Ruská samohybná kolová houfnice 2S43 Malva

Ruská samohybná kolová houfnice 2S43 Malva
2S43 Malva / Ústřední výzkumný ústav Burevestnik (Zvětšit)

Ruský Ústřední výzkumný ústav Burevestnik (součást firmy Uralvagonzavod) představil novou kolovou samohybnou houfnici 2S43 Malva ráže 152 mm. Ústav Burevestnik je nejvýznamnější vývojové a výrobní centrum ruských dělostřeleckých a minometných systémů.

Dělostřelectvo v ruské armádě hraje ústřední roli. Ruská armáda počítá s masovým působením dělostřeleckých a raketových jednotek, v rámci přímé i všeobecné palebné podpory, pod ochranou pozemní protivzdušné obrany (PVO). Ruská armáda je přitom doslova předimenzovaná dělostřeleckými systémy, jak počty, tak i nejrůznějšími typy.

Má to svůj důvod. Západní země v rámci podpory pozemních sil sázejí (resp. sázely) především na letectvo. Letecké operace ale ovlivňuje počasí, moderní letadla potřebují špičkově vybavené provozní zázemí a nasazení letadel není příliš rychlé. Výhodou dělostřelectva je naopak odolnost proti počasí a zejména rychlost reakce.

„Dnešní dělostřelectvo je vysoce účinným prostředkem bojového střetnutí. Dokáže řešit palebné úkoly proti protivníkovi, a to v jakémkoliv krajinném reliéfu, v kteroukoliv denní dobu a roku, za jakéhokoliv počasí. Současně je dělostřelecký granát, na rozdíl od rakety, odolnější proti nepřátelským protiopatřením,“ uvedl v rozhovoru pro ruskou tiskovou agenutu TASS Georgij Zakamennych, generální ředitel ústavu Burevestnik.

Velká část dělostřeleckých, minometných a kanonových systémů ruské armády pochází právě z výzkumného ústavu Burevestnik. Ústav za celou dobu své historie (od roku 1970) vytvořil na 60 modelů zbraní a vojenského vybavení. Stejně tak ústav dokončil na 600 výzkumných a vývojových projektů v oblasti námořních, polních, tankových a protitankových dělostřeleckých systémů, ale i minometů a systémů řízení palby.


2S41 Drok ; větší foto / Ústřední výzkumný ústav Burevestnik

Mezi současné nejvýznamější produkty ústavu Burevestnik patří:

  • Bezosádkový modul AU-220M pro automatický kanon ráže 57 mm (pro 2S38 Děrivacija);
  • Samohybný 82mm minomet 2S41 Drok na podvozku KamAZ K4386 4×4;
  • Samohybná 120mm dělostřelecká zbraň (hybrid kanonu a minometu) 2S40 Flox na podvozku Ural-63704-0010 6×6;
  • Samohybná 120mm houfnice 2S39 Magnolija na pdovozku pásového transportéru DT-30PM;
  • Samohybná 152mm pásová houfnice 2S35 Koalicija-SV;
  • Samohybná 152mm kolová houfnice 2S43 Malva;
  • Námořní automatické dělo AK-190 ráže 100 mm.

Původní samohybnou houfnici 2S19 Msta-S, která tvoří páteř ruského samohybného dělostřelectva, vyvinulo další významné ruské dělostřelecké a minometné centrum, konstrukční kancelář firmy Uraltransmaš (dnes rovněž patřící pod Uralvagonzavod).

Podle Zakamennycha je v současné době trendem dělostřelectva zvyšování dosahu (lepší balistika, použití plynových generátorů nebo pomocných raketových motorů), zlepšování přesnosti střelby (lepší prostředky řízení a korekce palby, munice s koncovým navedením), zvyšování účinnosti a efektivity dělostřeleckých granátů a zlepšení taktické mobility dělostřeleckých systémů (včetně automatizace procesů přípravy na střelbu, zkrácení času pro zaujetí / opuštění palebné pozice atd.).


2S40 Flox; větší foto / Ústřední výzkumný ústav Burevestnik

Současně jsou dělostřelecké zbraně zapojovány do čím dál komplexnějších systémů velení, řízení, komunikace, počítačů, zpravodajství, sledování, akvizice cílů a průzkumu C4ISTAR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition,  and Reconnaissance). Velkým trendem je rovněž robotizace a automatizace, využívání prvků umělé inteligence a vysokorychlostní datové spojení (pro řízení robotických nebo autonomních dělostřeleckých zbraní).

„Nevyhnutelným důsledkem nárůstu taktických a technických charakteristik je zvýšování složitosti dělostřeleckých zbraní. V tomto ohledu vzrůstá význam zajištění jejich spolehlivosti a snadnosti použití,“ říká Zakamennych. „V moderních podmínkách jsou tyto úkoly řešeny unifikací, masovým využívaním osvědčených řešení, využíváním hromadně vyráběných průmyslových komponentů, systémy servisní podpory a vývojem specializovaných nástrojů údržby.“

V rámci rozhovoru agentura TASS vůbec poprvé zveřejnila první fotografie nové samohybné kolové houfnice 2S43 Malava. Veřejnost zbraň poprvé uvidí 23. až 29. srpna v rámci vojenského a technického fóra Armija-2020 nedaleko Moskvy.


2S39 Magnolija; větší foto / Ústřední výzkumný ústav Burevestnik

O houfnici není zatím příliš informací. 2S43 Malava používá kolovou platformu BAZ-6010-027 od Brjanského automobilového závodu a kanon 2A64 ráže 152 mm převzatý ze samohybných houfnic Msta-S.

Podle ruských médií houfnice Malava v ruské armádě nahradí tažené houfnice 2A65 Msta-B a 2A36 Hyacint-B. Pokud se tak stane, bude to vůbec poprvé, kdy ruská armáda masově zavede samohybné kolové houfnice.

V Rusku kolové houfnice (A-222 Bereg) ve větší míře používají výhradně jednotky pobřežní ochrany černomořské flotily. Naopak v západních zemích jsou kolové samohybné houfnice velmi populární. 

V roce 2016 se na internetu také objevily skici (a v roce 2017 reálné fotky) vyvíjené kolové houfnice 2S35-1 Koalicija-SV KŠ na podvozku KamAZ 6560 8×8 a s uzavřeným bojovým modulem z houfnice Koalicija-SV. Jde o nástupce ruské kolové samohybné houfnice 2S21 Msta-K na podvozku KrAZ-6130. V 80. letech vzniklo několik prototypů Msta-K, ale nikdy nedošlo k sériové výrobě. Jaký je aktuální stav programu 2S35-1 Koalice-SV KŠ není ale jasné.


2S35-1 Koalicija-SV KŠ; větší foto / YouTube

Vývojový záběr ústavu Burevestnik je působivý. Speciálně v případě ruských zbraní je však nezbytně nutné chápat rozdíl mezi technologickým demonstrátorem, prototypem a sériově vyráběným produktem. Stejně tak je nutné chápat fatální rozdíl mezi průmyslovým, surovinovým, finančním a lidským zázemím nutným pro výrobu prototypu nebo pro výrobu stovek či tisíců sériových produktů.

Ruský průmysl je špičkový ve výrobě prototypů. Ostatně moskevská vojenská přehlídka je často spíše přehlídkou dovedností ruského vojenského průmyslu, nikoliv ruské armády. Avšak vyrobit prototyp a vyrábět v masovém měřítku sériový produkt, aby každý vzorek zbraně byl stejný, spolehlivý a pokud možno levný, je zcela jiná dimenze problému. Zářným příkladem je projekt tanku Armata, který přes opakované sliby není stále zaveden do výzbroje ruské armády (jednoduše proto, protože není kde Armatu vyrábět).

Ze záplavy prototypů, které na internet chrlí ruský průmysl, se tak opravdu jen zlomek dostane do velkosériové výroby. Ostatně se nepočítá ani s masovou výrobou nejnovějších houfnic Koalicija-SV. Na druhou stranu jednoduchá 2S43 Malva s osvědčenými komponenty má zřejmě značný potenciál pro masovou výrobu.

Zdroj: BMPD

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Účinná palebná podpora – hlavní úkol dělostřelectva

Ve dnech 15. – 19. dubna se ve Výcvikovém táboře Jince konal nácvik střelby a řízení palby s bojovou ...

Armáda ČR obnovuje dělostřelectvo: Houfnice DANA zůstává

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje modernizovat 33 samohybných kolových houfnic (ShKH) vz. 77 ...

ANALÝZA: Minomet - trpaslík se silou obra

Minomet má mezi zbraňovými systémy unikátní postavení. Jedná se o velmi lehký a jednoduchý zbraňový ...

