Ruské vojenské dopravní letectvo je v hluboké krizi

Těžké transportní letadlo An-124 s dvojicí stíhaček Su-27 (2010); větší foto / Sergej Kustov; CC BY-SA 3.0

Ruské vojensko-transportní letectvo (VTA) trápí rychle se snižující počet provozuschopných dopravních letadel. Domácímu průmyslu se navíc nedaří vyvinout adekvátní náhrady stárnoucích sovětských dopravních letadel, ani letadla vyrábět v dostatečném množství. Rusko přitom VTA nutně potřebuje kvůli strategické přepravě vojáků a vojenského materiálu po svém rozsáhlém území.

Ruské vojensko-transportní letectvo

Ozbrojené síly Ruské federace při zajišťování obrany ruského území čelí mimo jiné dvěma zásadním výzvám ‒ nutností chránit velmi dlouhou hranici a nemožnosti nakoupit zahraniční vojenskou techniku.

Rozlehlé území Ruské federace na jednu stranu poskytuje nesmírnou hloubku obrany pro zadržení (a následné vyčerpání) protivníka. Obrovské území představuje také robustní vojenský týl, který dokáže snášet údery od protivníka a přitom stále zajišťovat podporu (vojáky, techniku, palivo, munici, proviant, atd. atd.) bojujícím jednotkám. Ostatně hloubku obrany a robustnost ruského vojenského týlu na vlastní kůži poznali němečtí vojáci během druhé světové války.

Na druhou stranu musí Rusko chránit 20 241 km dlouhou pozemní hranici, což je po Číně druhá nejdelší pozemní hranice. Bezpečnostní výzva je nejen v zajištění vojenské kontroly této hranice, ale také v nutnosti přesouvat velké vojenské jednotky na vzdálenost tisíce kilometrů po celé hranici.

Rusko si proto od dob Sovětského svazu stále udržuje mohutné výsadkové jednotky (VDV), které jsou schopné rychle se letecky přepravit na vzdálenost několika tisíc kilometrů a zadržet protivníka, než se po železnici přesunou do místa bojů hlavní jednotky ruské armády. Pro potřeby VDV Sovětský svaz postavil obrovskou flotilu transportních letadel, zejména strojů Il-76 a An-124, které dopravovaly nejen výsadkáře, ale také specializovanou výsadkovou obrněnou techniku. V současné době oba letouny zásobují především ruské a syrské jednotky v Sýrii, ale také ruské vojenské základny v Arménii a Tádžikistánu, ke kterým neexistuje pozemní spojení

Druhou výzvou je nemožnost nakupovat zahraniční vojenskou techniku. Pokusy nakupovat západní zahraniční vojenskou techniku skončily v roce 2012 odvoláním tehdejšího ruského ministra obrany Anatolije Serďukova. Druhým zlomem byla ruské anexe Krymu v roce 2014 a ztráta možností nakupovat vojenské technologie od Ukrajiny. Přitom ukrajinský Antonov byla za dob Sovětského svazu jediná letecká konstrukční kancelář, která se specializovala na vývoj vojenských dopravních letadel. I letoun Il-76, který vyvinula v 60. letech konstrukční kancelář Iljušin, se vyráběl v Uzbekistánu (tamní závod v roce 2015 zkrachoval).

Od roku 2012, resp. 2014, Rusko nakupuje výhradně domácí vojenskou techniku, což na jedné straně Moskvě dává absolutní nezávislost v zahraniční politice, ale na druhé straně se ruské ozbrojené síly musejí spoléhat jen na domácí průmysl.

Přitom ani Spojené státy, které mají 12× větší ekonomiku než Rusko a 2,5× více obyvatel, nedokáží vyrábět všechny zbraňové systémy. Zejména v poslední době Pentagon masivně nakupuje zahraniční vojenskou techniku, resp. zahraniční (zejména evropské) vojenské technologie.

Ruský problém je tedy prostý ‒ k zajištění své bezpečnosti a k projekci vojenské síly po svém území potřebuje mohutné dopravní letectvo, ale současná sovětská transportní letadla rychle stárnou a ruský letecký průmysl není schopen dopravní letadla vyrábět.

Kolik může Rusko nasadit transportních letadel?

Přesný počet nasaditelných ruských transportních letadel se podle různých zdrojů liší. Podle Olega Faličeva, který napsal článek Smlouvy bez životního cyklu na webu Vojensko-průmyslový kurýr, může Rusko reálně nasadit pouze 56 % transportních letadel ‒ čtyři těžká transportní letadla An-124, 46 transportních letadel Il-76 a jeden těžký turbovrtulový stroj An-22. Podle Faličeva ruské letectvo má přitom papírově 26 obřích An-124, které dokáží přepravit až 120 tun nákladu na vzdálenost 4800 kilometrů.

Důvodem nízké nasaditelnosti, kromě nedostatku náhradních dílů z Ukrajiny, je i přetěžování letuschopných transportních letadel VTA kvůli zajištění dopravy materiálu do Sýrie (VTA například zajistilo přepravu kompletu S-300PM do Sýrie). V roce 2016 ruská flotila dopravních letadel nalétala o 12 000 hodin více (tj. o 50 % více), než byl plán. Zároveň dle Faličeva bylo v roce 2016 dodáno jen 9 % náhradních dílů, které VTA požadovala.

