Ruská armáda získá 200 tanků každý rok

Foto: T-72B3 / mil.ru

Podle Jurije Borisova, náměstka ruského ministra obrany pro vyzbrojování, ruská armáda plánuje každý rok zavádět do výzbroje 200 nových nebo modernizovaných tanků. Půjde o tanky T-72B3, T-90M, T-80BV a nejnovější T-14 Armata.

Vývoj ruského tanku T-14 Armata začal v roce 2009. Pokud vztáhneme zcela běžnou délku vývoje a zavádění nového zbraňového systému (vozidlo, loď, letadlo) kdekoliv na světě, vývoj T-14 skončí v roce 2019 a potrvá nezbytných dalších deset let, než tanky Armata budou tvořit relevantní vojenskou sílu ruské armády.

 

 

Ruská armáda se proto v příštím desetiletí bude opírat především o tanky T-72, T-80 a T-90, resp. jejich modernizované varianty T-72B3, T-80BVM a T-90M. Armáda provozuje aktivně okolo 2700 tanků T-72, T-80 a T-90 (různé verze) a další tisíce má v nejasném technickém stavu ve skladech. Podle Borisova Kreml plánuje ročně nakupovat/modernizovat minimálně 200 tanků.

 

„Je zde jeden záměr: dokončit všechny úkoly v rámci programu zadávání veřejných zakázek na obranu. V příštích letech budeme nakupovat asi 200 tanků různých verzí ročně,“ uvedl Borisov při návštěvě výrobního závodu firmy Uralvagonzavod (UVZ), která zajišťuje modernizaci tanků i výrobu nových tanků Armata.

 

Připomeňme, že ruské ministerstvo obrany s firmou UVZ podepsalo na moskevské výstavě Armija 2017 smlouvu na dodávky nových tanků T-90M a vozidel palebné podpory BMPT, jakož i smlouvu na modernizaci tanků T-72B, T-80B/BV a T-90. Celková hodnota zakázek činila více než 24 miliard rublů (8,67 miliardy Kč).

 

Podle blogu BMPD smlouva uzavřená v roce 2017 počítá pro roky 2018 až 2019 s dodávkou deseti nových tanků T-90M, modernizací 20 tanků T-90 na verzi T-90M , modernizací 62 tanků T-80B na verzi T-80BVM (31 kusů pro roky 2018–2019) a s dodávkou 12 vozidel BMPT v letošním roce.

 

T-90M (46,5 t) je vyzbrojen 125mm kanonem s možností odpalovat protitankové řízené střely 9K119 Reflex. Stroj pohání dieselový motor V-92S2 o výkonu 736 kW (1000 koní). T-80BVM (46 t) má výzbroj stejnou jako T-90M, pohání ho vylepšená plynová turbína GTD-1250TF o výkonu 919 kW (1250 koní).  Klíčovou části modernizace u obou tanků je nový systém řízení palby Sosna-U s termovizním pozorovacím přístrojem velitele. 

 

Verze T-72B3 z roku 2011, 2014 a 2016. / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0 

  

Kolik vozidel T-72B plánuje ruská armáda vylepšit v příštích letech, není jasné. V současné době armáda provozuje okolo 1000 modernizovaných T-72B3 a od roku 2016 na 150 tanků T-72B3 s novou hlavní, motorem a reaktivním pancířem Relikt.

 

Výhodou T-72B3 je především vynikající poměr mezi výkonem a cenou. Dle polského webu Defence24 stojí modernizace dvou tanků T-72B3 pouze polovinu toho co nový T-90M. Verze „B3“ se přitom blíží bojovým možnostem T-90M. Dle polského webu ale již ruská armáda nemá příliš volných tanků T-72B vhodných k modernizaci na verzi „B3“, resp. tanků, které lze vylepšit při udržení rozumné cenové relace.

 

Například kvůli nutnosti vyměnit pohonnou jednotku a motor u starších tanků T-72B (od roku 2016) cena výroby verze „B3“ vzrostla z 50 milionů na 80 milionů rublů (28 milionů Kč).

 

Kromě toho ruský ministr obrany na konci roku 2017 u firmy UVZ objednal výrobu dvou praporů tanků T-14 a jednoho praporu těžkých bojových vozidel pěchoty T-15. „Není žádným tajemstvím, že máme smlouvu pro výcvikové a bojové operace: dva prapory tanků Armata a jeden prapor těžkých bojových vozidel pěchoty,“ uvedl Borisov dne 9. února při návštěvě UVZ. Ruský tankový prapor se skládá asi ze 40 tanků s výjimkou podpůrných vozidel.

 

T-90M; větší foto / bmpd.livejournal

 

Tento počet odpovídá dřívějším dohadům, podle kterých má ruská armáda do roku 2020 získat sto tanků Armata. Jedná se o předsériovou výrobu, při které se bude ještě dolaďovat výrobní linka a nastavovat dodavatelské vztahy s výrobci jednotlivých komponentů. V současné době ruská armáda testuje zhruba 20 tanků Armata a konečné hodnocení armády se očekává v roce 2019.

 

„V souladu se Státním programem vyzbrojování pro období 2018 až 2027 je sériová výroba tanků T-14 založená na platformě Armata plánována na rok 2020, budou vyrobeny stovky tanků,” uvedl v lednu Borisov. Rychlost plné sériové výroby je neznámá, nejlepší odhady hovoří o schopnosti UVZ vyrábět až 120 tanků Armata ročně. První tanky T-14 Armata získá elitní a historicky slavný 1. gardový tankový pluk ze druhé gardové moto-střelecké tamanské divize.

 

Z výše uvedeného se dá jen velmi zhruba odhadnout, jak budou jednotlivé typy zastoupeny v zmíněném ročním balíku 200 tanků. V optimistické variantě ruská armáda po roce 2020 začne odebírat zhruba 100 až 120 tanků T-14 ročně a zbytek budou tvořit modernizované varianty T-72B3, T-80BVP a T-90M. 

 

Kromě nákupu či modernizace tanků plánuje ruská armáda zbavovat se masivně také zhruba 10 000 uskladněných tanků. Dle Franza-Stefana Gadyho z deníku Diplomat Rusko plánuje sešrotovat zhruba 4000 tanků a 6000 si jich ponechat ve strategické rezervě.

Zdroj: Defence24, BMPD, Army Recognition

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Dodávky bojových letadel do ruského letectva v roce 2017

V roce 2017 ruský průmysl pokračoval v dodávkách bojových a cvičných letounů do ozbrojených sil ...

Francie modernizuje tanky Leclerc a vyhlíží nový tank

Francie mezi roky 2020 až 2028 modernizuje celou flotilu hlavních bojových tanků Leclerc. Informaci ...

Výroční zpráva o stavu Ozbrojených sil Ruské federace

Ruský prezident Vladimír Putin a ruský ministr obrany Sergej Šojgu na každoroční konferenci ve ...

Evropská zbrojnice pro tanky Leopard 2

Německá firma KMW (Krauss-Maffei Wegmann) za spolupráce s Evropskou obrannou agenturou EDA (European ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • KOLT
    10:52 24.02.2018

    Mmchd, ty kontejnery jsou odolné, ale ze strany, kam "kouká" optika, je ta odolnost o poznání menší.

  • KOLT
    10:50 24.02.2018

    jj284b, co se tohoto týče, tak vycházím z informací člověka, který efekt 40 mm munice na optiku tanku viděl. Pokud skutečně není schopna očesat optotroniku tanku, je debata vcelku zbytečná. Tedy až na to, že já původně psal o očesání AO ;-)

    Mmchd, srovnávat výbuch klasické munice nad zemí a směřovaný výbuch střely s wolframovou "submunicí" těsně před tím, co chcete zničit, bych moc nesrovnával, to má dost jiné parametry. A mmchd, konflikt na Ukrajině ukázal, že nasypat velké množství dělostřeleckých projektilů do okolí tanku *je* řešení ;-)

  • jj284b
    07:13 24.02.2018

    este raz... kontajnery su odolne proti AP municii z gulometov.. ktora ma balisticky vykon vyssi ako nejake wolframove valceky.. tank predsa musi byt schopny odolat shrapnelom z delostreleckych zbrani (nie priamy zasah), a tie narobia ovela vacsi "bordel" ako nejaka 30ka.. ak by boli systemy tanku tak zranitelne ako si myslite, tak by sa tanky vyradzovali obycajnou Frag-HE municiou.. stacilo by saturovat oblast delostrelectvom (minometmi) a spolahnut sa na crepinovy efekt.. (delostrelecke projektily maju tiez casovace a mozu byt nastavena na vybuch nad zemou)

  • KOLT
    21:23 23.02.2018

    jj284b, vy mi stále vnucujete něco, co jsem netvrdil. Já si nemyslím, že toto je správná taktika protitankového boje, himmelherrgotdonnerwetterkrucajzelement! Od začátku tvrdím, že je to nouzovka. Vy tu hned řešíte, jaká budou protiopatření vůči AO, jenže jaká jsou dnes? Téměř žádná, možná Izraelci, moooožná Rusové něco v rukávu mají, protože s těmi systémy mají zkušenosti. Ostatní je spíše v plenkách. Každopádně dnešní běžně zavedené PTŘS si s AO neporadí. Můžete je po tanku pálit na 5 nebo 8 km, jsou vám naprd. A to vůbec nemluvím o tom, že ten tank musíte na pět kilometrů objevit, což při správné taktice nebude tak jednoduché.

    Dále, předpokládáte klasický šrapnelový efekt, jenže wolfram je drobet jiná váhová kategorie než ocel. Navíc munice určená k této činnosti není totožná s municí určenou proti pěchotě. Ta první exploduje ve směru letu, tedy ty kuličky dostanou k již tak vysoké rychlosti letu střely ještě další danou výbuchem. Protipěchotní granáty explodují "do kruhu" nebo "do koule", čili musíte mít větší množství menších kuliček (ony také proti živé síle stačí menší). Sám jsem sice tank zasažený tímto stylem neviděl, nicméně z druhé ruky mám, že ten efekt je skutečně nepěkný, tedy by to mělo fungovat. Výhodu mají větší kalibry, neb víc nebo větší kuličky (ale zase menší kadence, pravda).

    Dále, to BVP nebude primárně likvidovat optiku nýbrž AO, tzn. její radar(y). Ty samozřejmě jsou do značné míry odolné, protože musí "vydržet" výbuchy v relativní blízkosti. Nicméně zda skutečně dokáží odolat ABM exlodující pár metrů před nimi.... no, moc bych na to nesázel, ale třeba se pletu.

    A nakonec ignorujete jednu věc. Tahle taktika v podstatě imituje ony teoretické budoucí "tandemové" PTŘS, které pomocí první hlavice zahltí/zlikvidují senzory AO, načež druhá hlavice tank zasáhne. V mnou zmiňovaném případě je možných několik způsobů provedení. Takhle od stolu bych sázel na nastřelení tanku pomocí BVP, které se co nejrychleji zdekuje, než se tank "stačí vzpamatovat" a senzory mu případně začnou fungovat. Raketu pak mimo viditelnost odpálí výsadek z toho BVP. Pokud to dobře zkoordinují, mohou mít slušnou šanci. Jo, není to dokonalé, ale jinak mohou dělat co? Zdekovat se nebo hrdinně, leč zbytečně padnout....

  • Rase
    20:42 23.02.2018

    On právě Challenger byl koncipován tak, aby jej nebylo možné snadno očesat. Ona ta elektronika a podobné věci byly schovaní v batohu za věží. Díky takto čistému tvarování měl tank i jisté schopnosti stealth. Možná to zní divně, ale on ten Challenger 2 je opravdu kvalitní a velice promyšlená mašina, která kolikrát překvapí.

  • logik
    20:35 23.02.2018

    jj284b: Nevím, jak se todle řeší/neřeší, ale IMHO právě odolnost senzorů - jak proti střepinové palbě, tak proti "zabahnění" - může bejt to, co ve výsledku rozhodne o skutečné bojové hodnotě tanku. SA bych očekával bude daleko větší gamechangenger, než o něco lepší pancíř či silnější kanón.

    V tomto může mít plně "digitální" tank alá Armata podstatnou výhodu, protože záložní systém může být duplikát primárního - tedy očeše mě BVP, vytáhnu druhou věžičku s kamerou a vrátím mu to - aniž by jakkoli utrpěla bojová hodnota tanku. Ale jak teď koukám na Aramtu, tak tím směrem nešli - pravděpodobně jsou tydle komponenty zatím příliš drahé na to je duplikovat.

  • jj284b
    20:19 23.02.2018

    PavolR: Dron nedokaze prezit ziaden zasah, takze postrelovat ho shrapnelmi ma zmysel.. tank ako som pisal uz velakrat, ma elektroniku chranenu pancierom. aj vonkajsie boxy musia odolat minimalne priebojnej municii z gulometov... takze nejake crepiny nie su problem...

