Ruské vojenské dopravní letectvo je v hluboké krizi
-
20. 10. 2018
-
49 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruské vojensko-transportní letectvo (VTA) trápí rychle se snižující počet provozuschopných dopravních letadel. Domácímu průmyslu se navíc nedaří vyvinout adekvátní náhrady stárnoucích sovětských dopravních letadel, ani letadla vyrábět v dostatečném množství. Rusko přitom VTA nutně potřebuje kvůli strategické přepravě vojáků a vojenského materiálu po svém rozsáhlém území.
Ruské vojensko-transportní letectvo
Ozbrojené síly Ruské federace při zajišťování obrany ruského území čelí mimo jiné dvěma zásadním výzvám ‒ nutností chránit velmi dlouhou hranici a nemožnosti nakoupit zahraniční vojenskou techniku.
Rozlehlé území Ruské federace na jednu stranu poskytuje nesmírnou hloubku obrany pro zadržení (a následné vyčerpání) protivníka. Obrovské území představuje také robustní vojenský týl, který dokáže snášet údery od protivníka a přitom stále zajišťovat podporu (vojáky, techniku, palivo, munici, proviant, atd. atd.) bojujícím jednotkám. Ostatně hloubku obrany a robustnost ruského vojenského týlu na vlastní kůži poznali němečtí vojáci během druhé světové války.
Na druhou stranu musí Rusko chránit 20 241 km dlouhou pozemní hranici, což je po Číně druhá nejdelší pozemní hranice. Bezpečnostní výzva je nejen v zajištění vojenské kontroly této hranice, ale také v nutnosti přesouvat velké vojenské jednotky na vzdálenost tisíce kilometrů po celé hranici.
Rusko si proto od dob Sovětského svazu stále udržuje mohutné výsadkové jednotky (VDV), které jsou schopné rychle se letecky přepravit na vzdálenost několika tisíc kilometrů a zadržet protivníka, než se po železnici přesunou do místa bojů hlavní jednotky ruské armády. Pro potřeby VDV Sovětský svaz postavil obrovskou flotilu transportních letadel, zejména strojů Il-76 a An-124, které dopravovaly nejen výsadkáře, ale také specializovanou výsadkovou obrněnou techniku. V současné době oba letouny zásobují především ruské a syrské jednotky v Sýrii, ale také ruské vojenské základny v Arménii a Tádžikistánu, ke kterým neexistuje pozemní spojení
Druhou výzvou je nemožnost nakupovat zahraniční vojenskou techniku. Pokusy nakupovat západní zahraniční vojenskou techniku skončily v roce 2012 odvoláním tehdejšího ruského ministra obrany Anatolije Serďukova. Druhým zlomem byla ruské anexe Krymu v roce 2014 a ztráta možností nakupovat vojenské technologie od Ukrajiny. Přitom ukrajinský Antonov byla za dob Sovětského svazu jediná letecká konstrukční kancelář, která se specializovala na vývoj vojenských dopravních letadel. I letoun Il-76, který vyvinula v 60. letech konstrukční kancelář Iljušin, se vyráběl v Uzbekistánu (tamní závod v roce 2015 zkrachoval).
Od roku 2012, resp. 2014, Rusko nakupuje výhradně domácí vojenskou techniku, což na jedné straně Moskvě dává absolutní nezávislost v zahraniční politice, ale na druhé straně se ruské ozbrojené síly musejí spoléhat jen na domácí průmysl.
Přitom ani Spojené státy, které mají 12× větší ekonomiku než Rusko a 2,5× více obyvatel, nedokáží vyrábět všechny zbraňové systémy. Zejména v poslední době Pentagon masivně nakupuje zahraniční vojenskou techniku, resp. zahraniční (zejména evropské) vojenské technologie.
Ruský problém je tedy prostý ‒ k zajištění své bezpečnosti a k projekci vojenské síly po svém území potřebuje mohutné dopravní letectvo, ale současná sovětská transportní letadla rychle stárnou a ruský letecký průmysl není schopen dopravní letadla vyrábět.
Kolik může Rusko nasadit transportních letadel?
Přesný počet nasaditelných ruských transportních letadel se podle různých zdrojů liší. Podle Olega Faličeva, který napsal článek Smlouvy bez životního cyklu na webu Vojensko-průmyslový kurýr, může Rusko reálně nasadit pouze 56 % transportních letadel ‒ čtyři těžká transportní letadla An-124, 46 transportních letadel Il-76 a jeden těžký turbovrtulový stroj An-22. Podle Faličeva ruské letectvo má přitom papírově 26 obřích An-124, které dokáží přepravit až 120 tun nákladu na vzdálenost 4800 kilometrů.
