Ruská modulární letecká munice vzduch-země Grom

Nová ruská modularní zbraň vzduch-země Grom. /  TRZ

Ruská korporace Taktické raketové zbraně (TRZ) pracuje na zajímavé letecké munici vzduch-země Grom. Nová zbraň vychází ze střely Ch-38 a má rozšířit ruské schopnosti provádět přesné letecké údery z větší vzdálenosti, mimo dosah prostředků protivzdušné obrany (PVO) nepřítele.

Letecká munice Grom byla poprvé představena v roce 2015 a letecké testy započaly na stíhacích bombardérech Su-34 na konci minulého roku. Letecké testování skončí v srpnu a podle tiskové zprávy TRZ munice Grom na konci roku vstoupí do sériové výroby. Zatím ale není ze zpráv jasné, o kolik kusů této munice má ruské letectvo zájem.

 

Samotné letové testy probíhají v nejrůznějších klimatických, povětrnostních a světelných podmínkách, a také v prostředí aktivního elektromagnetického rušení.

 

Grom vznikl na základě střely Ch-38M, která byla poprvé představena v roce 2007 a certifikovaná pro výrobu v roce 2015. Ch-38M nahrazuje v ruském letectvu střely vzduch-země Ch-25 a Ch-29. Jedná se o taktickou nadzvukovou střelu vzduch-země s doletem 40 km a bojovou hlavici o hmotnosti 250 kg. Rodina Ch-38 využívá laserové, radiolokační a satelitní navádění.

 

Hlavní konstrukční změnou u Gromu je modularita celé konstrukce a přidání dolnoplošných výklopných křídel. Jak bude ale popsáno dále, na rozdíl od Ch-38 střela/puma Grom zatím využívá jen satelitní navádění (podobně jako americká JDAM nebo GBU-38).

 

Grom se skládá z několika na sobě nezávislých modulů ‒ sekce bojové hlavice, naváděcí a řídící sekce, část s raketovým pohonem (na tuhé pohonné hmoty) a koncový modul s řídícími plochami. Kromě toho se pod střelu (modul s bojovou hlavicí) umísťuje pouzdro s výklopnými křídly.

 

Díky modularitě lze například nahradit raketový motor za další bojovou hlavici a vytvořit tak ze střel Grom klouzavé pumy. Nabízí se také velmi snadná modernizace (či rozšiřování schopností) munice Grom (nově vyráběné i již zavedené) díky výměně jednotlivých modulů za pokročilejší verze.

 

Zatím jsou k dispozici tříštivo-trhavé bojové hlavice, termobarické a zápalné. Možný je samozřejmě vývoj i dalších bojových hlavic, například se submunicí nebo s penetrátorem pro ničení podzemních nebo jinak zodolněných cílů ‒ ostatně takové bojové hlavice využívá i rodina střel Ch-38.

 

Popis a rozměry jednotlivých modulů. / TRZ

  

Základní moduly a komponety zbraně. / TRZ

 

K dispozici jsou nyní tři základní varianty zbraně. První verze 9-A-7759 je vybavena sekcí s bojovou hlavicí a raketovým pohonným systémem. Má hmotnost 519 kg a bojovou nálož tvoří hlavice o hmotnosti 315 kg. Dolet zbraně je 120 km a doba letu 400 sekund. Účinek v cíli zprávy uvádějí 1,8× větší než v případě ruské třístivo-trhavé pumy OFAB-250-270 (266 kg).

 

Druhá verze 9-A1-7759 je v klouzavou pumou, kdy sekci s pohonným systém nahradila druhá bojová hlavice. Hmotnost pumy je 598 kg, první bojová hlavice váží 315 kg a druhá 164 kg. Dolet je 65 km a doba letu 260 sekund. Účinek v cíli je 1,5× větší než v případě tříštivo-trhavé pumy OFAB-500U (515 kg).

 

Třetí variantou je 9A2-7759 s termobarickou bojovou hlavicí. Celková hmotnost je 488 kg, hmotnost první hlavice 250 kg, druhé 129 kg. Účinek v cíli je 2× větší než u termobarické pumy KAB-500OD (500 kg). Dolet je 65 km (260 sekund) a bomba exploduje ve výšce šest až 12 m. Tato verze je vybavena laserovým výškoměrem Grom-D.

