Ruská stíhačka T-50: Další prototypy a start sériové výroby

Prototyp T-50 s dvojicí střel vzduch-vzduch středního doletu R-77; větší foto / Public Domain

V příštím roce začnou letecké testy desátého a jedenáctého prototypu stíhaček T-50 s novými motory Izdělije 30. Po úspěšném dokončení testů začne malosériová výroba T-50 (resp. Su-50) pro ruské letectvo.

V současné době stále běží vývojová fáze programu nové ruské stíhačky páté generace Suchoj T-50, známé také jako PAK-FA (Perspektivní letecký komplex frontového letectva). V roce 2018 se k devíti prototypům T-50 připojí další dva letouny - ty již získají nové motory Izdělije 30.

„Práce na PAK FA se dnes nachází ve finálním stádiu. Letos dostaneme 10. a 11. letadla, která budou připojena ke zkouškám, a v následujícím státním programu zbrojení na období 2018-2025 plánujeme první sériový nákup letadel T-50," řekl Borisov během návštěvy leteckého závodu Jurije Gagarina v Komsomolsku na Amuru (KnAAPO), kde se výrábí stíhačky Su-35S i T-50.

Prozatím prototypy T-50 létají s motory AL-41F1 (Izdělije 117). Jde o vylepšenou verzí motorů AL-41F1S (Izdělije 117S) ze stíhaček Su-35S. Motory AL-41F1/F1S mají konstrukční základ v motoru AL-31 stíhaček Su-27. AL-41F1 má ale údajně až 80 % nových vylepšených komponentů.

Motory Izdělije 30 mají podle ruské tiskové agentury TASS vyvinout tah 107 kN a s přídavným spalováním 176 kN. Naproti tomu AL-41F1S vyvine tah 86 kN, resp. 147 kN.

Nové prototypy T-50 kromě nových motorů obdrží i vylepšený radar typu AESA a dostanou možnost používat nejnovější generaci ruských zbraní vzduch-vzduch i vzduch-země. Testy obou prototypů se rozběhnou v roce 2018.

Po úspěšném dokončení vývoje a následných vojskových zkouškách začne malosériová výroba. Ruský státní vyzbrojovací program pro roky 2018 až 2025 počítá s nákupem 18 až 24 letounů T-50 (Su-50). Není jisté, zda číslo obsahuje i zmíněné prototypy nebo půjde o nově vyrobené letouny s motory Izdělije 30.

Nicméně první výrobní dávka má obsahovat šest sériových letadel T-50 (resp. Su-50), což společně se zmíněnými 12 prototypy dělá právě 18 letadel. Dodejme, že původně ruské letectvo plánovalo nakoupit až 250 letadel PAK-FA.

T-50 poprvé vzlétl v lednu 2010, veřejnosti byl stroj představen na moskevské letecké výstavě MAKS 2011 a do služby měl být původně zaveden v roce 2015. V květnu letošního roku ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že první T-50 ruské letectvo získá v roce 2019.

Připomeňme však, že podle Alexandra Artjuchova, generálního ředitel ruské Spojené korporace na výrobu motorů (ODK), vývoj motoru Izdělije 30 skončí v roce 2020 a teprve poté mohou začít státní zkoušky. V minulém roce ruský deník Izvestija odhadl připravenost motorů Izdělije 30 pro operační nasazení až na roky 2025 - 2027. Dá se tedy předpokládat, že první šestice sériových T-50 získá ještě motory AL-41F1.

Borisov se rovněž při návštěvě závodu KnAAPO zmínil i o zkušenostech s nasazením stíhaček Su-35S v Sýrii. Zmínka o Su-35S ve spojitosti s T-50 není překvapivá, protože oba dva stroje mají tvořit páteř ruských vzdušných sil po následující dekády. Stroj Su-35S bude přitom hlavní víceúčelový letoun ruských vzdušných sil (vzhledem k omezené výrobě T-50) minimálně do roku 2030.

Podle Borisova Su-35S v Sýrii trpěl několika “dětskými” nemocemi, ale celkově se velmi osvědčil. Podle Borisova se například stávalo, že při přistání a vzletu přívody vzduchu do motorů nasály kamení a nečistoty z letecké dráhy, což vedlo v některých případech k poškození lopatek motorů. Problémy byly také s osvětlením a displeji v kokpitu, ale všechny tyto závady byly v průběhu syrské operace odstraněny.

“Podle našich pilotů v Sýrii jde o jedeno (Su-35S pozn. red.) z nejlepších letadel na světě, díky jeho letovým vlastnostem, doletu a zbraním,” uvedl Borisov. “Piloti jsou si jistí, že je rovnocenným protivníkem pro ostatní dnešní letadla, a to je také důvod, proč se o letadlo stále zajímají zahraniční zákazníci.”

V současné době je jediným zahraničním uživatelem Su-35S Čína, která si v roce 2015 objednala 24 letounů. Na spadnutí je také dodávka 12 Su-35S do Indonésie, o Su-35S se také zajímá Indie a Malajsie. V ruském letectvu slouží více než 60 Su-35S a podle Borisova do roku 2020 Rusko pro své letectvo nakoupí dalších 10 Su-35S.

Zdroj: RIA.ruDefence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Puchov: Rusko válku s NATO nevyhraje

Ředitel moskevského Centra analýz strategií a technologií (CAST) Ruslan Puchov v rozhovoru pro deník ...

KOMENTÁŘ: Jak rychle Rusko vyrobí tanky T-14 Armata?

Podle Dmitrije Rogozina, místopředsedy ruské vlády, se v záři rozhodne o objemu výroby tanků T-14 ...

Ruské MiGy-35 pro Egypt

Ruská firma MiG dodala do Egypta první várku nových víceúčelových nadzvukových stíhacích letadel ...

Ruské tanky T-14 Armata ve výzbroji po roce 2020

Podle ruského deníku Izvestija vyvíjený ruský hlavní bojový tank T-14 Armata vstoupí do výzbroje ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 8
  • skelet
    22:39 16.06.2017

    přišel jsem, viděl jsem, nevěřil sjem vlastním očím, odešel jsem. adios amigos

  • logik
    21:28 16.06.2017

    stronger: ohledně bombardérů.... no zas myslím, že tenkrát se počítalo, že nějakej ten proletí. Ne nadarmo se ještě v osmdesátejch letech blbo s igelitovejma pytlíkama...

  • logik
    21:27 16.06.2017

    stronger.p: O zadání (z roku 59, tedy 14 let starému v okamžiku reálného zavedení), se nikdo nepře. Mezi tím zadáním a reálným nasazením Migu-25, ovšem uplynulo 14 let, se ovšem situace dosti změnila, takže se pochopitelně změnily i úkoly Foxbatu. Proto také ji např. začali vyvíjet ten Smerč-A4 s LD schopností. Na původní zadání by to byly vyhozené peníze, obzvlášť se Zaslonem na obzoru.