KOMENTÁŘ: Dělostřelectvo nesmí opustit tanky a pěšáky v boji

Efektivnost dělostřelecké palby na pozemní cíle závisí především na tom, zda palba je pozorovaná či ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • ARES
    17:02 25.07.2020

    Vážení "semtam" a "TF_HU"

    Nedovoluji si být arbitrem ve Vaší diskusi o palebné podpoře. Nicméně oba máte svým způsobem pravdu ve výkladu efektivity palebné podpory. Ale pouze z hlediska Vašich pohledů a východisek Vašeho uvažování. Ovšem ty jsou zcela v protikladu. Vzájemná argumentace má charakter diskuse mezi slepým a hluchým, či jako podle českého přísloví „já o voze, ty o koze“.

    Když se ovšem spojí obě východiska k hodnocení efektivity dělostřelecké a letecké palebné podpory, a do posouzení se zahrne vliv stupně úrovně vedení boje, jen tak lze získat objektivní měřítko k posouzení, která palebná podpora, dělostřelecká či letecká, je efektivnější.

    Rozumí se, že pod dělostřeleckou podporou se myslí palebné působení nejen děl a minometů, ale i raketových systémů všech druhů. Letecká podpora pak nejen vedení palby palubními zbraněmi a bombardováním, ale i raketami vzduch-země, kde letadlo plní úlohu nosiče.

    Pominula se totiž skutečnost, že palebná podpora má dvě úrovně, taktickou a operačně-taktickou. Každá má svůj specifický charakter poslání a způsob provedení. Ke zjednodušení můžeme přijmout, že taktická palebná podpora ve svém obsahu se může považovat z hlediska dělostřelectva jako vedení přímé palebné podpory, z hlediska letectva provádění blízké letecké podpory. Operačně-taktická palebná podpora pak u dělostřelectva má formu všeobecné palebné podpory a u letectva vzdušného zabraňování.

    Forma a účinnost palebné podpory jsou podmíněny dvěma základními faktory, kterými jsou: technická vyspělost armády v závislosti na stupni technologického rozvoje průmyslové základny země a geograficko-klimatický charakter předpokládaného bojiště. To principiálně ovlivňuje výstavbu armád a jejich vybavení zbraňovými systémy a tomu odpovídajícím způsobům vedení bojové činnosti. A ty jsou nepopíratelně závislé na výrobních kapacitách průmyslové základny jako zdroje logistické podpory.

    V tom tkví skutečnost, že armáda RF klade důraz na dělostřeleckou podporu a armády NATO, zejména US Army, na leteckou. To má již své kořeny ve vedení boje ve II. světové válce, a odráží se válečných konfliktech, které se odehrály po ní až do současnosti.

    V tomto smyslu autor článku J. Grohmann se nedopustil žádné výkladové chyby, protože předmětem článku je „Ruská samohybná kolová houfnice 2S43 Malva“, což je prostředek taktické palebné podpory. V tomto pojetí jeho tvrzení o přednosti dělostřelectva před letectvem je vedeno ve smyslu taktické palebné podpory. Z tohoto pohledu je zcela správné a má oporu nejen v řadě jak „východních“, tak „západních“ odborných zdrojů, v článcích publikovaných v AN, ale i v odborných materiálech AČR, že např. palebná podpora dělostřelectva je operativnější, skýtá rychlejší reakci apod. V těch že podkladů však rovněž plyne, že v operačně-taktické palebné podpoře je letecká palebná podpora zpravidla efektivnější, v řadě případů jedině možná.

    V současné době je bráno za skutečnost, že ve sražení dvou stejně vyspělých protivníků bude hrát stěžejní roli získání vzdušné nadvlády. Do té doby, než je dosažena, nejen že palebná podpora pozemních vojsk bude spočívat především na bedrech dělostřelecké podpory, ale ta sehraje i nezanedbatelnou roli v boji o vzdušnou nadvládu v úloze ničení PVO protivníka. Dokud nebude dostatečně potlačena PVO protivníka, nelze dominantně ovládnout bojiště a protivníka porazit. Tímto směrem jde současný trend výstavby armád a vedení boje.

    Je třeba si uvědomit skutečnost, že do dělostřelecké a letecké palebné podpory se vkrádá čím dále více nový činitel, bojové drony, se zcela odlišnými způsoby bojového nasazení a účinku, než kterým doposud pozemní síly čelily. Na to se musí armády připravit, jak v jejich aktivním použití k vedení bojové činnosti, tak ve smyslu obrany proti nim.

    • semtam
      17:34 25.07.2020

      ARES

      Menší poznámka, v diskuzi ani náznakem nehodnotím efektivitu palebné podpory. Jen jsem TF_HU napsal úplně stejné co vy a to, že se Jan Grohmann se článku nedopustil výkladové chyby.

      To, že TF_HU vidí problém tam kde není, tak s tím byl již obeznámen. To, že tento fakt nechce přiznat a k tomu navíc se snaží toho, kdo mu sdělil tento fakt všemožně i nemožně diskreditovat je již vedlejší efekt jeho zbytnělého ega, který ovšem je technického hlediska této diskuze naprosto irelevantní.

      • TF_HU
        07:48 26.07.2020

        semtame

        Kolikrát ještě budu muset napsat, že neřeším ty nepřesnosti, ale zajímá mě ZDROJ takového tvrzení? Tady dokoce samotný ARES napíše, že je to v dokumentech AČR, tak by mě zajímalo ve KTERÉM?

        Co na tom nechápete?

        • semtam
          12:52 26.07.2020

          TF_HU

          Střílíte úplně vedle, ARES vám tady dlouhosáhle a pracně vysvětluje, že to co vy nechápete (a tím pádem vám také chybí ony zdroje) není chybou článku, ale vaším výkladem či nepochopením. To je vše.
          Na vaše všechny otázky (myslím k tématu, nikoliv balast) v diskuzi najdete paradoxně odpovědi v článku.
          Už jsem vás na to upozornil, píše vám to ARES, samozřejmě všichni (hlavně já aby bylo jasno) jsme blbí, vy nám vidíte do hlavy, znáte naše znalosti, jsme civilové a vy jste letadlo z Vyškova aka modrá je dobrá.

          • semtam
            13:03 26.07.2020

            TF_HU

            Vše potřebné ohledně tohoto nepochopení v diskuzi již zaznělo a můžete děkovat víc ARESovi, něž mě. On si dal tu práci vám to nejsrozumitelněji vysvětlit.
            Vy se samozřejmě můžete vykrucovat do aleluja a já mohu tady rozebírat vaše rozporuplné reakce, ale co z toho, že ano. Pro mně ztráta času a hlavně zabíjíme diskuzi. Navíc tímto chováním nikdo z nás nedělá dobrou pověst AČR a vy tuplem ne, protože tady vystupujete jako její příslušník byť anonymní.

          • TF_HU
            15:22 26.07.2020

            semtame

            Jste normální? Prosím vás, ARES tvrdí, že přednost dělostřelecké podpory lze naléz v dokumentech AČR, ptám se v JAKÝCH, v JAKÉM?

            Bylo by fakt dobré, kdybyste reagoval až se vás někdo zeptá. Děkuji.

          • Torong
            20:37 26.07.2020

            Semtame, ty si fakt nevidíš do držky...

    • TF_HU
      06:08 26.07.2020

      ARES

      Dívejte, já se s vámi nechci přít. Nevím, zda to co píšete jsou vaše praktické zkušenosti, nebo jen kopírujete nějaké teoretické poučky z FM, AFi nebo PUBů. Za svou pětiletou praxi jako velitel tankové čety a 20 letou praxi plánovače u letky a křídla vrtulníkového letectva jsem tu teorii z předpisů celkem často praktikoval. K závěru služby u bojového útvaru jsem působil často jako BALO na BÚU a podílel se ne plánování vedení boje. Tedy z pohledu na planovaní a vedení vzdušné podpory brigádě. Nedělal jsem to jen doma, že :-)

      Nechci nijak napadat ten váš elaborát. Jen znovu zdůrazním pár věcí a dotaz položím znovu, protože ani tady není žádná odpověď.

      1) poskytování "jakékoli" podpory má dvě formy PŘÍMOU a VŠEOBECNOU. To má svou efinici, která se týká úrovně a vztahu mezi jednotkami podporovaného a podporujícím.

      2) VzS jsou samostatným druhem sil, plnící vlastní operace a rozmisťuje k tomu letectvo v prostoru.

      3) dělostřelectvo není samostatným druhem sil, ale součástí pozemních sil, jeho primární rolí je bojová podpora.

