Ruská armáda získá 200 tanků každý rok

Foto: T-72B3 / mil.ru

Podle Jurije Borisova, náměstka ruského ministra obrany pro vyzbrojování, ruská armáda plánuje každý rok zavádět do výzbroje 200 nových nebo modernizovaných tanků. Půjde o tanky T-72B3, T-90M, T-80BV a nejnovější T-14 Armata.

Vývoj ruského tanku T-14 Armata začal v roce 2009. Pokud vztáhneme zcela běžnou délku vývoje a zavádění nového zbraňového systému (vozidlo, loď, letadlo) kdekoliv na světě, vývoj T-14 skončí v roce 2019 a potrvá nezbytných dalších deset let, než tanky Armata budou tvořit relevantní vojenskou sílu ruské armády.

 

 

Ruská armáda se proto v příštím desetiletí bude opírat především o tanky T-72, T-80 a T-90, resp. jejich modernizované varianty T-72B3, T-80BVM a T-90M. Armáda provozuje aktivně okolo 2700 tanků T-72, T-80 a T-90 (různé verze) a další tisíce má v nejasném technickém stavu ve skladech. Podle Borisova Kreml plánuje ročně nakupovat/modernizovat minimálně 200 tanků.

 

„Je zde jeden záměr: dokončit všechny úkoly v rámci programu zadávání veřejných zakázek na obranu. V příštích letech budeme nakupovat asi 200 tanků různých verzí ročně,“ uvedl Borisov při návštěvě výrobního závodu firmy Uralvagonzavod (UVZ), která zajišťuje modernizaci tanků i výrobu nových tanků Armata.

 

Připomeňme, že ruské ministerstvo obrany s firmou UVZ podepsalo na moskevské výstavě Armija 2017 smlouvu na dodávky nových tanků T-90M a vozidel palebné podpory BMPT, jakož i smlouvu na modernizaci tanků T-72B, T-80B/BV a T-90. Celková hodnota zakázek činila více než 24 miliard rublů (8,67 miliardy Kč).

 

Podle blogu BMPD smlouva uzavřená v roce 2017 počítá pro roky 2018 až 2019 s dodávkou deseti nových tanků T-90M, modernizací 20 tanků T-90 na verzi T-90M , modernizací 62 tanků T-80B na verzi T-80BVM (31 kusů pro roky 2018–2019) a s dodávkou 12 vozidel BMPT v letošním roce.

 

T-90M (46,5 t) je vyzbrojen 125mm kanonem s možností odpalovat protitankové řízené střely 9K119 Reflex. Stroj pohání dieselový motor V-92S2 o výkonu 736 kW (1000 koní). T-80BVM (46 t) má výzbroj stejnou jako T-90M, pohání ho vylepšená plynová turbína GTD-1250TF o výkonu 919 kW (1250 koní).  Klíčovou části modernizace u obou tanků je nový systém řízení palby Sosna-U s termovizním pozorovacím přístrojem velitele. 

 

Verze T-72B3 z roku 2011, 2014 a 2016. / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0 

  

Kolik vozidel T-72B plánuje ruská armáda vylepšit v příštích letech, není jasné. V současné době armáda provozuje okolo 1000 modernizovaných T-72B3 a od roku 2016 na 150 tanků T-72B3 s novou hlavní, motorem a reaktivním pancířem Relikt.

 

Výhodou T-72B3 je především vynikající poměr mezi výkonem a cenou. Dle polského webu Defence24 stojí modernizace dvou tanků T-72B3 pouze polovinu toho co nový T-90M. Verze „B3“ se přitom blíží bojovým možnostem T-90M. Dle polského webu ale již ruská armáda nemá příliš volných tanků T-72B vhodných k modernizaci na verzi „B3“, resp. tanků, které lze vylepšit při udržení rozumné cenové relace.

 

Například kvůli nutnosti vyměnit pohonnou jednotku a motor u starších tanků T-72B (od roku 2016) cena výroby verze „B3“ vzrostla z 50 milionů na 80 milionů rublů (28 milionů Kč).

 

Kromě toho ruský ministr obrany na konci roku 2017 u firmy UVZ objednal výrobu dvou praporů tanků T-14 a jednoho praporu těžkých bojových vozidel pěchoty T-15. „Není žádným tajemstvím, že máme smlouvu pro výcvikové a bojové operace: dva prapory tanků Armata a jeden prapor těžkých bojových vozidel pěchoty,“ uvedl Borisov dne 9. února při návštěvě UVZ. Ruský tankový prapor se skládá asi ze 40 tanků s výjimkou podpůrných vozidel.

 

T-90M; větší foto / bmpd.livejournal

 

Tento počet odpovídá dřívějším dohadům, podle kterých má ruská armáda do roku 2020 získat sto tanků Armata. Jedná se o předsériovou výrobu, při které se bude ještě dolaďovat výrobní linka a nastavovat dodavatelské vztahy s výrobci jednotlivých komponentů. V současné době ruská armáda testuje zhruba 20 tanků Armata a konečné hodnocení armády se očekává v roce 2019.

 

„V souladu se Státním programem vyzbrojování pro období 2018 až 2027 je sériová výroba tanků T-14 založená na platformě Armata plánována na rok 2020, budou vyrobeny stovky tanků,” uvedl v lednu Borisov. Rychlost plné sériové výroby je neznámá, nejlepší odhady hovoří o schopnosti UVZ vyrábět až 120 tanků Armata ročně. První tanky T-14 Armata získá elitní a historicky slavný 1. gardový tankový pluk ze druhé gardové moto-střelecké tamanské divize.

 

Z výše uvedeného se dá jen velmi zhruba odhadnout, jak budou jednotlivé typy zastoupeny v zmíněném ročním balíku 200 tanků. V optimistické variantě ruská armáda po roce 2020 začne odebírat zhruba 100 až 120 tanků T-14 ročně a zbytek budou tvořit modernizované varianty T-72B3, T-80BVP a T-90M. 

 

Kromě nákupu či modernizace tanků plánuje ruská armáda zbavovat se masivně také zhruba 10 000 uskladněných tanků. Dle Franza-Stefana Gadyho z deníku Diplomat Rusko plánuje sešrotovat zhruba 4000 tanků a 6000 si jich ponechat ve strategické rezervě.

