Ruská modulární letecká munice vzduch-země Grom

Nová ruská modularní zbraň vzduch-země Grom. /  TRZ

Ruská korporace Taktické raketové zbraně (TRZ) pracuje na zajímavé letecké munici vzduch-země Grom. Nová zbraň vychází ze střely Ch-38 a má rozšířit ruské schopnosti provádět přesné letecké údery z větší vzdálenosti, mimo dosah prostředků protivzdušné obrany (PVO) nepřítele.

Letecká munice Grom byla poprvé představena v roce 2015 a letecké testy započaly na stíhacích bombardérech Su-34 na konci minulého roku. Letecké testování skončí v srpnu a podle tiskové zprávy TRZ munice Grom na konci roku vstoupí do sériové výroby. Zatím ale není ze zpráv jasné, o kolik kusů této munice má ruské letectvo zájem.

 

Samotné letové testy probíhají v nejrůznějších klimatických, povětrnostních a světelných podmínkách, a také v prostředí aktivního elektromagnetického rušení.

 

Grom vznikl na základě střely Ch-38M, která byla poprvé představena v roce 2007 a certifikovaná pro výrobu v roce 2015. Ch-38M nahrazuje v ruském letectvu střely vzduch-země Ch-25 a Ch-29. Jedná se o taktickou nadzvukovou střelu vzduch-země s doletem 40 km a bojovou hlavici o hmotnosti 250 kg. Rodina Ch-38 využívá laserové, radiolokační a satelitní navádění.

 

Hlavní konstrukční změnou u Gromu je modularita celé konstrukce a přidání dolnoplošných výklopných křídel. Jak bude ale popsáno dále, na rozdíl od Ch-38 střela/puma Grom zatím využívá jen satelitní navádění (podobně jako americká JDAM nebo GBU-38).

 

Grom se skládá z několika na sobě nezávislých modulů ‒ sekce bojové hlavice, naváděcí a řídící sekce, část s raketovým pohonem (na tuhé pohonné hmoty) a koncový modul s řídícími plochami. Kromě toho se pod střelu (modul s bojovou hlavicí) umísťuje pouzdro s výklopnými křídly.

 

Díky modularitě lze například nahradit raketový motor za další bojovou hlavici a vytvořit tak ze střel Grom klouzavé pumy. Nabízí se také velmi snadná modernizace (či rozšiřování schopností) munice Grom (nově vyráběné i již zavedené) díky výměně jednotlivých modulů za pokročilejší verze.

 

Zatím jsou k dispozici tříštivo-trhavé bojové hlavice, termobarické a zápalné. Možný je samozřejmě vývoj i dalších bojových hlavic, například se submunicí nebo s penetrátorem pro ničení podzemních nebo jinak zodolněných cílů ‒ ostatně takové bojové hlavice využívá i rodina střel Ch-38.

 

Popis a rozměry jednotlivých modulů. / TRZ

  

Základní moduly a komponety zbraně. / TRZ

 

K dispozici jsou nyní tři základní varianty zbraně. První verze 9-A-7759 je vybavena sekcí s bojovou hlavicí a raketovým pohonným systémem. Má hmotnost 519 kg a bojovou nálož tvoří hlavice o hmotnosti 315 kg. Dolet zbraně je 120 km a doba letu 400 sekund. Účinek v cíli zprávy uvádějí 1,8× větší než v případě ruské třístivo-trhavé pumy OFAB-250-270 (266 kg).

 

Druhá verze 9-A1-7759 je v klouzavou pumou, kdy sekci s pohonným systém nahradila druhá bojová hlavice. Hmotnost pumy je 598 kg, první bojová hlavice váží 315 kg a druhá 164 kg. Dolet je 65 km a doba letu 260 sekund. Účinek v cíli je 1,5× větší než v případě tříštivo-trhavé pumy OFAB-500U (515 kg).

 

Třetí variantou je 9A2-7759 s termobarickou bojovou hlavicí. Celková hmotnost je 488 kg, hmotnost první hlavice 250 kg, druhé 129 kg. Účinek v cíli je 2× větší než u termobarické pumy KAB-500OD (500 kg). Dolet je 65 km (260 sekund) a bomba exploduje ve výšce šest až 12 m. Tato verze je vybavena laserovým výškoměrem Grom-D.

 

Ve všech třech případech je Grom odhazován při rychlostech nosného letadla 500 km/h až 1200 km/h. Maximální výška odhozu je větší než 10 000 m.

 

Tři základní verze Gromu. / TRZ

 

Střela k navádění používá satelitní (GPS, GLONASS) a inerciální navigaci. Zbraň je proto určená k ničení statických cílů, jakou jsou nejrůznější budovy, klíčové body infrastruktury, letiště, sklady, seřadiště bojové techniky, průmyslové objekty, postavení raketových a dělostřeleckých jednotek, atd.

 

Hlavní výhodou této zbraně je schopnost ničit cíle z odstupu, mimo dosah nepřátelské PVO. Dosah Gromu na první pohled sice leží na teoretickém dostřelu amerického systému PVO Patriot, ale nosný letoun po odhozu umí okamžitě provést úhybný manévr a dostat se mimo dosah střel nepřátelské PVO.

 

Podle agentury RIA Novosti střední kruhová odchylka (CEP) střely/pumy Grom v cíli je 11 m a navigační systémy jsou odolné proti rušení nebo cílenému hackingu (zanášení falešných souřadnic).

 

Zbraň mohou používat prakticky všechny ruské víceúčelové stíhací letouny nebo stíhací bombardéry, jako jsou MiG-29, MiG-35, Su-24, Su-30SM, Su-34, Su-35S a dokonce také námořní Su-33. Se zbraní se počítá i pro vyvíjené letouny páté generace Suchoj Su-57.

 

Grom může po odhozu provést obrat o 180° a zaútočit na cíl v zadní polosféře letounu. / TRZ

 

Rusové se vývojem munice Grom snaží dohnat západní náskok v přesné munici vzduch-země. RIA Novosti jako konkurenta zbraně Grom považuje americkou pumu GBU-39 Small Diameter Bomb (SDB), která vstoupila do služby v roce 2006. Navádění a dosah je stejný, nicméně ruská zbraň má třikrát větší bojovou hlavici.

 

V budoucnu lze očekávat na základě platformy Grom i vývoj přesně naváděné munice proti pohyblivým cílům, která může soupeřit s nejnovější americkou pumou GBU-53/B Small Diameter Bomb II (SDB II). Americká SDB II díky třem senzorům (infračervená kamera, radiolokátor a laserové navádění) a prvkům umělé inteligence dokáže například ničit konkrétní (nejhodnotnější) vozidla v pohybující se koloně.

 

O skutečné bojové hodnotě nové ruské zbraně však rozhodne výrobní cena a schopnost ruského průmyslu zbraň vyrábět v dostatečném množství (ve válečném stavu). Bojová hodnota střely Grom samozřejmě přímo závisí na tom, zda Rusko bude mít ve skladech 1000 nebo 10 000 těchto zbraní.

 

Například americká GBU-39 stojí 40 000 dolarů a americké letectvo má 17 000 těchto zbraní, GBU-53/B přijde americké daňové poplatníky na 100 000 dolarů a je plánováno vyrobit rovněž 17 000 kusů této munice. 

 

Zdroj: RIA Novosti

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Vojenská přehlídka na Rudém náměstí

9. května na Rudém náměstí proběhla tradiční každoroční vojenská přehlídka na oslavu Dne vítězství – ...

Ruské korvety Škval ochrání systém protivzdušné obrany Pancir-M

Začátkem května došlo ke spuštění korvety Škval, třetího plavidla Projektu 22800, na vodu. Ruské ...

Ohrožují ruské rakety hospodářskou bezpečnost Pobaltí?

Minulý měsíc ruské úřady dvakrát informovaly Lotyšsko o úmyslu provést raketové zkoušky v Baltském ...

Ruslan Puchov: Rozvoj ruských vojenských schopností do roku 2027

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • KOLT
    22:57 10.07.2018

    Slavoslav, semtam, tak nakonec jsme se dobrali víceméně shody :-) U piva by nám to jen trvalo kratší dobu ;-)

  • Slavoslav
    21:30 10.07.2018

    KOLT

    "To první je prostě primitivní výpočet statistického údaje nad množinou dat (stejně by se počítala průměrná odchylka), to druhé je schopnost na základě znalosti parametrů vypočítat, jak se mi bude (pravděpodobně!) měnit CEP se změnou vstupních parametrů. Nicméně to je už to modelování. "

    prave ze nie. Mnoho ludi si mysli, ze statistika je len o vyhodnocovani uz existujucich dat - kontorlny pristroj, ale nie je to pravda. Daju sa nou robit exaktne vypocty a neodhadujes, ale presne pocitas vysledok. Samozrejme musia byt splnene urcite predpoklady.

    Ak mas nieco dane presnou prenosovou funkciou = vzorcom (ako napr vypocet balistickej krivky) a vies pre kazdu z hodnot pouzitych v tom vzorci jej toleranciu, rozlozenie a smerodatnu odchylku tak presne vypocitas smerodatnu odchylku aj pre konecny vysledok.

  • semtam
    20:15 10.07.2018

    KOLT

    Byla to reakce na tento koment:

    "Jinak samozřejmě všechny složité algoritmy jsou korunovaný konstantami aspoň co já vím
    .......
    Ale však to už se přeci nebavíme vůbec o CEP? ;)"

    To, že lze CEP dovodit dle výpočtů už myslím není třeba řešit. Z Járova komentu chápu (možná špatně), že on myslí, že CEP je jen a pouze spočítaná hodnota na základě reálných testů na střelnici. Což samozřejmě je, ale pokud se bavíme o moderních zbraních, kde hodnoty přesnosti kolísají, je třeba CEP upravit (pokud je třeba), aby byla jasnější přesnost použité zbraně. A to se děje na základě výpočtu, pokud jsou známy veličiny, co přesnost ovlivňují.

    Co je CEP, tak na tom se já netočím, to myslím je dané. Výpočet CEP jsem samozřejmě myslel, to, co popisujete jako modelování. Vím, že je to slovíčkaření, ale ten primitivní výpočet CEP ze střelnice je samozřejmostí, protože bez něho by CEP nevznikl. V extrémním případě by šlo tipnout, třeba já povím 5, vy povíte 7, ok napíšeme 6 ať se nehádáme, bez nutnosti výpočtu. Čím by jsme ale smysl definice CEP porušili.

    Netočím se na tom, že CEP je kruh, protože to kruh je. Sám jsem na začátku diskuze napsal, že i kdyby zásahy byli elipsovitého tvaru, tak to lze spočítat CEPem. Víc jsem to již neřešil, protože jak jsem psal, pro naše potřeby to není podstatné. Sláva se mě jen zeptal (a proč ne), kde beru tu jistotu, že SVP uvádí hodnotu v CEP, na to jsem já odpověděl, že tu jistotu nemám, ale můj tip je ten, že se přikláním spíše k elipse, jak jsem již psal, ale jednoduše nevím.

    Celé o čem se tu k závěru bavíme jsou už jen okrajové části, ale pokud vás zajímá, proč mě napadá elipsa i když od začátku píšu, že si na ni netrvám a dále jsem pracoval pouze s CEPem, tak je to z důvodů udávané hodnoty a její smysl v praxi je, když jsou odhozeny najednou třeba 4 bomby, tak mohou zasahovat vzhledem k rychlosti letadla v eliptickém tvaru. Pro bodové cíle je to jedno, ale pokud jsou cíle dva a jsou zodolněné a jsou v těsné blízkosti, tak pokud víme, že tvar dopadajících střel je eliptický, tak pod správným úhlem je šance zničení cílů vyšší v elipse, než v kruhu. Je to vlastně na způsob rozptylu dělostřelecké elipsy.

    Nic víc za tím nehledejte, je to jenom jeden z typů.

  • KOLT
    13:39 10.07.2018

    semtam, díky, já jsem nicméně (a stále) nepochopil vůbec smysl té věty :-) Ale to neva.

    Furt se točíme na tom, co je CEP. A furt mám pocit, že se tu plete výpočet CEP a modelování CEP. To první je prostě primitivní výpočet statistického údaje nad množinou dat (stejně by se počítala průměrná odchylka), to druhé je schopnost na základě znalosti parametrů vypočítat, jak se mi bude (pravděpodobně!) měnit CEP se změnou vstupních parametrů. Nicméně to je už to modelování.

    A dál se točíme na tom, že CEP je prostě kruh, z definice. Zbraňový systém může mít jakýkoliv obrazec zásahů, stále mohu spočítat jejich CEP (protože, striktně vzato, nepočítám CEP toho systému, ale těch zásahů). Pouze u kruhového bude mít nejlepší vypovídající hodnotu (ale zrovna u elipsy nebude zásadně špatný, pokud tedy ta elipsa nebude tvaru smrkové šišky ;-) ).

  • danny
    15:57 09.07.2018

    Zajímavá diskuse. Akorát jsem vůbec nepochopil, proč se snažíte srovnávat přesnost zásahu SVP-24 a Gromu. Ještě by se to dal porovnat CEP ručního granátu s Tomahawkem, ne?

