Ruská anexe jako řešení pro Náhorní Karabach

Od konce první války v roce 1994 se Náhorní Karabach nacházel pod správou místních etnických Arménů. Po skončení předloňského konfliktu ovšem Baku získalo kontrolu nad značnou částí samozvané Republiky Arcach. Území Náhorního Karabachu je mezinárodně uznáváno jako součást Ázerbájdžánu. Na dodržování současného příměří dohlíží přibližně 2000 ruských vojáků.

O osudu území od konce druhé války v roce 2020 jednají arménští a ázerbájdžánští představitelé. Minulý měsíc se arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev dohodli na přípravě dvoustranné mírové smlouvy a na vytvoření komise pro vytyčení společné hranice. Podle Rádia Svobodná Evropa bude dohoda obsahovat pět hlavních ujednání, včetně vzájemného uznání územní celistvosti. Premiér Pašinjan tato ujednání veřejně označil za v zásadě přijatelná. Tento ústupek pravděpodobně přichází s očekáváním určité dohody, která Arménům v Náhorním Karabachu zajistí jejich práva a umožní žít v míru.

Ilham Alijev v projevu z 12. dubna ocenil signály přicházející z Jerevanu. „Územní celistvost Ázerbájdžánu bude uznána a Arménie se vzdá svých územních nároků vůči Ázerbájdžánu,“ uvedl prezident s odkazem na návrh dohody a setkání s premiérem Pašinjanem, které se uskutečnilo 6. dubna v Bruselu. „To je velmi pozitivní věc a myslím, že je to klíčová podmínka pro normalizaci dvoustranných vztahů.“ Dosud ale z Baku nezaznělo, jaká práva nebo bezpečnostní záruky budou nabídnuty Arménům žijícím v Náhorním Karabachu.

Proti jakýmkoliv ústupkům ohledně změny statusu náhorněkarabašského území se staví jak arménská opozice, tak i místní političtí představitelé. Opoziční strany obvinily premiéra Pašinjana z úmyslu obětovat Armény z Náhorního Karabachu a uznat ázerbájdžánskou svrchovanost nad jejich domovinou. Několik tisíc příznivců opozice, z nichž mnozí v rukou drželi transparenty s nápisem „Karabach“, minulý víkend v Jerevanu vyzvalo Pašinjana k rezignaci.

Demonstrací se zúčastnil také místopředseda arménského parlamentu a jeden z vůdců opozičního bloku Arménská aliance Išchan Sagateljan. „Jakýkoli politický status Karabachu v rámci Ázerbájdžánu je pro nás nepřijatelný,“ řekl přítomným novinářům Sagateljan. „Pašinjan zradil důvěru lidí a musí odejít.“ Protestní hnutí podle něj v nejbližší době povede ke svržení vlády. V projevu k davu oznámil zahájení rozsáhlé kampaně občanské neposlušnosti, jejíž začátek stanovil na 2. května. „Vyzývám všechny, aby zahájili stávky. Vyzývám studenty, aby nechodili na vyučování. Doprava v centru Jerevanu bude zcela zablokována,“ burcoval přítomné Sagateljan. Premiér Pašinjan jednání o uznání územní celistvosti Ázerbájdžánu vysvětluje tlakem mezinárodního společenství ke zmírnění arménských požadavků týkajících se Náhorního Karabachu.