Zdroj: Defence24, BMPD, Army Recognition

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Dodávky bojových letadel do ruského letectva v roce 2017

V roce 2017 ruský průmysl pokračoval v dodávkách bojových a cvičných letounů do ozbrojených sil ...

Francie modernizuje tanky Leclerc a vyhlíží nový tank

Francie mezi roky 2020 až 2028 modernizuje celou flotilu hlavních bojových tanků Leclerc. Informaci ...

Výroční zpráva o stavu Ozbrojených sil Ruské federace

Ruský prezident Vladimír Putin a ruský ministr obrany Sergej Šojgu na každoroční konferenci ve ...

Evropská zbrojnice pro tanky Leopard 2

Německá firma KMW (Krauss-Maffei Wegmann) za spolupráce s Evropskou obrannou agenturou EDA (European ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 3
  • KOLT
    10:52 24.02.2018

    Mmchd, ty kontejnery jsou odolné, ale ze strany, kam "kouká" optika, je ta odolnost o poznání menší.

  • KOLT
    10:50 24.02.2018

    jj284b, co se tohoto týče, tak vycházím z informací člověka, který efekt 40 mm munice na optiku tanku viděl. Pokud skutečně není schopna očesat optotroniku tanku, je debata vcelku zbytečná. Tedy až na to, že já původně psal o očesání AO ;-)

    Mmchd, srovnávat výbuch klasické munice nad zemí a směřovaný výbuch střely s wolframovou "submunicí" těsně před tím, co chcete zničit, bych moc nesrovnával, to má dost jiné parametry. A mmchd, konflikt na Ukrajině ukázal, že nasypat velké množství dělostřeleckých projektilů do okolí tanku *je* řešení ;-)

  • jj284b
    07:13 24.02.2018

    este raz... kontajnery su odolne proti AP municii z gulometov.. ktora ma balisticky vykon vyssi ako nejake wolframove valceky.. tank predsa musi byt schopny odolat shrapnelom z delostreleckych zbrani (nie priamy zasah), a tie narobia ovela vacsi "bordel" ako nejaka 30ka.. ak by boli systemy tanku tak zranitelne ako si myslite, tak by sa tanky vyradzovali obycajnou Frag-HE municiou.. stacilo by saturovat oblast delostrelectvom (minometmi) a spolahnut sa na crepinovy efekt.. (delostrelecke projektily maju tiez casovace a mozu byt nastavena na vybuch nad zemou)

  • KOLT
    21:23 23.02.2018

    jj284b, vy mi stále vnucujete něco, co jsem netvrdil. Já si nemyslím, že toto je správná taktika protitankového boje, himmelherrgotdonnerwetterkrucajzelement! Od začátku tvrdím, že je to nouzovka. Vy tu hned řešíte, jaká budou protiopatření vůči AO, jenže jaká jsou dnes? Téměř žádná, možná Izraelci, moooožná Rusové něco v rukávu mají, protože s těmi systémy mají zkušenosti. Ostatní je spíše v plenkách. Každopádně dnešní běžně zavedené PTŘS si s AO neporadí. Můžete je po tanku pálit na 5 nebo 8 km, jsou vám naprd. A to vůbec nemluvím o tom, že ten tank musíte na pět kilometrů objevit, což při správné taktice nebude tak jednoduché.

    Dále, předpokládáte klasický šrapnelový efekt, jenže wolfram je drobet jiná váhová kategorie než ocel. Navíc munice určená k této činnosti není totožná s municí určenou proti pěchotě. Ta první exploduje ve směru letu, tedy ty kuličky dostanou k již tak vysoké rychlosti letu střely ještě další danou výbuchem. Protipěchotní granáty explodují "do kruhu" nebo "do koule", čili musíte mít větší množství menších kuliček (ony také proti živé síle stačí menší). Sám jsem sice tank zasažený tímto stylem neviděl, nicméně z druhé ruky mám, že ten efekt je skutečně nepěkný, tedy by to mělo fungovat. Výhodu mají větší kalibry, neb víc nebo větší kuličky (ale zase menší kadence, pravda).

    Dále, to BVP nebude primárně likvidovat optiku nýbrž AO, tzn. její radar(y). Ty samozřejmě jsou do značné míry odolné, protože musí "vydržet" výbuchy v relativní blízkosti. Nicméně zda skutečně dokáží odolat ABM exlodující pár metrů před nimi.... no, moc bych na to nesázel, ale třeba se pletu.

    A nakonec ignorujete jednu věc. Tahle taktika v podstatě imituje ony teoretické budoucí "tandemové" PTŘS, které pomocí první hlavice zahltí/zlikvidují senzory AO, načež druhá hlavice tank zasáhne. V mnou zmiňovaném případě je možných několik způsobů provedení. Takhle od stolu bych sázel na nastřelení tanku pomocí BVP, které se co nejrychleji zdekuje, než se tank "stačí vzpamatovat" a senzory mu případně začnou fungovat. Raketu pak mimo viditelnost odpálí výsadek z toho BVP. Pokud to dobře zkoordinují, mohou mít slušnou šanci. Jo, není to dokonalé, ale jinak mohou dělat co? Zdekovat se nebo hrdinně, leč zbytečně padnout....

  • Rase
    20:42 23.02.2018

    On právě Challenger byl koncipován tak, aby jej nebylo možné snadno očesat. Ona ta elektronika a podobné věci byly schovaní v batohu za věží. Díky takto čistému tvarování měl tank i jisté schopnosti stealth. Možná to zní divně, ale on ten Challenger 2 je opravdu kvalitní a velice promyšlená mašina, která kolikrát překvapí.

  • logik
    20:35 23.02.2018

    jj284b: Nevím, jak se todle řeší/neřeší, ale IMHO právě odolnost senzorů - jak proti střepinové palbě, tak proti "zabahnění" - může bejt to, co ve výsledku rozhodne o skutečné bojové hodnotě tanku. SA bych očekával bude daleko větší gamechangenger, než o něco lepší pancíř či silnější kanón.

