Rusko v Sýrii: Přesné bombardováni pomocí hloupých bomb

Foto: Útočný a bombardovací Su-24M; větší foto / Alexandr Mišin; CC BY-SA 3.0
Útočný a bombardovací Su-24M; větší foto / Alexandr Mišin; CC BY-SA 3.0

Rusové v Sýrii nasazují do bombardováni především modernizovaná letadla ze sovětské éry. I přes okrajové použití přesných zbraní jsou Rusové schopni provádět velmi přesné útoky. Důvodem úspěchu je nový letecký zaměřovací systém SVP-24.

Většinu útoků na pozemní cíle ruské letectvo provádí pomocí útočných a bitevních letadel Su-24M a Su-25. Letadla přitom prakticky výhradně bombardují cíle pomocí neřízených pum.

Rusové rovněž v omezené míře v Sýrii používají přesné zbraně. Nosiči přesných zbraní jsou útočné/bombardovací Su-24M a nejnovější Su-34. Použití přesných zbraní ruským letectvem má však spíše testovací, výcvikový a předváděcí (možným zahraničním zákazníkům) charakter.

Na drtivé množství cílů ruské letectvo útočí pomocí neřízených pum. Přesto se zdá, že i s pomocí neřízených pum je schopno ruské letectvo s velkou přesností ničit bodové cíle. Podle ruských médií to umožňuje důvtipný letecký Speciální výpočetní subsystém SVP-24 (Specializirovannaja vychislitelnaja podsistema).

Převážná část ruských letadel v Sýrii je navigačním a střeleckým kompletem SVP-24 vybavena. V podstatě SVP-24 ctí stejnou filozofii jako americké pumy JDAM (Joint Direct Attack Munition). V případě JDAM Američané umístili na “hloupé” neřízení pumy navigační systémy umožňují podle satelitních informací přesné navedení na cíl.

SVP-24 je však zařízení nacházející se na palubě letadla. SVP-24 určuje přesné místo a čas odhozu hloupé pumy (odhoz se děje automaticky) tak, aby přesně zasáhla cíl na zemi. Puma během celého letu letí po neřízené balistické dráze. SVP-24 pomocí přesně známé pozice cíle i letadla (satelitní navigace), rychlosti, výšce a úhlu náběhu letadla, znalosti balistiky konkrétní zbraně a hydrometeorologických podmínek dokáže pomoci hloupých pum zasahovat bodové cíle.

Podle ruských médií se přesnost hloupých zbraní díky SVP-24 blíží přesnosti přesně naváděných zbraní. Kruhová odchylka v cíli, při odhozu z 5000 m, má být za ideálních podmínek 3 až 5 m. Systém byl údajně nainstalován do modernizovaných strojů Su-24, Su-25, Tu-23M3, MiG-27, L-39 i vrtulníků Ka-50 a Ka52.

Ruské odborné periodikum Vojensko-průmyslový kurýr (VPK) poskytuje ucelenější a přesnější informace. Přesnost SVP-24 je závislá na informacích z navigačního systému GLONASS. Klíčové jsou i přesné informace o meteorologických podmínkách (tlak, vítr, vlhkost), které se mohou průběžně měnit v čase, místě i výšce. Všechny tyto proměnné v reálu zhoršují přesnost bombardováni.

Podle VPK lze očekávat v reálu 30 až 40% účinnost při ničení chráněných malých podzemních cílů (např. bunkry) a 60% účinnost při ničení slabě chráněných nadzemních cílů střední velikosti (sklady, budovy, mosty).

Su-24M s 12 až 16 hloupými bombami proto dokáže při jedné misi úspěšně zasáhnout až dva cíle infrastruktury protivníka (budovy, skladiště, seřadiště vojenské techniky, mosty, atd.). Podle VPK je pravděpodobné, že ruské letectvo na bodové cíle vysílá více než jedno letadlo.

Ač pumy JDAM jsou přesnější za širších meteorologických podmínek, efektivita leží nepochybně na ruské straně. Vždyť jedna puma JDAM stojí 25 000 dolarů. Cenu FAB-250 není snadné dohledat, ale obdobná americká puma Mark 82 (Mk 82) stojí (údaj z roku 2001) přibližně 2000 dolarů. Rusko však nemusí hloupé pumy vyrábět - ve skladech jich má ruské letectvo ohromné množství.

