Ruská modulární letecká munice vzduch-země Grom

Nová ruská modularní zbraň vzduch-země Grom. /  TRZ

Ruská korporace Taktické raketové zbraně (TRZ) pracuje na zajímavé letecké munici vzduch-země Grom. Nová zbraň vychází ze střely Ch-38 a má rozšířit ruské schopnosti provádět přesné letecké údery z větší vzdálenosti, mimo dosah prostředků protivzdušné obrany (PVO) nepřítele.

Letecká munice Grom byla poprvé představena v roce 2015 a letecké testy započaly na stíhacích bombardérech Su-34 na konci minulého roku. Letecké testování skončí v srpnu a podle tiskové zprávy TRZ munice Grom na konci roku vstoupí do sériové výroby. Zatím ale není ze zpráv jasné, o kolik kusů této munice má ruské letectvo zájem.

 

Samotné letové testy probíhají v nejrůznějších klimatických, povětrnostních a světelných podmínkách, a také v prostředí aktivního elektromagnetického rušení.

 

Grom vznikl na základě střely Ch-38M, která byla poprvé představena v roce 2007 a certifikovaná pro výrobu v roce 2015. Ch-38M nahrazuje v ruském letectvu střely vzduch-země Ch-25 a Ch-29. Jedná se o taktickou nadzvukovou střelu vzduch-země s doletem 40 km a bojovou hlavici o hmotnosti 250 kg. Rodina Ch-38 využívá laserové, radiolokační a satelitní navádění.

 

Hlavní konstrukční změnou u Gromu je modularita celé konstrukce a přidání dolnoplošných výklopných křídel. Jak bude ale popsáno dále, na rozdíl od Ch-38 střela/puma Grom zatím využívá jen satelitní navádění (podobně jako americká JDAM nebo GBU-38).

 

Grom se skládá z několika na sobě nezávislých modulů ‒ sekce bojové hlavice, naváděcí a řídící sekce, část s raketovým pohonem (na tuhé pohonné hmoty) a koncový modul s řídícími plochami. Kromě toho se pod střelu (modul s bojovou hlavicí) umísťuje pouzdro s výklopnými křídly.

 

Díky modularitě lze například nahradit raketový motor za další bojovou hlavici a vytvořit tak ze střel Grom klouzavé pumy. Nabízí se také velmi snadná modernizace (či rozšiřování schopností) munice Grom (nově vyráběné i již zavedené) díky výměně jednotlivých modulů za pokročilejší verze.

 

Zatím jsou k dispozici tříštivo-trhavé bojové hlavice, termobarické a zápalné. Možný je samozřejmě vývoj i dalších bojových hlavic, například se submunicí nebo s penetrátorem pro ničení podzemních nebo jinak zodolněných cílů ‒ ostatně takové bojové hlavice využívá i rodina střel Ch-38.

 

Popis a rozměry jednotlivých modulů. / TRZ

  

Základní moduly a komponety zbraně. / TRZ

 

K dispozici jsou nyní tři základní varianty zbraně. První verze 9-A-7759 je vybavena sekcí s bojovou hlavicí a raketovým pohonným systémem. Má hmotnost 519 kg a bojovou nálož tvoří hlavice o hmotnosti 315 kg. Dolet zbraně je 120 km a doba letu 400 sekund. Účinek v cíli zprávy uvádějí 1,8× větší než v případě ruské třístivo-trhavé pumy OFAB-250-270 (266 kg).

 

Druhá verze 9-A1-7759 je v klouzavou pumou, kdy sekci s pohonným systém nahradila druhá bojová hlavice. Hmotnost pumy je 598 kg, první bojová hlavice váží 315 kg a druhá 164 kg. Dolet je 65 km a doba letu 260 sekund. Účinek v cíli je 1,5× větší než v případě tříštivo-trhavé pumy OFAB-500U (515 kg).

 

Třetí variantou je 9A2-7759 s termobarickou bojovou hlavicí. Celková hmotnost je 488 kg, hmotnost první hlavice 250 kg, druhé 129 kg. Účinek v cíli je 2× větší než u termobarické pumy KAB-500OD (500 kg). Dolet je 65 km (260 sekund) a bomba exploduje ve výšce šest až 12 m. Tato verze je vybavena laserovým výškoměrem Grom-D.