    V tomto může mít plně "digitální" tank alá Armata podstatnou výhodu, protože záložní systém může být duplikát primárního - tedy očeše mě BVP, vytáhnu druhou věžičku s kamerou a vrátím mu to - aniž by jakkoli utrpěla bojová hodnota tanku. Ale jak teď koukám na Aramtu, tak tím směrem nešli - pravděpodobně jsou tydle komponenty zatím příliš drahé na to je duplikovat.

  • jj284b
    20:19 23.02.2018

    PavolR: Dron nedokaze prezit ziaden zasah, takze postrelovat ho shrapnelmi ma zmysel.. tank ako som pisal uz velakrat, ma elektroniku chranenu pancierom. aj vonkajsie boxy musia odolat minimalne priebojnej municii z gulometov... takze nejake crepiny nie su problem...

  • jj284b
    20:17 23.02.2018

    PavolR? nepredpokladate? tak si o tom nieco zistite... palba na pohybujuci terc je vzdy vacsi horsia ako na stojaci.. to ste nikdy na nic nestrielal???

    jadernazima: alebo bude strela mat dva hlavice,s oddelenim pocas letu, pricom jedna bude letiet prva a bude obsahovat napr klasicke hlinikove pasiky (alebo nieco ucinnejsie).. po zasahu APS voci prekurzoru sa do okolia dostane mrak hlinikovych pruzkov ktory zahlti radar a zamaskuje prilietavajucu bojovu hlavicu...

  • jadernazima
    20:03 23.02.2018

    IMHO bude řešením manévrující střela s top attack profilem, která 40 m nad tankem odpálí EFP hlavici. Taková střela bude 2× větší než současné, ale měla by to dát. Nebo moderní ekvivalenty LOSATu s 30kg penetrátorem. Velmi těžké, ale APS nepoškoditelné (moc velká masa na deformaci EFP/kumulačním paprskem APS.

  • PavolR
    20:03 23.02.2018

    jj284b:
    Nepredpokladám, že by idúci tank bol omnoho náročnejším cieľom, ako povedzme letiaci dron. ;-)
    Cieľom takejto taktiky nie je zničiť pancierové boxy a už vôbec nie kamery (hoci wolfrám je hnusoba), ale robiť okolo senzorov bordel, kým doletí raketa.

  • jj284b
    19:42 23.02.2018

    KOLT: moderne PTRS ako SPIKE su schopne odpalu mimo priamej viditelnosti... co znamena ze odpalovacie vozidlo moze byt napr pod kopcom, strelu odpali a navedie na ciel az ked strela preleti vrchol kopca a dostane sa do priamej viditelnosti s cielom..

    ak mam strelu schopnu zasiahnut tank na 5-8km, tak ju predsa nebudem odpalovat az po tom co sa tank dostane pod 2km, aby som mu mozno poskodil eletroniku automatickym kanonom... skratka je takato taktika neperspektivna.. stavim sa s vami, ze ked dojde k masivnemu rozsireniu hard kill systemov, tak sa to bude riesit protiopatreniami na baze rusiciek radarov vedenia palby APS, kedze je to ovela efektivnejsie.. APS potrebuje x-band radar aby vedela detekovat prilietavajuce strely.. a tym padom pojde rusit alebo minimalne zahltit...

  • jj284b
    19:34 23.02.2018

    neviem odkial beriete tu istotu ze crepinovy efekt z 30mm bude dostatocny na znicenie opancierovanych kontajnerov na tanku.. tych guliciek je tam velke mnozstvo koli efektu na zivu silu, no to zaroven znamena obmedzenu prieraznost proti pancieru.. uplne by postacovala ochrana pred 7.62x51 AP a tie shrapnely si neskrtnu... municia ako AHEAD nebola nikdy urcena proti pancierovanym cielom..

    video s efektom na figuriny a mechy s pieskom skratka nema ziadnu vypovedaciu hodnotu o efekte na opancierovane boxy obsahujuce tankove senzory.. navyse, nie vsetky senzory su umiestnene na jednom mieste.. napr u abramsu je strelcova termokamera na jednej strane a velitelova na opacnej (navyse plne otacatelna, takze ani nemusi byt prave natocena tam kde pozera strelec).. a ked sa bavime o APS, u Abramsu to vyzera ze je Trophy zdvojena, a osadena na bokoch veze.. takze aj keby sa podarilo jednu stranu vyradit, druha je kryta..

    no a posledny argument - ta tabulka je s hodnotami pri STOJACOM tanku... pri pohybujucom sa tanku budu tie pravdepodobnosti zasahu ovela nizsie...

  • KOLT
    19:31 23.02.2018

    Pane Grohmanne, děkuji vám i panu Vašíčkovi. Jen nevíme, o jaký se jedná kanón a z jakého BVP je stříleno. Každopádně předpokládám, že se jedná o střelbu klasickou municí, nikoliv programovatelnou, ve vzduchu explodující. Tam budou pravděpodobnosti drobet jiné. Tak nějak bych čekal, že pravděpodobnost zásahu optiky bude v tom případě zhruba stejná, jaká je pravděpodobnost zásahu věže. Krátká dávka z půl kilometru tedy pozorovací blok sejme téměř jistě. Což ostatně potvrzuje vyjádření lidí, kteří viděli, co ta dávka s tankem udělá...

    jj284b, a já se znovu ptám, k čemu vám je ostřelování tanku s AO pomocí klasických PTŘS? Můžete být dvacetkrát schovaný, stejně se tím alespoň do jisté míry demaskujete. A ten tank neohrozíte, to byste mu musel systém zahltit, což u takového trophy není záležitost dvou raket, které dokáže BVP "naráz" odpálit... Nemohu se zbavit dojmu, že vy si furt představujete, že chci po tanku střílet z klasické třicítky. No, to by byl vskutku blbý nápad. Jenže já se snažím představit situaci, kdy máte BVP s kanónem schopným střílet programovatelnou munici a proti němu tank s AO, čili PTŘS jsou k ničemu, dokud tu AO nezlikvidujete. Použití ABM mi v tu chvíli přijde jako schůdné, byť riskantní řešení. A je klidně možné, že se posádka tanku stihne zorientovat dřív, než se BVP stahne, takže ho sejme. Pokud se ale BVP podaří zlikvidovat tanku AO, může tank být posléze zlikvidován sesednuvším výsadkem. Pro posádku BVP blbé, z hlediska jednotky lepší, než se nechat rozstřílet tankem, kterému nemohou jinak ublížit...

