Ruské jaderné torpédo Status-6 existuje

Náčrt Víceúčelového oceánského systému Status-6; větší foto / Defense News 

Nová americká Zpráva o jaderném stavu NPR (Nuclear Posture Review), která ustavuje americkou jadernou strategii pro následující roky, potvrdila existenci unikátního ruského jaderného torpéda Status-6. Díky jadernému pohonu a jaderné bojové hlavici je Status-6 v podstatě podmořská mezikontinentální jaderná střela.

Celá kauza začala dne 11. listopadu 2015, když se v ruské televizi objevila reportáž ze setkání Vladimira Putina s ruskými generály. Tehdy se na obrazovkách objevily list s náčrtem nového ruského jaderného torpéda Status-6.

 

 

Následující den prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov přiznal, že opravdu šlo o nechtěné veřejné odvysílání utajených informací. Do té doby ale nebylo jasné, zda šlo o záměrnou mystifikaci (v duchu “Hvězdných válek”) nebo o skutečně vyvíjenou zbraň.

 

Zpráva NPR poprvé ukazuje, že americká strana uznává jaderné torpédo Status-6 jako reálný zbraňový systém, resp. jako novou ruskou schopnost k provádění jaderných úderů.

 

"Kromě modernizace starších sovětských jaderných systémů Rusko vyvíjí a nasazuje nové jaderné hlavice a odpalovací zařízení," uvedl odtajněný výtah ze zprávy NPR, který poprvé zveřejnil deník Huffington Post .
 

"Toto úsilí zahrnuje vícero vylepšení pro každou část ruské jaderné triády strategických bombardérů, námořních a pozemních střel. Rusko vyvíjí nejméně dva nové mezikontinentální systémy, hypersonické návratové těleso (s jadernou hlavicí - pozn. red.) a nové mezikontinentální podmořské autonomní torpédo s jadernou hlavicí," stojí dále ve výňatku zprávy.
 

Torpédo Status-6, kterému americká strana přiřadila označení Kanyon, mělo být podle NPR testováno minimálně jednou. Zmíněný test zachytila americká zpravodajská služba 27. listopadu 2016 poté, co bylo torpédo Status-6 vypuštěno z diesel-elektrické útočné ponorky třídy Sarov. Podle Washington Free Beacon ponorky této třídy slouží k testování a certifikaci nových technologií.

 

The Washington Free Beacon uvádí, že Status-6 má dosah 6200 námořních mil (10 000 km), potopí se do hloubky 3280 m a dokáže plout rychlostí až 56 uzlů (103) km/h. Torpédo s průměrem cca 1,6 m (což je trojnásobek ráže běžných torpéd), podle ruských zpráv údajně dokáže doručit jadernou nálož o síle až 100 Mt.

 

Vývoj torpéda zajišťuje petrohradská konstrukční kancelář Rubin, hlavní ruská konstrukční kancelář jaderných ponorek. Status-6 lze vypouštět nejméně ze dvou různých tříd ponorek – kromě ponorek třídy Sarov (výtlak 3950 t) i z raketonosných jaderných ponorek třídy Oscar (výtlak 17 000 t), které mohou přepravovat až čtyři torpéda Status-6.
 

NPR nepotvrdila, že Spojené státy vyvíjí obdobné podvodní jaderné torpédo. Pokud se ale podíváme na rozložení obyvatel i důležitých civilních/průmyslových/vojenských center v Rusku a USA, není se čemu divit. Ruská ponorka může bezpečně od Kamčatského poloostrova zasáhnout americké západní pobřeží, kde žije 50 milionů lidí, případně z Barentsová moře východní pobřeží USA se 112 miliony obyvatel. Stejně tak existují obrovská populační/průmyslová centra na pobřeží Evropy. Naopak na ruském pobřeží není příliš důležitých center.
 

Zpráva dále potvrzuje, že Rusko zvyšuje počet “duálních” platforem schopných nést konvenční nebo jadernou nálož, což Rusku umožňuje posilovat svůj jaderný arzenál aniž by porušovalo smlouvu o jaderném odzbrojení New START. Rusko mimo jiné má několik tříd jaderných ponorek, pracuje na střelách s plochou dráhou letu vypouštěných ze země, vzduchu a na několika nových mezikontinentálních balistických raketách (ICBM).

 

NPR konstatuje, že Spojené státy jsou znepokojeny "stále rozmanitější a rozšiřující se jadernou kapacitou" Ruska. Podle zprávy NPR je nebezpečné, že Rusko může hrozbu použití jaderných zbraní využít k “de-eskalaci” konfliktu za podmínek příznivých pro Rusko. "Toto mylné vnímání zvyšuje šanci na nebezpečnou chybu a eskalaci," uvádí se v NPR.

 

Názor Armádních novin
Vývoj nových jaderných zbraní není pro Rusko nijak neobvyklé. Rusko má obrovské území, slabou ekonomiku a relativně málo obyvatel. V konvenční “opotřebovací” válce by Rusko nebylo schopno se ubránit, jak NATO, tak Číně.

