Ruský AI dron V2U: Umělá inteligence, čínská elektronika a americké počítače

Ukrajinský telegramový analytický a zpravodajský kanál Serhii Flash dlouhodobě informuje o způsobu nasazení těchto dronů a o jejich útocích. Podle zveřejněných informací byly V2U nasazeny ve třech úsecích fronty, přičemž denně došlo k 30 až 50 letům. Dne 24. května kanál popsal pokus o útok na cíle ve vesnici Velykyj Burluk. Nad obcí se údajně sedm dronů zformovalo do kruhu a následně střemhlav zaútočilo na skupinu vozidel a lidí na tržišti.

Jeden z dronů nesl na křídlech barevné značky, které měly umožnit vzájemnou identifikaci v rámci roje. Tento útok následoval po události z 21. května, kdy byl nasazen dron V2U se spalovacím motorem – na rozdíl od většiny ostatních verzí, které využívají elektrický pohon.

Podle zprávy HUR je V2U vybaven laserovým radarem (LiDAR), kvalitní kamerou, GPS modulem, rádiovým opakovačem a čínským minipočítačem Leetop A203 s výpočetní jednotkou NVIDIA Jetson. Jednodeskové počítače Jetson se běžně využívají v obranném průmyslu při vývoji zbraní s prvky umělé inteligence – jsou malé, levné a poskytují dostatečný výpočetní výkon pro použití v dronu.

„Dron je sestaven převážně z čínských součástek: motoru, GPS modulu, servopohonů, SSD disku, dálkoměru, regulátorů otáček a napájecích prvků. Dále je osazen japonským světlocitlivým senzorem Sony, elektromagnetickým relé irské společnosti TE Connectivity a zmíněným americkým modulem Jetson Orin," píše HUR a dodáva: Použití pouze jednoho GPS modulu svědčí o úmyslném omezení využívání satelitní navigace kvůli účinnosti ukrajinských prostředků elektronického boje (EB). 

Přesný seznam zahraničních součástek najdete na portále WAR & SANCTIONS, což je oficiální portál HUR spuštěný v roce 2024. Slouží jako veřejná platforma pro zveřejňování důkazů o využití zahraničních komponent v ruských zbraních a pro identifikaci firem, které se podílejí na jejich dodávkách. Cílem je podpořit mezinárodní sankční politiku a upozornit partnery na způsoby, jakými Rusko obchází vývozní omezení. Web zároveň funguje jako nástroj informační války – podrobně rozebírá konkrétní zbraně, včetně ukořistěných dronů a střel, a odhaluje strukturu jejich výroby i zahraničního původu elektronických prvků.

V2U obsahuje komerčně dostupné zahraniční komponenty, které lze zřejmě získat na otevřeném trhu. Jde o typickou vlastnost „improvizované“ vojenské výroby, která spoléhá na tzv. dual-use technologie – tedy součástky původně určené pro civilní účely, které se dají adaptovat i pro vojenské nasazení; větší foto / HUR

Ruský vojenský průmysl tedy nadále úspěšně obchází sankce a spoléhá na komponenty z mezinárodních dodavatelských řetězců. Zároveň ukazuje: komerčně dostupná elektronika hraje zásadní roli v konstrukci moderních bezpilotních prostředků, včetně těch s prvky autonomního řízení. Dron V2U tak není plně vojenský produkt navržený od základu, ale spíše modulární platforma složená z levných, snadno dostupných součástek, které lze rychle vyrábět, nahrazovat a přizpůsobovat aktuálním potřebám.

Kamera a palubní počítač Jetson zajišťují dronu V2U schopnost automatického zpracování obrazu v reálném čase. Dron dokáže porovnávat aktuální záběry z kamery s předem nahranými referenčními snímky terénu, což mu umožňuje orientaci v prostoru i bez spolehlivého GPS signálu. Tento princip tzv. vizuální navigace je klíčový zejména v prostředí s elektronickým rušením, kde satelitní navigace selhává. Jetson může přímo na palubě dronu spouštět modely umělé inteligence a zpracovávat obrazová data. „Jednou z vlastností dronu je jeho schopnost autonomně vyhledávat a vybírat cíle pomocí umělé inteligence,“ uvádí HUR. Pokud jsou tyto modely dostatečně vycvičené, mohou samostatně identifikovat, rozpoznat a napadnout ukrajinské jednotky.