    S ohledem na to, že mám nulové vojenské zkušenosti a jsem obecně mizerný taktik, můžu samozřejmě kecat nehorázné nesmysly :-))

  • logik
    19:03 23.02.2018

    JG: Díky.

    jj284b, pavolr: V případě řiditelné munice by to celé mohlo být teoreticky mimo přímou viditelnost. Výsadek by dělal návodčího. Tam by asi i byla šance pro BVP na rychlý zdekování a tak by mělo nějakou šanci na přežití (ten tank nebude jeden....).

    Kolt: Sice jsem v oboru střetu těžké techniky vše jen ne odborník, ale to bych viděl podobně - jako nouzová taktika či improvizace v případě nutnosti to možná bude nejlepší možnost co s BVP dělat, když už musí jít proti tanku. Ale jít do takového střetu bych nechtěl....
    Jirosi: Jo, já to taky tak myslel, že stavět na tom taktiku protitankového boje nejde.

  • PavolR
    18:35 23.02.2018

    jj284b:
    Vzhľadom na muníciu, o ktorej je celý čas reč, to ani na 2,5 km nevyzerá vôbec zle.
    - asi ako tu o 1:20 alebo na konci: https://www.youtube.com/watch?...

    JG: Vďaka Vám a samozrejme pánovi Vašíčekovi.

  • jj284b
    18:07 23.02.2018

    Jan Grohmann: dik, snad to par ludi preberie..

    Kolt: az na to ze taky Spike sa da pouzit aj pri nepriamej strelbe kedy je ciel zamerany po odpale.. v takom pripade je vystavovanie sa do priamej viditelnosti tanku poriadny nezmysel.. urcite by osadka radsej odpalila par riadenych striel z krytu, ako by riskovala palbu z automatickeho kanona na tank...

  • Jan Grohmann
    11:16 23.02.2018

    Pravděpodobnost zásahu 30 mm automatickým kanónem [%] na nepohyblivý tank. V tabulce jsou uvedeny informativní hodnoty pravděpodobnosti zásahu při čelní střelbě na tank, tankovou věž a pozorovací blok (věžička na tankové věži nebo průzor na čelní stěně tankové věže - pozorovací přístroj pro denní a noční vidění, zaměřovač, laserový dálkoměr) jednou ranou, dávkou 3 a 10 ran.

    http://www.armadninoviny.cz/do...

    Tabulku k diskuzi poslal Milan Vašíček

  • KOLT
    09:45 23.02.2018

    Ale já na tom nikdy nechtěl stavět taktiku protitankového boje! Já jen psal, že v případě osazení tanku AO to může být jedna z možností, jak se skrz ni dostat. Protože zkoušet to pomocí dnešních PTŘS moc nemá smysl.

  • Jirosi
    08:23 23.02.2018

    KOLT/Logic: Jistě, že šance má ! Ale stavět na tom taktiku protitankového boje není nejlepší cesta. Přitom jak víme naše armáda bude vždy tahat za kratší konec. Nepřítel bude mít převahu v technice.

  • KOLT
    22:18 22.02.2018

    Jejdamane, tak ono to snad nikdy nebylo míněno jinak než jako nouzová záležitost! A o nutnosti informační převahy ze strany BVP jsem psal. Pokud bude tank o BVP vědět, je toto téměř jistě KO. Nicméně léčku připravit lze, ne že ne. BVP má navíc k dispozici výsadek, může spolupracovat s dalšími BVP, atd., atp. To samé (až na ten výsadek) samozřejmě platí i pro tank. Čili scénářů je mnoho. A mít nacvičené různé varianty není od věci. BVP může tank očesat, stáhnout se, načež na něj raketu vystřelí výsadek skrytý za kopcem, například. A samozřejmě to není taktika boje vhodná k použití na dva kilometry.

    jj284b, RPG střílíte z ruky a pokud netrefíte přímo senzory, po rozplynutí kouře posádka vidí, jak kdyby se nic nestalo. Oproti tomu tenhle typ munice u BVP je udělaný přesně pro tento účel – rozsekat vše v kuželu před explodující střelou. Podle informací, které tu dával třeba MALI, dávka několika takovýchto granátů ten tank skutečně oseká o moderní senzory, takže mu (v lepším případě) zbudou jen periskopy. Než se pomocí nich posádka zorientuje, BVP může být skryté. Mmchd, ten Challenger mohl palbu opětovat přesně takhle.
    Systémy spojené s řízením palby jsou zpravidla zdvojené – jeden pro střelce, druhý pro velitele. Ony ty termokamery dost žerou a nejsou zrovna nejlevnější ani nejmenší, nejde jich tam dát (zatím) nějaké obrovské množství. Je samozřejmě možné, že se nepodaří vyřadit obě větve zároveň. V tom případě bych v tom BVP seděl skutečně velmi nerad... Stejně nerad bych v něm ale seděl a snažil se pomocí dnešních PTŘS překonávat AO toho tanku...

  • logik
    20:06 22.02.2018

    Jirosi: Ale otočit věž správným směrem a vůbec zareagovat také není hned....
    Obecně, pokud má BVP moment překvapení, tak bych řekl, že určitě může tanku pořádně zatopit. Koneckonců, i v druhé světové vyhrávali slabší tanky nad silnějšíma (jasně, nepoměr "síly" tam nebyl takovej) díky momentu překvapení.

    Na druhou stranu, musí mít překvapení (jinak je předem mrtvej), má jen jednu šanci (jinak je mrtvej hned poté) a celý mi to přijde jako dost slušná loterie. Obzvlášť když ten tank nepojede sám - tzn. i když to BVP první tank možná dostane, samo zařve poměrně jistě.