 

Ve všech třech případech je Grom odhazován při rychlostech nosného letadla 500 km/h až 1200 km/h. Maximální výška odhozu je větší než 10 000 m.

 

Tři základní verze Gromu. / TRZ

 

Střela k navádění používá satelitní (GPS, GLONASS) a inerciální navigaci. Zbraň je proto určená k ničení statických cílů, jakou jsou nejrůznější budovy, klíčové body infrastruktury, letiště, sklady, seřadiště bojové techniky, průmyslové objekty, postavení raketových a dělostřeleckých jednotek, atd.

 

Hlavní výhodou této zbraně je schopnost ničit cíle z odstupu, mimo dosah nepřátelské PVO. Dosah Gromu na první pohled sice leží na teoretickém dostřelu amerického systému PVO Patriot, ale nosný letoun po odhozu umí okamžitě provést úhybný manévr a dostat se mimo dosah střel nepřátelské PVO.

 

Podle agentury RIA Novosti střední kruhová odchylka (CEP) střely/pumy Grom v cíli je 11 m a navigační systémy jsou odolné proti rušení nebo cílenému hackingu (zanášení falešných souřadnic).

 

Zbraň mohou používat prakticky všechny ruské víceúčelové stíhací letouny nebo stíhací bombardéry, jako jsou MiG-29, MiG-35, Su-24, Su-30SM, Su-34, Su-35S a dokonce také námořní Su-33. Se zbraní se počítá i pro vyvíjené letouny páté generace Suchoj Su-57.

 

Grom může po odhozu provést obrat o 180° a zaútočit na cíl v zadní polosféře letounu. / TRZ

 

Rusové se vývojem munice Grom snaží dohnat západní náskok v přesné munici vzduch-země. RIA Novosti jako konkurenta zbraně Grom považuje americkou pumu GBU-39 Small Diameter Bomb (SDB), která vstoupila do služby v roce 2006. Navádění a dosah je stejný, nicméně ruská zbraň má třikrát větší bojovou hlavici.

 

V budoucnu lze očekávat na základě platformy Grom i vývoj přesně naváděné munice proti pohyblivým cílům, která může soupeřit s nejnovější americkou pumou GBU-53/B Small Diameter Bomb II (SDB II). Americká SDB II díky třem senzorům (infračervená kamera, radiolokátor a laserové navádění) a prvkům umělé inteligence dokáže například ničit konkrétní (nejhodnotnější) vozidla v pohybující se koloně.

 

O skutečné bojové hodnotě nové ruské zbraně však rozhodne výrobní cena a schopnost ruského průmyslu zbraň vyrábět v dostatečném množství (ve válečném stavu). Bojová hodnota střely Grom samozřejmě přímo závisí na tom, zda Rusko bude mít ve skladech 1000 nebo 10 000 těchto zbraní.

 

Například americká GBU-39 stojí 40 000 dolarů a americké letectvo má 17 000 těchto zbraní, GBU-53/B přijde americké daňové poplatníky na 100 000 dolarů a je plánováno vyrobit rovněž 17 000 kusů této munice. 

 

Zdroj: RIA Novosti

Nahlásit chybu v článku


Související články

Vojenská přehlídka na Rudém náměstí

9. května na Rudém náměstí proběhla tradiční každoroční vojenská přehlídka na oslavu Dne vítězství – ...

Ruské korvety Škval ochrání systém protivzdušné obrany Pancir-M

Začátkem května došlo ke spuštění korvety Škval, třetího plavidla Projektu 22800, na vodu. Ruské ...

Ohrožují ruské rakety hospodářskou bezpečnost Pobaltí?

Minulý měsíc ruské úřady dvakrát informovaly Lotyšsko o úmyslu provést raketové zkoušky v Baltském ...