Důvodem nízké nasaditelnosti, kromě nedostatku náhradních dílů z Ukrajiny, je i přetěžování letuschopných transportních letadel VTA kvůli zajištění dopravy materiálu do Sýrie (VTA například zajistilo přepravu kompletu S-300PM do Sýrie). V roce 2016 ruská flotila dopravních letadel nalétala o 12 000 hodin více (tj. o 50 % více), než byl plán. Zároveň dle Faličeva bylo v roce 2016 dodáno jen 9 % náhradních dílů, které VTA požadovala.
Podle jiných zdrojů, na které se odkazuje web Russian Defense Policy, ve výzbroji ruského letectva se papírově nechází devět An-124, 89 letadel Il-76 a pět An-122. Dle Aleksandra Chramčichina z Nězavisimaje gazety VTA zase papírově vlastní 15 An-124 a An-22, dále 90 Il-76 a asi 160 středních transportních letadel An-12 a An-26. V obou případech není ale jasné, kolik letounů je nasaditelných
Podle publikace americké obranné zpravodajské agentury DIA (Defense Intelligence Agency) ruské VTA má ve výzbroji 122 „těžkých“ transportních letadel (myšleno zřejmě An-124, An-22 a Il-76). DIA v reportu Russia Military Power však přesné složení ani nasaditelnost letadel neuvádí.
Pro představu, americké letectvo má ve výzbroji papírově 45 těžkých transportních letadel C-5, 222 letadel C-17 Globemaster III a 350 středních turbovrtulových letadel C-130 Hercules (v různých konfiguracích).
Podle Chramčichina je velikost americké flotily dána skutečností, že Spojené státy mají globální zájmy a bojové mise amerických sil jsou prováděny mimo území Severní Ameriky. Naopak Rusko nemá „zaocéánské“ globální zájmy, snad nyní kromě nasazení v Sýrii, a Rusko dokáže projektovat významnou vojenskou sílu ve svém životním prostoru (vlastní území a „blízké pohraničí“) pomocí silničního nebo železničního spojení.
Avšak Chramčichin upozorňuje, že v rámci svého území se musí ruská armáda být schopna rychle přesouvat na vzdálenost 6000 až 7000 km. To platí zejména pro případ rozsáhlého vojenského střetnutí.
Přitom často do cílového místa se není možné dostat jinak, než letadlem. Po železnici to v mírovém stavu může trvat dny, v případě válečného konfliktu, kdy se dá očekávat masivní ničení infrastruktury (pmocí přesných zbraní dlouhého doletu), se může doba protáhnout na týdny. Například při teoretickém útoku Číny na Sibiř, nebude mít Rusko bez VTA vůbec šanci přesunout jednotky ze Západního a Centrálního vojenského okruhu do míst bojů na Dalném východě.
„Takže 250 dopravních letadel (z nichž větší polovina jsou střední a lehká letadla) je pro nás málo, protože většina z nich (všechny An-12, An-22 a podstatná část část Il-76 a An-26) jsou velmi zastaralá,“ píše Chramčichin. „Navíc naše VTA je na našem území velmi podivně rozmístěno ‒ na gigantické Sibiři a na Dálném východě, což jsou téměř zcela nepřístupné regiony, se nachází pouze 257. transportní pluk s 12 zastaralými letouny An-12 a pěti letouny An-26, pluk je navíc dislokován ve velmi extrémním jihovýchodním ‚rohu‘ tohoto superregionu! Také největší výsadkové jednotky [VDV - pozn. red. ] vyžadují mnohem větší počet letounů.“
Ostatně jak uvedl červencový článek na ruském webu Izvestija, kvůli nedostatku dopravních letounů je VTA schopna ve vzduchu vysadit maximálně jeden pluk výsadkářů (cca 1500 osob) a příslušné techniky. Otázkou ale také je, zda VTA dokáže tento pluk ze vzduchu zásobovat (palivem, municí, vybavením, proviantem a rezervním personálem a technikou) do příchodu hlavních pozemních sil.
V rámci červencového cvičení nedaleko města Rjazaň (196 km jihovýchodně od Moskvy) jmenovaný počet 1500 výsadkářů a 69 kusů obrněné techniky přepravilo 45 těžkých dopravních letadel Il-76.
Nová ruská dopravní letadla a krize leteckého průmyslu
Od roku 2014 se firma Iljušin snaží dokončit vývoj nového středního dopravního letadla Il-76 MD-90A. Ještě větším problémem než dokončení vývoje je však zajištění sériové výroby Il-76 v odpovídající kvalitě a v odpovídajícím množství. Současně také ruský průmysl zkoumá možnosti vývoje nástupce obřích An-124.