    A ad "léčka", ještě bych přihodil jednu myšlenku. Ono se celou dobu počítá s tím, že BVP bude přesně vědět kde je tank, zatímco tank to vědět nebude. Což není tak jednoduchý, protože to mj. znamená, že to BVP bude sedět na místě bez jakéhokoli pohybu a vysílaní, což pak znamená, že zas nemusí včas vědět o tom tanku, pokud ten nepojede "předem očekávanou trasou". Navíc, s tím, jak se postupně zlevňujou drony a leteckej průzkum se stává samozřejmostí, tak je dosti otázka, jestli bude možný tak jednoduše schovat, respektive jaká bude možnost odhalení. Aby se z toho nestala past pro to BVP, které si ten tank najde dronem a na bezpečnou vzdálenost zlikviduje.,,

    Celkově mi to přijde jako "dobrej" nápad v nouzi či při partyzánskym způsobu boje, ale že bych na něco takového spoléhal jako na standardní taktiku, obvzlášť při souboji větších jednotek, tak to bych byl dosti skeptickej....

  • jj284b
    18:13 22.02.2018

    vonkajsie kontajnery obsahujuce termokamery, ci inu elektroniku su zvycajne zodolnene a minimalne zdvojene pripadne ztrojene (Britsky Challenger 2 bol v Iraku zasiahnuty 40x z RPG zo vsetkych smerov, aj tak bola osadka schopna opatovat palbu cez zalozne systemy..) spoliehat sa na autocanon pri palbe na 2km je nezmysel.. rozptyl je uz na tu vzdialenost dost vyrazny, specialne pri programovatelnej municii.. predsalen, tank nie je lietadlo kde staci co najvacsi radius shrapnelov..

    a co sa tyka prepadov, ak sa musi osadka BVP spoliehat ze ponici vonkajsie systemy tanku je dost "o drzku" spoliehat sa na to je prakticky samovrazda.. a hlavne.. toto nie je otazka tank vs BVP.. ale armadna jednotka vs armadna jednotka.. strana ktora sa musi spoliehat na BVP proti tankom je v riadnom probleme od zaciatku.

  • Jirosi
    17:15 22.02.2018

    Kolt: Když se podíváte na videa, kde se střílí 30mm na dlouhé vzdálenosti. Tak je tam celkem dobře vidět, že už se střílí dost nahoru, aby to tam vůbec dolétlo. Tedy podstatně delší doba letu. Během této doby může váš protivník klidně reagovat a opětovat palbu. Takže ve chvíli kdy vaše senzory česající munice bude dopadat. Tak vám už bude odpověděno, ale pro vaši posádku smrtelnou střelou.

  • KOLT
    16:58 22.02.2018

    jj284b, smysl by to mělo jedině v případě léčky. V členitějším terénu (včetně většiny území ČR i SR) se BVP v pohodě dokáže dostat k tanku i na podstatně menší vzdálenost než jsou 2 km. Výhoda kanónu je, že je "rychlý", střela letí dlouho. Čili očesat senzory tanku a ihned vypálit PTŘS. Než se tank vzpamatuje, je po něm. Tedy, když bude mít osádka BVP štěstí, moderní kanón s programovatelnou municí. A informační převahu, tj. bude o tanku vědět dřív než on o BVP.

    Jak vědět, že tank má AO? Jednak se to, na takhle krátkou vzdálenost, nechá vidět, jednak on ten radar taky něco vyzařuje, jednak průzkum, jednak zpravodajské informace (co je to za jednotku)... možností je spousta. Když půjdete kupříkladu proti Izraelcům, rovnou počítáte s tím, že každá Merkava IV bude mít Trophy.

  • jj284b
    16:10 22.02.2018

    PavolR: moderny tank ti s detekciou BVP nebude mat ziaden problem... skor naopak... 30ka ma ucinny dostrel 2km, tankove delo voci BVP? 5km+ (obmedzeny len balistickym pocitacom a presnostou laseroveho dialkomera)

    Ale, aky presne ma zmysel pouzivat PTRS s dosahom 5-8km, na vzdialenost ucinneho dostrelu autocanonu? a ako presne vie osadka BVP ze ten dotycny tank ma APS? BVP nema sancu prezit v priamej viditelnosti tanku. a palit proti modernemu tanku 30kou je ako hadzat kamene po vojakoch...

  • KOLT
    09:44 22.02.2018

    jj248b, několik střel s wolframovou submunicí udělá z moderního tanku holátko, vyzkoušeno ;-) Ve chvíli, kdy to tank koupí, se posádka nezorientuje, po čem má střílet, protože nic neuvidí (přístroje budou poškozené + onen kouř). Samozřejmě netvrdím, že to je dobrá taktika. Proti tanku bez AO je to spíš nouzová taktika, proti tanku s AO to může mít větší šanci než jej zkoušet ostřelovat PTŘS.

  • PavolR
    08:50 22.02.2018

    jj284b:
    Tým trom ranám za 10 sekúnd predchádza čas potrebný na nájdenie a zameranie cieľa, zatiaľ čo v bvp má v tomto konkrétnom príklade už tank zameraný a páli naň kadenciou min. 5 rán za sekundu. Aj keby neboli senzory tanku priamo mechanicky poškodené, horúce splodiny po výbuchoch 30mm munície v jeho tesnej blízkosti situačnému povedomiu nepomôžu.

  • jj284b
    07:57 22.02.2018

    cely ten napad s autokanonmi proti APS je pritiahnuty za vlasy.. autokanon nema dostrel ako PTRS, takze kombinovat to je nezmysel.. skor sa da predpokladat ze sa APS bude prekonavat klasickym sposobom pouzitim x-band rusiciek...

  • jj284b
    07:53 22.02.2018

    Marthy: neocese preto, ze casti APS su celkom male, takze potrebujes priamy zasah.. crepinovy efekt je nanic, kedze puzdra v ktorych elektronika ci optika je su odolne proti malym kalibrom.. a hlavne netreba zabudat kolko ze to projektilov taka 30ka vystreli povedzme za 10 sekund... moderny tank da 3, a proti BVP staci zasiahnut raz.

  • jj284b
    07:50 22.02.2018

    Marthy: neocese.. navyse, "davka" trva par sekund... moderne tanky za 8 sekund vystrelia trikrat na ten isty ciel...

