Ruská modulární letecká munice vzduch-země Grom

Nová ruská modularní zbraň vzduch-země Grom. /  TRZ

Ruská korporace Taktické raketové zbraně (TRZ) pracuje na zajímavé letecké munici vzduch-země Grom. Nová zbraň vychází ze střely Ch-38 a má rozšířit ruské schopnosti provádět přesné letecké údery z větší vzdálenosti, mimo dosah prostředků protivzdušné obrany (PVO) nepřítele.

Letecká munice Grom byla poprvé představena v roce 2015 a letecké testy započaly na stíhacích bombardérech Su-34 na konci minulého roku. Letecké testování skončí v srpnu a podle tiskové zprávy TRZ munice Grom na konci roku vstoupí do sériové výroby. Zatím ale není ze zpráv jasné, o kolik kusů této munice má ruské letectvo zájem.

 

Samotné letové testy probíhají v nejrůznějších klimatických, povětrnostních a světelných podmínkách, a také v prostředí aktivního elektromagnetického rušení.

 

Grom vznikl na základě střely Ch-38M, která byla poprvé představena v roce 2007 a certifikovaná pro výrobu v roce 2015. Ch-38M nahrazuje v ruském letectvu střely vzduch-země Ch-25 a Ch-29. Jedná se o taktickou nadzvukovou střelu vzduch-země s doletem 40 km a bojovou hlavici o hmotnosti 250 kg. Rodina Ch-38 využívá laserové, radiolokační a satelitní navádění.

 

Hlavní konstrukční změnou u Gromu je modularita celé konstrukce a přidání dolnoplošných výklopných křídel. Jak bude ale popsáno dále, na rozdíl od Ch-38 střela/puma Grom zatím využívá jen satelitní navádění (podobně jako americká JDAM nebo GBU-38).

 

Grom se skládá z několika na sobě nezávislých modulů ‒ sekce bojové hlavice, naváděcí a řídící sekce, část s raketovým pohonem (na tuhé pohonné hmoty) a koncový modul s řídícími plochami. Kromě toho se pod střelu (modul s bojovou hlavicí) umísťuje pouzdro s výklopnými křídly.

 

Díky modularitě lze například nahradit raketový motor za další bojovou hlavici a vytvořit tak ze střel Grom klouzavé pumy. Nabízí se také velmi snadná modernizace (či rozšiřování schopností) munice Grom (nově vyráběné i již zavedené) díky výměně jednotlivých modulů za pokročilejší verze.

 

Zatím jsou k dispozici tříštivo-trhavé bojové hlavice, termobarické a zápalné. Možný je samozřejmě vývoj i dalších bojových hlavic, například se submunicí nebo s penetrátorem pro ničení podzemních nebo jinak zodolněných cílů ‒ ostatně takové bojové hlavice využívá i rodina střel Ch-38.

 

Popis a rozměry jednotlivých modulů. / TRZ

  

Základní moduly a komponety zbraně. / TRZ

 

K dispozici jsou nyní tři základní varianty zbraně. První verze 9-A-7759 je vybavena sekcí s bojovou hlavicí a raketovým pohonným systémem. Má hmotnost 519 kg a bojovou nálož tvoří hlavice o hmotnosti 315 kg. Dolet zbraně je 120 km a doba letu 400 sekund. Účinek v cíli zprávy uvádějí 1,8× větší než v případě ruské třístivo-trhavé pumy OFAB-250-270 (266 kg).

 

Druhá verze 9-A1-7759 je v klouzavou pumou, kdy sekci s pohonným systém nahradila druhá bojová hlavice. Hmotnost pumy je 598 kg, první bojová hlavice váží 315 kg a druhá 164 kg. Dolet je 65 km a doba letu 260 sekund. Účinek v cíli je 1,5× větší než v případě tříštivo-trhavé pumy OFAB-500U (515 kg).

 

Třetí variantou je 9A2-7759 s termobarickou bojovou hlavicí. Celková hmotnost je 488 kg, hmotnost první hlavice 250 kg, druhé 129 kg. Účinek v cíli je 2× větší než u termobarické pumy KAB-500OD (500 kg). Dolet je 65 km (260 sekund) a bomba exploduje ve výšce šest až 12 m. Tato verze je vybavena laserovým výškoměrem Grom-D.