      4) v našem případě je třeba si taky uvědomit, že u nás nemáme vojskové letectvo. Je tedy rozdíl mezi letectvem. Například jako USAF, nebo vojskovym letectvem US Army.

      Tvrdíte, že palebná podpora dělostřelectva je operativnější, skýtá rychlejší reakci.

      Operačně taktická palebná podpora...nevím co to je, tento termín doktrína VzS takto nezná. Jednou z vlastností VzS jsou flexibilita a víceúčelovost. Tyto vlastnosti dovolují tzv. přeúkolování v průběhu úkolu a to hlavní, letectvo působí na všech úrovních operace, taktické, operační i strategické. To pozemní síly nedokáží. (to je výhoda díky tomu, že VzS působí ve vzduchu)

      Drony nijak neřeším, jejich použití je buď u VzS nebo PozS a tím jsou definovány jejich role a úkoly.

      Nezlobte se na mě, jistěže existují případy, kdy je palba hlavní rychlejší, efektivnější...dnes na bojišti vše podporuje hlavní cíl JFC a palby se integrují do JFS. Přesto ale já bych si dovolil polemizovat o tom, že taktická podpora dělostřelectva je operativnější. Tohle když čtu, tak vidím, že si nedokážou lidi představit používání VzS sil v boji.

      Na co jsem se ale ptal...a PTÁM se tady znova...když tvrdíte, že má tohle oporu v odborných materiálech AČR, zajímalo by mě ve kterých, kde?

      • ARES
        12:11 26.07.2020

        Aby armáda plnila svoji roli být silovým nástrojem, je k tomu vybavena zbraňovými systémy jako prostředku vynucení si vůle na protivníku. Cela organizace armád se točí kolem toho, jak tyto silové nástroje, zbraňové systémy, co nejefektivněji použít k porážce protivníka. Z tohoto hlediska není žádný rozdíl mezi pozemními a vzdušnými bojovými prostředky. Rozdíl je jen ve formě platformy, která nese zbraňový systém.

        Při bojové podpoře pozemních bojových uskupení není rozdíl mezi úlohou dělostřelectva a letectva, obojí mají za cíl ničit živou sílu a bojovou techniku protivníka, rozrušovat jeho bojovou sestavu a ničit obrané stavby. U obou je primární rolí poskytnutí palebné podpory. Na provedení palebné podpory pozemním bojovým uskupením tak nemá vůbec žádný vliv skutečnost, že VzS jsou samostatným druhem sil a dělostřelectvo, tj. jeho jednotky a útvary, nejsou samostatným druhem sil.

        Přes rozdílnost v organizační struktuře, dělostřelectvo a letectvo plní své palebné úkoly koordinovaně ve smyslu principu společné palebné podpory (Joint Fire Support, JFS). Jde o kolektivní a koordinovaný charakter palebné podpory palbou pozemních dělostřeleckých zbraňových kompletů spolu s palbami vzdušných prostředků. Realizátory dělostřelecké palebné podpory jsou organické dělostřelecké jednotky podporovaného účelového bojového uskupení a vyčleněné jednotky od jiných bojových uskupení jako posilové prostředky, dočasně přidělené pod velení podporovaného účelového bojového uskupení. Obdobně je tomu u letecké palebné podpory. K jejímu provedení jsou podle plánu společné palebné podpory vyčleněny příslušné jednotky vzdušných sil.

        Je rozdíl mezi prováděním dělostřelecké a letecké palebné podpory z hlediska trvání palebného působení. Letecká palebná podpora je zpravidla krátkodobá, intenzivního charakteru, zatím co dělostřelecká palebná podpora může vyvodit jak intenzivní krátkodobé palebné působení, tak dlouhodobě palebně působit na protivníka v řádu hodin k soustavnému rušení jeho činnosti.

        Palebná podpora pozemních jednotek je rozdílná při asymetrickém střetnutí, nebo když se bude jednat o střetnutí dvou stejně vyspělých protivníků. Z vyhodnocení asymetrických střetnutí je zcela zřejmá dominantní úloha letecké palebné podpory, jejímž vnějším rysem je zdání, že si v ní letectvo počíná zcela samostatně a podle svého uvážení.

        To ovšem nelze uplatnit ve střetnutí rovnocenných protivníků, letectvo si samostatně nemůže počínat bez ohledu na požadavky podporovaných pozemních bojových uskupení. K dosažení požadované palebné efektivity a z bezpečnostních důvodů provedení letecké palebné podpory musí být striktně v souladu s plánem společné palebné podpory a letectvo nemůže zasahovat podle vlastního uvážení.

        Pokud se tedy rozebírá úloha palebné podpory pozemních jednotek, což je meritem diskuse plynoucí z článku, potom ostatní úlohy, které plní VzS nehrají zde relevantní úlohu.

        • TF_HU
          15:31 26.07.2020

          ARES

          To co popisujete je pro dělostřelectvo hlavní úkol, pro VzS je sekundárním úkolem. Zajímal by mě nějaký konkrétní příklad, kdy le tecká podpora krátkodobá, co brání tomu aby CAS byl poskytován dlouhodobě?

        • TF_HU
          15:46 26.07.2020

          ARES

          Letové úsilí se přiděluje na počátku operace. Je dosti možné a pravděpodobné, že úkoly CAS (tedy přímá podpora skrze blízkou vzdušnou podporu) může být poskytována až v průběhu operace, ne v jejím počátku. Protože VzS budou plnit své...primární úkoly.

          Tak jak je uvedeno v odborné leteratuře AČR:
          Cílem vzdušných operací proti pozemním cílům je vybojovat nadvládu nad nepřítelem na zemském povrchu za použití vzdušné složky společných sil. Pro dosažení této nadvlády může vzdušná složka podporovat pozemní složku. Vzdušné operace
          proti pozemním cílům však mohou být vedeny i nezávisle na cílech pozemních operací nebo dokonce bez přítomnosti pozemní složky. Takové nezávislé operace vzdušné složky proti nepřátelským pozemním silám se zpravidla vedou pro převzetí
          iniciativy, zvláště v počátečních fázích operací.

          Fakt mě zajímá jen ten dokument, který hodnotí, srovnává efektivitu těchto dvou způsobů podpory společných operací.

        • TF_HU
          15:50 26.07.2020

          ARES

          Třeba k té efektivitě úsílí...

          Jestliže pozemní složka společných sil musí vyhledat slabá místa v obraně nepřítele, aby jimi mohla proniknout a rozvíjet tento úspěch, vzdušné prostředky (letedla a střely) mohou přímo útočit na klíčové nepřátelské cíle na bojišti nebo v jeho týlu. V rozsáhlých válečných střetnutích i v omezených konfl iktech přináší schopnost vzdušné složky
          využívat třetí dimenzi neocenitelný užitek pro manévr pozemní složky ničením, rozrušením, zdržením nebo znemožněním schopnosti vedení pozemních operací.

          To je schopnost, kterou ani dělostřelectvo nepředčí...zvláště ne u nás.

    • TF_HU
      08:05 26.07.2020

      ARES

      V současné době je bráno za skutečnost, že ve sražení dvou stejně vyspělých protivníků bude hrát stěžejní roli získání vzdušné nadvlády. Do té doby, než je dosažena, nejen že palebná podpora pozemních vojsk bude spočívat především na bedrech dělostřelecké podpory, ale ta sehraje i nezanedbatelnou roli v boji o vzdušnou nadvládu v úloze ničení PVO protivníka. Dokud nebude dostatečně potlačena PVO protivníka, nelze dominantně ovládnout bojiště a protivníka porazit. Tímto směrem jde současný trend výstavby armád a vedení boje.

      Vybojování vzdušné nadvlády je jedním z primárních úkolů VzS. Nejsem si ale jist, že by to znamenalo, že VzS přestanou, nebo nebudou provádět CAS. Zřejmě budou, jen s určitými obtížemi, nesetkal jsem se na žádném cvičení s tím, že by to tak bylo...bez CAS. Nebo například, že by US Army uzemnila své letectvo do té doby, než USAF vybojuje vzdušnou nadvládu.

  • ARES
    15:02 23.07.2020
    Oblíbený příspěvek

    Diskuze zbytečně se vyhrotila do osobních napadání a natřásání si vlastního ego. Článek přece není určen jen pro úzkou odbornou veřejnost, takže výklad se logicky dopouští zjednodušení k pochopení problematiky laickou veřejností, což je jeho cílem a ten zcela naplňuje.