  • Czertik
    11:36 09.07.2018

    semtam, nechapu proc se mermomoci drzis toho, ze rusum to s svp pada do elipsy a proto je cep mene vypovidajici a nepresny.
    hmmm, pomalu aby se clovek zamyslel, a rekl si, do ceho to asi tak pada amikum ? do trojuhelniku ? a britum do ctverecku ? a francozum do motylka ?
    a aby se nehadali a dokazali si porovnavat pidniky, teda presnost zbrani, tak se dohodly ze to dajy tyhle svoje obrazky dohromady a vysel jim kruh, a tak se dohodly ze to budou uvadet v kruhu, cili cep ?

    nebo se proste dohodly, ze kruh je dostatecne jedoduchy geometicky tvar, lehce predstavitelny, presto ze 80% vsech zasahu bude v 40% kruhu ?

  • Slavoslav
    05:01 09.07.2018

    KOLT

    Samozrejme, pre jednotlivé vstupy musíš mať reálne dáta ak ho chceš presne spočítať.

    Jara

    Spočítať to ide i keď ide o kontrolný nástroj. Máš to v princípe to isté čo tolerancny reťazec. Ak poznáš rozloženie jednotlivých členov vieš presne spočítať pravdepodobnosť toho, že vyrobíte dobrý/zlý finálny výrobok a potom buď zavedies 100% kontrolu alebo nie.

    Ak takto vypočítaš pravdepodobnosť zásahu tak z výslednej krivky uz ľahko zistíš aj CEP.

  • Jara
    23:16 08.07.2018

    A to už je opravdu můj poslední příspěvek na toto téma;)

  • Jara
    23:16 08.07.2018

    Semtam
    Ne je to kruh! O přesném poloměru, ten spočítáte z bodů dopadu nebo nástřelů pak můžete počítat pravděpodobnost dopadů, zásahů vně nebo dovnitř kruhu o poloměru cep. Je to vyhodnocovací nástroj pro mě tedy kontrolní

  • semtam
    23:04 08.07.2018

    KOLT

    Byla to reakce na Járu, když psal, že složité rovnice již nemají s CEPem nic společného. Což je sice pravda, ale vypočítat se s nimi dá. Jinak CEP není kontrolní nástroj. Je to jen údaj +/- o přesnosti zbraně, navíc dost nepřesný, z toho důvodu tu byli poznámky, zda je to vůbec CEP či spíše elipsa. Pro přesné údaje je to již podstatné.

    Jinak je opravdu zajímavý, jak taková blbost či pouhé nepochopení dokáže vířit diskuzí. Celé to vzniklo jen kvůli tomu, že Sláva omylem z prvu sjednotil udávanou přesnost Gromu a SVP a toho se chytnul Starlight a bylo vymalováno.

  • Jara
    22:51 08.07.2018

    Kolt Jo Sláva mě s tou matikou na chvíli zbláznil, že jsem zapomněl o co jde:)))


    Nevím proč se tady dva dny řeší výpočet CEPu, selský rozum=proč proboha složitě simulovat, kontrolní nástroj? Pak už to přeci funkci kontrolního nástroje neplní

  • KOLT
    22:45 08.07.2018

    Jara, jo, to je ono, furt se mi to asi nějak nedaří srozumitelně napsat či co :-)

  • KOLT
    22:44 08.07.2018

    semtam, ohledně reálné přesnosti kolem 20-30 m se v pohodě shodneme, za rozumných podmínek (orkán to nebude) toho skutečně lze dosahnout. Jen holt to není nic zázračného, co dokáže pouze ruská technika, jak se nás mnozí snaží přesvědčit (neříkám, že vy!). Je to normální výsledek. SVP-24 prostě není JDAM na letadle místo na pumě, jak psal vámi odkazovaný článek.

    "Rovnicemi s CEPem opravdu nemají nic společného, ale rovnicemi se dá vypočítat CEP."
    Asi mi to teď večer už moc nemyslí, mohl byste to prosím vysvětlit? Nebo je tam jen překlep a s ohledem na moji již omezenou mozkovou kapacitu ho nejsem schopný rozlíčovat? Díky :-)

    '

  • Jara
    22:44 08.07.2018

    Semtam

    “Spočítat” lze leccos, řešit má smysl výpočty odhozu, dopadu nebo počítat a stavět složité algoritmy pro různé balistické křivky, ale cep je vyhodnocovací nástroj jde de-facto o statistiku ..... to třeba znamená že podle toho vyhodnocujete “přesnost” slouží to k vyhodnocování

  • KOLT
    22:40 08.07.2018

    Slavoslav, vtip je v tom, že CEP můžete modelovat, tedy odhadovat. A to velmi přesně, o tom žádná. Ale *spočítat* ho můžete jenom z reálných dat. Jako průměrnou výšku člověka. To je přece princip statistických veličin, sakra, tohle vám přece já s pár semestry statistiky, který chvíli dělal v Rku a o Sigmu se sotva otřel, nemusím říkat, ne? Bavíme se, doufám, o této CEP:
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    A bavíme se doufám o situaci, kdy je udávána CEP v rámci TTD konkrétního zbraňového systému. Protože při jeho vzniku je CEP samozřejmě velmi intenzivně modelován, včetně ovlivnění vnějšími podmínkami. Následně dojde k praktickým zkouškám a podle jejich výsledků se upravuje model (nebo neupravuje, když jste ho dokázal udělat dostatečně přesný :-) ). No, a když máte dobrý model, můžete samozřejmě velmi přesně spočítat, jak se změní chování systému při změně vnějších podmínek. O to se já vůbec nepřu. Mně jde o to, co znamená CEP. Tedy o výpočet z reálných dat. Jako ten aritmetický průměr.

    A že je úplně jedno, jestli má systém distribuci zásahů kruhovou, eliptickou, "motýlovitou" nebo třeba lineární. CEP prostě pokaždé spočítat můžu. Jen holt když nebude mít kruhovou (a s CBN distribucí), tak holt výpovědní hodnota CEP bude horší. U té lineární (myšleno téměř 1D) distribuce, bude třeba úplně o ho*nu. Fajn, ten údaj u SVP nemusí být "v CEP", ale pak je otázka, v čem tedy je. A o tom byla debata hned na začátku – že nemá smysl porovnávat dva údaje, když u jednoho (JDAM) jsou přesně známé parametry jeho výpočtu, zatímco druhé je hausnumero, které a) není jasné, odkud pochází (v TTD prý není, ale to já neposoudím); b) není jasné, jak bylo získáno; c) platí (pokud vůbec) leda za laboratorních podmínek, což je v praxi dost k ničemu.

  • semtam
    22:32 08.07.2018

    Jara

    Rovnicemi s CEPem opravdu nemají nic společného, ale rovnicemi se dá vypočítat CEP.

    V diskuzi toto byla sice okrajová záležitost, ale příklady, kdy se vypočítává CEP, nebo proč se vypočítává padli již mnohokrát.

  • Jara
    21:59 08.07.2018

    Asi tady motáme teorie na výpočty bodu dopadu slávo:) ale cep se přeci stanovuje,nepočítá, nesimuluje ( proč taky?) na základě bodů dopadu ? Ale to jen můj laický názor

  • Jara
    21:45 08.07.2018

    Ty automatické opravy mě zničí...... korigovány

  • Jara
    21:40 08.07.2018

    Jinak samozřejmě všechny složité algoritmy jsou korunovaný konstantami aspoň co já vím
    .......
    Ale však to už se přeci nebavíme vůbec o CEP? ;)

  • Jara
    21:36 08.07.2018

    měřených ....oprava

  • Jara
    21:34 08.07.2018

    Slavoslav
    Ano, ale to už nejsme v rovině pravděpodobnosti,ale složitých diferenciálních rovnic,navíc taková simulace už vlastně s podstatou CEP nemá co dělat ;) Což je pravděpodobná odchylka spočtená na základě měděných dat.

  • Slavoslav
    21:26 08.07.2018

    Jara

    pripadne sa da pouzit aj opacny pristup a teda ako pises ty a to, ze zacnes robit experimetny kde budes menit jednotlive parametre za riadenych podmienok a program, napr minitab ti vypluje prenosovu funkciu na zaklde tychto tvrdych dat

    a zas mozes pocitat CEP pre rozne podmienku kvality vstupnych parametrov a ladit system

    Pointa mojho prispevku pre KOLTa ako taka bola len v tom, ze CEP ak su zname vstupne parametre (a ano mozu byt zistene aj experimentalne) pocitat z matematickeho hladiska ide

  • Slavoslav
    21:19 08.07.2018

    Jara

    tak balistika je celkom dobre preskumana veda aby tam nejaky vzorec isiel postavit.

    Ostatne ten algoritmus o ktorom hovorim je ten isty co v ramci SVP ci podobneho systemu pocita ten bod odhodenia a vstupuju do neho premenne ktore maju zas nejaku toleranciu a rozdelenie.

    Ale samozrejme, je dost mozne az pravdepodobne, ze na zaciatku sa netrafis a na zaklade testov budes robit korekcie vo vzorcoch na zaklade empirickych dat atd kym ho vyladis. Pripadne budes mat tie empiricke data prenesene z inych projektov.

    No ked uz raz vzorec postaveny mas tak vies povedat, ze ak sa mi zmenia hodnoty normaloveho rozdelenia napr pre polohu ziskanu GPS tak to vyslednu CEP ovplyvni takto a takto

  • Jara
    21:09 08.07.2018

    Slavoslav
    Jste už někde “jinde” ano můžete něco prohnat simulací a když máte dobrý algorytmus a správně vstupní podmínky tak to kolikrát i celkem vyjde, ale jak postavíte ten počáteční algoritmus?
    Už jsem tady psal že nejsem na tohle specialista, ale ten algoritmus bude asi postaven na základě tvrdých dat, to znamená že ta matematická funkce bude nadefinovaná tak aby našla v těch tvrdých datech nějakou logiku a dokázala je odhadnout při změně nějakého vstupního parametru....
    Co z toho plyne ? Potřebujete ty vstupní data jinak můžeme spočítat len prd

  • Slavoslav
    20:56 08.07.2018

    semtam

    myslim vizualizaciu normaloveho rozdelenie

    kde z dvoch normalovych

    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    dostanes takyto pupik

    https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • semtam
    20:43 08.07.2018

    Slavoslav

    Spíš 2D než 3D .

  • Slavoslav
    20:34 08.07.2018

    KOLT

    CEP je v podstate normalove rozdelenie pravdepodobnosti len prenesene do 3D a ako take samozrejme spocitat ide ak je znama prenosova funkcia - algoritmus a su zname parametre normaloveho rozdelenia vstupnych hodnot. Zmenou tychto parametrov ide celkom slusne ladit cely system.

    Nemienim ti to dokazovat, nemienim sa s tebou hadat. Staci mi, ze tym v poslednom case travim v praci cas na rocnom treningu v ramci Six Sigma metodiky.

    Perlicka na zaver. Skoli nas to byvaly technicky manazer Northrop Grumman pre Europu na dochodku :)

  • darkarrow
    20:25 08.07.2018

    Ak aj budeme mat dokonale systemy pre automaticky odhod municie systemom SVP, t.j. dokonala inercia, presna znalost terenu v cieli, dokonaly GLONASS s nulovou odchylkou, stale bude presnost zasahu pri odhode bomby z 5000 - 7000 m zavisla od stochastickej veliciny vetra v drahe letu bomby (moze byt aj 10 km). Vietor moze byt v kazdej hladine a priestore uplne iny, mat iny smer a inu silu, strihy, atd.. Aby toto system vedel nejako rozumne kompenzovat potreboval by dokonaly meteo prehlad alebo vypustit niekolko sond v priestore ciela. 3-5 metrov presnosti a takyto teoreticky CEP dosiahneme len ked nejako ten vietor uhadneme alebo pri vypocte zanedbame. Preto aj to co pise KOLT je pravda, ked sa spocita tento CEP z realnych dat a realnych odhodov, neexistuje aby im to vyslo na 3-5 metrov.

  • semtam
    20:13 08.07.2018

    KOLT

    Super, takže již nyní víte, že CEP lze vypočítat předem.
    CEP lze dokonce vypočítat i po tom co byl zjištěn fyzicky. Pokud se změní jedna veličina. Třeba jako přesnost GPS, tak lze matematicky určit, jaká bude přesnost v místech, kde GPS má větší či menší odchylky než v místě, kde byl CEP naměřen či vypočítán.

    Za další, jeden diskutující zde uváděl, že F-16 dokáže hloupou bombu shodit s přesností 5m a jako zdroj uváděl f-16.net. A obdobných výsledků při testech dokázali docílit i s technikou z 2.WW, tak jako nereálný mi to nepřijde.

    Samozřejmě v praxi, pokud budeme věřit ruské stránce je přesnost SVP 20-25m.

    A pokud nechápete, proč rozdělujeme elipsu a CEP, tak to proto, že se jedná o dvě různé věci. Kruh a elipsu. Z logiky věci...

  • KOLT
    20:01 08.07.2018

    CEP nemá s elipsou nic společného (max to, že při dopadech vytvářejících eliptický obrazec má nižší vypovídací hodnotu)... ale to by někdo konečně musel pochopit, co CEP je.

    Pokud se změní podmínky, za kterých jsou data získána, pochopitelně se změní CEP. U neřízených střela a bomb samozřejmě mnohem více, než u řízených (kde k žádné změně nemusí ani dojít).