Podle jiných zdrojů, na které se odkazuje web Russian Defense Policy, ve výzbroji ruského letectva se papírově nechází devět An-124, 89 letadel Il-76 a pět An-122. Dle Aleksandra Chramčichina z Nězavisimaje gazety VTA zase papírově vlastní 15 An-124 a An-22, dále 90 Il-76 a asi 160 středních transportních letadel An-12 a An-26. V obou případech není ale jasné, kolik letounů je nasaditelných

Podle publikace americké obranné zpravodajské agentury DIA (Defense Intelligence Agency) ruské VTA má ve výzbroji 122 „těžkých“ transportních letadel (myšleno zřejmě An-124, An-22 a Il-76). DIA v reportu Russia Military Power však přesné složení ani nasaditelnost letadel neuvádí.

Pro představu, americké letectvo má ve výzbroji papírově 45 těžkých transportních letadel C-5, 222 letadel C-17 Globemaster III a 350 středních turbovrtulových letadel C-130 Hercules (v různých konfiguracích).

Podle Chramčichina je velikost americké flotily dána skutečností, že Spojené státy mají globální zájmy a bojové mise amerických sil jsou prováděny mimo území Severní Ameriky. Naopak Rusko nemá „zaocéánské“ globální zájmy, snad nyní kromě nasazení v Sýrii, a Rusko dokáže projektovat významnou vojenskou sílu ve svém životním prostoru (vlastní území a „blízké pohraničí“) pomocí silničního nebo železničního spojení.

Avšak Chramčichin upozorňuje, že v rámci svého území se musí ruská armáda být schopna rychle přesouvat na vzdálenost 6000 až 7000 km. To platí zejména pro případ rozsáhlého vojenského střetnutí.

Přitom často do cílového místa se není možné dostat jinak, než letadlem. Po železnici to v mírovém stavu může trvat dny, v případě válečného konfliktu, kdy se dá očekávat masivní ničení infrastruktury (pmocí přesných zbraní dlouhého doletu), se může doba protáhnout na týdny. Například při teoretickém útoku Číny na Sibiř, nebude mít Rusko bez VTA vůbec šanci přesunout jednotky ze Západního a Centrálního vojenského okruhu do míst bojů na Dalném východě.

„Takže 250 dopravních letadel (z nichž větší polovina jsou střední a lehká letadla) je pro nás málo, protože většina z nich (všechny An-12, An-22 a podstatná část část Il-76 a An-26) jsou velmi zastaralá,“ píše Chramčichin. „Navíc naše VTA je na našem území velmi podivně rozmístěno ‒ na gigantické Sibiři a na Dálném východě, což jsou téměř zcela nepřístupné regiony, se nachází pouze 257. transportní pluk s 12 zastaralými letouny An-12 a pěti letouny An-26, pluk je navíc dislokován ve velmi extrémním jihovýchodním ‚rohu‘ tohoto superregionu! Také největší výsadkové jednotky [VDV - pozn. red. ] vyžadují mnohem větší počet letounů.“

Ostatně jak uvedl červencový článek na ruském webu Izvestija, kvůli nedostatku dopravních letounů je VTA schopna ve vzduchu vysadit maximálně jeden pluk výsadkářů (cca 1500 osob) a příslušné techniky. Otázkou ale také je, zda VTA dokáže tento pluk ze vzduchu zásobovat (palivem, municí, vybavením, proviantem a rezervním personálem a technikou) do příchodu hlavních pozemních sil.

V rámci červencového cvičení nedaleko města Rjazaň (196 km jihovýchodně od Moskvy) jmenovaný počet 1500 výsadkářů a 69 kusů obrněné techniky přepravilo 45 těžkých dopravních letadel Il-76.

Nová ruská dopravní letadla a krize leteckého průmyslu

Od roku 2014 se firma Iljušin snaží dokončit vývoj nového středního dopravního letadla Il-76 MD-90A. Ještě větším problémem než dokončení vývoje je však zajištění sériové výroby Il-76 v odpovídající kvalitě a v odpovídajícím množství. Současně také ruský průmysl zkoumá možnosti vývoje nástupce obřích An-124.

Problémy ruského leteckého průmyslu se názorně zrcadlí ve vývoji lehkého turbovrtulového dopravního letadla Il-112V. Ač jde o letoun mnohem menší a jednodušší než Il-76MD-90A nebo dokonce nástupce An-124, provázejí ho zásadní technické problémy, mnohaleté časové průtahy a nedodržování schválených letových výkonů.

Nejvíce VTA však tíží problémy s projektem transportních letadel Il-76MD-90A, které mají v budoucnu tvořit páteř ruského strategického letectva. V roce 2012 ruské letectvo objednalo 39 letounů Il-76MD-90A (vývoj běží od roku 2006), ale prozatím v letech 2014 až 2015 získalo jen tři předsériové testovací letouny (v operačním nasazení není žádný).

Současná smlouva počítá s výrobou 39 Il-76MD-90A do konce roku 2021 ‒ letos se počítá s dodávkou tři nových Il-76MD-90A a v příštím roce s dodávkou pěti letadel. Dá se s velkou jistotou řící, že dodávky ale skončí reálně o rok nebo dva později. Státní zkoušky Il-76MD-90A mají být dokončeny také v roce 2021 a od stejného roku se má rozběhnout sériová výroba v počtu 18 letadel ročně.

Podle ruského blogu BMPD ale projekt Il-76MD-90A stíhají závažné problémy. Firma Iljušin například špatně spočítala náklady a na každém vyrobeném Il-76MD-90A tratí miliardu rublů. Iljušin proto vede jednání s ruským ministerstvem obrany o zvýšení průměrné jednotkové ceny z 3,5 miliardy rublů na pět miliard rublů. Původně v roce 2012 chtěla firmy Iljušin za 39 letadel 140 miliard rublů.