 

Ve všech třech případech je Grom odhazován při rychlostech nosného letadla 500 km/h až 1200 km/h. Maximální výška odhozu je větší než 10 000 m.

 

Tři základní verze Gromu. / TRZ

 

Střela k navádění používá satelitní (GPS, GLONASS) a inerciální navigaci. Zbraň je proto určená k ničení statických cílů, jakou jsou nejrůznější budovy, klíčové body infrastruktury, letiště, sklady, seřadiště bojové techniky, průmyslové objekty, postavení raketových a dělostřeleckých jednotek, atd.

 

Hlavní výhodou této zbraně je schopnost ničit cíle z odstupu, mimo dosah nepřátelské PVO. Dosah Gromu na první pohled sice leží na teoretickém dostřelu amerického systému PVO Patriot, ale nosný letoun po odhozu umí okamžitě provést úhybný manévr a dostat se mimo dosah střel nepřátelské PVO.

 

Podle agentury RIA Novosti střední kruhová odchylka (CEP) střely/pumy Grom v cíli je 11 m a navigační systémy jsou odolné proti rušení nebo cílenému hackingu (zanášení falešných souřadnic).

 

Zbraň mohou používat prakticky všechny ruské víceúčelové stíhací letouny nebo stíhací bombardéry, jako jsou MiG-29, MiG-35, Su-24, Su-30SM, Su-34, Su-35S a dokonce také námořní Su-33. Se zbraní se počítá i pro vyvíjené letouny páté generace Suchoj Su-57.

 

Grom může po odhozu provést obrat o 180° a zaútočit na cíl v zadní polosféře letounu. / TRZ

 

Rusové se vývojem munice Grom snaží dohnat západní náskok v přesné munici vzduch-země. RIA Novosti jako konkurenta zbraně Grom považuje americkou pumu GBU-39 Small Diameter Bomb (SDB), která vstoupila do služby v roce 2006. Navádění a dosah je stejný, nicméně ruská zbraň má třikrát větší bojovou hlavici.

 

V budoucnu lze očekávat na základě platformy Grom i vývoj přesně naváděné munice proti pohyblivým cílům, která může soupeřit s nejnovější americkou pumou GBU-53/B Small Diameter Bomb II (SDB II). Americká SDB II díky třem senzorům (infračervená kamera, radiolokátor a laserové navádění) a prvkům umělé inteligence dokáže například ničit konkrétní (nejhodnotnější) vozidla v pohybující se koloně.

 

O skutečné bojové hodnotě nové ruské zbraně však rozhodne výrobní cena a schopnost ruského průmyslu zbraň vyrábět v dostatečném množství (ve válečném stavu). Bojová hodnota střely Grom samozřejmě přímo závisí na tom, zda Rusko bude mít ve skladech 1000 nebo 10 000 těchto zbraní.

 

Například americká GBU-39 stojí 40 000 dolarů a americké letectvo má 17 000 těchto zbraní, GBU-53/B přijde americké daňové poplatníky na 100 000 dolarů a je plánováno vyrobit rovněž 17 000 kusů této munice. 

 

Zdroj: RIA Novosti

Nahlásit chybu v článku


Související články

Vojenská přehlídka na Rudém náměstí

9. května na Rudém náměstí proběhla tradiční každoroční vojenská přehlídka na oslavu Dne vítězství – ...

Ruské korvety Škval ochrání systém protivzdušné obrany Pancir-M

Začátkem května došlo ke spuštění korvety Škval, třetího plavidla Projektu 22800, na vodu. Ruské ...

Ohrožují ruské rakety hospodářskou bezpečnost Pobaltí?

Minulý měsíc ruské úřady dvakrát informovaly Lotyšsko o úmyslu provést raketové zkoušky v Baltském ...

Ruslan Puchov: Rozvoj ruských vojenských schopností do roku 2027

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Jara
    21:34 08.07.2018

    Slavoslav Ano, ale to už nejsme v rovině pravděpodobnosti,ale složitých diferenciálních rovnic,navíc taková simulace už vlastně s podstatou CEP nemá co dělat ;) Což je ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav
    Ano, ale to už nejsme v rovině pravděpodobnosti,ale složitých diferenciálních rovnic,navíc taková simulace už vlastně s podstatou CEP nemá co dělat ;) Což je pravděpodobná odchylka spočtená na základě měděných dat.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    21:26 08.07.2018