SVP-24 tak při přesnosti blížící se "chytrým" zbraním (ruským i západním) umožňuje provádět letecké bombardovací operace minimálně o řád levněji, než dokáží západní letectva. Navíc údržba a logistika je u hloupých pum neporovnatelně jednoduší, což dále snižuje náklady.

“Zatímco NATO, a především Spojené státy, investují do velmi přesně naváděných zbraní a totálních sledovacích systémů, Rusko využívá svůj technologický důvtip k minimalizování nákladů,” uvádí například odborníci z rakouského periodika Contra Magazin.

Zdroj: Army Recognition, VPK

Nahlásit chybu v článku


Související články

Rusko rozšiřuje testy bojových robotů

Podle ruských médií v letošním roce ruský vojenský průmysl a armáda rozšíří testování pozemních ...

Ruské letectvo získalo stíhačky MiG-29SMT a čeká na MiG-35

Ruské letectvo v roce 2014 objednalo druhou várku víceúčelových frontových stíhacích letadel ...

Projekt indicko-ruského letadla MTA krachuje. Jak dopadne stíhačka FGFA?

Ambiciózní indicko-ruský program středního transportního letadla Multi Transport Aircraft (MTA), ...

Další víceúčelové stíhačky Su-35S pro ruské letectvo

Ruské ministerstvo obrany od firmy Suchoj objednalo v prosinci minulého roku 50 stíhaček Su-35S. ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • KOLT
    00:25 23.01.2016

    pro fenri: Ačkoliv uznávám vaši erudici v mnoha směrech, fakt mě nebaví, jak vedete diskusi. Děláte totiž přesně to, co ostatním vyčítáte – slovíčkaříte (mimo jiné). Ačkoliv jsem ...Zobrazit celý příspěvek

    pro fenri: Ačkoliv uznávám vaši erudici v mnoha směrech, fakt mě nebaví, jak vedete diskusi. Děláte totiž přesně to, co ostatním vyčítáte – slovíčkaříte (mimo jiné). Ačkoliv jsem to už moc nechtěl řešit, tak mi to nedá. Začalo to, jestli jsem dobře hledal, prohlášením logika:
    "Meteorologické podmínky se mohou měnit velmi rychle. Slyšel jste někdy např. o nárazovém větru? Navíc se mění nepředvídatelně: meteorologické modely patří mezi tzv.: chaotické systémy, kde malý rozdíl ve vstupu zapříčiní velký rozdíl na výstupu." Mno, přijde mi, že tam prostě mělo být "meteorologické systémy", ale i kdyby ne, tak je to jedno, protože i ty modely chaotické jsou či být mohou (do toho se úplně pouštět nechci, nejsem matematik). I z dalších logikových vyjádření jasně plyne, co chtěl říci – počasí je chaotický systém (jako že je), u jehož předpovědi roste chybovost a) s nepřesností vstupních dat; b) s časem. Napsal to několikrát, trochu jinými slovy. Takže v tomto smyslu není co řešit. A posílat logika na wiki, aby si zjistil, co jsou fyzikální zákony.... mno, trochu chucpe, ne? Nestuduje on Matfyz?

    fenri:
    "I model, který popisuje chaotické jevy (a tím proudění vzduchu nepochybně není) nemusí být chaotický."
    Nemusí, ale klesá tím jeho přesnost. Výrazně. A k tomu slovíčkaření – proudění vzduchu samozřejmě chaotické je! Deterministicky chaotické, pokud bychom chtěli být přesní. Čili předvídatelné, ale přesnost předpovědi klesá ... vizte výše.

    K vaší odpovědi na mě:
    ad 1) Souhlasím, je to jedno. Ovšem přesně z opačného důvodu než vy. Všechny atmosférické jevy jsou totiž chaotické.
    ad 2) Mohou být, atmosférické jevy jsou.
    ad 3) Mohou být, s nepřesností vstupů a časem klesá přesnost predikce (neopakuju se ;-) ).
    ad 4) Jenže to není případ atmosférických jevů (respektive ne na úrovni, na které s nimi jsme schopni pracovat).

    fenri
    "To KOLT - oprava, ano, atmosférické jevy jsou chaotické ve smyslu definice (které ovšem v podstatě říká, že chaotické nejsou, protože se řídí deterministickými vztahy) ale nejsou chaotické v tom smyslu, jak to prezentoval Logik."
    Jsou deterministicky chaotické, takže jsou. Deterministický chaos prostě jen není to samé co kvantový chaos nebo postkomunistický bordel. Logik v tom prvním mnou citovaném příspěvku píše: "chaotické systémy, kde malý rozdíl ve vstupu zapříčiní velký rozdíl na výstupu." Což je správně. Nicméně píše i "Navíc se mění nepředvídatelně" což správně není, ale mám pocit, že tím myslel spíš tu přesnost předpovědi, než její principiální nemožnost.

