Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal

Ruský záchytný stíhač MiG-31 s hypersonickou střelou Kinžal (pod trupem). / YouTube 

Ruský prezident Vladimír Putin 1. března v tradičním každoročním projevu ke svému národu mimo jiné představil projekty nejnovějších ruských zbraňových systémů. V představené směsi sci-fi a více reálných zbraňových systémů stojí za pozornost především projekt hypersonické řízené střely vzduch-země Kinžal.

Vedení Sovětského svazu kvůli světovému mocenskému boji s USA přesunulo do vývoje raketových technologií a řízených střel obrovské finanční, materiální a lidské zdroje země. Rusku tak po Sovětském svazu zůstala bohatá základna vývojářů a výrobců raketové techniky. 

 

 

Výhodou centrálně řízené militantní diktatury, jakou byl Sovětský svaz, je právě schopnost velmi snadno nasměřovat určitým směrem úsilí a zdroje celé země. Takové počínání samozřejmě má vliv na jiné obory, ve kterých musel Sovětský svaz nutně zaostat. Na druhou stranu Rusko dnes stále čerpá z gigantické práce, kterou Sovětský svaz na poli raketových technologií vykonal. Navíc i v obtížných 90. letech Moskva stále investovala do raketových technologií.

 

Rusko tak mohlo v nedávné době zavést do výzbroje špičkové raketové zbraňové systémy, jako jsou balistické rakety Iskander, nejnovější střely s plochou dráhou letu odpalované z lodí, ponorek a letadel nebo mezikontinentální balistické rakety RS-24 Jars nebo RSM-56 Bulava.

 

Nejnovějším přírůstkem je projekt hypersonické střely vzduch-země Kinžal. Při prezentaci Vladimír Putin uveřejnil video se střelou Kinžal umístěnou pod trup záchytné stíhačky MiG-31. Jak uvedeme dále, výkonný MiG-31 byl v minulosti mnohokrát testován pro vypouštění podobně výkonných raket.
 

Podle ruského blogu BMPD, který se odvolává na článek Le Kinzhal Devoile francouzského magazínu Air&Cosmos, videozáznam ukazuje oddělení střely ve výšce 12 km, která pokračuje do stratosféry, opakovaně mění svůj směr a následně zasáhne cíl v podobě amerického křižníku Ticonderoga.

 

Podle Putina je rychlost střely 10× větší než je rychlost zvuku, je nezranitelná proti jakékoliv současné a budoucí protiraketové obraně a má dosah až 2000 km. Operačně-taktická střela Kinžal má tedy stejné bojové využití jako klasické střely s plochou dráhou letu, ale s tím rozdílem, že bude obtížně zasažitelná protivzdušnou obrannou (PVO) nepřítele.
 

Vývoj střely Kinžal, která přímo vychází z balistické rakety Iskander, řeší Konstrukční kancelář strojírenství (KBM). Střela měří 8 m a má tak srovnatelnou délku s raketou 9M723 (7,3 m) systému Iskander. Rozdíl v délce způsobuje instalace aerodynamického krytu na nose střely a krytu trysky raketového motoru, který se odhazuje po vypuštění střely.

 

Hmotnost střely Kinžal je 4 tun (podobně jako 9M723) a zřejmě má také podobné naváděcí systémy – kombinaci satelitní navigace, inerciálního navigačního systému, digitální kontroly terénu (TERCOM) a v konečně fází navedení pomocí radiolokátoru (proti lodím) nebo optické hlavice (proti statickým cílům).

 

9M723 má oficiálně dolet 415 km (pravděpodobně až 500 km), rychlost letu Mach 6 až Mach 7 a dostup 6 až 50 km. Raketa dokáže ovládat svůj let během všech fází letu (včetně sestupné) a umí provádět manévry pro ztížení činnosti PVO. Raketa nese klasickou nebo jadernou bojovou hlavicí.