    Jara pripadne sa da pouzit aj opacny pristup a teda ako pises ty a to, ze zacnes robit experimetny kde budes menit jednotlive parametre za riadenych podmienok a program, napr ...Zobrazit celý příspěvek

    Jara

    pripadne sa da pouzit aj opacny pristup a teda ako pises ty a to, ze zacnes robit experimetny kde budes menit jednotlive parametre za riadenych podmienok a program, napr minitab ti vypluje prenosovu funkciu na zaklde tychto tvrdych dat

    a zas mozes pocitat CEP pre rozne podmienku kvality vstupnych parametrov a ladit system

    Pointa mojho prispevku pre KOLTa ako taka bola len v tom, ze CEP ak su zname vstupne parametre (a ano mozu byt zistene aj experimentalne) pocitat z matematickeho hladiska ideSkrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    21:19 08.07.2018

    Jara tak balistika je celkom dobre preskumana veda aby tam nejaky vzorec isiel postavit. Ostatne ten algoritmus o ktorom hovorim je ten isty co v ramci SVP ci podobneho ...Zobrazit celý příspěvek

    Jara

    tak balistika je celkom dobre preskumana veda aby tam nejaky vzorec isiel postavit.

    Ostatne ten algoritmus o ktorom hovorim je ten isty co v ramci SVP ci podobneho systemu pocita ten bod odhodenia a vstupuju do neho premenne ktore maju zas nejaku toleranciu a rozdelenie.

    Ale samozrejme, je dost mozne az pravdepodobne, ze na zaciatku sa netrafis a na zaklade testov budes robit korekcie vo vzorcoch na zaklade empirickych dat atd kym ho vyladis. Pripadne budes mat tie empiricke data prenesene z inych projektov.

    No ked uz raz vzorec postaveny mas tak vies povedat, ze ak sa mi zmenia hodnoty normaloveho rozdelenia napr pre polohu ziskanu GPS tak to vyslednu CEP ovplyvni takto a taktoSkrýt celý příspěvek

  • Jara
    21:09 08.07.2018

    Slavoslav Jste už někde “jinde” ano můžete něco prohnat simulací a když máte dobrý algorytmus a správně vstupní podmínky tak to kolikrát i celkem vyjde, ale jak postavíte ten ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav
    Jste už někde “jinde” ano můžete něco prohnat simulací a když máte dobrý algorytmus a správně vstupní podmínky tak to kolikrát i celkem vyjde, ale jak postavíte ten počáteční algoritmus?
    Už jsem tady psal že nejsem na tohle specialista, ale ten algoritmus bude asi postaven na základě tvrdých dat, to znamená že ta matematická funkce bude nadefinovaná tak aby našla v těch tvrdých datech nějakou logiku a dokázala je odhadnout při změně nějakého vstupního parametru....
    Co z toho plyne ? Potřebujete ty vstupní data jinak můžeme spočítat len prdSkrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    20:56 08.07.2018

    semtam myslim vizualizaciu normaloveho rozdelenie kde z dvoch ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam

    myslim vizualizaciu normaloveho rozdelenie

    kde z dvoch normalovych

    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    dostanes takyto pupik

    https://en.wikipedia.org/wiki/... Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    20:43 08.07.2018

    Slavoslav

    Spíš 2D než 3D .

    Slavoslav

    Spíš 2D než 3D .

  • Slavoslav
    20:34 08.07.2018

    KOLT CEP je v podstate normalove rozdelenie pravdepodobnosti len prenesene do 3D a ako take samozrejme spocitat ide ak je znama prenosova funkcia - algoritmus a su zname ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT

    CEP je v podstate normalove rozdelenie pravdepodobnosti len prenesene do 3D a ako take samozrejme spocitat ide ak je znama prenosova funkcia - algoritmus a su zname parametre normaloveho rozdelenia vstupnych hodnot. Zmenou tychto parametrov ide celkom slusne ladit cely system.

    Nemienim ti to dokazovat, nemienim sa s tebou hadat. Staci mi, ze tym v poslednom case travim v praci cas na rocnom treningu v ramci Six Sigma metodiky.

