Ruská modulární letecká munice vzduch-země Grom

Nová ruská modularní zbraň vzduch-země Grom. /  TRZ

Ruská korporace Taktické raketové zbraně (TRZ) pracuje na zajímavé letecké munici vzduch-země Grom. Nová zbraň vychází ze střely Ch-38 a má rozšířit ruské schopnosti provádět přesné letecké údery z větší vzdálenosti, mimo dosah prostředků protivzdušné obrany (PVO) nepřítele.

Letecká munice Grom byla poprvé představena v roce 2015 a letecké testy započaly na stíhacích bombardérech Su-34 na konci minulého roku. Letecké testování skončí v srpnu a podle tiskové zprávy TRZ munice Grom na konci roku vstoupí do sériové výroby. Zatím ale není ze zpráv jasné, o kolik kusů této munice má ruské letectvo zájem.

 

Samotné letové testy probíhají v nejrůznějších klimatických, povětrnostních a světelných podmínkách, a také v prostředí aktivního elektromagnetického rušení.

 

Grom vznikl na základě střely Ch-38M, která byla poprvé představena v roce 2007 a certifikovaná pro výrobu v roce 2015. Ch-38M nahrazuje v ruském letectvu střely vzduch-země Ch-25 a Ch-29. Jedná se o taktickou nadzvukovou střelu vzduch-země s doletem 40 km a bojovou hlavici o hmotnosti 250 kg. Rodina Ch-38 využívá laserové, radiolokační a satelitní navádění.

 

Hlavní konstrukční změnou u Gromu je modularita celé konstrukce a přidání dolnoplošných výklopných křídel. Jak bude ale popsáno dále, na rozdíl od Ch-38 střela/puma Grom zatím využívá jen satelitní navádění (podobně jako americká JDAM nebo GBU-38).

 

Grom se skládá z několika na sobě nezávislých modulů ‒ sekce bojové hlavice, naváděcí a řídící sekce, část s raketovým pohonem (na tuhé pohonné hmoty) a koncový modul s řídícími plochami. Kromě toho se pod střelu (modul s bojovou hlavicí) umísťuje pouzdro s výklopnými křídly.

 

Díky modularitě lze například nahradit raketový motor za další bojovou hlavici a vytvořit tak ze střel Grom klouzavé pumy. Nabízí se také velmi snadná modernizace (či rozšiřování schopností) munice Grom (nově vyráběné i již zavedené) díky výměně jednotlivých modulů za pokročilejší verze.

 

Zatím jsou k dispozici tříštivo-trhavé bojové hlavice, termobarické a zápalné. Možný je samozřejmě vývoj i dalších bojových hlavic, například se submunicí nebo s penetrátorem pro ničení podzemních nebo jinak zodolněných cílů ‒ ostatně takové bojové hlavice využívá i rodina střel Ch-38.

 

Popis a rozměry jednotlivých modulů. / TRZ

  

Základní moduly a komponety zbraně. / TRZ

 

K dispozici jsou nyní tři základní varianty zbraně. První verze 9-A-7759 je vybavena sekcí s bojovou hlavicí a raketovým pohonným systémem. Má hmotnost 519 kg a bojovou nálož tvoří hlavice o hmotnosti 315 kg. Dolet zbraně je 120 km a doba letu 400 sekund. Účinek v cíli zprávy uvádějí 1,8× větší než v případě ruské třístivo-trhavé pumy OFAB-250-270 (266 kg).

 

Druhá verze 9-A1-7759 je v klouzavou pumou, kdy sekci s pohonným systém nahradila druhá bojová hlavice. Hmotnost pumy je 598 kg, první bojová hlavice váží 315 kg a druhá 164 kg. Dolet je 65 km a doba letu 260 sekund. Účinek v cíli je 1,5× větší než v případě tříštivo-trhavé pumy OFAB-500U (515 kg).

 

Třetí variantou je 9A2-7759 s termobarickou bojovou hlavicí. Celková hmotnost je 488 kg, hmotnost první hlavice 250 kg, druhé 129 kg. Účinek v cíli je 2× větší než u termobarické pumy KAB-500OD (500 kg). Dolet je 65 km (260 sekund) a bomba exploduje ve výšce šest až 12 m. Tato verze je vybavena laserovým výškoměrem Grom-D.

 

Ve všech třech případech je Grom odhazován při rychlostech nosného letadla 500 km/h až 1200 km/h. Maximální výška odhozu je větší než 10 000 m.

 

Tři základní verze Gromu. / TRZ

 

Střela k navádění používá satelitní (GPS, GLONASS) a inerciální navigaci. Zbraň je proto určená k ničení statických cílů, jakou jsou nejrůznější budovy, klíčové body infrastruktury, letiště, sklady, seřadiště bojové techniky, průmyslové objekty, postavení raketových a dělostřeleckých jednotek, atd.

 

Hlavní výhodou této zbraně je schopnost ničit cíle z odstupu, mimo dosah nepřátelské PVO. Dosah Gromu na první pohled sice leží na teoretickém dostřelu amerického systému PVO Patriot, ale nosný letoun po odhozu umí okamžitě provést úhybný manévr a dostat se mimo dosah střel nepřátelské PVO.