    Problém se točí na tom, co palebná podpora zahrnuje, a který její druh v boji má rozhodující úlohu. Na základě terminologických definic:

    - Dělostřelectvo

    PŘÍMÁ PALEBNÁ PODPORA (Direct Fire Support): Palebná podpora bojových jednotek (útvarů), kterou provádí organická nebo přidělená dělostřelecká jednotka (jednotky) nebo jednotka (jednotky), určená k podpoře úkolového uskupení. Hlavním úkolem je vyřazování cílů zjištěných organickými nebo přidělenými prostředky průzkumu, které přímo omezují nebo znemožňují bojovou činnost jednotek úkolového uskupení. Jedná se zpravidla o živou sílu a palebné prostředky, prostředky průzkumu, taktická místa velení a další pozorovatelné cíle.

    VŠEOBECNÁ PALEBNÁ PODPORA (General Fire Support): Podpora bojových jednotek jako celku, kterou provádí dělostřelecká jednotka (jednotky) nebo útvar (útvary) nadřízeného velitele. Hlavním úkolem je vyřazování cílů v hloubce sestavy nepřítele, zjištěných prostředky průzkumu nadřízeného. Jedná se zejména o dělostřelectvo, místa velení, prostředky protivzdušné obrany, spojení a elektronického boje, druhé sledy a zálohy, letectvo na předsunutých přistávacích plochách a další nepozorovatelné cíle.
    (Pozn. nadřízeným velitelem brigádního bojového uskupení pro zjednodušení považujme velitele divize (sboru), do jehož svazku je brigádní bojové uskupení zařazeno).

    Zjednodušeně: přímá palebná podpora se vede na pozorovatelné cíle, všeobecná palebná podpora na nepozorovatelné cíle.

    - Letectvo:

    PŘÍMÁ LETECKÁ PODPORA (Close Air Support - CAS): vzdušná akce, jako jsou letecké údery vzdušných prostředků (letadel, vrtulníků) palbou palubních zbraní a raket a útoky s leteckými a klouzavými bombami proti nepřátelským cílům, které jsou v blízkosti vlastních sil.

    VZDUŠNÉ ZABRAŇOVANÍ (Air Interdiction - AI): vzdušná činnost k odříznutí nepřítele na bojišti od jeho zázemí, narušení a znemožňování přístupu posil, zásobování nebo zničení nepřátelských sil nebo zásob na cestě do bojiště. Rozlišuje se mezi strategickým a taktickým zabraňováním. Strategické zabraňování je vlastně získání vzdušné nadvlády nad bojištěm.

    Dělostřelecká a letecká palebná podpora jsou vzájemně koordinovány s pozemními uskupeními, aby se dosáhlo naplnění záměru velitele bojového uskupení. Jejím koordinátorem je důstojník palebné podpory (Fire Support Officer) jako pomocník či poradce velitele s centrem palebné podpory. K řízení palebné podpory mu slouží předsunutí dělostřelečtí pozorovatelé a letečtí návodčí. Dělostřelecké a letecké jednotky jako vykonavatelé palebné podpory vykonávají svoji činnost jen na základě rozkazu velitele bojového uskupení, resp. důstojníka palebné podpory, v žádné případě podle svého uvážení.

    Dělostřelecká a letecká palebná podpora nikdy nepůsobí jakoby nezávisle samy o sobě. Závisí především na aktuálním stavu boje a jeho konkrétním vývoji, který druh palebné podpory ji vykoná efektivněji v souladu s vedením a cíli boje.

    U dělostřeleckých jednotek to znamená, že zaujímají a opouštějí palebné postavení až po splnění naveleného palebného úkolu přesně v souladu s rozkazy velitele bojového uskupení. To znamená, že nemohou palebné postavení opustit ihned po vystřelení po vystřelení nanejvýš 6 ran, dříve než je protivník zaměří a provede odvetnou palbu, jak se traduje podle reklamních materiálů výrobců, ale až po vystřelení určeného počtu ran, které zaručí vyvození požadovaného účinku v cíli, jeho zničení, umlčení či rušení. Ten je zpravidla násobně větší než oněch 6 ran.

    Kdo se chce hlouběji seznámit s problematikou palebné podpory, k tomu mu poslouží příručka - Field Manual: FM 3-09 "FIRE SUPPORT", který je dostupny na internetu.

    • semtam
      20:15 23.07.2020

      ARES

      Opět skvělý příspěvek.

    • TF_HU
      00:02 24.07.2020

      Děkuji, jak sám vidíte, žádnou všeobecnou palebnou podporu VzS neposkytují, není to úkolem VzS. Nechci se přetahovat, ale CLOSE překládáme spíše jako BLÍZKÁ ne přímá. To už jsou detaily. Důležité jsou slova přidělené a organické u přímé podpory, dále pak prvek nadřízeného u všeobecné podpory, která definuje ty rozdíly v poskytování podpory.

      U VzS činnost a plánování řídí více jak FSO...VzS k tomuto účelu mají své styčné (LIASON) BALO, DALO atd, taky celou TACP, která zahrnuje i zmiňované FAC. Autor článku si představuje, a není asi sám, že VzS při plnění úkolů vždy startují z letišť atd., proto to považuje za nevýhodu. VzS síle své prostředky rozmisťují v prostoru úplně stejně jako pozemní síly, jen s tím rozdílem, že je to ve vzduchu nad bojištěm.

      Opakuji to po několikáté, proto nerozumím té potřebě to srovnávat a navíc tvrdit, že dělostřelectvo v tomto VzS překonává. To bych nad tím polemizoval. Ale opravdu úplně jinak než nějaký semtam.

      • semtam
        11:27 24.07.2020

        TF_HU

        Nikdo tady netvrdí, že letecká podpora se definuje jako všeobecná palebná podpora. To, že to zarputile odmítáte pochopit a ještě to neustále někomu podsouváte je opravdu hodně smutné. Kdyby to viděl náčelník...

        • TF_HU
          07:18 25.07.2020

          semtame

          Už několikrát jsem zmínil, že na základě těchto nepřesně použitých termínů autor v článku SROVNÁVA úlohu a schopnosti LETECTVA a DĚLOSTŘELECTVA. To, že civil používá špatně vojenskou terminologii vidím denně, to neřeším, zajímá mě pouze ZDROJ TAKOVÉHO TVRZENÍ: že západ jde spíše cestou letectva (doktrína?); že palebná podpora dělostřelectva je rychlejší (statistika, zdroj?)

          Že ten dotaz nechápete, není můj problém.

          Můj náčelník o tom ví. Nemá s tím problém. Využívám všechny dostupné platformy ke své přípravě přednášek a sebevzdělávání, co vám na tom vadí? Nebo k čemu byla ta stupidní narážka na mého náčelníka?

  • Klimesov
    14:27 22.07.2020

    Hmmmm pěkná mašinka. Bude zajímavé co se od ní dozvíme dál, a jestli jí Rusové nakonec zavedou do výzbroje. Chybu by určitě neudělali. Jak se píše v článku je to ideální náhrada za tažné dělostřelectvo. Podobná technika je jednoduše spojení příjemného s užitečným a jde o takový sňatek z rozumu. Díky pokroku v technologii (samotné platformy, samotné houfnice, SŘP, automatizace nabíjení, průzkumu, předávání dat atd. atd.) se dá vytvořit stroj v ideální váhové třídě, který je schopen zastoupit cca 80 - 90% dělostřeleckých úkolů, které do té doby dělalo buď tažné dělostřelectvo nebo samohybné dělostřelectvo na pásech a s věží a to za přijatelnou pořizovací a provozní cenu. Takže krok správným směrem.
    Tyto platformy se dají využít jak v asymetrických konfliktech (Afghánistán, Irák, Sýrie, Libye, Mali), kde dělostřelectvo spíše operuje ze stálých základen, či ze stálých pozic, které se dovybavují dalším zázemím a není tak moc ohroženo přímou dělostřeleckou nebo raketovou palbou nepřítele, a využijete to i v konfliktech nízké intenzity (Ukrajina, Gruzie) kde se také operuje spíše ze stálých dělostřeleckých postavení, ale kde potřebujete mít i tu možnost pozici rychle opustit, a v konfliktech vysoké intenzity si to své místo najde taky, ale zde už je nasadíte spíše jen na všeobecnou palebnou podporu.
    Jediné kde se nedají tyto stroje využít je v přímé palebné podpoře pro těžké mechanizované brigády. Tam jsou vhodnější spíše stroje na pásech a s opancéřovanou věží. :-)
    Takže jak vidno tyto systémy mají, a pomalu si hledají, v jednotlivých armádách své místo. Spojují do sebe výhody tažného dělostřelectva (ekonomika provozu) s výhodami samohybného dělostřelectva (mobilita, rychlost střelby a schopnost v krátké chvíli opustit pozice). Pokud tedy Rusové šáhnou po tomto stroji udělaji dobře :-)

    Tak stejné jako v AČR. Caesary se nakupují pro 13. dělostřelecký pluk, kde za tu cenu udělají hodně muziky.
    Pokud bude někdy AČR uvažovat o tom, že do 7. mechanizované brigády organicky vloží nějaký dělostřelecký oddíl bude na čase zaobírat se otázkou pořízení nějaké té houfnice na pásech a s otočnou opancéřovanou věží. Ale tohle se bude řešit až podle toho jaké nové BVP se vybere a jaké bude nové MBT. Houfnice by totiž měla být nesena stejným nebo podobným podvozkem. Samozřejmě je otázkou jestli v rámci 7. mechanizované brigády by nebylo vhodnější jít cestou samohybného 120 mm minometu umístěného na podvozku BVP, ale to už je na širší debatu. Mně osobně by nevadilo, kdyby 7. mechanizovaná brigáda měla ve své organické struktuře obojí :-)

  • rabo123
    01:32 22.07.2020

    Toto nie je mašina , ktorú Rusko ide zavádzať. Je to počin vývojovej spoločnosti. Nič viac a nič menej. Nejde o nový kanón. V Rusku sú obdobné stroje zavedené, ale majú iné parametre - Pion.