Rusko proto vnímá jaderné zbraně a neustále přiživovanou hrozbu jejich použití, jako svou hlavní bezpečnostní pojistku. S klesajícím ruským vojenským rozpočtem pak důležitost ruských jaderných zbraní poroste ještě více.

 

Zdroj:The Washington Free Beacon, Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruské letadlové lodě: Vojenská nutnost nebo drahý rozmar?

Státní výzkumné středisko Alexeje Nikolajeviče Krylova na veletrhu Armija 2015 představilo model ...

Směr technologického vývoje ruského námořnictva

Rusko aktivně využívá své námořnictvo v ozbrojených konfliktech. Během rusko-gruzínské války jeho ...

Dodávky bojových letadel do ruského letectva v roce 2017

V roce 2017 ruský průmysl pokračoval v dodávkách bojových a cvičných letounů do ozbrojených sil ...

FFG(X): Americké námořnictvo se vrací k fregatám

Americké námořnictvo (US Navy), za podpory úřadu Donalda Trumpa, plánuje provozovat minimálně 355 ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 3
  • raziel87
    19:45 17.01.2018

    2 Jirosi

    K-129 je úplně něco jiného - dostudujte si, co vlastně vytáhli

  • Jirosi
    17:20 17.01.2018

    Vzhledem k tomu, že už během studené války jim z oceánu USA dokázala vytáhnout skoro celou ponorku. Tak si myslím, že i tyhle srandy by jim prostě vylovily. Protože buď je musíte hlídat a servisovat nebo je nechat svému osudu. A snad nikdo není takový magor, aby tam dával pojistku autozničení při manipulaci.

  • raziel87
    16:50 17.01.2018

    ještě krátce, jsem zpět v kanclu.

    Cca rok zpátky mi o Statusu vyprávěl známej z Čáslavi. Pohon má být údajně na chemické bázi, protože s tím mají sověti největší zkušenosti z minulosti. Na webu se kvůli tomu obrázku !"PRÝ"! vyrojilo spoustu cíleně vypuštěných dezinformací o tom, že v této podmořské střele má být jaderný pohon - vysvětloval mi, že je to nesmysl, rusové prý nejsou hovada a do plně autonomního stroje nebudou dávat pohon, který není bezpečně jak zajistit. Samotná nálož může mít třeba 10 nezávislých pojistek.

    Proto se všude psalo o AMB-8 - prodávám, jak jsem koupil

    Ještě jednou pardon za styl mého psaní. Při osobním kontaktu není problémn, při psaném někdy ano - budu si na to dávat pozor

  • raziel87
    16:09 17.01.2018

    ale ať nejsem za úplnýho vylízance nekulturního, vezmu si tvojí připomínku k srdci. Armádní noviny budu otvírat o víkendu, když člověk neni ve stresu

  • raziel87
    16:07 17.01.2018

    2 KOLT

    problém je, že se tu vyjadřuje pořád dokola pár ušáků a melou páté přes deváté.
    Prosím....3 sekundy googlování

    https://ru.wikipedia.org/wiki/...
    http://svpressa.ru/war21/artic...

    snad Vám nemusím vysvětlovat jak překládat azbuku do latinky - umí to 12 leté děti, aplikací je dost. Překladač při troše cviku funguje úplně jinak, než pár let zpět.

    Pohon je v latince "privod" - palivo - "toplivo"

    Ale nezapomeň si do mě zase kopnout, až mě nakrkne, že se tu diskutuje na úrovni 9. třídy ZŠ

  • KOLT
    16:00 17.01.2018

    fenri, "ztracení" možné pochopitelně je, nebyl by to první ani poslední příklad. Pokud tedy to ztracení někdo nemyslel tak, že by se vrátila ponorka do přístavu, Serjoža dělal kontrolu a ejhle, "Ivan, chybí vám jedno jaderné torpédo", "No to víž, Serjožka, byl hlad, tak jsme ho vyměnili s Číňanama za vodku a slaninu".

    Pokud to budou vozit ponorky, může samozřejmě "havarovat" ponorka. Pokud by to leželo někde na dně a čekalo, byla by to ještě větší "sranda" (z toho mám docela osypky).

  • Jan Grohmann
    15:59 17.01.2018

    Pokud má torpédo 1,5 m, tak na může mít 20 -25 m. To už je dost místa. Co vím, tak Rusové v minulosti celkem pokročili s vývojem jaderných reaktorů pro použití ve vesmíru.
    Problém těhle high-tech hraček však je, že nikdo vám je nedovolí jen tak testovat nebo odzkoušet, musíte mít mraky papíru, certifikaci, razítek, atd. atd. Hlavně bezpečnost a ekologie je šílený problém.
    Ostatně protože to není kde testovat, nemáme ještě jaderné raketové motory, ale to je jiný příběh.
    Pokud to je ale vojenský projekt jaderné zbraně, tak se moc s bezpečností a životním prostředí párat nebudou. Navíc je to prakticky na jedno použití a je třeba otázka, jestli ten jaderný reaktor není v nějaké bezpečné schránce a před použitím ho do torpéda vloží. Takže odpadají nějaké velké velké stínění atd. Těžko říct.