  • jj284b
    20:17 23.02.2018

    PavolR? nepredpokladate? tak si o tom nieco zistite... palba na pohybujuci terc je vzdy vacsi horsia ako na stojaci.. to ste nikdy na nic nestrielal???

    jadernazima: alebo bude strela mat dva hlavice,s oddelenim pocas letu, pricom jedna bude letiet prva a bude obsahovat napr klasicke hlinikove pasiky (alebo nieco ucinnejsie).. po zasahu APS voci prekurzoru sa do okolia dostane mrak hlinikovych pruzkov ktory zahlti radar a zamaskuje prilietavajucu bojovu hlavicu...

  • jadernazima
    20:03 23.02.2018

    IMHO bude řešením manévrující střela s top attack profilem, která 40 m nad tankem odpálí EFP hlavici. Taková střela bude 2× větší než současné, ale měla by to dát. Nebo moderní ekvivalenty LOSATu s 30kg penetrátorem. Velmi těžké, ale APS nepoškoditelné (moc velká masa na deformaci EFP/kumulačním paprskem APS.

  • PavolR
    20:03 23.02.2018

    jj284b:
    Nepredpokladám, že by idúci tank bol omnoho náročnejším cieľom, ako povedzme letiaci dron. ;-)
    Cieľom takejto taktiky nie je zničiť pancierové boxy a už vôbec nie kamery (hoci wolfrám je hnusoba), ale robiť okolo senzorov bordel, kým doletí raketa.

  • jj284b
    19:42 23.02.2018

    KOLT: moderne PTRS ako SPIKE su schopne odpalu mimo priamej viditelnosti... co znamena ze odpalovacie vozidlo moze byt napr pod kopcom, strelu odpali a navedie na ciel az ked strela preleti vrchol kopca a dostane sa do priamej viditelnosti s cielom..

    ak mam strelu schopnu zasiahnut tank na 5-8km, tak ju predsa nebudem odpalovat az po tom co sa tank dostane pod 2km, aby som mu mozno poskodil eletroniku automatickym kanonom... skratka je takato taktika neperspektivna.. stavim sa s vami, ze ked dojde k masivnemu rozsireniu hard kill systemov, tak sa to bude riesit protiopatreniami na baze rusiciek radarov vedenia palby APS, kedze je to ovela efektivnejsie.. APS potrebuje x-band radar aby vedela detekovat prilietavajuce strely.. a tym padom pojde rusit alebo minimalne zahltit...

  • jj284b
    19:34 23.02.2018

    neviem odkial beriete tu istotu ze crepinovy efekt z 30mm bude dostatocny na znicenie opancierovanych kontajnerov na tanku.. tych guliciek je tam velke mnozstvo koli efektu na zivu silu, no to zaroven znamena obmedzenu prieraznost proti pancieru.. uplne by postacovala ochrana pred 7.62x51 AP a tie shrapnely si neskrtnu... municia ako AHEAD nebola nikdy urcena proti pancierovanym cielom..

    video s efektom na figuriny a mechy s pieskom skratka nema ziadnu vypovedaciu hodnotu o efekte na opancierovane boxy obsahujuce tankove senzory.. navyse, nie vsetky senzory su umiestnene na jednom mieste.. napr u abramsu je strelcova termokamera na jednej strane a velitelova na opacnej (navyse plne otacatelna, takze ani nemusi byt prave natocena tam kde pozera strelec).. a ked sa bavime o APS, u Abramsu to vyzera ze je Trophy zdvojena, a osadena na bokoch veze.. takze aj keby sa podarilo jednu stranu vyradit, druha je kryta..

    no a posledny argument - ta tabulka je s hodnotami pri STOJACOM tanku... pri pohybujucom sa tanku budu tie pravdepodobnosti zasahu ovela nizsie...

  • KOLT
    19:31 23.02.2018

    Pane Grohmanne, děkuji vám i panu Vašíčkovi. Jen nevíme, o jaký se jedná kanón a z jakého BVP je stříleno. Každopádně předpokládám, že se jedná o střelbu klasickou municí, nikoliv programovatelnou, ve vzduchu explodující. Tam budou pravděpodobnosti drobet jiné. Tak nějak bych čekal, že pravděpodobnost zásahu optiky bude v tom případě zhruba stejná, jaká je pravděpodobnost zásahu věže. Krátká dávka z půl kilometru tedy pozorovací blok sejme téměř jistě. Což ostatně potvrzuje vyjádření lidí, kteří viděli, co ta dávka s tankem udělá...

    jj284b, a já se znovu ptám, k čemu vám je ostřelování tanku s AO pomocí klasických PTŘS? Můžete být dvacetkrát schovaný, stejně se tím alespoň do jisté míry demaskujete. A ten tank neohrozíte, to byste mu musel systém zahltit, což u takového trophy není záležitost dvou raket, které dokáže BVP "naráz" odpálit... Nemohu se zbavit dojmu, že vy si furt představujete, že chci po tanku střílet z klasické třicítky. No, to by byl vskutku blbý nápad. Jenže já se snažím představit situaci, kdy máte BVP s kanónem schopným střílet programovatelnou munici a proti němu tank s AO, čili PTŘS jsou k ničemu, dokud tu AO nezlikvidujete. Použití ABM mi v tu chvíli přijde jako schůdné, byť riskantní řešení. A je klidně možné, že se posádka tanku stihne zorientovat dřív, než se BVP stahne, takže ho sejme. Pokud se ale BVP podaří zlikvidovat tanku AO, může tank být posléze zlikvidován sesednuvším výsadkem. Pro posádku BVP blbé, z hlediska jednotky lepší, než se nechat rozstřílet tankem, kterému nemohou jinak ublížit...

    S ohledem na to, že mám nulové vojenské zkušenosti a jsem obecně mizerný taktik, můžu samozřejmě kecat nehorázné nesmysly :-))

  • logik
    19:03 23.02.2018

    JG: Díky.

    jj284b, pavolr: V případě řiditelné munice by to celé mohlo být teoreticky mimo přímou viditelnost. Výsadek by dělal návodčího. Tam by asi i byla šance pro BVP na rychlý zdekování a tak by mělo nějakou šanci na přežití (ten tank nebude jeden....).

    Kolt: Sice jsem v oboru střetu těžké techniky vše jen ne odborník, ale to bych viděl podobně - jako nouzová taktika či improvizace v případě nutnosti to možná bude nejlepší možnost co s BVP dělat, když už musí jít proti tanku. Ale jít do takového střetu bych nechtěl....
    Jirosi: Jo, já to taky tak myslel, že stavět na tom taktiku protitankového boje nejde.

  • PavolR
    18:35 23.02.2018

    jj284b:
    Vzhľadom na muníciu, o ktorej je celý čas reč, to ani na 2,5 km nevyzerá vôbec zle.
    - asi ako tu o 1:20 alebo na konci: https://www.youtube.com/watch?...

    JG: Vďaka Vám a samozrejme pánovi Vašíčekovi.

  • jj284b
    18:07 23.02.2018

    Jan Grohmann: dik, snad to par ludi preberie..

    Kolt: az na to ze taky Spike sa da pouzit aj pri nepriamej strelbe kedy je ciel zamerany po odpale.. v takom pripade je vystavovanie sa do priamej viditelnosti tanku poriadny nezmysel.. urcite by osadka radsej odpalila par riadenych striel z krytu, ako by riskovala palbu z automatickeho kanona na tank...

  • Jan Grohmann
    11:16 23.02.2018

    Pravděpodobnost zásahu 30 mm automatickým kanónem [%] na nepohyblivý tank. V tabulce jsou uvedeny informativní hodnoty pravděpodobnosti zásahu při čelní střelbě na tank, tankovou věž a pozorovací blok (věžička na tankové věži nebo průzor na čelní stěně tankové věže - pozorovací přístroj pro denní a noční vidění, zaměřovač, laserový dálkoměr) jednou ranou, dávkou 3 a 10 ran.

    http://www.armadninoviny.cz/do...

    Tabulku k diskuzi poslal Milan Vašíček

  • KOLT
    09:45 23.02.2018

    Ale já na tom nikdy nechtěl stavět taktiku protitankového boje! Já jen psal, že v případě osazení tanku AO to může být jedna z možností, jak se skrz ni dostat. Protože zkoušet to pomocí dnešních PTŘS moc nemá smysl.

  • Jirosi
    08:23 23.02.2018

    KOLT/Logic: Jistě, že šance má ! Ale stavět na tom taktiku protitankového boje není nejlepší cesta. Přitom jak víme naše armáda bude vždy tahat za kratší konec. Nepřítel bude mít převahu v technice.

  • KOLT
    22:18 22.02.2018

    Jejdamane, tak ono to snad nikdy nebylo míněno jinak než jako nouzová záležitost! A o nutnosti informační převahy ze strany BVP jsem psal. Pokud bude tank o BVP vědět, je toto téměř jistě KO. Nicméně léčku připravit lze, ne že ne. BVP má navíc k dispozici výsadek, může spolupracovat s dalšími BVP, atd., atp. To samé (až na ten výsadek) samozřejmě platí i pro tank. Čili scénářů je mnoho. A mít nacvičené různé varianty není od věci. BVP může tank očesat, stáhnout se, načež na něj raketu vystřelí výsadek skrytý za kopcem, například. A samozřejmě to není taktika boje vhodná k použití na dva kilometry.

    jj284b, RPG střílíte z ruky a pokud netrefíte přímo senzory, po rozplynutí kouře posádka vidí, jak kdyby se nic nestalo. Oproti tomu tenhle typ munice u BVP je udělaný přesně pro tento účel – rozsekat vše v kuželu před explodující střelou. Podle informací, které tu dával třeba MALI, dávka několika takovýchto granátů ten tank skutečně oseká o moderní senzory, takže mu (v lepším případě) zbudou jen periskopy. Než se pomocí nich posádka zorientuje, BVP může být skryté. Mmchd, ten Challenger mohl palbu opětovat přesně takhle.
    Systémy spojené s řízením palby jsou zpravidla zdvojené – jeden pro střelce, druhý pro velitele. Ony ty termokamery dost žerou a nejsou zrovna nejlevnější ani nejmenší, nejde jich tam dát (zatím) nějaké obrovské množství. Je samozřejmě možné, že se nepodaří vyřadit obě větve zároveň. V tom případě bych v tom BVP seděl skutečně velmi nerad... Stejně nerad bych v něm ale seděl a snažil se pomocí dnešních PTŘS překonávat AO toho tanku...

  • logik
    20:06 22.02.2018

    Jirosi: Ale otočit věž správným směrem a vůbec zareagovat také není hned....
    Obecně, pokud má BVP moment překvapení, tak bych řekl, že určitě může tanku pořádně zatopit. Koneckonců, i v druhé světové vyhrávali slabší tanky nad silnějšíma (jasně, nepoměr "síly" tam nebyl takovej) díky momentu překvapení.

    Na druhou stranu, musí mít překvapení (jinak je předem mrtvej), má jen jednu šanci (jinak je mrtvej hned poté) a celý mi to přijde jako dost slušná loterie. Obzvlášť když ten tank nepojede sám - tzn. i když to BVP první tank možná dostane, samo zařve poměrně jistě.

    A ad "léčka", ještě bych přihodil jednu myšlenku. Ono se celou dobu počítá s tím, že BVP bude přesně vědět kde je tank, zatímco tank to vědět nebude. Což není tak jednoduchý, protože to mj. znamená, že to BVP bude sedět na místě bez jakéhokoli pohybu a vysílaní, což pak znamená, že zas nemusí včas vědět o tom tanku, pokud ten nepojede "předem očekávanou trasou". Navíc, s tím, jak se postupně zlevňujou drony a leteckej průzkum se stává samozřejmostí, tak je dosti otázka, jestli bude možný tak jednoduše schovat, respektive jaká bude možnost odhalení. Aby se z toho nestala past pro to BVP, které si ten tank najde dronem a na bezpečnou vzdálenost zlikviduje.,,

    Celkově mi to přijde jako "dobrej" nápad v nouzi či při partyzánskym způsobu boje, ale že bych na něco takového spoléhal jako na standardní taktiku, obvzlášť při souboji větších jednotek, tak to bych byl dosti skeptickej....