  • Geronimo
    23:35 21.07.2020

    Já chci PALADINA !!!!!!!!!

  • Geronimo
    22:36 21.07.2020

    Omlouvám se Armádě ČR zřejmě s CAESAREM neudělala špatnou volbu, když RUSOVÉ se vydávají podobnou cestou. Uvidíme zda se houfnice uchytí....
    https://youtu.be/Ktg1Ic06n9Q...

    • semtam
      23:04 21.07.2020

      Tvl nech toho pleas

      • Geronimo
        23:19 21.07.2020

        Taky bych si přal německou nebo jihokorejskou samohybku na pásech, ale když nejsou kroupy....

    • Jura99
      08:43 22.07.2020

      Co je to za houfnici na Tatře v 1:12 min toho videa ?

      • Scotty
        09:01 22.07.2020

        Denel T5-52.

  • TF_HU
    22:34 21.07.2020

    Tomuto moc nerozumím :-)

    Má to svůj důvod. Západní země v rámci přímé a všeobecné palebné podpory sázejí (resp. sázely) především na letectvo. Letecké operace ale ovlivňuje počasí, moderní letadla potřebují špičkově vybavené provozní zázemí a nasazení letadel není příliš rychlé. Výhodou dělostřelectva je naopak odolnost proti počasí a zejména rychlost reakce.

    Air Power Contribution to Land Operation zná jenom dva termíny...Air Interdiction a Close Air Support.

    Moderní letadla...

    • semtam
      23:03 21.07.2020

      TF_HU

      Tomu se ani nedivim...
      Zjednodušeně, v článku se píše, že západní země sází více na letectvo, než na dělostřelectvo. To je celé to kouzlo pane. A proto přebírá úlohy dělostřelectva jako je přímá a všeobecná palebná podpora. Ne to, že v terminologii letectva je přímá a všeobecná palebná podpora.

      • TF_HU
        13:34 22.07.2020

        semtam

        Prosím vás, když netušíte na co se ptám, tak asi ani nereagujte. Takhle jste jen propásl příležitost mlčet a neodhalit své neznalosti. :-)

        Z jaké statistiky autor vychází, když tvrdí, že západní země spoléhají při palebné podpoře na letectvo?

        Když se budeme bavit jako vojáci a budeme používat vojenskou terminologii, tak termíny přímá a všeobecná podpora mají úplně jiný význam. Jsou to termíny definující spíše úroveň řízení, úkolování a zabezpečení činnosti. Tedy primárně popisují vztahy mezi podporovanou a podporující jednotkou.

        Proto mi úplně uniká souvislost se srovnáváním schopností. Protože Air Power opravdu tu Land Power převyšuje, právě v rychlosti a dosahu. Použil jsem schválně dva termíny z doktríny VzS (jak naší, tak světových armád) protože VzS poskytují podporu pozemním jednotkám v operacích skrze CAS (což je přímá) nebo AI (což je nepřímá). Nic jiného doktrína nepopisuje, tedy vzdušné síly neprovádí.

        Kdo ví a zná jak se CAS plánuje a provádí, nechápe to přirovnání.

        Jasněže existují případy, kdy palba dělostřeleckého systému může být rychlejší, efekt vhodnější...ale takto to srovnávat? Z čeho takový argument vychází?

        • flanker.jirka
          18:28 22.07.2020

          TF_HU

          tak svůj názor autor napsal "nevojensky" Není pochyb o tom, že letectvo má řádově větší možný akční rádius a dosah zbraní. Budeme-li se bavit na vzdálenosti v dosahu dělostřelectva nebo raketometů, tak bych o rychlosti letectva pochyboval. Bude totiž rychlejší pouze v případě, když bude letadlo/vrtulník právě už ve vzduchu. Pokud bude sedět na zemi, tak inforamce získané FAC/JTAC nebo jak všelijak "vojensky" nazvat návodčí, pozorovatele, půjde stejně rychle na základnu s letadly/vrtulníky a pro dělostřelce, S využitím SŘP nových děl se munice z děla vydá na svou cestu mnohem dříve než piloti. ...co teprve v případě zjištěné nepřátelské PVO v oblasti, to budou letci plánovat i eleminaci tohoto prvku. Děla začnou smažit hned.

          • flanker.jirka
            18:30 22.07.2020
            Oblíbený příspěvek

            TF_HU
            Výhodu většího dosahu letectva se dobře naučili používat sověti s IL 2 Sturmovik, kde tyto letadla byla určena na likvidaci dělostřelectva nepřítele právě v zóně kam vlastní dělostřelectvo nedosáhlo. Dobře se to doplnilo.

          • TF_HU
            22:15 22.07.2020

            Flankere...

            Mate realne zkusenosti s planovanim a provadenim vzdusne podpory? Letoun ve vzduchu je uplne bezna vec, je to zpusob plneni takovych ukolu, prave kvuli rychlosti.

            V Afghanistanu JTAC navadel letadla na bojisti napriklad ze vzdalene zakladny, diky datalinku sdilel informace z letounu a informace od jednotky. Troufam si tvrdit, ze u VzS jedeme informace realneji a rychleji prave diky nasazenym senzorum a radarum ve vzduchu.

            Letoun nad bojistem ma daleko vetsi dosah a rychlost reakce. (Presto nekdy plaba z hlavne muze byt rychlejsi, vhodnejsi. Sam jsem to zazil s brity, kdyz jsem s nimi cvicil.)

            Me fakt jen zajima, jak dosel k takovemu zaveru autor, kde cerpal, kde srovnaval atd.

        • semtam
          19:53 22.07.2020

          TF_HU

          Mě zase fascinuje natvrdlost, protože nedokážete chápat naprosto triviální věci.
          Pokud vám dělá problém rozlišit leteckou a dělostřeleckou podporu protože se ztrácíte v terminologii, tak doufám, že už u AČR neděláte, protože lidi jako jste vy jsou koule u nohy.

          • Torong
            21:17 22.07.2020

            Obdivuju tvoje obrovské sebevědomí. Akorát se divím, jak je možné, že nedostáváš aspoň dvakrát denně přes držku. Protože ty evidentně neumíš odhadnout, kdy je lepši držet hubu....

          • semtam
            21:22 22.07.2020

            Torong

            To není o sebevědomí to je o odvaze říct pravdu či napsat pravdu.
            A myslím, že jak to napsal v článku Jan Grohmann, tak je to pochopitelné pro každého. Samozřejmě výjimky se najdou.
            Drzé je místo poděkování dotyčného urážet, že se mu dovolil vysvětlit to na co se ptal.

          • semtam
            21:42 22.07.2020

            Torong

            A hlavně nevím jestli se shodneme, ale nikdo rozumný nechce mít v armádě profesionály, kteří budou jako přes kopírák lampasáka z ČSLA.
            Srovnejte vyjadřování Ivo80 a TF_HU a je to nebe a dudy. Ivo80 je profesionál, TF_HU není, byť měl či má smlouvu, jestli mu to budeme věřit.

            Pokud bych se třeba já zde označil za příslušníka AČR, tak mi věřte, že budu dbát, ať mé komentáře jsou více uhlazenější.

          • TF_HU
            22:20 22.07.2020

            Prosim vas. Kdyz fakt netusite o cem je rec, mohl byste mlcet. Protoze v clanku je to napsano nepresne a proto na to reaguji.

            Mozna byste mi mohl vysvetlit ten vyznam vy. Co znamena prima a vseobecna podpora?