  • KOLT
    15:54 17.01.2018

    Moje znalost ruštiny a azbuky je jen o málo lepší než starogermánštiny a run, ale podle mě je na obrázku jasně napsáno "reaktor". Jasně, je to malůvka, ne oficiální výkresová dokumentace. Nicméně hodně lidí to tak vzalo, čili řešili , jestli mají Rusové potřebný reaktor. Toď vsjo.

  • KOLT
    15:51 17.01.2018

    raziel, diskutovat s vámi je fakt radost :-/ Druhé urážíte, sám nejste schopen si přečíst diskusi, ale hned píšete. Jestli na to nemáte čas, tak se na to fakt vyserte, sorryjako. Kdyby to bylo poprvé, tak fajn, každý se utne. Ale ono je to skoro pokaždé, a ještě z toho málem obviníte ostatní...

    Takže ještě jednou. Pavol se zajímal, jaký v tom asi tam mají ***POHON***, když jejich nejmenší známý "kapesní" reaktor by se tam nevešel. Ani pohon z jejich *moderní* malé jaderné ponorky by se tam nevešel.
    Nikdo neřešil, jestli do toho dokáží dát radioizotopový generátor na udržování elektroniky při životě. Nikoho soudného totiž nenapadlo, že by to neuměli! Jde o to, že torpédo má mít jaderný *pohon*. A k tomu potřebujete reaktor, ne radioizotopový generátor z vesmírné sondičky. Už je to jasné, nebo jsem to zase napsal moc dlouhé, že se vám to nechce číst?


    Jak správně píše kazd, v případě takovéhle zbraně by se ledasco u generátoru dalo oželet. Pokud poplave hluboko, přístroje u hladiny a nad ní to díky radioaktivitě neodhalí. Problém ale je, že by se to skutečně muselo použít tak, jak píše kazd (tedy naplnit a vypustit, nebo skladovat v dobře stíněné schránce). S čekáním někde na dně "na povel" je to horší. Ale asi by se také dalo, jen by se muselo odstínit dostatečně palivo, které pochopitelně nezáří ani zdaleka tolik, jako když se spustí řízená reakce. Muselo by tam ale být kvalitní stínění a chlazení elektroniky, protože jinak by ji to během cesty k cíli vcelku spolehlivě "upeklo".

  • raziel87
    15:40 17.01.2018

    sakra ten "edit" by se tak hodil.......nebo se do diskuze zapojovat večer a ne v práci, kdy to máš otevřené v malém okně a jednou za čas rychle mrkneš. Jenže večer jsem rád za osobní volno s nejbližší

  • raziel87
    15:38 17.01.2018

    Těch míst je bohužel mnohem víc. Jen co se poztrácelo z letadel SAC .....Grónsko, Britská Kolumbie, Georgie, Palomares, Středozemní moře, Severní Karolína......rusům se poztrácela ze skladů taky pár kousků.......vlastně je naše planeta zamořená až hanba.....a to jsem si vzpoměnl jen na pár uvolněných informací.

    Ale zpět k tématu - stojím si za svým - ta podmořská řízená střela NEMÁ jaderný pohon, zdroj je jen na udržení elektronických řídících systémů. To to jako chceš Kazde živit z baterek jo?

  • fenri
    15:14 17.01.2018

    Dušan: pletete si "logiku" a logiku. Ztratit se může z principu všechno a vždy. A přesto se ve skutečnosti vždy ztratí jen jedna ponožka z páru.

    Může se ztratit Tu-160? Nebo i jen malý Su-34? Může, určitě a mnoha způsoby. Ztratil se někdy? Ne. Prostě automaticky předpokládat, že každá (zvláště mamutí) vyrobená zbraň se s jistotou ztratí je mírně řečeno chujovina.
    Myslíte si, že to "torpédo" (blbý název, jde o podmořskou řízenou střelu, USV) se prostě někde vypustí, po neznámé trajektorii a v tu chvíli již nikdo netuší co udělá z zároveň je nedetekovatelné? Ten krám by jel po předem známé trajektorii a je dost velký na to, aby šel najít, když víte, kde zhruba hledat.
    No a i když se vědělo, kde zhruba se ztratily jaderné vehikly, k čemu to bylo dobré? Ve Středozemním moři se koupeme s jednou vodíkovou bombou a co?

  • dusan
    14:51 17.01.2018

    fenri

    Zákony logiky sú neúprosné .... čo sa môže stratiť ... to sa stratí ....

    No vidím, že tu máme zúrivého optimistu .... ak sme neboli schopný lokalizovasť obrovský dopravák čo len spadol do vody .... tak hľadať atómovú ponorku v celom oceáne je x-krát ťažšie ....

    Áno boli nehody ... bomby i atómové ponorky sa stratili .... akurát vždy sa vedelo kde približne kde ....to "zázračné" atómové torpédo nemôže komunikovať, lebo by sa demaskovalo ....

  • pet.rok
    13:56 17.01.2018

    PavolIR: "Tienenie má však vplyv na mieru detekovateľnosti, bez ohľadu na bezposádkovosť."

    Mohli by ste mi dat existujuci priklad tienenia, ktore je ucinnejsie ako 1km morskej vody?