Mnohaleté zpoždění dodávek Il-76MD-90A způsobilo mimo jiné kompletní převedení výroby z uzavřeného Taškentského mechanického závodu v Uzbekistánu do leteckého závodu v Uljanovsku. Otázkou je však také spolehlivost a provozní nároky nových Il-76MD-90A (tedy jaká je nasaditelnost letadel), protože podle Ruslana Puchova, šéfa moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of Strategies and Technologies) a člena Veřejné rady ruského ministerstva obrany, je „program obnovy výroby Il-76 zcela mimo kontrolu. Jediné letadlo v testovacím provozu vykazuje velmi nízkou provozní spolehlivost.“

Nicméně ruské letectvo Il-76MD-90A věří – Vladimir Benediktov, šéf ruského dopravního letectva, při letošní návštěvě leteckého závodu v Uljanovsku oznámil, že ruské letectvo potřebuje 150 až 200 dopravních letadel Il-76MD-90A.

V březnu letošního roku pak VTA převzala první modernizovaný letoun Il-76MD označovaný jako Il-76MD-M. Letoun má sice původní repasované motory D-30KP-2, ale nejnovější avioniku a především o 15 let prodlouženou životnost. Modernizace na standard Il-76MD-M stojí jen třetinu toho, co nákup nových Il-76MD-90A a Kreml objednal prozatím tři letouny, ale postupně plánuje modernizaci 41 letadel Il-76MD.

Nedostatek motorů

V současné době nejvýkonnější dostupný ruský proudový motor je vyvíjený typ PD-14 určený pro nové ruské civilní dopravní letadlo MS-21. Motor již dokončil ruskou certifikaci (evropská bude dokončena příští rok) a od příštího roku začne sériová výroba.

Nejvýkonější verze PD-14M má mít tah 151 kN. Avšak například motor Pratt & Whitney F117-PW-100 amerických dopravních letounů C-17 Globemaster III dosahuje tahu 180 kN. Dopravní Il-76MD-90A pohání motor PS-90A-76 o výkonu 142 kN.

Současné nejlepší ruské motory tedy dostačují maximálně pro výrobu letadel kategorie Il-76MD-90A, které přepraví 60 t nákladu (např. tři výsadková bojová vozidla BMD-3) na vzdálenost 4000 km nebo 40 t nákladu na vzdálenost 6500 km. Perspektivní motor PD-35 s tahem 342 kN pro případného nástupce dopravního An-124 nemá být k dispozici dříve, než v roce 2027 (reálně o mnoho let později).

Současně také váznou generální opravy motorů D-30KP-2 transportních letadel Il-76. Ruské VTA podle Faličeva potřebuje ročně alespoň 120 repasovaných motorů, což je ale mimo možnost ruského průmyslu. VTA sice přijalo plán rozvoje flotily Il-76 do roku 2036, ale i při jeho dodržení počet Il-76 ve VTA klesne o 30 %.

Ruská federace samozřejmě může fungovat i bez početného VTA, ale v tom případě je pak otázka, zda má smysl udržovat tak početné výsadkové síly se speciální obrněnou a výsadkovou technikou. V současné době je VTA schopna letecký vysadit jeden pluk ruských výsadkářů, ale je diskutabilní, zda je dokáže také dlouhodobě letecky podporovat, nota bene ve válečném stavu, kdy se dají očekávat masivní ztráty na letecké technice. V příštích letech se tak dá očekávat, že ruské VTA bude schopna v jeden okamžik nasadit maximálně několik desítek velkých dopravních letadel.

Podle Faličeva samozřejmě Rusko může nakoupit dopravní letouny v zahraničí. Faličev však varuje, že ztráta civilního a vojenského leteckého průmyslu přijde Rusko draho. Až Rusko vyprodá své ropné a plynové zásoby, hlavním zdrojem příjmu do ruské pokladny bude právě průmysl, který však musí být světové konkurenceschopný. Rusko přitom musí soupeřit s mnohem početnějšími, vyspělejšími, průmyslovějšími a bohatšími konkurenty ‒ Čínou, Evropskou unií a Spojenými státy. Všechna tři zmíněná konkurenční mocenská centra pak budou nepochybně ráda, že přišly o svého konkurenta (v případě zhroucení ruského leteckého průmyslu) a zároveň se jim otevře nový trh, na kterém mohou diktovat své podmínky.

Zdroj: Vojensko-průmyslový kurýr, BMPD, NVO, TopWar
 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruská střela země-vzduch 40N6E. Postrach amerických bombardérů?

Na výstavě Armija-2018 na stánku koncernu Almaz-Antej byla poprvé veřejně prezentována nová ruská ...

Ruský záchytný stíhač MiG-31 s protisatelitní raketou

Minulý týden byl při přistání na Žukovském mezinárodním letišti u Moskvy vyfotografován letoun ...

Ruský protiletadlový systém S-300 v Sýrii

Ruská federace začala s dodávkou systémů protivzdušné obrany (PVO) S-300 syrskému režimu, prozradil ...

Ruské tanky T-14 Armata pro Indii?

Indická armáda v rámci programu FRCV (Future Ready Combat Vehicles) plánuje obří nákup 1770 hlavních ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše
  • Pauli
    10:34 23.12.2018

    Teď zrovna čtu zprávu ,že desátý sériový IL76MD-90A dnes vzlétl .
    Tak to s tou výrobou nebude zase takový stoják.

    Teď zrovna čtu zprávu ,že desátý sériový IL76MD-90A dnes vzlétl .
    Tak to s tou výrobou nebude zase takový stoják.