Problémy ruského leteckého průmyslu se názorně zrcadlí ve vývoji lehkého turbovrtulového dopravního letadla Il-112V. Ač jde o letoun mnohem menší a jednodušší než Il-76MD-90A nebo dokonce nástupce An-124, provázejí ho zásadní technické problémy, mnohaleté časové průtahy a nedodržování schválených letových výkonů.
Nejvíce VTA však tíží problémy s projektem transportních letadel Il-76MD-90A, které mají v budoucnu tvořit páteř ruského strategického letectva. V roce 2012 ruské letectvo objednalo 39 letounů Il-76MD-90A (vývoj běží od roku 2006), ale prozatím v letech 2014 až 2015 získalo jen tři předsériové testovací letouny (v operačním nasazení není žádný).
Současná smlouva počítá s výrobou 39 Il-76MD-90A do konce roku 2021 ‒ letos se počítá s dodávkou tři nových Il-76MD-90A a v příštím roce s dodávkou pěti letadel. Dá se s velkou jistotou řící, že dodávky ale skončí reálně o rok nebo dva později. Státní zkoušky Il-76MD-90A mají být dokončeny také v roce 2021 a od stejného roku se má rozběhnout sériová výroba v počtu 18 letadel ročně.
Podle ruského blogu BMPD ale projekt Il-76MD-90A stíhají závažné problémy. Firma Iljušin například špatně spočítala náklady a na každém vyrobeném Il-76MD-90A tratí miliardu rublů. Iljušin proto vede jednání s ruským ministerstvem obrany o zvýšení průměrné jednotkové ceny z 3,5 miliardy rublů na pět miliard rublů. Původně v roce 2012 chtěla firmy Iljušin za 39 letadel 140 miliard rublů.
Mnohaleté zpoždění dodávek Il-76MD-90A způsobilo mimo jiné kompletní převedení výroby z uzavřeného Taškentského mechanického závodu v Uzbekistánu do leteckého závodu v Uljanovsku. Otázkou je však také spolehlivost a provozní nároky nových Il-76MD-90A (tedy jaká je nasaditelnost letadel), protože podle Ruslana Puchova, šéfa moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of Strategies and Technologies) a člena Veřejné rady ruského ministerstva obrany, je „program obnovy výroby Il-76 zcela mimo kontrolu. Jediné letadlo v testovacím provozu vykazuje velmi nízkou provozní spolehlivost.“
Nicméně ruské letectvo Il-76MD-90A věří – Vladimir Benediktov, šéf ruského dopravního letectva, při letošní návštěvě leteckého závodu v Uljanovsku oznámil, že ruské letectvo potřebuje 150 až 200 dopravních letadel Il-76MD-90A.
V březnu letošního roku pak VTA převzala první modernizovaný letoun Il-76MD označovaný jako Il-76MD-M. Letoun má sice původní repasované motory D-30KP-2, ale nejnovější avioniku a především o 15 let prodlouženou životnost. Modernizace na standard Il-76MD-M stojí jen třetinu toho, co nákup nových Il-76MD-90A a Kreml objednal prozatím tři letouny, ale postupně plánuje modernizaci 41 letadel Il-76MD.
Nedostatek motorů
V současné době nejvýkonnější dostupný ruský proudový motor je vyvíjený typ PD-14 určený pro nové ruské civilní dopravní letadlo MS-21. Motor již dokončil ruskou certifikaci (evropská bude dokončena příští rok) a od příštího roku začne sériová výroba.
Nejvýkonější verze PD-14M má mít tah 151 kN. Avšak například motor Pratt & Whitney F117-PW-100 amerických dopravních letounů C-17 Globemaster III dosahuje tahu 180 kN. Dopravní Il-76MD-90A pohání motor PS-90A-76 o výkonu 142 kN.
Současné nejlepší ruské motory tedy dostačují maximálně pro výrobu letadel kategorie Il-76MD-90A, které přepraví 60 t nákladu (např. tři výsadková bojová vozidla BMD-3) na vzdálenost 4000 km nebo 40 t nákladu na vzdálenost 6500 km. Perspektivní motor PD-35 s tahem 342 kN pro případného nástupce dopravního An-124 nemá být k dispozici dříve, než v roce 2027 (reálně o mnoho let později).
Současně také váznou generální opravy motorů D-30KP-2 transportních letadel Il-76. Ruské VTA podle Faličeva potřebuje ročně alespoň 120 repasovaných motorů, což je ale mimo možnost ruského průmyslu. VTA sice přijalo plán rozvoje flotily Il-76 do roku 2036, ale i při jeho dodržení počet Il-76 ve VTA klesne o 30 %.