  • raziel87
    11:30 17.01.2018

    2 PavoIR

    ale to víte že jste úplně mimo, vycházíte z jednoho článku. O tom projektu se píše několik let

    2 Kazd

    Danny se rozepsal za mě. Nejsem dobrý učitel a nemám potřebu se rozepisovat - vždycky jsem nakouknu, přečtu. Heslovitě jsem napsal dvě stránky zpět následující " Využívají se především jako dlouhodobý bezúdržbový zdroj elektrické energie o nízkém výkonu" o NÍZKÉM VÝKONU!. Kde sakra píšu o pohonu pro překonání 10 000km?

  • fenri
    11:19 17.01.2018

    dušan vy jste taky kouzelý. Ani se neví, zda to vůbec existuje, jak to bude vypadat, fungovat, ale vy už VÍTE, že se jim to ztratí. Měl byste se věnovat sázení, byl byste miliardář, že by i Bureš mohl závidět. A až se jim to ztratí, tak co řeknou? No, pokud to nenajdou (zas takový drobek to není a trajdat to světem bez dozoru po nepředvídatelných trajektoriích to také nebude), tak řeknou totéž, jako ostatní co ztratili jaderná zařízení.

  • PavolR
    11:14 17.01.2018

    raziel87:
    AC-12 (máte ju zobrazenú aj na nákrese k článku) nie je sovietska ponorka, ale už ruská a to dokonca zo začiatku 21. storočia. Rozmery sú iba asi 60x5m (pri 25-člennej posádke), čiže vychádzať z rozmerov a hmotnosti jej reaktora АБВ-6М, ktorý je momentálne technologicky na špici, nie je vôbec mimo.

  • kazd
    11:12 17.01.2018

    raziel87:
    je super, že diskuze je otevřená, ale když o tom nic nevím, tak mám v sobě nějakou zarážku a nic sem nepíšu.
    Radioizotopový generátor neslouží k pohonu, ale pouze udržuje elektroniku na palubě sondy - odběry v řádu desítek W. (pohon družice emitováním částic je možný, ale jen pro pidi družice)
    Tady je hezký obrázek a text
    http://oenergetice.cz/elektrin...
    Mars rover měl 110 We

    Reaktor pro torpédo jako je na obrázku není nejménší problém postavit z fyzikálního hledika. Už aktivní zóna o rozměrech 2,5 x3 m dávala před desítkami let více než 250 MW, torpédo samozřejmě potřebuje řádově méně.
    Co dělá reaktor velký je chlazení, regulace a ochrana. Nic z toho torpédo poslední odplaty nepotřebuje. Může za ním klidně zůstávat radioaktivní stopa.
    Takže si myslím, že prostě několik desítek minut před vypuštěním naládují palivo (do té doby bezpečně uložené), vyflusnou torpédo do vody, dálkově zapnou reakci, která stačí aby běžela pár desítek hodin a na konci to všechno vybuchne.

  • dusan
    10:58 17.01.2018

    Zaujímalo by ma čo by sa stalo, keby sa nejaké to "atómové torpédo" stratilo .... čo je nie len štatistický možné .. ale v praxi priam nevyhnutné ....lebo i dnes je síce vysoká miera automatizácie, ale jadrové ponorky majú i tak pre technický personál dosť ľudí (nerátam ostatných) ...

    To ako Rusi povedia ....Sorry jako .... niekde v Atlantiku je 50 megatonová atómovka .... : )

  • danny
    10:53 17.01.2018

    Kazd: ano, míchat tyto technologie dohromady je blbost. Jejich kombinace už ne. izotopový generátor naprosto postačuje v režimu vyčkávání - provoz senzorů, příjem a zpracování pokynů a nastartování hlavního pohonu.
    To, co tady s raziel87 zkoušíme naznačit je fakt, že srovnávat jaderné zdroje pro různé aplikace je blbost, pokud neuvážíme účel použití. Technické požadavky na pohonu pro něco, co má fungovat jednorázově a maximálně 5 dnů bez nároku na ochranu životního prostředí a obsluhy dost redukují hmotnost a řadu technických složitostí.

  • fenri
    10:43 17.01.2018

    PavolR: vzhledem k tomu, že toto je udáváno jako poměr již řadu let a (nevím jistě) to platí spíše pro ruské hlavice (věnují se tomu více než Američané, jak už tu bylo opakovaně konstatováno), tak v tom problém nevidím. A upřimně: pokud by došlo k použití této mrchy, asi by byly na světě jinší starosti, než diskutovat, zda měl výbuch 100 Mt nebo jen 96 Mt a tetelit se blahem, že jim to zase nevyšlo...