    Málokteré letadlo dělá za svůj život furt totéž - koukni se, kde je design F15 (z not to pound to air to ground je strike eagle, F16 - z agilního fightera je ověšenej univerzál, A-10 - místo likvidace tanků hází bomby na ručníkáře a kanón v podstatě nepoužívá, atd. atd....).

    Navíc, Su-15 také neměl v zadání od začátku LL intercepting. To až jeho upgrade TM. To je úplně stejná situace, jako Mig-25P a jeho upgrade na Smerch-A4.

    Rozdíl je akorát v tom, že Smerch-A4 nenabízel kromě nepovedených LD schopností nic, takže zaveden nebyl, zatímco Su-15TM nabízel rozumný upgrade oproti Su-15, takže zaveden byl - i když oproti původní verzi se jeho LL schopnosti příliš nezměnily.

    Ve výsledku tak jak Su-15TM, tak Mig-25P, byly HL stroje s HL aerodynamikou, kterým se konstruktéři neúspěšně snažili implementovat LD/SD technologii. Mig měl ale výhodu modernější a lepší avioniky, takže se hodil pro LL o něco více a byl pro tento účel i perspektivnější typ (viz vývoj k PD verzi a k 31).

    U obou letadel pak byl v podstatě podobnej průšvih se zadáním. U Migu-25 v roce 59 SSSR nemělo na to postavit stroj s takovými parametry za rozumné peníze (viz kolik stál Blackbird), což protáhlo projekt do té míry, že zadání přestalo dávat smysl a muselo se hledat jiné určení stroje.
    Su-15TM na tom byl stejně - také chtěli příliš rychle radar, který nebyly schopni zkonstruovat. Akorát ten projekt místo protáhnutí "nedodělali" a tak získali místo stroje na LL intercepting jen upgrade původního výškového interceptoru.

    Obojí navíc bylo spojené - pokud by byli schopni dodělat Su-15TM v původním zadání, byli by schopni i postavit Smerch-A4 tak, aby mělo smysl ho do Foxbatu dávat (byla to stejná rodina radarů) a schopný LL interceptingu by byli oba dva, jak Foxbat, tak Flagon. Ten vývoj A4 a Tajfunu-M šel paralelně - a dost pravděpodobně na něm dělali Ti samí lidé.

    ===

    Je to v podstatě totéž, jako že se tu někdo čertil, že Hustler určitě nelítal LL mise, když to byl původně výškový bombardér. Létal, protože musel. Mig-25P je v podstatě stejný případ.

    Prostě američané začali nevyhovujícíma strojema určenejma pro HL (B-52, B-58) plánovat LL mise a zároveň vyvíjeli stroj pro to vhodnej (např. Hrabáče). Rusové proto začali užívat HL stíhače pro LL - a zároveň vyvíjeli nové typy pro tento typ interceptingu vhodný. Oboje nějakou dobu trvalo.

    Proto první generace strojů, co proti sobě měly v LL bojovat, nebyly vůbec na LL souboje vhodná. Ani na jedné straně.

  • stronger.p
    21:06 16.06.2017

    @Jirosi
    Pokud by jim jen jeden JB naložení nízkoletící bombardér proletěl, tak by asi měli starosti...Nic není dokonalé

  • Jirosi
    20:48 16.06.2017

    stronger.p: "Vynechme jednosměrnou misi s JB."

    Bavíme se tu o stíhačích určených k zastavení bombardérů z JB. Pokud vynecháme JB, trošku to celé postrádá smyls ne ?

    Logick: Mšli jich 8+1. a přitom je využívaly :
    "Letouny hlídkovaly ve dvojicích, v nejsevernějších oblastech i ve čtveřicích. Operační výška byla 8000 m."

  • stronger.p
    20:24 16.06.2017

    @logik Pročs to vlastně postoval?

    Abyste pochopil co znamená zadání s hora.

    Zadání vývoje pro MiG-25P (to co sdělili konstrukční kanceláři, že chtějí aby uměl) 3M stíhač ve velké výšce, s nejvýkonnějším radarem co měli. (nikde nic o LL)

    Zadání pokročilé verze SU-15TM , v požadavcích s hora bylo jasně uvedeno, že má umět LL

  • stronger.p
    20:13 16.06.2017

    Jirosi, děláte příliš rychlé závěry a vidíte šedesátá a sedmdesátá dnešním očima... Kolik letadel najednou mohla "druhá" strana k takovému útoku v jeden den na SSSR v nízké výšce v letech 1969-74 najednou nasadit? Vynechme jednosměrnou misi s JB.

  • logik
    20:07 16.06.2017

    Jirosi:
    Tu-126 neměl lookdown. Takže když chtěl něco vidět, musel dolů..... Samozřejmě, že ho to defakto degradovalo na "mobilní pozemní radar", jeho dosah šel tím rapidně dolů.
    Hlavně jich ale měli jen 12 - což naznačuje (jen domýšlím), že hlavní úloha byla hlídání moří (kde je z AWACSU i bez lookdown vidět přecijenom dál) a taktická podpora frontových jednotek, než nějaké strategiká PVO. Na to by jich bylo třeba násobně víc.

  • logik
    20:03 16.06.2017

    raziel:
    1) výkony jsem myslel aerodynamickou obratnost, schopnost dogfightu atd... dokonce vlastně ani nepotřebuješ zas takovou rychlost u země, když to umíš nahoře a GCI tě navede (i když samozřejmě lepší je ji mít). Jo, nevyjádřil jsem se precizně.

    Klíčovej problém u LL interceptingu je NAJÍT a to uměl z dostupných typů v roce 70 Mig-25 nejlíp, byť byl u země neohrabaná a ne nijak rychlá kraksna (ale leťet tam mohl "po balistický křivce" :-))

    Co myslíš tím mimojiné nechápu, zkus prosím méně vyskakovat z krabičky :-) a psát jasněji.

    2) skelet psal: "tak lety v nízkých výškách byly shledávány obtížnými, a proto je cvičili hlavně zkušení piloti. Tedy je logické, že NEJVÍCE těchto letů prováděli piloti MiG-25, který patřil mezi nejobtížnější typy. "

    Přičemž podle Vás LL intercepting dělali jiné typy a Mig-25 ne. Tedy piloti Migu-25 cvičil něco, co v reálu nedělali. A naopak jiné typy, které dle toho dokumentu LL cvičili málo, to podle vás pak v reálu dělali. To je podle mne prostě nonsens

    str1) 16.6. 14:15 stronger psal:
    "Byli si vědomi slabiny LL a proto usilovně pracovali na SU-15TM"
    Takže tvrdí, že se snažili upravit Su-15 na LL interceptor.

    str2) Pokud je to tak blbej zdroj, tak přines lepší, který by dokládal opak. Zatím to je podle mého názoru o třídu lepší zdroj o skutečné "pracovní náplni" V-PVO, něž jakýkoli jiný, co tu v diskusi zazněl.


    stronger:
    Pročs to vlastně postoval? Kvůli tomu, že se "zaměřovali na výkon radaru"?