Efektivní je zejména rozpoznávání obrněných vozidel a dělostřelectva, protože tato technika se výrazně odlišuje od běžného prostředí. Obtížnější je rozpoznávání civilních vozidel, která jsou hojně využívána pro přepravu na frontu –  AI je nemusí jako cíl identifikovat. Dron však lze použít i jako klasický FPV systém, kdy cílení probíhá manuálně. V tomto režimu je ovládán přes LTE síť, tedy pomocí běžného mobilního datového připojení, a musí být proto vybaven ukrajinskou SIM kartou.

Hmotnost bojové hlavice činí tři kilogramy. Dron dokáže provést téměř svislý střemhlavý útok, což ztěžuje jeho zachycení při obraně – na rozdíl od munice Lancet, která obvykle útočí z ploššího úhlu. Přesto se ukrajinským silám podařilo V2U několikrát zneškodnit. Dolet s elektrickým motorem činí 80 kilometrů, spalovací motor jej prodlužuje na 100 kilometrů.

Největší výhodou dronu V2U je jeho autonomie. Díky schopnosti samostatné navigace není závislý na přímém spojení s operátorem a je odolnější vůči prostředkům EB, které běžně narušují spojení u klasických FPV dronů. Z tohoto důvodu byly v poslední době vyvíjeny FPV drony řízené přes optický kabel, které jsou vůči rušení imunní. Nevýhodou těchto systémů je však omezení na jednoho drona na operátora. V2U naopak podle dostupných informací vykazuje i určité rojové chování, což může zefektivnit hromadné útoky a snížit nároky na personál.

Operátor z 5. útočné brigády sestřelil nový ruský útočný dron V2U s umělou inteligencí.

Ačkoliv autonomní zbraňové systémy jsou nezadržitelným trendemt, v současném „časovém bodě“ nasaditelnost v reálném bojovém prostředí zůstává problematická. Důvodem jsou především vizuálně nestabilní a chaotické podmínky bojiště – proměnlivé počasí, kouř, prach, maskování, poškozený terén a nepředvídatelné pohyby techniky i lidí. Tyto faktory vytvářejí vizuální šum, který zásadně ztěžuje rozpoznávání a klasifikaci cílů, i když byl model vycvičen na ideálních datech z laboratorního prostředí.

Ukrajinské experimenty s autonomními drony probíhají nejméně od roku 2023, ale zatím nepřinesly průlomové výsledky. Ačkoliv mají Ukrajinci přístup k moderním AI technologiím, včetně evropských modelů a čipů Jetson, hlavní roli v praxi stále hrají FPV drony řízené lidskými operátory. Hlavním důvodem je nízká spolehlivost AI rozpoznávání cílů – systémy selhávají při detekci netypických nebo zakrytých objektů, případně produkují nebezpečné omyly.

Kromě toho naráží autonomní systémy i na technologická omezení samotných dronů. Výpočetní výkon dostupný na palubě – typicky v podobě malých jednotek jako NVIDIA Jetson – je výrazně nižší než výkon, jaký mají servery nebo tréninková zařízení. Aby modely fungovaly na omezeném hardwaru, musí být výrazně zjednodušené, což snižuje jejich přesnost a spolehlivost. Výpočetně náročné operace navíc rychle vybíjejí baterii, zkracují dolet a zvyšují riziko přehřátí elektroniky.

Spolehlivé modely je zároveň nutné trénovat na obrovských souborech kvalitních dat, ideálně přímo ze specifického prostředí, v němž budou nasazeny. Ruské drony V2U taková data pravděpodobně sbírají během každého letu a mohou je následně využít k optimalizaci vlastních algoritmů. I přesto ale vývoj skutečně schopných autonomních zbraní potrvá roky – rozhodující roli na bojišti tak praozatím hraje lidský operátor.

Zdroj: Telegram