Ruská federace samozřejmě může fungovat i bez početného VTA, ale v tom případě je pak otázka, zda má smysl udržovat tak početné výsadkové síly se speciální obrněnou a výsadkovou technikou. V současné době je VTA schopna letecký vysadit jeden pluk ruských výsadkářů, ale je diskutabilní, zda je dokáže také dlouhodobě letecky podporovat, nota bene ve válečném stavu, kdy se dají očekávat masivní ztráty na letecké technice. V příštích letech se tak dá očekávat, že ruské VTA bude schopna v jeden okamžik nasadit maximálně několik desítek velkých dopravních letadel.
Podle Faličeva samozřejmě Rusko může nakoupit dopravní letouny v zahraničí. Faličev však varuje, že ztráta civilního a vojenského leteckého průmyslu přijde Rusko draho. Až Rusko vyprodá své ropné a plynové zásoby, hlavním zdrojem příjmu do ruské pokladny bude právě průmysl, který však musí být světové konkurenceschopný. Rusko přitom musí soupeřit s mnohem početnějšími, vyspělejšími, průmyslovějšími a bohatšími konkurenty ‒ Čínou, Evropskou unií a Spojenými státy. Všechna tři zmíněná konkurenční mocenská centra pak budou nepochybně ráda, že přišly o svého konkurenta (v případě zhroucení ruského leteckého průmyslu) a zároveň se jim otevře nový trh, na kterém mohou diktovat své podmínky.
Zdroj: Vojensko-průmyslový kurýr, BMPD, NVO, TopWar
Související články
Ruská střela země-vzduch 40N6E. Postrach amerických bombardérů?
Na výstavě Armija-2018 na stánku koncernu Almaz-Antej byla poprvé veřejně prezentována nová ruská ...
-
27.09.2018
-
25 komentářů
-
Karel Címala
Ruský záchytný stíhač MiG-31 s protisatelitní raketou
Minulý týden byl při přistání na Žukovském mezinárodním letišti u Moskvy vyfotografován letoun ...
-
01.10.2018
-
59 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruský protiletadlový systém S-300 v Sýrii
Ruská federace začala s dodávkou systémů protivzdušné obrany (PVO) S-300 syrskému režimu, prozradil ...
-
02.10.2018
-
74 komentářů
-
Jakub Maděránek
Ruské tanky T-14 Armata pro Indii?
Indická armáda v rámci programu FRCV (Future Ready Combat Vehicles) plánuje obří nákup 1770 hlavních ...
-
05.10.2018
-
78 komentářů
-
Jan Grohmann
@flanker.jirka Především jsou pragmatičtí a soudní, takže nepoužívají špičkové materiály a konstrukce, o kterých nejsou 100% přesvědčení, že je to dokáží zvládnout a vyrábět ve ...Zobrazit celý příspěvek
@flanker.jirka
Především jsou pragmatičtí a soudní, takže nepoužívají špičkové materiály a konstrukce, o kterých nejsou 100% přesvědčení, že je to dokáží zvládnout a vyrábět ve stejné kvalitě s "absolutní přesností". Ruské konstrukce se nezatěžují s každou "zbytečností" a nepářou se např.: s hladkým nýtováním v místech, kde to není zapotřebí. Nepoužívají 14 vrstvý kombinovaný kompozit, který ušetří několik dalších x% hmotnosti, prostě použijí skelná vlákna a jdou dál.
Jejich stroje snesou neuvěřitelně hrubé zacházení a dají se opravit kladivem. Drží se tradičních osvědčených materiálů, které mají 100% zvládnuté a neženou se za "absolutní přesností". Vzpomínám si, jak přišli s dokumenty k Su-27 a nechápali jsme, jak mohli dát použít "hrubé nýtování bez expanzně lepených spojů". A proč, stojí to čas, peníze a letadlo stejně zvládne manévrovat i létat Mach2. Prostě tam lísknou kus tešnění pod skelné vlánka, nebo hliníkové slitiny a dál se tím nezbývají. U nás v Alenii by něco takového prostě neprošlo tlakovými, plynovými i ultrazvukovými zkouškami a EMC komorami. A ve výsledku, by od nás letoun nikdo nekoupil.
Jdou svou vlastní cestou a musím říci, že jsou velmi úspěšní v tom, co mají k dispozici.Skrýt celý příspěvek@madrabbit Složitost a přesnost stojí enormní čas a finanční prostředky. Musíte si uvědomit, že Alénia dokáže vyrobit desítky stejných křídel s přesností na tísicinu milimetru s ...Zobrazit celý příspěvek
@madrabbit
Složitost a přesnost stojí enormní čas a finanční prostředky. Musíte si uvědomit, že Alénia dokáže vyrobit desítky stejných křídel s přesností na tísicinu milimetru s materiály, které kombinují přesně řezaná krátká i dlouhá uklíková vlákna a 90nm kovové příze, které slouží k vystužení přícného nosníku. Uvědomte si, že dnešní bojový, ale i civilní letoun se skládá z tisíců zcela přesných součástek a jedno nedokonalé lepení může znamenat zastavení celé výroby.