  • jj284b
    18:13 22.02.2018

    vonkajsie kontajnery obsahujuce termokamery, ci inu elektroniku su zvycajne zodolnene a minimalne zdvojene pripadne ztrojene (Britsky Challenger 2 bol v Iraku zasiahnuty 40x z RPG zo vsetkych smerov, aj tak bola osadka schopna opatovat palbu cez zalozne systemy..) spoliehat sa na autocanon pri palbe na 2km je nezmysel.. rozptyl je uz na tu vzdialenost dost vyrazny, specialne pri programovatelnej municii.. predsalen, tank nie je lietadlo kde staci co najvacsi radius shrapnelov..

    a co sa tyka prepadov, ak sa musi osadka BVP spoliehat ze ponici vonkajsie systemy tanku je dost "o drzku" spoliehat sa na to je prakticky samovrazda.. a hlavne.. toto nie je otazka tank vs BVP.. ale armadna jednotka vs armadna jednotka.. strana ktora sa musi spoliehat na BVP proti tankom je v riadnom probleme od zaciatku.

  • Jirosi
    17:15 22.02.2018

    Kolt: Když se podíváte na videa, kde se střílí 30mm na dlouhé vzdálenosti. Tak je tam celkem dobře vidět, že už se střílí dost nahoru, aby to tam vůbec dolétlo. Tedy podstatně delší doba letu. Během této doby může váš protivník klidně reagovat a opětovat palbu. Takže ve chvíli kdy vaše senzory česající munice bude dopadat. Tak vám už bude odpověděno, ale pro vaši posádku smrtelnou střelou.

  • KOLT
    16:58 22.02.2018

    jj284b, smysl by to mělo jedině v případě léčky. V členitějším terénu (včetně většiny území ČR i SR) se BVP v pohodě dokáže dostat k tanku i na podstatně menší vzdálenost než jsou 2 km. Výhoda kanónu je, že je "rychlý", střela letí dlouho. Čili očesat senzory tanku a ihned vypálit PTŘS. Než se tank vzpamatuje, je po něm. Tedy, když bude mít osádka BVP štěstí, moderní kanón s programovatelnou municí. A informační převahu, tj. bude o tanku vědět dřív než on o BVP.

    Jak vědět, že tank má AO? Jednak se to, na takhle krátkou vzdálenost, nechá vidět, jednak on ten radar taky něco vyzařuje, jednak průzkum, jednak zpravodajské informace (co je to za jednotku)... možností je spousta. Když půjdete kupříkladu proti Izraelcům, rovnou počítáte s tím, že každá Merkava IV bude mít Trophy.

  • jj284b
    16:10 22.02.2018

    PavolR: moderny tank ti s detekciou BVP nebude mat ziaden problem... skor naopak... 30ka ma ucinny dostrel 2km, tankove delo voci BVP? 5km+ (obmedzeny len balistickym pocitacom a presnostou laseroveho dialkomera)

    Ale, aky presne ma zmysel pouzivat PTRS s dosahom 5-8km, na vzdialenost ucinneho dostrelu autocanonu? a ako presne vie osadka BVP ze ten dotycny tank ma APS? BVP nema sancu prezit v priamej viditelnosti tanku. a palit proti modernemu tanku 30kou je ako hadzat kamene po vojakoch...

  • KOLT
    09:44 22.02.2018

    jj248b, několik střel s wolframovou submunicí udělá z moderního tanku holátko, vyzkoušeno ;-) Ve chvíli, kdy to tank koupí, se posádka nezorientuje, po čem má střílet, protože nic neuvidí (přístroje budou poškozené + onen kouř). Samozřejmě netvrdím, že to je dobrá taktika. Proti tanku bez AO je to spíš nouzová taktika, proti tanku s AO to může mít větší šanci než jej zkoušet ostřelovat PTŘS.

  • PavolR
    08:50 22.02.2018

    jj284b:
    Tým trom ranám za 10 sekúnd predchádza čas potrebný na nájdenie a zameranie cieľa, zatiaľ čo v bvp má v tomto konkrétnom príklade už tank zameraný a páli naň kadenciou min. 5 rán za sekundu. Aj keby neboli senzory tanku priamo mechanicky poškodené, horúce splodiny po výbuchoch 30mm munície v jeho tesnej blízkosti situačnému povedomiu nepomôžu.

  • jj284b
    07:57 22.02.2018

    cely ten napad s autokanonmi proti APS je pritiahnuty za vlasy.. autokanon nema dostrel ako PTRS, takze kombinovat to je nezmysel.. skor sa da predpokladat ze sa APS bude prekonavat klasickym sposobom pouzitim x-band rusiciek...

  • jj284b
    07:53 22.02.2018

    Marthy: neocese preto, ze casti APS su celkom male, takze potrebujes priamy zasah.. crepinovy efekt je nanic, kedze puzdra v ktorych elektronika ci optika je su odolne proti malym kalibrom.. a hlavne netreba zabudat kolko ze to projektilov taka 30ka vystreli povedzme za 10 sekund... moderny tank da 3, a proti BVP staci zasiahnut raz.

  • jj284b
    07:50 22.02.2018

    Marthy: neocese.. navyse, "davka" trva par sekund... moderne tanky za 8 sekund vystrelia trikrat na ten isty ciel...

    PavolR: to by si tuy PTRS musel odpalovat z priamej vyditelnosti, a dostrele autokanonu... po odpale PTRS o tebe tank vie a pali na ciel.. do par sekund je po BVP.. PTRS ma jedine sancu pri odpale mimo priamu vyditelnost, no potom ale nemozes pouzit autokanon...

  • PavolR
    07:45 22.02.2018

    jj284b:
    Skôr najprv vypáliť raketu a hneď na to dávku, keďže raketa letí pomalšie. Hľadať útočníka bude asi najmenší problém posádky tanku. Samozrejme, v reále je na bojisku viac tankov i viac BVP, takže variantov je v závislosti od situácia celá paleta.

  • fenri
    07:36 22.02.2018

    dušan: vývoj An-132 opravdu není žádná bomba. Znovu, je to An-32, s 0.7m prodlouženým trupem, zaslepenými horními okénky v kokpitu, novou palubní deskou (dodává jako hotový celek X firem) a kanadskými motory. Soudím, že ve většině zemí by se to pořád jmenovalo An-32M, nebo NG apod. Není v tom větší rozdíl, než mezi Il-76 a Il-76MD-90A (dokonce bych řekl, že menší). Jenom v cca osminovém měřítku. Nebo třeba Gripenem C/D a E/F. A navíc to letadlo ještě v provozu nelítá, pouze vypadá dobře, jako vypadal Oplot či BTR-4. Ještě jednou a pro jistotu: nemyslím si, že jde o špatný koncept (naopak spojení ruské či sovětské odolnosti a jednoduchosti s moderními systému nemusí být špatné), nebo že nebude mít úspěch. Potenciál pro ten stroj vidím.

    Ale troufnu si říct, že jen vývoj Malachitu a Afghanitu je, co do výpočtů, materiálů a požadavků na základní výzkum, vyšší dívčí, než vývoj An-132.

    A odsouvání zahájení výroby, to si myslím, že má víc faktorů:
    -pád ceny ropy (to asi na prvním místě a pak dlouho nic)
    -rozhodnutí zmodernizovat stovky (ne-li více) stávajících tanků, kde se hlavně T-90 ukázal jako stále velmi potentní stroj
    -malou roli v tom mohlo sehrát i představení tureckých Leo v Syrii, kdy prostě Rusové ze svých zpravodajských informací to vyhodnotili, že ten tank taková hrozba není a před Leo3 mají veliký časový náskok
    -ladění či technické problémy Armaty (trochu to na mě začíná dělat dojem, že jí armáda chce ověsit vším možným)
    -neochota armády zavádět hromadně typ, na který není tlak (viz výše) a zároveň ještě nejsou pro ně zpracované operační postupy, metodika výcviku, taktika nasazení, plány údržby a vybudovány součástková depa apod.
    -vtírá se i kacířská myšlenka, že prostě Rusové nechtějí útočit na státy NATO, což by ovšem asi vedlo k obrovskému zklamání a vlně sebevražd z napříč novináři, analytiky, "analytiky", různých Jandů a podobných expertů. Možná by tím Západ ochromily víc, než reálným útokem (i když popravdě řečeno si myslím, že Západ oslabují právě šašci jako Fendrych či Janda a představa, že jsou jedinými veřejně činnými osobami placenými FSB by mě nepřekvapila).

    Myslím, že teď se ruští generálové drbou za ušima, zda na Armatu nedat větší dělo. V oblasti ochrany posádky a pohyblivosti je dnes Armata podle všeho jednička. V oblasti výzbroje hraje standard první ligy. Nic víc.
    -

  • Klimesov
    07:27 22.02.2018

    fenri ; dusan:
    Pokud se taky můžu zamíchat do vaší debaty, tak jakékoli hodnocení Armaty, nebo spíše T-14 či T-15 je v tuhle chvíli opravdu předčasné. A to jak kladné tak záporné. Bojová hodnota těchto strojů je zatím opravdu jen na papíře. Reálným bojem si to ještě neprošlo, takže vše ukáže až čas. A zavádění těchto strojů do Ruské armády bude trvat ještě hodně dlouho. Ono projekt a výroba je teprve začátek. To nejlepší, ale Ruskou armádu teprve čeká a to integrovat tuto technologii do své armády tak aby co nejvíce využili její potenciál a co nejlépe spolupracovala s ostatními druhy vojsk. Což u tak velké armády bude docela náročný úkol. Vše ukáže čas.

  • Marthy
    07:15 22.02.2018

    jj284b
    Myslím že dávka s takové třicítky do předku tanku ho natolik očeše že nebude schopen v krátké době střílející BVP odhalit,natož ho zasáhnout.

  • petris
    07:14 22.02.2018

    Jirosi "Prostě dokud máte pár speciálů, tak se vám pro ně vyplatí investovat. Pokud chcete vybavit lidovou armádu(tisice kusů), tak se spíše díváte "kolik za kolik"."...nie som si istý či je to naozaj tak resp. či to platí pri počtoch ktoré sa týkajú ČR (30-60 kusov). Ich bojová hodnota na reálnom bojisku pri takomto počte je otázna. Zrejme by to stačilo na Slovensko, kde boj aj tak nehrozí, ale na kohokoľvek iného je to takmer nič aj keby to boli najmodernejšie leopardy. Pri takých počtoch je podla mňa otázne či má zmysel ísť do top endových tankov, alebo skôr zvoliť "nižšiu strednú triedu" a zamerať sa na doplnkovú ochranu posádky. Ušetrené peniaze by tak mohli ísť na nákup väčšieho počtu moderných PTRS.

  • jj284b
    07:08 22.02.2018

    KOLT: a ako presne si predstavujete ze to BVP dokaze vypalit na tank davku z automatickeho kanonu a potom este mat dost casu na odpal PTRS? ziadne BVP neprezije stret s tankom na vzdialenosti do 2km dlhsie ako par sekund... takze skusat postrelovat tanky z automatickeho kanonu je len dobry sposob ako prezradit svoju poziciu.. a akonahle o vas tank vie, je po vas.

  • Klimesov
    07:03 22.02.2018

    semtam:"Pointa je v tom, jestli má cenu kupovat drahý tank, když hoří úplně stejně jako ten levnej. "

    Ano má. Pokud je větší pravděpodobnost přežití osádky v drahším tanku, tak pro profesionální armádu je lepší investovat do toho drahého. Profesionální armádu vždy víc bolí, když přijde o zkušenou osádku, než když přijde o stroj.

  • Jirosi
    05:15 22.02.2018

    semtam:"Pointa je v tom, jestli má cenu kupovat drahý tank, když hoří úplně stejně jako ten levnej. "

    Stejná otázka, proč si kupovat drahou neprůstřelnou vestu a helmu. Když zásah do obličeje vyřadí všechny stejně. Přitom k nepříteli jste vždy nekrytým čelem.

    Prostě dokud máte pár speciálů, tak se vám pro ně vyplatí investovat. Pokud chcete vybavit lidovou armádu(tisice kusů), tak se spíše díváte "kolik za kolik".

  • dusan
    00:38 22.02.2018

    fenri

    Ak ste mysleli tých "pár šupov" modernizáciu ... ospravelňujem sa a beriem späť.

    Čo sa týka An-132 to je myslím dosť nepochopenie veci. To, že lietadlo vyzerá ako An-32 (i to len na prvý pohľad) .. vôbec neznamená, že je to "brnkačka" ...

    Dnes je technológia výroby úplne inde a nik už nebude kopírovať pracovné postupy zo 70-tich rokov ... ten stroj je nie len konštrukčne inde, ale i technológiou výroby. Pri transportných strojoch je evolúcia nie len lacnejšia ... ale i žiadaná ... a taký A-400 veru dokazuje, že "revolúcia" môže byť dosť drahá a sčasti ho neplánovane nahrádza "starý" C-130J .... ktorý má tiež s predchodcami společné len meno a tvar.

    S tou výrobou Armat to samozrejme ukáže budúcnosť ... ale prítomnosť je o tom, že Rusi posúvajú začiatok výroby všetkých nových projektov .... a sotva možno predpokladať, že sa zrazu "chytia" a pôjde všetko podľa x-krát posunutých plánov.