    Alespoň jestli je v tomto ruslet přesnej (už jsem se snažil to ověřit jinde, protože to už může bejt problém překladu, ale příliš informací jsem zatím nenalezl - ten text znám dobře, není pro mne žádné překvapení) , tak se snažili zlepšit schopnosti radaru v nízkých výškách, nikoli implementovat Look-Down, Shoot-Down, to jsou dvě různé věci.
    On Tajfun byl defakto retrofit Smerche do menšího Su-15 - když Smerč i jeho evoluce měli problémy s implementací LD/SD, tak není divu, že jeho menší derivát měl problémy i jen v blízkosti povrchu.
    Vlastnosti radaru, které jsem postoval pak byly vlastnosti Tajfunu-M, tak nechápu ty poznámky ohledně verzí. Aerodynamicky se TMko od původní verze také příliš nelišilo (spíše byl horší, protože větší radar mu kriplil čumák), takže pořád to bylo letadlo dělané na výšky.

    Prosím, příště zkus místo toho, abys sis vymýšlel složité teorie co jsem s čím spletl, radši napiš konkrétně: to a to není pravda, protože to a to. V předchozím jen odhaduju, jaks to vlastně myslel a s čím konkrétně polemizuješ a dost možná jsem se netrefil.

    Jinak já si úplně nemyslím, že by Rusové byli blbí. Spíš tam byla setrvačnost ₊ prostě neměli techniku. On i ten Safír pro LD/SD za nic moc nestál, takže asi první opravdu kvalitní radar byl až Foxhoundí Zaslon.

    jinak k Tu-126:
    Radar neměl LD a s dosahem 250km proti bombardéru to sice byla snaha, ale intercepting strategických bombardérů to IMHO příliš neřešilo - na to měli těch strojů příliš málo (12).
    Intercepting LL cílů byl plně vyřešen až Foxhoundem.

    kóďa:
    Když už se sem dávají tehdejší typy u V-PVO, tak schází jediný typ, který měl intercepting v nízkých výškách
    opravdu v primární náplni práce, ale zas byl v sedmdesátejch letech už poměřně zastaralej a jeho radar stál
    za houby a kvůli nízký hmotnosti neměl potenciál pro zlepšení:

    http://ruslet.webnode.cz/techn...

  • Jirosi
    19:48 16.06.2017

    stronger.p: A ja jsi myslel že cílem letadel tipu AWACS je létat ve výšce a skenovat rozsáhlou oblast pod sebou.

    Pokud létaly v 600m, tak to jsi ten radiolokátor mohli dát na kopec protože to jim moc prostoru pod sebou nezůstávalo.

    Tak se opravuji na "10" let.

  • stronger.p
    19:08 16.06.2017

    Novým způsobem překonání PVO bylo „podlétnout“ radiolokační clonu letem v malé výšce. Většina tehdejších radiolokátorů nebyla schopna zachytit cíle na pozadí země. A to platilo jak pro palubní radiolokátory stíhacích letounů, tak pro většinu letounů včasné výstrahy, Tu-126 nevyjímaje.
    @Jirosi Tak vzhledem k tomu že nedokázaly skoro 20 let odpovědět na taktiku nízkých letů na kterou přešel jejich nepřítel...

    Snažili se, měli "AWACS" na TU 126 a stejně jako osádky amerických B-52 i osádky Tu-126 prošly speciálním výcvikem pro lety v malých výškách. Pilotovat letoun s normální vzletovou hmotností 170 t v malé výšce není snadné. Nová operační výška byla stanovena na 600 m.

    https://www.valka.cz/13466-Let...

  • KóĎA
    18:39 16.06.2017

    dva starší, ale pěkné články k diskusi.

    http://www.palba.cz/viewtopic....
    http://www.palba.cz/viewtopic....

  • Jirosi
    17:46 16.06.2017

    raziel87: ...

    To že je něco obtížné(lety v malé výšce), přece ještě neznamená že tam pošlu "výškový speciál" abych to těm pilotům ještě s tížil ?

    A nezkoušely ji méně ale podstatně méně.

    Tak vzhledem k tomu že nedokázaly skoro 20 let odpovědět na taktiku nízkých letů na kterou přešel jejich nepřítel...

  • stronger.p
    17:45 16.06.2017

    @raziel87
    Pár katapultáží ve vysokých rychlostech je zmíněno v knize "Nejrychlejší lidé světa", alespoň myslím, že se tak jmenovala, pojednává o programu X-1 a získávání rychlostních rekordů na obou stranách

  • Slavoslav
    17:42 16.06.2017

    ked uz spominate ten ruslet

    tu mate nieco k 31tke. Ta cast co je tam o 25tke ako keby ju logik pisal

    http://ruslet.webnode.cz/techn...

  • raziel87
    17:31 16.06.2017

    2 Shania

    děkuji převelice :-) už si čtu o vystřelení z pod hladiny (znám jen instruktážní videa z YT, né psaný příběh z roku 1969).

    Good point +1

  • raziel87
    17:28 16.06.2017

    2 Jirosi

    možná si sedíš na vedení protože:
    - to že píše, že zkušení piloti létali na Migu-25 přeci nijak nevyvrací dodatek, který nenapsal, protože prostě myslel, že není třeba psát uplně celou abecedu. Nicméně zkušení piloti létali MIMOJINÉ i na jiných typech a tu taktiku zkoušeli TAKÉ.

    Logik to podává formou, že vlastně Sovětské VVS nevěděli co dělají a celé to točí kolem jednoho "tajného" dokumentu :(

    Máš něco k těm katapultážím, nebo se donekonečna povezeš? :-)

  • Shania
    17:28 16.06.2017

    raziel: možná něco najdeš tady, ale nevím jestli k rusum.

    http://www.ejectionsite.com/...


    1- What is the fastest ejection on record?

    Although this seems to be an easy question, looks can be deceiving. 'How fast' is an imprecise question as it can be answered in several ways, for example: speed over ground, Knots Indicated Air Speed (KIAS), Knots Equivalent Air Speed (KEAS) and so forth. For example, some SR-71 pilots are rumored to have ejected at speeds of Mach 3 at 80,000 feet. This is a ground speed of around 2000 miles per hour, yet due to the thinner atmosphere at that altitude, the speed is closer to 400 KEAS. That is more like a 460 miles per hour. An F-15E pilot survived an ejection at a very small ground speed as he was traveling almost straight down in a spin, yet he was traveling at 780 MPH. This is over 1.6 times faster in equivalent air speed. Another difficulty with answering this question is determining the exact speed. Since most ejections occur in situations that are changing rapidly, it is difficult to get an exact speed of the ejection. Most ejection speeds are calculated values based on the recollections of the crewman, and what little evidence survives the aircraft's destruction. This can lead to very imprecise numbers. In the first known case of a man surviving a supersonic ejection, George Smith(IIRC will be verified) ejected from an F-100 Super Sabre in a dive. It was known that he ejected supersonically due to eyewitnesses who heard and saw the ejection from nearby based on the sounds of the sonic booms and the visual clues of the crash.