 

MiG-31 se střelou Kinžal

 

Podle Putina začalo letecké testování střely Kinžal 1. prosince 2017, zbraň tedy není ještě přijatá do výzbroje. Dle BMPD není možné určit datum představeného videa a je tedy možné, že je několik let starého data. Ostatně MiG-31 zobrazený na videu patří Ruské letecké korporaci MiG, nikoliv ruskému letectvu. Navíc podle ruských médií se první nákresy střely Kinžal objevily na ruských fórech již před osmi lety.

 

Záchytný stíhač MiG-31 je díky své rychlosti letu Mach 2,5 a vysoké výšce letu ideální pro vypouštění výkonných raket – již v roce 1987 uskutečnil první let MiG-31D, který byl nosičem protisatelitní rakety 79M6. Byly vyrobeny dva MiGy-31D, ale v roce 1991 byl projekt zastaven. Po zhroucení SSSR zůstaly oba prototypy MiG-31D v Kazachstánu v testovací oblasti Sary-Šagan.

 

Vývoj MiGu-31 jako nosiče výkonných raket pokračoval v Rusku i nadále. V roce 2001 společnost MiG navrhla civilní MiG-31S, který pomocí malé rakety mohl na nízkou oběžnou dráhu (200 km) umístit malou družici (100 kg). V roce 2005 Rusko a Kazachstán zase oznámili existenci projektu Išim. Šlo o raketu o hmotnosti 10,3 tun, která byla nesena pod trupem MiGu-31. Išim mohl dopravit satelit o hmotnosti 160 kg až do výšky 300 km.

 

Kinžal není jediným programem ruských hypersonických zbraní. Společnost NPO Mašinostrojenija pracuje na hypersonické střele 3M22 Zircon a společnost Taktická raketová výzbroj (KTRV) na hypersonické okřídlené letecké protizemní střele GZUR.

 

Dodejme, že podobný přístup (ex-balistická raketa pod trupem letadla) minulý rok předvedla Čína, která pod upravený strategický bombardér H-6N umístila raketu DF-21D. Raketa DF-21D má dolet 1200 km a rychlost letu až Mach 10.
 

V tomto bodě je nutné si uvědomit, že již většina balistických raket krátkého doletu (SRBM) letí hypersonickou rychlostí a lze je tedy považovat za hypersonické zbraně. Díky své rychlosti letu můžeme za hypersonickou zbraň považovat i německou V-2.

 

Zdroj: IzvestijaBMPD

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruská armáda získá 200 tanků každý rok

Podle Jurije Borisova, náměstka ruského ministra obrany pro vyzbrojování, ruská armáda plánuje každý ...

Desítky mrtvých Rusů po útoku na pozice USA v Sýrii

Boje v syrské provincii Dajr az-Zaur v noci ze 7. na 8. února se podle ruských médií nestaly ...

Su-57 v Sýrii: Marketing nebo další fáze testování?

Minulý týden se k ruským leteckým silám v Sýrii přidalo několik stíhacích letounů páté generace ...

Rusko stále neumí vyrábět termovizní přístroje

Klíčovou součást termovizních přístrojů představují detektory v mozaikovém uspořádání. Vyrábí se ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Pavel II
    12:41 05.06.2019

    Proč se patlají s tímhle, když to můžou wrahům wšecko rownou wypnout těma chibinama?

    Proč se patlají s tímhle, když to můžou wrahům wšecko rownou wypnout těma chibinama?

  • Barbarosa
    12:04 24.03.2018

    A ak zostane čosi na hladine ešte plávať,vyhodia Rusi na gumenom člne z tucka palubného elektrikára,ktorý dokona dielo skazy zeleznym kladivom..a Ruska precíznosť vraví,že nepoleti ...Zobrazit celý příspěvek

    A ak zostane čosi na hladine ešte plávať,vyhodia Rusi na gumenom člne z tucka palubného elektrikára,ktorý dokona dielo skazy zeleznym kladivom..a Ruska precíznosť vraví,že nepoleti kindžal jeden,ale hneď 3...pomer ceny na výkon je niesmierny-nejakych 30milionov dolarov-berieme ruský ekonomický model výroby ceny troch nosičov aj s hlavicami k cene možno 30mld dolárov za celý operačný zväz a nedaj bože,ak tam bude paliva naplnená námornou verziou f35..táto raketa bola od samého počiatku projektovaná ako prostriedok na vybojovanie prevahy..Skrýt celý příspěvek