    • Starlight
      14:31 24.12.2018

      @ Pauli 1) U oficiálních ruských zpráv musíš být ve střehu. Rusky: https://tass.ru/armiya-i-opk/5... ; Anglicky: http://tass.com/defense/103750... V realitě měl 22. prosince ...Zobrazit celý příspěvek

      @ Pauli

      1)
      U oficiálních ruských zpráv musíš být ve střehu. Rusky: https://tass.ru/armiya-i-opk/5... ; Anglicky: http://tass.com/defense/103750...

      V realitě měl 22. prosince 2018 zálet letoun Il-76-90A trupového čísla 01-10: https://www.youtube.com/watch?...

      Předchozí vyrobený letoun Il-76-90A trupového čísla 01-09 měl zálet 7. listopadu 2018. Podle stejné tiskové agentury TASS, která citovala generálního ředitele Iljušinu, to byl první sériový transportní letoun Il-76-90A. Rusky: https://tass.ru/armiya-i-opk/5... ; Anglicky: http://tass.com/defense/102982...

      Tedy letoun 01-10 je ve skutečnosti druhý sériový transportní letoun Il-76-90A. Všechny ostatní dosud vyrobené byly prototypy nebo předsériové kusy transportní verze Il-76-90A nebo prototypy speciálních verzí – tankovací Il-78M-90A, Awacs A-100 Premier a létající laser A-60SE.

      2)
      Ta krize dopravní letectva, kterou popisuje článek, stále trvá. Rozpad SSSR znamenal obrovskou redukci počtu letounů sovětského letectva, kterými by mohlo nástupnické ruské letectvo disponovat. Například z 500 vyrobených Il-76 pro sovětské letectvo (započítány jen vojenské čistě transportní verze) jich cca 200 zůstalo na území Běloruska a hlavně Ukrajiny. I tuto omezenou flotilu až cca 300 vojenských letounů řady Il-76 na území Ruska nebylo ve finančních možnostech Ruska udržet. Aktuální čísla jsou v článku.

      Těžké transportní letouny Il-76M/MD ruského letectva byly v rozmezí konce 70. let až počátku 80. let. Většina jich je z 80. let. Tedy jejich stáří je minimálně 30 a více let. Podle všeho za celou dobu tyto letouny neoddělí jediný významnější systémový „upgrade“ dosud zavedený u útvarů do provozu jsou komerční přenosné letecké GPS navigace Garmin (nebo podobné) s anténami přilepenými přísavkami na oknech.

      An-26, An-124 dopadly podobně. Program náhrady AN-26 v podobě Il-112V je teprve na začátku (vyrobily první prototyp). Náhrada již vyřazených An-12 v podobě An-70 (typicky do 35 tun nákladu) se nikdy neuskutečnila a Rusko tak přišlo o tuto velikostní kategorii taktických transportních letounů a všechno co se nevejde do An-26/Ill-112V (nosnost od cca 5-6 tun nákladu) bude muset transportovat velkými a drahými IL-76MD/Il-76MD-90A s nosností až 48 (respektive 60 tun) nákladu.

      Program nových Il-76MD-90A je ve skluzu. Podle kontraktu z roku 2012 na dodávku 39 letounů IL-76MD-90A mělo být do konce roku 2018 předáno letectvu celkem 18 letounů IL-76MD-90A. Podle revidovaných plánů z roku 2017 měly být letos letectvu předány první 3 sériové letouny 01-09, 01-10 a 02-02. Skutečnost je, že tovární zálet provedly jen dva letouny a letectvu zatím nebyl předán žádný.

      Je dobré mít na paměti, že to ale jen modernizovaná podoba původní koncepce letounu Il-76 z konce 60. let, který vznikl jako odpověď na americké transportní letouny C-141 Starlifter. Ty už USAF ale dávno nahradilo cca 220 letouny nové generace C-17 a dokonce stihly jejich výrobu už ukončit.

      Modernizace původních IL-76MD (48 tun nákladu) na verzi IL-76MD-M je také ve skluzu. Zatím letectvo letos v březnu převzalo první letoun (prototyp), který měl první vzlet v roce 2016. Letos měly být předány první tří sériové modernizované letouny, ale zatím je ticho. V plánech je údajně celkem 41 modernizovaných Il-76MD-M. Není jasné, jak to plánují s prodloužením životnosti. Informace o prodloužení dobového života z 30 na 40 let (tedy 2031 pro letouny z roku 1991) by dávala smysl, pokud by je do té doby nahradily další nově vyrobené letouny Il-76MD-90A z nějaké další budoucí objednávky.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    18:21 24.10.2018

    Každý let raketoplánu utrpěl poškozeni od té pěny, jen v na "columbii" to poškození překročilo mez. Jak víme z dalšího startu co byl, nejde toto riziko odstranit, ani ...Zobrazit celý příspěvek

    Každý let raketoplánu utrpěl poškozeni od té pěny, jen v na "columbii" to poškození překročilo mez. Jak víme z dalšího startu co byl, nejde toto riziko odstranit, ani minimalizovat. Což byl jeden z mnoha problémů co cely program ukončily. Ale když si vezmeme co vše uskutečnil a jak dlouho nakonec běžel je to úspěch.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    18:21 24.10.2018

    Miroslav
    LOL :), ale ja sem se nevyjadroval k pevnosti nytovani, ale k jeho rozebiratelnosti :). A nytovani rozebiratelne neni (nenasilnou cestou), kdezto sroubovani je.

    Miroslav
    LOL :), ale ja sem se nevyjadroval k pevnosti nytovani, ale k jeho rozebiratelnosti :). A nytovani rozebiratelne neni (nenasilnou cestou), kdezto sroubovani je.