  • fenri
    23:05 21.02.2018

    dušan: poněkud nerozumím vaší logice. An-132 lítá jen jeden. A vy už hovoříte o úspěchu. Čili úspěch je, když Saudi zaplatí Ukrajincům, aby do starého Antonova dali kanadské motory (nic proti tomuto řešení, ale nějaká vyšší dívčí to není). Oproti tomu Armat, které jsou koncepčně a vším nové, už jezdí desítky, ale úspěch to zjevně není. Nepřipadáte si lehce neobjektivní?
    A mimochodem, nikde nepíši, že An-132 nelítá.Píšu, že jí nejde považovat za úspěšný stroj, protože zatím žádné nasazení, provozní zkušenosti, dlouhodobá spolehlivost... neznáme. Mimochodem předpokládám, že to éro bude OK. Je to prostě osvědčená stará mula (pozor, myslím to v dobrém!) osazená dobrými moderními motory a s aktuální avionikou. Takže nějaký velký potenciál problémů v tom nevidím.

    Kde píši, že Armata stojí pár šupů? Pár šupů stojí ty modernizace, nikoliv Armata. To, že předseriové stroje mají vysokou kusovou cenu je snad normální, ne?

    A seriová výroba: myslím, že to není nic mimo kapacitu UVZ.

  • semtam
    22:25 21.02.2018

    KOLT

    Jste zmaten. Iráčané neměli T-90 (mimo těch co nyní rozbalují) a vůbec nebojovali po boku Abramsů. Problém je tuším v tom, že se na to díváte nejspíš politickýma očima a proto jste vydedukoval, že T-90 je lepší než Abrams. T-90 tam vůbec nebyl.

    Za další ohledně aktivní ochrany a pasivní ochrany. Právě proto zmiňuji irácký příklad. Abrams šel do kytek jako T-72. Samozřejmě, že to můžeme "ospravedlňovat" iráckou taktikou (nyní již tak docela neplatí) a dalšími zástupnými argumenty.
    Můžem se podívat na turecké tanky i Merkavy v Libanonu v roce 2008 atd. atd.

    Asymetrický způsob boje je pro tanky jeden z nejrizikovějších a boje typu Irák 1991 jsou vzácnou vyjímkou.

    PTŘS budou vždy tahat za delší konec, ať už tanky budou mít aktivní ochranu či nikoliv.

    Pointa je v tom, jestli má cenu kupovat drahý tank, když hoří úplně stejně jako ten levnej.

    A BVP s aktivní ochranou bych sem netahal, to je zase jiné téma.

  • KOLT
    22:06 21.02.2018

    semtam, já jsem do toho politiku netahal. Prostě jsem váš příspěvek pochopil tak, že irácká zkušenost dokazuje, že T-90 je lepší než M1, protože Iráčané mají obojí a nově kupují T-90. Což je dle mého názoru nesmysl, protože to ze situace vůbec nevyplývá. Nebyl jsem však zjevně sám, kdo to tak pochopil. OK, nemyslel jste to tak, tedy jsem se omluvil (i za ten svůj první příspěvek, který byl skutečně vhodný tak do hospody).

    Také souhlasím s tím, že zavedení AO přineslo zásadní změny na poli OT. Jak dlouho bude ovšem zásadní výhoda poskytovaná díky AO trvat, je otázka. Ono je také možné, že přijede BVP, vystřelí na tank dávku 30-40mm granátů s wolframovou submunicí, které vybuchnou ještě mimo dosah sestému AO, přičemž mu ale zničí radary (a tanku ostatní senzory). Pak bude následovat Spike-LR a jaký byl tank... A bude to znovu o pancíři. Další možnost popisuje Jirosi. Konkrétně Izraelci už na střelách (tuším platí i pro Spike) schopných si poradit s AO pracují, dtto Rusové (kdo by to byl čekal, když tihle byli první, kdo AO zaváděl, takže mají největší zkušenosti s tím, jak mění taktickou situaci). Čili AO je fajn, ale ten pancíř potřeba bude, ne že ne.

    Debatu, co je vhodné pro AČR bych sem netahal. Počkal bych na další článek o BVP ;-)

  • Jirosi
    21:31 21.02.2018

    Pokud si chcete pořizovat tank pro masové použití (stovky kusů), tak jsou východní tanky jasná volba. Ale CR se uvažuje o 30-60 kusech.

    Buď se spoléhám na "hard kill", a pak věřím že je jedno jaké vozidlo, tedy i BVP. Jenže pak tu chybí ten prvek čím to ničit, když se zbraně k jeho zničení Rakety/RPG, stávají neúčinné? Neboli musíte pořídit 10-100tisíců kusů pěchotních zbraní tohoto typu, aby se tyhle vozidla vůbec ohrozily.

    Nebo počítáte, že výrobci raket/RPG zvednou rukavyci, a pak jsou systémy "hard-kill" jen drahou srandou. Protože stejně bude rozhodovat pancíř. Ale pro pěchotu potřebujete dostatečnou zásobu nejmodernějších střel, vše ostatní je k ničemu.

    A teď otázka, který systém nejlépe reaguje na všechny možné cesty do budoucna?

    To, že CR něco zruší nebo považuje za neperspektivní je hezké, ale otázkou je co dělají ostatní. Modernizují tisíce tanků. Jak tu někdo zmiňoval v jiném článku, oni neřeší věci od stolu, ale vedou skutečné války.

  • Jara
    21:06 21.02.2018

    Dusan

    Jestli mohu teda vstoupit do vašeho vlákna s Fenrim....
    Přiznávám se, že nějak moc nechápu na co konkrétně poukazujete u armaty, ano ten program provázejí komplikace, predseriové kusy budou samozřejmě pekelně drahé, ale to je normální vývojový proces. Ta platforma má obrovský potenciál, Rusové přišli s novou koncepci, novými nápady a NATO na to teprve začíná reagovat... kdyby Rusové s armatou nepřišli tsk se ted o leo 3 ani nemluví natož pracuje.

  • Luky
    20:56 21.02.2018

    každá věc má svý ALE
    Nicméně operace pod falešnou vlajkou není vojenský standard a ohrožuje i úskočnou stranu.
    Já jen odpovídal Starlightovi, když se první řešení se zaťukáním adminovi nelíbilo.
    Další věc je, že jsem zatím neloboval za Oplot ani pod jedním článkem. Nikdy jsem v tom řešení neviděl a nevidím ho ani v Téčkách. Docela mě zklamalo, v jakým jsou stavu. Dřív jsem na ně byl pyšný, není to hezké, ale je to tak.

  • dusan
    20:55 21.02.2018

    fenri

    An-132 už lieta .... síce sa z neho Rusi náramne bavia ... ale faktom je, že ich konkurent - možno - vzlietne tento rok .... samozrejme to platili Saudi ... preto som to dal do príkladu.

    No ak niekto hovorí o "revolučnom" tanku tak je jasné, že to nie je o tom, že by nové tanky nechcel ....realita bude tá čo priznali i Ukrajinci .... nový Oplot stojí toľko čo repasia a modernizácia 10 ks starých tankov T-64/72/80 a preto ani veľmi o nový tank nestoja ... na skladoch majú ešte stále viac ako tisíc "kandidátov" na repas .... čiže čisto technicky ani Oplot momentálne nepotrebujú .... i preto dostal prednosť export do Thajska.

    No tých "pár šupov" by som netvrdil ... kusová výroba je drahá ... a myslím, že momentálne "sériové" Armaty sú ďaleko drahšie ako i drahé japonské tanky ....

    Plány na sériovú výrobu by som bral s rezervou ..... tých termínov už bolo naozaj dosť .... myslím, že to stále netušia ani samotní Rusi .... skôr len dúfajú ....

    A Leopard 3 už možno bude už v tom čase i jazdiť ....

  • flanker.jirka
    20:49 21.02.2018

    Luky: přijde kontrolní otázka, jak dlouho bude trvat protistraně pruhy domalovat pro operace pod falešnou vlajkou?
    Amíci jdou správnou cestou v IFF systémech.

  • fenri
    19:40 21.02.2018

    dušan: už teď je Armat více, než má naše armáda bojeschopných tanků. Takže bych brzdil s ideologickým zápalem a držel s faktů. Za deset let jich bude "poněkud" víc a Leo3 možná bude mít za sebou první fázi hodnocení vlivu na životní prostředí a bude ve fázi vývoje druhé generace taktického držáku na menstruační vložky (to je ftip, kdybyste to nepochopil). Za další k čemu teď potřebují mraky Armat, když mají tank, který se může postavit víceméně čemukoliv a za pár šupů. Celkem rozumím tomu, že při nějaké výrobní a finanční kapacitě si nejprve zmodernizují mraky tanků, co mají ve skladech a u jednotek a které mohou posunout hodně vysoko a Armat bude zpočátku přibývat pomálu.
    Z An-132 bych také na větvi nebyl. Je to o metr protažený starý An-32 s kanadskými motory a skleněným kokpitem. Zacvakali to Arabové a o tom, jaké letadlo je, je celkem brzy soudit. On Oplot i BTR-4 na začátku vypadaly také hodně dobře. I když věřím, že Antonov bude technologicky vysoko nad ukrajinským průměrem, stejně mi přidou řeči o úspěšném vývoji poněkud předčasné a přehnané.
    Navíc si myslím, že Rusové Armatu dělat nebudou, protože je to zbytečné. Oplot je přeci zabiják Armaty :-))

  • Jara
    19:08 21.02.2018

    Dusan
    No armatu bych moc nekritizoval ve smyslu , že je to na dlouho.... je to úplně nová koncepce tanku,podle mého dost pokročilá a ikdyž jim to bude trvat ještě 10 let,tak jsou v tomhle pořád před NATO, leo3 je teprve na papíře ( možná ) a zdá se, že ani není jisté, že nakonec vznikne...

  • Luky
    18:44 21.02.2018

    Stačí se podívat na Donbas. Jedna strana si namalovala bílé pruhy...

  • PavolR
    18:39 21.02.2018

    Starlight:
    Ja som sa fixoval hlavne na rozlíšenie v prípade vzdušných úderov, lebo na zemi môže dôjsť k paľbe do vlastných radov bez ohľadu na siluetu, ktorá sa na dôvažok všemožne maskuje. Každopádne s uvedeným príkladom nemôžem tak úplne súhlasiť, lebo tu ide skôr o to, aký dizajn kto použije pre bloky prídavného pancierovania (rozdiel medzi PT-16 a PT-17).
    Môžeme to ale celé otočiť aj tak, že aké problémy asi bude mať protivník, keď do tyla uprostred bojového chaosu prenikne povedzme pár českých tankov. ;-)

  • dusan
    18:18 21.02.2018

    No tá Armata je "na dlho" ...

    Ak Rusi okrem modernizácie tankov T-72/80/90 nakupujú nové stroje T-90M tak je jasné, že Armata je stále ďaleko od konečnej sériovej podoby .... a pôjde maximálne o malé skúšobné série, kde sa bude skúšať to či ono ...

    Najbližších minimálne 10 rokov bude Armata len "exotom" producírujúcim sa na prehliadkach, ale v minimálnych počtoch slúžiaca v armáde.

    Keby to bolo ináč, tak Rusi vyrábajú svoj "revolučný" tank a nie T-90 "starej školy" i keď podstatne modernizovaný.

    Čo sa týka ukrajinského T-84 ... to je reálne cesta - za podmieky, že to bude druhá strana (teda teoreticky my) všetko financovať ... a robiť dohľad.

    Napriek "bordelu" na Ukrajine bol napr. vývoj An-132 priam ukážkový - i keď išlo skôr o evolúciu ako o revolúciu. .... takže i s Ukrajincami sa to dá ... len to treba vedieť.

  • dusan
    18:10 21.02.2018

    semtam

    Klimesov píše o tankoch T-90 patriacich IS (dva kusy) - kde boli oba (čiže všetky) zničené.

    Čo sa týka nákupu T-90 vs M1 tak v tom ťažko hľadať "víťaztvo T-90 z dôvodu kvality" ... skôr to, že momentálne má iracký režim bližšie k Rusku, resp. k Iránu. Okrem toho sú na nich iné "cenovky" ... celkovo posudzovať výbery zbraní kvalitou je dosť pochybné, lebo je to o peniazoch, politike či kadejakých oficiálnych či neoficiálnych výmenných obchodoch.

  • semtam
    18:01 21.02.2018

    Starlight

    Vlastně sis odpověděl sám, důležitá je situační povědomí o bojišti. Pokud v bitvě rozpoznáš tvar tanku, tak máš docela štěstí. V bitvě je všude spoustu kouře a dýmu. Navíc tanky mohou být maskované vegetací či sítěmi.