Ruslan Puchov: Rozvoj ruských vojenských schopností do roku 2027

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • KOLT
    22:57 10.07.2018

    Slavoslav, semtam, tak nakonec jsme se dobrali víceméně shody :-) U piva by nám to jen trvalo kratší dobu ;-)

    Slavoslav, semtam, tak nakonec jsme se dobrali víceméně shody :-) U piva by nám to jen trvalo kratší dobu ;-)

  • Slavoslav
    21:30 10.07.2018

    KOLT "To první je prostě primitivní výpočet statistického údaje nad množinou dat (stejně by se počítala průměrná odchylka), to druhé je schopnost na základě znalosti parametrů ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT

    "To první je prostě primitivní výpočet statistického údaje nad množinou dat (stejně by se počítala průměrná odchylka), to druhé je schopnost na základě znalosti parametrů vypočítat, jak se mi bude (pravděpodobně!) měnit CEP se změnou vstupních parametrů. Nicméně to je už to modelování. "

    prave ze nie. Mnoho ludi si mysli, ze statistika je len o vyhodnocovani uz existujucich dat - kontorlny pristroj, ale nie je to pravda. Daju sa nou robit exaktne vypocty a neodhadujes, ale presne pocitas vysledok. Samozrejme musia byt splnene urcite predpoklady.

    Ak mas nieco dane presnou prenosovou funkciou = vzorcom (ako napr vypocet balistickej krivky) a vies pre kazdu z hodnot pouzitych v tom vzorci jej toleranciu, rozlozenie a smerodatnu odchylku tak presne vypocitas smerodatnu odchylku aj pre konecny vysledok.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    20:15 10.07.2018

    KOLT Byla to reakce na tento koment: "Jinak samozřejmě všechny složité algoritmy jsou korunovaný konstantami aspoň co já vím ....... Ale však to už se přeci nebavíme vůbec ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT

    Byla to reakce na tento koment:

    "Jinak samozřejmě všechny složité algoritmy jsou korunovaný konstantami aspoň co já vím
    .......
    Ale však to už se přeci nebavíme vůbec o CEP? ;)"

    To, že lze CEP dovodit dle výpočtů už myslím není třeba řešit. Z Járova komentu chápu (možná špatně), že on myslí, že CEP je jen a pouze spočítaná hodnota na základě reálných testů na střelnici. Což samozřejmě je, ale pokud se bavíme o moderních zbraních, kde hodnoty přesnosti kolísají, je třeba CEP upravit (pokud je třeba), aby byla jasnější přesnost použité zbraně. A to se děje na základě výpočtu, pokud jsou známy veličiny, co přesnost ovlivňují.

    Co je CEP, tak na tom se já netočím, to myslím je dané. Výpočet CEP jsem samozřejmě myslel, to, co popisujete jako modelování. Vím, že je to slovíčkaření, ale ten primitivní výpočet CEP ze střelnice je samozřejmostí, protože bez něho by CEP nevznikl. V extrémním případě by šlo tipnout, třeba já povím 5, vy povíte 7, ok napíšeme 6 ať se nehádáme, bez nutnosti výpočtu. Čím by jsme ale smysl definice CEP porušili.

    Netočím se na tom, že CEP je kruh, protože to kruh je. Sám jsem na začátku diskuze napsal, že i kdyby zásahy byli elipsovitého tvaru, tak to lze spočítat CEPem. Víc jsem to již neřešil, protože jak jsem psal, pro naše potřeby to není podstatné. Sláva se mě jen zeptal (a proč ne), kde beru tu jistotu, že SVP uvádí hodnotu v CEP, na to jsem já odpověděl, že tu jistotu nemám, ale můj tip je ten, že se přikláním spíše k elipse, jak jsem již psal, ale jednoduše nevím.

    Celé o čem se tu k závěru bavíme jsou už jen okrajové části, ale pokud vás zajímá, proč mě napadá elipsa i když od začátku píšu, že si na ni netrvám a dále jsem pracoval pouze s CEPem, tak je to z důvodů udávané hodnoty a její smysl v praxi je, když jsou odhozeny najednou třeba 4 bomby, tak mohou zasahovat vzhledem k rychlosti letadla v eliptickém tvaru. Pro bodové cíle je to jedno, ale pokud jsou cíle dva a jsou zodolněné a jsou v těsné blízkosti, tak pokud víme, že tvar dopadajících střel je eliptický, tak pod správným úhlem je šance zničení cílů vyšší v elipse, než v kruhu. Je to vlastně na způsob rozptylu dělostřelecké elipsy.