K naší smůle a nejlepšímu dostupnému počítačovému modelování, ale i vlastní nárazové zkoušky, nepředpokládaly scénář, kdy se letoun ve velké rychlosti srazí s mnoha malými objekty - takový model v před rokem 2002 neexistoval. Existovalo mnoho různých modelů, ale žádný z nich nebyl dokonalý* a né všechno lze simulovat např.: v aerodynamickém tunelu, kdy se na model z různých úhlů vystřelují elementy. Tak my jsme nepředpokládali náraz více malých špačků soustředěných do velmi malé plochy a došlo ke krátkodobé ztrátě kontroly nad letounem, než zaúřadoval bezpečnostní systém a letoun se povedlo dovéct zpět na letiště. Pro redukovanou konstrukci a nové materiály bylo potřeba zajistit i novou mechanizi - hydraulický systém odolný proti nárazům cízích elementů (takový špaček o hmotnosti 50 - 120g v rychlosti 800km/h disponuje dost vysokou energii) na hlavní mechanizaci. Klapky se skládají z dutých segmentů, které absorbují energii a v případě nouze se dokáží vrátit do neutrální polohy, která zajistí bezpečné přistání. Samozřejmě se změní po ztrátě klapky náběžné hrany všechny letové parametry, ale narozdíl od staré verze, už je profilována jako programovatelná - tedy co se týče rozpadu a fragmenty se tak nedostanou přes nové chrániče a absorbéry do vnitřních struktur křídel, tedy i k nádržím (mokré křídlo). Zároveň se se uzavřou ventily hydraulické zálohy apod. A to vše je vyrobeno na mikrometr přesně, protože tolerance celého letounu nesmí přesáhnout 1mm (Typhoon se vyráběl s přesností na 1.5mm, za 10let klesla tolerance na 0.5mm). Kompletní zničení nábežné hrany nepřinese další poškození na křídle a draku letounu, protože klapka je vymyšlena tak, aby se rozpadla tak, aby její fragmenty neohrozily další části letounu a letoun byl v nozovém režimu schopen pokračovat v letu minimálně 10 minut a přistát až o 170km/h rychleji, než je standardní přistávací rychlost (kompenzace rychlosti vůči ztrátě vztlaku). Proto bylo nezbytně nutné jěště vyřešit nozouvou stabilizaci letounu (další rozdíl konstrukce vůči partnerskému projektu s Yakovlev) v případě ztráty vztlakové mechanizace. V Itálii se v posledních letech opravdu špačci přemnožili a některé letiště, respektive přistávácí a vzletové koridory, vyskytují v blízkosti civilních budov. Stačilo málo a letoun se mohl nekontrolovatelně zřítit do obydlené oblasti, což je největší noční můra konstruktérů. Né samotná ztráta letoun, popř. pilotů, ale zejména civilní oběti.
Stačí malá chyba, nebo nedokonalost lepení, či skládání struktury materiálu a výsledkem jsou ztráty na životech a enormní náklady. Vyrobit letoun není opravdu nic snadného.
* Zničení raketoplánu Columbia kusem izolační pěny, kterou jejich počítačový model "Crater" vyhodnotil jako zcela bezpečnou a neškodnou, nepředpokládala ani NASA a jeji nejlepší inženýři.Skrýt celý příspěvekto JirkaM, "Peníze Rusové mají, lidi a čas taky..." Rusové mají problémy, právě proto, že se toho v jeden okamžik snaží vyvíjet a vyrábět víc, než na co mají lidi a peníze. ...Zobrazit celý příspěvek
to JirkaM,
"Peníze Rusové mají, lidi a čas taky..."
Rusové mají problémy, právě proto, že se toho v jeden okamžik snaží vyvíjet a vyrábět víc, než na co mají lidi a peníze.
"Wermacht před Moskvou..." A co by tam kdo dělal? Jediné, co Rusko má, jsou suroviny a ty si můžeme koupit. Západní Evropa to tak dělá už desítky let. A kde je životní úroveň tam a kde v Rusku?Skrýt celý příspěvekPeníze Rusové mají, lidi a čas taky, za 10 let budou vyrábět jeden Iljušin za druhým a trápit se budou s náhradou za Ruslana. Za 20 let budou v pohodě vyrábět nové Ruslany, ...Zobrazit celý příspěvek
Peníze Rusové mají, lidi a čas taky, za 10 let budou vyrábět jeden Iljušin za druhým a trápit se budou s náhradou za Ruslana.