  • KOLT
    19:57 08.07.2018

    Slavoslav, CEP nejde spočítat teoreticky, neb je to z principu věci veličina počítaná nad souborem dat získaných "prakticky". Asi jako průměr nebo variance. V teoretické rovině lze vytvořit model, který bude předpovídat, jaký zhruba CEP v reálu bude. V počátku práce na zbraňovém systému (nebo ještě před tím) takové modely samozřejmě počítané jsou, v průběhu prací jsou nadále zpřesňovány, počítá se, jak zlepšit parametry zbraně, aby v modelu vycházely lepší výsledky atd. Nakonec se přejde k praktickým zkouškám – a teprve pak se dá spočítat CEP. Prostě proto, že bez reálných dat spočítat nelze. CEP jakožto výpočet je prostě furt stejný. Jestli má někdo dojem, že aritmetický průměr lze spočítat teoreticky nebo že jsou různé způsoby výpočtu aritmetického průměru.... no, jeho věc.

    Co je samozřejmě zásadní, za jakých podmínek byla získána data, ze kterých byl CEP vypočítán. V případě řízených střel či přesných bomb to bývá uváděno v jejich TTD, stejně tak u systémů podobných SVP-24 bývá uváděno, s jakou municí, z jakého letadla a za jakých podmínek dosahuje jaké přesnosti. U SVP-24 je v mediálním prostoru uváděn údaj 3-5 m. A celé se to točí o tom, že logika věci tvrdí, že je to hovadina, protože a) podobné jiné systémy dosahují přesnosti řádově nižší (kolem 20 za dobrých podmínek); b) by to znamenalo, že nenaváděný systém dosahuje lepších výsledků než naváděný. Čili udávaná přesnost je buď hausnumero, nebo je dosahována za podmínek naprosto nereálných. Jinými slovy, je o ničem :-) Výpovědní hodnota 0 %, jak píše Jirosi.

  • semtam
    19:47 08.07.2018

    Slavoslav

    Já vím a díky, jen se divím KOLTovi, Jarovi a Starlightovi, že se takto snížili. Jim nešlo o problematiku, ale očividně o něco jiného. Jara to vlastně i ve svém smazaném příspěvku napsal.

    Ohledně CEP u SVP, já tu jistotu nemám, psal jsem o tom také na začátku diskuze. Můj tip je ten, že by se spíše mohlo jednat o elipsu, ale nevím, je to opravdu jen můj tip.

  • Jirosi
    19:45 08.07.2018

    Semtam: Pokud někdo vypustí nesmysl, někdo na něj návazně napíše RP článek, a někdo jiný je ochotný se na za něj bít do krve na forum, diskuzi. Tak to se jedná o těžkou propagandu.

  • Jirosi
    19:44 08.07.2018

    Semtam: Ale za ideálních podmínek to má být 0. Už jen to, že při znalosti všech vstupu jim 1+1+1+1+1 nedá 5, ale 4,5-5,5 je na pováženou.

  • semtam
    19:41 08.07.2018

    Jirosi

    Ale vždyť celou dobu se píše, že je to za ideálních podmínek :D

    Projeť si diskuzi, hlavně začátek, tam je to rozepsáno. Pokud by to měla být propaganda, tak by muselo být dáno rovnítko. Bohužel rovnítko tomu dali ti, co nepochopili co tento údaj znamená.

    Propagandou to mysleli ti, co údaji nevěřili, problém ovšem nebyl v údaji takovém, jako v nepochopení uváděných údajů.

    Propagandou můžeme nazvat to, že některé články srovnávají JDAM s SVP a na druhou stranu to, že zase někteří se snaží "dokázat", že uvedený údaj je propaganda. Dle mého názoru se o prvoplánovanou propagandu z obou stran nejedená, ale jedná se jen o neznalost či nepochopení problematiky.

  • Slavoslav
    19:33 08.07.2018

    semtam

    Videl, preto som reagoval keďže si mal pravdu, že ak sa zmení charakteristika vstupov zmení sa aj CEP.

    Mimochodom, kde berieš istotu, že ten údaj u SVP je CEP? Môže to byť čokoľvek od najlepšieho dosiahnutého výsledku na strelnici, cez CEP atď. Nejaký hodnoverný zdroj som k tomu nenašiel.

  • Jirosi
    19:03 08.07.2018

    semtam:"Jádro sporu je v tom, že uváděná střední kruhová odchylka (CEP) je uváděná 11m u Gromu a že SVP jí má 3-5m a je uváděná za ideálních podmínek.

    Podotýkám, že záleží jak CEP počítali či jak ho zjišťovali. "

    Už tě konečně chápu. Takže pokud by byli všechny údaje "idealní" tedy 100% ok, byla by přesnost 3-5m.

    Význam pro výcvik 0%
    Význam pro bojové operace 0%
    Význam pro porovnání z ostatníma 0%
    Význam pro propagandu 100%

  • semtam
    17:56 08.07.2018

    Slavoslav

    Nevím, jestli jsi viděl můj smazaný komentář (nikoho nenapadal a neponižoval), kde jsem znovu popisoval CEP jak je uváděn. A chtěl jsem vědět, co se teda nelíbí.

    Jádro sporu je v tom, že uváděná střední kruhová odchylka (CEP) je uváděná 11m u Gromu a že SVP jí má 3-5m a je uváděná za ideálních podmínek.

    Podotýkám, že záleží jak CEP počítali či jak ho zjišťovali.

    Dával jsem příklad s GPS, kde na střelnici s dobrým pokrytím a minimální odchylkou GPS dosáhnete určitých výsledků CEP. A v místě nasazení víte, že odchylka GPS může být třeba 5-15m, tak lze spočítat, jaký bude CEP v místě nasazení.

    A problém je ten, že někteří tvrdí že CEP je CEP a že je beze změn nebo přesně nevim, jak si to představují.

  • Slavoslav
    16:52 08.07.2018

    neviem co bolo jadrom sporu a i ked mam niekedy dojem, ze jeho vedomosti o CEP ako takom nie su 100% ma v niecom pravdu

    CEP sa moze menit a CEP sa da spocitat aj teoreticky

    v podstate totiz nejde o nic ineho ako o pravdepodobnost nejakeho javu ktory ma normalove rozlozenie ktora je zavsla od vstupnych parametrov

    ak maju aj tieto vstupne parametre normalove rozlozenie co zvacsa maju a pozname ich hodoty a rozptyl je uz velmi lachke zratat ake rozlozenie a ake sigma bude mat vysledny jav

    tak isto aj jeho zmenu ak dojde k zmene rozptylu a hustoty pravdepodobnosti pre jednotlive vstupne parametre

    Ako spravne napisal ine CEP bude mat napr GLONASSOM navadzana municia na uzemi Ruska kde Glonass dosahuje najvyssiu presnost vs ta ista municia povedzme v Australii (teraz si nie som isty ci uz ten Glonass dobudovali a dosahuju celosvetovo rovnaku presnost)

  • Slavoslav
    05:58 08.07.2018

    semtam

    Nie, ono ja neviem s čím SVP presne počíta. To bolo skôr také zamyslenie z logiky veci s čím všetkým by taký systém počítať mohol a nejak ma ďalšie vstupné parametre nenapadajú.

    Áno, sú tu veci ako spomínal Shania, ako rotácia zeme atď. ale to som všetko zhrnul pod kvalitu toho algoritmu. Ostatne väčšinu z toho ti dnes zaráta aj lepší balistický program čo si stiahnem do mobilu.

    Jediné čo by SVP mohlo robiť výrazne lepšie ako západné systémy je výrazne lepšia kvalita vstupných dát a hádať sa tu o tom kto lepšie odmeria polohu či rýchlosť vetra nemá pre mňa zmysel.

    Môj názor je, že ak idú v praxi s presnosťou bežne do 30m tak je to vynikajúci výsledok na dnešný stav techniky.

  • Czertik
    03:49 08.07.2018

    rasto123, ja myslim ze tady vsichni rusum prejen hodne uspechu pri integraci svp-24 pri modernizaci do letadel ( i kdyz, otazka je, jaka to bude modernizace kdyz je to uz 20 let state a lepsi by bylo tam namontovat jeho modernejsi obdobu).
    a myslim ze nejevetsi problem (pro rusy) z toho co tu shania a ostatni postuje je to, ze zacimco tyhle schopnosti meli amicka letadla uz od 80 tych let v zakladu, rusove jim to montuji dneska jako extra system.

  • Czertik
    03:37 08.07.2018

    semtam, kdyz porad chces zapadascky ekvivalent svp-24 a toho jak pracuje s daty - sem si jisty ze ti nekdo najde presny zapadacky ekvivalent, ale musis nam napret napsat jak a s jakymy daty svp-24 pracuje at vime od ceho se mame odrazit, bez toho se skutecne dal nepohnem.

  • rasto123
    00:52 08.07.2018

    Páni, to čo Rusko zavádza nie je novinka, ale oni to reálne zavádzajú.


    "po tom co prebehol vypocet sa vstupne data nahrali do lietadla a to muselo nalietat na ciel aby dosiahlo zasah v dopredu urcenom letovom profile s dopredu urceneho azimutu

    Cela ta "zasadna" inovacia v SVP je, ze senozry su priamo na lietadle a pocita presne tako ako ALCA technologiou ktoru tato dostala od americanov v 90tych rokoch. Ako spickova technologia to bola v tom case svedci to, ze to dostal byvaly postsoc stat mimo NATO "

    No a Rusko to ide používať. Svoju vlastnú technológiu posunuli ďalej. Pozrite si Mig-27, SU-24MK...TU-22M3.....

  • darkarrow
    23:06 07.07.2018

    presnost systemov ci uz CCRP alebo aj SVP-24 bude v sucasnosti (v zapadnom CCRP aj v minulosti) hlavne zavisla na odhade profilu vetra v letovej drahe bomby ak bombardujeme z velkej vysky. Je to nieco co sa neda zmerat a ma zasadny vplyv na vysledny zasah. U A-10C sa tento profil da zadat/menit pocas letu kde sa definuje rychlost a smer vetra v jednotlivych vyskach, a aj tak je to odhad.

  • KOLT
    23:04 07.07.2018

    Jara, neblbněte, to by někdo musel chápat rozdíl mezi výpočtem teoretického modelu a výpočtem na základě vzorku dat získaných pokusem :-)

  • raziel87
    22:38 07.07.2018

    2 MacGyver

    moje intuice mi to taky říká, ale v DCS........

  • Shania
    22:18 07.07.2018

    tady je napr popis faktoru pro ccip/rp

    http://www.f-16.net/forum/view...

    jak se ziskavaji data pro rychlost vetru atd.(jde to pres ins)
    rozdil v tom co f-16 pocita navic proti A7

    On a less serious note, we were all surprised how many variables were incorporated in the F-16 fire control computer compared to the A-7D/E.
    no flat earth assumption. Great circle all the time
    rotation of earth under the bomb during its time-of-flight
    coriolis (read bullet above)
    crude assumption of changing winds between release altitude and tgt alt
    GRAVITY delta if tgt was up on a high mountain
    All this prolly got us a meter or two better accuracy than the A-7D.

    The thing that made the F-16 so good was a better inertial for the short term. In other words, navigation error versus short term drift. The radar ranging was also a big player.


    ---

    jinak problem tady je presnost ze strednich vysek, SVP a ekvivalentni systemy budou v pohode v nizkych vyskach, ale tam se uz moc nelita.

  • semtam
    22:11 07.07.2018

    Jirosi

    SVK-24 není kontejner a je přímo v letadle.

    Slavoslav

    Díky, bližší informace si asi již nenašel, pro porovnání? A o nějakou moderní technologii opravdu nejde, tak prodej asi nebude nijak omezen, stále se jedná o hloupé bomby.

  • Slavoslav
    22:05 07.07.2018

    semtam

    btw, tie starsie metody vypocitaneho odhodu co spominas a ktore mali implementovane aj sovietske stroje boli nieco uplne ine

    po tom co prebehol vypocet sa vstupne data nahrali do lietadla a to muselo nalietat na ciel aby dosiahlo zasah v dopredu urcenom letovom profile s dopredu urceneho azimutu

    Cela ta "zasadna" inovacia v SVP je, ze senozry su priamo na lietadle a pocita presne tako ako ALCA technologiou ktoru tato dostala od americanov v 90tych rokoch. Ako spickova technologia to bola v tom case svedci to, ze to dostal byvaly postsoc stat mimo NATO

    jop, a aby som neabudol da sa bavit este o presnosti algoritmov

  • Jirosi
    22:02 07.07.2018

    Semtam On asi neexistuje podobný kontajner na západě. Protože to mají letadla v základu, jako jednotlivé prvky tvořící ve výsledku to samé. Rusové to do letadla nedokázali narvat, takže vytvořily kontajner na závěs a dali tomu název. Většina 40+let starých technologii je na západě brána jako základní vybavení.

  • Slavoslav
    21:49 07.07.2018

    semtam

    a ako teda to SVP funguje okrem toho ze pocita miesto odhodu?

    popisem ti moju predstavu toho co vstupuje do vypoctu:

    poloha, vektor a rychlost lietadla voci cielu - ALCA check
    rychlost a sila vetra v bode odhodu - ALCA check
    rychlost a sila vetra po drahe bomby - nemeratelne
    balisticke parametre bomby - ALCA check

    co takeho uzasneho SVP zarata naviac co ALCA nema?

    ak sa o niecom mozeme bavit tak o kvalite senzorov pre jednotlive vstupy a presnosti GPS vs GLONASS, pripadne senzorov na lietadle pre meranie znosu lietadla a nasledne vyhodnotenie sily a smeru vetra

  • semtam
    21:34 07.07.2018

    Slavoslav

    Metody vypočítaného odhozu jsou staré od doby co někoho napadlo z letadla něco shodit. Od té doby co se do letadel dávají počítače, tak odhoz munice je počítán za pomoci nich.