    Nic víc za tím nehledejte, je to jenom jeden z typů.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    13:39 10.07.2018

    semtam, díky, já jsem nicméně (a stále) nepochopil vůbec smysl té věty :-) Ale to neva. Furt se točíme na tom, co je CEP. A furt mám pocit, že se tu plete výpočet CEP a ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam, díky, já jsem nicméně (a stále) nepochopil vůbec smysl té věty :-) Ale to neva.

    Furt se točíme na tom, co je CEP. A furt mám pocit, že se tu plete výpočet CEP a modelování CEP. To první je prostě primitivní výpočet statistického údaje nad množinou dat (stejně by se počítala průměrná odchylka), to druhé je schopnost na základě znalosti parametrů vypočítat, jak se mi bude (pravděpodobně!) měnit CEP se změnou vstupních parametrů. Nicméně to je už to modelování.

    A dál se točíme na tom, že CEP je prostě kruh, z definice. Zbraňový systém může mít jakýkoliv obrazec zásahů, stále mohu spočítat jejich CEP (protože, striktně vzato, nepočítám CEP toho systému, ale těch zásahů). Pouze u kruhového bude mít nejlepší vypovídající hodnotu (ale zrovna u elipsy nebude zásadně špatný, pokud tedy ta elipsa nebude tvaru smrkové šišky ;-) ).Skrýt celý příspěvek

  • danny
    15:57 09.07.2018

    Zajímavá diskuse. Akorát jsem vůbec nepochopil, proč se snažíte srovnávat přesnost zásahu SVP-24 a Gromu. Ještě by se to dal porovnat CEP ručního granátu s Tomahawkem, ne?

    Zajímavá diskuse. Akorát jsem vůbec nepochopil, proč se snažíte srovnávat přesnost zásahu SVP-24 a Gromu. Ještě by se to dal porovnat CEP ručního granátu s Tomahawkem, ne?

  • Czertik
    11:36 09.07.2018

    semtam, nechapu proc se mermomoci drzis toho, ze rusum to s svp pada do elipsy a proto je cep mene vypovidajici a nepresny. hmmm, pomalu aby se clovek zamyslel, a rekl si, do ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam, nechapu proc se mermomoci drzis toho, ze rusum to s svp pada do elipsy a proto je cep mene vypovidajici a nepresny.
    hmmm, pomalu aby se clovek zamyslel, a rekl si, do ceho to asi tak pada amikum ? do trojuhelniku ? a britum do ctverecku ? a francozum do motylka ?
    a aby se nehadali a dokazali si porovnavat pidniky, teda presnost zbrani, tak se dohodly ze to dajy tyhle svoje obrazky dohromady a vysel jim kruh, a tak se dohodly ze to budou uvadet v kruhu, cili cep ?

    nebo se proste dohodly, ze kruh je dostatecne jedoduchy geometicky tvar, lehce predstavitelny, presto ze 80% vsech zasahu bude v 40% kruhu ?Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    05:01 09.07.2018

    KOLT Samozrejme, pre jednotlivé vstupy musíš mať reálne dáta ak ho chceš presne spočítať. Jara Spočítať to ide i keď ide o kontrolný nástroj. Máš to v princípe to isté čo ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT

    Samozrejme, pre jednotlivé vstupy musíš mať reálne dáta ak ho chceš presne spočítať.

    Jara

    Spočítať to ide i keď ide o kontrolný nástroj. Máš to v princípe to isté čo tolerancny reťazec. Ak poznáš rozloženie jednotlivých členov vieš presne spočítať pravdepodobnosť toho, že vyrobíte dobrý/zlý finálny výrobok a potom buď zavedies 100% kontrolu alebo nie.