    Perlicka na zaver. Skoli nas to byvaly technicky manazer Northrop Grumman pre Europu na dochodku :)Skrýt celý příspěvek

  • darkarrow
    20:25 08.07.2018

    Ak aj budeme mat dokonale systemy pre automaticky odhod municie systemom SVP, t.j. dokonala inercia, presna znalost terenu v cieli, dokonaly GLONASS s nulovou odchylkou, stale bude ...Zobrazit celý příspěvek

    Ak aj budeme mat dokonale systemy pre automaticky odhod municie systemom SVP, t.j. dokonala inercia, presna znalost terenu v cieli, dokonaly GLONASS s nulovou odchylkou, stale bude presnost zasahu pri odhode bomby z 5000 - 7000 m zavisla od stochastickej veliciny vetra v drahe letu bomby (moze byt aj 10 km). Vietor moze byt v kazdej hladine a priestore uplne iny, mat iny smer a inu silu, strihy, atd.. Aby toto system vedel nejako rozumne kompenzovat potreboval by dokonaly meteo prehlad alebo vypustit niekolko sond v priestore ciela. 3-5 metrov presnosti a takyto teoreticky CEP dosiahneme len ked nejako ten vietor uhadneme alebo pri vypocte zanedbame. Preto aj to co pise KOLT je pravda, ked sa spocita tento CEP z realnych dat a realnych odhodov, neexistuje aby im to vyslo na 3-5 metrov.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    20:13 08.07.2018

    KOLT Super, takže již nyní víte, že CEP lze vypočítat předem. CEP lze dokonce vypočítat i po tom co byl zjištěn fyzicky. Pokud se změní jedna veličina. Třeba jako přesnost ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT

    Super, takže již nyní víte, že CEP lze vypočítat předem.
    CEP lze dokonce vypočítat i po tom co byl zjištěn fyzicky. Pokud se změní jedna veličina. Třeba jako přesnost GPS, tak lze matematicky určit, jaká bude přesnost v místech, kde GPS má větší či menší odchylky než v místě, kde byl CEP naměřen či vypočítán.

    Za další, jeden diskutující zde uváděl, že F-16 dokáže hloupou bombu shodit s přesností 5m a jako zdroj uváděl f-16.net. A obdobných výsledků při testech dokázali docílit i s technikou z 2.WW, tak jako nereálný mi to nepřijde.

    Samozřejmě v praxi, pokud budeme věřit ruské stránce je přesnost SVP 20-25m.

    A pokud nechápete, proč rozdělujeme elipsu a CEP, tak to proto, že se jedná o dvě různé věci. Kruh a elipsu. Z logiky věci...Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    20:01 08.07.2018

    CEP nemá s elipsou nic společného (max to, že při dopadech vytvářejících eliptický obrazec má nižší vypovídací hodnotu)... ale to by někdo konečně musel pochopit, co CEP ...Zobrazit celý příspěvek

    CEP nemá s elipsou nic společného (max to, že při dopadech vytvářejících eliptický obrazec má nižší vypovídací hodnotu)... ale to by někdo konečně musel pochopit, co CEP je.

    Pokud se změní podmínky, za kterých jsou data získána, pochopitelně se změní CEP. U neřízených střela a bomb samozřejmě mnohem více, než u řízených (kde k žádné změně nemusí ani dojít).Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    19:57 08.07.2018

    Slavoslav, CEP nejde spočítat teoreticky, neb je to z principu věci veličina počítaná nad souborem dat získaných "prakticky". Asi jako průměr nebo variance. V teoretické rovině lze ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav, CEP nejde spočítat teoreticky, neb je to z principu věci veličina počítaná nad souborem dat získaných "prakticky". Asi jako průměr nebo variance. V teoretické rovině lze vytvořit model, který bude předpovídat, jaký zhruba CEP v reálu bude. V počátku práce na zbraňovém systému (nebo ještě před tím) takové modely samozřejmě počítané jsou, v průběhu prací jsou nadále zpřesňovány, počítá se, jak zlepšit parametry zbraně, aby v modelu vycházely lepší výsledky atd. Nakonec se přejde k praktickým zkouškám – a teprve pak se dá spočítat CEP. Prostě proto, že bez reálných dat spočítat nelze. CEP jakožto výpočet je prostě furt stejný. Jestli má někdo dojem, že aritmetický průměr lze spočítat teoreticky nebo že jsou různé způsoby výpočtu aritmetického průměru.... no, jeho věc.