  • Jirosi
    17:19 16.06.2017

    raziel87: "2) Skelet nic takového netvrdí" Když jsi nečteš ty příspěvky na které logick reaguje, tak na ně nereaguj že to tam není.
    skelet Datum: 16.06.2017 Čas: 14:47
    "Pokud sis ten dokument přečetl, tak lety v nízkých výškách byly shledávány obtížnými, a proto je cvičili hlavně zkušení piloti. Tedy je logické, že nejvíce těchto letů prováděli piloti MiG-25, který patřil mezi nejobtížnější typy. Ale opět to neznamená to, co tvrdíš ty."

  • raziel87
    17:07 16.06.2017

    ale zpět ke katapultážím.......prosím :-)

  • raziel87
    17:03 16.06.2017

    k bodu
    1) na zachycení potřebuješ výkon! co je to za nesmysl "Na intercepting nepotřebuju až tak výkony - potřebuju se tam dostat rychle a hlavně vetřelce najít" vždyť si v tý větě sám odporuješ. Takže volba MIMOJINÉ, Logiku MIMOJINÉ MIGU-25, nikoliv pouze Migu-25, jak ze svého odstavce naznačuješ

    2) Skelet nic takového netvrdí

    K tvým bodům pro Strongera:
    1) nic takového netvrdí

    2) vyvozuješ to z JEDNOHO dokumentu, který navíc ani neřeší jednotlivé letecké okruhy

    Napadáš nás za to, že tu postujeme "wiki". Sám v mnoha případech odkazuješ na cizojazyčné diskuze z jiných military fór, kde o daném pisateli nevíš lautr nic. Z osobní zkušenosti znám pár expertů z leteckých, herních fór, kteří mají třeba 5 247 příspěvků, pomyslnou hodnost "jenerál!!", ale přitom postují jen stokrát převzaté info, popřípadě snůžku subjketivních nesmyslů

  • stronger.p
    17:03 16.06.2017

    @logik

    SU-15TM
    Text jsem si vypůjčil na ruslet.cz

    Dle závěrečné zprávy z první etapy státních zkoušek zbraňový systém letounu Su-15TM (Flagon E) splňoval technické zadání téměř ve všech parametrech, tedy vyjma výkonnostních charakteristik v malých výškách. Radar typu Tajfun-M (Twin Scan) totiž nedokázal navést střely na nízko letící vzdušné cíle pohybující se rychlostí, kterou požadovalo zadání. Za zadáním přitom zaostával i jeho detekční dosah.

    Podstatná část druhé etapy státních zkoušek, která se rozeběhla dnem 17. dubna 1972, se opírala o první dva sériové Su-15TM (Flagon E) s instalací sériové modifikace radaru typu Tajfun-M (Twin Scan). Sériový Tajfun-M byl přitom opatřen novým modulem, díky kterému vykazoval vyšší odolností proti elektronickému rušení. Další dva zkušební stroje, prototypy Su-15T (Flagon D) a Su-15TM (Flagon E), se současně účastnily speciálních zkoušek. V průběhu druhé etapy státních zkoušek se veškeré úsilí Suchojovi OKB zaměřilo zejména na zlepšení nevyhovujících výkonnostních charakteristik radaru Tajfun-M (Twin Scan) v malých výškách.

    Více zde: http://ruslet.webnode.cz/techn...

    Logiku, je rozdíl mezi Flagon A a Flagon F, rozlišujte, F-16A má jiné schopnosti než F-16C/D

  • logik
    16:47 16.06.2017

    skelet:
    1) V roce 69 neměli rusové žádný použitelný radar s Lookdown/Shotdown. Tedy v té době se museli spoléhat na vyhledávání LL stroje čistě od GCI a použít na to mohli v podstatě jakékoli letadlo. Z dostupných byl Mig-25 sice aerodynamicky nejhorší, ale měl nejlepší datalink, který uměl přijímat údaje z radaru od pozemních stanic včetně obrazovky radary. Takže volba Migu-25 není zdaleka tak nelogická, jak se na první pohled zdá.
    Na intercepting nepotřebuju až tak výkony - potřebuju se tam dostat rychle a hlavně vetřelce najít.

    2) Takže lety u země cvičili hlavně piloti, kteří to ve výsledku nikdy dělat neměli, protože sedlali výškové speciály. Zatímco piloti, kteří to dělat měli, tak to necvičili, protože to na ně bylo příliš těžké? To mi nedává smysl.

    stronger:
    1) Víš, že Su-15 byl u V-PVO dedikován pro výškové stíhání? Proč podle tebe jeden původně výškový speciál určitě nikdy neměl být překvalifikován i na LL operace, zatímco u jiného ti překvalifikace nevadí?

    2) Proč, jestli měla Su-15 podle Tebe řešit LL intercepting, ho cvičili 5x méně než na Migu-25?

    3) Proč je pro Tebe neúspěšná snaha o implementaci LD/SD radaru do Su-15 důkazem toho, že měl být LL interceptor, ale tatáž snaha u Mig-25 pro Tebe důkazem není? Nebo máš jiný důkaz, že Su-15 a ne Mig-25 měl řešit LL intercepting?

    4) Radar Tajfun-M byl optimalizován pro horní polosféru. Dosah pro dolní polosféru byl malý. V blízkosti země (500m-2000m) byl schopen locknout jen zezadu:
    http://ruslet.webnode.cz/techn...
    A to mluvíme o radaru v Su-15TM, tedy uvedení rok 74. Proč by tyto stroje měli sloužit v LL, když Mig-25 měl radar použitelný i u země (byť ne proti ni)?

    btw. Ten dokument zcela jistě obsahuje PRÁVĚ informace podané Bělenkem. Takže bude přesný dost. Nicméně - máš cokoli lepšího a věrohodnějšího? Je krásné, jak neustále zpochybňujete co tvrdím, ale důkazy, mimo obecných citací z wikipedie a rusletu apod., žádné nedáváte.

  • raziel87
    16:46 16.06.2017

    2 logik

    původně sem ti chtěl odepsat a dál se nimrat ve společných neshodách - dokonce jsem začal překopírovávat do wordpadu některé tvoje rozporuplné teze napříč celou diskuzí. Vzdal jsem to proto, že by to pokračovalo do nekonečna a zároveň proto, že jsem si uvědomil, že se tě Fenri snažil v některých případech zesměšnit neprávem.
    (přitom sám některé věci podal ve formátu "I Have a dream".

    Nikdo není neomylný, ale jak sem ti psal asi 15 stran zpátky. Když si nejsi jistej v kramflecích, udělej jeden krok zpátky, nebo stůj......nedělej dalších 20 kroků dopředu.