Za 20 let budou v pohodě vyrábět nové Ruslany, zatímco na Ukrajinskou továrnu moskala Antonova si už nikdo ani nevzpomene.
Mě spíš dělá starost co bude se západem, který urputně přesouvá všechno knowhow do Asie, žije na dluh a násilně mění etinické složení svého obyvatelstva. Jsem zvědavý jak si v mrazu před Moskvou povedou Arabští vojáci wermachtu.Skrýt celý příspěvekbalm - jako vždy zajímavé a dobře napsané. Jenom, když to čtu, tak nechápu, jak mohli v GB dát do spita Mk.II nový motor a vyrábět Mk.V a následně znovu výměna na Mk.IX a pak ...Zobrazit celý příspěvek
balm - jako vždy zajímavé a dobře napsané.
Jenom, když to čtu, tak nechápu, jak mohli v GB dát do spita Mk.II nový motor a vyrábět Mk.V a následně znovu výměna na Mk.IX a pak velký zásah do konstrukce s Griffonem - stačí změna náběžné hrany a je rok pryč :-) Mustanga navrhli za 120 dní, kolik by to trvalo dneska :-DSkrýt celý příspěvek@cernakus "Airbus může kdykoliv začít sypat náklaďáky jak Baťa cvičky. Stačí jim dát pokyn. Rusko musí nejprve vyrobit fabriku. To je prostě cca 5 let rozdílu." Možná ve ...Zobrazit celý příspěvek
@cernakus
"Airbus může kdykoliv začít sypat náklaďáky jak Baťa cvičky. Stačí jim dát pokyn. Rusko musí nejprve vyrobit fabriku. To je prostě cca 5 let rozdílu."
Možná ve válečném stavu s vynucenou výrobou primitivních letounů minimální kvality. V současné situaci není reálné začít sériovou výrobu ve velké rozsahu, protože 5 let opravdu nestačí k zajištění celého navazujícího řetězce, nezbytného pro zajištění vlastní výroby většího počtu letounu. Postavit cituji "fabriku" opravdu nestačí. Při vývoji letounu se od počátku plánuje a utváří celý řetězec např.: dodavatelé surovin, technologie pro zpracování surovin, logistika sub-dodavatelských řetězců, plánování a optimalizace výroby, doprava na místo určení (just in time), nezbytný vývoj manipulačních jednotek, specializované nářadí a montážní postupy, ...
Např.: Změna mechaniky náběžné hrany (M346) po srážce se špačky znamenala roční odklad (při představení nebyl letoun vybaven dokonalejší a odolnější mechanizací) výrobní odklad. Nejprve se vše muselo důkladně analyzovat, přepracovat a ověřit plány (nejen počítačovým modelování, ale postavit maketu a hurá na týden do tunelu). Průběžně se s dodavateli hledalo optimální řešení (technologicky náročné postupy) a nové výrobní vybavení pro vlastní výrobu mechanizace. Důkladné testování (od vibrací až po simulaci unavových lomů) a metalurgická analýza výrobních postupů. Muselo se vymyslet nové montážní nářadí a způsob, jakým budou technici a později servisní personál součástku monotovat (jde o mikrometry). Nakonec z toho bylo o pěkných pár měsíců navíc ... a jen pro jednu "mechanizaci".
Ruský průmysl disponuje ztrátou minimálně 20 - 25 let v přesném strojírenství, kompozitech, optických systémech, ... a vlastně i metalurgii. Ne, opravdu zahájení výroby není triviální, jako rozjet výrobu cviček.Skrýt celý příspěvekKtovie ako by dopadli rokovania s Čínou, keby Rusi prejavili záujem o Y-20. Tieto stroje by v objeme niekoľko desiatok kusov nemuseli byť vôbec zlou alternatívou k Il-76. Celé by ...Zobrazit celý příspěvek
Ktovie ako by dopadli rokovania s Čínou, keby Rusi prejavili záujem o Y-20. Tieto stroje by v objeme niekoľko desiatok kusov nemuseli byť vôbec zlou alternatívou k Il-76. Celé by to však asi padlo na produkcii motorov pre tie lietadlá.Skrýt celý příspěvek
Snownomad: Střílí. Poměrně dost často. V Kašmíru, na hranicích Číny a Indie, je stav podobný jako na východní Ukrajině, byť momentálně v období dočasného klidu.
Snownomad: Střílí. Poměrně dost často. V Kašmíru, na hranicích Číny a Indie, je stav podobný jako na východní Ukrajině, byť momentálně v období dočasného klidu.