 

Ve všech třech případech je Grom odhazován při rychlostech nosného letadla 500 km/h až 1200 km/h. Maximální výška odhozu je větší než 10 000 m.

 

Tři základní verze Gromu. / TRZ

 

Střela k navádění používá satelitní (GPS, GLONASS) a inerciální navigaci. Zbraň je proto určená k ničení statických cílů, jakou jsou nejrůznější budovy, klíčové body infrastruktury, letiště, sklady, seřadiště bojové techniky, průmyslové objekty, postavení raketových a dělostřeleckých jednotek, atd.

 

Hlavní výhodou této zbraně je schopnost ničit cíle z odstupu, mimo dosah nepřátelské PVO. Dosah Gromu na první pohled sice leží na teoretickém dostřelu amerického systému PVO Patriot, ale nosný letoun po odhozu umí okamžitě provést úhybný manévr a dostat se mimo dosah střel nepřátelské PVO.

 

Podle agentury RIA Novosti střední kruhová odchylka (CEP) střely/pumy Grom v cíli je 11 m a navigační systémy jsou odolné proti rušení nebo cílenému hackingu (zanášení falešných souřadnic).

 

Zbraň mohou používat prakticky všechny ruské víceúčelové stíhací letouny nebo stíhací bombardéry, jako jsou MiG-29, MiG-35, Su-24, Su-30SM, Su-34, Su-35S a dokonce také námořní Su-33. Se zbraní se počítá i pro vyvíjené letouny páté generace Suchoj Su-57.

 

Grom může po odhozu provést obrat o 180° a zaútočit na cíl v zadní polosféře letounu. / TRZ

 

Rusové se vývojem munice Grom snaží dohnat západní náskok v přesné munici vzduch-země. RIA Novosti jako konkurenta zbraně Grom považuje americkou pumu GBU-39 Small Diameter Bomb (SDB), která vstoupila do služby v roce 2006. Navádění a dosah je stejný, nicméně ruská zbraň má třikrát větší bojovou hlavici.

 

V budoucnu lze očekávat na základě platformy Grom i vývoj přesně naváděné munice proti pohyblivým cílům, která může soupeřit s nejnovější americkou pumou GBU-53/B Small Diameter Bomb II (SDB II). Americká SDB II díky třem senzorům (infračervená kamera, radiolokátor a laserové navádění) a prvkům umělé inteligence dokáže například ničit konkrétní (nejhodnotnější) vozidla v pohybující se koloně.

 

O skutečné bojové hodnotě nové ruské zbraně však rozhodne výrobní cena a schopnost ruského průmyslu zbraň vyrábět v dostatečném množství (ve válečném stavu). Bojová hodnota střely Grom samozřejmě přímo závisí na tom, zda Rusko bude mít ve skladech 1000 nebo 10 000 těchto zbraní.

 

Například americká GBU-39 stojí 40 000 dolarů a americké letectvo má 17 000 těchto zbraní, GBU-53/B přijde americké daňové poplatníky na 100 000 dolarů a je plánováno vyrobit rovněž 17 000 kusů této munice. 

 

Zdroj: RIA Novosti

Nahlásit chybu v článku


Související články

Vojenská přehlídka na Rudém náměstí

9. května na Rudém náměstí proběhla tradiční každoroční vojenská přehlídka na oslavu Dne vítězství – ...

Ruské korvety Škval ochrání systém protivzdušné obrany Pancir-M

Začátkem května došlo ke spuštění korvety Škval, třetího plavidla Projektu 22800, na vodu. Ruské ...

Ohrožují ruské rakety hospodářskou bezpečnost Pobaltí?

Minulý měsíc ruské úřady dvakrát informovaly Lotyšsko o úmyslu provést raketové zkoušky v Baltském ...

Ruslan Puchov: Rozvoj ruských vojenských schopností do roku 2027

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Shania
    11:46 07.07.2018

    razieli, pro jednou jsi dokazal postnout zajimavou informaci, jen tak dal... po precteni te diskuze -skeptik tam postnul clanek, co uvadi u svp rozptyl 25m v bojovych pominkach, ...Zobrazit celý příspěvek

    razieli, pro jednou jsi dokazal postnout zajimavou informaci, jen tak dal...

    po precteni te diskuze -skeptik tam postnul clanek, co uvadi u svp rozptyl 25m v bojovych pominkach, takze tech mych 30m ve skutecnych bojovych podminkach ve vetrne syrii nezni tak spatne co?