    Proto se ptám, jak se tedy jmenuje ten ekvivalent, který pracuje s daty minimálně jako SVP-24?

    Vypočítat bod odhozu dokázal i SU-24 původní verze a řady dalších letadel napříč světem.

    Aby se tu místní hysterie uklidnila, tak jen připomenu, že nikdo tu netvrdil, že SVP-24 je nějaká super zbraň či neorodoval za jeho nadpozemskou přesností.

    Starlighte chápu tě, vím, že je to pro tebe těžké a nezbývá ti nic jiného než urážet.

    Hold plagiátorství nestačí, někdy je potřeba mít nějaké znalosti a použít logiku. Tohle neber osobně, je to jen konstatování všeobecného faktu.

  • Slavoslav
    21:24 07.07.2018

    btw

    odporucam si precitat najma tu cast o GPS ked to tu bolo nacate. To ze vam civilne GPS na mobile nieco ukaze neznamena, ze ste na centimetre presny.

    Pre GLONASS sa udava presnost (vojensky, presnejsi signal) bez pozemnych rektifikacnych stanic cca 3 m za idealnych podmienok. Takze len chyba GPS moze dosahovat 3 m a znovu opakujem za idealnych podmienok.

  • Slavoslav
    21:09 07.07.2018

    semtam

    "Prostě chci slyšet analog co zpracovává data minimálně rovná SVP-24. "

    ono to tu uz bolo spomenute a prehliadnute v diskusii myslim Starlightom

    L-159 ALCA

    Tu mas link o celej problematike a strucne popisane co vsetko ma vply na vyslednu presnost

    http://www.armadninoviny.cz/ce...

  • Jara
    21:00 07.07.2018

    Moc dobře se nad touhle debatou bavím, je opravdu úsměvné jak si někteří zdejší diskutéři hrají na zdatné “techniky” a přitom jim chybí elementární technické vzdělání a diky jeho absenci si tedy ani neuvědomují že “spočítat” něco podle nějákého algoritmu nebo pracovat a vyhodnocovat vstupní data je rozdíl.... to že statistika je takový zvláštní mat. Obor by ale zdejší specialisté měli přeci vědět? Nebo to zkuste vyguglovat;) ale jak říkám velká sranda:D

  • MacGyver
    20:56 07.07.2018

    Starlight podle tvého rozhledu soudím ze jsi, nebo jsi byl pilot. Pokud je moje intuice správná, pak nechápu proč se necháváš zatáhnout do osobní roviny. Partičku co má AN jako hlavní náplň dne a seberealizaci je fajn sledovat, ale ...

  • raziel87
    20:52 07.07.2018

    Jen sem reagoval na tvojí odpověď, která byla adresovaná mě - na bod 1 i 2.

    Oboje jsem vyvrátil, tak kdo tu hraje paralimpiádu mistře?

  • Starlight
    20:43 07.07.2018

    @raziel87

    Už tu hraješ se Semtamem paralympiádu.

    Nikdo tu nerozporuje, že Rusové měli SVP-24 rozpracovaný v 90. letech. A pokud někdo (například Alchymista) v nějaké neveřejné části nějakého webu popsal, jak to celé super funguje a jaké to má přesnosti, tak to sem prosím přepiš (stačí výtah).

  • raziel87
    19:58 07.07.2018

    Starlighte,

    přestaň mě urážet a hrát si na vševědoucího, jsi bohužel vedle jak ta jedle.

    O SVP-24 se veřejně píše od Berlínské Aeroshow v roce 2000, říká ti něco projekt
    Su-24 Gusar -----> Su-24 SVP-24.......drž se, bude to napínavé, jsme v 90. letech 20. století. Já nemůžu za to, že si internetovej historik. Archivy a staré diskuze se běžně mažou, takže je naivní spoléhat na to, že když si to tam nenašel dnes, tak ta stránka nebyla před 10 lety aktivní.

    Schválně jsem chvilku googloval, i na pitomejch českejch webech se o tom píše od roku 2012! takže 6 let Starlighte. V azbuce jsem našel v archivech článek z roku 1997 a pak po Berlinské aeroshow podzim 2000.

    Ještě, že jsem strávil den o vody.....

    P.S byl bych rád, kdybys o Alchymistovi nepsal pohrdavě, ten chlap má víc informací, než máš věřím ty. Ten článek z Palby je jinej, asi nemáš přístup do uzavřený sekce

  • Czertik
    19:53 07.07.2018

    gagnut
    rychlost zpracovani dat, jejcih nahravani atd vzdy jde s danou technologii co je k vispozici v dobe zavedeni daneho letadla (a je jedno jestli vojenskeho nebo civilniho), pripadne v dobe kdy se provadela modernizace a vymenoval se i pocitac a dalsi avionika.
    a holt, vyspelost prumyslu nejde okecat. staci se mrknout kdy polovodice do stihacek zavedli amici a kdy soveti. to same u skleneneho kokpitu atd.
    pokud tu nekdo pamatuje 80 leta a delal za komaru s pocitaci, tak vi, ze derne stitky tu stale frceli, a to i v sssr. a myslim ze tu neni nikdo kdo by rekl, ze frceli i v usa.

    ale abych to zjedodusil, u letadel pochazejicich z 90 tych let se budou nahravat data disketamy, u modernich "flaskou" nebo datalinkem.
    a jak u su-24 bylo krasne napsano, z liknnu co sem postl sem tam, je nadherne naspano ze ta modernizace co udelali rusove ve 2000 zkratila pri vymene pocitace nahravani na 5 min (diskety) ze 41 min u streho pocitace. a 41 min se me na diskety ponekud nezda. a z jakeho ze roku to su-24 fencer d pochazi ?

    a co se tyka automatickeho shozu su-22, co to dokazal i cele sam odlitat....no vzdyt ja taky automaticky odhoz pum nepovazuji za nejaky zazrak a vydobytek techniky, narozdil od sem tama, coz podle nej dokaze jen su 24 s svp-24. a nikdo jiny.

    a co se tyka meteovstupu - tak ano, skutecne zadny jiny, ci jeho obdoby, nez co si popsal skutecne nejdou, a to jak pro svp-24 tak i f-16 pro letouny samotne.

    i kdyz ted me napada, ze semtam mozna myslel to ze se namerena meteodata co budou panovat u cile se nahraji do pocitace dotycneho letounu, aby podle toho upravil parametry a zpresnil shoz. jenze presne tohle uz umi ona stara dobra f-16 kde gump na f16 foru o tom pise, a o tom, ze s vetrem si museli delat starosti jen "stari paprdove" jako on co litali na dnes uz muzealni technice.

  • Czertik
    19:26 07.07.2018

    dobra, dobra, chces rozebirat technicnosti ?
    tak dobra, ten tvuj link, neni forum, a co jako ? to jako z neho automaticky dela gral presnych informaci ?
    skutecmne me tady rozeber proc si presvedcem o tom, ze na tom serveru sou daleko presnejsi informace nez z toho f16 fora.
    btw - presnost bombardovani na tom tvojem linku skutecne napsana neni.

    ano, skutecne ccrp je pojmenovani pocitacem rizeneho odhozu bomb - a co jako ? a co dela svp-24 ? dela upne to same.
    vzdyt i u tvojeho linku co si postnul neni NIKDE napsano jaka data a jakym zpusobem je zpracovava svp-24, tak proc to vycitas ccrp u f16 ?

    dulezitty je dle me vysedek ne ? a cim presnejsi bude, tim lepe s daty pracuje ne ?
    a skutecne si tady nikde nedal konkretni cisla ktera by dokazovala ze sou lepsi nez to, co dokazala f16 v 84.
    odkud ja ty cisla vzal, sem ti napsal. jestli mas jina cisla - sem s nimi.
    i ten odkaz na palbe ti pise ze svp-24 ma presnost v bojovych podminkach 20-25m (coz je sice lepsich nez mnouch uvadenych 30, ale rohodne daleko vic od toho tvrzeni od toho amickeho clanku s orlem s 5-10m ).

  • Shania
    19:19 07.07.2018

    k sorties,: rekord ruaf je 155sorties/den v dubnu 2017 pri ofenzive povstalcu na hama. v te dobe meli 40-50 letadel. a to ruaf asi ani nepocita ze su24 pujdou na generalku, ale rovnou je vyradi.

    takze o zadne 3x vetsi sortie rate nez zapadni stroje nemuze byt ani rec, i f35 je delana na tri sortie denne.

    -----
    glonass, na zacatku 2017 meli tri stanice v syrii, vysoko v horach u Hmemmem AB, dalsi u Kweres AB a treti pridali v severni Hamma.
    v tech zonach pry byl rozsah 30-40m a mimo ne (ibdib a puvodne Hama) 100-200m...
    dosah tech stanic je pry asi 150km

    ---

    mimochodem GPS jdam nezavysi na gps, je to jen jeden z faktoru zlepsujici presnost.

    dostat bombu do 30m podle me je naprosto skvelych pro shoz z 5000m, ale podivej se na strechu hangaru s dirami v paternu 4x4 po sdb a pak se vrat a tvrd, ze ta presnost je srovnatelna.... rozdily mezi zabery ruskeho mod z dronu a toho co vypousti centcom jsou na prvni pohled patrne snad pro kazdeho...

    a pointa debaty je v postate o tom, ze US maji srovnatelnou technologii se SVP a presto presli hromadne na PGM.

  • gangut
    18:47 07.07.2018

    Czertik
    Viete s akým HW pracujú počítačové systémy lietadiel? Tam hovoriť o nejakom náskoku v rýchlostiach sa mi zdá byť prehnané. Najvačším problémom pri nahrávaní databáz je zohnať funkčné diskety.
    Nepoznám ten systém a preto neviem aké parametre sa do neho zadávajú.
    A čo sa týka vášho vymenovávania schopností Su-24, Automatický zhoz bomb mali už staršie typy. Pokiaľ si dobre pamatám Su-22 dokázal v automatickom režime odlietať a odbombardovať od výšky 60 m po vzlete. Presnosť samozrejme zodpovedajúca použitým navigačným systémom tj. najskor atómom.
    Lietanie za všetkých meteopodmienok je veľmi relatívny pojem, a je to myslím skor otázka vzletu a pristátia.
    A čo si predstavujete pod pojmom meteovstup? Snímače teploty sa používajú na všetkých lietadlách, primárne pre ovládanie motorov. Smer a rýchlosť vetra sa merajú ako uhol znosu tiež pekných pár rokov. Až budete niekte v múzeu všimnite si vertikálne krídelko na pitotke trebárs Migu 21 alebo Su-7. Alebo velkú zelenú plochú anténu pod čumákom na novších súčkach či krabicu pod "ocasom" Mi-17 alebo Mi-24.
    Systém SVP pravdepodobne len pracuje s viac premennými a využíva údaje satelitnej navigácie. Či to v rovnakej kvalite zvláda F16C z roku 1984 neviem, ale superlatívy na tento systém som čítal hlavne v západných médiách.

  • Czertik
    18:45 07.07.2018

    semtame, jeste jeden dotaz - umu svp-24 aby za letu pilot zadal souradnice kam chce shodit bomby a pak to pocitac udelal sam ?
    ano nebo ne ?
    f-16 to umi, a gump tam krasne rozebiral jak se nepresnost v zadani presne/spravne polohy cile ovlivni presnost.
    nepresznost vzal ve velikosti 2 mil (coz je velikost tecky co urcuje pozici cile) - a krasne tam naspal, z ekdyz bombardujes z 500m, je to absolutne jedno, kdyz budes hazet bombu z 20 km tak to mas 60m navic. (pokud si ty cisla pamatuju presne).

  • semtam
    18:27 07.07.2018

    Czertik

    ???, ptal si se, kde beru to, že přesnost SVP-24 se blíží řízeným střelám, tak jsem ti poskytl odkaz, který se tím solidně zabývá a popisuje.

    Na rozdíl od f-16.net, kde si jedná jen o fórum.

    CCRP je jen pojmenování počítačem řízeného odhozu. Záleží právě na vstupních datech co ten počítač zpracovává pro odhoz. A ten tam není.

    Jinak s odchylkou 5m hloupou municí se dokázali strefovat i za 2.WW. Záleží na podmínkách a rád bych už konečně slyšel ten ekvivalent SVP-24 místo neustálého žvanění, že propočítaný odhoz se dělal již před 40, 70 či více lety. Ano ten se skutečně dělal a na střelnici mohl mít i velmi dobré výsledky. Prostě chci slyšet analog co zpracovává data minimálně rovná SVP-24.

    Starlight

    Koukám že si se oklepal z tvého nepochopení uváděných údajů ohledně přesnosti zbraní. A dokonce si prohlédl tajemství funkce SVP-24. Gratuluji, každý krůček je třeba slavit.