    PavolR: to by si tuy PTRS musel odpalovat z priamej vyditelnosti, a dostrele autokanonu... po odpale PTRS o tebe tank vie a pali na ciel.. do par sekund je po BVP.. PTRS ma jedine sancu pri odpale mimo priamu vyditelnost, no potom ale nemozes pouzit autokanon...

  • PavolR
    07:45 22.02.2018

    jj284b:
    Skôr najprv vypáliť raketu a hneď na to dávku, keďže raketa letí pomalšie. Hľadať útočníka bude asi najmenší problém posádky tanku. Samozrejme, v reále je na bojisku viac tankov i viac BVP, takže variantov je v závislosti od situácia celá paleta.

  • fenri
    07:36 22.02.2018

    dušan: vývoj An-132 opravdu není žádná bomba. Znovu, je to An-32, s 0.7m prodlouženým trupem, zaslepenými horními okénky v kokpitu, novou palubní deskou (dodává jako hotový celek X firem) a kanadskými motory. Soudím, že ve většině zemí by se to pořád jmenovalo An-32M, nebo NG apod. Není v tom větší rozdíl, než mezi Il-76 a Il-76MD-90A (dokonce bych řekl, že menší). Jenom v cca osminovém měřítku. Nebo třeba Gripenem C/D a E/F. A navíc to letadlo ještě v provozu nelítá, pouze vypadá dobře, jako vypadal Oplot či BTR-4. Ještě jednou a pro jistotu: nemyslím si, že jde o špatný koncept (naopak spojení ruské či sovětské odolnosti a jednoduchosti s moderními systému nemusí být špatné), nebo že nebude mít úspěch. Potenciál pro ten stroj vidím.

    Ale troufnu si říct, že jen vývoj Malachitu a Afghanitu je, co do výpočtů, materiálů a požadavků na základní výzkum, vyšší dívčí, než vývoj An-132.

    A odsouvání zahájení výroby, to si myslím, že má víc faktorů:
    -pád ceny ropy (to asi na prvním místě a pak dlouho nic)
    -rozhodnutí zmodernizovat stovky (ne-li více) stávajících tanků, kde se hlavně T-90 ukázal jako stále velmi potentní stroj
    -malou roli v tom mohlo sehrát i představení tureckých Leo v Syrii, kdy prostě Rusové ze svých zpravodajských informací to vyhodnotili, že ten tank taková hrozba není a před Leo3 mají veliký časový náskok
    -ladění či technické problémy Armaty (trochu to na mě začíná dělat dojem, že jí armáda chce ověsit vším možným)
    -neochota armády zavádět hromadně typ, na který není tlak (viz výše) a zároveň ještě nejsou pro ně zpracované operační postupy, metodika výcviku, taktika nasazení, plány údržby a vybudovány součástková depa apod.
    -vtírá se i kacířská myšlenka, že prostě Rusové nechtějí útočit na státy NATO, což by ovšem asi vedlo k obrovskému zklamání a vlně sebevražd z napříč novináři, analytiky, "analytiky", různých Jandů a podobných expertů. Možná by tím Západ ochromily víc, než reálným útokem (i když popravdě řečeno si myslím, že Západ oslabují právě šašci jako Fendrych či Janda a představa, že jsou jedinými veřejně činnými osobami placenými FSB by mě nepřekvapila).

    Myslím, že teď se ruští generálové drbou za ušima, zda na Armatu nedat větší dělo. V oblasti ochrany posádky a pohyblivosti je dnes Armata podle všeho jednička. V oblasti výzbroje hraje standard první ligy. Nic víc.
    -

  • Klimesov
    07:27 22.02.2018

    fenri ; dusan:
    Pokud se taky můžu zamíchat do vaší debaty, tak jakékoli hodnocení Armaty, nebo spíše T-14 či T-15 je v tuhle chvíli opravdu předčasné. A to jak kladné tak záporné. Bojová hodnota těchto strojů je zatím opravdu jen na papíře. Reálným bojem si to ještě neprošlo, takže vše ukáže až čas. A zavádění těchto strojů do Ruské armády bude trvat ještě hodně dlouho. Ono projekt a výroba je teprve začátek. To nejlepší, ale Ruskou armádu teprve čeká a to integrovat tuto technologii do své armády tak aby co nejvíce využili její potenciál a co nejlépe spolupracovala s ostatními druhy vojsk. Což u tak velké armády bude docela náročný úkol. Vše ukáže čas.

  • Marthy
    07:15 22.02.2018

    jj284b
    Myslím že dávka s takové třicítky do předku tanku ho natolik očeše že nebude schopen v krátké době střílející BVP odhalit,natož ho zasáhnout.

  • petris
    07:14 22.02.2018

    Jirosi "Prostě dokud máte pár speciálů, tak se vám pro ně vyplatí investovat. Pokud chcete vybavit lidovou armádu(tisice kusů), tak se spíše díváte "kolik za kolik"."...nie som si istý či je to naozaj tak resp. či to platí pri počtoch ktoré sa týkajú ČR (30-60 kusov). Ich bojová hodnota na reálnom bojisku pri takomto počte je otázna. Zrejme by to stačilo na Slovensko, kde boj aj tak nehrozí, ale na kohokoľvek iného je to takmer nič aj keby to boli najmodernejšie leopardy. Pri takých počtoch je podla mňa otázne či má zmysel ísť do top endových tankov, alebo skôr zvoliť "nižšiu strednú triedu" a zamerať sa na doplnkovú ochranu posádky. Ušetrené peniaze by tak mohli ísť na nákup väčšieho počtu moderných PTRS.

  • jj284b
    07:08 22.02.2018

    KOLT: a ako presne si predstavujete ze to BVP dokaze vypalit na tank davku z automatickeho kanonu a potom este mat dost casu na odpal PTRS? ziadne BVP neprezije stret s tankom na vzdialenosti do 2km dlhsie ako par sekund... takze skusat postrelovat tanky z automatickeho kanonu je len dobry sposob ako prezradit svoju poziciu.. a akonahle o vas tank vie, je po vas.