  • Barbarosa
    11:58 24.03.2018

    Toľko špekulatívnych úvah kvôli jednej strele..kindžal nebol stvorený,aby jeho hlavica niesla náplň z hexagenu,ale pre jednu jadrovú hlavicu pre pozemné ciele,3 hlavice,pre námorné ...Zobrazit celý příspěvek

    Toľko špekulatívnych úvah kvôli jednej strele..kindžal nebol stvorený,aby jeho hlavica niesla náplň z hexagenu,ale pre jednu jadrovú hlavicu pre pozemné ciele,3 hlavice,pre námorné ciele..od lokalizácie a určenia smeru plavby po rozkaz k zahajeniu útoku,ubehne chvíľa,pilot MiG 31 má 3 minúty dostať stroj do vzduchu,5 minút na čas dostať stroj do palebnej výšky,8 minút je čas kindžalu na prekonanie 1700 km vzdialeností,americký útočný zväz má len 15 minút na uhybný manéver do dopadu prvých hlavíc,to znamená,Max 15 km do ľavá,15 do prava,alebo plávať v plánovanej trase,dopad 3 hlavice v trojuholníku o stranách 25km vykoná svoje,obrovský tok gama žiarenia,neutrónovej o či em žiarenia vykoná svoje,znefunkcny kormidlo, pohonné systémy,zbrojné systémy,zväz zostane bez pohybu,bez možnosti použiť pvo,podpory zo vzduchu..to čo nebude zničené prvým útokom,dokonalú trebárs kaliber pri ďalšej vlneSkrýt celý příspěvek

    • satai
      13:35 04.06.2019

      Neblábol.

      Neblábol.

  • Shania
    00:38 24.03.2018

    Tak mi jen ukažte radar, který rozlišuje rcs u lodí takovým způsobem, že bezpečně rozpozná typ lodi na stovky kilometru..., pak mi ukažte ten radar na existující platformě a pak ji ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak mi jen ukažte radar, který rozlišuje rcs u lodí takovým způsobem, že bezpečně rozpozná typ lodi na stovky kilometru..., pak mi ukažte ten radar na existující platformě a pak ji dostaňte dost blízko, aby udělala svoji práci.


    Jen tak pro ukázku sea mod u F-16 bk50

    https://youtu.be/LJhzkVOSe_Y?l...

    O žádné ID cíle radarem tu nemůže být ani řeč.
    Su-35 dokáže námořní cíle najít na 200km.

    A takto vypada radar na lodi a průzkumných letadlech

    https://www.youtube.com/watch?...

    Tam lze pozorovat menší rozdily ve velikosti odrazu, ale všimněte si, že je to nastaveno na 6nm...

    Takže když říkám, že musíte dostat Il-38 400km od lodi jen aby jste ji zachytili, tak jsem jeste hodne velký optimista.

    Ani u F-35 s centimetrovým SAR bych se neodvážil tvrdit, že dokáže rozpoznat lod na víc jak 100nm a to ještě přes EOTS za dobré viditelnosti.... a to AG-81 dokaže rychle vyhledat cíle v prostoru o velikosti Aljašského zálivu...

    Reálný vzdálenosti, na který probíhá normálně identifikace je mezi 50-5nm ze vzduchu (a za spatného počasí můžou lítat nad cílem a nepoznají nic) a pro lodě je sakra problém rozlišit co mají na horizontu jen 15-20nm od nich (no ne zrovna letadlovku, ale cokoliv menšího)

    Tak je doufám, že si to dokážete dát do souvislostí a uvědomíte si jaké zdroje je třeba vynaložit na prohledání stovek čtverečních kilometrů.... a pak si přidejte nepřítele co se vás bude snažit aktivně zmást a navíc musíte proniknout přes hlídkové lodě a letadla stovky kilometrů před CVN...Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    00:05 24.03.2018