    Jen pro usměrnění, pro nás je tvar tanku opravdu to poslední co máme na tancích řešit. Těžko si dokážu představit, jak AČR se svými tanky bojuje proti Rusku v Pobaltí či na Kubáňi. Pokud už ale takto uvažujete, tak důležitější bude "protiatomová" vložka tanku. Ta se bude hodit i když tanky zůstanou doma...

  • Starlight
    17:29 21.02.2018

    @TF_HU, Klimesov, PavolR

    Díky za odpovědi. Ona ta má otázka byla spíše taková mírně usměrňovací do místní diskuse jak je „super“ když protivníci používají vizuálně podobné zbraně. Super to rozhodně není a naopak je to obrovský problém.

    1)
    TF_HU: „Existují systémy IFF...jinak rozhoduje systém velení a řízení“.

    Pokud neřeším leteckou techniku a PVO, tak mám pocit, že žádný pozemní rádiový IFF systém armády NATO nezavedly. Americké ozbrojené síly jedou jen na „optickém“ systému Joint Combat Identification Marking System (JCIMS), který kombinuje panely Combat ID Panels (CIP), Thermal ID Panels (TIP), a infračervené stroboskopy Phoenix.

    https://www.youtube.com/watch?...

    K tomu přidávají systém řízení a velení Battle Command Brigade-and-Below/Blue Force Tracking (FBCB2/BFT), který pomocí pozemní rádiové a satelitní komunikační sítě přenáší GPS data o poloze vlastních jednotek.

    A co z toho mají východoevropské armády NATO? A specificky co z toho má AČR? Zápůjčky amerických vozidel i s tímto vybavení na misi v Afghánistánu nepočítám. Pokud jsem se dobře díval, tak naše obrněná vozidla nemají ani přípravu na instalaci těchto nebo podobných systémů. Vzhledem k tomu, že jen US ARMY do Evropy přesunuje celou obrněnou divizi, která bude tvořit obrněné jádro aliančních sil na východní hranici, tak kompatibilita a interoperabilita s tímto spojencem bude důležitá i u těžkých mechanizovaných sil.

    V době cvičení to až tak nevadí, ale v případě reálné krize může podle mne nastat efekt podobný tomu, který nastal v roce 1999 v době operace Operation Allied Force v roce 1999 (bombardování Jugoslávie silami NATO). Noví členové NATO se sovětskou/ruskou technikou bez NATO systémů IFF byly v blízkosti operací po dobu operace uzemněny (naše Mi-17 v Bosně) nebo výrazně prostorově omezeny v provozu (maďarské letectvo nad vlastním územím). Niko z velení NATO nechtěl, aby došlo k palbě do vlastních řad.

    Co uvidí americký tankový velitel v Evropě ve své optice,když potká sovětské typy tanků východevropských členů NATO jako je ČR? Velitel tanku M1A2 Abrams nemá černobílou nebo barevnou CCD kameru, jen FLIR nebo dalekohled. Asi uvidí "ruské" tanky v trojkové „ruské“ formaci, které nemají identifikační panely a Blue Tracker mu je neukazuje jako modré. Co asi udělá?

    2)
    Klimesov: „Situaci vlastní ; cizí. Dobrá otázka. Z mého pohledu by se to mělo řešit dobrým situačním povědomím o bojišti, a správnou komunikací na bojišti. To je alfa a omega požití armád. Vědět kde se nacházím, kde je nepřítel, kde je spojenec, a umět s ním dobře komunikovat“

    Viz výše. V NATO jsou dominantní západní typů tanků. Bez ohledu na výše zmíněná zařízení a systémy, je tu stále nutno počítat s chaosem a překvapením (což je podstata mobilní války) ze strany protivníka nebo i vlastních sil/spojenců.

    Komunikace nemusí fungovat, všechny ty americké vychytávky jsou dělány na FLIR nebo NVG (jen v noci). Pokud protitankový prostředek (jeden voják až vozidlo) nic takového nemá, tak identifikuje čistě podle vizuálu. A co udělá, když opravdu uvidí sovětský/ruský typ tanku (a BVP-2 a T-72M/M1 AČR nebo OSSR mají stále původní sovětskou/ruskou standartní olivově zelenou kamufláž).

    3)
    PavolR: „Primárne by to išlo rozoznať podľa tvaru veže. Západné a NATOizované (T-84-120 alebo PT-17) majú predĺžené veže s muníciou uloženou v ich zadnej časti. Potom ešte prípadne inak riešenými spôsobmi (hlavne termo) kamufláže .“

    Podívej se například na věže polského prototypového upgrade PT-17 versus věž ruského T-90M. Zepředu jsou tvarově prakticky identické a oba mají na věži batoh. Takže i když tak ukáže stranu věže, tak se v reálu v terénu a chaosu války nepozná nic.

  • Marthy
    17:29 21.02.2018

    Semtam-psali tady že byly zničeny všechny T-90 které ukořistily teroristé,ne ty které používají vládní jednotky.

  • semtam
    16:40 21.02.2018

    Klimesov

    Všechny zprávy, že hovoří o tom, že všechny T-90 byli v Sýrii zničeny? To nevim, kde ty zprávy berete, ale poslední zprávy o T-90 jsem zaznamenal i s fotkama, že je ze Sýrie stahují. Důvodem bude asi servis a zjištění jak si jednotlivé strojní celky vedli.
    Za další T-90 obsluhují v Sýrii syrské posádky, ale to samozřejmě nevylučuje, že někde mohli v tanku sedět i posádka z Ruska.
    KOLT

    Nosné jádro to bylo pro vás, můj příspěvek pojednával o více věcech. Myslím, že do toho moc taháte politiku, jinak si nedokážu vysvětlit, jak jste mohl přijít na to, že někde píšu, že T-90 je lepší než Abrams. Opět zde záleží na vybavení a specifikách konkrétního typu T-90 nebo Abramsu. Ale jak jsem již psal zase v jiném příspěvku, tak ty rozdíly nejsou moc výrazné.
    Pro mě je klíčové to, že pro potřeby AČR je vhodný "levnější" tank na který by se v budoucnu (dle financí) mohla umístit aktivní ochrana. To z mé celkové diskuze je myslím více než patrné.

  • PetrK
    13:24 21.02.2018

    Já právě doufám, že se v této oblasti bude spíš modernizovat a po vrtulnících přijde řada i na tanky.. ale chtělo by to vzít od podlahy, ne aby se modernizovalo něco, co už se skoro nedá, nebo koupilo 10 "ojetin".. Každopádně 73. by byla škoda

  • TF_HU
    13:22 21.02.2018

    PetrK

    jen taková úvaha, chtěli jsme rezignovat na tanky...nakonec jsme to neudělali. Chceme rezignovat na bitevní vrtulník (asi dle posledních vyjádření na MO a GŠ). tedy potom by někdo měl říci jak hodlá AČR působit (ničit) tanky, těžkou techniky protivníka. Tank a bitevní vrtulník jsou primárními prostředky takového boje.

  • PetrK
    13:04 21.02.2018

    Myslite, ze je realne ze bude od tanku (v CR) postupne upousteno? Co by v takovem pripade cekalo 73. tankovy prapor? Jake zmeny?

  • TF_HU
    13:00 21.02.2018

    Starlight

    Existují systémy IFF...jinak rozhoduje systém velení a řízení.

  • infi
    11:07 21.02.2018

    Ukrajina je nestabilni zeme, byla a vzdycky bude. Aktualni situaci se bohuzel dostala tam kde byla zeme pred 30+ rokama. (Chvilku jsem tam zil, vim o cem pisu). Vyhledy jsou bohuzel jeste horsi. Jejich jednotky na fronte nemaji zakladni vybavu dodnes, i kdyz situace se s americkou pomoci lepsi, ale neni to zasluha "super zbrani" z UA, ale pumpy ze zapadu a prispevku dobrovolniku (proto taky na fronte je uniforma UA vojaka kus od kus original). Nejaka spoluprace v nejblizsich X desitkach let je sci-fi.

    Oplot nedopadl nikterak slavne (ve smyslu ze nemel navrch oproti jinym strojum) i v prostredi bez letectva. Jak zde psalo X lidi predemnou, vse zalezi na zpusobu vyuziti a konkretni situaci.

    Osobne bych moc nehledel na vysledky z blizkeho vychodu, prece jenom tam jsou ty podminky ve vsem jine, nez podminky v nasem zamepisnem pasmu. Pravdepodobnost ze by v CR stal tank uprostred pouste na nejakem kopecku a palili by po nem TOWy ze vsech stran je asi nulova :). Vest tankove bitvy na otevrenem poli nejsme schopni (a uz vubec ne ty tanky ochranit proti letectvu), takze by jsme meli jit cestou "partyzanskych" taktik - lehke jednotky, moment prekvapeni, rychle presuny. Podobne jak se ted snazi orientovat nektere pobaltske staty, protoze si uvedomili, ze postavit 50 tanku na pole proti Rusku by asi nedopadlo zazracne.

  • fenri
    09:28 21.02.2018

    Clanek - stále hovoříte o laboratorních podmínkách. Protože tank (skoro) nikdy nebojuje solo. Je pouze jedním prvkem s systému, který jednak tvoří další technika (letectvo, PVO, pěchota, dělostřelectvo, REB, průzkum...) a za druhé bojuje v nějakých reálných podmínkách, které mu mohou/nemusí sedět a s nějakou posádkou.
    Jinými slovy a jednodušejí:
    Jerry Miculek s CZ P-07 zcela jistě nastřílí lépe, než já s CZ 75 TacticalSport Orange. Ačkoliv nepochybně ta TS Orange stojí střelecky světelné roky nad P-07.

    Takže pokud je tank srovnatelný (sic! - nepleťte sem techniku z WWII), pak jsou jeho cena a provozní náklady naprosto relevantní součástí hodnocení jeho kvalit. Prostě za ušetřený peníz mohu mít těch tanků více, můžu dopřát posádce kvalitnější výcvik, přikrýt je lepší PVO, zajistit jim lepší průzkum... A ve výsledku pak o fous horší a o dost levnější tank může velmi snadno a velmi pravděpodobně napráskat kožich i tanku o něco lepšímu. A srovnání Leo2A7 vs. T-90MS? Řekl bych jak kde. Jsou podmínky, kdy bude mít Leo mírnou převahu (otevřená, přehledná, nepříliš členitá krajina s únosným terénem) a jsou krajiny, kde je IMHO v mírně lepší pozici Téčko (je lehčí, pohyblivější, nižší...).

    Klimesov správně poukazuje na to, že je těžké to porovnávat. Na jedné straně máme (bezmála-s přihlédnutím k okolnostem) fiasko tureckých Leo, na druhé (bezmála - s přihlédnutím k okolnostem) úspěch ruských T-90 v Syrii a zároveň (opět bezmála) fiasko kořistních povstaleckých T-90 tamtéž. Co z toho soudit o samotném tanku? Nic. Leo i T-90 mohou být drtivě úspěšné zbraně, jsou-li správně fungující součástí správně fungujícího systému. Nic víc, nic míň.

    A pokud nemáme dost prostředků (peníze na nákup+intenzivní provoz) MBT, mohou být 120-130 mm BVP stejně účinnou zbraní, BUDE-LI systém vhodně nastaven pro jejich specifika a budou-li vhodně používána.

  • Clanek
    09:25 21.02.2018

    Valky vyhrava kde co, urcite ne jen pomer ceny a vykonu (viz vas predesly koment). ;)

  • KOLT
    09:20 21.02.2018

    Clanek, jenže ten "kouzelný poměr" vyhrává války ;-)

  • KOLT
    09:19 21.02.2018

    Marthy, pletete se. V první válce v Iráku (1991) došlo ke skutečným tankovým bitvám, bez přímé letecké podpory (poušť, vítr... netřeba více popisovat). Abramsy při nich smázly Téčka zcela brutálně. Lze z toho něco vyvozovat? Jen to, že lépe vycvičená jednotka zpravidla smázne tu méně vycvičenou. Iráčané totiž podle Amíků bojovali tak blbě, že by prohráli, i kdyby si vyměnili stroje... Oni je totiž Američané likvidovali i pomocí M2 Bradley...

  • Clanek
    09:12 21.02.2018

    Článek: ale ono jde vždy o srovnání hodnot kvalita/cena.
    Prostě k souboji tank na tank s laboratorně stejnými podmínkami a stejnými posádkami nedojde a když, tak půjde o tak zanedbatelný počet, že na průběh případného konfliktu to vliv mít nebude.
    Rozdíly mezi posledními T-90 a Leo2 jsou IMHO tak malé, že je (skoro) vždy přebije vliv vnějšího prostředí (aktuální taktická situace) a výcvik posádky.