    A dal uvadi ze nevyhoda svp je dlouha priprava dat, nekolik hodin az dni - a co jsem psal, typicke reakcni casy jsou 1-3 dny na predem dane koordinaty..

    nejde tady o jih proti severu... ale o bombu bez korekce zasahujici spolehlive s presnosti PGM, coz je samozdrejme blbost....Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    11:27 07.07.2018

    semtam, psal jste leccos, povětšinou ale bláboly... Zkusím to naposled, kolovrátek tu s vámi opět točit nehodlám: a) CEP je statistická veličina, nelze ji spočítat "dopředu", což ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam, psal jste leccos, povětšinou ale bláboly... Zkusím to naposled, kolovrátek tu s vámi opět točit nehodlám:
    a) CEP je statistická veličina, nelze ji spočítat "dopředu", což je to, co jste zpočátku tvrdil.

    b) CEP je možné udávat u naváděných i nenaváděných zbraní, samozřejmě je nutné zmínit, za jakých podmínek byla získána. Přičemž u zbraní bez oprav v průběhu letu jsou samozřejmě ty podmínky zásadnější.

    c) U CEP je úplně jedno, že dopadový vzorec není kruhový, můžete spočítat CEP klidně i pro vzorek s charakterem motýlých křídel (jaký mají kupř. střepiny z dělostřeleckého granátu). Nicméně bude v tu chvíli mít samozřejmě menší výpovědní hodnotu. Ona je vůbec výpovědní hodnota CEP dost závislá na dalších statistických parametrech posuzovaného vzorku (třeba na varianci). Nicméně pro bomby a střely z letadel je to obecně vcelku dobrá charakteristika.

    d) Naváděné střely sice jsou ovlivňovány povětrnostními podmínkami, nicméně od toho mají právě to navádění. Tomahawku je prostě jedno, jestli fouká vítr 2 m/s nebo 20 m/s, on prostě po celou dobu letu (v určitých časových intervalech, na určitých místech...) koriguje "snos" a v cíli bude stejně přesný. Jasně, při 200 m/s už bude mít dost problém tu korekci provést, respektive ji třeba už nedokáže vůbec – to jsou prostě limitní podmínky pro použití dané zbraně, když půjdete za ně, zbraň nesplní požadované parametry. Nicméně pokud za ně nepůjdete, systém bude mít prakticky shodný CEP. Jestli zrovna trochu fouká nebo mrholí a jestli letí 20 km nebo 200, mu bude prakticky jedno.

    e) Povětrnostní podmínky a podmínky odhozu/výstřelu jsou naopak zásadní u zbraňových systémů, které žádné navádění nemají. Částečně je to řešené u raket, které mají jednoduchý INS, pomocí kterého srovnají nepřesnosti vzniklé při a těsně po výstřelu. "Hloupé" bomby pak nesrovnají vůbec nic. Takže myslet si, že lze s klasickou bombou dosahnout přesnosti i jen přibližně shodné jako s tou naváděnou, je prostě nesmysl. A to je to, na co naráží skeptici stran schopností SVP-24. Parametr 3-5 metrů je prostě absolutní nesmysl. Už jen vliv při a těstně po odhozu bomby v 5 kilometrech bude produkovat o řád vyšší nepřesnost.

    f) SVP-24 je fajn věc, jen i) jí jsou vámi a vašimi souvěrci přisuzovány nereálné schopnosti; b) to není ani zdaleka první podobný systém na světě, což také špatně snášíte. Ale to není problém toho zbraňového systému, to je problém ideologický.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    10:25 07.07.2018

    raziel ja viem, ze pochopenie pisaneho textu pred tym ako clovek zareaguje sa tu u urcitej skupiny ludi nenosi, ale co uz ... a ano pride mi celkom koser dat do porovnania ...Zobrazit celý příspěvek

    raziel

    ja viem, ze pochopenie pisaneho textu pred tym ako clovek zareaguje sa tu u urcitej skupiny ludi nenosi, ale co uz ...

    a ano pride mi celkom koser dat do porovnania presnost stredneho bomardera z druhej svetovej vojny vs presnost strategickeho bombardera z druhej svetovej vojny vybaveneho vtedy najmodernejsim zameriavacim systemom

    A priklad s atomovou bombou som dal ako nieco co je dobre zdokumentovane a co vykonavala skusena posadka za idealnych podmienok.

    najma ked niekto ten stredny bombarder zatiahne do debaty o presnosti v roku 2018.