    @fenri Já se vrátím k té tvé záhadné GPS. Datum: 21.03.2018, čas: 08:42 jsi napsal „GPS - komunikuje jak? Ano, je možné, že jedou v pasivním módu, ale s tím na velkých ...Zobrazit celý příspěvek

    @fenri

    Já se vrátím k té tvé záhadné GPS. Datum: 21.03.2018, čas: 08:42 jsi napsal „GPS - komunikuje jak? Ano, je možné, že jedou v pasivním módu, ale s tím na velkých plochách, rychlostech a v delších časových intervalech (x-denní hlídky v zájmové oblasti a na přístupových trasách ke svazu) nevydrží. Budou potřebovat referencovat. Tedy opět vysílat.“ A pak jsi tu myšlenku opakovaně použil ještě několikrát.

    Můžeš mi prosím na konkrétním příkladu vysvětlit, která vojenská nebo i komerční jednotka přijímače (opakuji přijímače) satelitní navigace (opakuji navigace) GPS, GLONASS, atd. potřebuje ke své navigační činnosti něco vysílat?Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    20:28 23.03.2018

    Logik: jakou efektivní odraznou plochu asi má těleso dlouhé 350 metrů a nějaký ten metr vysoké?

    Logik: jakou efektivní odraznou plochu asi má těleso dlouhé 350 metrů a nějaký ten metr vysoké?

  • fenri
    19:27 23.03.2018

    Logik: já nevím, ale přijde mi, že už jste za hranicí schopnosti chápat text. Jak souvisí to, co citujete s tím, co mektáte předtím? Mezi mými slovy není ani rozpor, ani ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik:
    já nevím, ale přijde mi, že už jste za hranicí schopnosti chápat text.
    Jak souvisí to, co citujete s tím, co mektáte předtím?
    Mezi mými slovy není ani rozpor, ani odrazivost není v rozporu, či novinka, s tím, co jsem psal. Přijde mi, že už jste se úplně zbláznil a nejste prostě pochopit text.
    Jak souvisí to, že signatura LL v el.mag spektru je jiná, než třeba člunu s tím, že bych nepsal o odrazivosti??
    I odrazivost je signatura v el.mag spektru. Chcete tvrdit, že na radaru se nepozná LL od větší vlny či velryby?
    Za další když už chcete být zase chytrej, tak důležitější je RCS, ne pouhý rozměr. A RCS CVN bude zcela jistě více než 20x větší, než RCS Su-57, Su-34, co asi budou tahat ty střely, event. než MiG-31, co to tahá teď.
    Kindžal nemá maticový sensor?Skrýt celý příspěvek

  • logik
    17:22 23.03.2018

    danny: To si piš, že by v případě takové akce stíhací ochranu měli. Viz ...Zobrazit celý příspěvek

    danny: To si piš, že by v případě takové akce stíhací ochranu měli. Viz např.
    https://www.quora.com/Do-aircr...


    fenri: to máš tak slabou paměť? 20.03. ve 22:33 jsi psal, cituji:
    "1.) tak zrovna LL se od zbytku svazu liší velmi výrazně v podstatě libovolné signatuře libovolného spektra. "
    Tedy si pokládal Elektromagnetické spektrum (kteréžto je libovolné spektrum) za dobrý způsob detekce. A úplně stejně dobře se podvrhuje SPEKTRÁLNÍ SIGNATURA v podstatě v jakémkoli jiném oboru spektra.
    Právě proto modernější snímače používají k detekci nikoli snadno podvrhnutelné spektrální signatury, ale používají maticové senzory (nedávno tu o nich byl koneckonců článek), kterým se falešné cíle podvrhují daleko hůře.