  • Klimesov
    07:03 22.02.2018

    semtam:"Pointa je v tom, jestli má cenu kupovat drahý tank, když hoří úplně stejně jako ten levnej. "

    Ano má. Pokud je větší pravděpodobnost přežití osádky v drahším tanku, tak pro profesionální armádu je lepší investovat do toho drahého. Profesionální armádu vždy víc bolí, když přijde o zkušenou osádku, než když přijde o stroj.

  • Jirosi
    05:15 22.02.2018

    semtam:"Pointa je v tom, jestli má cenu kupovat drahý tank, když hoří úplně stejně jako ten levnej. "

    Stejná otázka, proč si kupovat drahou neprůstřelnou vestu a helmu. Když zásah do obličeje vyřadí všechny stejně. Přitom k nepříteli jste vždy nekrytým čelem.

    Prostě dokud máte pár speciálů, tak se vám pro ně vyplatí investovat. Pokud chcete vybavit lidovou armádu(tisice kusů), tak se spíše díváte "kolik za kolik".

  • dusan
    00:38 22.02.2018

    fenri

    Ak ste mysleli tých "pár šupov" modernizáciu ... ospravelňujem sa a beriem späť.

    Čo sa týka An-132 to je myslím dosť nepochopenie veci. To, že lietadlo vyzerá ako An-32 (i to len na prvý pohľad) .. vôbec neznamená, že je to "brnkačka" ...

    Dnes je technológia výroby úplne inde a nik už nebude kopírovať pracovné postupy zo 70-tich rokov ... ten stroj je nie len konštrukčne inde, ale i technológiou výroby. Pri transportných strojoch je evolúcia nie len lacnejšia ... ale i žiadaná ... a taký A-400 veru dokazuje, že "revolúcia" môže byť dosť drahá a sčasti ho neplánovane nahrádza "starý" C-130J .... ktorý má tiež s predchodcami společné len meno a tvar.

    S tou výrobou Armat to samozrejme ukáže budúcnosť ... ale prítomnosť je o tom, že Rusi posúvajú začiatok výroby všetkých nových projektov .... a sotva možno predpokladať, že sa zrazu "chytia" a pôjde všetko podľa x-krát posunutých plánov.

  • fenri
    23:05 21.02.2018

    dušan: poněkud nerozumím vaší logice. An-132 lítá jen jeden. A vy už hovoříte o úspěchu. Čili úspěch je, když Saudi zaplatí Ukrajincům, aby do starého Antonova dali kanadské motory (nic proti tomuto řešení, ale nějaká vyšší dívčí to není). Oproti tomu Armat, které jsou koncepčně a vším nové, už jezdí desítky, ale úspěch to zjevně není. Nepřipadáte si lehce neobjektivní?
    A mimochodem, nikde nepíši, že An-132 nelítá.Píšu, že jí nejde považovat za úspěšný stroj, protože zatím žádné nasazení, provozní zkušenosti, dlouhodobá spolehlivost... neznáme. Mimochodem předpokládám, že to éro bude OK. Je to prostě osvědčená stará mula (pozor, myslím to v dobrém!) osazená dobrými moderními motory a s aktuální avionikou. Takže nějaký velký potenciál problémů v tom nevidím.

    Kde píši, že Armata stojí pár šupů? Pár šupů stojí ty modernizace, nikoliv Armata. To, že předseriové stroje mají vysokou kusovou cenu je snad normální, ne?

    A seriová výroba: myslím, že to není nic mimo kapacitu UVZ.

  • semtam
    22:25 21.02.2018

    KOLT

    Jste zmaten. Iráčané neměli T-90 (mimo těch co nyní rozbalují) a vůbec nebojovali po boku Abramsů. Problém je tuším v tom, že se na to díváte nejspíš politickýma očima a proto jste vydedukoval, že T-90 je lepší než Abrams. T-90 tam vůbec nebyl.

    Za další ohledně aktivní ochrany a pasivní ochrany. Právě proto zmiňuji irácký příklad. Abrams šel do kytek jako T-72. Samozřejmě, že to můžeme "ospravedlňovat" iráckou taktikou (nyní již tak docela neplatí) a dalšími zástupnými argumenty.
    Můžem se podívat na turecké tanky i Merkavy v Libanonu v roce 2008 atd. atd.

    Asymetrický způsob boje je pro tanky jeden z nejrizikovějších a boje typu Irák 1991 jsou vzácnou vyjímkou.

    PTŘS budou vždy tahat za delší konec, ať už tanky budou mít aktivní ochranu či nikoliv.

    Pointa je v tom, jestli má cenu kupovat drahý tank, když hoří úplně stejně jako ten levnej.

    A BVP s aktivní ochranou bych sem netahal, to je zase jiné téma.

  • KOLT
    22:06 21.02.2018

    semtam, já jsem do toho politiku netahal. Prostě jsem váš příspěvek pochopil tak, že irácká zkušenost dokazuje, že T-90 je lepší než M1, protože Iráčané mají obojí a nově kupují T-90. Což je dle mého názoru nesmysl, protože to ze situace vůbec nevyplývá. Nebyl jsem však zjevně sám, kdo to tak pochopil. OK, nemyslel jste to tak, tedy jsem se omluvil (i za ten svůj první příspěvek, který byl skutečně vhodný tak do hospody).

    Také souhlasím s tím, že zavedení AO přineslo zásadní změny na poli OT. Jak dlouho bude ovšem zásadní výhoda poskytovaná díky AO trvat, je otázka. Ono je také možné, že přijede BVP, vystřelí na tank dávku 30-40mm granátů s wolframovou submunicí, které vybuchnou ještě mimo dosah sestému AO, přičemž mu ale zničí radary (a tanku ostatní senzory). Pak bude následovat Spike-LR a jaký byl tank... A bude to znovu o pancíři. Další možnost popisuje Jirosi. Konkrétně Izraelci už na střelách (tuším platí i pro Spike) schopných si poradit s AO pracují, dtto Rusové (kdo by to byl čekal, když tihle byli první, kdo AO zaváděl, takže mají největší zkušenosti s tím, jak mění taktickou situaci). Čili AO je fajn, ale ten pancíř potřeba bude, ne že ne.