    Co je samozřejmě zásadní, za jakých podmínek byla získána data, ze kterých byl CEP vypočítán. V případě řízených střel či přesných bomb to bývá uváděno v jejich TTD, stejně tak u systémů podobných SVP-24 bývá uváděno, s jakou municí, z jakého letadla a za jakých podmínek dosahuje jaké přesnosti. U SVP-24 je v mediálním prostoru uváděn údaj 3-5 m. A celé se to točí o tom, že logika věci tvrdí, že je to hovadina, protože a) podobné jiné systémy dosahují přesnosti řádově nižší (kolem 20 za dobrých podmínek); b) by to znamenalo, že nenaváděný systém dosahuje lepších výsledků než naváděný. Čili udávaná přesnost je buď hausnumero, nebo je dosahována za podmínek naprosto nereálných. Jinými slovy, je o ničem :-) Výpovědní hodnota 0 %, jak píše Jirosi.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    19:47 08.07.2018

    Slavoslav Já vím a díky, jen se divím KOLTovi, Jarovi a Starlightovi, že se takto snížili. Jim nešlo o problematiku, ale očividně o něco jiného. Jara to vlastně i ve svém ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav

    Já vím a díky, jen se divím KOLTovi, Jarovi a Starlightovi, že se takto snížili. Jim nešlo o problematiku, ale očividně o něco jiného. Jara to vlastně i ve svém smazaném příspěvku napsal.

    Ohledně CEP u SVP, já tu jistotu nemám, psal jsem o tom také na začátku diskuze. Můj tip je ten, že by se spíše mohlo jednat o elipsu, ale nevím, je to opravdu jen můj tip.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    19:45 08.07.2018

    Semtam: Pokud někdo vypustí nesmysl, někdo na něj návazně napíše RP článek, a někdo jiný je ochotný se na za něj bít do krve na forum, diskuzi. Tak to se jedná o těžkou propagandu. Zobrazit celý příspěvek

    Semtam: Pokud někdo vypustí nesmysl, někdo na něj návazně napíše RP článek, a někdo jiný je ochotný se na za něj bít do krve na forum, diskuzi. Tak to se jedná o těžkou propagandu.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    19:44 08.07.2018

    Semtam: Ale za ideálních podmínek to má být 0. Už jen to, že při znalosti všech vstupu jim 1+1+1+1+1 nedá 5, ale 4,5-5,5 je na pováženou.

    Semtam: Ale za ideálních podmínek to má být 0. Už jen to, že při znalosti všech vstupu jim 1+1+1+1+1 nedá 5, ale 4,5-5,5 je na pováženou.

  • semtam
    19:41 08.07.2018

    Jirosi Ale vždyť celou dobu se píše, že je to za ideálních podmínek :D Projeť si diskuzi, hlavně začátek, tam je to rozepsáno. Pokud by to měla být propaganda, tak by muselo ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi

    Ale vždyť celou dobu se píše, že je to za ideálních podmínek :D

    Projeť si diskuzi, hlavně začátek, tam je to rozepsáno. Pokud by to měla být propaganda, tak by muselo být dáno rovnítko. Bohužel rovnítko tomu dali ti, co nepochopili co tento údaj znamená.

    Propagandou to mysleli ti, co údaji nevěřili, problém ovšem nebyl v údaji takovém, jako v nepochopení uváděných údajů.

    Propagandou můžeme nazvat to, že některé články srovnávají JDAM s SVP a na druhou stranu to, že zase někteří se snaží "dokázat", že uvedený údaj je propaganda. Dle mého názoru se o prvoplánovanou propagandu z obou stran nejedená, ale jedná se jen o neznalost či nepochopení problematiky.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    19:33 08.07.2018

    semtam Videl, preto som reagoval keďže si mal pravdu, že ak sa zmení charakteristika vstupov zmení sa aj CEP. Mimochodom, kde berieš istotu, že ten údaj u SVP je CEP? Môže to ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam

    Videl, preto som reagoval keďže si mal pravdu, že ak sa zmení charakteristika vstupov zmení sa aj CEP.

    Mimochodom, kde berieš istotu, že ten údaj u SVP je CEP? Môže to byť čokoľvek od najlepšieho dosiahnutého výsledku na strelnici, cez CEP atď. Nejaký hodnoverný zdroj som k tomu nenašiel.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    19:03 08.07.2018

    semtam:"Jádro sporu je v tom, že uváděná střední kruhová odchylka (CEP) je uváděná 11m u Gromu a že SVP jí má 3-5m a je uváděná za ideálních podmínek. Podotýkám, že záleží jak ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam:"Jádro sporu je v tom, že uváděná střední kruhová odchylka (CEP) je uváděná 11m u Gromu a že SVP jí má 3-5m a je uváděná za ideálních podmínek.