    Inak je ironicke, ze zrovna ty sa mi pokusas prisit porovnavanie strojov z druhej svetovej zo sucastnym stavom techniky (co som mimochodom nikde nerobil vo svojom prispevku) ked napises a teraz budem citovat:

    "Shanio 30 a 60? nechtěl si napsat spíš 300 nebo 600m? :-D

    S Mitchellem ve 44 v nadsázce trefili ze 4 000m barel od kerosinu, když bylo bezvětří. "Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    10:08 07.07.2018

    raziel87: "tak si to najdi - je to zadokumentované včetně fotek. Perlička, ale udála se. Standart byl pochopitelně horší. " Proto se na výpočet používá vice jak 1(5) vzorků... ...Zobrazit celý příspěvek

    raziel87: "tak si to najdi - je to zadokumentované včetně fotek. Perlička, ale udála se.
    Standart byl pochopitelně horší. "

    Proto se na výpočet používá vice jak 1(5) vzorků... Aby ti nevycházeli hovadiny jako 100% přesnost. Realita byla trošku jinde...Skrýt celý příspěvek

  • raziel87
    10:01 07.07.2018

    a seš takový játro, že srovnáváš zaměřovací vybavení strategickech pístovejch bombardérů II. světové války a prvních proudových bombarérů studené války s přesností útočných ...Zobrazit celý příspěvek

    a seš takový játro, že srovnáváš zaměřovací vybavení strategickech pístovejch bombardérů II. světové války a prvních proudových bombarérů studené války s
    přesností útočných strojů II. generace? v případě, že se bavíme o roku 2018, tak stroji 4 a 4,5 generace?Skrýt celý příspěvek

  • raziel87
    09:57 07.07.2018

    2 Sláva tak si to najdi - je to zadokumentované včetně fotek. Perlička, ale udála se. Standart byl pochopitelně horší. Slávo ještě takovej detail - můžeš mi nějak racionálně ...Zobrazit celý příspěvek

    2 Sláva

    tak si to najdi - je to zadokumentované včetně fotek. Perlička, ale udála se.
    Standart byl pochopitelně horší.

    Slávo ještě takovej detail - můžeš mi nějak racionálně vysvětlit, proč mícháš do hromady testovací výbuchy jaderných bomb, kdy k odhozu docházelo v úplně jiných výškách než je 5 000m a bombarder potřeboval dostatek času na únik z epicentra výbuchu? přijde ti to ok? nebo je to jen další podpásovka modrého týmu, která si tim vlastně kope malou domů?Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    09:52 07.07.2018

    pre istotu som si to pozrel tych 400 m som daval z hlavy. Minuli ciel o 650 m btw, myslim, ze ak v boji dosahuju presnost tych 30 m tak klobuk dole. Sice to nestaci, ale ...Zobrazit celý příspěvek

    pre istotu som si to pozrel tych 400 m som daval z hlavy. Minuli ciel o 650 m

    btw, myslim, ze ak v boji dosahuju presnost tych 30 m tak klobuk dole. Sice to nestaci, ale presnost an to vybavenie je to slusnaSkrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    09:48 07.07.2018

    raziel87 "S Mitchellem ve 44 v nadsázce trefili ze 4 000m barel od kerosinu, když bylo bezvětří. " no tej nadsadzky tam bude dost :) Ked sa testoval ucinnok atomovych ...Zobrazit celý příspěvek

    raziel87

    "S Mitchellem ve 44 v nadsázce trefili ze 4 000m barel od kerosinu, když bylo bezvětří. "

    no tej nadsadzky tam bude dost :)

    Ked sa testoval ucinnok atomovych zbrani na lode tak skusena posadka za idealnych podmienok minula ciel - jasne oznacenu lod o dobrych 400 m

    btw ak niekto argumentuje, ze CEP sa neda spocitat pre bomby lebo dopadove pole je elipticke tak zjavne ma o CEP velmi povrchne znalosti (nie ze by som ja bol nejaky odbornik)Skrýt celý příspěvek