    A dáll vlastně přiznáváte, že s tím chaosem je to pravda ;-) Tak dobrý, aspoň na něčem se shodnem :-)Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    00:19 23.01.2016

    vzdejte to voba Toro..

    vzdejte to voba Toro..

  • Torong
    22:31 22.01.2016

    "Chyba narůstá kvadraticky s časem? Jakože 2x rychlejší střela je 4x přesnější? Tak takhle jednoduše to opravdu to nefunguje, to snad víte... "

    Tohle myslíte opravdu vážně???

    "Chyba narůstá kvadraticky s časem? Jakože 2x rychlejší střela je 4x přesnější? Tak takhle jednoduše to opravdu to nefunguje, to snad víte... "

    Tohle myslíte opravdu vážně???

  • Torong
    21:55 22.01.2016

    Logik: Už to vzdejte... Tenhle brouk pytlík má prostě Pravdu. On a nikdo jiný. Ve velké většině textů nenapsal vůbec nic,pouze se chytá slovíček, nebo si čísla cucá z prstu (viz. ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik: Už to vzdejte... Tenhle brouk pytlík má prostě Pravdu. On a nikdo jiný. Ve velké většině textů nenapsal vůbec nic,pouze se chytá slovíček, nebo si čísla cucá z prstu (viz. 70 vstupů do SVP-24).
    Charlie: Kdybych si chtěl rýpnout, napíšu, že by jste měl srozumitelně psát. Co je na tom příspěvkupolitického netuším...

    Zkoušel jsem něco o SVP-24 zjistit a moc toho není. Hlavními součástmi jsou HUD, MFD, datalink. Jedno z letadel, pro které je sada určena je L39... Nic neukazuje na to, že by letadlo vybavené SVP-24 měřilo nějaká meteodata, ale na infografice je několik pozemních jednotek, ze kterých systém získává data. V popisu bylo psáno,že systém umožňuje z libovolného směru a "bez vstupu do nebezpečné zóny". Zjistil někdo víc? Třeba co je ta klíčová fičura umožňující vysokou přesnost? GLONASS je klíčový pro přesnou navigaci do cílové oblasti a dokáže umožnit zmiňovaný útok z libovolného směru. Pro samotný útok, ale potřebný není - je jedno jestli je letadlo na souřadnicích abc nebo xyz. Důležitá je poloha letadla vůči cíli a ne vůči souřadné síti. Meteodata asi taky ne jak vychází z diskuze. Tak co by to mohlo být?Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    18:39 22.01.2016

    Logik: NS - je IMHO pro nestlačitelné tekutiny. http://mathworld.wolfram.com/N... http://onlinelibrary.wiley.com... či ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik: NS - je IMHO pro nestlačitelné tekutiny.
    http://mathworld.wolfram.com/N...
    http://onlinelibrary.wiley.com...
    či tedy wiki, chcete-li
    https://cs.wikipedia.org/wiki/...
    Časový interval pádu bomby v běžné atmosféře a pro odchylku v řádu úhlových minut (ve výslednici, pochopitelně) je samozřejmě tak krátký, že vliv pohybů atmosféry, její hustoty atd. predikovat jde.
    Znovu vás žádám o uvedení alespoň jednoho meteorlogického modelu, který by řešil let bomby. Jedno z jaké vaší kategorie, zda rozumný, trochu rozumný či nerozumný.
    Prostě prvky popisující atmosféru v místě bombardování se používají a dají se zjistit (což bylo jaksi jádro sporu, vzpomínáte?)
    ---
    Chyba narůstá kvadraticky s časem? Jakože 2x rychlejší střela je 4x přesnější? Tak takhle jednoduše to opravdu to nefunguje, to snad víte...