  • dusan
    17:43 24.10.2018

    RiMr71 Teoreticky by šlo zachrániť posúdku Columbie ..... praktitky pre extrémne urýchlenie prípravy záchrannej misie sa však ľahko mohlo stať, že v kozme by krúžili dve na smrť ...Zobrazit celý příspěvek

    RiMr71

    Teoreticky by šlo zachrániť posúdku Columbie ..... praktitky pre extrémne urýchlenie prípravy záchrannej misie sa však ľahko mohlo stať, že v kozme by krúžili dve na smrť odsúdené posádky : (

    Skrátka je to minulosť ... už to nevrátime ... musíme sa len poučiť do budúcnosti ...Skrýt celý příspěvek

  • Miroslav
    14:39 24.10.2018

    Czertik: Nitovanie je najpevnejšim druhom spoja. Pevnejší ako skrutka.

    Czertik: Nitovanie je najpevnejšim druhom spoja. Pevnejší ako skrutka.

  • Czertik
    12:35 24.10.2018

    miroslav co se tyka nytovani, tak to se rozhodne nedela kvuli snadne rozebiratelnosti, protoze nytovani je napevno. Byt ano, uznavam, rozvrtat nyt (delal sem) je daleko jednodusi ...Zobrazit celý příspěvek

    miroslav
    co se tyka nytovani, tak to se rozhodne nedela kvuli snadne rozebiratelnosti, protoze nytovani je napevno. Byt ano, uznavam, rozvrtat nyt (delal sem) je daleko jednodusi nez rozlepit lepeny spoj :).
    Jednodusi oprava je +, ale ta se nedela kvuli lepsi prepravitelnosti.
    Rozebiratelne spoje sou sroubove, ne nytove. Navic dnes, vyjma ul letadel se jakekoliv velmi vyjimecne rozebira na to, aby se prepravilo zeleznici/lodi ci jinak. Vetsinou se preletava.

    Ke colombii
    ano, skutecne byla odsouzena ke zkaze od okamziku startu, jenze tehdy to nikdo do okamziku nez se rozpadla pri sestupu nevedel. To ze chyby managmerntu a ekonomicky tlak k tomu velmi prispeli. nikdo nezpochybnuje.

    pauli
    co vim, tak se l-410 u jekateburingu jen montuje z dilu vyrobenych v cesku, cili je to made in czech, asembled in russia, podobne jakou u spouty ruznych baterii apod kde mas made in germany/eu assembled in china :).
    A co se tyka motoru - ano, rusove tam chteji mit vlastni motor (coz je zcela pochopitelne), ale kdyz vidim jake ze porodni bolesti provazeji vyvoj motoru a draku pro il-114v, tak mam pochybnosti ze by dokazali udelat svuj vlastni motor pro l-410.
    Byt ano, kdyby meli cas a penize, tak to zvlandou. Otazka je, jestli vubec nekdy budou na to mit dostatek (hlavne) penez a casu.Skrýt celý příspěvek

  • Pauli
    10:45 24.10.2018

    Čertík:
    L410 se u Jekaťerinburgu montuje nebo celkově vyrábí ?
    Postřehl jsem ,že už Rusové mají pro L410 nový vlastní motor ,který má nahradit ty od nás pod pokličkou GE

    Čertík:
    L410 se u Jekaťerinburgu montuje nebo celkově vyrábí ?
    Postřehl jsem ,že už Rusové mají pro L410 nový vlastní motor ,který má nahradit ty od nás pod pokličkou GE

  • Miroslav
    10:24 24.10.2018

    Czrtik: Tie nity tam použili z pragmatického hľadiska aby sa krídla dali rýchlo rozobrať. Rusko je z dôvodu veľkej rozlohy a nie tak rozsiahlej sieti letísk ako napríklad v USA ...Zobrazit celý příspěvek

    Czrtik: Tie nity tam použili z pragmatického hľadiska aby sa krídla dali rýchlo rozobrať. Rusko je z dôvodu veľkej rozlohy a nie tak rozsiahlej sieti letísk ako napríklad v USA nútené riešiť všetko tak, aby to bolo prepraviteľné vlakom. Nit sa pomerne jednoducho dá odvrtať a po nasadení alebo výmene krídla opäť osadiť.

    Čo sa Columbie týka... Tá bola odsúdená na zánik aj s posádkou v momente keď sa odpútala od zeme. Z ekonomických dôvodov mala každá misia presne stanovené koľko zásob a energie bude potrebovať. Každý kilogram navyše je pri vesmírnej misii problém. Atlantis nebol schopný letieť vo vhodnom čase. Rusi tiež priznali, že nemali pripravenú raketu na prípadnú záchrannú operáciu a na let k ISS nemala Columbia dostatok paliva a vôbec, bola na úplne inej dráhe ako ISS. V podstate bola tá posádka mŕtva už pri odlete. Raketoplán aj tak bol nesmierne úspešný program. Disponoval robotickým ramenom ktoré v podstate vystavalo celé ISS. Bez raketoplánu by napríklad nebolo možné opraviť Hubbleov ďalekohľad. Aj keď treba povedať, že projekt raketoplánu nedokázal naplniť svoje pôvodné poslanie. Pôvodne sa uvažovalo, že koncepcia znovupoužiteľnej lode bude schopná štartovať 2-3x do mesiaca a výrazne sa tak zníži aj cena za štart. Problém však bol v tom, že samotná prehliadka tak zložitého systému bola časovo a teda aj finančne náročná čo celkom degradovalo pôvodný zámer znovupoužiteľnej lodeSkrýt celý příspěvek

  • Czertik
    21:52 23.10.2018

    balm "Především jsou pragmatičtí a soudní, takže nepoužívají špičkové materiály a konstrukce, o kterých nejsou 100% přesvědčení, že je to dokáží zvládnout a vyrábět ve stejné ...Zobrazit celý příspěvek

    balm
    "Především jsou pragmatičtí a soudní, takže nepoužívají špičkové materiály a konstrukce, o kterých nejsou 100% přesvědčení, že je to dokáží zvládnout a vyrábět ve stejné kvalitě s "absolutní přesností". Ruské konstrukce se nezatěžují s každou "zbytečností" a nepářou se např.: s hladkým nýtováním v místech, kde to není zapotřebí."