            Letectvo poskytuje jen CAS a AI...

            Primarne me zajima tvrzeni, ze delostrelcka je castokrat lepsi a rychlejsi jak letecka. Zajimalo by me o co se autor v takoven tvrzeni opira.

            Vase reakce je uplne mimo...ale muzete mi to do Vyskova prijit vysvetlit. Upravim si dle vas vyuku

          • semtam
            22:27 22.07.2020

            TF_HU

            Co znamená přímá a všeobecná palebná podpora? Co takhle si přečíst článek ještě jednou a tam to máte vysvětleno pomocí příslušného článku.

            Z čeho vychází autor ohledně rychlosti se dozvíte opět v článku.
            Bližší info co si myslí autor prosím kontaktujte autora, nikoliv mne.

            Koho mám ve Vyškově hledat?

          • TF_HU
            22:58 22.07.2020

            Semtame

            Ve Vyskove se prijdte zeptat na usek karierove pripravy a ptejte se na TFHU. Oni vas uz nejak navedou. Napoveda je modra je dobra.

          • semtam
            23:07 22.07.2020

            Pokud napíšete i hodnost, tak budu doma...

          • TF_HU
            23:16 22.07.2020

            semtam

            Hodnost psát nemusím. Tyhle dvě indicie mě už identifikují dost. Počítám s tím, že se tedy zítra uvidíme a pobavíme se o tom, co je přímá a všeobecná podpora. A vy mi místo autora článku, protože reagujete místo něj, vysvětlíte, kde bere to tvrzení, že dělostřelectvo poskytuje palebnou podporu rychleji.

          • semtam
            23:36 22.07.2020

            TF_HU

            Zítra jsem pracovně vytížen a hlavně já jsem vám vysvětloval to co jste nechápal.
            P.S: Napište číslo, pod kterým mám shánět TFHU, bude to rychlejší. Protože shánět TFHU je bizár.

          • TF_HU
            00:35 23.07.2020
            Oblíbený příspěvek

            semtame

            nic jste nevysvětloval. Vůbec jste nepochopil můj dotaz. Terminologie je v tom článku špatně použita, to jedna věc. Na ni ale primárně nemířím, primárně se ptám, kde bere tvrzení, že podpora dělostřelectvem je rychlejší...

            Jak jsem řekl, nemám potřebu se nějak více identifikovat. Když přijdete na úsek kariérové přípravy a budete se pídit po tom, koho označují "modrá je dobrá" tak na mě narazíte. To v případě, že jste sloužící, s civilem to nemá smysl.

            Můžete mi říci do očí jaký jsem voják ČSLA a vysvětlit ty termíny a uvést zdroje takového tvrzení.

          • semtam
            06:42 23.07.2020

            TF_HU

            Vy jste hlavně nepochopil článek ani můj komentář a jen kolem plivete. To, že se schováváte za uniformu je pěkný a hlavně ty drsné hlášky, pojďte mi to vysvětlit do očí do Vyškova, kdo mi zaručí, že vás najdu, když budu hledat "no name". Pokud nechcete uvést ani hodnost, tak to už můžeme vyhlásit soutěž, kdo najde ve Vyškově TFHU.

            Pokud se bojíte sem napsat kontakt, tak nepoužívejte fráze pojďte mi to vysvětit do Vyškova nebo říct do očí, pak to vypadá blbě.

          • logik
            12:10 23.07.2020

            Semtame, chceš tvrdit, že autor v článku netvrdí toto:
            "Výhodou dělostřelectva je naopak odolnost proti počasí a zejména rychlost reakce."?
            Chceš tvrdit, že to neřekl, nebo že je to vytržené z kontextu a tím překroucené?
            Pokud ne, tak co je špatného na tom, když TF_HU s tímto konkrétním názorem polemizuje a tvrdí, že to není správně?

            ===

            A jinak - TF_HU Ti dal dost informací na to, abys ho v případě, že bys CHTĚL, opravdu bez problémů vyhledal. Evidentně se jen vymlouváš.

          • TF_HU
            13:41 23.07.2020

            semtame

            TF_HU

            Mě zase fascinuje natvrdlost, protože nedokážete chápat naprosto triviální věci.
            Pokud vám dělá problém rozlišit leteckou a dělostřeleckou podporu protože se ztrácíte v terminologii, tak doufám, že už u AČR neděláte, protože lidi jako jste vy jsou koule u nohy.

            Tady jste mi ukázal, že jste úplně nepobral na co se ptám, o čem bych v případě odpovědi rád polemizoval. Protože vojenská terminologie vypadá trochu jinak. Význam slov je trochu jiný a od toho se odvíjí to nepřesné (z mého pohledu) srovnání či tvrzení o dělostřelectvu a letectvu.

            A hlavně nevím jestli se shodneme, ale nikdo rozumný nechce mít v armádě profesionály, kteří budou jako přes kopírák lampasáka z ČSLA.
            Srovnejte vyjadřování Ivo80 a TF_HU a je to nebe a dudy. Ivo80 je profesionál, TF_HU není, byť měl či má smlouvu, jestli mu to budeme věřit.

            Pokud bych se třeba já zde označil za příslušníka AČR, tak mi věřte, že budu dbát, ať mé komentáře jsou více uhlazenější.

            K plivání...no, já jsem si nezačal. Zajímala by mě vaše erudice v oblasti obrany, že si dovolíte na jednom mém dotazu a odpovědi na nechtěnou reakci (odpověď) označovat mě za vojáka ČSLA. Můj slovník je jaký je a mohou za něj osoby přesně se stylem jakým se vyjadřujete vy.

            Já nemám potřebu lustrovat členy diskuze a neustále zpochybňovat profesi konkrétního člověka. Výše jste o tom pochyboval sám a mezi řádky to chápu tak, že byste rád mě rád osobně konfrontoval. Netusím jesti se jedná jen o argumentační faul z vaší strany a nebo nějakouvaší osobní potřebu konfrontace.
            Nevidím důvod, přoč bych měl sám sebe více identifikovat. Nemusíte nic hádat a soutěžit, z mé strany to není žádné výzva či co, jen reakce na vaše neustále osobní invektivy.

            Chápu to tak, že nejste ve služebním poměru, tedy nemáte možnost osobní návštěvy a setkání. Proto netušíte a nerozumíte dotazu, který kladu.

            Přímá a všeobecná podpora se ve vojenské teminologii týká vztahu mezi jednotkami v prostoru. Podporovaný a podporující. V přímé máte možnost úkolovat podporující jednotku. Ve všeobecné podpoře podporované jednotce nemůžete dávat úkoly.

            Dělostřelctvo poskytuje palebnou podporu, která je omezena dostřele zbraní z prostoru rozmístění.

            Vzdušné síly poskytují vzdušnou podporu, která svým dosahem a rychlosti výrazně převyšuje palebné podpory dělostřelectva. To ani nemluvím o přesnosti atd.

            Na zákaldě těchto informací by mě tedy zajímalo jak a dle čeho hodnotí někde a srovnává podporu dělostřelectva a letectva, která spolu nesoupeří, ale spíše se doplňuje.

            Chápu, že mi to tedy nemůžete přijít vysvětlit osobně, tak se zkuste vyhnout osobní invektivě a ukažte mi z jakého zdroje tohle srovnávání vychází.
            Děkuji.

    • Klimesov
      06:34 23.07.2020

      No článek bych vnímal, že je inzerován spíše pro širokou laickou veřejnost a tak proto používá zjednodušená vysvětlení.
      Dalo by se to vnímat jako jednoduché popsání rozdílu mezi Ruskou (prakticky SSSR doktrínou) a tou ze západních armád. A samotnou větu bych spíše bral z pohledu Rusů než západu.
      Je otázkou jak moc dobře a rychle dokáže Ruské letectvo poskytovat CAS a Al, jak píšete níže. Jestli je to to nasazení srovnatelné se západním letectvem, či nikoli a dochází tam tedy k časové prodlevě a z toho důvodu je spíše pro Rusko vhodnější a rychlejší ta dělostřelecká podpora než ta letecká.
      Bylo by dobré, kdyby se k tomu vyjádřil někdo kdo zná bližší detaily ohledně Ruských schopností CAS a Al. Mně samotného by to docela zajímalo a myslím si, že by o tom mohl být i docela zajímavý článek :-)

  • Trener
    22:20 21.07.2020

    Jen zběžně, jak koukám na obrázky v článku :-) :
    2S43 Malva - délkou skoro jak autobus, ale třeba v Ruských stepích OK,
    2S35-1 Koalicija-SV KŠ - není těžká "na zadek" a celkově v terénu nemotorná? Takže v terénu nic moc.