    Jinak k Tvému dilematu ohledně detekce: stačí se podívat na radarovou rovnici, která zahrnuje čtvrtou odmocninu, a pochopíš, proč Tebou nastavené dilema je mimo. Zvětšíš-li předmět šestnáctkrát, zvýší se deteknční vzdálenost dvakrát. Naopak, chceš-li zvětšit detekční vzdálenost dvakrát, musíš zvýšit výkon radaru 16x. Tedy při detekci není až tak problém detekovat menší předmět, ovšem je velký problém detekovat předmět na velkou dálku. A tady se bavíme o vzdálenosti +- dva tisíce kilometrů (a s tím i spojeného problému s horizontem) od pobřeží a stovky kilometrů od stíhacího krytí.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    15:55 23.03.2018

    fenri: čísla čistě k CNG jsem nenašel. Dá se dohledat kapacita terminálu v Kalingradu, Jamalu, o první zásilce severní cestou do Bostonu atd..., ale reálný objem exportu jsem zatím ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri: čísla čistě k CNG jsem nenašel. Dá se dohledat kapacita terminálu v Kalingradu, Jamalu, o první zásilce severní cestou do Bostonu atd..., ale reálný objem exportu jsem zatím nikde nenašel.
    Jinak jsem zkoušel dát dohromady výčet relativně logických argumentů, proč ano. S tím, že absolutně nejsou zasazeny do reálného ekonomického rámce naprosto souhlasím. Vlastně souhlasím se všemi argumenty, co uvádíš. Až mě štve, že nemám čím popíchnout další diskusi:-DSkrýt celý příspěvek

  • fenri
    15:16 23.03.2018

    danny: hmm, nějaké bližší číslo o cílech a objemech ruského vývozu CNG loděmi? A v jakém řádu? V ceně vývoje , stavby a provozu X svazů LL? Pochybuji, ale nechám se přesvědčit. ...Zobrazit celý příspěvek

    danny: hmm, nějaké bližší číslo o cílech a objemech ruského vývozu CNG loděmi? A v jakém řádu? V ceně vývoje , stavby a provozu X svazů LL? Pochybuji, ale nechám se přesvědčit. Čísla teď nemám čas hledat, pokud je víte, hoďte to sem.

    Znovu upozorňuji za rozdíl mezi CHTÍT a POTŘEBOVAT. Rusko LL NEPOTŘEBUJE, ale námořnictvo a část politiků je CHCE. Ještě jednou - podstatná část dovozu do USA i jejich vývozu jde přes moře. U Ruska tomu tak není. Stačí se mrknout na obraty zboží v USA/RF přístavech.
    Dále se domnívám, že supervelmocí je možné být i bez svazů LL, byť je to otázka do pranice, co je to vlastně supervelmoc. Když se to vezme doslovně, tak supervelmoc může být jen jedna. Takže je spíše na místě mluvit o tom, že Rusko chce být světovou velmocí. A tou jistě je. Stačí číst noviny. Polovina zpráv se motá kolem Ruska. Postavit paritu USA v LL Rusko prostě nemůže ze dvou důvodů:
    -má méně než polovinu obyvatel a slabší ekonomiku
    -není ekonomicky smysluplné z výše uvedených důvodů. Zjednodušeně řečeno americké LL si na sebe vydělají. Ruské by to nikdy nedokázaly.
    Rusům by se LL hodily protože:

    -na nějaké akce proti menším zemím jsou užitečné
    -kontrola oceánu (tu jde ale provádět i podstatně levněji)
    -ego

    Jestli jsem na něco zapomněl, tak mně doplňte, ale řekl bych, že ani ne. znovu opakuji, že jeden rubl vražený do Jaseňů dává Rusku více užitku, než totéž nacpané do Štormů.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    13:55 23.03.2018

    Fenri: Rusko není životně závislé na dovozu přes moře. Ale třeba na východě je pro něj docela zásadní vývoz (např. CNG) a na pobřeží má drahou a životně důležitou infrastrukturu. ...Zobrazit celý příspěvek