    Ak takto vypočítaš pravdepodobnosť zásahu tak z výslednej krivky uz ľahko zistíš aj CEP.Skrýt celý příspěvek

  • Jara
    23:16 08.07.2018

    A to už je opravdu můj poslední příspěvek na toto téma;)

    A to už je opravdu můj poslední příspěvek na toto téma;)

  • Jara
    23:16 08.07.2018

    Semtam Ne je to kruh! O přesném poloměru, ten spočítáte z bodů dopadu nebo nástřelů pak můžete počítat pravděpodobnost dopadů, zásahů vně nebo dovnitř kruhu o poloměru cep. Je to ...Zobrazit celý příspěvek

    Semtam
    Ne je to kruh! O přesném poloměru, ten spočítáte z bodů dopadu nebo nástřelů pak můžete počítat pravděpodobnost dopadů, zásahů vně nebo dovnitř kruhu o poloměru cep. Je to vyhodnocovací nástroj pro mě tedy kontrolníSkrýt celý příspěvek

  • semtam
    23:04 08.07.2018

    KOLT Byla to reakce na Járu, když psal, že složité rovnice již nemají s CEPem nic společného. Což je sice pravda, ale vypočítat se s nimi dá. Jinak CEP není kontrolní nástroj. ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT

    Byla to reakce na Járu, když psal, že složité rovnice již nemají s CEPem nic společného. Což je sice pravda, ale vypočítat se s nimi dá. Jinak CEP není kontrolní nástroj. Je to jen údaj +/- o přesnosti zbraně, navíc dost nepřesný, z toho důvodu tu byli poznámky, zda je to vůbec CEP či spíše elipsa. Pro přesné údaje je to již podstatné.

    Jinak je opravdu zajímavý, jak taková blbost či pouhé nepochopení dokáže vířit diskuzí. Celé to vzniklo jen kvůli tomu, že Sláva omylem z prvu sjednotil udávanou přesnost Gromu a SVP a toho se chytnul Starlight a bylo vymalováno.Skrýt celý příspěvek

  • Jara
    22:51 08.07.2018

    Kolt Jo Sláva mě s tou matikou na chvíli zbláznil, že jsem zapomněl o co jde:))) Nevím proč se tady dva dny řeší výpočet CEPu, selský rozum=proč proboha složitě simulovat, ...Zobrazit celý příspěvek

    Kolt Jo Sláva mě s tou matikou na chvíli zbláznil, že jsem zapomněl o co jde:)))


    Nevím proč se tady dva dny řeší výpočet CEPu, selský rozum=proč proboha složitě simulovat, kontrolní nástroj? Pak už to přeci funkci kontrolního nástroje neplníSkrýt celý příspěvek

  • KOLT
    22:45 08.07.2018

    Jara, jo, to je ono, furt se mi to asi nějak nedaří srozumitelně napsat či co :-)

    Jara, jo, to je ono, furt se mi to asi nějak nedaří srozumitelně napsat či co :-)

  • KOLT
    22:44 08.07.2018

    semtam, ohledně reálné přesnosti kolem 20-30 m se v pohodě shodneme, za rozumných podmínek (orkán to nebude) toho skutečně lze dosahnout. Jen holt to není nic zázračného, co dokáže ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam, ohledně reálné přesnosti kolem 20-30 m se v pohodě shodneme, za rozumných podmínek (orkán to nebude) toho skutečně lze dosahnout. Jen holt to není nic zázračného, co dokáže pouze ruská technika, jak se nás mnozí snaží přesvědčit (neříkám, že vy!). Je to normální výsledek. SVP-24 prostě není JDAM na letadle místo na pumě, jak psal vámi odkazovaný článek.

    "Rovnicemi s CEPem opravdu nemají nic společného, ale rovnicemi se dá vypočítat CEP."
    Asi mi to teď večer už moc nemyslí, mohl byste to prosím vysvětlit? Nebo je tam jen překlep a s ohledem na moji již omezenou mozkovou kapacitu ho nejsem schopný rozlíčovat? Díky :-)

    'Skrýt celý příspěvek

  • Jara
    22:44 08.07.2018

    Semtam “Spočítat” lze leccos, řešit má smysl výpočty odhozu, dopadu nebo počítat a stavět složité algoritmy pro různé balistické křivky, ale cep je vyhodnocovací nástroj jde ...Zobrazit celý příspěvek

    Semtam

    “Spočítat” lze leccos, řešit má smysl výpočty odhozu, dopadu nebo počítat a stavět složité algoritmy pro různé balistické křivky, ale cep je vyhodnocovací nástroj jde de-facto o statistiku ..... to třeba znamená že podle toho vyhodnocujete “přesnost” slouží to k vyhodnocováníSkrýt celý příspěvek