    Muzes me uvest priklad nejake zapadni konstrukce kde tohle plati ?

    " Vzpomínám si, jak přišli s dokumenty k Su-27 a nechápali jsme, jak mohli dát použít "hrubé nýtování bez expanzně lepených spojů". A proč, stojí to čas, peníze a letadlo stejně zvládne manévrovat i létat Mach2."

    Jiste, souhlas, ale nejake vyhody to lepeni musi mit, ne ? Proc by se jinak pouzivalo :).Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    21:43 23.10.2018

    Argonaut nejake EUizace ukrajiny nenni, a nikdy nebyla a nebude o jakekoliv zachrane nezavisleho ukrajinskeho prumyslu, co by mohl konkrovat tomu z eu, ten bude cilene ...Zobrazit celý příspěvek

    Argonaut
    nejake EUizace ukrajiny nenni, a nikdy nebyla a nebude o jakekoliv zachrane nezavisleho ukrajinskeho prumyslu, co by mohl konkrovat tomu z eu, ten bude cilene zlikvidovan, pak koupen a pretvoren z vyrobce na pouheho subdodavatle komponent, ktere nechce ve stare ru nikdo delat, at uuz kvuli mzdovym nakladum nebo pracnosti (nezamenov at se slozitosti ci narocnosti technologie).Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    21:28 23.10.2018

    Ja budoucnost leteckeho prumyslu (nejen pro dopravni letadla) vidim velmi cerne, a zatim me zadny scenar nepresvedcil o opaku. V 2012 rusky prumysl prisel odvolanim Serdukova o ...Zobrazit celý příspěvek

    Ja budoucnost leteckeho prumyslu (nejen pro dopravni letadla) vidim velmi cerne, a zatim me zadny scenar nepresvedcil o opaku.
    V 2012 rusky prumysl prisel odvolanim Serdukova o implus k tomu aby se musel modernizovat a zefektivnit, protze by musel celit zahranicni konkurenci.
    V 2014, prisel i o ty zahranicni zdroje, ktere nejen ze mohl vyuzovat, ale ve spouste byl primo existencne zavisly (a to nejen v dodavkach pro balisticke rakety).
    A po 4 letech nejde videt prakticky zadny posun v reseni ci dokonce vyreseni problemu.

    A kdyz rusko nedokaze dotahnoud do zdarneho konce nejen modrnizaci il-76, ale s obrovskymy problemy se rodi mene vykony il-114v, skutecne si ani nedokazu predstavit ze by rusove kdy byly chopni vyrobit kopii an-124, ktery je pro ruske letectvo nejkritictejsim prvkem.

    Je tu nekdo presvedcem, ze by v rusku zvladli vyrabet l-410, zcela od domacich dodavatelu ? Ja ne.Skrýt celý příspěvek

  • balm
    19:58 23.10.2018

    @Clanek Nemyslím, že jste správně pochopil podstatu problému. Ať byla reakce a rozhodnutí jakékoliv, nic to nemění na faktu, že celou dobu spoléhala NASA a celý konstrukční ...Zobrazit celý příspěvek

    @Clanek

    Nemyslím, že jste správně pochopil podstatu problému. Ať byla reakce a rozhodnutí jakékoliv, nic to nemění na faktu, že celou dobu spoléhala NASA a celý konstrukční řetězec na počítačové modelování, které nebralo v úvahu velké množství scénářů (kuřecí dělo použili na články křídla až po nehodě). Pointa tkví v tom, že počítačové modelování sice umožňuje simulovat množství situací, ale nikdy nemůže nahradit lidskou kreativitu a dlouhodobé testování. Vždy se najde zásadní slabina a z toho důvodu, se použije model v reálném měřítku, stvořený ze stejných materiálů a jde se úmyslně rozbít např.: do aerodynamického tunelu, který nejen prověří očekávané chování, ale také se v něm rozbíjet věci např.: se pouští olověné kuličky ve správném poměru velikosti (hmotnost, rychlost, ...), ale ze všech možných i nemožných úhlů.

    Podstatou bezpečné a spolehlivé konstrukce zůstává pesimismus - nepochybujete-li o závěrech, zákonitě se stáváte nebezpečným a chyby přijdou. I z toho důvodu jsou konstrukce letadel enormně nákladné, protože pro každou věc se musí vymyslet i procedury, které se zabývají kreativním ničemím. Např.: křídlo vystavíte zatížení, ohynům, otřesům, rázovým vlnám ... a tak ho mučítě znovu a znovu. Snažíte se ho rozbít, roztrhnout a poškodit konstrukci. Nezbytné, protože se šetří životy.Skrýt celý příspěvek

  • RiMr71
    16:20 23.10.2018

    "Columbia bola odsúdená na zánik a nič by jej už nepomohlo." ...cituji Davida Bakera, dlouholetého inženýra co na Shuttlech pracoval (BBC): "Pokud by se NASA o fatálním ...Zobrazit celý příspěvek

    "Columbia bola odsúdená na zánik a nič by jej už nepomohlo."