    ---

    S těmi horami jste mě "rozbil" My se nebavíme o nadmořské výšce nad mořem, ale nad terénem. Na horách fouká více, díky orografii, ale pořád jste "na zemi". I orografické zesílení věru je víceméně přízemní jev. Takže přesně naopak - ovlivnění proudění orografií, drsností reliéfu atd. mlůžete s rostoucí výškou nad terénem postupně zanedbat. Jediné, co vám na horách klesá je ovlivnění bomby/střely větrem (bez ohledu na jeho rychlost), protože hustota vzduchu zde klesá. Pokud je řeč o tom, že Rusové bombardují házením z kopce tak se omlouvám...

    ----
    "Dokázat" na chybovosti Nordenu, že SVP chybuje je docela srandovní myšlenkový kotrmelec.

    ----

    Aha, takže mám si myslet, že dosavadní výsledky v Syrii a videa jsou fake, i běžně udávaná přesnost Su-24, prověřená X konflikty je nesmysl, mám věřit tomu, že i když sučka na cíl útočí v průměru jednou-dvěma bombami že nic netrefí (protože "Norden" nebo chaotický model) a přesto se tím netrefováním situace SAA radikálně změnila. A mám tomu uvěřit proto, že mi to tvrdí člověk, který si myslí, že střela letí vodorovně, že ve výškách 5 km nad terénem je proudění divočejší a méně predikovatelné než u země (protože na horách mámo fouká) a zároveň tam vzduch určitě neovlivňuje díky své nižší hustotě bombu méně než u země?

    ----
    O stratigrafii atmosféry jsem něco četl v Mateřídoušce a teplotní a tlakový gradient bych z hlavy dal do kupy až do exosféry. Nic to nemění na faktu, že zrovna tohle je věc, která se z hlediska vlivu na přesnost letu bomby dá určit poměrně dobře a nepotřebuji k tomu půl vteřinové měření v každém bodě letu bomby. Atmosféra je spojité prostředí, nejsou to diskrétní kuličky (či šišoidy) plynu, kde si každá dělá co chce.

    ----

    Prostě tvrdím, že běžná střela během svého letu je vystavena minimálně stejnému počtu vlivů jako bomba. Tyto vlivy jsou ale silnější než u bomby, protože střela se celou dobu pohybuje v hustějším a v průměru v podstatně turbulentnějším prostředí (mezní vrstva). Dále tím, že se pohybuje rychlostma, jakýma se pohybuje (většinou supersonickými) na jejím povrchu dochází ke komplikovanjším a méně predikovatelným procesům, než na povrchu bomby, která se po většinu letu ne-li po celý, (neznám cx a další podobné parametry bomb) pohybuje podzvukovou rychlostí.
    A přestože střela letí v komplikovanějších podmínkách a je zaměřována NEPOROVNATELNĚ primitivněji a s menším zohledněním atmosférických podmínek, dosahuje celkem v klidu přesnosti v řádu desetin úhlových minut. Vítr se kompenzuje klikáním zhruba od oka ( když někteří snipeři či benchrestisti mají zhusta měřič rychlosti větru, zcela jistě nemají windprofiler a to, jak jim to fouká u kvéru může být celkem irelevantní) přesto střílí zhruba o řád přesněji, než teoretická přesnost bomby odhozené počítačem, kalkulovaná za ideálních podmínek. A přesto podle Vás ani tohle není pravda a výrobce si to cucá z prstu.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    16:56 22.01.2016

    Navier Stokes je samozřejmě jak pro kapaliny, tak i stlačitelné plyny. ...Zobrazit celý příspěvek

    Navier Stokes je samozřejmě jak pro kapaliny, tak i stlačitelné plyny.
    https://www.vutbr.cz/studium/e...
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    Implikace Navier stokes => chaotický model prostě platí, ať se Vám to líbí nebo ne. Matematický důkaz najdete v každé dobré učebnici na toto téma.
    Implikace chaotický model => nejde predikovat: pak jsem nikdy netvrdil. Chaotický model predikovat jde, akorát je predikce daleko citlivější na přesná data a se vzrůstajícím časem od pořízení dat její přesnost nutně degraduje. Časový interval pádu bomby samozřejmě není takový, aby principiálně vylučoval předpověď (jako je např. nemožné předpovědět např. počasí měsíc dopředu), nicméně je to prostě další faktor, který nutí dělat jak měření, tak výsledný matematický model s větší přesností, než kdybychom měli model bez chaotického chování.