  • raziel87
    10:43 17.01.2018

    další věc je účinnost radioizotopového zdroje. Snad nebudete vycházet z Projektu Manhattan a závěry prezentovat jako aktuální......ale u rusů, no problem. Jen jsem se zarazil, když jsem tu četl ty pitomosti, když jste vycházeli ze sovětských ponorek a snažily jste se to naroubovat na projekt jaderného torpéda, které je ve vývoji od 21. století

  • danny
    10:39 17.01.2018

    PavolR: tvá úvaha o tom, jak se měli rusové podvolit a že by jím západní svět pomohl postavit se na nohy a zcivilizovat, jako se stalo s Německem a Japonskem po válce, je naprosto nesmyslná. Marshallův plán a obnova těchto dvou zemí byl politicky motivovaný projekt, nikoli humanitární. Nebýt potřeby postavit hráz proti rudému nebezpečí, nic takového by se nestalo. Kromě zisku a prevence proti znovuzrození nepřítele neexistoval po zhroucení SSSR jediný motivační faktor pro investice na jeho území.
    Jinak k velikosti reaktoru - v USA se v 60. letech testoval APPR (Army Package Power Reactor) s výkonem 2 MW a Sověti postavili několik TES-3 na tankovém podvozku, který dáva 1,5 MW jako pojízdné elektrárny. Reaktory, které se vyvíjely přímo pro pohon tanků musely být řádově větší a předpokládám, že k jejich uvedení do provozu nedošlo čistě z důvodu ohrožení vlastních jednotek při zásahu, nikoli pro neschopnost dotáhnout technické řešení.
    V sondách (ale i oceánografických stanicích) se používají radioizotopové termoelektrické generátory, poprvé snad Kosmos 84 v roce 64 spaloval Izotop Po 210, který má poločas rozpadu asi 140 dnů. Většinou se využívá izotop 238 Pu s poločasem rozpadu 88 let a absenci ionizujícího záření, které by ohrožovalo obsluhu a polovodičové součástky.
    Ta variabilita použitelných jaderných zdrojů energie a jejich kombinací je opravdu široká.

  • raziel87
    10:37 17.01.2018

    nikdo nic nehacknul - jen jsem tím chtěl demonstrovat, že před 60 lety létaly zdroje, které neposkytovaly výkon v řádu "W", krucipísek Kazde, kam by s tim asi doletěli? k měsíci? ale v řádech "Kw"....to vše okolo roku 1965. Jinak souhlas, smíchal jsem jablka s hruškama. Jsem v práci a dělám tři věci najednou, nemám čas ověřovat to co píšu, ale jsem přesvědčen, že to hlavní si pamatuji

  • PavolR
    10:30 17.01.2018

    fenri: Pokiaľ by sme ostali pri hmotnosti, čo uvádzate a predpoklade, že reálna efektivita hlavice nemusí zďaleka dosahovať deklarovanú (čo by už nemusel byť až taký dramatický skok), tak už rázom vo veľkom spore nebudeme. ;-)

  • KOLT
    10:24 17.01.2018

    raziel, někdo vám hackl účet? Nebo vážně srovnáváte jaderná a izotopový reaktor?

    Ha, tak kazd mě předběhl :-)

  • fenri
    10:19 17.01.2018

    PavolR: pokud se domníváte, že za 60 let nedošlo k žádnému pokroku v oblasti termonukleárních náloží, jejich miniaturizaci, nedošlo k miniatrizaci elektroniky a pdopůrných systémů... pak máte jistě pravdu. Jenom s realitou to jaksi nesouvisí. Car nebyl úlet technický, ale ryze politický.
    RS-28 dokáže doručit až 50 Mt hlavici (teoreticky).
    A pokud byste si dal trochu práce, tak byste zjistil, že maximální dnešní poměr síla hlavice / hmotnost zbraně je 5-6 Mt/tunu. tj. na 100 Mt potřebujete dnes 17-20 tun hlavici. V případě té potvory naprosto nic nereálného. Dokonce ani kdyby zdaleka nedosáhli uvedené efektivity.

  • kazd
    10:13 17.01.2018

    aziel87 : jste dost mimo.
    Mícháte dohromady reaktor, kde probíhá řízené jaderné štěpení (elektrárny, ponorky, ledoborce atd) máte tam palivo, moderátor, zbržděné neutrony atd..
    Ve vesmírných sondách je toto zakázáno používat z důvodu možné havárie a používají se radioizotopové generátorym, které fungují na principu přirozeného rozpadu radiaktivního prvku např. plutonia, jejich výkon je nicotný oproti reaktoru (bavíme se o desátkách W) na pohon torpéda na tisíce kilometrů rozhodně nestačí.

  • raziel87
    09:42 17.01.2018

    2 PavoIR

    nebudu se hádat, ačetl jsem to někdy před 15 lety, ale například Energoatom na něčem takovém pracuje už snad 20 let ;) a paměť máš opravdu hodně krátkou, nebo ses nikdy nezajímal o kosmické programy - Kosmosy ti pravděpodobně vůbec nic neříkají. To že létají s radioizotopovými zdroji od roku (teď mě omluvte, nechci to hledat - cca od roku 1965) ti je asi fuk, budiž. Špionážní družice RORSAT, nebo jak se jim oficiílně říkalo, také nic?.......ale chápu, ono je jednoduší udělat z rusů vylízaný hovada, kteří v roce 2017 padli někam do neolitu ;)....nebo rovnou druhohor

  • PavolR
    09:24 17.01.2018

    raziel87: Nikto nespochybňuje, že existujú také malé reaktory, hľadá sa, aký najmenší sa doteraz podarilo skonštruovať Rusom, resp. Sovietom.