    ...cituji Davida Bakera, dlouholetého inženýra co na Shuttlech pracoval (BBC):

    "Pokud by se NASA o fatálním poškození Columbie dozvěděla v prvních hodinách mise, mohla instruovat posádku, aby minimalizovala spotřebu energie, vody a jídla. Astronauti by tak mohli přežívat až 30 dní. Tím by se otevřel určitý časový prostor pro přípravu záchranného letu jiného raketoplánu, Atlantis.

    Na palubě Atlantis by odstartovali čtyři astronauti. Po sérii náročných manévrů by doletěli k poškozené Columbii na vzdálenost pouhých 6 metrů. Dva muži by následně provedli sérii výstupů do volného vesmírného prostoru. Posádce Columbie by dopravili nové filtry na kysličník uhličitý a především skafandry potřebné k přesunu na palubu Atlantis.

    Celá akce, zahrnující množství výstupů do volného kosmu, by zřejmě trvala až 48 hodin. Atlantis by následně bezpečně dopravil na Zemi všech 11 astronautů. S tolika lidmi na palubě raketoplán přitom nikdy neletěl. Inženýři by následně na dálku zažehli návratové motory Columbie, která by shořela v atmosféře.

    Baker tvrdí, že daný scénář byl velmi obtížný, ale realizovatelný. NASA podle jeho názoru bohužel v roce 2003 neprojevila dostatek akceschopnosti a neučinila odvážná rozhodnutí, která v roce 1970 vedla k záchraně lodi Apollo 13."Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    15:52 23.10.2018

    Clanek Columbia bola odsúdená na zánik a nič by jej už nepomohlo. V podstate to skončilo "najlepšie" ako mohlo ... posádka žila do posledných chvíľ v nevedomosti. Dosť si ...Zobrazit celý příspěvek

    Clanek

    Columbia bola odsúdená na zánik a nič by jej už nepomohlo. V podstate to skončilo "najlepšie" ako mohlo ... posádka žila do posledných chvíľ v nevedomosti.
    Dosť si neviem predstaviť byť vo vesmíre dlhé dni a vedieť, že návrat bude koncom môjho života : (
    Nebola šanca ani prípadné poškodenie opraviť ani posádku evakuovať .... samozrejme po katastrofe bol každý "generál", ale faktom je, že ak sa malo niečo zmeniť, tak ešte pred štartom ....

    Argonaut.CZ
    Práve tá "centrálne riadená ekonomika" je najväčším problémom Číny. Je síce obmedzenejšia ako tá naša socialistická, ale s takými istým zúfalými výsledkami. Čína je plná korupcie a neefektívnych investícií .... pre nich našťastie to stíha "ťahať" silný súkromný sektor, ale faktom je, že rast dosahujú Číňania pomerne ľahko, lebo sú oproti nám stále ešte na obyvateľa dosť chudobní ... mimochodom umelým podhodnoteným juanom podporujú export na úkor svojej spotreby ... v preklade na úkor vlastného obyvateľstva. Je verejným tajomstvom, že oficiálnym štatistikám sa nedá veriť ...


    Skrátka Čína je stále skôr o "kvantite" ako o "kvalite" ... i keď progres je nepopierateľný.Skrýt celý příspěvek

  • Clanek
    08:33 23.10.2018

    @balm * Zničení raketoplánu Columbia kusem izolační pěny, kterou jejich počítačový model "Crater" vyhodnotil jako zcela bezpečnou a neškodnou, nepředpokládala ani NASA a jeji ...Zobrazit celý příspěvek

    @balm
    * Zničení raketoplánu Columbia kusem izolační pěny, kterou jejich počítačový model "Crater" vyhodnotil jako zcela bezpečnou a neškodnou, nepředpokládala ani NASA a jeji nejlepší inženýři.

    Tady si dovolim lehce korigovat: v NASA mezi nejlepsimi inzenyri panoval po analyze zaberu startu Columbie nazor, ze pred navratem se musi zasazene kridlo zkontrolovat prulete kolem satelitu, ktery by byl schopen toto nasnimat. Protoze uz ze zaberu bylo zrejme, ze neslo o konvencni hit, ale o neco zasadnejsiho. Zamitnuto manazmentem, ktery nechtel v problematickem programu (starty raketoplanu nikdy nedosahovali predpokladane frekvence a uz vubec se nedokazali zaplatit, jak bylo puvodne planovano) udelat nejakou dalsi "harmonogram ohrozujici zbytecnost". Tedy simulace (proaktivni kontrola) toto neodhalila, ale dukladna analyza skutecneho letu (reaktivni kontrola) ano. Nakonec ale i tak zamitnuto manazmentem.

    Coz by samo o sobe bylo smutne, kdyby po podobnem postupu neskoncil i Challenger, kde opet nejlepsi inzenyri vysokou moznost havarie predpokladali a vrchni inzenyr se dokonce odmitl podepsat pod "pripravenost k letu", i tehda prehlasovano na natlak manazmentu. Co z neceho smutneho cini neco nepochopitelne.Skrýt celý příspěvek

  • Argonaut.CZ
    07:32 23.10.2018

    už před dvěma roky se psalo, že rozestavěnou Mriju dostaví Ukajinci s Čínou. Spekulovalo se nad předáním dokumentace do Číny. Ukrajinci budou moci do pár let většinu leteckých ...Zobrazit celý příspěvek

    už před dvěma roky se psalo, že rozestavěnou Mriju dostaví Ukajinci s Čínou. Spekulovalo se nad předáním dokumentace do Číny. Ukrajinci budou moci do pár let většinu leteckých továren zavřít. Čína najednou přijde k desítkám let zkušeností, které za 10-15 let vtělí do svých konstrukcí. Ukažte mi EU zemi, která od UA odebere vojenský, nebo letecký materiál? Prodej pár kousků do JV Asie to nespasí.