  • raziel87
    09:44 07.07.2018

    2 Shania Aadvark si na svojí šanci musel počkat.....v 67 dopadl naprosto tragicky. Určitě nebombardoval PŘESNĚJI než F-105, F-4, A-7 atd., jeho hlavní devizi byly úplně něco ...Zobrazit celý příspěvek

    2 Shania

    Aadvark si na svojí šanci musel počkat.....v 67 dopadl naprosto tragicky.
    Určitě nebombardoval PŘESNĚJI než F-105, F-4, A-7 atd., jeho hlavní devizi
    byly úplně něco jinéhoSkrýt celý příspěvek

  • raziel87
    09:36 07.07.2018

    Pánové, co se držet trochu objektivity? Já chápu, že modrý tým vždy a za všech podmínek poplive všechno červené, je to logické, hra má svoje pravidla a spoustu z Vás je ...Zobrazit celý příspěvek

    Pánové, co se držet trochu objektivity?

    Já chápu, že modrý tým vždy a za všech podmínek poplive všechno červené, je to logické, hra má svoje pravidla a spoustu z Vás je vrcholnými desetibojaři, ale nemusíte
    přece používat demagogické závěry ne? Shanio 30 a 60? nechtěl si napsat spíš 300 nebo 600m? :-D

    S Mitchellem ve 44 v nadsázce trefili ze 4 000m barel od kerosinu, když bylo bezvětří. Mossie se často používalo na bodové nálety - oká do 100m výšky, Itálie se jim povedla na výbornou.

    V Afghanistanu nebyl problém trefovat ručníkáře FABAMA z 5 000m s přesností +- 100m, o 15 let dříve ve Vietnamu na tom nebylo USN a USAF o moc hůře, spíše naopak...

    V roce 2018 je situace však zcela odlišná, rusové nezajedou ani s dvoukolákem do stodoly, přitom jsou to vrata jako kráva....

    Starlight - opravdu nemáš patent na rozum - SVP-24 popsal dost do detailu třeba Alchik.....v době kdy si o SVP-24 možná ještě ani neslyšel, 5 - 6 let zpět. Na AN se o tom s velkou pompou psalo až někdy v roce 2015, když rusové vlítli do Sýrie.

    Možná budete chtít, abych Vám přesně popsal jak fungoval u Corsairu II naváděci systém APQ xxx a rušičky ALQxxx....nechci to po 10 letech zase hledat, trefit se však dokázali a je trapné dělat z rusů idioty, kteří se ani po 70 letech nejsou schopni přiblížit k přesnosti B-25 MitchellSkrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    09:27 07.07.2018

    Mně se strašně líbí ta představa, že má smysl počítat přesnost pro ideální podmínky. Ale pro ty ostatní je to zbytečné, nepřesné atd. Jako by někde a nedej bože zrovna za války ...Zobrazit celý příspěvek

    Mně se strašně líbí ta představa, že má smysl počítat přesnost pro ideální podmínky. Ale pro ty ostatní je to zbytečné, nepřesné atd. Jako by někde a nedej bože zrovna za války panovali ideální podmínky.

    Semtam: U všech zbraní střílejících na větší vzdálenost se působení větru a jeho změny pro různé části letové dráhy berou jako samozdřejmost a nikdo neřeší přesnost děla za bezvětří na 20km.... protože je to kravina... jen vy se tu stále bijete za "nesmysl počítat přesnost zbraně v reálných podmínkách".

    A k té kruhové odchylce vs eliptické... většina(všechny) zbraní má dopadové pole eliptické... přesto se uvádí jejich přesnost.Skrýt celý příspěvek

  • StandaBlabol
    09:23 07.07.2018

    Shanio, těm pozemním vysílačům v době satelitní navigace moc nerozumím. Jaká data dodávají? GPS mi dá aktuální polohu letadla i cíle, senzory na letadle další potřebné údaje ...Zobrazit celý příspěvek

    Shanio,

    těm pozemním vysílačům v době satelitní navigace moc nerozumím. Jaká data dodávají? GPS mi dá aktuální polohu letadla i cíle, senzory na letadle další potřebné údaje jako výšku, rychlost, atd.