  • PavolR
    08:46 17.01.2018

    fenri: Čiste technicky máte pravdu, ale neberiete do úvahy, že TZAR bomba bol jednorázový úlet, slepá ulička a odvtedy už nič čo len vzdialene také silné nevyrobili. Vývoj nešiel cestou navyšovania sily nesenných hlavíc, ale navyšovania počtu. A zrazu majú bez prakticky akýchkoľvek predošlých skúseností s takouto kategóriou skočiť na úroveň 100 megaton? To mi príde trocha, ako keby začalo Aero chcelo začať vyrábať stealth stíhačku 5. generácie, nech by na to malo hneď aj neobmedzené prostriedky.
    Nejde tu o to, či by to zvládli alebo nezvládli, ale iba tak bez nejakých medzičlánkov?

  • fenri
    07:52 17.01.2018

    PavolR: myslím, že vaše technické úvahy jsou dost mimo. Do toho "torpéda" nemusíte přeci cpát reaktor z ponorky. Ta věc potřebuje neporovnatelně menší výkon. Má mít průměr jen cca 1.6m. Hydrodynamický odpor, který musí překonávat pohonný systém takové věci je řádově menší, než u ponorky. A přestože má ta věc být údajně cca dvojnásobně rychlá (i když vedle Alfy spíš s bídou o 50% rychlejší), pořád vám stačí zásadně menší výkon. Rovněž porovnávat rozměry jaderné hlavice podle Car bomby z přelomu 50/60. let je trošku mimo, probuďte se. W-53 v Titanu II je 450x silnější, než Fatman. Myslíte, že je 450x větší? Ne, je dokonce menší. A pokud to převedeme na termonukleární bomby - tak Ivy Mike měl hmotnost přes 70t při cca 10 Mt. O fous slabší W-53 má asi 4t. Tedy při porovnatelné energii je cca 17x lehčí.

  • raziel87
    07:39 17.01.2018

    taky mi nejde do hlavy, proč tolik špekulujete nad velikostí reaktoru - máte krátkou paměť, miniaturní reaktory se používají dobrých 50 let - Využívají se především jako dlouhodobý bezúdržbový zdroj elektrické energie o nízkém výkonu u sond v odlehlých oblastech hvězdné soustavy......vlastně, Voyager jí snad už dokonce opustil

  • PavolR
    07:38 17.01.2018

    pet.rok:
    Tienenie má však vplyv na mieru detekovateľnosti, bez ohľadu na bezposádkovosť.

  • raziel87
    07:36 17.01.2018

    2 petr.rok

    předem se omlouvám za uštěpačnost, ale buď nečteš, co píšu, nebo jsem blbec, co neumí správně formulovat svůj výrok. ANO, četl jsem i STUDIE - nečekaně, přece nežijete v tom, že tam je jen románová beletrie. ANO Válku.cz mám z dob brigád, kdy sem seděl na dispečinku před 10 lety, přečtenou také celou. Takže si pořád stojím za svým názorem - raději 10 různých zdrojů a držet hubu, než pár interrnetových miničlánečků a hrát si na guru

  • pet.rok
    03:55 17.01.2018

    co sa tyka atomoveho torpeda : uvadzane rozmery 1,6 x 24m (kruhovy prierez) dava hruby vytlak 50 t.
    tienenie reaktora sice nebude nutne v miere potrebnej pre ponorku s posadkou ale aj tak dany vytlak dava pomerne znacne obmedzenia na miniaturizaciu pohonu aj naloze.

  • pet.rok
    03:31 17.01.2018

    raziel87:
    myslim ze v tomto konkretnom pripade (t.j. posudenie vplyvu L&L na vitazstvo rusov vo WWII) je naozaj lepsie precitat dobre spracovanu studiu ako hovori Shania, nez ist do kniznice (beznej) a citat knihy (bezne). kontretne tato tema je silne poznamenana politikou a tak na tom ako spravis vyber onych 5 knih taky dostanes vysledok.

    Shania:
    co sa tyka spracovania studie na valke.cz, nemam uplne dobry pocit z toho ako autor vyvodzuje urcite zavery, co bohuzial spochybnuje cely vysledok inak uzitocnej prace.
    Ako priklad uvadzam temu z 2. dielu kde analyzuje straty za rok 1941 sposobom odpocitavania :
    poc. stav 5,7 mil. + 14 mil mobilizacia = 19,7 mil.
    stav koniec 1941 2,8 + 4 mil. = 6,8 mil.
    straty: 19,7 - 6,8 = 12,9 mil
    z toho strateni vojaci: 10,8 mil
    z nich 3,8 mil. zajati + 1,3 mil nestihlo nastupit a ostava 5,6 mil co su podla autora najma dezerteri a na zaklade tohto poctu usudzuje, ze ochota obyvatelstva nastupit do armady bola velmi nizka. Uz neuvadza ze armada nebola schopna vsetkych mobilizovanych zaradit do utvarov po mobilizacii, ze urcite profesie nastupili do armady ale boli vyradeni pre potreby priemyslu, nastupu do bezpecnostnych sluzieb alebo ostali z povodnych jednotiek v tyle nepriatela a vytvorili partizanske oddiely, ...
    ale v danom suhrne figuruju v rozdielovej sume a pracuje sa s nimi ako s dezertermi.

    ak autor pouziva podobny postup aj dalej tak sa obavam ze vyvodene zavery mozu byt skreslene smerom k tomu co chce autor od zaciatku dokazat.