    V každém případě je vítězem stávající geopolitiky Čína a zatím USA. Čína jako mravenec postupně buduje a staví, centrálně řízené hospodářství jim umožňuje zaměřit se na to, co chtějí, silný patriotismus brání vzpouře obyvatel a na druhou stranu mají na naše poměry brutální kapitalismus, který umožňuje alespoň některým být pohádkově bohatí v konzumu.

    Rusy čeká horší a horší perspektiva s tím, jak funguje demografie a nemají možnost alespoň něco nakupovat v zahraničí, aby se mohli soustředit jenom na vybrané zboží. Takže potáhnou vše najednou, ale v horším technologickém standardu.

    Ale když se podívám na EU, tak jedeme na polozdechlém koni, takže smát se Rusku by bylo krajně pošetilé. Dříve nebo později zase nějaká krize, migranti,... Evropa má dost problémů sama se sebou, ale zatím se to tolik neprojevilo.Skrýt celý příspěvek

  • SofF
    23:12 22.10.2018

    jde o to že nemusí hájít tvrdě hranici s ČLR - jsou na sobě navzájem závislí, jeden kryje záda druhému a útok jednoho na druhého by byla akorát sebevražda útočníka. Takže se RF ...Zobrazit celý příspěvek

    jde o to že nemusí hájít tvrdě hranici s ČLR - jsou na sobě navzájem závislí, jeden kryje záda druhému a útok jednoho na druhého by byla akorát sebevražda útočníka. Takže se RF soustředí na hranici která je nejvíce exponována - západní směr, Baltské a Černé moře. A na východě hranice s Japonskem kde je potřeba ukázat že Kurily nejsou nehájené. Navíc pro Čínu je to signál důvěry, ti mají větší problémy na moři s Tajwanem a hlavně Američany, takže je pro ně pozitivim že rusko-čínská hranice je poklidným teritoriem bez nutnosti držet silné posádky.
    A k té likvidaci průmyslu - to už se zdařilo na Ukrajině kde Antonov stojí před koncem - Rusové od něj neberou a zápaďáci by raději kdyby tyto strategické ukrajinské podniky zbankrotovaly, což není daleko. Kdo nyní od nich koupí - jedny si znepřátelili a druzí by raději prodávali než kupovali.Skrýt celý příspěvek

  • astor
    21:57 22.10.2018

    Dusan: Neznám bohatého člověka, který by se k bohatství nedopracoval vlastní hlavou, ať si myslí kdo chce co chce. Tedy kromě dědičných feudálů všech barev od Schwarzenbergů po ...Zobrazit celý příspěvek

    Dusan:
    Neznám bohatého člověka, který by se k bohatství nedopracoval vlastní hlavou, ať si myslí kdo chce co chce. Tedy kromě dědičných feudálů všech barev od Schwarzenbergů po Havly, což není případ ruských oligarchů, dokonce ani česko-slovenských. Vy snad ano?Skrýt celý příspěvek

  • Pauli
    21:14 22.10.2018

    Hele a když by šlo opravdu do tuhýho ,tak by armáda mohla vyžít kapacity domácích dopravců ne ? NATO si také pronajímá ruslany ;) Volga-Dnepr airlines -An124 - 12 KS ...Zobrazit celý příspěvek

    Hele a když by šlo opravdu do tuhýho ,tak by armáda mohla vyžít kapacity domácích dopravců ne ?
    NATO si také pronajímá ruslany ;)
    Volga-Dnepr airlines -An124 - 12 KS
    - Il76 - 17Ks
    A dceřiná Air bridge cargo má dokonce 18 Boeingů 747 :DSkrýt celý příspěvek

  • dusan
    21:10 22.10.2018

    JirkaM Rusi peniaze majú .... hlavne niektorí : ) Čo by nebol taký problém, keby sa aspoň nejaká časť oligarchov o to zaslúžila vlastnými silami či schopnosťami. V Rusku však ...Zobrazit celý příspěvek

    JirkaM

    Rusi peniaze majú .... hlavne niektorí : )

    Čo by nebol taký problém, keby sa aspoň nejaká časť oligarchov o to zaslúžila vlastnými silami či schopnosťami. V Rusku však akosi neexistujú oligarchovia, ktorí by neboli napojení na štát ... napr. na rozdiel od Číny, kde je síce všade dohľad tvrdej dikatúry, ale umožnia rásť i súkromnému sektoru a v Číne sú naozaj ľudia čo sa k bohatstvu dopracovali vlastnou hlavou ... v Rusku sa také čosi nemôže stať ...

    No a potom tak vyzerá v celej ekonomike. Nie je dôležitá kvalita podnikateľov, ale ich lojálnosť voči režimu. Celé toto by nemohlo fungovať keby nebolo obrovských príjmov z exportu surovín. Miliardy za export umožňujú udržiavať ekonomicky zaostalú diktatúru pri celkom prijateľnom životnom štandarte obyvateľov.

    A aký to má súvis s leteckým priemyslom ? Určite i v Rusku existuje xy-vzdelaných a schopných ľudí manažovať a vyvýjať nové generácie ruských transporných strojov, ale ich možnosti sú oklieštené na úkor tých "poslušnejších". Ak k tomu pripočítame sankcie a zúrivú antizápadnú rétoriku (viď. absurdné vraj "navŕtanie" návratového modulu ISS zo strany Amíkov)ktorá bráni spolupráci, tak v Rusku môžu o úspešnom vývoji nových transportných strojov len snívať ....

    Otočiť by sa to dalo pomerne rýchlo ... ale to by znamenalo zmenu režimu a o to pán Putin naozaj záujem nemá : )Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 3