    Fenri: Rusko není životně závislé na dovozu přes moře. Ale třeba na východě je pro něj docela zásadní vývoz (např. CNG) a na pobřeží má drahou a životně důležitou infrastrukturu. Tam se schopnost předsunuté obrany hodí. Pravda, pro tu stačí něco jako Kuzněcov.
    Na druhou stranu se Rusko snaží obhájit pozici supervelmoci. A to jde bez schopnosti projekce síly konvenčními prostředky dost těžko. Bez schopnosti aspoň nějak ovlivňovat dění na druhé straně světa má RF omezené páky k ovlivnění jevů, které např. významně ovlivňují cenu energetických surovin. No a situace, kdy jsi sice jeden z největších producentů, a zároveň můžeš jen omezeně ovlivňovat rozhodnutí regulátora (který drží v ruce nástroje k vynucení respektování vlastních záměrů), není úplně komfortní.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    12:49 23.03.2018

    Shania: mimochodem, aby bylo jasno - na Kindžalu víceméně sdílím váš názor, tj. že to primárně není myšleno jako CVN killer. Ostatně MiG-31 určitě nebude hlavním nosičem Kindžalu. ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania: mimochodem, aby bylo jasno - na Kindžalu víceméně sdílím váš názor, tj. že to primárně není myšleno jako CVN killer. Ostatně MiG-31 určitě nebude hlavním nosičem Kindžalu. Role a talenty tohoto letadla leží jinde.
    Nicméně to různé "dokazovaní" toho, jak nejde objevit a napadnout svaz LL, mi přišlo komické.Skrýt celý příspěvek

  • Poutnik
    12:39 23.03.2018

    Pánové jak tak čtu tyhle konstrukce, tak v žádném z nich neobjevili se ponorky. Ty, pokud se nemýlím jsou klíčovou obranou proti hladinovým cílům. Taky je možnost simultánního ...Zobrazit celý příspěvek

    Pánové jak tak čtu tyhle konstrukce, tak v žádném z nich neobjevili se ponorky. Ty, pokud se nemýlím jsou klíčovou obranou proti hladinovým cílům. Taky je možnost simultánního útoku ze vzduchu a moře.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    12:07 23.03.2018

    clanek, danny: díky. jedni z mála se schopností pochopit psaný text. Logik: NE, já o odrazovisti i tepelné stopě hovořím celou dobu. To jen vy jste to pochopil až teď. ...Zobrazit celý příspěvek

    clanek, danny: díky. jedni z mála se schopností pochopit psaný text.

    Logik: NE, já o odrazovisti i tepelné stopě hovořím celou dobu. To jen vy jste to pochopil až teď.

    Přijde mi komické, že na jednu stranu nemáte sebemenší problém pochybovat, že detekovat, identifikovat a zachytit 20m velkou rychlou věc je sranda a na druhou stranu tu vymýšlíte brutální konstrukty o tom, jak totéž u 350m velké a pomalé věci je vlastně nemožné. Víc k tomu nemám co říct.

    Setkání se svazem: k tankování - asi ty tankery musí vědět kde ta letadla jsou a po natankování se musí dostat na letadlovou loď (po několika hodinách). Kličkovat kvůli ponorkám lze i v situacích, kdy nejsou ponorkou detekování. Prostě se dozví o ponorce z průzkumu, zpravodajsky, SOSUSu... a její oblasti se potřebují vyhnout.

    GPS: jednak vůbec není psáno, že mají chybu stejnou (dokonce je těžší to zařídit, než aby jí neměli). Dále mě baví tvrzení, že chyba v desítkách km je v pohodě, když zároveň 7 km kružnice činí LL pro střelu nevyhledatelnou. Chtělo by si to ujasnit teze.
    Nicméně já se nebavím o GPS kvůli setkání. Já se bavím o tom, aby se před odpalem protizemních střel řízených GPS použily zkalibrované údaje. Pokud nebude přesnost GPS na střelách dokonalá a zároveň nebudou v okamžiku odpalu PŘESNĚ vědět, kde jsou, tak to dost ztrácí význam. Pokud nejde o jadernou střelu, pochopitelně. Ta pokud mine o 100-200m, tak je to (většinou) celkem jedno.