  • raziel87
    16:36 16.06.2017

    udivuje mě, že u všech z nás došlo k bodu, kdy po patnácté opakujeme všichni pořád to samé dokola a situace se neposunula ani o píď. Tohle je asi TOP 5 diskuze na CZ fóru, co sem měl možnost zažít :-) ....................a jak je to teda s těma přežitíma po nouzovém opuštění kabiny v extrémních rychlostech u SSSR? U USA vím jen o tom Blackbirdu, což byl v podstatě zázrak, že to přežil alespoň jeden (2,8 - 3,2M) tady sem našel ten příběh v CZ
    http://neviditelnypes.lidovky....

    U sovětů vím jen o katapultáži při cca 1,3M. I to je ale extrém, pokud pilot neměl uzavřený, přetlakový skafandr, který ho alespoň trochu ochránil před prvotní nárazovou vlnou. A někde jsem zachytil informaci, že snad údajně došlo k přežití při rychlosti okolo M2 u Foxbatu/Foxhoundu? nenašel sem k tomu ale žádné info.
    Možné to ale je - v 25/31 nosili piloti "I" plně přetlakové uzavřené skafandry s uzavřeným hledím, které by snad záchranu umožnili.

    Tu pěst na oko sem píšu, abych odklonil diskuzi ;) 20 stran o teorii a praxi nasazení v přízemních výškách už stačilo

  • stronger.p
    15:37 16.06.2017

    @Jirosi Tak počítaly že je budou dělat v ostré misi.

    Ale ano, mohla nastat situace, že by v daný moment nemuselo být ve vzduchu k okamžitému použití vhodnější letadlo nebo z jiného letiště by záchyt trval déle nebo.. Těch nebo je moc, ale prioritní účel a nasazení letounu je jiné. Improvizovalo se...
    Oni ( SSSR ) měli plány a vize, co by chtěli mít, ale museli fungovat v realitě a s tím, co měli k dispozici.
    A hlavně, "Bojová připravenost", to bylo každodenní heslo dne....

  • Jirosi
    15:24 16.06.2017

    Skelet/Stronger.p: "SARCASM" protože pokud to tak nebylo, tak pak platí logikova teze. Tedy že piloti co mají něco dělat v boji to v míru trénují. Tzn. pokud MIG25 trénovali záchyty v malé výšce. Tak počítaly že je budou dělat v ostré misi.

  • stronger.p
    15:20 16.06.2017

    @Jirosi

    Když jsem jako voják ZVS v 80tých letech musel každé pondělí dopoledne chodit do PVS na PŠM, tak nám tam různí politruci a někdy i kádry od bojových útvarů (já sloužil u stavebního vojska)vyprávěli, jak "ONI" mají převahu v letadlech, ale "MY" v tancích a v raketách je to 1:1 :D. Takže k otázce na Vás, kolik operačně nasaditelných letadel a pilotů mělo i jenom PVO SSSR? Myslíte si, že na celou jejich zemi držely hotovost dvě letadla a k těm letadlům měli jen dva piloty?
    Někdy to tu je jak s malými kluky... A přoč? A už tam budem? :D:D

  • skelet
    15:13 16.06.2017

    pardon, už mi z Vás šibe.. automatické kopírování země za letu?

  • skelet
    15:13 16.06.2017

    jinak B-52 měla automatické kopírování letu?

  • skelet
    15:12 16.06.2017

    Jirosi: [sarcasmus]ano, přesně takhle jsem to myslel [/sarcasmus]
    jak jsi k něčemu takovému mohl dojít nechápu..

  • Jirosi
    15:04 16.06.2017

    skelet:"Pokud sis ten dokument přečetl, tak lety v nízkých výškách byly shledávány obtížnými, a proto je cvičili hlavně zkušení piloti. Tedy je logické, že nejvíce těchto letů prováděli piloti MiG-25, který patřil mezi nejobtížnější typy. Ale opět to neznamená to, co tvrdíš ty."

    Takže tvůj závěr je že to cvičili na obtížnějších MIG25, aby to pak v ostrém bojí dělali na úplně jiných strojích a z úplně jinými piloty ?
    Pochybuji že by na tom PVO byla tak dobře aby pro každého pilota v době hotovosti měla připraveno několik letadle (MIG25 a MIG23) a ten jsi do nich nastupoval podle toho jaký požadavek jsi poslalo veleni letové kontroly.

  • Jirosi
    14:57 16.06.2017

    skelet: Prováděli úpravy starších verzi, ale první co ho měla rovnou montovaný byla verze B-52H(61-62, 102ks)
    Info o verzi B52H viz zde je tam uvedeno i vybavení
    https://www.valka.cz/1039-Boei...
    O taktice nasazeni B52
    https://fas.org/nuke/guide/usa...
    Info z novin 64(logic)
    http://www.nytimes.com/1964/06...

  • skelet
    14:47 16.06.2017

    logiku to je nesmysl. MiG-25 šel do výroby v roce 1969. Rok 1969 je prostě dříve, než rok 1974. Tvá logika je přímo úděsná, promiň. Vývoj se pochopitelně nezastaví ani u MiG-25, a tak logicky se snažili rozvíjet jeho schopnosti. Ale to neznamená, že tyto schopnosti mít měl (bo rok 69).
    Pokud sis ten dokument přečetl, tak lety v nízkých výškách byly shledávány obtížnými, a proto je cvičili hlavně zkušení piloti. Tedy je logické, že nejvíce těchto letů prováděli piloti MiG-25, který patřil mezi nejobtížnější typy. Ale opět to neznamená to, co tvrdíš ty. Protože cvičné lety pro boj v nízkých výškách byly marginální (viz. tvůj dokument).
    z prominutím jestli ty jsi logik, tak já jsem růžové letadélko.

  • stronger.p
    14:15 16.06.2017

    @logik
    Nouzové řešení, už na nás letí a máme ho na radaru (pozemním) nebo máme hlášení z hlásky, co je v dosahu. Museli být na tuto eventualitu připraveni.

    Byli si vědomi slabiny LL a proto usilovně pracovali na SU-15TM, výsledky nebyly zcela uspokojivé, proto MiG-23P.... Že neměli vždy do týdne odpověď na to, co uzrálo USA analitikům v hlavách, je pochopitelné.

    Ad Váš dokument od CIA, jestli je stejně "přesný" jako všechny dokumenty do září 1976 o MiG-25P, tak potěš koště...

  • logik
    13:21 16.06.2017

    stronger:
    "To si už asi děláte legraci nebo máte jiné myšlenkové pochody a úmyslně trolíte???"

    Ne, prostě se jen ptám, jak jsi myslel to, že v případě potřeby by bylo eMko od frontového útvaru z hotovosti půjčeno.

    Pokud jste to myslel jako nouzové řešení v případě nějaké nenadálé potřeby (podhodnocení stavu V-PVO a podobně), pak to je něco, co s tématem diskuse nemá příliš spojitost, protože to nijak neřeší to, jak V-PVO chtěla řešit LL intercepting (jakkoli malá to pro ni byla priorita).

    Pokud jsi to myslel jako předem plánované řešení LL interceptingu (tedy že V-PVO LL intercepting neřešila s tím, že to za ní vyřeší frontové letectvo) - pak to má podle mne všechny ty problémy, které jsem vyjmenoval.