    Na zaver by si neodpustim este jednu poznamku: cela debata o L&L a o jej vplyve mi pripada uplne nezmyselna.
    pocas WWII (resp. po 22.6.41 a 8.12.41 boli USA, GB a Sovietsky zvaz spojenci a navzajom si pomahali. Vsetky diskusie o vahe L&L na vitazstve su len cisto politicky motivovanou hrou, ktora vznikla az pocas studenej vojny a vzajomneho superenia.
    preco nikto napr. nehodnoti podiel USA na vitazstve vo WWI?

  • Zvonik
    02:50 17.01.2018

    Mám pocit, že řada z vás tady licituje, co je možné a nemožné v rozpoutání jaderné války, ale neuvažuje o realitě jak kdo by na to ,,rychle" doplatil. Logické je, že ten, kdo je rozlohou menší a žije při pobřeží, má větší šanci na zničení sama sebe zvláště v přetechnizované době. Na počtu obyvatel nezáleží.
    Co se týče Rusů, dříve Sovětů, tak již v 50. letech oni byli dál v celém průzkumu geologie planety Zrmě, čili věděli o hloubce Mariánského příkopu hned vedle celého kontinentu USA a na tom již od těchto dob v hloubkách doslova neviditelně pracovali. Ta práce spočívala na možnosti ,,nadzvednout v krajním případě, při napadení SSSR od USA, celou geologickou desku tohoto kontinentu geotermonukleárními minami s mnoha set Mgt TNT náložemi". Tím by se vylilo magma Země do moře kolem celého východního pobřeží USA. Co by to udělalo s tímto kontinentem, to snad ani nemusím popisovat. V 50. - 60. letech již byla dokonce tato akce plně samostatně automatická i při možném jaderném napadení a zničení celého SSSR a to odpočítávání ,,odplaty" bylo nevratné! Proto Američané zvolili jinou taktiku konvenčního zbrojení a napadení, že jako uvažovali, že toto odpálení Rusové přece jen neprovedou z morálních důvodů a osudu celé planety. Ale ta věc tady prostě je a torpéda Status-6 jsou toho jenom klasickým doplňkem modernizace tohoto obranného plánu. A Rusové dobře dělají. Vzpomínáte na Trumenův projev při vynálezu atomové bomby, když jí Rusové ještě neměl???

  • dusan
    00:54 17.01.2018

    Robaizz

    Neumierali : )

    Napr. sovietsky Tu-95LAL vybavený skúšobný malým reaktorom bol veľmi dobre odtienený ... problém bol v celkovej efektívnosti a radiačnom zamorení okolia ... nehovoriac o prípadnej nehode ...

  • JaHoDa
    00:48 17.01.2018

    Zdravím, není tu někdo kdo se vyzná v principu jaderných reaktorů ? Mě totiž přijde divné, že by měl jaderný reaktor v torpédu pracovat nějak nezávisle, aby mohlo torpédo někde na něco čekat. Prostě jak by to mohlo fyzicky fungovat v době míru. Nedává mi to logiku. Nebo ten reaktor spustí jen těsně před odpálením aby fungoval pouze během doručování zásilky ? Není to trochu zbytečně drahý jednorázový pohon ? Jakou má tedy výhodu ?

    Co se týče samotného významu existence, napadá mě ještě ta možnost, že v případě výbuchu jednoho torpéda na pobřeží třeba u New Yorku, bude asi velmi obtížné určit, kdo to vlastně způsobil a čím. Obloha je pokrytá tak, že dokázat a ukázat trajektorii vypálené střely asi nebude na půdě OSN problém. Ale co s takovým torpédem ? Ne že by OSN mělo valný význam, ale v rámci toho dokazování a usvědčování by s takovou jednorázovou výchovnou lekcí mohl být problém...

  • PavolR
    00:28 17.01.2018

    Robaizz:
    Pregúglil som to a tank som na sovietskej strane nenašiel, akurát reaktor VVRL-lOO v Tupoleve, no bez uvedenia rozmerov a váhu niekde tipovali na 80 ton ...

  • PavolR
    00:02 17.01.2018

    petris: Článok je +- o tom, že sa rozhodli urobiť si ďalšie kolečko, podobné ako to predošlé. Absolútne slobodná voľba ich politického vedenia. Iba som napísal, akým smerom to povedie. Lebo nie je možné robiť to isté a očakávať rozdielne výsledky.
    Toť vsjo.

  • Robaizz
    23:59 16.01.2018

    PavolR

    USA i SSSR vyvíjeli jaderný tanky a bombardéry od 60.let...
    Museli mít malý reaktory...

    Obě strany ve finále od programů upustili. Umírala posádka na ozáření...