    Debatu, co je vhodné pro AČR bych sem netahal. Počkal bych na další článek o BVP ;-)

  • Jirosi
    21:31 21.02.2018

    Pokud si chcete pořizovat tank pro masové použití (stovky kusů), tak jsou východní tanky jasná volba. Ale CR se uvažuje o 30-60 kusech.

    Buď se spoléhám na "hard kill", a pak věřím že je jedno jaké vozidlo, tedy i BVP. Jenže pak tu chybí ten prvek čím to ničit, když se zbraně k jeho zničení Rakety/RPG, stávají neúčinné? Neboli musíte pořídit 10-100tisíců kusů pěchotních zbraní tohoto typu, aby se tyhle vozidla vůbec ohrozily.

    Nebo počítáte, že výrobci raket/RPG zvednou rukavyci, a pak jsou systémy "hard-kill" jen drahou srandou. Protože stejně bude rozhodovat pancíř. Ale pro pěchotu potřebujete dostatečnou zásobu nejmodernějších střel, vše ostatní je k ničemu.

    A teď otázka, který systém nejlépe reaguje na všechny možné cesty do budoucna?

    To, že CR něco zruší nebo považuje za neperspektivní je hezké, ale otázkou je co dělají ostatní. Modernizují tisíce tanků. Jak tu někdo zmiňoval v jiném článku, oni neřeší věci od stolu, ale vedou skutečné války.

  • Jara
    21:06 21.02.2018

    Dusan

    Jestli mohu teda vstoupit do vašeho vlákna s Fenrim....
    Přiznávám se, že nějak moc nechápu na co konkrétně poukazujete u armaty, ano ten program provázejí komplikace, predseriové kusy budou samozřejmě pekelně drahé, ale to je normální vývojový proces. Ta platforma má obrovský potenciál, Rusové přišli s novou koncepci, novými nápady a NATO na to teprve začíná reagovat... kdyby Rusové s armatou nepřišli tsk se ted o leo 3 ani nemluví natož pracuje.

  • Luky
    20:56 21.02.2018

    každá věc má svý ALE
    Nicméně operace pod falešnou vlajkou není vojenský standard a ohrožuje i úskočnou stranu.
    Já jen odpovídal Starlightovi, když se první řešení se zaťukáním adminovi nelíbilo.
    Další věc je, že jsem zatím neloboval za Oplot ani pod jedním článkem. Nikdy jsem v tom řešení neviděl a nevidím ho ani v Téčkách. Docela mě zklamalo, v jakým jsou stavu. Dřív jsem na ně byl pyšný, není to hezké, ale je to tak.

  • dusan
    20:55 21.02.2018

    fenri

    An-132 už lieta .... síce sa z neho Rusi náramne bavia ... ale faktom je, že ich konkurent - možno - vzlietne tento rok .... samozrejme to platili Saudi ... preto som to dal do príkladu.

    No ak niekto hovorí o "revolučnom" tanku tak je jasné, že to nie je o tom, že by nové tanky nechcel ....realita bude tá čo priznali i Ukrajinci .... nový Oplot stojí toľko čo repasia a modernizácia 10 ks starých tankov T-64/72/80 a preto ani veľmi o nový tank nestoja ... na skladoch majú ešte stále viac ako tisíc "kandidátov" na repas .... čiže čisto technicky ani Oplot momentálne nepotrebujú .... i preto dostal prednosť export do Thajska.

    No tých "pár šupov" by som netvrdil ... kusová výroba je drahá ... a myslím, že momentálne "sériové" Armaty sú ďaleko drahšie ako i drahé japonské tanky ....

    Plány na sériovú výrobu by som bral s rezervou ..... tých termínov už bolo naozaj dosť .... myslím, že to stále netušia ani samotní Rusi .... skôr len dúfajú ....

    A Leopard 3 už možno bude už v tom čase i jazdiť ....

  • flanker.jirka
    20:49 21.02.2018

    Luky: přijde kontrolní otázka, jak dlouho bude trvat protistraně pruhy domalovat pro operace pod falešnou vlajkou?
    Amíci jdou správnou cestou v IFF systémech.

  • fenri
    19:40 21.02.2018

    dušan: už teď je Armat více, než má naše armáda bojeschopných tanků. Takže bych brzdil s ideologickým zápalem a držel s faktů. Za deset let jich bude "poněkud" víc a Leo3 možná bude mít za sebou první fázi hodnocení vlivu na životní prostředí a bude ve fázi vývoje druhé generace taktického držáku na menstruační vložky (to je ftip, kdybyste to nepochopil). Za další k čemu teď potřebují mraky Armat, když mají tank, který se může postavit víceméně čemukoliv a za pár šupů. Celkem rozumím tomu, že při nějaké výrobní a finanční kapacitě si nejprve zmodernizují mraky tanků, co mají ve skladech a u jednotek a které mohou posunout hodně vysoko a Armat bude zpočátku přibývat pomálu.
    Z An-132 bych také na větvi nebyl. Je to o metr protažený starý An-32 s kanadskými motory a skleněným kokpitem. Zacvakali to Arabové a o tom, jaké letadlo je, je celkem brzy soudit. On Oplot i BTR-4 na začátku vypadaly také hodně dobře. I když věřím, že Antonov bude technologicky vysoko nad ukrajinským průměrem, stejně mi přidou řeči o úspěšném vývoji poněkud předčasné a přehnané.
    Navíc si myslím, že Rusové Armatu dělat nebudou, protože je to zbytečné. Oplot je přeci zabiják Armaty :-))

  • Jara
    19:08 21.02.2018

    Dusan
    No armatu bych moc nekritizoval ve smyslu , že je to na dlouho.... je to úplně nová koncepce tanku,podle mého dost pokročilá a ikdyž jim to bude trvat ještě 10 let,tak jsou v tomhle pořád před NATO, leo3 je teprve na papíře ( možná ) a zdá se, že ani není jisté, že nakonec vznikne...

  • Luky
    18:44 21.02.2018

    Stačí se podívat na Donbas. Jedna strana si namalovala bílé pruhy...

Stránka 1 z 3