  • logik
    13:15 16.06.2017

    skelet: V roce 74 zkoušeli Smerč A4 - radar, který měl mít co vím jedinou podstatnou vlastnost oproti A3 - a to LD/SD. Ten radar se nepovedl (LD nebylo dostatečně vylepšené na to, aby to stálo za zavedení do výzbroje) a proto nebyl zaveden. Jestli byl ve vývinu A5, nebo by už počkali na Foxhounda, který byl už ve vzduchu nevím, todle nám Bělenko "překazil".

    Ale i to, že když museli měnit radar na 25 kvůli Bělenkovi, tak to, že sáhli po radaru s LD/SD, ač ten radar v ostatních ohledech zdaleka ke špičce nepatřil (byla to narozdíl od Smerche starší technologie), a když mohli sáhnout např. po Taifunu-M od Su-15 s větším dosahem, také ukazuje, kde je v té době tlačila pata. (Byť tam mohla hrát roli i příbuznost se Smerchem - ovšem u Su-15 co vím radary neměnili, takže IMHO důvodem byla
    právě ta byť velmi omezená LD schopnost.)

    To, že A4 vyvíjeli je důkaz, že to Mig-25 mít LD měl a že to měl mít ne jako vedlejší produkt něčeho. Smerch na žádném jiném letadle nebyl a zkoušen byl přímo na Mig-25, jiný smysl než zabudování do Mig-25 jeho vývoj neměl. Existence A4 je důkazem toho, že v první polovině 70tých cíleně pro Mig-25 vyvíjeli LD/SD radar.

    To co tvrdíš je z odpuštěním podobně logické, jako kdybys tvrdil, že to, že se nezavedla do operačního stavu Valkýrie, tak že to znamená, že Američané nikdy nechtěli 3M bombardér. Chtěli, ale neuměli ho postavit dostatečně rychle a včas. S LD pro Mig-25 to bylo stejné.

    ==

    Dokument pak zcela jasně dokládá, že Mig-25 byl používán VÍCE v nízkých výškách, než jiné typy u V-PVO. Tedy evidentně jeho role NEBYLA výškový speciál. To je jádro toho, co celou dobu tvrdím.
    To, že celkově ruské V-PVO nízké výšky řešilo málo, na tom nic nemění. Řešilo je, byť málo a ten typ, který je řešil byl (mj.) Mig-25, byť to samozřejmě nebyla jeho jediná ani hlavní (protože to celkově evidentně brali na lehlou váhu) funkce v V-PVO.

    Nikde jsem netvrdil, že Migy-25 neplánovali posílat proti vysokým cílům. Podle mne, jak jsem si během diskuse udělal obrázek - Mig-25 byl od začátku plánován jako speciál pro PVO. Na začátku vývoje tedy dělali ultimátní stroj pro vysoké výšky. Vývoj trval dlouho, hrozba HL se zmenšila a ML a LL se začala zvětšovat, takže se snažili Mig-25 nacpat do role all-purpose PVO stroje.
    To samozřejmě nebylo jednoduché při zachování těch výjimečných vlastností, které Mig-25 měl a které chtěli zachovat (problém byly především právě radary, ale i metalurgie, která by zajistila pevnější trup pro nižší výšky) a tak vývoj trval celá sedmdesátá léta.
    Největší průšvih (radar) se pak snažili vyvíjet i pro retrofiting do již postavených Foxbatů (ač Foxhound měl dostat zas o dost pokročilejší radar a dublovali tak vývoj).

    A tím nechci nikterak sovětské konstruktéry Mig-25 hanit. O dost novější B1-A, když ho předělávali pro nízké výšky, tak zhoršily jeho vlastnosti pro HL. To, že se jim vůbec podařilo Mig-25 dotáhnout a že z něj uměli udělat na tu dobu výtečného Foxhounda, aniž by utrpěla jeho výjimečná rychlost, byla z jejich strany výtečná práce. Mig-25/31 byl prostě na dobu vzniku příliš ambiciozní projekt (podobně jako Valkýrie, jejíž byl zpočátku protiváhou).

    ==

    Na B-52 reagovali jiní - já jen dodám, přečti si ten report znovu, celý řeší jen obranu SSSR vůči LL. Proč by to asi řešili, když by nic takového neuměli?

    ==

    Luky: Obviňoval mě Raziel, měl jsem za to, že reaguješ na něj, pokud ne, tak Ok, špatně jsem pochopil co píšeš.
    Nevím, jak můžeš mít pochopení pro to, když si fenri vymýšlí nesmysly o tom, co tvrdím, jen aby dokázal, že má pravdu, ale to je koneckonců Tvoje věc.

  • skelet
    13:14 16.06.2017

    Jirosi: Já to vím, dokonce jsem na to tady několikrát upozorňoval. Dokonce i na jeden film z šedesátých let, kde se to rozebíralo (Dr.Divnoláska). S tím radarem jsi si jistý? Můžeš mi hodit jeho označení? Díky
    Shania: ty videa ze zkoušek B-1 znám, ani se nedivím, že piloti F-111A trpěli nadměrným stresem během nočních letů nad Vietnamem.

  • stronger.p
    13:12 16.06.2017

    @logik V případě potřeby půjčeno? Jak to mám chápat? Že protivzdušná obrana funguje způsobem: kašleme na LL, kdyžtak si od frontového půjčíme pár strojů? Takhle to nechodí snad ani v Rusku :-).
    Btw. ono jen dostat těch pár strojů z fronty někde u Waršavy ke krytí průniků strategických bombardérů někde u Sevastopolu není jen tak jednoduché..... Navíc by si je půjčili bez pilotů a rychle by přeškolovali piloty jiných strojů? Nebo by si i půjčili frontové piloty, kteří nemají natrénovanou kooperaci s GCI?

    To si už asi děláte legraci nebo máte jiné myšlenkové pochody a úmyslně trolíte???

  • Luky
    12:42 16.06.2017

    Díky, až uhasím největší skluzy, tak si to určitě pustím.
    Akorát mě mrzí, že si k tomu nevezmou nějakýho supervizora...že musí Iráčanům místo Foxbatu animovat MiG-31...vždyť je na internetu tolik free modelů nebo by si to mohli vymodelovat za odpoledne (případně alespoň editovat během 10ti minut Foxhounda)..

  • Shania
    12:30 16.06.2017

    Luky:D tak tady máš z od Iranského producenta o jejich F-14, ale je tma toho samozdřejmě dost i o MIG-25

    https://www.youtube.com/watch?...
    https://www.youtube.com/watch?...
    https://www.youtube.com/watch?...

    Bohužel jen 3 epizody z 12 přeložilio do eng.

  • Luky
    12:13 16.06.2017

    @logik
    proboha z čeho tě kde obviňuju a co bych měl ze slušnosti dokládat?