 

Podle agentury RIA Novosti střední kruhová odchylka (CEP) střely/pumy Grom v cíli je 11 m a navigační systémy jsou odolné proti rušení nebo cílenému hackingu (zanášení falešných souřadnic).

 

Zbraň mohou používat prakticky všechny ruské víceúčelové stíhací letouny nebo stíhací bombardéry, jako jsou MiG-29, MiG-35, Su-24, Su-30SM, Su-34, Su-35S a dokonce také námořní Su-33. Se zbraní se počítá i pro vyvíjené letouny páté generace Suchoj Su-57.

 

Grom může po odhozu provést obrat o 180° a zaútočit na cíl v zadní polosféře letounu. / TRZ

 

Rusové se vývojem munice Grom snaží dohnat západní náskok v přesné munici vzduch-země. RIA Novosti jako konkurenta zbraně Grom považuje americkou pumu GBU-39 Small Diameter Bomb (SDB), která vstoupila do služby v roce 2006. Navádění a dosah je stejný, nicméně ruská zbraň má třikrát větší bojovou hlavici.

 

V budoucnu lze očekávat na základě platformy Grom i vývoj přesně naváděné munice proti pohyblivým cílům, která může soupeřit s nejnovější americkou pumou GBU-53/B Small Diameter Bomb II (SDB II). Americká SDB II díky třem senzorům (infračervená kamera, radiolokátor a laserové navádění) a prvkům umělé inteligence dokáže například ničit konkrétní (nejhodnotnější) vozidla v pohybující se koloně.

 

O skutečné bojové hodnotě nové ruské zbraně však rozhodne výrobní cena a schopnost ruského průmyslu zbraň vyrábět v dostatečném množství (ve válečném stavu). Bojová hodnota střely Grom samozřejmě přímo závisí na tom, zda Rusko bude mít ve skladech 1000 nebo 10 000 těchto zbraní.

 

Například americká GBU-39 stojí 40 000 dolarů a americké letectvo má 17 000 těchto zbraní, GBU-53/B přijde americké daňové poplatníky na 100 000 dolarů a je plánováno vyrobit rovněž 17 000 kusů této munice. 

 

Zdroj: RIA Novosti

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Vojenská přehlídka na Rudém náměstí

9. května na Rudém náměstí proběhla tradiční každoroční vojenská přehlídka na oslavu Dne vítězství – ...

Ruské korvety Škval ochrání systém protivzdušné obrany Pancir-M

Začátkem května došlo ke spuštění korvety Škval, třetího plavidla Projektu 22800, na vodu. Ruské ...

Ohrožují ruské rakety hospodářskou bezpečnost Pobaltí?

Minulý měsíc ruské úřady dvakrát informovaly Lotyšsko o úmyslu provést raketové zkoušky v Baltském ...

Ruslan Puchov: Rozvoj ruských vojenských schopností do roku 2027

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 3
  • KOLT
    22:57 10.07.2018

    Slavoslav, semtam, tak nakonec jsme se dobrali víceméně shody :-) U piva by nám to jen trvalo kratší dobu ;-)

  • Slavoslav
    21:30 10.07.2018

    KOLT

    "To první je prostě primitivní výpočet statistického údaje nad množinou dat (stejně by se počítala průměrná odchylka), to druhé je schopnost na základě znalosti parametrů vypočítat, jak se mi bude (pravděpodobně!) měnit CEP se změnou vstupních parametrů. Nicméně to je už to modelování. "

    prave ze nie. Mnoho ludi si mysli, ze statistika je len o vyhodnocovani uz existujucich dat - kontorlny pristroj, ale nie je to pravda. Daju sa nou robit exaktne vypocty a neodhadujes, ale presne pocitas vysledok. Samozrejme musia byt splnene urcite predpoklady.

    Ak mas nieco dane presnou prenosovou funkciou = vzorcom (ako napr vypocet balistickej krivky) a vies pre kazdu z hodnot pouzitych v tom vzorci jej toleranciu, rozlozenie a smerodatnu odchylku tak presne vypocitas smerodatnu odchylku aj pre konecny vysledok.

  • semtam
    20:15 10.07.2018

    KOLT

    Byla to reakce na tento koment:

    "Jinak samozřejmě všechny složité algoritmy jsou korunovaný konstantami aspoň co já vím
    .......
    Ale však to už se přeci nebavíme vůbec o CEP? ;)"

    To, že lze CEP dovodit dle výpočtů už myslím není třeba řešit. Z Járova komentu chápu (možná špatně), že on myslí, že CEP je jen a pouze spočítaná hodnota na základě reálných testů na střelnici. Což samozřejmě je, ale pokud se bavíme o moderních zbraních, kde hodnoty přesnosti kolísají, je třeba CEP upravit (pokud je třeba), aby byla jasnější přesnost použité zbraně. A to se děje na základě výpočtu, pokud jsou známy veličiny, co přesnost ovlivňují.