Nič nové ...len je prekvapujúce koľko naivných článkov sa objavilo po angažovaní Ruska v Sýrii, že je Rusko "schopné rozsiahlych zahraničných operácií" : ) Sýria s priateľským ...Zobrazit celý příspěvek
Nič nové ...len je prekvapujúce koľko naivných článkov sa objavilo po angažovaní Ruska v Sýrii, že je Rusko "schopné rozsiahlych zahraničných operácií" : )
Sýria s priateľským režimom, vlastnými základňami a pomerne blízkou polohou je tak maximum toho čo sú Rusi schopní .... a to ich ešte "šetrím", lebo sa na zemi angažovali v menšom meradle a teda nemuseli zabezpečovať rozsiahle operácie svojich pozemných síl, hlavne obrnených.
Ono to je v celku logické, že štát na úrovni Talianska nemá kapacity na rozsiahle zahraničné operácie, skôr opak by bol prekvapením.
Žiaden riešenie pre Rusko v tejto oblasti nevidím. Režim, ktorý stojí na korupcii nie je schopný efektívne spravovať svoje obrovské nerastné bohatstvo. Cez sankcie dosť odstrihnutá ekonomika ťažko môže doháňať svet, skôr má tendenciu sa zatvárať a riešiť problémy svojich zaostalých výrobcov uzavretím prístupu trhu pre konkurenciu. Im to krátkodobo pomôže, ale dlhodobo je to cesta beznádejného zaostávania za svetom.
Čína je samozrejme protivník pre Rusko číslo jedna. Nie tak dávno Čína brutálne udusila odpor v Tibete a programovo dnes likviduje nepohodlné menšiny či komunity a celý svet "pragmaticky" drží hubu a krok.
Určite to nie je otázka pár rokov, ale v Číne už určite poškuľujú čo by si mohli v Rusku "odkrojiť" .... na rozdiel od iných štátov o tom nebude žiadna domáca diskusia .... pre Čínu je to otázka len prostriedkov....
I invázie do Tibetu nezačala vojenským útokom, ale "pomocou" do budovania infraštruktúry, ktorú budovali Tibeťania za čínske peniaze a keď sa už po nej začala valiť čínska armáda, bolo neskoro ....Skrýt celý příspěvekPoly: na Sibiři vypěstuješ hovno, proto tam skoro nikdo nežije. Většina území Sibiře je pokryta tajgou, tundrou a četnými mokřady. Na západě území se nachází Západosibiřská ...Zobrazit celý příspěvek
Poly: na Sibiři vypěstuješ hovno, proto tam skoro nikdo nežije.
Většina území Sibiře je pokryta tajgou, tundrou a četnými mokřady. Na západě území se nachází Západosibiřská rovina a Středosibiřská plošina, ostatní části Sibiře jsou hornaté. Z jihu na sever protékají Sibiří tři veletoky – Ob, Jenisej a Lena. Velká část půdy je tvořena permafrostem, což ztěžuje těžbu surovin. Nejvyšší horou je Bělucha, ležící na hornatém jihu u hranice s Kazachstánem, v jižní části Východní Sibiře se nachází jezero Bajkal s největší světovou zásobou sladké vody.
Podnebí je převážně kontinentální, na nejzazším severu subarktické až arktické. V zimě dosahují teploty až −60 °C, převážně na jihu však neklesají pod −30 °C. S příchodem jara ale dochází k prudké změně, léta jsou mírná, s teplotou dosahující občas i přes 20 °C. Vzhledem k četným mokřadům zakomponovaným do tajgy jsou některé oblasti v létě značně nepřátelské snesitelnému životu vinou obrovského množství komárů, muchniček a dalšího obtížného hmyzu. V těchto mokřadech je pravděpodobně vázáno mnoho methanu, což by mohlo způsobit problémy v souvislosti s globálním oteplováním.Skrýt celý příspěvekV článku boli citované rôzne Ruské zdroje, ktoré sa v počtoch bojaschopnej techniky lišily. Ale v jednom sa zhodovali - Rusi majú iba cca 60-70-80-90-?? bojaschopnej dopravnej ...Zobrazit celý příspěvek
V článku boli citované rôzne Ruské zdroje, ktoré sa v počtoch bojaschopnej techniky lišily. Ale v jednom sa zhodovali - Rusi majú iba cca 60-70-80-90-?? bojaschopnej dopravnej techniky kategórie AN 12-AN 124, čo je na potreby Ruskej armády skutočne veľmi málo.