  • Rase
    21:19 21.07.2020

    Osobně bych si vsadil, že Malva je konceptem nabíjení v podstatě stejná jako zmiňovaný Caesar (otázkou je zda má vůbec onen poloautomat). Zkrátka Rusové se rozhodli naskočit na dnes oblíbený trend lehkých houfnic na podvozku 8x8 a představit vlastní obdobu. Řekl bych že tento výrobek má mnohem větší exportní potenciál než Koalicia na kolovém podvozku, nebo i její pásová verze. Zkrátka na trhu je o ně zájem, spíš by mě zajímalo, zda je zavedou sami Rusové.

    • Geronimo
      22:38 21.07.2020

      Malva vychází z MALKY , kterou okopčili Frantíci.
      https://youtu.be/Ktg1Ic06n9Q...

      • Jirosi
        11:11 22.07.2020

        Houfnice na pásové podvozky se montovali už před WW2. Zatím co 2S7 Pion je z roku 1976, ale tady byla diskuze o kolové platformě.

  • flanker.jirka
    20:12 21.07.2020

    Jako náhrada tažených houfnic je to dobré řešení.
    Snad se časem dozvíme nějaká blížší taktickotechnická data.
    Jako u všeho, bude vše záviset na podpůrných systémech. SŘP, radary a také zajímavý pasivní senzor pro sledování dělostřelecké činnosti Penicilin.
    https://en.topwar.ru/150627-ni...

  • semtam
    20:05 21.07.2020

    Houfnice 2S43 Malva + řada dalších jí obdobných typů jako je třeba Caesar, Atmos, apod. jsou logickými moderními nástupci houfnic tažených.
    Tažené houfnice jako takové zůstanou ve výzbroji jen z důvodu snadného leteckého transportu a mohou působit pouze (nejlépe) tam, kde není hrozba odvetné palby nepřátelského dělostřelectva. Tudíž proti méně sofistikovanému protivníku.

    Myslím, že ruská armáda je autorem tohoto článku špatně pochopena. Svůj podíl na tom asi mají prohlášení stará 5 či více let ohledně zavádění 2000 kusů Armat.
    Už v té době řada odborníků (převážně z RF) upozorňovala na to, že i kdyby vše běželo bez problémů, tak nahradit všechny tanky tankem T-14 není rozumný nápad.
    Důvod byl ten, že ruská armáda je armádou ryze braneckou a na obsluhu T-14 jsou kladeny požadavky jako na profesionály.
    Z tohoto ryze "výcvikově-technického" důvodu uvidíme, že ruská armáda se v budoucnu vrátí ke koncepci sovětské školy kdy byli k dispozici 2 typy tanků a to "průlomový" zastoupený typy T-80 a T-64 a "mobilizační" v podobě T-72 a T-54/55.
    V armádě RF pravděpodobně uvidíme v budoucnu typ T-14 jakožto "průlomový" a T-90M+T-72B3 jakožto "mobilizační".

    Tank T-90 vznikl jako jakýsi "hybrid" tanků T-72 a T-80 a de-facto sjednotil tyto dva typy. V budoucnu bude mít asi jinou roli v armádě RF.
    Podobný model nadále udržuje Čína kde jako elitní tanky slouží typ ZTZ-99 a jako "druhosledovaný" tank je ZTZ-96.

    Podobná je situace v rámci dělostřelectva. Ovšem s tím rozdílem, že nároky na obsluhu zde nejsou tolik klíčové jako v případě tanků, jde hlavně o vlastnosti dělostřelectva jako takového.
    Pro potřeby přímé palebné podpory jsou houfnice Koalice-SV zbytečně výkonné, nákladné a náročné na obsluhu. Tuto práci zastávají a zastanou houfnice 2S19 MSTA, jež jsou pro tyto účely ideální (jsou na to přímo určené).
    Koalice-SV bude de-facto fušovat do práce MLRS a to tím, že se bude s nimi dělit o všeobecnou palebnou podporu.

    Bližší info ohledně dělostřelecké palebné podpory je v tomto skvělém článku z dílny AN.
    https://www.armadninoviny.cz/n...

    To je ten hlavní důvod proč Koalice-SV či T-14 nikdy nebudou páteří dělostřeleckých či tankových sil RF.
    Samozřejmě tím nechci říci, že žádné problémy s výrobou či vývojem tyto zbraně nemají, ale myslet si, že někdo si opravdu vážně myslel, že nahradí všechny tanky či děla armády RF, tak toto rozhodnutí by bylo neekonomické, neefektivní...

    Poznámka o popularitě kolových houfnic na "západě". Tato popularita je spíše bublina. Země které v posledních letech pořídili houfnice, tak dominovali pásové typy: Polsko, Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Chorvatsko.
    Kolové houfnice pořídilo Dánsko a pravděpodobně pořídí i ČR. Slovensko je unikát, ty vyrábí svojí vlastní věžovou houfnici na kolovém podvozku.

    • Scotty
      20:35 21.07.2020

      Poláci chtějí nakupovat kolové houfnice jako náhradu Dany. Francouzi chtějí nakupovat další Caesary. Švédsko má svůj Archer. Izrael má ATMOS. Japonci mají Type 19, atd.....
      Dobrá polovina se jmenovaných zemí pořídila pásový podvozek jem proto že byly dostupné uloženky nebo přebytky za velice příznivé ceny. Pokud by měli platit plnou cenu je otázka pro jaký systém by se rozhodli.

      • semtam
        20:46 21.07.2020

        Scotty

        Tím pádem ale říkáš, že kolové houfnice se kupují jen proto, že na plnohodnotné nejsou peníze.
        Dostupné uloženky za velice příznivé ceny? Asi jsi dělal srovnání, můžeš mě s ním seznámit, přece jsi to nepsal jen tak...

        • Scotty
          21:06 21.07.2020

          Ano, obecně jsou kolové houfnice levnější řešení než pásové. Nevím ovšem proč by byla kolová houfnice neplnohodnotná.
          Opravdu myslíte že prodávali ty přebytkové PzH 2000 a rakouské M109 za cenu nových? Například nedávno tu VlaLang psal že repasovaná PzH2000 byla nabízena levněji než Zuzana 2. Přebytky se prostě prodávají za ceny kterým novovýroba nemůže konkurovat.

          • semtam
            21:35 21.07.2020

            Scotty

            Problém je v tom, že vy rozlišujete jen kolové a pásové, což je upřímně o ničem. Lepší je rozlišovat na věžové a bezvěžové.

          • Scotty
            22:25 21.07.2020

            Tak ono drtivá většina kolových houfnice je bezvěžová. Sériově vyráběná je snad jen Zuzana.

          • semtam
            23:07 21.07.2020

            Ještě Nora, potažmo Archer lze také považovat za věžový typ.

          • semtam
            23:08 21.07.2020

            Nevíme, jak bude vypadat izraelský ATMOS pro IDF. Vypadá to, že to nebude obyčejné dělo na náklaďáku.

          • Scotty
            23:26 21.07.2020

            No, nevím. Archer bych zrovna za věžovou houfnici nepovažoval.

        • Jirosi
          21:19 21.07.2020
          Oblíbený příspěvek

          Norsko mělo 125 ks M109, provozuje 12+42 v nejasném stavu. Kupuje jen 24 ks K9.

          • semtam
            21:46 21.07.2020

            Dánsko mělo 76 houfnic M109. Kupuje jen 19 Caesar 8x8.

          • Jirosi
            22:26 21.07.2020

            Dánové měli 76 ks M109, provozovali 12+12 v nejasném stavu. Kupují 15+4 ks Ceasar 8x8.

            Ten článek tu je ještě optimistický když mluví o 12 funkčních kusech. Tady se píše spíše o 3 funkčních kusech v roce 2015.
            https://ing.dk/artikel/stort-s...

    • Jirosi
      20:42 21.07.2020

      Když to chcete srovnávat takto pak:
      T-80 = Koalice-SV
      T-14 = 2S19 MSTA

      Ale jak sám přiznáváte, T-14 nikdy T-80 plně nenahradí. Typy T-70, T-90 jsou z toho pohledu kolová děla.

      • Jirosi
        22:05 21.07.2020

        T-80 = 2S19 MSTA
        T-14 = Koalice-SV

    • rabo123
      01:44 22.07.2020

      Blbosť. Masta M je ľahká na obsluhu? Koalicia bude ďaleko ľahšia na obsluhu ako predchádzajúce systémy. Nová generácia vojakov je skúsená v stláčaní gombíkov.