    K čemu potřebuju pozemní vysílač? Jaká data vysílají? Napadají mě jen povětrnostní podmínky v oblasti cíle a případně aktualizace polohy, pokud útočím na něco, co se hýbe?Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    08:59 07.07.2018

    semtam: sorry, 2-3 dny rusum trvalo nez zareagovali na jakoukoliv akci nepratel a to vcetne vetsich ofenziv... zatimco ISIS znovu dobivali palmyru, tar RuAF bombardovali cile jide ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam: sorry, 2-3 dny rusum trvalo nez zareagovali na jakoukoliv akci nepratel a to vcetne vetsich ofenziv... zatimco ISIS znovu dobivali palmyru, tar RuAF bombardovali cile jide s daleko mensi prioritou....

    Poprve, kdy vubec doslo v syrii, aby meli pozemni navodci prime spojeni s pilotem bylo loni pri povstalecke ofenzive na Hama.... opet tam reakce trvala par dni, a pa jme mohli videt zverstva jako Su-35 utocici nerizenymi raketami...

    Rusti navodci obecne podporuji vrtulniky a delostrelectvo, z letadel max Su25, ostatni stroje jsou spis vyjimka...

    mimo jine je to taky dano spojenci na zemi, ktere podporuji, kdyby podporovali svoje lidi, treba by to bylo jine.

    -----
    samozdrejme jde u ruznych rezimu odhozu bomb nastavit parametry pro pocasi..... akorat to nebylo v te dobe automaticke, jak je tomu dnes u svp.

    F111 a A7 jsou min dva stroje ze 70let ktere meli velmi vyspelou avioniku....

    Presto byli hloupe bomby postupne opusteny, protoze to proste nestaci na spolehlive niceni cile... driv bylo bezne mit nekolik stroju s nekolika bombami na jeden cil, dnes jeden stroj s PGM pokryje vic cilu (a ani zce se nikdy nepocita se 100% uspesnosti nabombu- existuje neco jako selhani munice...a dalsi faktory).

    kdyby nekdo chtel poukazat na cenu drahycj jdam kitu. Ztrata stroje a nebo jen nezasazeni cile a nutnos nalet opakovat stoji vic.

    ----

    sorry zrizeni pozemnich vysilacu je fakt... rozdil v presnosti mezi oblastmi kde jsou a kde ne byla viditelna a dnes maji uz vetsinu oblasti pokrytych... pokud nechces analyzovat tisice videii a cile co zasahli a proc, tak se k tomu stejne nikdy nedoberes....Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    04:58 07.07.2018

    Czertik Ten článek neberte moc vážně, ale co se týká bojových vzletů (asi ty mysleli), tak ten trojnásobek je dán vyšší bojovou činností, pokud jste sledoval syrský konflikt, ...Zobrazit celý příspěvek

    Czertik

    Ten článek neberte moc vážně, ale co se týká bojových vzletů (asi ty mysleli), tak ten trojnásobek je dán vyšší bojovou činností, pokud jste sledoval syrský konflikt, tak USA od dob působení RuAF měla nejvyšší míru působení kolem a v Rakka a žádné velké operace již na kontě neměla.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    04:36 07.07.2018

    Shania "Typická RuAF sortie je na 1-3 dny staré koordináty, odstartují, letí na autopilota, počkají až si to SVP spočítá, shodí a letí domů." A ještě bych doplnil, že letecký ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania

    "Typická RuAF sortie je na 1-3 dny staré koordináty, odstartují, letí na autopilota, počkají až si to SVP spočítá, shodí a letí domů."

    A ještě bych doplnil, že letecký návodčí si souřadnice zapíše do deníčku a odebere se na leteckou základnu, kde souřadnice osobně předá leteckému personálu, kteří zjištěná data nahrají a může se vyrazit a zazvonil zvonec a pohádky je konec.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    04:14 07.07.2018

    Shania Stačilo by, kde bereš to, že přesnost je bez pomocných vysílačů je více jak 60m? A jak si přišel na ty pomocné vysílače? Stačí zdroj Protože se jedná o totální ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania

    Stačilo by, kde bereš to, že přesnost je bez pomocných vysílačů je více jak 60m? A jak si přišel na ty pomocné vysílače?

    Stačí zdroj

    Protože se jedná o totální blábol. Hned dokážu a za další také nechápeš rozdíl mezi SVP-24 a řízenou střelou. SVP-24 má přesnost podobnou jako řízená střela. V tom celá podobnost končí. SVP-24 dokáže odhazovat munici 5-8 km od cíle, zatímco řízená střela v řádech desítek kilometrů a tím se vyhne koncentraci PVO.