  • KOLT
    22:40 08.07.2018

    Slavoslav, vtip je v tom, že CEP můžete modelovat, tedy odhadovat. A to velmi přesně, o tom žádná. Ale *spočítat* ho můžete jenom z reálných dat. Jako průměrnou výšku člověka. To ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav, vtip je v tom, že CEP můžete modelovat, tedy odhadovat. A to velmi přesně, o tom žádná. Ale *spočítat* ho můžete jenom z reálných dat. Jako průměrnou výšku člověka. To je přece princip statistických veličin, sakra, tohle vám přece já s pár semestry statistiky, který chvíli dělal v Rku a o Sigmu se sotva otřel, nemusím říkat, ne? Bavíme se, doufám, o této CEP:
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    A bavíme se doufám o situaci, kdy je udávána CEP v rámci TTD konkrétního zbraňového systému. Protože při jeho vzniku je CEP samozřejmě velmi intenzivně modelován, včetně ovlivnění vnějšími podmínkami. Následně dojde k praktickým zkouškám a podle jejich výsledků se upravuje model (nebo neupravuje, když jste ho dokázal udělat dostatečně přesný :-) ). No, a když máte dobrý model, můžete samozřejmě velmi přesně spočítat, jak se změní chování systému při změně vnějších podmínek. O to se já vůbec nepřu. Mně jde o to, co znamená CEP. Tedy o výpočet z reálných dat. Jako ten aritmetický průměr.

    A že je úplně jedno, jestli má systém distribuci zásahů kruhovou, eliptickou, "motýlovitou" nebo třeba lineární. CEP prostě pokaždé spočítat můžu. Jen holt když nebude mít kruhovou (a s CBN distribucí), tak holt výpovědní hodnota CEP bude horší. U té lineární (myšleno téměř 1D) distribuce, bude třeba úplně o ho*nu. Fajn, ten údaj u SVP nemusí být "v CEP", ale pak je otázka, v čem tedy je. A o tom byla debata hned na začátku – že nemá smysl porovnávat dva údaje, když u jednoho (JDAM) jsou přesně známé parametry jeho výpočtu, zatímco druhé je hausnumero, které a) není jasné, odkud pochází (v TTD prý není, ale to já neposoudím); b) není jasné, jak bylo získáno; c) platí (pokud vůbec) leda za laboratorních podmínek, což je v praxi dost k ničemu.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    22:32 08.07.2018

    Jara Rovnicemi s CEPem opravdu nemají nic společného, ale rovnicemi se dá vypočítat CEP. V diskuzi toto byla sice okrajová záležitost, ale příklady, kdy se vypočítává CEP, ...Zobrazit celý příspěvek

    Jara

    Rovnicemi s CEPem opravdu nemají nic společného, ale rovnicemi se dá vypočítat CEP.

    V diskuzi toto byla sice okrajová záležitost, ale příklady, kdy se vypočítává CEP, nebo proč se vypočítává padli již mnohokrát.Skrýt celý příspěvek

  • Jara
    21:59 08.07.2018

    Asi tady motáme teorie na výpočty bodu dopadu slávo:) ale cep se přeci stanovuje,nepočítá, nesimuluje ( proč taky?) na základě bodů dopadu ? Ale to jen můj laický názor

    Asi tady motáme teorie na výpočty bodu dopadu slávo:) ale cep se přeci stanovuje,nepočítá, nesimuluje ( proč taky?) na základě bodů dopadu ? Ale to jen můj laický názor

  • Jara
    21:45 08.07.2018

    Ty automatické opravy mě zničí...... korigovány

    Ty automatické opravy mě zničí...... korigovány

  • Jara
    21:40 08.07.2018

    Jinak samozřejmě všechny složité algoritmy jsou korunovaný konstantami aspoň co já vím
    .......
    Ale však to už se přeci nebavíme vůbec o CEP? ;)

    Jinak samozřejmě všechny složité algoritmy jsou korunovaný konstantami aspoň co já vím
    .......
    Ale však to už se přeci nebavíme vůbec o CEP? ;)

  • Jara
    21:36 08.07.2018

    měřených ....oprava

    měřených ....oprava

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 7