    Podotýkám, že záleží jak CEP počítali či jak ho zjišťovali. "

    Už tě konečně chápu. Takže pokud by byli všechny údaje "idealní" tedy 100% ok, byla by přesnost 3-5m.

    Význam pro výcvik 0%
    Význam pro bojové operace 0%
    Význam pro porovnání z ostatníma 0%
    Význam pro propagandu 100%Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    17:56 08.07.2018

    Slavoslav Nevím, jestli jsi viděl můj smazaný komentář (nikoho nenapadal a neponižoval), kde jsem znovu popisoval CEP jak je uváděn. A chtěl jsem vědět, co se teda ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav

    Nevím, jestli jsi viděl můj smazaný komentář (nikoho nenapadal a neponižoval), kde jsem znovu popisoval CEP jak je uváděn. A chtěl jsem vědět, co se teda nelíbí.

    Jádro sporu je v tom, že uváděná střední kruhová odchylka (CEP) je uváděná 11m u Gromu a že SVP jí má 3-5m a je uváděná za ideálních podmínek.

    Podotýkám, že záleží jak CEP počítali či jak ho zjišťovali.

    Dával jsem příklad s GPS, kde na střelnici s dobrým pokrytím a minimální odchylkou GPS dosáhnete určitých výsledků CEP. A v místě nasazení víte, že odchylka GPS může být třeba 5-15m, tak lze spočítat, jaký bude CEP v místě nasazení.

    A problém je ten, že někteří tvrdí že CEP je CEP a že je beze změn nebo přesně nevim, jak si to představují.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    16:52 08.07.2018

    neviem co bolo jadrom sporu a i ked mam niekedy dojem, ze jeho vedomosti o CEP ako takom nie su 100% ma v niecom pravdu CEP sa moze menit a CEP sa da spocitat aj teoreticky v ...Zobrazit celý příspěvek

    neviem co bolo jadrom sporu a i ked mam niekedy dojem, ze jeho vedomosti o CEP ako takom nie su 100% ma v niecom pravdu

    CEP sa moze menit a CEP sa da spocitat aj teoreticky

    v podstate totiz nejde o nic ineho ako o pravdepodobnost nejakeho javu ktory ma normalove rozlozenie ktora je zavsla od vstupnych parametrov

    ak maju aj tieto vstupne parametre normalove rozlozenie co zvacsa maju a pozname ich hodoty a rozptyl je uz velmi lachke zratat ake rozlozenie a ake sigma bude mat vysledny jav

    tak isto aj jeho zmenu ak dojde k zmene rozptylu a hustoty pravdepodobnosti pre jednotlive vstupne parametre

    Ako spravne napisal ine CEP bude mat napr GLONASSOM navadzana municia na uzemi Ruska kde Glonass dosahuje najvyssiu presnost vs ta ista municia povedzme v Australii (teraz si nie som isty ci uz ten Glonass dobudovali a dosahuju celosvetovo rovnaku presnost)Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    05:58 08.07.2018

    semtam Nie, ono ja neviem s čím SVP presne počíta. To bolo skôr také zamyslenie z logiky veci s čím všetkým by taký systém počítať mohol a nejak ma ďalšie vstupné parametre ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam

    Nie, ono ja neviem s čím SVP presne počíta. To bolo skôr také zamyslenie z logiky veci s čím všetkým by taký systém počítať mohol a nejak ma ďalšie vstupné parametre nenapadajú.

    Áno, sú tu veci ako spomínal Shania, ako rotácia zeme atď. ale to som všetko zhrnul pod kvalitu toho algoritmu. Ostatne väčšinu z toho ti dnes zaráta aj lepší balistický program čo si stiahnem do mobilu.

    Jediné čo by SVP mohlo robiť výrazne lepšie ako západné systémy je výrazne lepšia kvalita vstupných dát a hádať sa tu o tom kto lepšie odmeria polohu či rýchlosť vetra nemá pre mňa zmysel.

    Môj názor je, že ak idú v praxi s presnosťou bežne do 30m tak je to vynikajúci výsledok na dnešný stav techniky.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 7