporuje ukrajinské ozbrojené síly. V polovině letošního března například odsouhlasila výcvik ukrajinských pilotů na letouny F-16 v Rumunsku.

Modernizace základny MK se časově shoduje s nákupem amerických stíhacích letounů F-35. Na začátku loňského srpna předložilo rumunské ministerstvo obrany žádost o schválení nákupu prvních 32 víceúčelových stíhaček páté generace parlamentu. Odhadované náklady akvizice, jejíž součástí dle Janes bude „nákup letadel, motorů, počáteční logistická podpora, výcvik, simulátory a zbraně vzduch-vzduch a vzduch-země“, dosahují 6,5 miliardy dolarů. Bukurešť celkově plánuje nákup tří letek F-35. Internetové stánky Defense Romania odhadují předávku prvních letadel Rumunsku na rok 2032.

Rumunské letectvo nyní provozuje jednu plně funkční letku F-16, již tvoří sedmnáct letounů zakoupených od Portugalska. Na základě smlouvy z roku 2022 se k nim postupně začne přidávat dalších 32 stíhaček F-16 zakoupených od Norska. Tato transakce vyšla rumunskou vládu na 388 milionů EUR. Bukurešť počítá s F-16 jako s přechodným řešením před plným nasazením letounů F-35.

Zprávy o zahájení prací na základně Mihaila Kogalniceanu rovněž následovalo oficiální oznámení rumunského prezidenta Klause Iohannise kandidovat na post generálního tajemníka NATO. Dosavadnímu tajemníkovi Jensi Stoltenbergovi vyprší mandát letos v říjnu a velmi pravděpodobně nedojde k jeho prodloužení. Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung pokládá za favorita na tento post bývalého nizozemského premiéra Marka Rutteho. Ve prospěch rumunského prezidenta ovšem hraje jeho původ. 

Podle Neue Zürcher Zeitung sílí od vypuknutí ukrajinsko-ruské války „oprávněné“ volání po výběru Východoevropana do čela NATO. Ve středovýchodní Evropě vždy citlivě vnímali geopolitické kroky Ruska a nebezpečí, které představuje jeho touha po obnově impéria. Klaus Iohannis ve své kampani k tomu zdůrazňuje rostoucí výdaje Rumunska na obranu, o jejichž zvýšení na 2,5 % se jako prezident zasazoval. I miliardy investované do nové základny MK mohou posílit jeho image jako kandidáta, kterému na obraně mimořádně záleží. Pro výběr generálního tajemníka NATO neexistuje žádný formální postup a členové Aliance se vždy dokázali shodnout na jedné osobě. Výběr zpravidla probíhá neformální diplomatickou cestou.

Ruská anexe Krymu a ukrajinsko-ruská válka představují důležité události, jež Bukurešť motivovaly k rozšíření letecké základny Mihaila Kogălniceanu. Moskva svými geopolitickými výpady upevnila význam Rumunska pro NATO na další desetiletí. Miliardová investice do budování letiště může také ovlivnit vyjednávání o koupi amerických letounů F-35 ve prospěch rumunské vlády. Ta má v první fázi zájem o 32 stíhaček v hodnotě 6,5 miliardy dolarů. Rostoucími výdaji na obranu Bukurešť navíc podporuje kandidaturu rumunského prezidenta Klause Iohannise na post generálního tajemníka NATO.

Zdroje: The Drive, Defense Romania, Neue Zürcher Zeitung, Janes