Podľa môjho názoru patrí Ruské dopravné letectvo spolu s hladinovými plavidlami medzi najväčšie slabiny Ruskej armády. Obrnená technika, delostrelectvo, pechotné zbrane, ponorky, PVO, stíhacie-bombardovacie letectvo prípadne diaľkové strategické bombardéry sa ako-tak modernizujú. Ale dopravné letectvo od kategórie AN-12 až po AN-124 "nic-moc". O desať-pätnásť rokov im životnosť jednoducho skončí a nenahradí ich nič. Pretože aj vývoj nového lietadla so zavedením do praxe trvá min. 10-20 rokov a Rusi sa s tým evidentne trápia - inakšie sa to nedá povedať.Skrýt celý příspěvekPoly:
Stejně tak můžu vymyslet teorii, že pokud půjde do tuhého, tak Rusko může s Čínou vyměnit kus území za vojenskou pomoc. Neobydleného území má dostatek.Poly:
Stejně tak můžu vymyslet teorii, že pokud půjde do tuhého, tak Rusko může s Čínou vyměnit kus území za vojenskou pomoc. Neobydleného území má dostatek.palo satko: Čína pět tisíc let s Indií nesousedí. Dohromady tak asi 300 let, přičemž od okupace Tibetu v polovině 20. století se na indicko-čínské hranici dost často.
palo satko: Čína pět tisíc let s Indií nesousedí. Dohromady tak asi 300 let, přičemž od okupace Tibetu v polovině 20. století se na indicko-čínské hranici dost často.
Poly, to si naozaj mysliš, že južna Sibir je obilnicou sveta? Kde by tam miliara Činanov našla jedlo? Ved bližšie Mongolsko ledva uživi par milionov pastierov. Okrem toho hladomor ...Zobrazit celý příspěvek
Poly, to si naozaj mysliš, že južna Sibir je obilnicou sveta? Kde by tam miliara Činanov našla jedlo? Ved bližšie Mongolsko ledva uživi par milionov pastierov. Okrem toho hladomor v Čine alebo v Indii v 21. storoči je bachorka.Skrýt celý příspěvek
Pavol IR o čom snívaš, 5000 rokov spolu Čina a India susedia a okrem jednej šarvatky nikdy žiadnu vojnu neviedli. Ešte stale su a dlho budu Himaleje velkym kopcom. :)
Pavol IR o čom snívaš, 5000 rokov spolu Čina a India susedia a okrem jednej šarvatky nikdy žiadnu vojnu neviedli. Ešte stale su a dlho budu Himaleje velkym kopcom. :)
palo satko Rozhodně to není nepravděpodobné. Rusko má Čínu za rohem, přelidněnou s více jak miliardou obyvatel. Stačí dlouhodobá neúroda a když je hlad, tak se zapomíná na ...Zobrazit celý příspěvek
palo satko
Rozhodně to není nepravděpodobné. Rusko má Čínu za rohem, přelidněnou s více jak miliardou obyvatel. Stačí dlouhodobá neúroda a když je hlad, tak se zapomíná na vojenskou sílu nepřítele. Buď pojdeš hlady jak pes a nebo budeš mít třeba štěstí a tu válku nějak přežiješ a dostaneš se k jídlu. USA je pro Čínu daleko a přes vodu a stejně tak i Evropa. Pokud GW způsobí sucho a neúrodu tak to bude Čína a Indie, kde bude nejvíce lidí trpět hlady. Věčné věty á la "nezapomínejte, že jsme jaderná velmoc" si dovolí utrousit mezi demokraty na Západě. V Číně by si něco takového nelajznul, byť taková tvrzení má slyšet právě Peking.Skrýt celý příspěvekpalo satko: Asi ako bol ZSSR spojencom Tretej ríše v boji proti západnému imperializmu. :-) A vieme ako to dopadlo - jeden diktátor nadobudol dojem, že si môže dať druhého ...Zobrazit celý příspěvek
palo satko:
Asi ako bol ZSSR spojencom Tretej ríše v boji proti západnému imperializmu. :-) A vieme ako to dopadlo - jeden diktátor nadobudol dojem, že si môže dať druhého diktátora k olovrantu a bolo po spojenectve ...
Najväčšiu pravdepodobnosť na vznik veľkého konfliktu vidím v trojuholníku Čína-India-Rusko. Naproti tomu pokladám trojuholník Čína-USA-Rusko za výrazne stabilnejší.Skrýt celý příspěvekJe zaujimave, že skoro každy druhy scenar nejakeho konfliktu Ruskej federacie rata s tym, že to bude vojna Rusko kontra Čina. Pritom realny svetovy pohyb skor vytvori situaciu, že ...Zobrazit celý příspěvek
Je zaujimave, že skoro každy druhy scenar nejakeho konfliktu Ruskej federacie rata s tym, že to bude vojna Rusko kontra Čina. Pritom realny svetovy pohyb skor vytvori situaciu, že Rusko bude spojenec Číny v jej vojne proti USA.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...