    Co je CEP, tak na tom se já netočím, to myslím je dané. Výpočet CEP jsem samozřejmě myslel, to, co popisujete jako modelování. Vím, že je to slovíčkaření, ale ten primitivní výpočet CEP ze střelnice je samozřejmostí, protože bez něho by CEP nevznikl. V extrémním případě by šlo tipnout, třeba já povím 5, vy povíte 7, ok napíšeme 6 ať se nehádáme, bez nutnosti výpočtu. Čím by jsme ale smysl definice CEP porušili.

    Netočím se na tom, že CEP je kruh, protože to kruh je. Sám jsem na začátku diskuze napsal, že i kdyby zásahy byli elipsovitého tvaru, tak to lze spočítat CEPem. Víc jsem to již neřešil, protože jak jsem psal, pro naše potřeby to není podstatné. Sláva se mě jen zeptal (a proč ne), kde beru tu jistotu, že SVP uvádí hodnotu v CEP, na to jsem já odpověděl, že tu jistotu nemám, ale můj tip je ten, že se přikláním spíše k elipse, jak jsem již psal, ale jednoduše nevím.

    Celé o čem se tu k závěru bavíme jsou už jen okrajové části, ale pokud vás zajímá, proč mě napadá elipsa i když od začátku píšu, že si na ni netrvám a dále jsem pracoval pouze s CEPem, tak je to z důvodů udávané hodnoty a její smysl v praxi je, když jsou odhozeny najednou třeba 4 bomby, tak mohou zasahovat vzhledem k rychlosti letadla v eliptickém tvaru. Pro bodové cíle je to jedno, ale pokud jsou cíle dva a jsou zodolněné a jsou v těsné blízkosti, tak pokud víme, že tvar dopadajících střel je eliptický, tak pod správným úhlem je šance zničení cílů vyšší v elipse, než v kruhu. Je to vlastně na způsob rozptylu dělostřelecké elipsy.

    Nic víc za tím nehledejte, je to jenom jeden z typů.

  • KOLT
    13:39 10.07.2018

    semtam, díky, já jsem nicméně (a stále) nepochopil vůbec smysl té věty :-) Ale to neva.

    Furt se točíme na tom, co je CEP. A furt mám pocit, že se tu plete výpočet CEP a modelování CEP. To první je prostě primitivní výpočet statistického údaje nad množinou dat (stejně by se počítala průměrná odchylka), to druhé je schopnost na základě znalosti parametrů vypočítat, jak se mi bude (pravděpodobně!) měnit CEP se změnou vstupních parametrů. Nicméně to je už to modelování.

    A dál se točíme na tom, že CEP je prostě kruh, z definice. Zbraňový systém může mít jakýkoliv obrazec zásahů, stále mohu spočítat jejich CEP (protože, striktně vzato, nepočítám CEP toho systému, ale těch zásahů). Pouze u kruhového bude mít nejlepší vypovídající hodnotu (ale zrovna u elipsy nebude zásadně špatný, pokud tedy ta elipsa nebude tvaru smrkové šišky ;-) ).

  • danny
    15:57 09.07.2018

    Zajímavá diskuse. Akorát jsem vůbec nepochopil, proč se snažíte srovnávat přesnost zásahu SVP-24 a Gromu. Ještě by se to dal porovnat CEP ručního granátu s Tomahawkem, ne?

  • Czertik
    11:36 09.07.2018

    semtam, nechapu proc se mermomoci drzis toho, ze rusum to s svp pada do elipsy a proto je cep mene vypovidajici a nepresny.
    hmmm, pomalu aby se clovek zamyslel, a rekl si, do ceho to asi tak pada amikum ? do trojuhelniku ? a britum do ctverecku ? a francozum do motylka ?
    a aby se nehadali a dokazali si porovnavat pidniky, teda presnost zbrani, tak se dohodly ze to dajy tyhle svoje obrazky dohromady a vysel jim kruh, a tak se dohodly ze to budou uvadet v kruhu, cili cep ?

    nebo se proste dohodly, ze kruh je dostatecne jedoduchy geometicky tvar, lehce predstavitelny, presto ze 80% vsech zasahu bude v 40% kruhu ?

  • Slavoslav
    05:01 09.07.2018

    KOLT

    Samozrejme, pre jednotlivé vstupy musíš mať reálne dáta ak ho chceš presne spočítať.

    Jara

    Spočítať to ide i keď ide o kontrolný nástroj. Máš to v princípe to isté čo tolerancny reťazec. Ak poznáš rozloženie jednotlivých členov vieš presne spočítať pravdepodobnosť toho, že vyrobíte dobrý/zlý finálny výrobok a potom buď zavedies 100% kontrolu alebo nie.

    Ak takto vypočítaš pravdepodobnosť zásahu tak z výslednej krivky uz ľahko zistíš aj CEP.