  • petris
    23:45 16.01.2018

    PavolIR: V podstate všetko Paľo. Je to asi tak morálne ako keby sa britský koloniálny guvernér v Indii oháňal potenciálom Indie a snahou o zlepšenie života Indov zatiaľčo by na jeho dvore bičovali tých čo jaksi nevidia ten potenciál, diplomacia delových člnov, ópiové vojny či banana wars. Takých čo chceli Rusom "dopriať" už boli celé armády. Teraz sa ich kostričky rozkladajú v ruskej zemi. O tom čo je pre nich dobré majú právo rozhodovať len oni, tak sa toho pokúsme demokraticky držať a vrátiť sa k téme článku.

  • PavolR
    23:25 16.01.2018

    petris:
    Čo je na tom amorálne? :-o Vy Rusom nedoprajete, aby sa im žilo lepšie?
    Pozrite, ako sa im žilo na konci Studenej vojny a potom síce prišiel kolaps a mizéria, no pozrite ako to u nich naproti tomu vyzeralo pred povedzme 5 rokmi, pred tým, než sa po hlave pustili do ďalšej konfrontácie. A pozrite ako prosperujú Nemci a Japonci?
    Každý koniec je nový začiatok a ja myslím, že Rusko má potenciál aj na viac.

  • petris
    23:07 16.01.2018

    PavolIR: Či by potom nebolo úplne najlacnejšie znovu rozbehnúť krematóriá a komory v Aschwitzi... Kam nás takáto logika privedie? Hlavne sa nezabudnime "spravodlivo rozčúliť" keď zase nejaký nadržaný pionier v zvezde napíše že 68 bol vlastne fajn a oprávnená akcia.
    Inak hospodársky rozvrátiť Rusko v súčasnom stave je viacmenej sci fi, už majú dostatočne veľkú vlastnú priemyselnú základňu aby k skutočnému rozvratu nedošlo, takže takáto úvaha je nie len amorálna ale aj nezmyselná.

  • PavolR
    22:46 16.01.2018

    petris:
    Či by potom ale nebolo lacnejšie Rusko hospodársky rozvrátiť a prinútiť ho (alebo to čo z neho zostane), podpísať zmluvu o zákaze držby a vývoja takýchto zbraní. Podobne sa rodili aj zmluvy SALT. ;-)

  • PavolR
    22:38 16.01.2018

    strikehawk:
    Nemôžete brať vážne náčrt, vypracovaný ako pre deti alebo čitateľov nejakého bulvárneho denníka. Na dôvažok skladačku, do ktorej boli vložené aj rôzne objekty na porovnanie veľkosti - tak ako tá biela raketka, ku ktorej vedie modrá šípka.

    Každopádne ma udivuje, že sa nikto nepozastavil nad rozmermi reaktora, ktorý by podľa nákresu mal mať rozmery asi 8,5 x 1,5m. Doteraz asi najmenší reaktor, čo Rusi preukázateľne postavili, je АБВ-6М z ponorky AC-12. V súvislosti s tým reaktorom som našiel údaj o váhe 200 ton.

    Ešte jedno porovnanie: cca 60 Megatonová TZAR bomba mala rozmery 8x2m a váhu asi 25 ton.

    Akú váhu by teda malo mať to torpédo? Ako by to vôbec plánujú prevážať a vypúšťať? Veď konkrétne Sarov je iba 3x dlhší, ako to torpédo. A čo v prípade neúspešných skúšok? Pri Bulavách proste nedajú ostrú hlavicu a keď zlyhá, nič sa nedeje, ale tu keby počas skúšky buchol reaktor, bolo by o zábavu postarané.

  • petris
    22:17 16.01.2018

    strikehawk: Nemusí za tým nutne byť technologický prielom v oblasti PRO. Je to skôr nepomer medzi kvalitou atmosférických/vesmírnych prostriedkov PRO a podvodnými obrannými prostriedkami + ako si napísal, veľké US/EU pobrežné aglomerácie a tiež americké námorné/letecké základne v USA a pacifiku na ktorých stojí sila americkej armády prakticky na polovici planéty.
    Taktiež je to výborný nástroj ekonomickej vojny, kedže existencia tejto hrozby núti USA k investíciám do vývoja obrany, čo ich ekonomicky oslabuje.

  • Marthy
    22:17 16.01.2018

    strikehawk-PRO určitě není a v blízké budoucnosti nebude 100% účinná.Technologický pokrok se netýkal jen PRO,ale taky strategických raket.
    V případě hromadného jaderného útoku na USA prostředky PRO zachytí tak nanejvýš 10% střel,možná dokonce žádnou.Je to taky o taktice,první údery by provedly nejmodernější rakety a SPDL,na PR prostředky-radary,odpalovací zařízení,možná EM pulsem,nebo fyzickým zničením.Dále centra velení a řízení PRO,a poté by následoval hlavní úder-a ten by nebylo jak zastavit,a to ani starší rakety.
    Myslím že ty dalekonosné jaderné torpéda jsou takový strašák,bude vyrobeno jen pár kusů,aby nasadily generálům v USA do hlavy brouka-bude třeba vybudovat obranu proti těmto torpédům,a ta bude hodně drahá-mnohem dražší než vývoj a výroba několika torpéd.Prostředky které se na obranu proti nim vynaloží pak budou chybět jinde,a to mohl být účel Rusů.

Stránka 1 z 3