  • Czertik
    18:06 07.07.2018

    gagnut

    to, jak dlouho a jak se pripavuji data pro rusky system, skutecne nevim, ja o tom nepsal, ale jak tu nedko psal, ten system pochazi z roku 96 vyvovojove a 98 dokoncen, cili zadny zarak v rychlostech vkladani a zpracovani dat bych necekal, holt rusove dodnes nedohonili ten naskok co meli a maji amici v elektronice a rek bych, ze rusouve cim dal tim vic zaostavaji.
    no tak na jinem linku co sem postnul semtam sem si precet, ze nahrani dat do toho systemu tva 5 min, celkem ok cas, ale nic nam to nerekne o tom jak dlouho trva priprava onech dat k nahrati.

    sem tam
    co je na tom linku co si znovu postnul tak prevratneho ?

    schvalne srovnam tu tvoju "supermodernizaci" su-24m na standart su-24 svp-24 metronom.
    budu porovovat tohle sucko z roku 2000 s f-16c z roku 1984.
    su-24 flanker d su-24 svp-24 f-16

    ¨moznost letat za vsech povetrnostnich podminek ? ne/ano/ano
    moznost letat v noci ? ne/ano/ano
    moznost automatickeho shozu bomb ? ne/ano/ano (mod CCRP kdybys nevedel )
    moznost automatickeho odhozu bomby i kdyz neletis rovne ? ne/ano/ano (viz gump na f16 net).
    presnost bombardovani z 5km hloupymy bombami ? radsi se neptej/30m (zpravy ze syrie)/30m (f16 forum a odkaz z nej, gump dokonce napsal ze on dokazal a 5 dalsich bombardovat jeste presneji).
    meteovsup ? ne/ano/ano (cidla primo v letounu, ne v zamerovacim pocitaci/systemu) pripadne u novejsich verzi hodne pomaha lantrin pod.

    ccrp - computer controled relase point - pocitacem rizeny bod odhozu. cili jak se to lisi od toho co umi svp-24 ?

    skutecne me sem napis jedinou vlastnost co ma svp-24 a co nema f-16c z 1984.

  • Starlight
    17:58 07.07.2018

    @raziel87 Datum: 07.07.2018 Čas: 09:36 „Starlight - opravdu nemáš patent na rozum - SVP-24 popsal dost do detailu třeba Alchik.....v době kdy si o SVP-24 možná ještě ani neslyšel, 5 - 6 let zpět. Na AN se o tom s velkou pompou psalo až někdy v roce 2015, když rusové vlítli do Sýrie.
    Možná budete chtít, abych Vám přesně popsal jak fungoval u Corsairu II naváděci systém APQ xxx a rušičky ALQxxx....nechci to po 10 letech zase hledat, trefit se však dokázali a je trapné dělat z rusů idioty, kteří se ani po 70 letech nejsou schopni přiblížit k přesnosti B-25 Mitchell“

    Někdy je lepší mlčeti zlato. Z Rusů tady idioty nikdo dělat nemusí, místo nich máme jejich místní hlásné trouby (v obou významech tohoto slova).

    1)
    Pokud máš na mysli toto vlákno (už ho sem dával Shania) http://www.palba.cz/viewtopic.... tak je z listopadu roku 2015. Tedy není ani 3 roky staré. Varianta systém SVP-24 měla ale bojovou premiéru už v roce 2009 nad Gruzií na palubě Su-25SM a není tam o tom ani slovo.

    Bohužel tebou zmíněný Alchik tam vůbec nic nepopsal, spíše naopak. Jen prokázal, že avionice systémy letounů nejsou vůbec jeho obor. Nejdříve se divil, že jsou potřeba znát souřadnice cíle (ne vždy nejsou, ale to je vedlejší) a celé své snažení završil prohlášením, že USA nemají systém podobný SVP-24.

    Pak jsem se už neudržel smíchy. SVP-24 není totiž nic jiného než digitální počítač, založený na programovatelných mikroprocesorech a pamětích, který řeší balistické, navigační výpočty a zobrazuje je na příslušných displejích. Tedy technologie, kterou už v roce 1972 nad Vietnamem používaly bojové letouny A-7D Corsair II USAF (systém HUDWAC od britské firmy Marconi-Elliot). jj284b a Shania mají tedy ve svých příspěvcích pravdu – A-7 to už měly ve Vietnamu. To pochopitelně moc diskutujících běžně neví.

    Ale to, že v roce 1981 izraelské F-16 dokázaly neřízenými pumami zničit irácký jaderný reaktor už ano. Je vidět, že ideologický výplach mozku v kombinací s neznalostí dokáže zcela zatemnit schopnosti myšlení a jakékoliv dedukce některých stále stejných diskutujících. Ale jak to asi ty F-16 dokázaly? Že by také měly systém HUDWAC? Samozřejmě že měly.

    Co je ale na českých diskuzních fórech neodpustitelnou ostudou všech diskutující, kteří tady zas a pořád vytahují inovativnost SVP-24, je, že české L-159 mají podobný systém už od roku 1997. Ostatně dělali ho u Rockwellu v USA ve stejné továrně, co vyráběla B-1B :-). A ta první L-159 už je v kbelském muzeu :-).

    2)
    Pokud se chceš připojit k paralympiádě, kterou tady předvádí Semtam, tak hodně štěstí. Semtam se tady asi navždy zacyklí v definicích CEP. Nemusel by, kdyby si tak rád nevymýšlel a projevil alespoň elementární snahu najít si zdrojová data. Do teď se odvolával na tento izraelský blog z prosince 2015, kde autor přišel s číslem 3 až 5 metrů přesnosti (slovíčko CEP tam není, to si Semtam iniciativně přidal): https://thesaker.is/technology...

    Paradoxně originální ruská prohlášení o možnostech Su-24 s SVP-24 žádná tato čísla neuváděla, stejně jako použitou statistickou metodu (CEP?). A protože čísla jsou uváděna v rozsahu, tak těžko říci, co přesně to znamená. V každém případě Semtamovi byla nyní odhalena existence tohoto zdrojového článku, takže se máme na co těšit. Mimochodem první originální změní je už z 26. října 2015 a je zde: https://vpk-news.ru/articles/2...

  • Jirosi
    17:57 07.07.2018

    Semtam:"SU-24 s SVP-24 dokáže zničit při jednom letu 2 infrastrukturní zařízení v bojových podmínkách,"

    http://imagesvc.timeincapp.com...

    Třeba to taky háže na jediný cíl... Je to foto z letu na Syrii, ale jen pro ilustraci. Tohle určitě nevozí každý den. Tzn. tohle jediné letadlo zvládne to co 5x SU24... možná to bude ten ekonomický zádrhel.

  • semtam
    17:36 07.07.2018

    Jirosi

    Ale kulový, je zase vidět, že jsi nečetl odkazy od nikoho dodané.

    SU-24 s SVP-24 dokáže zničit při jednom letu 2 infrastrukturní zařízení v bojových podmínkách, Pro srovnání JDAM dokáže cíl zničit v bojových podmínkách se 70-80% přesností a SVP-24 zasáhne s 60% úspěšností.

    Proto SVP-24 pro málo zodolněné cíle mu stačí odhodit 2 bomby a pro zodolněné cíle 3-4.

    https://vpk.name/news/143127_o...

  • Jirosi
    17:15 07.07.2018

    Semtam: Celkem dobrý posun nakonec sem ocitovat data do uváděl Shania a ještě ostatní označit za ideologické bojovníky.

    "Takže 10-15m u JDAM a 20-25m u SVP-24 je již velmi podobné číslo. A proto tvrzení, že přesnost SVP-24 se blíží přesným střelám je opodstatněné. "

    A o tom to právě je, zatím co USA má jeden stíhací bombardér co zlikviduje několik cílu. Rusové musí provést na každý let jeden(2?), protože limitem jsou podvěsy. Takže proto také létají více letů... Kdyby létali na podobné vzdálenosti jako USA(NATO), třeba z Kavkazu, najednou by se jim to trošku nevyplácelo... Cenu útoku nedělá jen cena bomby, ale i čas stroje ve vzduchu, čas dodání od požádaní o podporu, pilot, atd.

  • semtam
    17:03 07.07.2018

    Shania

    Problematika přesnosti GPS/GLONASS se běžně započítává do přesnosti řízených střel. GPS má běžně přesnost pár metrů, zesilovač signálu potřebuješ hlavně pro detailní práci např. v zemědělství.

    Pokud tvrdíš, že bez přítomnosti GPS zesilovačů, je přesnost 60 m, tak by se to ale muselo týkat všeho, tudíž i řízených střel. Řízené střely sice mají tu výhodu, že GPS souřadnice znaj a letí na pevný bod (nejčastěji). SVP naopak odhazuje v naměřeném bodě, tak to má o něco těžší. Proto by přesnost za tvých údajů byla i pro řízené střely v desítkách metrů.

    V odkazu Skeptika na Palbě se uvádí, že v bojových podmínkách, kde sběr dat nemusí být přesný je přesnost cca 20 - 25m. rusové sice uvádí, že přesnost střely JDAM je 7 m, dle USA zase 10m a nebo 15m za špatných podmínek, tím rozuměj bojové podmínky. Takže 10-15m u JDAM a 20-25m u SVP-24 je již velmi podobné číslo. A proto tvrzení, že přesnost SVP-24 se blíží přesným střelám je opodstatněné.

    V praxi navíc na cíl neletí jedna bomba, tak výsledek je poté +/- stejný za zlomkovou cenu řízených střel.

    Skeptik ve svém komentáři navíc píše dost zvláštní věc a to nahrávání dat pro SVP-24. Hovoří o hodinách až dni. Což se mi zdá z praktického pohledu nereálné. SVP-24 kromě balistických údajů shazovaných střel musí pro shoz vypočítávat výšku letu, rychlost letu, polohu a meteo podmínky. Pokud by mu od sběru těchto dat trvalo několik hodin načíst data pro shoz, tak se podmínky do té doby změní a systémy pro sběr z meteo senzorů SVP-24 jsou poté k ničemu. Což se mi jeví jako ptákovina, protože za těchto podmínek by SVP-24 byl k ničemu.

    Jinak na Palbě byla o tom, dobrá diskuze. AN jim můžou závidět, že ideologická rovina je tam na velmi nízké úrovni, bohužel tady se mi zdá, že u mnohýchje to jen o ideologii...

  • gangut
    15:11 07.07.2018

    Shania
    Ja som myslel, že pri systémoch so zbranovým počítačom prebieha zhod vždy automaticky. Tj. pilot uzamkne ciel a zbranový počítač z parametrov letu a vlastností zbrane určí bod zhodu.
    Ako systém zistuje parametre atmosféry v rozličných výškach?
    K tej Sýrii a pružnosti ruskej reakcie S akými silami Rusko v Sýrii operuje a ako mohlo reagovať?

  • Shania
    14:26 07.07.2018

    gangud: tady http://www.palba.cz/viewtopic....

    skeptikuv post, na str 7 je myslim dalsi.

    CCIP/ccrp se da nastavi vse od rychlosti, smeru vetru, teploty atd v jednotlivych vyskach... u A10c se to musi vDCS nastavit rucne. v realu to probiha pry automaticky.

    najdi si laste wind correction

    u nekterych rezimu neni treba na cil videt, odhoz probiha automaticky.

  • Shania
    14:14 07.07.2018

    semtam: aleppo nebyl rusky projekt na rozdil od palmyry, takze ne, pro ne nebyl dulezitejsi. problem je, ze nedokazali pruzne reagovat a ten patern se opakuje znovu a znovu....

    ---
    tak si prostuduj vliv pozemnich stanic na presnost gps/glonass signalu.

    tady muzes zacit a to te nasmeruje dal https://www.quora.com/Does-GPS...

    proc je nutny znat presnou polohu stroje pri odhozu hloupe bomby ti snad nemusim vysvetlovat...

    ---

    nize uz mas odkaz na ty equivalenty, rozdil je v tom, ze nepotrebuji nekolik hodin na spocitani( coz me osobne fakt prekvapilo...), ale rezimy jako ccip to delaji v realnem case, tech rezimu je hodne, samozdrejme taky pocitaji s atmosferickymi udaji a stroj pri tom muze volne manevrovat atd...


    i prakticke zkusenosti co pilot s A7 a F16 skutecne dozal zasahnout...

  • semtam
    14:00 07.07.2018

    Czertik

    Odkaz jsem ti už sem dával, ok dám ho sem znovu. Bože muj

    https://ruslet.webnode.cz/tech...

    Můžeš mi prosím podobný systém jako SVP-24 ukázat, zatim tady mluvíš jen o tom, co se mu blíží.

    CCIP je běžná záležitost a opět, kde má meteovstup?

    To, že něco počítá dopad střely, není automaticky SVP-24, protože ten pro dopad střely používá více údajů a hlavně odhoz je automatický.

    Pokud pilot tvrdí, že vzdušné proudy mají na přesnost malí vliv, tak to nepřímo dokazuje, že přesnost SVP-24 se bude skutečně blížit řízeným střelám.

  • gangut
    13:39 07.07.2018

    Shania,Czertik
    Aké dáta sa pre ten systém pripravujú niekoľko dní?
    Dáta o polohe ciela? Alebo dáta o atmosferických podmienkach? Ten systém umožňuje útočiť neriadenou muníciou aj na ciele ktoré niesú v dosahu očí pilota alebo senzorov lietadla? Ak nie, tak ide len o čo najpresnejšie vykompenzovanie atmosférických vplyvov a zotrvačných síl pri odhode. Balistické vlastnosti munície sú dané s určitou chybou.
    Už Su-22 a 25 mali zbranove počítače prepojené so systémom DISS, čo bol doplerovský radar na meranie rýchlosti a znosu, spojený s inerčným systémom a to pracoval s klasickými tranzistormi a programoval sa diernym štítkom.

  • semtam
    13:16 07.07.2018

    Shania

    Tak podle tebe Aleppo mělo daleko menší prioritu, než Palmýra. Tak to je taky dobrej vtip. To bych to rusákům ten reakční čas ještě protáhnul, protože jejich reakce byla v týdnech.

    Radši vysvětli tu tvojí přesnost a pozemní vysílače, co ovlivňují SVP-24 či konečně ukaž ten její ekvivalent, protože jinak to vypadá, že sis zase pěkně zalhal a však oba víme, jak je to, že ano.