  • Jara
    23:16 08.07.2018

    A to už je opravdu můj poslední příspěvek na toto téma;)

  • Jara
    23:16 08.07.2018

    Semtam
    Ne je to kruh! O přesném poloměru, ten spočítáte z bodů dopadu nebo nástřelů pak můžete počítat pravděpodobnost dopadů, zásahů vně nebo dovnitř kruhu o poloměru cep. Je to vyhodnocovací nástroj pro mě tedy kontrolní

  • semtam
    23:04 08.07.2018

    KOLT

    Byla to reakce na Járu, když psal, že složité rovnice již nemají s CEPem nic společného. Což je sice pravda, ale vypočítat se s nimi dá. Jinak CEP není kontrolní nástroj. Je to jen údaj +/- o přesnosti zbraně, navíc dost nepřesný, z toho důvodu tu byli poznámky, zda je to vůbec CEP či spíše elipsa. Pro přesné údaje je to již podstatné.

    Jinak je opravdu zajímavý, jak taková blbost či pouhé nepochopení dokáže vířit diskuzí. Celé to vzniklo jen kvůli tomu, že Sláva omylem z prvu sjednotil udávanou přesnost Gromu a SVP a toho se chytnul Starlight a bylo vymalováno.

  • Jara
    22:51 08.07.2018

    Kolt Jo Sláva mě s tou matikou na chvíli zbláznil, že jsem zapomněl o co jde:)))


    Nevím proč se tady dva dny řeší výpočet CEPu, selský rozum=proč proboha složitě simulovat, kontrolní nástroj? Pak už to přeci funkci kontrolního nástroje neplní

  • KOLT
    22:45 08.07.2018

    Jara, jo, to je ono, furt se mi to asi nějak nedaří srozumitelně napsat či co :-)

  • KOLT
    22:44 08.07.2018

    semtam, ohledně reálné přesnosti kolem 20-30 m se v pohodě shodneme, za rozumných podmínek (orkán to nebude) toho skutečně lze dosahnout. Jen holt to není nic zázračného, co dokáže pouze ruská technika, jak se nás mnozí snaží přesvědčit (neříkám, že vy!). Je to normální výsledek. SVP-24 prostě není JDAM na letadle místo na pumě, jak psal vámi odkazovaný článek.

    "Rovnicemi s CEPem opravdu nemají nic společného, ale rovnicemi se dá vypočítat CEP."
    Asi mi to teď večer už moc nemyslí, mohl byste to prosím vysvětlit? Nebo je tam jen překlep a s ohledem na moji již omezenou mozkovou kapacitu ho nejsem schopný rozlíčovat? Díky :-)

    '

  • Jara
    22:44 08.07.2018

    Semtam

    “Spočítat” lze leccos, řešit má smysl výpočty odhozu, dopadu nebo počítat a stavět složité algoritmy pro různé balistické křivky, ale cep je vyhodnocovací nástroj jde de-facto o statistiku ..... to třeba znamená že podle toho vyhodnocujete “přesnost” slouží to k vyhodnocování

  • KOLT
    22:40 08.07.2018

    Slavoslav, vtip je v tom, že CEP můžete modelovat, tedy odhadovat. A to velmi přesně, o tom žádná. Ale *spočítat* ho můžete jenom z reálných dat. Jako průměrnou výšku člověka. To je přece princip statistických veličin, sakra, tohle vám přece já s pár semestry statistiky, který chvíli dělal v Rku a o Sigmu se sotva otřel, nemusím říkat, ne? Bavíme se, doufám, o této CEP:
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    A bavíme se doufám o situaci, kdy je udávána CEP v rámci TTD konkrétního zbraňového systému. Protože při jeho vzniku je CEP samozřejmě velmi intenzivně modelován, včetně ovlivnění vnějšími podmínkami. Následně dojde k praktickým zkouškám a podle jejich výsledků se upravuje model (nebo neupravuje, když jste ho dokázal udělat dostatečně přesný :-) ). No, a když máte dobrý model, můžete samozřejmě velmi přesně spočítat, jak se změní chování systému při změně vnějších podmínek. O to se já vůbec nepřu. Mně jde o to, co znamená CEP. Tedy o výpočet z reálných dat. Jako ten aritmetický průměr.

    A že je úplně jedno, jestli má systém distribuci zásahů kruhovou, eliptickou, "motýlovitou" nebo třeba lineární. CEP prostě pokaždé spočítat můžu. Jen holt když nebude mít kruhovou (a s CBN distribucí), tak holt výpovědní hodnota CEP bude horší. U té lineární (myšleno téměř 1D) distribuce, bude třeba úplně o ho*nu. Fajn, ten údaj u SVP nemusí být "v CEP", ale pak je otázka, v čem tedy je. A o tom byla debata hned na začátku – že nemá smysl porovnávat dva údaje, když u jednoho (JDAM) jsou přesně známé parametry jeho výpočtu, zatímco druhé je hausnumero, které a) není jasné, odkud pochází (v TTD prý není, ale to já neposoudím); b) není jasné, jak bylo získáno; c) platí (pokud vůbec) leda za laboratorních podmínek, což je v praxi dost k ničemu.