    Danny: můžete popsat, na čem je Rusko životně závislé v dovozu přes moře?
    Zkrátím vám úvahy: vůbec na ničem. Proto svazy nepotřebuje. Chápeme? To, že námořníci chtějí jednu, dvě lodě nijak nesouvisí s potřebou a životní nutností.Skrýt celý příspěvek

  • raziel87
    11:16 23.03.2018

    Začínám si myslet, že příspěvky, které jsou nekriticky prozápadní/provýchodní, jsou prací samotného správce webu......zvedne se tim četnost příspěvků a návštěv. Furt si nějak ...Zobrazit celý příspěvek

    Začínám si myslet, že příspěvky, které jsou nekriticky prozápadní/provýchodní, jsou prací samotného správce webu......zvedne se tim četnost příspěvků a návštěv.

    Furt si nějak nechci připustit myšlenku, že může bejt někdo tak blbej .....a je jedno, jestli nekriticky přijímá "fakta" ze Sputniku či CNN.

    Holt názor lidu, zmanipulované masy....... ten způsobil už tolik revolucíSkrýt celý příspěvek

  • Shania
    23:16 22.03.2018

    flanker.jirka: to je jen na tobě jestli se k nějakému přidáš:D Jak jsme pátral po dalších informacích, tak jsme jednak narazil na info, že se CVN dokazali v případě nutnosti ...Zobrazit celý příspěvek

    flanker.jirka: to je jen na tobě jestli se k nějakému přidáš:D

    Jak jsme pátral po dalších informacích, tak jsme jednak narazil na info, že se CVN dokazali v případě nutnosti vyhnout ROSATu v Atlantiku.

    A pak jsme si vzpomněl na Dangerous Waters od Janes, sice to vlastním, ale nikdy jsme ti pořádně nehrál, ale simuluje to protiponorkový boj a tyhle trable s ID námořních cílů. Je tam mimo ponorek simulovaný i OHP a P-3 Orion. Takže doporučuji buď si to zahrát a nebo z kouknout videa s P-3 pro přibližnou představu jaký problém vyhledávání cílů a identifikace představuje, jak to trvá a na jaké vzdálenosti s technikou z devadesátek.

    ---

    Neříkám, že jakékoliv protiopatření fungují vždy, ale s dobrou znalostí proti čemu jdeš měl Izrael v bitvě o latakii 100% úspěšnost rušením v 73 proti ASM. O nějaké to procento ze salvy vždycky přijdeš díky návnadam a protiopatřením, o další část v důsledku poruch atd. Takže potřebuje větší salvu pro kompenzaci, ale neznamenáto, že jsou ARH ASM k ničemu.


    Velikost lodi zrovna neodpovída velikosti rcs, menší loď může v klidu mít větší rcs jak letadlovka když budou chtít, stejně tak nafukovací návnada.

    Osobně bych tam taky poslal par tankerů a kontejnerových lodí.


    U IIR je taky rozdíl mezi podzvukovou střelou kde začíná vyhledávající cíle okolo 20km a balistickou raketou, kde je nutnost cíl zachytil a identifikovat na mnohem větší vzdálenosti.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    17:35 22.03.2018

    Shania: pevně doufám, že ve Vašem seznamu jakéhokoliv fan clubu nefiguruji :-D :-D :-D nedělám si iluze o schopnostech žádných zbraní Když se budeme bavit o řetězci lokalizace, ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania: pevně doufám, že ve Vašem seznamu jakéhokoliv fan clubu nefiguruji :-D :-D :-D nedělám si iluze o schopnostech žádných zbraní