    KOLT

    Vy jste divnej patron, reagujete na mě buďto s úplnýma blbostma co v diskuzi ani nezazněli a nebo vlastně popisujete stejnou věc o který jsem mluvil.

    a) Ne, CEP lze samozřejmě spočítat dopředu.
    b) O tom, jsem již mluvil
    c) To samé, o tom jsem také mluvil
    d) O tom jsem také mluvil, jen upřesním, že střely to navádění nemají jen kvůli meteo vlivům.
    e) To si dostudujte, a pokud už chcete označovat nemysle, podívejte se na Shaniu, ten je se jen se práší.
    f) jaké nereálné schopnosti jí já dávám?

    Nazdar

  • raziel87
    13:02 07.07.2018

    Jsem na Slapech u vody. Ano pod 25m je dlouhodobý standart. Promiň, že nepostuju Reddit a f16.net, chodil jsem tam v dobách vysokoškolských brigád, cca 12 let zpět. Ty tvoje objevné linky chlapi postovali na palbě někdy v roce 2005+, proto mám subjektivní problém s tvými " novými, zaručenými fakty".

    Osobně jsem nikdy nic nepsal o "3-5m", ale neumím ignorovat, když tu pár bardů neustále do zblbnutí píše něco o sextantu a čtverečkovanym papíru na piškvorky....... čas pravděpodobně ověřují podle polohy slunce...

  • raziel87
    13:02 07.07.2018

    Jsem na Slapech u vody. Ano pod 25m je dlouhodobý standart. Promiň, že nepostuju Reddit a f16.net, chodil jsem tam v dobách vysokoškolských brigád, cca 12 let zpět. Ty tvoje objevné linky chlapi postovali na palbě někdy v roce 2005+, proto mám subjektivní problém s tvými " novými, zaručenými fakty".

    Osobně jsem nikdy nic nepsal o "3-5m", ale neumím ignorovat, když tu pár bardů neustále do zblbnutí píše něco o sextantu a čtverečkovanym papíru na piškvorky....... čas pravděpodobně ověřují podle polohy slunce...

  • Czertik
    12:54 07.07.2018

    semtam

    skutecne by me zajimal ten zdroj tvojich informaci na to ze svp-24 ma podobnou presnost jako rizena strela.

    a to ze neni zadna horka novinka ale poczai z 98 ? a co jako ? amici meli jeho obdobu uz v 70 tych letech a f-16 takrikajic od prvnich verzich.

    a co se tyka fora f16, asi sme kazdy cetli neco jineho. protoze co sem pochopil tak tam ten pilot jerdnoznacne rekl, ze dneska neni vitr zadny problem, zvlast i sliku jako mk84 a podobne bomby, kdy rozdil kvuli vetru muze byt byt par metru, takze te jednoduse trefi na duhe strane stolu misto toho kde presne sedis. cili nic duleziteho.
    a ze vitr je faktorem jen u bobm ktere maji velky vzdusny odpor ci maji dokonce padaky.
    co se tyka lantrinu, ten taky zminili a to v tom smyslu, ze hodne taky zpresinil odhoz hloupych bomb, ne proto ze by pocital s vetrem, ale proto ze dokaze mnohem presneji urcit pozici cile.

    a pokud chces analog sv-24...hmmm...znovu su precti to forum o f16, ale tentokrat se soustred na mod CCIP.

  • Shania
    11:46 07.07.2018

    razieli, pro jednou jsi dokazal postnout zajimavou informaci, jen tak dal...

    po precteni te diskuze -skeptik tam postnul clanek, co uvadi u svp rozptyl 25m v bojovych pominkach, takze tech mych 30m ve skutecnych bojovych podminkach ve vetrne syrii nezni tak spatne co?

    A dal uvadi ze nevyhoda svp je dlouha priprava dat, nekolik hodin az dni - a co jsem psal, typicke reakcni casy jsou 1-3 dny na predem dane koordinaty..

    nejde tady o jih proti severu... ale o bombu bez korekce zasahujici spolehlive s presnosti PGM, coz je samozdrejme blbost....

  • KOLT
    11:27 07.07.2018

    semtam, psal jste leccos, povětšinou ale bláboly... Zkusím to naposled, kolovrátek tu s vámi opět točit nehodlám:
    a) CEP je statistická veličina, nelze ji spočítat "dopředu", což je to, co jste zpočátku tvrdil.

    b) CEP je možné udávat u naváděných i nenaváděných zbraní, samozřejmě je nutné zmínit, za jakých podmínek byla získána. Přičemž u zbraní bez oprav v průběhu letu jsou samozřejmě ty podmínky zásadnější.

    c) U CEP je úplně jedno, že dopadový vzorec není kruhový, můžete spočítat CEP klidně i pro vzorek s charakterem motýlých křídel (jaký mají kupř. střepiny z dělostřeleckého granátu). Nicméně bude v tu chvíli mít samozřejmě menší výpovědní hodnotu. Ona je vůbec výpovědní hodnota CEP dost závislá na dalších statistických parametrech posuzovaného vzorku (třeba na varianci). Nicméně pro bomby a střely z letadel je to obecně vcelku dobrá charakteristika.

    d) Naváděné střely sice jsou ovlivňovány povětrnostními podmínkami, nicméně od toho mají právě to navádění. Tomahawku je prostě jedno, jestli fouká vítr 2 m/s nebo 20 m/s, on prostě po celou dobu letu (v určitých časových intervalech, na určitých místech...) koriguje "snos" a v cíli bude stejně přesný. Jasně, při 200 m/s už bude mít dost problém tu korekci provést, respektive ji třeba už nedokáže vůbec – to jsou prostě limitní podmínky pro použití dané zbraně, když půjdete za ně, zbraň nesplní požadované parametry. Nicméně pokud za ně nepůjdete, systém bude mít prakticky shodný CEP. Jestli zrovna trochu fouká nebo mrholí a jestli letí 20 km nebo 200, mu bude prakticky jedno.

    e) Povětrnostní podmínky a podmínky odhozu/výstřelu jsou naopak zásadní u zbraňových systémů, které žádné navádění nemají. Částečně je to řešené u raket, které mají jednoduchý INS, pomocí kterého srovnají nepřesnosti vzniklé při a těsně po výstřelu. "Hloupé" bomby pak nesrovnají vůbec nic. Takže myslet si, že lze s klasickou bombou dosahnout přesnosti i jen přibližně shodné jako s tou naváděnou, je prostě nesmysl. A to je to, na co naráží skeptici stran schopností SVP-24. Parametr 3-5 metrů je prostě absolutní nesmysl. Už jen vliv při a těstně po odhozu bomby v 5 kilometrech bude produkovat o řád vyšší nepřesnost.

    f) SVP-24 je fajn věc, jen i) jí jsou vámi a vašimi souvěrci přisuzovány nereálné schopnosti; b) to není ani zdaleka první podobný systém na světě, což také špatně snášíte. Ale to není problém toho zbraňového systému, to je problém ideologický.

  • Slavoslav
    10:25 07.07.2018

    raziel

    ja viem, ze pochopenie pisaneho textu pred tym ako clovek zareaguje sa tu u urcitej skupiny ludi nenosi, ale co uz ...

    a ano pride mi celkom koser dat do porovnania presnost stredneho bomardera z druhej svetovej vojny vs presnost strategickeho bombardera z druhej svetovej vojny vybaveneho vtedy najmodernejsim zameriavacim systemom

    A priklad s atomovou bombou som dal ako nieco co je dobre zdokumentovane a co vykonavala skusena posadka za idealnych podmienok.

    najma ked niekto ten stredny bombarder zatiahne do debaty o presnosti v roku 2018.

    Inak je ironicke, ze zrovna ty sa mi pokusas prisit porovnavanie strojov z druhej svetovej zo sucastnym stavom techniky (co som mimochodom nikde nerobil vo svojom prispevku) ked napises a teraz budem citovat:

    "Shanio 30 a 60? nechtěl si napsat spíš 300 nebo 600m? :-D

    S Mitchellem ve 44 v nadsázce trefili ze 4 000m barel od kerosinu, když bylo bezvětří. "

  • Jirosi
    10:08 07.07.2018

    raziel87: "tak si to najdi - je to zadokumentované včetně fotek. Perlička, ale udála se.
    Standart byl pochopitelně horší. "

    Proto se na výpočet používá vice jak 1(5) vzorků... Aby ti nevycházeli hovadiny jako 100% přesnost. Realita byla trošku jinde...

  • raziel87
    10:01 07.07.2018

    a seš takový játro, že srovnáváš zaměřovací vybavení strategickech pístovejch bombardérů II. světové války a prvních proudových bombarérů studené války s
    přesností útočných strojů II. generace? v případě, že se bavíme o roku 2018, tak stroji 4 a 4,5 generace?

  • raziel87
    09:57 07.07.2018

    2 Sláva

    tak si to najdi - je to zadokumentované včetně fotek. Perlička, ale udála se.
    Standart byl pochopitelně horší.

    Slávo ještě takovej detail - můžeš mi nějak racionálně vysvětlit, proč mícháš do hromady testovací výbuchy jaderných bomb, kdy k odhozu docházelo v úplně jiných výškách než je 5 000m a bombarder potřeboval dostatek času na únik z epicentra výbuchu? přijde ti to ok? nebo je to jen další podpásovka modrého týmu, která si tim vlastně kope malou domů?

  • Slavoslav
    09:52 07.07.2018

    pre istotu som si to pozrel tych 400 m som daval z hlavy. Minuli ciel o 650 m

    btw, myslim, ze ak v boji dosahuju presnost tych 30 m tak klobuk dole. Sice to nestaci, ale presnost an to vybavenie je to slusna

  • Slavoslav
    09:48 07.07.2018

    raziel87

    "S Mitchellem ve 44 v nadsázce trefili ze 4 000m barel od kerosinu, když bylo bezvětří. "

    no tej nadsadzky tam bude dost :)

    Ked sa testoval ucinnok atomovych zbrani na lode tak skusena posadka za idealnych podmienok minula ciel - jasne oznacenu lod o dobrych 400 m

    btw ak niekto argumentuje, ze CEP sa neda spocitat pre bomby lebo dopadove pole je elipticke tak zjavne ma o CEP velmi povrchne znalosti (nie ze by som ja bol nejaky odbornik)

  • raziel87
    09:44 07.07.2018

    2 Shania

    Aadvark si na svojí šanci musel počkat.....v 67 dopadl naprosto tragicky.
    Určitě nebombardoval PŘESNĚJI než F-105, F-4, A-7 atd., jeho hlavní devizi
    byly úplně něco jiného

  • raziel87
    09:36 07.07.2018

    Pánové, co se držet trochu objektivity?

    Já chápu, že modrý tým vždy a za všech podmínek poplive všechno červené, je to logické, hra má svoje pravidla a spoustu z Vás je vrcholnými desetibojaři, ale nemusíte
    přece používat demagogické závěry ne? Shanio 30 a 60? nechtěl si napsat spíš 300 nebo 600m? :-D

    S Mitchellem ve 44 v nadsázce trefili ze 4 000m barel od kerosinu, když bylo bezvětří. Mossie se často používalo na bodové nálety - oká do 100m výšky, Itálie se jim povedla na výbornou.

    V Afghanistanu nebyl problém trefovat ručníkáře FABAMA z 5 000m s přesností +- 100m, o 15 let dříve ve Vietnamu na tom nebylo USN a USAF o moc hůře, spíše naopak...

    V roce 2018 je situace však zcela odlišná, rusové nezajedou ani s dvoukolákem do stodoly, přitom jsou to vrata jako kráva....

    Starlight - opravdu nemáš patent na rozum - SVP-24 popsal dost do detailu třeba Alchik.....v době kdy si o SVP-24 možná ještě ani neslyšel, 5 - 6 let zpět. Na AN se o tom s velkou pompou psalo až někdy v roce 2015, když rusové vlítli do Sýrie.

    Možná budete chtít, abych Vám přesně popsal jak fungoval u Corsairu II naváděci systém APQ xxx a rušičky ALQxxx....nechci to po 10 letech zase hledat, trefit se však dokázali a je trapné dělat z rusů idioty, kteří se ani po 70 letech nejsou schopni přiblížit k přesnosti B-25 Mitchell

  • Jirosi
    09:27 07.07.2018

    Mně se strašně líbí ta představa, že má smysl počítat přesnost pro ideální podmínky. Ale pro ty ostatní je to zbytečné, nepřesné atd. Jako by někde a nedej bože zrovna za války panovali ideální podmínky.

    Semtam: U všech zbraní střílejících na větší vzdálenost se působení větru a jeho změny pro různé části letové dráhy berou jako samozdřejmost a nikdo neřeší přesnost děla za bezvětří na 20km.... protože je to kravina... jen vy se tu stále bijete za "nesmysl počítat přesnost zbraně v reálných podmínkách".

    A k té kruhové odchylce vs eliptické... většina(všechny) zbraní má dopadové pole eliptické... přesto se uvádí jejich přesnost.

  • StandaBlabol
    09:23 07.07.2018

    Shanio,

    těm pozemním vysílačům v době satelitní navigace moc nerozumím. Jaká data dodávají? GPS mi dá aktuální polohu letadla i cíle, senzory na letadle další potřebné údaje jako výšku, rychlost, atd.

    K čemu potřebuju pozemní vysílač? Jaká data vysílají? Napadají mě jen povětrnostní podmínky v oblasti cíle a případně aktualizace polohy, pokud útočím na něco, co se hýbe?