  • semtam
    22:32 08.07.2018

    Jara

    Rovnicemi s CEPem opravdu nemají nic společného, ale rovnicemi se dá vypočítat CEP.

    V diskuzi toto byla sice okrajová záležitost, ale příklady, kdy se vypočítává CEP, nebo proč se vypočítává padli již mnohokrát.

  • Jara
    21:59 08.07.2018

    Asi tady motáme teorie na výpočty bodu dopadu slávo:) ale cep se přeci stanovuje,nepočítá, nesimuluje ( proč taky?) na základě bodů dopadu ? Ale to jen můj laický názor

  • Jara
    21:45 08.07.2018

    Ty automatické opravy mě zničí...... korigovány

  • Jara
    21:40 08.07.2018

    Jinak samozřejmě všechny složité algoritmy jsou korunovaný konstantami aspoň co já vím
    .......
    Ale však to už se přeci nebavíme vůbec o CEP? ;)

  • Jara
    21:36 08.07.2018

    měřených ....oprava

  • Jara
    21:34 08.07.2018

    Slavoslav
    Ano, ale to už nejsme v rovině pravděpodobnosti,ale složitých diferenciálních rovnic,navíc taková simulace už vlastně s podstatou CEP nemá co dělat ;) Což je pravděpodobná odchylka spočtená na základě měděných dat.

  • Slavoslav
    21:26 08.07.2018

    Jara

    pripadne sa da pouzit aj opacny pristup a teda ako pises ty a to, ze zacnes robit experimetny kde budes menit jednotlive parametre za riadenych podmienok a program, napr minitab ti vypluje prenosovu funkciu na zaklde tychto tvrdych dat

    a zas mozes pocitat CEP pre rozne podmienku kvality vstupnych parametrov a ladit system

    Pointa mojho prispevku pre KOLTa ako taka bola len v tom, ze CEP ak su zname vstupne parametre (a ano mozu byt zistene aj experimentalne) pocitat z matematickeho hladiska ide

  • Slavoslav
    21:19 08.07.2018

    Jara

    tak balistika je celkom dobre preskumana veda aby tam nejaky vzorec isiel postavit.

    Ostatne ten algoritmus o ktorom hovorim je ten isty co v ramci SVP ci podobneho systemu pocita ten bod odhodenia a vstupuju do neho premenne ktore maju zas nejaku toleranciu a rozdelenie.

    Ale samozrejme, je dost mozne az pravdepodobne, ze na zaciatku sa netrafis a na zaklade testov budes robit korekcie vo vzorcoch na zaklade empirickych dat atd kym ho vyladis. Pripadne budes mat tie empiricke data prenesene z inych projektov.

    No ked uz raz vzorec postaveny mas tak vies povedat, ze ak sa mi zmenia hodnoty normaloveho rozdelenia napr pre polohu ziskanu GPS tak to vyslednu CEP ovplyvni takto a takto

  • Jara
    21:09 08.07.2018

    Slavoslav
    Jste už někde “jinde” ano můžete něco prohnat simulací a když máte dobrý algorytmus a správně vstupní podmínky tak to kolikrát i celkem vyjde, ale jak postavíte ten počáteční algoritmus?
    Už jsem tady psal že nejsem na tohle specialista, ale ten algoritmus bude asi postaven na základě tvrdých dat, to znamená že ta matematická funkce bude nadefinovaná tak aby našla v těch tvrdých datech nějakou logiku a dokázala je odhadnout při změně nějakého vstupního parametru....
    Co z toho plyne ? Potřebujete ty vstupní data jinak můžeme spočítat len prd

  • Slavoslav
    20:56 08.07.2018

    semtam

    myslim vizualizaciu normaloveho rozdelenie

    kde z dvoch normalovych

    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    dostanes takyto pupik

    https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • semtam
    20:43 08.07.2018

    Slavoslav

    Spíš 2D než 3D .

  • Slavoslav
    20:34 08.07.2018

    KOLT

    CEP je v podstate normalove rozdelenie pravdepodobnosti len prenesene do 3D a ako take samozrejme spocitat ide ak je znama prenosova funkcia - algoritmus a su zname parametre normaloveho rozdelenia vstupnych hodnot. Zmenou tychto parametrov ide celkom slusne ladit cely system.

    Nemienim ti to dokazovat, nemienim sa s tebou hadat. Staci mi, ze tym v poslednom case travim v praci cas na rocnom treningu v ramci Six Sigma metodiky.

    Perlicka na zaver. Skoli nas to byvaly technicky manazer Northrop Grumman pre Europu na dochodku :)

  • darkarrow
    20:25 08.07.2018

    Ak aj budeme mat dokonale systemy pre automaticky odhod municie systemom SVP, t.j. dokonala inercia, presna znalost terenu v cieli, dokonaly GLONASS s nulovou odchylkou, stale bude presnost zasahu pri odhode bomby z 5000 - 7000 m zavisla od stochastickej veliciny vetra v drahe letu bomby (moze byt aj 10 km). Vietor moze byt v kazdej hladine a priestore uplne iny, mat iny smer a inu silu, strihy, atd.. Aby toto system vedel nejako rozumne kompenzovat potreboval by dokonaly meteo prehlad alebo vypustit niekolko sond v priestore ciela. 3-5 metrov presnosti a takyto teoreticky CEP dosiahneme len ked nejako ten vietor uhadneme alebo pri vypocte zanedbame. Preto aj to co pise KOLT je pravda, ked sa spocita tento CEP z realnych dat a realnych odhodov, neexistuje aby im to vyslo na 3-5 metrov.