    Nejde o laboratorni hodnoty, jde o to co je lepsi. Kvalita / cena nemluvi o tom co je nejlepsi, ale o tom co je levne a furt dost dobre, takova T-34 za cenu zelezneho srotu bude mit i dnes skvely pomer cena /vykon, ale kdo by v tom chtel sedet, ze...
    Tezko predstavitelne v nasich podminkach, ale furt se najdou armady ktere si muzou dovolit to nejlepsi, nehlede na to, ze to stoji 2x tolik a lepsi je to treba jen o 5-10%. Takze otazka je stale validni, jelikoz to semtam jednou rika tak a jindy naopak: je T-90 v poslednich inkarnacich stejne dobra jako Leo 2A7 / posledni abramsy / merkavy? Nebo je horsi, ale vyrazne levnejsi (takze exceluje jen v tom kouzelnem pomeru

  • KOLT
    09:06 21.02.2018

    semtam, naprosto nerozporuji, že tank s aktivní ochranou bude mít větší šanci na přežití než bez ní. Jenže to mi přijde jako natolik evidentní věc, že jsem jaksi nepochopil, že zrovna tohle je jádrem vašeho příspěvku. Nuž se tedy omlouvám. Mmchd, ono i BVP s aktivní ochranou na tom bude lépe (snad s výjimkou průbojných projektilů) než MBT... Drobet problém je, že taková aktivní obrana tanku není zrovna levná věc. Ovšem, jak píše fenri, dva prapory Merkav se systémem Trophy by se mi pro AČR líbily ;-) Jejich cena již méně :-(

    Já měl hlavní problém s tím, že z vašeho příspěvku (tedy alespoň mně) vyznívalo, že zkušenosti Iráku dokazují, že T-90 (v nějaké moderní versi) je lepší než M1A2, což není tak jednoznačné. Důvody, proč si to myslím, jsem psal (poplet jsem versi T90, vy zase M1 :-) ). V čem souhlasím je, že s příchodem aktivních ochran se výhody těžkých tanků podstatně zmenšují. Otázko je, co se stane, až na toto zareagují výrobci řízených střel. Nicméně proti ručníkářům používajícím převážně RPG-7, maximálně nějaké starší generace TOW či Konkursů, to bude asi jedno. Tam bude skutečně nejúčinnější BVP s AO, protože krom své výzbroje si ponese i pár chlapíků, kteří s ním budou spolupracovat.

  • Miroslav
    08:45 21.02.2018

    Starlight: Napríklad v 1968 Rusi maľovali na svoje tanky tzv. Invázne pásy aby boli rozpoznateľné v prípade, že by bola nasadená Československá armáda

  • Maximus
    08:25 21.02.2018

    Úvahy o T-84 by měly smysl, pokud by Poláci spolu s dalšími členy V4 měli zájem o licenční výrobu westernizované verze, ale tam by počet skutečně vyrobených kusů musel dosáhnout odhadem minimálně 300 až 500 kusů (což při zhoršené geopolitické situaci není až tak sci-fi), aby se licence a vybudování výrobních kapacit nějak rozumně zaplatilo.
    Zatím takový projekt není na stole a čím déle nebude, tím to bude obsolentnější.

    Pokud se vrátíme zpátky na zem, tak aktuálně je pro AČR vhodnější jít cestou "středního tanku" na podvozku nového IFV v roli vozidla palebné podpory.

    V diskuzi na toto téma bylo opakováno, že jednotková cena by byla stejná jako u MBT. O tom, že "provozní náklady" by byly u verze založené na jednotné platformě nižší netřeba polemizovat, ale důležitou roli hraje i schopnost tuto techniku adekvátně servisovat a průběžně modernizovat.

    Nezazněl v této souvislosti jeden významný argument a tou je snížení jednotkové ceny všech IFV pro AČR díky navýšení vyráběných kusů a i lepší pozice při vyjednávání o podílu na výrobě našimi firmami. V případě unifikace nejen podvozkové platformy, ale i optroniky by i následný servis byl levnější a jednodušší.

    Ušetřené finance by bylo možno věnovat k navýšení počtu techniky, lepšímu výcviku, udržování dostatečného počtu bojeschopné techniky,... .

    Trvat na čistokrevných MBT při minimálních počtech je nesmysl. Daleko efektivnější z hlediska obrany a plnění spojeneckých závazků je trvat na zachování bitevních vrtulníků v AČR v počtu alespoň 12 kusů - nikoliv ale v podobě nemodernizovaných Mi24/35.

  • PavolR
    07:55 21.02.2018

    fenri:
    Pozor, Ukrajinci to mali s vývojom o to jednoduchšie, že si ako základ zobrali prvosledový tank s predsa len o niečo veľkorysejšou konštrukciou, zatiaľ čo Rusi prekopávali druhosledovú T-72, boriac sa s jej konštrukčnými obmedzeniami. Možno mali pustiť radšej cestou Black Eaglu a už vyvinutý T-90 nechať ako exportný ...

  • Klimesov
    07:53 21.02.2018

    No pánové nevím jestli je vhodné co se týče použitelnosti tanků na bojišti argumentovat zrovna Iráckou armádou a vycházet z jejich zkušeností.
    Co takhle vycházet ze zkušeností třeba Kanaďanů, nebo Dánů, kteří velice úspěšně nasadili svoje tanky Leopard 1 a 2 v Afghánistánu.
    Samozřejmě můžeme vycházet i z nasazení Leopardů Tureckem, kteří to vůbec nezvládli. Také můžeme vycházet z použití tanku T-90 ruskou armádou v Sýrii, které bylo úspěšné, a nebo vycházet z použití kořistnich tanků T-90 na straně povstalců (teroristů), které zas tak dobře nedopadlo. Podle všech zpráv by měli být všechny už zničeny.
    Co z toho vyplývá. Že vždy záleží na použití dané techniky, a použití se odvíjí od toho jakou taktiku a strukturu jednotlivé armády preferují. Je jasné, že armáda složená spíše z branců než profesionálů bude upřednostňovat spíše jednoduší konstrukci z dob SSSR, kdežto profesionální armády budou upřednostňovat složitější, sofistikovanější techniku, která umožní větší pravděpodobnost přežití osádky při zničení. Vše je hlavně o výcviku, taktice a strategii a morálce jednotek. Technika se přizpůsobuje těmto parametrům a tyto parametry se přizpůsobují technice.

    Starlight: Situaci vlastní ; cizí. Dobrá otázka. Z mého pohledu by se to mělo řešit dobrým situačním povědomím o bojišti, a správnou komunikací na bojišti. To je alfa a omega požití armád. Vědět kde se nacházím, kde je nepřítel, kde je spojenec, a umět s ním dobře komunikovat.

  • PavolR
    07:43 21.02.2018

    Starlight:
    Primárne by to išlo rozoznať podľa tvaru veže. Západné a NATOizované (T-84-120 alebo PT-17) majú predĺžené veže s muníciou uloženou v ich zadnej časti. Potom ešte prípadne inak riešenými spôsobmi (hlavne termo) kamufláže ...

  • fenri
    07:43 21.02.2018

    Miroslav, jo onehdá se tu se mnou přel Logik (tuším, že Logik, pokud se pletu, tak pardon), že UA technika je prima a že s Oploty je velká spokojenost. Šlo o debatu s fiaskem BTR-4 v Iráku a Sudánu.
    On Oplot, resp. Jatagan nevypadá blbě, ale:
    -UA mi fakt nepřijde jako solidní partner
    -proč Rusům dal vývoj T-90MS docela zabrat a UA se zlomkem prostředků vyvinuli stejný tank jako nic?
    A co víc, Oplot má být MNOHEM lepší, než T-90MS, protože podle UA má být dokonce "zabijákem Armaty". Já nevím, mě tyhle velkohubé UA řeči moc pod fousy nejdou.
    Možná by nově vyrobené Oploty pro NATO zákazníka byly už v pohodě, ale za mně bych testovacího králíka nedělal. Myslím, že pokud už zůstávat na platformě T-72 (min. do příchodu nějakého eurotanku), tak bych si raději něco zbastlil s Poláky a Slováky.

    Spíš bych čuchal příležitost (pokud ne 120-130mm BVP) v tom, že jak teď západní Evropa vyšiluje s levičáckými antisemitskými záchvaty a chce ekonomicky bojkotovat Izrael (BTW, víte, že obludný spolek BDS https://cs.wikipedia.org/wiki/... je nominován na Nobelovu cenu míru?), tak by Izrael časem mohl stát o export kdečeho. Třeba Merkav za rozumný peníz... A nemužu si pomoct, ale pěkné stádečko Merkav rozprostřené přes V4 a přikryté Spydery a Barakem by přispělo k uklidnění nejedné horké hlavy na východ i na západ od naší kotlinky. OK, fantazíruju, ale nějaká cíle za horizontem by koncepce národní bezpečnosti mít měla. Zvláště, když finančně a technologicky to není až takový problém.

  • fenri
    07:27 21.02.2018

    Článek: ale ono jde vždy o srovnání hodnot kvalita/cena.
    Prostě k souboji tank na tank s laboratorně stejnými podmínkami a stejnými posádkami nedojde a když, tak půjde o tak zanedbatelný počet, že na průběh případného konfliktu to vliv mít nebude.
    Rozdíly mezi posledními T-90 a Leo2 jsou IMHO tak malé, že je (skoro) vždy přebije vliv vnějšího prostředí (aktuální taktická situace) a výcvik posádky.

    Marthy: v souboji exportního arabského Abramsu s vykastrovaným pancířem a kdečím vs. T-90MS (např.) bych na Abramse úplně moc nesázel (spíš vůbec), byť platí výše uvedené: -tedy jak kdy, kde a jak s kým. Samozřejmě A2 SEPv3 je zase o něčem jiném.

  • Marthy
    02:16 21.02.2018

    Použití tanků na bojišti se dost změnilo,proto se nedivím Iráku že dal přednost tankům T-90 před Abramsy.Reálně bude jejich výkon na bojišti podobný,a téčko stojí polovinu,je taky lehčí a logistika u něj je taky snadnější.
    V přímém souboji by asi vyhrál spíš Abrams,ale jak často dochází k tankovým bitvám?Hádám že poslední čistokrevná tanková bitva proběhla za Irácko-Íránské války (Myslím T-62 proti Centuriony).
    V moderní válce v případné tankové bitvě zvítězí ten který získá vzdušnou převahu-protivníkovy tanky sešrotuje ze vzduchu.Ve válce USA (+spojenci) proti Iráku zvítězily tankové jednotky USA,ale,hypoteticky,kdyby si strany vyměnily letectvo-kdo by byl vítěz?100%Irák,Abramsy by byly deklasovány ze vzduchu dřív než by vůbec nějaké Irácké tanky zahlédli.Pokud by si strany naopak prohodily tankové jednotky vyhráli by USA,lepší tanky by Iráku nijak nepomohli.
    Měli by jsme si dobře rozmyslet do jakých a zda vůbec do tanků investovat.Podle mého jsou předražené těžké monstra jako Abrams nebo Leo-2 zastaralé a překonané.Budoucnost bude patřit lehčím,menším tankům s automatem a méněčlenou posádkou,ve vzdálenější budoucnosti bezosádkové stroje.
    Někde jsem viděl koncept US tanku,náhradu za Abramse-má být mnohem lehčí a s nabíjecím automatem.

  • Starlight
    00:10 21.02.2018

    Dotaz k identifikaci vlastní-cizí v bojových podmínkách: Jak je vlastně vyřešeno, že se na potenciálním bojišti od sebe odliší (které straně patří) všechny ty vizuálně identické nebo podobné tanky z jedné konstrukční školy kdysi založené typem T-64?

    To máme na jedné straně tanky T-72B3, T-90/T-90M, T-80B/BV/BVM a na druhé (naší) straně T-72M/M1, T-72M4CZ, PT-91 a k tomu ještě nový nápad s NATO verzí T-84.

    Pak tu máme máme různé pěšáky s pancéřovkami, PTŘS týmy, BVP a tanky, UAV a vrtulníky, k tomu stíhací bombardéry, atd. z nichž všichni dokážou střílet na kilometry daleko. Skoro dnes všichni pozorují bojiště nejen očima, ale i nějakou denní optikou, ale i nočního vidění nebo termokamerami, atd. Ty poslední dva způsoby ale například nerozpoznají barvy.

    Tak jak se vlastně pozná, kdo je kdo, když mají všichni vizuálně skoro stejné tanky?