  • Shania
    08:59 07.07.2018

    semtam: sorry, 2-3 dny rusum trvalo nez zareagovali na jakoukoliv akci nepratel a to vcetne vetsich ofenziv... zatimco ISIS znovu dobivali palmyru, tar RuAF bombardovali cile jide s daleko mensi prioritou....

    Poprve, kdy vubec doslo v syrii, aby meli pozemni navodci prime spojeni s pilotem bylo loni pri povstalecke ofenzive na Hama.... opet tam reakce trvala par dni, a pa jme mohli videt zverstva jako Su-35 utocici nerizenymi raketami...

    Rusti navodci obecne podporuji vrtulniky a delostrelectvo, z letadel max Su25, ostatni stroje jsou spis vyjimka...

    mimo jine je to taky dano spojenci na zemi, ktere podporuji, kdyby podporovali svoje lidi, treba by to bylo jine.

    -----
    samozdrejme jde u ruznych rezimu odhozu bomb nastavit parametry pro pocasi..... akorat to nebylo v te dobe automaticke, jak je tomu dnes u svp.

    F111 a A7 jsou min dva stroje ze 70let ktere meli velmi vyspelou avioniku....

    Presto byli hloupe bomby postupne opusteny, protoze to proste nestaci na spolehlive niceni cile... driv bylo bezne mit nekolik stroju s nekolika bombami na jeden cil, dnes jeden stroj s PGM pokryje vic cilu (a ani zce se nikdy nepocita se 100% uspesnosti nabombu- existuje neco jako selhani munice...a dalsi faktory).

    kdyby nekdo chtel poukazat na cenu drahycj jdam kitu. Ztrata stroje a nebo jen nezasazeni cile a nutnos nalet opakovat stoji vic.

    ----

    sorry zrizeni pozemnich vysilacu je fakt... rozdil v presnosti mezi oblastmi kde jsou a kde ne byla viditelna a dnes maji uz vetsinu oblasti pokrytych... pokud nechces analyzovat tisice videii a cile co zasahli a proc, tak se k tomu stejne nikdy nedoberes....

  • semtam
    04:58 07.07.2018

    Czertik

    Ten článek neberte moc vážně, ale co se týká bojových vzletů (asi ty mysleli), tak ten trojnásobek je dán vyšší bojovou činností, pokud jste sledoval syrský konflikt, tak USA od dob působení RuAF měla nejvyšší míru působení kolem a v Rakka a žádné velké operace již na kontě neměla.

  • semtam
    04:36 07.07.2018

    Shania

    "Typická RuAF sortie je na 1-3 dny staré koordináty, odstartují, letí na autopilota, počkají až si to SVP spočítá, shodí a letí domů."

    A ještě bych doplnil, že letecký návodčí si souřadnice zapíše do deníčku a odebere se na leteckou základnu, kde souřadnice osobně předá leteckému personálu, kteří zjištěná data nahrají a může se vyrazit a zazvonil zvonec a pohádky je konec.

  • semtam
    04:14 07.07.2018

    Shania

    Stačilo by, kde bereš to, že přesnost je bez pomocných vysílačů je více jak 60m? A jak si přišel na ty pomocné vysílače?

    Stačí zdroj

    Protože se jedná o totální blábol. Hned dokážu a za další také nechápeš rozdíl mezi SVP-24 a řízenou střelou. SVP-24 má přesnost podobnou jako řízená střela. V tom celá podobnost končí. SVP-24 dokáže odhazovat munici 5-8 km od cíle, zatímco řízená střela v řádech desítek kilometrů a tím se vyhne koncentraci PVO.

    SVP-24 není navíc nějaká horká novinka vznikl roku 1998 a práce na něm začali roku 1996. Nebyla by to ruská armáda, aby se tam všechno odkládalo a až v roce 2008 byl první operačně způsobilý letoun se systémem SVP-24.
    Na této stránce najdeš dokonce i schopnosti a komponenty SVP-24.

    https://ruslet.webnode.cz/tech...

    Pokud se nějak relevantně neobhájíš, tak zase kecáš.

    A k odkazu na f-16.net, no data uvádí diskutující, takže je neberu důvěryhodně, navíc ohledně počasí tam uvádějí, že CCRP počítá s modelem větru. To je zásadní rozdíl oproti SVP-24. Zda opravdu CCRP počítá i s větrem, tím si nejsem jist, spíš bych řekl, že ne, ale budu rád, když mi to někdo objasní. CCRP je jen průběžný počítaný bod odhozu, něco by mu muselo dávat meteo data. Je možné, že mysleli se systémem Lantirn, ale i ten pokud se nepletu nemá meteorologický vstup.

    Takže ne a ani Vietnam to nezachrání. Ale ten Vietnam a jak se má bombardovat, je opravdu krutopřísná nadsázka, jak se patří.

    Vím, že tvá rovina je hlavně ideologická, ale popravdě by mě zajímal analog k SVP-24, zatím si ho neposkytl a Vietnam nepočítám a vlastně klackovitě CCRP měli i za 1.WW.

  • Czertik
    00:35 07.07.2018

    shania, to co si napsal, je velmi logicke a dokazalo by to vysvetlit proc muzou ci dokonce maji rusove 3x vetsi realne sortie ratio na letoun nez amici, ale moje otazka byla na to co bylo uvedeno v clanku

    Not only are the number of sorties per day about 3 times as much as a US or NATO country could achieve

    a pokud ma aglictina neni mizerna , tak ten text je o tom ze rusaci maji 3x vice letu nez by amici/nato MOHLI dosahnout, ne realne dosahuji, coz je dost podstatny rozdil.
    ty si krasne vyvetlil proc ho realne dosahuji mensi. autor nijak nerozebral tu teoretickou cast.

  • Shania
    00:30 07.07.2018

    Jen tak pro rychlou představu jakou technologii měli amíci k dispozici

    http://www.f-16.net/forum/view...

    TW Gums lítal ve Vietnamu v A-37, A-7 (což mělo avioniku v 70 letech, jaké se řadě dalších strojů ani nesnilo) a byl u počátků F-16...

    Takže někdo kdo ví jak shodit bombu přesně na cíl + lítal s nejlepe vybavenými stroji pro tento ukol.

  • Shania
    00:09 07.07.2018

    semtam: jak by jsi to dokládání představoval, aby to mělo pro tebe nějaký význam?


    Czertik: větší sortie rate je taky dána vzdálenostmi/časem stráveným ve vzduchu na které kdo lítá.

    Typická RuAF sortie je na 1-3 dny staré koordináty, odstartují, letí na autopilota, počkají až si to SVP spočítá, shodí a letí domů.

    CENTCOM lítá větší vzdálenosti, většinou zahrnuje tankování a pilot je ve vzduchu mnohem déle. Většina misí nejsou utoky na předem známé postavení, ale čeká se ve vzduchu až se objeví cíl, ať už CAS, cíle poskytnuté rozvědkou atd...

  • semtam
    22:12 06.07.2018

    Shania

    Můžeš to doložit chlape bídná?

  • semtam
    21:56 06.07.2018

    Czertik

    Odkaz jsem dával JJ285, protože myslim, že to odpovídá jeho rétorice na AN a z toho důvodu by ho mohl lépe pochopit, než nějaký suchý technický článek.

  • semtam
    21:54 06.07.2018

    KOLT

    Ty fakt trolíš, vůbec nemáš páru, o čem diskuze byla.

    Ano CEP je CEP, ale není CEP jako CEP :) O co tady jde je to, že střední kruhová odchylka je konstantní. Třeba jako když děláte nástřel zbraně, tak zjistíte na střelnici i po opakování, pokud nebylo se zbraní jinak manipulováno V našem případě ale SVP-24 neuvádí konstatní CEP, protože jak jsem již psal, u SVP-24 bude odchylka proměnná v závislosti na prostředí. Tudíž pokud někdo u zbraně uvede střední kruhovou hodnotu CEP v nějaké hodnotě, tak tato hodnota je víceméně konstantní. Ovšem u SVP-24 je hodnota proměnná, tak se uvádí 3-5 m za ideálních podmínek a je dosti možné, že údaj ve finále není ani v CEP, protože se může jednat o elipsu.

    Já jsem o žádné teorii výpočtu nemluvil, ba naopak.

    Ohledně přesnosti řízených střel jsem psal ve 4:27 minut.

    Shania

    :D

  • Czertik
    21:30 06.07.2018

    semtam, tak sem se podival na ten odkaz co si dal, a nestacim se divit. uz samotny clanek hyri numerami ktere nicim nepodlozil.
    treba tim, ze rusove v syrii dokazi provadet 3x vice letu nez nato. zajimalo by me z ceho a jak to vypocital.
    a z te fotky svp-24...je to hodne rozmerny pristorj a diky jeho velikosti mam velmi problem si predstavit ze pri monatzi do ka-52 ci l-39 by tam zbylo misto i pro cokoliv jineho.
    to same udavana presnost 3-5m u svt - jak k ni dosel a cim ji muze dolozit ?
    a nejak me unika v cem presne svp je natolik unikatni a lepsi nez to, co uz amici pouzivaji na svych stojich f-16 a ostatnich uz pres 40 let.

  • KOLT
    21:25 06.07.2018

    semtam, ne CEP má jednotnou metodiku výpočtu, stejně jako variance nebo standardní odchylka nebo aritmetický/geometrický průměr. Krom CEP se udávají i jiné veličiny, ale CEP je prostě CEP.

    Jasně, že ne u všeho lze zjistit CEP – a co? Do jisté míry lze chování systémů namodelovat, s dnešními počítači a algoritmy často vcelku přesně. Ale nic to nemění na skutečnosti, že CEP není něco, co počítáte teoreticky. Teoreticky řešíte model. CEP je prostě možné vypočíst pouze ze získaných dat. Jako ten průměr. "Se s tim smiř", řekl by Zmikund.

    Jestli zazněla ta otázka v jiné diskusi, tož se omlouvám, nějak si to nepamatuji. Nicméně o tom, že střele naváděné pomocí GPS/TERCOM/IR/ARH je tak nějak jedno, jestli letí kilometry dva nebo dvě stě, jsem vcelku přesvědčen, protože ani jednomu z těchto způsobů prostě s rostoucí vzdáleností přesnost neklesá. Leda by díky otřesům způsobených letem docházelo k "rozštelování" přístrojů. Jediný z naváděcích systémů zásadně ovlivněných vzdáleností je inerciální. Ale ten je sám používán jen zcela výjimečně, respektive naváděné střely ho často mají jako záložní, když selže primární navádění (a během letu jej neustále aktualizují, čili pokud zarušíte kupříkladu GPS v okruhu 10 km od cíle, moc vám to nepomůže).

  • Shania
    20:27 06.07.2018

    Semtam: ten článek je jeden z iniciátorů té idiocie, že SVP se vyrobená PGM a zajistí RuAF dostatečnou přesnost...

    Realita je ale taková, že bez pozemních vysílačů poblíž zony shozu je přesnost nad 60m a jen s jedním/dvěma pozemními vysílači na korekci se v syrii dostanou k 30m... takže jednou za čas mají štěstí, dobré podmínky, trefí co zamýšleli, ale většinu času to jde mimo, musí nálety 2-3x opakovat... pokud šli po něčem co tam bude ještě za dva tři dny.

    SVP-24 je super, umožňuje to z bombardéru, který nebyl schopný trefit menší okresní město (atomovkou) něco, co dokáže dostat bomby relativně blízko... Ale není to v žádném případě náhrada za PGM, obzvlášť ne při shozu z výšek mimo dosah manpadu.

    ---

    Obzvlášť tahle část z článku je fakt něco:

    "The Americans came up with an elegant solution: the JDAM. The Joint Direct Attack Munition kit was a way to convert “dumb” (non-guided) bombs into “smart” (guided) bombs by attaching a special kit to them.

    The Russians came up with a much better solution. Instead of mounting a kit on an old bomb and lose the kit every time, the Russians mounted a JDAM-like kit, but on the airplane."

    Gringos totiž ekvivalent SVP-24 už mají pěkně dlouho... A rusové nejspíš mají problém s tím, že ekvivalentní kit jako JDAM by měli problém zprovoznit na jejich bombach z dob SSSR.

  • semtam
    17:02 06.07.2018

    KOLT

    Kolte, nezlobte se na mě, ale vy na mě působíte jako zhrzená milenka, která se snaží jen uškodit.

    Mohl jste si všimnout, že CEP může být za různých podmínek odlišný, proto jsem upozorňoval, že je důležitá metodika výpočtu.

    Ne všude lze zjistit skutečnou odchylku, třeba u balistických raket či pro přistání různých přístrojů nebo modulů na Měsíci či Marsu. Jen jako příklady pro pochopení, DNA do toho radši netahejte.

    A ta vaše poslední otázka. Ehm, já to nebudu psát dokola, tohle už tu zaznělo a navíc je to pitomá otázka, kterou jste recykloval, ale není již aktuální.

  • Luky
    16:31 06.07.2018

    Aniž bych se chtěl nějak zapojovat do diskuze o CEPech, rád bych s vámi sdílel jedno video, které jsem si dost užíval (hlavně zvukovou složku F-104 + gatling)

    Jsou to real testy munice a jejich účinnosti (starší). Zajímavé jsou ty často malé výšky odhozů a dokonce to jeden bombardér odnese (asi vletěl do CEP :) ....

    https://www.youtube.com/watch?...