  • semtam
    20:13 08.07.2018

    KOLT

    Super, takže již nyní víte, že CEP lze vypočítat předem.
    CEP lze dokonce vypočítat i po tom co byl zjištěn fyzicky. Pokud se změní jedna veličina. Třeba jako přesnost GPS, tak lze matematicky určit, jaká bude přesnost v místech, kde GPS má větší či menší odchylky než v místě, kde byl CEP naměřen či vypočítán.

    Za další, jeden diskutující zde uváděl, že F-16 dokáže hloupou bombu shodit s přesností 5m a jako zdroj uváděl f-16.net. A obdobných výsledků při testech dokázali docílit i s technikou z 2.WW, tak jako nereálný mi to nepřijde.

    Samozřejmě v praxi, pokud budeme věřit ruské stránce je přesnost SVP 20-25m.

    A pokud nechápete, proč rozdělujeme elipsu a CEP, tak to proto, že se jedná o dvě různé věci. Kruh a elipsu. Z logiky věci...

  • KOLT
    20:01 08.07.2018

    CEP nemá s elipsou nic společného (max to, že při dopadech vytvářejících eliptický obrazec má nižší vypovídací hodnotu)... ale to by někdo konečně musel pochopit, co CEP je.

    Pokud se změní podmínky, za kterých jsou data získána, pochopitelně se změní CEP. U neřízených střela a bomb samozřejmě mnohem více, než u řízených (kde k žádné změně nemusí ani dojít).

  • KOLT
    19:57 08.07.2018

    Slavoslav, CEP nejde spočítat teoreticky, neb je to z principu věci veličina počítaná nad souborem dat získaných "prakticky". Asi jako průměr nebo variance. V teoretické rovině lze vytvořit model, který bude předpovídat, jaký zhruba CEP v reálu bude. V počátku práce na zbraňovém systému (nebo ještě před tím) takové modely samozřejmě počítané jsou, v průběhu prací jsou nadále zpřesňovány, počítá se, jak zlepšit parametry zbraně, aby v modelu vycházely lepší výsledky atd. Nakonec se přejde k praktickým zkouškám – a teprve pak se dá spočítat CEP. Prostě proto, že bez reálných dat spočítat nelze. CEP jakožto výpočet je prostě furt stejný. Jestli má někdo dojem, že aritmetický průměr lze spočítat teoreticky nebo že jsou různé způsoby výpočtu aritmetického průměru.... no, jeho věc.

    Co je samozřejmě zásadní, za jakých podmínek byla získána data, ze kterých byl CEP vypočítán. V případě řízených střel či přesných bomb to bývá uváděno v jejich TTD, stejně tak u systémů podobných SVP-24 bývá uváděno, s jakou municí, z jakého letadla a za jakých podmínek dosahuje jaké přesnosti. U SVP-24 je v mediálním prostoru uváděn údaj 3-5 m. A celé se to točí o tom, že logika věci tvrdí, že je to hovadina, protože a) podobné jiné systémy dosahují přesnosti řádově nižší (kolem 20 za dobrých podmínek); b) by to znamenalo, že nenaváděný systém dosahuje lepších výsledků než naváděný. Čili udávaná přesnost je buď hausnumero, nebo je dosahována za podmínek naprosto nereálných. Jinými slovy, je o ničem :-) Výpovědní hodnota 0 %, jak píše Jirosi.

  • semtam
    19:47 08.07.2018

    Slavoslav

    Já vím a díky, jen se divím KOLTovi, Jarovi a Starlightovi, že se takto snížili. Jim nešlo o problematiku, ale očividně o něco jiného. Jara to vlastně i ve svém smazaném příspěvku napsal.

    Ohledně CEP u SVP, já tu jistotu nemám, psal jsem o tom také na začátku diskuze. Můj tip je ten, že by se spíše mohlo jednat o elipsu, ale nevím, je to opravdu jen můj tip.

  • Jirosi
    19:45 08.07.2018

    Semtam: Pokud někdo vypustí nesmysl, někdo na něj návazně napíše RP článek, a někdo jiný je ochotný se na za něj bít do krve na forum, diskuzi. Tak to se jedná o těžkou propagandu.

  • Jirosi
    19:44 08.07.2018

    Semtam: Ale za ideálních podmínek to má být 0. Už jen to, že při znalosti všech vstupu jim 1+1+1+1+1 nedá 5, ale 4,5-5,5 je na pováženou.