  • Miroslav
    23:24 20.02.2018
  • Miroslav
    23:05 20.02.2018

    Myslím, že fantazírovanie o T-84 v OS SR či AČR nie je na mieste. Jednak je Ukrajina nestabilná krajina ktorá má k Európskemu spoločenstvu dosť ďaleko a tiež, že podľa správ nejde ani o spoľahlivého partnera. Kdesi som čítal (možno aj tu?), že Thajsko si objednalo 200 ks T-84 a už ich chcú nahradzobať niečím iným. Údajne sa zistilo, že množstvo dodaných tankov boli repase alebo obsahovali staré náhradné a prestriekané diely z T-72. Po používaní sa vraj tiež výrazne zhoršila kvalita streľby ktorú potvrdila aj špičková posádka ktorá bola vyslaná z Ukrajiny. Ďalším problémom bol aj časový sklz dodávok a to všetko za jednotkovú cenu 5 mil. €. To už si skôr viem predstaviť Lowcost tank vyvinutý po osi PL-CZ-SK na kúpenej platforme, a aj to je skôr sci-fi.

  • Jara
    23:00 20.02.2018

    Semtam
    Netahal bych sem nějaké třecí plochy a už vůbec ne v souvislosti s tankem K2 ano je to výborný stroj však má také výborný německy kanón, který z něho udělá pana bojiště :) a co ostatní díly ?

  • Scotty
    22:57 20.02.2018

    Grull
    Zeptejte se v Polsku jak to s Leo2 a infrastrukturou mají. Když je provozují v Polsku, kde mosty určitě nejsou v lepším stavu než u nás, tak je to určitě řešitelné. Přeprava po železnici by byla zajištěna vozy Sammp10 kde je ložná hmotnost od 68t do 80t.

  • semtam
    22:54 20.02.2018

    Clanek

    Řešení, když ne T-84 se nabízí v K2.

    Sice tu padly argumenty, že je Korea je daleko, ale i menší armády kupují K9. A asijská velikost je spíše mýtus a pro provozovatele T-72 bezvýznamný.

    Když už politika, tak jako plus je to, že Korea je stabilní země a nemá s námi třecí plochy.

  • semtam
    22:50 20.02.2018

    Clanek

    O cenu jde. Výkony strojů jsou pomalu srovnatelné. Záleží na bojišti, provozovateli, protivníku, atd.

    Irácký případ a tím ani zas tak nemyslím koupi T-90 nám ukazuje nasazení T-72 a Abramsu v rámci jedné armády. Asi každý by očekával, že Abrams bude viditelně nadřazen nad T-72. Tento předpoklad se nepotvrdil. Co se potvrdilo je to, že tank má mít kvalitní SŘP, informace o bojišti a ještě lépe aktivní ochranu.

    Konstrukční řešení se posunulo na druhou kolej.

    Proto opravdu nevidím výhodu Leo2 či Abramsu za ty prachy co se nabízí.

  • Clanek
    22:37 20.02.2018

    Ad Oplot-M v NATO specifikaci. Ale jo, slo by to, kdyby Ukrajina byla verohodny partner tak si 2 takove prapory v OSSR predstavit dovedu a proti Leo2 bych se necitil nejak zasadne ochuzen. Jenze Ukrajina verohodny partner neni, vyrabet to doma je utopie a bylo by to zafixovani se v 40 letem tanku na dalsich 40 let. Leo2 naproti tomu je vstupenka do Leo3 klubu, ktery behem tech 40 let jiste dorazi a bude ve vsem lepsi (ale taky nasobne drazsi).
    Kdyby Ukrajina byla partnerem, pak by jeste stalo za uvahu co si ACR nebo OSSR bude moct dlouhodobe dovolit (resp. dovolit si toho muze spoustu, ale na co bude vule). Jestli drzet ted 1 prapor Leo2 a pak 1 prapor Leo3, nebo mit za podobne penize po cely cas 2 prapory Oplot-M? Oboje ma svoje + i -, ale pro neduveryhodnost UA nema smysl tuhle vetev dal resit.

  • Grull
    22:33 20.02.2018

    Jako L2 by se mi taky líbil, ale jak to máme u nás vůbec s dopravní infrastrukturou? Uveze a unese je naše železnice a vůbec mosty? Vše co máme se stavělo za komančů a naposled opravovalo asi taky za nich.
    Že bychom pořídili Loeše a pak s nima nemohli nikam jet, protože je každý druhý most neunese?

  • Clanek
    22:31 20.02.2018

    @semtam
    To si trosicku protirecite. Nejdriv o T-90 napisete jako o svetove spicce v pomeru cena/vykon, coz vnasi premisu ze je to vyborny/nejlepsi tank ZA SVOU CENU. A pak pisete o zapadni skole kde nevidite pridanou hodnotu vzhledem k tomu jak jsou drahe. Tak jde o cenu nebo nejde? Obstoji T-90 proti poslednim inkarnacim Abramsu / Leo2 nehledic na cenu, nebo jen kdyz clovek bere cenu v potaz?

    Posuzovat co je lepsi podle prodeju spis nelze. Jak uz tu zaznelo, nakup MBT je z velke casti politika, kvalita produktu je az druhorada. Ale tak kdyz se o tom chceme bavit tak nahodte nejaky stat, kteremu je jedno jake vztahy bude mit s Ruskem nebo USA, a ktery je taky dostatecne bohaty (abychom vyloucili ze kupuje co kupuje protoze nema na vic)?
    Me nic nenapada, za me si timhle skrtam vlastne vsechny exportni uspechy T-90 (ale i Abramsu)...

  • semtam
    22:20 20.02.2018

    KOLT

    Irák nekupuje T-90M, ale T-90S (SI).

    Pointa mého komentáře je, že v boji bude mít výhodu třeba i levnější tank s aktivní ochranou před drahým a těžkým tankem bez aktivní ochrany.

    Pořízení T-90 Irákem si můžeme vysvětlovat různě a hlavně aby nám to nebralo zažité asociace. Pravdou ovšem je, že T-90 v posledních verzích patří mezi světovou špičku minimálně v poměru cena/výkon, což dokazuje jeho odbyt a k tomuto odbytu lze vzdáleně započítat i jeho čínských analogů případně ukrajinských.

    Osobně nevidím nějak výraznou přidanou hodnotu mnohem dražších amerických a německých tanků (kdysi i francouzských).

  • Jara
    22:19 20.02.2018

    Jinak T84 oplot se mi moc líbí a rád si pouštním videa na YouTube kde hřmí jeho dvoutaktní turbodiesel s protiběžnými písty ( ne boxer) , ale pro nás to jako řešení opravdu nevidím

  • Karlos73
    22:15 20.02.2018

    Až teraz mi trklo, že Ukrajinci už takýto tank ponúkajú... T-82-120-Jatagan (kompatibilný s NATO)

  • Jara
    22:13 20.02.2018

    Kosa2668
    Ne oba vycházejí z T 64 ..... T80 je zásadně přepracovaný T64 no a ukrajinský T84 je vlastně T80 s dieselovým motorem , Ruska konstrukční kancelář použila turbínu zatímco Ukrajinci preferovali diesel ....

  • skelet
    22:10 20.02.2018

    T-84 je morálně stejně zastaralá jako Leo2.
    A T-72M4Cz je trošku blbý případ. Nač nakupovat náhradní díly, když touhle dobou už žádné tanky ve výzbroji být neměly, že.. takže takhle by dopadl i Abrams = vyřazením nebo drahou repasí.

  • Karlos73
    22:10 20.02.2018

    PavolR súhlasím, T84 Oplot je zaujímavá platforma...Ukrajina by možno urobila dobre, ak by podpísala zmluvu s Nemcami a nechala si tento tank prekopať... Rheinmetall 120mm kanón + ostatné zbraňové jednotky kompatibilné s NATO, zbraňový systém, nová pohonná jednotka, elektronika,... a takýto T84 Oplot-NATO ponúknuť štátom EU (NATO). Pre viaceré Východoeurópske štáty zaujímavý, lacnejší a celkom slušný tank pre 21.stor...

  • Jara
    22:09 20.02.2018

    Flader
    Německé nabídky preferuji z logických důvodů( ne protože jsem Němcofil, za kterého mne tady označuje Fenri)
    1, nové BVP - Německo nabízí nejlepší spolupráci ( to zde napsal i MALI ) a také nabízí nejlepší a nejmodernější stroje ( ať už puma nebo lynx)
    2, tanky - nejvýhodnější je pro nás v současné situaci pronajmout leo 2 - je to výhodné , dostupné, je to nejrozšířenější typ NATO ( zaručen dostatek dílu ) dostaneme to nejlepší možné verze A7

    Nějaké pytlikovani a NATOizovani T 84 s nejistým přísunem ND a důležitých celků jako powerpack je jen vyhazování peněz se zarucením obranyschopnosti to nemá nic společného

  • kosa2668
    22:00 20.02.2018

    jara
    t84 vychadza z tanku t 80 a nie z t 64
    ukrajina a vyroba alebo repas to je na osobitny clanok...
    mimochodom ked sa vo svedsku testoval t80 tak realne uvazovali ze ho zaradia do vyzbroje vedla leo 2 ako druholiniovy tank

  • Jara
    21:56 20.02.2018

    Flader
    Ano budem budovat zázemí pro 200 bvp, ale je to nový projekt navíc co powerpack kanon.... to budem stejně importovat od zaběhnutých stabilních dodavatelů z Německa ( mauser, rheimethall, MTU , renk)
    Opravdu si myslíte, že při takovémhle projektu z Ukrajinou to bude na podobné úrovni jako s Německem?

    PavolIR
    Na takové myšlení je podle mého platforma T84 morálně zastaralá a nevyhovující, ale to může být věc názoru

  • KOLT
    21:54 20.02.2018

    semtam, omlouvám se, skutečně to byl urážlivý příspěvek a admin jej smazal zcela správně.

    Nicméně jádro vašeho příspěvku, na který jsem reagoval, za pitomost považuji z několika důvodů.
    1. Spousta ztrát iráckých tanků byla dána prachsprostou dezercí, tady je jedno, z jakého tanku zdrhnete. Ale to samozřejmě není až tak relevantní k tomu, co jste psal, uznávám.
    2. Nákup vojenské techniky je především o politice. Irák je momentálně na Amíky dost naštvaný (vcelku i právem), čili hodně kupuje na Východě.
    3. Vhodnost tanku není dána pouze jeho schopnostmi, ale také schopností ho provozovat. V tomto smyslu, myslím, není pochyb, že jednodušší tanky budou státy jako Irák provozovat snadněji než složité. Je otázka, zda pro většinu iráckých jednotek není zbytečně složitý i T-90M...
    4. Pokud neumíte využít výhod dané techniky, nic to neříká o vhodnosti její konstrukce, jen o její vhodnosti pro vás (tedy pro Iráčany, nemá to být urážlivé). A v souvislosti s předchozím bodem mám podezření, že pro Iráčany by byla vhodná maximálně nějaká střední modernizace T-72...
    5. Cena je jednoznačně ve prospěch T-90M a Irák není zrovna nejbohatší stát... Abramsy provozoval v podstatě jen proto, že jim je Amíci nechali. Mmchd, nebyly to M1A2, nýbrž A1.
    6. Raději nespekuluji o všimném pro vlivné funkcionáře a politiky ;-)

    Sumasumárum, situace Iráku neříká, zda je lepší konstrukce a filozofie T-90 nebo M1, říká, zda je pro Irák v současné situaci lepší koupit jeden nebo druhý stroj. Přičemž důvody buď nejsou technické, nebo upřednostňují jednodušší řešení.

    Ohledně aktivní obrany však zcela souhlasím.

  • Clausewitz
    21:22 20.02.2018

    Ja bych bral izraelsky ATMOS https://cz.sputniknews.com/ces...

  • semtam
    20:55 20.02.2018

    Jan Grohmann

    Nevím, proč zmizely příspěvky od Flader a Jara na které jsem reagoval. Myslím, že nic neporušili. Smazaný příspěvek od KOLTa chápu, nebyl k tématu a jenom urážel.

  • PavolR
    20:53 20.02.2018

    Jara:
    Nedívajte sa na T-84 iba ako na tank, ale na vozidlo s výborným pomerom odolnosť-váha-výkon, na ktorého základe možno vytvoriť celú ťažkú pásovú platformu s rôznymi nástavbami, napr. húfnica, BVP, PVO ... To by už hneď mohlo hneď zmnohonásobiť počet vyrobených kusov.
    Ak by sme mali licenciu pre Európu, tak sa hneď núka ako potencionálny zákazník Cyprus, ktorý prevádzkuje T-80, teda tank konštrukčne kompatibilný s T-84.
    Ak by sme v rámci westernizácie spolupracovali povedzme so Švajčiarskom, mohli by sme výsledný produkt ponúknuť v roku 2020, kedy budú vyberať nové tanky (aj keď ten termín je o hubu). Oni by si to síce zrejme vyrábali prevažne doma, ale reklama by to bola dobrá.
    Niekedy v budúcnosti by ešte mohlo prichádzať do úvahy Bielorusko (ako prevádzkovateľ T-80)
    Ale prinajmenšom by sme mohli so svojimi výrobnými/dodávateľskými kapacitami vypomáhať Ukrajincom plniť ich budúce kontrakty, z čoho by boli ďalšie príjmy.