    Pro stav atmosféry v lokálním místě v řádu desítek sekund jaksi platí naprosto stejné fyzikální zákony a naprosto stejné rovnice, jako např. pro model počasí nad prahou v řádu hodin - rozdíl bude jen ve velikosti diskretizovaných elementů a velikosti časového kroku pro integraci - a pravděpodobně jiné "empirické naladění" modelu. Takže když chcete modelovat stav atmosféry v době průletu bomby, tak to prostě budete dělat meteorologickým modelem. Nicméně i kdyby to třeba do nějaké úžeji definovaného pojmu jak ho znáte Vy opravdu nespadalo, i tak děkuji, že točením na takové blbosti ukazujete, že lepší argumenty nemáte.

    ---

    Ad srovnatelnost pušky a bomby - opět reagujete na své vzdušné zámky a nikoli na mé argumenty: délka výstřelu na 2.5km je řádově několik sekund, čas pád bomby je cca desetkrát větší - chyba přitom s časem narůstá nikoli lineárně, ale kvadraticky, tedy
    100x menší přesnost jen na základě vzdálenosti.

    Ohledně toho, že u země jsou atmosférické podmínky nepříznivější pak opět nemáte pravdu: vy jste nebyl nikdy na horách, že nevíte, že na vrcholku vždy fouká nejvíce? Samozřejmě že ve vyšších vrstvách atmosféry je neporovnatelně více energie než u země, kde vzduch o energii přichází kolizemi s terénem. Vy chcete tvrdit, že se na 2km+ střílí skrz turbulence?? Při shozu bomby na 5km+ se divočejším atmosférickým jevům ovšem zpravidla prostě nevyhnete.

    ---

    Ohledně vylepšení přesnosti: u SU24 udává výrobce 24-40m. U nordenu udával výrobce několik metrů a byli to stovky metrů. Takže to, že něco udává výrobce, tak to ještě tolik neznamená. Již B17 měla "soft" na zohlednění rychlosti větru, zcela jistě něco takového měla i stará SU24. SVP to pouze vylepšuje. A kolikrát a za jakých podmínek je software funkční se můžeme leda tak hádat.

    Já alespoň ke kvalifikovanému odhadu vím, jaké rovnice se tam řeší, mám zkušenosti s matematickým modelováním, tuším, jak velké problémy lze +- řešit v reálném čase atd... A vůbec nejde jak se snažíte tvrdit na daném prostoru o milimetry. Takovej aladin počítá s objemovými prvky v řádu kilometrů (horizontálně). Ekvivalentní velikost pro náš model vychází na řádově desítky metrů na jeden objemový element, žádné milimetry. Přitom ovšem aladin počítají superpočítače...

    Na základě čeho tvrdíte, že to zlepšení díky SVP bude takové a takové? Uvědomte si, že 3-5m je radius řízených pum - tam se asi nedostaneme. Takže 10m? To by byl dobrý systém, 20m by už tak dobrá hodnota nebyla. Na základě čeho tvrdíte, že to vylepšili na těch 10m (nebo na kolik tvrdíte)? Na základě toho, že Rusové uveřejnili pár videí, kde se zrovna trefí?

    PS: Za to, že jste nepochopil argument s vodorovným a svislým letem nemůžu, možná je problém v tom, že nechápete pojem vertikální stratifikace, nebo Vám jen nedochází, co z toho pojmu plyne?Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    15:39 22.01.2016

    Logiku: vaše postulování toho, že model, který používá Navier-Stokesovy rovnice (opravte mě, jestli se mýlím, ale tyto rovnice se týkají NESTLAČITELNÝCH kapalin)=chaotický ...Zobrazit celý příspěvek

    Logiku: vaše postulování toho, že model, který používá Navier-Stokesovy rovnice (opravte mě, jestli se mýlím, ale tyto rovnice se týkají NESTLAČITELNÝCH kapalin)=chaotický model=nelze s ním dělat predikce je prostě blbost.
    Ad meteorologický model - je prostě terminus technikus a to co řeší není to, o čem se bavíme. Vy se tady onanisticky točíte na tom, zda je nějaký přírodní model z hlediska matematiky (jeden z úhlů pohledu) a přitom vám uniká meritum věci, o které se bavíme - zda lze nějaké jevy predikovat s dostatečnou přesností.
    Netvrdím, že jde o problém výpočtu jedné linie, ale precizace jedné, výsledné linie.
    Samozřejmě, že pokud bych chtěl modelovat chování každé molekuly plynu v okolí dráhy bomby jsem namydlený a problém se stává skoro neřešitelný. Jenže mi házíme půl metráku železa s přesností kolem metrů. A pro tyto účely to za běžného počasí spočítat lze. kdyby ne, že dneska ISIL a FSA v Tortus a Asad se houpe někde na kandelábru.
    K pušce - střela letí na srovnatelná vzdálenosti. běžná odstřelovačka +/- 1000m, s .338LM, .50 apod se střílí mnohem dál, až ke 2.5 km. To je již VELICE SROVNATELNÉ se shozem z 5 km.