  • semtam
    19:41 08.07.2018

    Jirosi

    Ale vždyť celou dobu se píše, že je to za ideálních podmínek :D

    Projeť si diskuzi, hlavně začátek, tam je to rozepsáno. Pokud by to měla být propaganda, tak by muselo být dáno rovnítko. Bohužel rovnítko tomu dali ti, co nepochopili co tento údaj znamená.

    Propagandou to mysleli ti, co údaji nevěřili, problém ovšem nebyl v údaji takovém, jako v nepochopení uváděných údajů.

    Propagandou můžeme nazvat to, že některé články srovnávají JDAM s SVP a na druhou stranu to, že zase někteří se snaží "dokázat", že uvedený údaj je propaganda. Dle mého názoru se o prvoplánovanou propagandu z obou stran nejedená, ale jedná se jen o neznalost či nepochopení problematiky.

  • Slavoslav
    19:33 08.07.2018

    semtam

    Videl, preto som reagoval keďže si mal pravdu, že ak sa zmení charakteristika vstupov zmení sa aj CEP.

    Mimochodom, kde berieš istotu, že ten údaj u SVP je CEP? Môže to byť čokoľvek od najlepšieho dosiahnutého výsledku na strelnici, cez CEP atď. Nejaký hodnoverný zdroj som k tomu nenašiel.

  • Jirosi
    19:03 08.07.2018

    semtam:"Jádro sporu je v tom, že uváděná střední kruhová odchylka (CEP) je uváděná 11m u Gromu a že SVP jí má 3-5m a je uváděná za ideálních podmínek.

    Podotýkám, že záleží jak CEP počítali či jak ho zjišťovali. "

    Už tě konečně chápu. Takže pokud by byli všechny údaje "idealní" tedy 100% ok, byla by přesnost 3-5m.

    Význam pro výcvik 0%
    Význam pro bojové operace 0%
    Význam pro porovnání z ostatníma 0%
    Význam pro propagandu 100%

  • semtam
    17:56 08.07.2018

    Slavoslav

    Nevím, jestli jsi viděl můj smazaný komentář (nikoho nenapadal a neponižoval), kde jsem znovu popisoval CEP jak je uváděn. A chtěl jsem vědět, co se teda nelíbí.

    Jádro sporu je v tom, že uváděná střední kruhová odchylka (CEP) je uváděná 11m u Gromu a že SVP jí má 3-5m a je uváděná za ideálních podmínek.

    Podotýkám, že záleží jak CEP počítali či jak ho zjišťovali.

    Dával jsem příklad s GPS, kde na střelnici s dobrým pokrytím a minimální odchylkou GPS dosáhnete určitých výsledků CEP. A v místě nasazení víte, že odchylka GPS může být třeba 5-15m, tak lze spočítat, jaký bude CEP v místě nasazení.

    A problém je ten, že někteří tvrdí že CEP je CEP a že je beze změn nebo přesně nevim, jak si to představují.

  • Slavoslav
    16:52 08.07.2018

    neviem co bolo jadrom sporu a i ked mam niekedy dojem, ze jeho vedomosti o CEP ako takom nie su 100% ma v niecom pravdu

    CEP sa moze menit a CEP sa da spocitat aj teoreticky

    v podstate totiz nejde o nic ineho ako o pravdepodobnost nejakeho javu ktory ma normalove rozlozenie ktora je zavsla od vstupnych parametrov

    ak maju aj tieto vstupne parametre normalove rozlozenie co zvacsa maju a pozname ich hodoty a rozptyl je uz velmi lachke zratat ake rozlozenie a ake sigma bude mat vysledny jav

    tak isto aj jeho zmenu ak dojde k zmene rozptylu a hustoty pravdepodobnosti pre jednotlive vstupne parametre

    Ako spravne napisal ine CEP bude mat napr GLONASSOM navadzana municia na uzemi Ruska kde Glonass dosahuje najvyssiu presnost vs ta ista municia povedzme v Australii (teraz si nie som isty ci uz ten Glonass dobudovali a dosahuju celosvetovo rovnaku presnost)

  • Slavoslav
    05:58 08.07.2018

    semtam

    Nie, ono ja neviem s čím SVP presne počíta. To bolo skôr také zamyslenie z logiky veci s čím všetkým by taký systém počítať mohol a nejak ma ďalšie vstupné parametre nenapadajú.

    Áno, sú tu veci ako spomínal Shania, ako rotácia zeme atď. ale to som všetko zhrnul pod kvalitu toho algoritmu. Ostatne väčšinu z toho ti dnes zaráta aj lepší balistický program čo si stiahnem do mobilu.

    Jediné čo by SVP mohlo robiť výrazne lepšie ako západné systémy je výrazne lepšia kvalita vstupných dát a hádať sa tu o tom kto lepšie odmeria polohu či rýchlosť vetra nemá pre mňa zmysel.

    Môj názor je, že ak idú v praxi s presnosťou bežne do 30m tak je to vynikajúci výsledok na dnešný stav techniky.