      • Klimesov
        14:42 22.07.2020

        Tak jednoduché to není, ale v podstatě máte pravdu. Ona ta Koalice-SV nemá ani tak primárně nahradit Masta-S jako spíše starší 2S3 akacija.
        Problém ovšem u Koalice-SV je spíše v tom, že momentálně se neví která platforma jí vlastně nakonec bude nést. Jestli původně plánovaná Armata, a nebo jestli se nakonec bude stavět na upraveném podvozku T-90. Takže ohledně Koalice-SV a jejím zavedením do služby bude hodně záležet na tom jak si povede Armata jako platforma.

        • Klimesov
          14:56 22.07.2020

          Pardon. Mám špatně názvy houfnic. Je to samozřejmě MSTA-S a Koalicija-SV

  • Arthur
    18:10 21.07.2020

    Tak RF doplnila ťažké húfnice Koalicija tj. samohybné obrnené dela (tankové) na pásovom podvozku aj o osemkolesové húfnice tj. vezené dela na kolesovom podvozku s pancierovou kabínou pre vodiča a obsluhu (klasici na palbe by povedali "štetkolak"; diplomati pre zmenu nižšia stredná trieda ) podobných, tým ktoré akvizovala AČR.

    Ale, áno pri RF to má zmysel pretože dopĺňajú Lexus aj o nižšiu strednú triedu.

    • Nesher
      18:37 21.07.2020

      Koukám, že slovenská ukřivděnost nebere konce. Navíc v tvém případě umocněná notnou dávkou demagogie. Protože jen demagog může tvrdit, že máme problém s BVP řešit modernizací starých BVP 2, protože to stačí a bude to levné, ochranu posádky vezmi čert a zároveň, že u houfnic nemáme koukat na korunu, protože ochrana posádky. To, že je posádka BVP 2 operujícího přímo na čáře dotyku ve výrazně větším nebezpečí než posádka děla 20-30 km od téhož místa, tě evidentně nenapadlo, že?
      Jinak už se s tím prostě smiř, slovenská nabídka evidentně neměla šanci, nedávala smysl finančně (za Octavii jste chtěli peníze jak za Lexus), technicky (viz např. certifikovaná munice), obchodně (pro naše firmy není ve slovenských dělech žádný potenciál do budoucna) a ani politicky (Paříž bude vždy víc než Bratislava).

      • Miroslav
        19:06 21.07.2020

        Vaše peniaze, vy sa rozhodujete ako s nimi naložíte. Mohli ste zobrať aj Evu.

        Len aby si tu nebol prvý medzi ukrivdenými keď nekúpime NG ale Aleniu

        • Jura99
          19:14 21.07.2020

          jednim z parametru byla cena, Z2 byla o vice nez tretinu drazsi. Pochybuju, ze NG bude mit mezi konkurenci stejny cenovy hendikep.

          • Miroslav
            19:19 21.07.2020

            Ja s NG problém nemám. Ak bude mať integrované zbraňové systémy tak to privítam. Avšak ja o tom čo sa kúpi nerozhodujem a o vašich reakciách ak by sa tak nestalo tiež nie.

        • Scotty
          19:19 21.07.2020

          Kupte si co je vám libo.
          Aby byla Eva opravdu konkurenceschponá Caesaru musela by být cenově pod ním. Což nejspíš není. Navíc CSG, u krerého se tak nějak předpokládalo že bude za Evu lobovat, o ní naprosto ztratil zájem.

        • Nesher
          19:22 21.07.2020

          A je to tu zase, ten článek je o ruské houfnici, nevím proč mají lidé z poza řeky Moravy tendenci do toho tahat české houfnice, viz Arthur, nebo L 39NG, jako Vy?
          Jinak, když už to tu padlo, nevím nic o tom, že by Aero nabízelo NG za cenu M 346, což je přesně problém slovenské nabídky, za ty peníze by byla PzH 2000, tedy systém o level lepší. Jinak já rozhodně ukřivděný nebudu, proč také, jak píšete, jsou to vaše peníze, váš boj. Nákup zbraňových systémů je vždy v první řadě o politice.
          Evu už nevytahujte vůbec, AČR nechtěla prototyp.

        • Jura99
          08:54 22.07.2020

          EVA je dost možná slepá cesta kvůli malé kapacitě zásobníku. V zásobníku má pouze 12 ran a dalších 12 má ve schránkách na šasi auta, z nichž je musí obsluha naládovat do zásobníku, popřípadě ručně vystřílet kadencí pouze 2rpm. Myslím, že je to opět další unikát ve špatném smyslu slova.

        • Klimesov
          14:51 22.07.2020

          EVA ano Zuzana-2 za svou cenu nejsou pro AČR vhodné. Tím nechci tvrdit, že to jsou špatné stroje, jen nejsou tak vhodné jak by se na první pohled mohlo zdát.
          Podle všeho to vypadá, že AČR má v plánu podle potřeb nasadit 13. dělostřelecký pluk, nebo jeho části, do zahraničních misí (Mali, Afghánistán atd.).
          V rámci těchto operací budou dělostřelci operovat nejspíše ze stálých základen. A pro tyto účely nejsou EVA ani ZUZANA - 2 a to z důvodu, že by na těch základnách museli operovat s neustále nabitým zásobníkem na munici, což je bezpečnostní riziko a samotné ruční nabíjení by bylo u obou strojů hodně komplikované a nedosahovalo by potřebných hodnot za minutu. Když dělostřelci operují ze stálých pozic, tak munice bývá většinou uložena mimo samotné dělo a děla se nabíjejí nejčastěji ručně. Rusové kupříkladu k tomuto účelu nají na Masta-S a i Koalica-SV vzadu na věži takovou nabíjecí mašinku, která jim toto nabíjení usnadňuje. Viz. první fotka v odkaze.
          https://www.tellerreport.com/n...

          • Klimesov
            14:57 22.07.2020

            Pardon. Stejná chyba jako výše. Špatný název houfnice mělo tam být MSTA-S

      • Arthur
        11:03 22.07.2020

        Delostrelectvo je kráľovná bojiska a ak niekto znížil požiadavky z technologicky pokročilejších samohybných diel obrnených (tankových) na kolesovom podvozku kde vodič a obsluha sedí v aute v opancierované kabíne pod level 3 podľa STANAG 4569 a stlačia gombík a všetko zariadi technika (automatika) tj. v prípade SR Mercedese za systém kde potrebujete mať po ruke niekoho (6 ľudí), kto nakladá do húfnice a odpaľuje tj. vezená delá na kolesovom podvozku s ľahko pancierovou kabínou pre vodiča a obsluhu.

        Pritom to sú práve skúsenosti z konfliktu na ukrajinskom Donbase s RF (analýzy), že najväčšie straty mali práve ukrajinskí delostrelci pri zbraniach, kde neboli chránení a zároveň snáď prekvapivo má delostrelectvo (aj raketomety) na svedomí v 75% prípadov neopraviteľné straty obrnenej techniky ....

        A to stými BVP-2 si nechajte a pozrite sa na analýzu (štatistiku).

        zdroj: https://thedeaddistrict.blogsp...

        • Scotty
          11:23 22.07.2020

          Ztráty měli u dělostřeleckých systémů které se nemohli rychle přesunovat (tažené houfnice). To u jakékoli samohybné houfnice nehrozí.
          Navíc Caesar má obsluhu 4 vojáků, tedy stejně jako ta vaše slavná Zuzana.

        • Jura99
          11:59 22.07.2020

          Jenže odvetná palba na dělostřelecké postavení je zpravidla opět dělem nebo raketometem, takže tam vám moc nepomůže ani Level 3. Jediná šance je na tom místě už nebýt. Ten gombík vám také do toho vašeho SR Mercedesu doplní zásobníky ?

        • Nesher
          18:36 23.07.2020

          Jak už tu padlo, jediná ochrana pře odvetnou palbou je tam nebýt, což Caesar splňuje dostatečně, pokud tam to dělo bude ve chvíli kdy přiletí nepřátelské granáty nebo rakety, tak si o dělo přišel a je zcela lhostejné zda to bude Z2, nebo Caesar, nebo špička v oboru PzH 2000.
          Jinak jsi my pořád nevysvětlil, proč tě malá ochrana posádky trápí u houfnice a netrápí u podstatně více (i dělostřeleckou palbou) ohroženého BVP 1/2.
          A znovu opakuji, i kdyby AČR chtěla věžovou houfnici, tak by tu slovenskou nekoupila. Za ty peníze by mohla mít min. K9.

    • Jura99
      19:11 21.07.2020

      Spis se zda, ze vez patri na pasy a na kola patri odkryta architektura. Zuzana je unikat, ale bojim se, ze nikoliv proto, ze by to takto vyrobit nikdo jiny neumel.