    Střela letí po vodorovné trajektorii? Aha, tak to asi můžeme celou debatu ukončit.

    Střela letí po stejně vodorovné trajektorii, jako letí bomba po svislé, milej zlatej.
    Napak v přízemních podmínkách jsou atmosférické vlivy výraznější. Vlivem pohybů v mezní vrstvě je zde neporovnatelně více turbulencí (které ve výškách většinou nebývají), vzduch je zde hustší a tudíž jsou síly působící na střelu vyšší, než na bombu po většinu dráhy letu.
    Rychlost pohybu střely je vyšší, ale srovnatelná s dobo letu bomby. Určitě to není rozdíl dvou či více řádů.
    Ad letadla - nemají přístroje potřebné pro proměření potřebných parametrů. To jako z wiki definice? Kdo definuje ty parametry, jejich přesnost a kdo zná reálné parametry vojenských meteoradarů? Kdyby probíhaly výpočty tak, jak naznačujete, blížili bychom se s přesností k mm. Celý váš příspěvek se dá úpně stejně vzít jako "důkaz" toho, že Su-24 bez SVP nemůže v žádném případě mít "rozptyl" 20-40m. Bohužel pro vás ho má. A s SVP je ještě podstatně přesnější. Můžete se rozčilovat, můžete to rozporovat, ale to je ta všechno...
    No, je fajn, že na nějakém článku převzatémz jiného článku chcete dokazovat, že se Rusové trefit nemohou a netrefují, ale možná by bylo lepší řešit realitu a ne nějaký pochybný údaj v článku.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    15:13 22.01.2016

    Stanyk: ono to nějak rozumně udávat nejde. Standardní je uvést průměrnou přesnost a směrodatnou odchylku, popř. to namodelovat nějakým rozdělením pravděpodobnosti, ale to má smysl ...Zobrazit celý příspěvek

    Stanyk: ono to nějak rozumně udávat nejde. Standardní je uvést průměrnou přesnost a směrodatnou odchylku, popř. to namodelovat nějakým rozdělením pravděpodobnosti, ale to má smysl pouze pokud jsou alespoň trochu definované "opakovatelné" podmínky.

    A ty se v atmosféře seženou těžko, takže jediné co zbývá jsou "marketingové" výkřiky.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    15:08 22.01.2016

    fenri: chaotický model je v matematice přesně definovaný pojem. A tak jak je definovaný, tak prostě je definovaný. A každý model který pro implementaci proudění používá ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri: chaotický model je v matematice přesně definovaný pojem. A tak jak je definovaný, tak prostě je definovaný. A každý model který pro implementaci proudění používá Navier-Stokesovy rovnice je dle této definice prostě chaotický. A věřte, že se s Navier-Stokesovýma rovnicema potkávám i jinde, než na wiki. Tím bych prosím debatu o tom, zdali je atmosférický model chaotický, nebo ne, uzavřel.

    Jestli model, který řeší (mj.) proudění v atmosféře v krátkém časovém období nazveme meteorologický je Vaše typické chytání se blbin naprosto nesouvisející s tématem, na který nehodlám šířeji odpovídat. Nazvěte si ho třeba auboasdllfcký a hejčekjte si svojí myšlenku, jak jste nade mnou zas vyhrál, na podstatě věci to nic nemění.