  • Czertik
    03:49 08.07.2018

    rasto123, ja myslim ze tady vsichni rusum prejen hodne uspechu pri integraci svp-24 pri modernizaci do letadel ( i kdyz, otazka je, jaka to bude modernizace kdyz je to uz 20 let state a lepsi by bylo tam namontovat jeho modernejsi obdobu).
    a myslim ze nejevetsi problem (pro rusy) z toho co tu shania a ostatni postuje je to, ze zacimco tyhle schopnosti meli amicka letadla uz od 80 tych let v zakladu, rusove jim to montuji dneska jako extra system.

  • Czertik
    03:37 08.07.2018

    semtam, kdyz porad chces zapadascky ekvivalent svp-24 a toho jak pracuje s daty - sem si jisty ze ti nekdo najde presny zapadacky ekvivalent, ale musis nam napret napsat jak a s jakymy daty svp-24 pracuje at vime od ceho se mame odrazit, bez toho se skutecne dal nepohnem.

  • rasto123
    00:52 08.07.2018

    Páni, to čo Rusko zavádza nie je novinka, ale oni to reálne zavádzajú.


    "po tom co prebehol vypocet sa vstupne data nahrali do lietadla a to muselo nalietat na ciel aby dosiahlo zasah v dopredu urcenom letovom profile s dopredu urceneho azimutu

    Cela ta "zasadna" inovacia v SVP je, ze senozry su priamo na lietadle a pocita presne tako ako ALCA technologiou ktoru tato dostala od americanov v 90tych rokoch. Ako spickova technologia to bola v tom case svedci to, ze to dostal byvaly postsoc stat mimo NATO "

    No a Rusko to ide používať. Svoju vlastnú technológiu posunuli ďalej. Pozrite si Mig-27, SU-24MK...TU-22M3.....

  • darkarrow
    23:06 07.07.2018

    presnost systemov ci uz CCRP alebo aj SVP-24 bude v sucasnosti (v zapadnom CCRP aj v minulosti) hlavne zavisla na odhade profilu vetra v letovej drahe bomby ak bombardujeme z velkej vysky. Je to nieco co sa neda zmerat a ma zasadny vplyv na vysledny zasah. U A-10C sa tento profil da zadat/menit pocas letu kde sa definuje rychlost a smer vetra v jednotlivych vyskach, a aj tak je to odhad.

  • KOLT
    23:04 07.07.2018

    Jara, neblbněte, to by někdo musel chápat rozdíl mezi výpočtem teoretického modelu a výpočtem na základě vzorku dat získaných pokusem :-)

  • raziel87
    22:38 07.07.2018

    2 MacGyver

    moje intuice mi to taky říká, ale v DCS........

  • Shania
    22:18 07.07.2018

    tady je napr popis faktoru pro ccip/rp

    http://www.f-16.net/forum/view...

    jak se ziskavaji data pro rychlost vetru atd.(jde to pres ins)
    rozdil v tom co f-16 pocita navic proti A7

    On a less serious note, we were all surprised how many variables were incorporated in the F-16 fire control computer compared to the A-7D/E.
    no flat earth assumption. Great circle all the time
    rotation of earth under the bomb during its time-of-flight
    coriolis (read bullet above)
    crude assumption of changing winds between release altitude and tgt alt
    GRAVITY delta if tgt was up on a high mountain
    All this prolly got us a meter or two better accuracy than the A-7D.

    The thing that made the F-16 so good was a better inertial for the short term. In other words, navigation error versus short term drift. The radar ranging was also a big player.


    ---

    jinak problem tady je presnost ze strednich vysek, SVP a ekvivalentni systemy budou v pohode v nizkych vyskach, ale tam se uz moc nelita.

  • semtam
    22:11 07.07.2018

    Jirosi

    SVK-24 není kontejner a je přímo v letadle.

    Slavoslav

    Díky, bližší informace si asi již nenašel, pro porovnání? A o nějakou moderní technologii opravdu nejde, tak prodej asi nebude nijak omezen, stále se jedná o hloupé bomby.

  • Slavoslav
    22:05 07.07.2018

    semtam

    btw, tie starsie metody vypocitaneho odhodu co spominas a ktore mali implementovane aj sovietske stroje boli nieco uplne ine

    po tom co prebehol vypocet sa vstupne data nahrali do lietadla a to muselo nalietat na ciel aby dosiahlo zasah v dopredu urcenom letovom profile s dopredu urceneho azimutu

    Cela ta "zasadna" inovacia v SVP je, ze senozry su priamo na lietadle a pocita presne tako ako ALCA technologiou ktoru tato dostala od americanov v 90tych rokoch. Ako spickova technologia to bola v tom case svedci to, ze to dostal byvaly postsoc stat mimo NATO

    jop, a aby som neabudol da sa bavit este o presnosti algoritmov

  • Jirosi
    22:02 07.07.2018

    Semtam On asi neexistuje podobný kontajner na západě. Protože to mají letadla v základu, jako jednotlivé prvky tvořící ve výsledku to samé. Rusové to do letadla nedokázali narvat, takže vytvořily kontajner na závěs a dali tomu název. Většina 40+let starých technologii je na západě brána jako základní vybavení.

Stránka 1 z 3