    SVP-24 není navíc nějaká horká novinka vznikl roku 1998 a práce na něm začali roku 1996. Nebyla by to ruská armáda, aby se tam všechno odkládalo a až v roce 2008 byl první operačně způsobilý letoun se systémem SVP-24.
    Na této stránce najdeš dokonce i schopnosti a komponenty SVP-24.

    https://ruslet.webnode.cz/tech...

    Pokud se nějak relevantně neobhájíš, tak zase kecáš.

    A k odkazu na f-16.net, no data uvádí diskutující, takže je neberu důvěryhodně, navíc ohledně počasí tam uvádějí, že CCRP počítá s modelem větru. To je zásadní rozdíl oproti SVP-24. Zda opravdu CCRP počítá i s větrem, tím si nejsem jist, spíš bych řekl, že ne, ale budu rád, když mi to někdo objasní. CCRP je jen průběžný počítaný bod odhozu, něco by mu muselo dávat meteo data. Je možné, že mysleli se systémem Lantirn, ale i ten pokud se nepletu nemá meteorologický vstup.

    Takže ne a ani Vietnam to nezachrání. Ale ten Vietnam a jak se má bombardovat, je opravdu krutopřísná nadsázka, jak se patří.

    Vím, že tvá rovina je hlavně ideologická, ale popravdě by mě zajímal analog k SVP-24, zatím si ho neposkytl a Vietnam nepočítám a vlastně klackovitě CCRP měli i za 1.WW.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    00:35 07.07.2018

    shania, to co si napsal, je velmi logicke a dokazalo by to vysvetlit proc muzou ci dokonce maji rusove 3x vetsi realne sortie ratio na letoun nez amici, ale moje otazka byla na to ...Zobrazit celý příspěvek

    shania, to co si napsal, je velmi logicke a dokazalo by to vysvetlit proc muzou ci dokonce maji rusove 3x vetsi realne sortie ratio na letoun nez amici, ale moje otazka byla na to co bylo uvedeno v clanku

    Not only are the number of sorties per day about 3 times as much as a US or NATO country could achieve

    a pokud ma aglictina neni mizerna , tak ten text je o tom ze rusaci maji 3x vice letu nez by amici/nato MOHLI dosahnout, ne realne dosahuji, coz je dost podstatny rozdil.
    ty si krasne vyvetlil proc ho realne dosahuji mensi. autor nijak nerozebral tu teoretickou cast.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    00:30 07.07.2018

    Jen tak pro rychlou představu jakou technologii měli amíci k dispozici http://www.f-16.net/forum/view... TW Gums lítal ve Vietnamu v A-37, A-7 (což mělo ...Zobrazit celý příspěvek

    Jen tak pro rychlou představu jakou technologii měli amíci k dispozici

    http://www.f-16.net/forum/view...

    TW Gums lítal ve Vietnamu v A-37, A-7 (což mělo avioniku v 70 letech, jaké se řadě dalších strojů ani nesnilo) a byl u počátků F-16...

    Takže někdo kdo ví jak shodit bombu přesně na cíl + lítal s nejlepe vybavenými stroji pro tento ukol.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    00:09 07.07.2018

    semtam: jak by jsi to dokládání představoval, aby to mělo pro tebe nějaký význam? Czertik: větší sortie rate je taky dána vzdálenostmi/časem stráveným ve vzduchu na které kdo ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam: jak by jsi to dokládání představoval, aby to mělo pro tebe nějaký význam?


    Czertik: větší sortie rate je taky dána vzdálenostmi/časem stráveným ve vzduchu na které kdo lítá.

    Typická RuAF sortie je na 1-3 dny staré koordináty, odstartují, letí na autopilota, počkají až si to SVP spočítá, shodí a letí domů.

    CENTCOM lítá větší vzdálenosti, většinou zahrnuje tankování a pilot je ve vzduchu mnohem déle. Většina misí nejsou utoky na předem známé postavení, ale čeká se ve vzduchu až se objeví cíl, ať už CAS, cíle poskytnuté rozvědkou atd...Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    22:12 06.07.2018

    Shania

    Můžeš to doložit chlape bídná?

    Shania

    Můžeš to doložit chlape bídná?

Načítám diskuzi...

Stránka 5 z 7