    --

    To, že furt tvrdíte, že jde o problém predikace v jedné linii, pak jen ukazuje, že jste dosud nepochopil komplexitu problému. Fór je v tom, že vy nevíte, kudy má bomba letět, takže Vám nestačí proměřit jednu linii, musíte buďto proměřit celý prostor možných drah, nebo iterativně spočítat trajektorii, proměřit a následně výpočet o to měření opravovat.
    K tomu přidejte kolem linie pádu jsou ovlivněné atmosférickými podmínkami dosti daleko kolem této trajektorie (např. v polovině pádu bomby to znamená proměřit řádově stovky metrů kolem trajektorie bomby, protože než tam bomba doletí, tak na místo letu bomby se může přesunout masa vzduchu takto vzdálená atd...
    Ve výsledku prostě potřebujete proměřit poměrně velký kus prostoru a v tomto prostoru pak predikovat chování atmosféry řádově v další minutě. Jestli si myslíte, že je to triviální úkol, který lze jen tak spočítat, tak prostě není. Ani nemáte šanci udělat dostatečně rychle dostatečně přesná měření, ani nemáte šanci ten problém řešit v "runtime" - a čím delší výpočet, tím větší chyba díky změně podmínek. Ve výsledku prostě budete muset model hodně zjednodušit a počítat jen s pár naměřenýma hodnotama. Chybu díky atmosférickým jevům tak můžete podstatně zmenšit, ale zdaleka ji neodstraníte. Běžné CFD kódy řeší třeba i jednodušší problémy třeba hodiny a dny na clusterech. Vy chcete po zaměřovacím kontejneru, aby totéž vyřešil za sekundu...

    --

    Ohledně srovnání s puškou: střela letí na o dosti kratší vzdálenost, u země, kde jsou atmosférické jevy oproti vysoké atmosféře "krotké", letí vodorovně, přičemž vzduch se daleko více stratifikuje vertikálně, a fakt, že střela z pušky začíná s velkou úsťovou rychlostí, výrazně snižuje čas, za který mohou atmosférické podmínky na střelu působit.

    Přidejte k tomu základní fakt, že nepřesnost střelby výrazně nelineárně vzrůstá v okamžiku, kdy střela zpomalí pod určitou úroveň. Na takovou vzdálenost pak už nelze mířeně střílet. Při vrhání bomby se ovšem úseku trajektorie, ve které letí bomba pomalu a tedy naakumuluje velkou nepřesnost, vyhnout nemůžete.

    --

    A ohledně "meteoradaru" v letadle. Ano, letadla mají meteorologické přístroje. Ale nikoli přístroje schopné proměřit potřebný prostor v potřebné přesnosti za potřebnou dobu. Píšu to asi po desáté, zkuste reagovat na to, co píšu.

    Ohledně vyjádření výrobce: vycházím z toho, co je uvedeno v článku. Pokud tedy informace v článku o 3-5m pokládáte za chybnou, tak o čem se bavíme? To je údaj, který rozpoutal diskusi a který rozporuji. To, že jde modelováním atmosférických podmínek dosti zpřesnit zásahy nepopírám, jen popírám, že by ho šlo prakticky eliminovat (a tedy dosáhnout přesnosti řízených pum), jak tvrdí tento článek.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    14:20 22.01.2016

    Shania: atomových střel -> bomb

    Shania: atomových střel -> bomb

  • Shania
    14:18 22.01.2016

    fenri: SU-24M SVP-24 má cep 20-40m
    Původní verze je nosič atomových střel, takže tam se na stovky metru nehledělo.

    Pak máš ještě SU-24M2.

    fenri: SU-24M SVP-24 má cep 20-40m
    Původní verze je nosič atomových střel, takže tam se na stovky metru nehledělo.

    Pak máš ještě SU-24M2.

  • Stanyk
    13:37 22.01.2016

    Neznamená ta teoretická přesnost jen čistě mechanickou přesnost realtime výpočtu podle aktuálních vstupů? Tj. odchylka navigace při určité rychlosti, určitá zaokrouhlení při ...Zobrazit celý příspěvek

    Neznamená ta teoretická přesnost jen čistě mechanickou přesnost realtime výpočtu podle aktuálních vstupů? Tj. odchylka navigace při určité rychlosti, určitá zaokrouhlení při výpočtu, tak aby výpočet byl dodán v reálném čase apod.?

    Podle mého názoru seriózní charakteristika by neměla být poloměr kruhové odchylky, ale statistická hodnota, kolik pokusů z x skončí v mezích do kruhu o poloměru x, kolik do y, z.. apod.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    13:17 22.01.2016