    Vlastně ne, nechci odpověď :D
    --------
    já jsem ti spíš nepřímo pomáhal tím, jak jsem se snažil upozorňovat, že nic není tak striktní ...jenomže jsem měl zároveň pro fenriho pochopení, protože vím, jak je v rozhovoru s tebou snadné sklouznout k dohadování se o "decoy"

    starý dokumenty a armádní instruktážní filmy miluju

  • Shania
    12:05 16.06.2017

    skelet: ono není potřeba letět nízko jako Tornada a F-111 ale stačí byt od 300m do kilometru a i tak se drasticky sníží dosah radarů díky horizontu radaru a hlavně terenu. radar v 0m a strojletící v 1km, tak rad ho vidi pouze na 120km.

    Největší problém by byli stejně turbulence a unava posadky.

    Starý dokumenty:
    https://www.youtube.com/watch?...
    https://www.youtube.com/watch?...

  • Jirosi
    11:55 16.06.2017

    skelet: Tak za prvé neměli celou trasu absolvovat v nízké výšce. Jen oblast kde měli penetrovat obranu SSSR.

    Jak tu byli několikrát dokázáno cvičili to 50. létech ! V ze začátku 60. dostávali B-52 vybavené radarem pro kopírování terénu. V roce 64 jak tu doložil "logic" o tom dokonce psaly v Novinách ! A to vše pro lety do výšky 500ft.

  • skelet
    11:38 16.06.2017

    logik: já si to rychle proletěl, možná jsem si to v té rychlosti blbě přeložil, ale de facto to není podstatné. Boj v nízkých výškách byl nacvičován minimálně, a tyto lety cvičili zkušení piloti. Podobně byl minimálně prováděn výcvik manévrového leteckého boje. Suma sumárum ten dokument potvrzuje to co, zde tvrdí všichni krom tebe.
    25" dostávala onen radar mimoděk. To že ho vyvíjeli je jedna věc, ale zavádění bylo takové jaké bylo.. prostě mimoděk, žádná splašená výroba a zástavba. MiG-21M (a tuším i starší řady" dostávaly v rámci oprav motory R13 namísto R11 (a překryty kabiny apod.), ale to neznamená, že ten motor měl mít od počátku.
    MiG-25 nic takového mít od počátku neměl mít (na rozdíl od MiG-23), v celém V-PVO na to nebyl kladen důraz a bylo to do těch stíhačů zabudováváno postupně a pozvolna.

    A ano, B-52 letící na vzdálenost cca 4tisíce kilometrů ve výšce 152metrů zní šíleně i dnes, na tož tehdy. A zní to šíleně, protože ty bombardéry neměly radary pro kopírování země za letu. To dostal až F-111 léta páně 1967. Já si takový let dokážu představit nad mořem, ale nad pevninou? Možná jen velmi krátké úseky.

    Tebou daný dokument tvá tvrzení nedokládá, promiň. Stejně tak tě nepotvrzuje Shania.
    Shania to bere prakticky (a správně), ale toto nikdo nepopírá (v době konfliktu by po těch bombardérech šel s nadsázkou i Blaník). Podstatné je, že PVOS kladlo obrovský důraz na stíhání od středních výšek nahoru, a k tomuto boji bylo i vybaveno. To že by se v případě války muselo poprat s letouny letících i v jiných hladinách je druhá věc. Je otázkou z čeho vycházeli, ale takový byl závěr = minimální výcvik manévrového boje, minimální výcvik boje v malých výškách, důraz na střední a vysoké výšky.

    P.S: viz valka.cz, tak v letových hladinách 500-1500metrů měly hlídkovat Tu-128 (což mi přijde logické, neboť tento letoun byl dvoumístný)

  • Shania
    11:23 16.06.2017

    Problém s efektivním stíháním nízko letících cílů ani není ten, jestli ho daný stroj dokáže dohnat, zaměřit a má na to použitelnou zbraň, ale to jestli ho vůbec dokáže najít.

    Hodně zjednodušený postup je takový: 1) systém včasného varování detekuje blížící se bombardéry 2) GCI (návodčí) rozkáže stíhačům odstartovat, vybere cíle a taktiku pro utok a navede je až k bombardérum pod nos 3) až pak je to na stíhačích.

    Problém je, že 1. systém včasného varování proti nízkoletícím cílům se podstatně zpracuje, a v případě rozsáhlých uzemí SSSR tam byli díry i pro vysoko letící bombardéry. takže 2. se značně opozdí a nebo k tomu vůbec nedojde v čase, kdy by měli šanci utok zastavit.

    1. lze vyřešit buď velmi husou sítí radaru (pro rusy neřešitelný problém), a nebo mít AWAC, a těch je potřeba hodně, ne to co měli a nebo mají dnes a v té době by dosah proti nízko letícím cílům nebyl nic moc. Rusové to pak částečně řešili MIGem-31

    1 a 2 pak ještě lze stížit diverzními utoky, návnadami a tím že se bombardery rozptýlí, stíhači odstartují a některé dostihnou, ale nebudou v pozici zastavit všechny.

    U 2. taky může být problém, že obránce nebude mít dost připravených strojů pro start, a mimo QRA strojů, dostat ty ostatní do vzduchu trvá dele.

    ---------

    Tak nějaké příklady ze skutečnosti. SSSR podnikali pruzkumné lety do Iranu a Iran zas na oplátku do SSSR, F-4 nebyli schopny MIG-25 dostat, a přitom sami zratili několik F-4 v SSSR.
    S příchodem F-14 s Phoenixem a demonstrací, že je schopný MIG-25 ohrozit průzkumné mise skončili.

    To je v podstatě příklad rychle a vysoko...

    A teď nízko...

    Iran prováděl hloubkové nálety s MIG-25 v Iránu, jenže vzhledem k vzdálenosti cíle a nákladu, tu cestu nemohl dát při plné rychlosti, takže se využívali díry v systemu včasného varováni, kdy pozvukově v nízké vyšce proletěli do poloviny Iranu, nabrali výšku a rychlost, odhodili bomby a rychle domu. Iránci měli jen max 5 min na reakci a zastavení migu, než se dostal k cíly. A to vyžadovalo mít F-14 v dobré pozici a s dostatkem paliva...

    Průniky nízko používali v těch válkách všichni, vždycky to pro obránce znamená krátkou dobu na reakci, často mimo jejich možnosti zastavit bombardery před uderem. Stealth v podstatě dělá to samé až na to že se nemusí lítat nízko, a přesto tu jsou pořád lidi co nechápou naprostý základy a jak moc je problém i pár sekundové oddálení detekce.


    Pár detailů k tomu a pár dalších příběhu lze najít zde,

    http://www.f-16.net/forum/view...

    včetně jak F-5 pokropila MIG-25 při návratu domu, ten přistál, ale byl na odepsání.

  • logik
    09:52 16.06.2017

    Luky: Nemluvil jsem o nasazení Mig-23 obecně, ale o nasazení Mig-23 v rámci ruské strategické protivzdušné obrany. A tam byl nasazován od 1975/6, ovšem nasazování šlo pomalu a ještě v roce 79 nebyly operačně způsobilí. Důkaz viz onen materiál CIA, ale koresponduje to i s dalšími materiály, na které jsem dával dokaz.