    Když se budeme bavit o řetězci lokalizace, detekce, identifikace, úder. Tak to můžou být jak prostředky kosmického průzkumu, tak pozemní radiolokační stanice OTH a A 50 pro kategorii detekce a lokalizace. S rozlišovací schopností přehledových radarů lze pak lodě rozlišit jako více cílů a ne jeden cíl. K tomu i klasifikovat do tříd od malých po velké, jak jsem psal, doprovodná plavidla o délce do 150 metrů se robrazí jinak než LL s délkou 340 metrů a k tomu bude postačovat i rozlišení 50 metrů, což se dá dosáhnout dobrým kompresním poměrem signálu i bez nějaké technologie pro vyšší rozlišovací schopnost. LL pak uvidíte v 6-7 rozlišovacích buňkách souvisle, kdežto loď o délce 150 metrů ve třech buňkách.
    Po získání takové informace může dojít k navedení ostatních složek k průzkumu nebo působení na takové cíle. Tj. IL 38 nebo stíhače s radarem umějícím maritime, což už i v ruských podmínkách umí všechny modernizované SU 27 a nové stroje 30, 34, 35, v případě Zaslonu nemám potuchy, ale pokud prošel upgradem na plně digitální zpracování, tak je vše otázka SW vybavení.
    Samotné střely už dnes mohou být vybaveny radary nejen pro uzamknutí cíle, ale i s takovým rozlišením, že tu LL poznají od menších lodí, díky jiné signatuře (na západ od nás jsou ve střelách i SAR radary) díky miniaturizaci a výpočetnímu výkonu to je jen otázkou chtění to tam mít a tím pádem ceny.
    Pokud by toho nebyly střely schopny, tak by nemělo smysl stavět ani rakety typu Zirkon, Brahmos, Onix a nevím co dalšího.
    (i nástpuce střely HARM má mít krom pasivního režimu na vysílání radaru vlastní milimetrový radar pro terminální fázi umožňující rozlišit obrys cíle a nedivil bych, kdyby měl i nějakou databázi v paměti)
    A s IR seekery jste si vlastně odpověděl sám, lze to rozpoznat, ovšem lze pochybovat o tom co rusové vůbec v IR dílně vyrobí, to se asi bude odvíjet od ceny ropy.
    Tady jeden odkaz na to co vše lze realizovat, když se chce https://fas.org/spp/military/p... Skrýt celý příspěvek

  • danny
    15:38 22.03.2018

    logik: fakt o tom nic nevím, ale nepřipadá mi reálné, že by stíhací ochrana svazu byla nonstop ve vzduchu. Navíc ve fázi utajeného přesunu do cílové oblasti. Předpokládám, že by ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: fakt o tom nic nevím, ale nepřipadá mi reálné, že by stíhací ochrana svazu byla nonstop ve vzduchu. Navíc ve fázi utajeného přesunu do cílové oblasti. Předpokládám, že by naopak startovala až ve chvíli, kdy zaregistruje ohrožení. A pokud by piloti Migu měli všech pět pohromadě, tak v té době budou točit a blízko hladině upalovat domů. Jen si říkám, že zjištění, že v příslušném směru je ve vzdálenosti cca 200 km něco, z čeho mohou létat rakety a startovat letadla je dost informací, aby střely s výše popsanými parametry budily oprávněné obavy.
    Navíc relevantní počty F-35 C mají být k dispozici až někdy 2025 (dle plánu snad 60 ks), takže do té doby spíš superhornety. Nevím, jak je na tom v pasivním modu F-35, ale nejlepší pasivní senzor, co se montuje na Hornet, umí detekovat cíle v IR spektru na 65 km.
    No a jinak ta příprava Tomahawku taky chvíli trvá, předpokládám, že chvíli zabere aktualizace mapových podkladů atd... A taky nepředpokládám, že by je někdo odpaloval na samotné hranici dosahu, kde se dle verze uvádí 1.100 - 1.850 km.

    Ano, pořád souhlasím s tím, že karty drží v ruce útočník s letadlovkama. Ale že by byl obránce úplně bez šance zareagovat, se mi nezdá.Skrýt celý příspěvek

  • raziel87
    15:26 22.03.2018

    sorry, špatně jsem to přečetl...

    sorry, špatně jsem to přečetl...

  • raziel87
    15:21 22.03.2018

    2 Shania

    pokud si pamatuju dobře, tak někdy v roce 2016 už bylo dodanejch skoro 75 modernizovaných Migu-31 BM. Teď v roce 2018 jich bude určitě kolem 90-100 kusů

    2 Shania

    pokud si pamatuju dobře, tak někdy v roce 2016 už bylo dodanejch skoro 75 modernizovaných Migu-31 BM. Teď v roce 2018 jich bude určitě kolem 90-100 kusů

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 8