  • Flader
    20:32 20.02.2018

    Jara, zabudol si dodať, že T-84 je ešte aj málo nemecký ...

    Inak, to aj kvôli 200 BVP sa bude stava´t nová fabrika?

  • semtam
    20:27 20.02.2018

    Jara

    Samozřejmě je to na úvahu. Můj předpoklad je ten, že T-84 by se nekupoval jako celek, ale jen jako základ. Bylo by to podobné jako modernizace T-72.

  • Jara
    20:20 20.02.2018

    Semtam
    Ukrajinci nejsou schopni dodávat ani vlastní armádě, koukněte jak dopadl prodej T84 oplot m do Thajska .... přeci nebudete stavět fabriku kvůli max třem praporům ( počítám i se dlovenským zájmem) a i kdyby, tak to bude stát nesmysl a skončí to jak s T 72 M4 CZ .... nepojízdný stav.

  • semtam
    20:14 20.02.2018
    Oblíbený příspěvek

    KOLT

    Jaká pitomost? To, že aktivní ochrana tanku je na moderním bojišti důležitá, to, že Irák získal ostré zkušenosti? Že Irák nyní kupuje T-90?

    Flader

    Určitě je a cena/výkon v rozumné výši.

    Jara

    Utopie to není, T-84 lze osadit podle požadavků jako jakýkoliv jiný tank. Za mě jsou vhodné typy jako T-84 či K2. Leo pro svou cenu je až na třetím místě. Tento žebříček je samozřejmě upraven kvůli poltice a tudíž jsem nezapočítaval další typy.

  • semtam
    19:49 20.02.2018

    Možná by stálo za to si opravit hmotnostní údaje T-90M a T-80BVM vámi uvedené údaje se vztahují k prvním typů tanků řady 80 a 90. Už se to tu jednou řešilo.

    Když už diskuze odskočila k "našim" tankům a polemizuje se zde nad T-84 a Leo2, tak sem dám jeden čerstvý příklad z reality.

    Irák disponoval před válkou s IS tanky typu T-72 a M1A2 Abrams. Irák získal mnoho zkušeností a byl to první případ většího rozměru kdy spolu v rámci jedné armády (zjednodušeno) bojovali T-72 po boku Abramsů. Irák na vlastní kůži pocítil ztráty obou typů strojů a také jejich silné a slabé stránky. Nyní po válce potřebuje doplnit stavy a čerte div se, objednává T-90 (nyní již první kusy jsou v Iráku).

    Co z toho plyne? Tank na soudobém bojišti, aby přežil, potřebuje aktivní ochranu. Konstrukční řešení se již upozaďuje, protože ti, kteří prošli ohněm války již vědí, že zničit se dá jakýkoliv tank a rozdíly nejsou moc výrazné.

    Proto pro potřeby AČR či OSSR je vhodnější pořídit levnější tank a osadit ho aktivní ochranou. T-84 by byl v podstatě vhodný adept.

  • flanker.jirka
    19:07 20.02.2018

    RaSe: do jaké míry je v praxi nutná kompatibilita se standardy NATO? Pokud by fungovala dobře vlastní logistika, by postačovala shoda v organizační struktuře a komunikaci. Alianci by bylo stejně jedno jaké tanky pošleme do případného konfliktu, rozhodně nás budou spíše hodnotit podle toho zda vůbec nějaké pošleme.

    Technicky mi připadá T 90M a MS zdařilejší a preciznější, rozmístnění reaktivní ochrany je logičtější, včetně ochrany kolébky kanonu, jen se stále divím, že nezasáhli více do konstrukce a nevyřešili vezenou munici a automat jako u Leclercu. To co dělají na T-72B3 je jen záplátování starých nectností. Nevíte zda někde pokročili v hardkill ochraně? Měli to na T 90 nabízet arabům, ale u rusů jeden nikdy neví.

  • PavolR
    18:12 20.02.2018

    Flander:
    Nejde iba o konflikt, ale miera prípadného miestneho dopytu po NATOizovanom T-84 a jeho možných derivátoch na danom podvozku, by si vyžadoval vyššie tempo výroby, než akého je Ukrajina momentálne schopná. Licenčná výroba by bola nevyhnutnosť.

  • Jara
    18:11 20.02.2018

    Tak leo2 je koncepčně starý ??? Ok a pak uvažujete nad ukrajinskou T84... to je tank vycházející z tanku T64 a ten je starší než T72.....

  • Flader
    18:04 20.02.2018

    NATOizovaný T-84 by si veru svojich zákazníkov našiel (a nielen Slovensko), len by asi nemohla byť výroba na Ukrajine ale v licencii niekde inde - predsa len spoliehať sa vo výrobe zbraňového systém na krajinu v ktorej stále prebieha vojenský konflikt a politicky tiež nie je ešte úplne stabilná.

  • 17:57 20.02.2018

    T-90M by nebol zlý ani pre OS SR, ale keď že to by bol veľký skok vzad (kompatibilita NATO a pod.) a o politike to nemá ani cenu...
    Ukrajinský T-84 mi preto pride ako najlepšia voľba. Zázemie je, logistika tiež, skúsenosti v podstate tiež. Určite by to bolo jednoduchšie a lacnejšie ako Leopardy.

  • Jara
    17:49 20.02.2018

    Jen bych doplnil, že T72 B3 dostávají dieselové motory V-92SF s výkonem přes 1200 koni

  • Flader
    16:47 20.02.2018

    To ako to vážne myslia Nemci aj Francúzi s "eurotankom" sa ukázalo aj v projektoch PESCO. Čakal som, že to bude jedne z top projektov a on tam vôbec nie je. Naproti tomu je tam projekt BVP. Ale taktiež žiadna Puma ako tu mnohí snívali. Ale vývoj plávajúceho a pod patronátom Talianska.

  • infi
    16:21 20.02.2018

    Nejake uvahy o novem NATO/EUtanku jsou uplne mimo...to je otazka 10-15 let nez neco mozna bude a dalsich 30-40 let nez si je budeme moct koupit, to budeme do 2050-60 jezdit v T72?

    V podstate vsechny moznosti jsou pro nas z blata do louze, meli by jsme prijit s novym konceptem, ve kterem holt MBT nebudou soucasti, ackoli jak se ukazalo na UA - tank nicim nenahradis.

  • Sholva
    16:11 20.02.2018

    Leo není zas o moc mladší - začalo se na něm robit počátkem 70. let, to za prvé. Za druhé, samozřejmě můžeme modernizovat nějakou konstrukci prakticky donekonečna - záleží ale na nákladech. Jedna věc je na tank navěsit nové vybavení, druhá to vybavení vyvinout - a to je vždy mnohem dražsí položka. A logicky přijde okamžik, kdy vyjde laciněji vyvinout zbrusu nový tank pro zbrusu nové vybavení a tank mít zároveň nachystaný na modernizaci v horizontu desetiletí(dál se to podle mě odhadnout stejně moc nedá), než si lámat hlavu nad starým krámem, jak to do něj poskládat a stejně mít pořád starý krám s pár novými fičurami.

  • TF_HU
    15:20 20.02.2018

    VojtaM

    Když vidím, že se modernizují konstrukce ze šedesátých let jako je T72, z čeho vycházíte, že Leo je na konci svých modernizačních možností?

  • VojtaM
    15:02 20.02.2018

    S ohledem na to, jak to vypadá s únosností naší infrastruktury, nabídkou tanků kdy jediný reálný model Leo, jenž je prostě moc těžký a na konci svých modernizačních možností mi přijde nejlepší, kdyby jsme pořídili jako BVP Pumy, jenž maji jednoznačně nejlepší odolnost a z nich bych vytvořil pro naše potřeby střední tank do té doby než bude EUtank. Což stále je nejdříve tak za 15 let. Přídavné pancéřování se stejně bude muset řešit, soft i Hard kill ochranu taky, takže je jen otázka věže. A těch je na trhu taky hodně. ať 105mm nebo 120mm....
    Logisticky nejméně náročné, pancéřování by šlo dle mého názoru vytáhnout na velmi vysoký standard, přístrojové vybavení je top, zbraň L55-ka, a váha stále do 50t s tím že to díky nízké základní váze neověšeného základu dokážeme případně někam i dostat dál než do Aše či Jablunkova.

  • stirling
    13:40 20.02.2018

    Myslím, že není reálné, že ruská armáda bude odebírat po roce 2020 více jak 100 tanků t14 ročně. Můj tip je, že to bude tak do 60 ks za rok. Uvidíme, jak poleze ropa nahoru, letos byl výhled snad i na 80 usd za barel, ale nevím jestli to už nějak zase nesnížili.

  • karloscz
    13:32 20.02.2018

    RASE: ad "ať je T-72M4CZ jaký je, tak alespoň má Západní elektroniku, pohon atd. to že vytáhli ven T-72M1 je spíš zoufalost"...
    Z dobrého zdroje vím (ověřeně), že M1 má aktuálně ve střelbách lepší výsledky než M4CZ. Bohužel. A to je to nejmenší, na co si v Přáskách stěžují. Mj. komunikace, kdy ty M4CZ se pomalu nedomluví mezi sebou a v rámci NATO s nikým, apod. Leo2/3 je jediná možnost, která jakžtakž dává smysl. Opět, bohužel.

  • Rase
    12:05 20.02.2018

    lukus:
    zaznamenal jsem, že si korejci už nějaký čas kuchtí nástupce K21. Tak nějak jsem čekal, že si Poláci domluví licenční výrobu na podvozek a osadí na něj svou věž. Přeci jen je to plavbyschopné vozidlo a celkem v pohodě.

  • lukus
    11:50 20.02.2018

    ok, ja vím, nicmémě u nás by šly řešit tanky a BVP, řešení už je

    http://defence-blog.com/army/h...

    http://www.hanwha-defensesyste...

  • Rase
    11:13 20.02.2018
    • (3)
    Oblíbený příspěvek

    lukus:
    to je nápad, ne jenom že provozujeme tank koncepčně nekompatibilní s NATO, ale ještě je necháme modernizovat v Rusku :D Vlastně i ty popisky by mohly zůstat v azbuce :D ps. ať je T-72M4CZ jaký je, tak alespoň má Západní elektroniku, pohon atd. to že vytáhli ven T-72M1 je spíš zoufalost.

  • Jara
    11:02 20.02.2018

    Rase
    Tak to by byla velká “prasečina” kdyby takhle fušovali modernizace, zrovna v případě té T72 dávají do korby nový powerpack určitě to musí přeřezat, to samé z věží kvůli novým pozorovacím systémům řízení palby a montáže Reliktu.... myslím, že tahle modernizace bude taky od “podlahy”

  • lukus
    11:00 20.02.2018

    MOžná škoda nebyla by smysluplná modernizace pro AČR? Než zkoušet pokusy typu drahá oprava Leo2, než bude dostupná nová generace tanků?
    Když jdou vyměnit SU za kávu a palmový olej, proč by nešlo modernizovat 100 kusů T72 za české výrobky, bylo by to rychlé (stát by mohl pomoci vybraným firmám s exportem) Proč ne? Nedělá Francie podobné státní pomoci? AHA už vím, nesmíme se s nimi kamarádit...
    A proč nemodernizujeme T72 sami? už jsem to jednou dělali a jak to dopadlo...

  • Rase
    10:38 20.02.2018

    čtyři modernizované tanky na standard T-72B3 za cenu nového T-90M je docela dost slušné. Ono to bude i tím, že mají jiný způsob modernizace než na Západě. Přeci jen Abramsy před modernizací rozeberou, opískují, upraví a zase složí. Spousta věcí se vymění. U Rusů jsem viděl jen osazení novými díly, případně výměnu starých, tedy nechání původního nátěru atd. Tedy je to dost jiný koncept, byť je to taky jen "modernizace", ale cena je úplně jinde.
    Osobně mo T-72B3 moc nemusím, ale když potřebují ohromné počty strojů s co nejlepším poměrem cena/výkon, tak to jinak nejde. T-90M je oproti tomu skvělá mašina, ale tak nějak drahá. Osobně bych radši seděl právě v T-90M .))

  • Jara
    10:19 20.02.2018
    Oblíbený příspěvek

    Ty ceny za které dokážou modernizovat třeba tu T-72 jsou neuvěřitelné, no holt velký počet kusů ...

  • lorgarius
    10:14 20.02.2018

    hm tak to sa pri tychto planoch a zahranicnych objednavkach v Uralvagonzavodu asi celkom zapotia.