    Souvislost mezi foxbatem a 25? Myslíš to, když jsem ukazoval, že F18/A má některé aerodynamické znaky podobnější Migu-25 než F-15 a přitom je to zcela evidentně koncepčně úplně jiné letadlo: a že to krásně ukazuje, že je nesmysl tvrdit, že F-15 má podobnou aerodynamickou koncepci jako Mig-25 jen na základě shody pár znaků? Co je prosím na tom bylo špatně?

    Požadavek, aby F-15 měla na Foxbat jsem nikdy nerozporoval, naopak ten je přímo doložený. Tedy spíše - aby měla na to, co si o Foxbatu tehdy mysleli. Jenže to neznamená, že mají Mig-25 a F-15 podobnou aerodynamickou koncepci (spíše naopak, protože v tu dobu se o koncepci Mig-25 dosti pletli).

    A ohledně toho, že nemůžu chtít, aby něco pročítal? Slušnost je buďto neobviňovat, nebo obvinění doložit.


    Skelet:
    1) Ale to říkáš tvrzení o V-PVO jako takové. Souhlasím s tím, že obraně proti LL dávali sověti hodně malou prioritu, pro mne překvapivě a skoro nepochopitelně. To bylo na vyhazov pár generálů (buďto od letectva, nebo od zahraniční rozvědky).

    Skoro bych si to vysvětloval tak, že Sověti nevěřili, že se dá s B-52 létat tak nízko a čekali lety v těch 500m. Druhý důvod proč cvičili nad 500m by nohl být právě to, že čekali na radary, které by jim efektivní výcvik níže umožnil - podle jednoho materiálu, který jsem našel o rodině Smerč byla A3 použitelná právě zhruba od 500m.

    2) Otázka zní, které letadlo u V-PVO, když už se cvičil LL intercepting, tak ho dělalo. Protože to by pak ten LL intercepting v reálu dělalo. A z onoho materiálu CIA vyplývá, že to byl Mig-25. Těžko ho tedy označit za výškový speciál, když dělalo více LL letů, než jiné typy letadel.

    3) Foxbat nedostával LD/SD radar mimoděk. To by zároveň nevyvýjeli Foxhound se Zaslonem a ZÁROVEŇ Smerch-A4, jehož právě klíčové a pravděpodobně jediné podstatné vylepšení oproti produkční A3 byla LD/SD schopnost.
    Právě to, že kromě vývoje vylepšeného Foxbatu další peníze dávali speciálně do vývoje LD/SD radaru pro současná letadla ukazuje, že s těmi současnými počítali i pro LL role. A to, že dokonce vyvíjeli dva radary pro jedno letadlo najednou ukazuje, že je to evidentně trápilo a snažili se ten problém odstranit co nejrychleji.

    4) Z čeho vyvozuješ jeden let za půl roku? Je tam uvedena 5% četnost pro rok 76., neřekl bych, že mají za půl roku jen dvacet startů.... To by (vzhledem k rychlosti a omezenému doletu Migu-25) znamenalo dvacet letů za půl roku, to údajům v dokumentu neodpovídá. Z čeho vycházíš?


    stronger.p:
    V případě potřeby půjčeno? Jak to mám chápat? Že protivzdušná obrana funguje způsobem: kašleme na LL, kdyžtak si od frontového půjčíme pár strojů? Takhle to nechodí snad ani v Rusku :-).
    Btw. ono jen dostat těch pár strojů z fronty někde u Waršavy ke krytí průniků strategických bombardérů někde u Sevastopolu není jen tak jednoduché..... Navíc by si je půjčili bez pilotů a rychle by přeškolovali piloty jiných strojů? Nebo by si i půjčili frontové piloty, kteří nemají natrénovanou kooperaci s GCI?

    Takhle armády nefungují. Samozřejmě, že kdyby byl průšvih, tak se stroje převelej - ale pokud Rusové nebyly zcela blbí, tak alespoň nějakou kapacitu na LL stíhání měli přímo u V-PVO. A dokument ukazuje, že byť to hodně zanedbávali, tak ji tam měli.

    Jinak se Shaniou souhlasím, vždyť neříká nic tak moc odlišného od toho, co tu celou dobu razím sám - že Mig-25 nenasazovali kvůli tomu, co potřebovali v roce 59, ale kvůli potřebám z roku 70-73. A tam patřilo i bránění se proti LL. Kde by ty B-52 s největší pravděpodobností letěli? Nahoře, nebo dole?

  • stronger.p
    18:30 15.06.2017

    @Shania
    Datum: 15.06.2017
    Čas: 18:21

    Za mě +1, naprosto přesné

  • Luky
    18:30 15.06.2017

    Jinak je potřeba vše chápat v kontextu - když v honbě za vyššími výkony stroje i zbraňového MiG-23 vznikal, jeho soudobá hi-tech výbava nestíhala zavádění stroje. Tak udělali verzi s avionikou jednadvacítky BIS, která byla v té době celkem top. Pak implementovali do všeho S-23, který vylepšovali a když přišla generace vztlakových trupů MG29, SU27 a jejich zbraňových systémů, zase se snažili velkou flotilu 23 vylepšit. Plánovali pro ně přilbové zaměřovače, ale nakonec dostaly jen Archera a drobný vylepšení. Kdyby zvládali v první půlce 80tých zařadit letadlovku, byl by i námořní typ a ten by HMCS určitě dostal.
    Tak je to pořád. Obměna letového parku trvá, něco se zavádí rychleji něco pomaleji, o všem se přemyšlí, zvažuje a optimalizuje se.
    Oni měli zaveden výškový typ (25), který znatelně převyšoval ostatní stroje ve výškách, pro které byl původně určen. Pak se mu snažili zlepšit vlastnosti aby byl univerzálnější. Ale zase těžili z toho, co mu bylo vlastní, tak stále používali průzkumný typ a přidali DEAD verzi s ARM raketami. Ono na Patrioty v SRN nic podobně výkonného nebylo (když pominu přízemní Su-24/MiG-27)

    F-15 vycházel z poznatku vzdušných bojů Namu, ale Foxbat na ten stroj určitě vliv měl. Úplně vidím ty jenerály, jak Douglasovi koukají přes rameno a každou chvíli prudičsky podotknou, aby to taky mělo na Foxbat.

  • stronger.p
    18:28 15.06.2017

    Operační nasazení MiG-23..., to je tak když se zaměňuje F-16A za block 52:D

    Logik určitě myslel mnou postnutou speciální verzi MiG-23MLA (P) pro PVO. Ale už si neuvědomuje, že v případě potřeby by bylo eMko od frontového útvaru z hotovosti půjčeno.
    Pokud si pamatuji dobře, tak sovětské vedení u SU-15TM? vyžadovalo hned od začátku LL a Suchoj makal, až se z něj kouřilo, i když se ne vždy dařilo

Stránka 1 z 8