  • KOLT
    16:21 06.07.2018

    semtam, vy zase perlíte :-) Takže
    a) CEP je standardizovaný výpočet, netřeba říkat, jak byla spočtena, neb na to je prostě jeden způsob – něco jako střední odchylka od průměru, ta je taky přesně definována;
    b) CEP je z principu statistická veličina, nejde spočítat jinak, než že provedete měření a spočtete CEP; samozřejmě když děláte nějakou zbraň, můžete si zhruba spočítat, jakou CEP by tak asi mohla mít, nicméně dokud neprovedete reálné testy, tak je to jen model, zatímco CEP je prostě z dat spočtená charakteristika – varianci výšky lidské populace taky nemůžete spočítat ze znalosti DNA, ačkoliv tak můžete ledasco odhadnout, nicméně pro její výpočet prostě musíte měřit skutečné lidi;
    c) co přesně zvětšuje CEP u řízené střely při delší dráze, je-li tato střela naváděna pomocí GPS (Glonass, atp.) nebo pomocí TERCOMu (o IR či radarem naváděných střelách raději nemluvě)?

  • semtam
    13:26 06.07.2018

    Slavoslav

    No, když napíšeš, že SVP-24 má 3x lepší přesnost, než řízené rakety, tak už samo o sobě to může vyznít jako nepochopení uváděných údajů.

    Ale v něčem máš pravdu, neměl jsem se chovat k tobě tak neurvale, má chyba.
    Jsem rád, že se vyjasnilo, že střední kruhová odchylka zpravidla je údaj (+/-) konstantní a ideální přesnost je údaj proměnný.

    jj285

    Přečti si diskuzi Vietname.
    A nebo zkus o SVP-24 si něco zjistit stará vojno.
    https://thesaker.is/technology...

  • jj284b
    12:48 06.07.2018

    3-5m? a v kolkych percentach pripadov? 0.0001%? v bojovych podmienkach taketo systemy nejdu pod CEP 20m...skor viac ako menej... GPS navadzane bomby maju zvycajne CEP do 10m... takze SVP24, co je system na technologickej urovni ktoru mali Americania uz za vojny vo Vietname ani nahodou nebude 2-3x presnejsi ako GPS bomby...

  • Slavoslav
    06:24 06.07.2018

    semtam

    tebe dnes ide karta :)
    normalne vaham ci cez tvoj ucet neprisipeva jeden miestny borec ktory tiez velmi rad reaguje na nieco co druha strana nepovedala a je schopny sa pohadat aj sam zo sebou


    ocividne nevies o com pisem. Ja som vo svojom ironickom prispevku na ktory si reagoval narazal na skupinku miestnych "odbornikov" ktory presnost 3 az 5 m brali ako samozrejmost a bezne dosahovanu za bojovych podmienok.

    A nie naozaj nepochybujem, ze za urictych okolnosti sa ti moze stat, ze zasiahnes presnejsie pomocou SVP24 ako pomocou riadenej municie. Len tam beriem ako klucove to slovko "urcitych".

    Nic viac a nic menej za tym nehladaj a GROM sa mi fakt paci

  • semtam
    04:27 06.07.2018

    Starlight

    Nebo tě radši ukojím hned, protože už nebudu mít tolik času ti odpovídat na nedomyšlené otázky.

    Otázka jak je možné, že SVP-24 je přesnější než řízená střela (mj. v ruském arzenálu jsou i přesnější střely než Grom) jste si vymyslel čistě vy a strašně laicky. Otázka má znít, za jakých podmínek.

    SVP-24 má za ideálních podmínek přednost 3-5 m. I když se přikláním k tomu, že odchylka je eliptická a ne kruhová, pro lepší pochopení můžeme zůstat u našeho CEP, ten lze vztáhnout i na elipsu, jen výsledná data jsou méně přesná.

    Chvilku zůstaneme u SVP-24 a možná vám vysvětlím, proč nelze uvést konkrétní přesnost až na ideální podmínky. SVP-24 pracuje s mnoha vstupními daty, některé lze pro přesnost upravit a jiné nikoliv, mezi ně patří atmosférické jevy mezi nimi je nejvýznamnější vítr (u těch neovlivnitelných zůstaneme, protože jsou klíčové). Asi vás napadne, že ty ideální podmínky jsou bezvětří. SVP-24 do jisté síly větru dokáže nadále určit s přesností místo dopadu. Háček je v tom, že vítr nefouká vždy konstantně a jeho síla a dokonce i směr se může měnit. Tohle všechno ovlivňuje přesnost, protože hloupá puma již svůj směr sama o sobě nedokáže měnit.

    Kdyby se pro SVP-24 vypočítal CEP (opravdu musel, protože by musel počítat s více atmosférickými jevy), tak by se stále jednalo o nepřesný údaj. Příklad SVP-24 používaný nad Čapím hnízdem by vykazoval vyšší přesnost a naopak nad Milešovkou zase nižší než by udával výrobce.

    A na řízené střely také působí atmosférické jevy, jen s tím rozdílem, že řízená střela je dokáže do jisté míry korigovat. A zde vyvstává onen fenomén, řízená střela pokud je vystavena nepřízni atmosférických vlivů a dalších faktorů se její přesnost snižuje (lze spočítat) a čím dále letí, tak tyto vlivy mají na ni větší vliv než při menší vzdálenosti (samozřejmě to může být i naopak, záleží na síle vlivů). Proto SVP-24 může být v cíli přesnější pokud mu štestí přálo a měl vhodné atmosférické podmínky a naopak řízená střela byla počas letu vystavena nepřízni atmosférických či dalších vlivů co můžou snížit její přesnost a je v cíli méně úspěšnější.

    Proto jak jsem psal střední kruhová odchylka u řízené střely je úplně jiný údaj, než přesnost SVP-24 za ideálních podmínek.

    SVP-24 není alternativa k řízeným střelám, je to "jen" prvek co zefektivní použití hloupých pum a pokud má na to podmínky může dosáhnout přesnosti řízených střel, ale je z principu nemůže nahradit, ale to je snad jasné.

  • semtam
    03:35 06.07.2018

    Starlight

    1) Slavoslav žádnou otázku na mě nepokládal, tebe žádám, aby jsi svou otázku lépe formuloval. Samozřejmě chápu, co máš na srdci, ale chci aby jsi svou otázku lépe formuloval proto, že by ti to mohlo dojít.

    2) Neboj, viděl jsem a objevili se na ruských fórech i prezentacích a určitě i jinde, tak moc nemachruj.

    Jsi na hlubokém omylu, CEP jde matematicky vypočítat a také se počítá, protože než začnu něco vyrábět, tak si musím stanovit jaké budou parametry (chtěné) a podle toho výrobek navrhuji.

    Samozřejmě nejlepším ukazatelem jsou reálná odzkoušení, ale ne vždy je to možné v dostatečném množství a někdy to není v praxi možné ani jednou zkušebně. Schválně jestli tě napadne alespoň jeden případ, kde to nelze zkušebně naplno odzkoušet a ke slovu přichází výpočty.

    A pokud se divíš, že jsem na tebe trochu pes, tak je to dáno tvými nedomyšlenými otázky a sebestředností.

  • Starlight
    03:07 06.07.2018

    @ Semtam

    1)
    Stále čekám (a Slavoslav) na odpověď, jak je možné, že ruská přesná munice je méně přesná než neřízená v kombinaci s SVP-24.

    2)
    Pitomce tady tradičně ze sebe děláš sám. Očividně jsi dosud žádné TTD k SVP-24 a jeho komponentům neviděl, nemáš nejmenší představu, co v nich Rusové vůbec píšou a jen tady tradičně plácáš nesmyly o oborech, kterým vůbec nerozumíš.

    Když už chceš začít perlit o CEP taksi by bylo dobré vědět, že tato hodnota se „nepočítá“ v klasickém smyslu. Je to statistické zpracování velkých souborů naměřených reálných dat o odchylek ve 2D poloze (dopad pum, poloha přijímače, atd.). Ano, CEP a ideální podmínky v jedné větě je protimluv, kterého se nedopouštějí ruské odborné TTD, ale pouze různé PR články a jejich ještě méně povedené kopie a jejich čtenáři.

    Takže místo urážek, začni raději studovat. Třeba najdeš, jaké statické aparáty místo CEP skutečně používají Rusové nebo i různí výrobci.

  • semtam
    01:42 06.07.2018

    Starlight

    Ještě pro zpřesnění, u SVP-24 nemusí být odchylka kruhová, ale eliptická, poté již CEP není použitelný.

  • semtam
    00:37 06.07.2018

    Starlight

    Teď jsem ti chtěl položit otázku já. Chtěl jsem se tě zeptat, jestli vůbec víš co je to CEP do slova a do písmene, ale nechci z tebe dělat pitomce. Pokud se uvádí hodnota CEP, tak se sluší uvést jak byla vypočtena. Sice nejčastější je právě střední kruhová odchylka, ale pokud se neuvede, nemůže si nikdo být jist nad metodikou výpočtu.

    Proto když má SVP-24 za ideálních podmínek CEP 3-5 m, tak je to úplně jiný údaj, než kdyby se uvedlo střední kruhová odchylka, protože ta sama o sobě již s ideálem nepočítá. A CEP má chtě nechtě prakticky každý předmět co někam letí...

    A CEP rusové musí používat, jinak by nemohli stavět různé řízené střeli či používat GPS/GLONASS.

  • Starlight
    00:12 06.07.2018

    @ Semtam

    Takže si to shrneme. Systém SVP-24 má za ideálních podmínek přesnost 3 až 5 m CEP při bombardování s pomocí neřízení munice z 5000 m. Nejmodernější řízená munice Grom má přesnost jen 11 m CEP.

    Tím se dostáváme k tomu, co napsal Slavoslav ve 14:22. Podle mně položil legitimní otázku. Něco je někde špatně. Na což jsi reagoval svojí znalostí TTD a jeho obviněním, že tomu nerozumí. Mimochodem já TTD na komponenty systému SVP-24 mám a nic o přesnosti 3 až 5 m CEP při bombardování z 5000 metrů se tam nepíše. A o CEP se tam vlastně nepíše vůbec nic, protože tuto statistickou hodnotu Rusové neradi používají.

    Proto tajně doufám, že se konečně najde někdo, kdo celou tu záhadu s SVP-24 vysvětlí. Zejména popíše ty „ideální podmínky“.

  • semtam
    23:50 05.07.2018

    Starlight

    Máte elementární logiku? Obě hodnoty jsou přece uváděny v CEP, proto jsem se omluvil a svůj text opravil. Je snad jasné, že obě uváděné hodnoty přesnosti obou "zbraní" jsou uváděny v jiné skladbě dat, na to jsem narážel. Je podstatné, v jakých veličinách se CEP uvádí a proto také slouží pojmenování a nejčastěji je uváděné střední kruhová odchylka.

    "A jaká je přesnost řízené střely pokud je odhozená z malé vzdálenosti?"

    Tohle je blbá otázka, lépe specifikovat prosím.

  • Starlight
    22:13 05.07.2018

    @ Semtam

    Opakuji otázku. V čem je tedy udávaná přesnost systému SVP-24 (myslím tu hodnotu 3 až 5 metru)? Stačí my klidně odkaz na ty běžně dostupné TTP, kde je uvedena přesnost bombardování.

    A jaká je přesnost řízené střely pokud je odhozená z malé vzdálenosti?

  • semtam
    21:26 05.07.2018

    Starlight

    Sorry, věta měla znít takto: Grom je zase úplně něco jiného, je to řízená střela a její přesnost je uváděná ve střední kruhové odchylce (CEP).

    Slavoslav

    Očividně nevíš o čem píšeš, zbraňové systémy aby mohli být efektivně použity, tak musíš znát jejich možnosti.

    Jen pro představu, řízená střela odhozená z velké vzdálenosti může mít opravdu menší přesnost, než hloupá bomba schozená za pomoci SVP-24. Pokud víš, v čem je zakopanej pes, tak ti to hned dojde.

  • Slavoslav
    21:16 05.07.2018

    semtam

    neboj ja tie rozdiely poznam a vnimam aj to slovne spojenie idealne podmienky :)

  • Starlight
    20:48 05.07.2018

    @ Semtam

    A v čem je tedy udávaná přesnost systému SVP-24?

  • semtam
    15:27 05.07.2018

    Slavoslav

    Jo, tady je vidět, že někteří si stále pletou jednotlivé zbraně a zapomínají na TTD.

    Přesnost SVP 24 je při odhozu z 5000 m, za ideálních podmínek 3 až 5 m. Těch ideálních podmínek je tam klíčových. SVP 24 odhodí hloupou pumu ve vhodné chvíli z výpočtů vstupních dat.

    Grom je zase úplně něco jiného, je to řízená střela a kruhová odchylka je uváděná v CEP.

  • Slavoslav
    14:22 05.07.2018

    zaujimava zbran a paci sa mi modularny koncept

    len mi neda ked si spomeniem na SVP 24 a jeho zazracnu presnost dosahovanu s neriadenou municiou ktoru tu jedna partia obhajovala do krvi.

    Vychadza to totiz tak, ze ruska riadena municia ma 3x vacsi rozptyl ako ked hadzu hlupe bomby :)

  • balm
    19:44 04.07.2018

    V tomto případě vzejde rozhodnutí o úspěšnosti z úst politických špiček. Dojde-li k uvolnění zbraňového systému pro zahraniční zákazníky s rozumnou nabídkou integrace softwarových bloků, zákazníci s poptávkou otálet nebudou a Rusko značně oživí svůj zbrojní průmysl finančními prostředky zahraničních zákazníků na další dekádu.