    Shania - já si fakt klidně myslím, že to může být i chyba překladu. Přijde mi totiž jako nápadná shoda, že čísla, která uvádí Gefest (3-5x) jsou stejná, jako údajná teoretická ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania - já si fakt klidně myslím, že to může být i chyba překladu. Přijde mi totiž jako nápadná shoda, že čísla, která uvádí Gefest (3-5x) jsou stejná, jako údajná teoretická přesnost. "Jenom" znamenají něco jiného.
    Jestliže je ale CEP Su-24M (až!) 20-40m tak po zlepšení 3x jsme někde pod deseti metry. Pro 250-500 kg bombu bohatě stačí...
    To zpřesnění 5x mám pocit, že bylo pro Tu-22, nevím, musel bych hledat. Řekl bych, že z principu je Tu-22 méně přesný, než SU-24, byť je jistě stabilnější platformou. Nic, spekulace...Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    13:07 22.01.2016

    Logik 1.) Použil jste spojení chaotický meteorlogický model ve smyslu, že jím nelze určit, jaké budou atmosférické podmínky za pár vteřin v nějaké trajektorii. Což je prostě ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik
    1.) Použil jste spojení chaotický meteorlogický model ve smyslu, že jím nelze určit, jaké budou atmosférické podmínky za pár vteřin v nějaké trajektorii. Což je prostě blbost a můžete se točit na wiki jak chcete. To, že něco obsahuje nějaký typ rovnic cobi dílčí komponentu z toho tvoří chaotický model? A když je tam někde součet, je to sčítací model?
    Můžete mi uvést vaše dělení na modely rozumné, trochu rozumné a nerozumné? Opravdu se rád nechám poučit. Třeba ECMF je rozumný, trochu rozumný či nerozumný? A Aladin?
    A můžete mi uvést JEDEN meteorologický model, který řeší úlohu, o které diskutujeme? Meteorologické modely fakt řeší docela jiné věci. Už třeba proto, že pracují v docela jiných prostorových a časových krocích, než o kterých se bavíme.
    2-4.) Myslím, že jsem jasně uvedl, jak jsem to myslel. Bavili jsme se o predikovatelnosti něčeho v jedné linii v atmosféře v nejbližších sekundách. Vaše tvrzení, že to nejde jste dokládal tím, že modely jsou chaotické a počasí je chaotické. Že je to blbost je druhá věc.

    Mimochodem - to, že jste si na wiki našel, že atmosferické jevy patří z hlediska teoretické matematiky do chaotických jevů nijak nesouvisí s tím, co modelovat jde a nejde a zcela zjevně jste v tom fakt mimo.
    ----
    No, pominu-li, že funkcí stíhačky není bombardovat, tak většina dnešních stíhaček v sobě samozřejmě má zařízení, kterým lze zjišťovat řadu parametrů atmosféry před nimi.
    Máte nějaký podklad (třeba zase wiki, nebo novinky), který by jen naznačoval, že zabudování třeba meteorologického radaru, windprofileru (kterým vřadě případů meteoradar do jisté míry je), zařízení na distanční měření teploty atd. není do letadla možné? Vždyť spoustu letadle to má :-))
    Je krásné, jak jste dovodil, že podle mě jde budovat termonukleární elektrárny. Nicméně jaksi razíte extrém, že nic nejde spočítat. Křivku, po které su bude pohybovat bomba v daném a známém prostředí zjevně nepochybně spočítat jde a přesnost je značná. Podle vašich názorů by nešlo puškou trefit prakticky nic. Střela se pohybuje (většinou) supersonickou rychlostí, pak přechází do transsonické, končí i podzvukově (někdy), letí v měnícím se prostředí z měnícího se a nestabilního (kmitání, chvění) vypouštěcího zařízení za podmínek, které se často ani neměří a když tak se jen na hrubo dělají opravy a rozhodně se neměří v každém bodě dráhy střely a na vteřiny dopředu. Atd. A přesto i z levné pušky s levnou střelou lze dosahovat přesností o cca 2 řády větší, než co u vás je nemožné u bomby.

    Nevím o jakém ruském zaměřovacím softu mluvíte, a docela by mě zajímal link na toto prohlášení výrobce. Když jsem hledal na ruských stránkách, tak výrobce SVP (bavíme-li se o něm) o něm netvrdí nic. Kdyby měl SVP nahradit řízené zbraně, je pak otázkou, proč jich Rusové tolik mají a používají je.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    12:52 22.01.2016

    Fenri: přesně jsi to trefil, všichni vychází z PR článku speciálně napsaném pro ruské fanoušky... Je navíc velký rozdíl mezi tím na jakém letadle je ten systém umístěn (někdo tu ...Zobrazit celý příspěvek

    Fenri: přesně jsi to trefil, všichni vychází z PR článku speciálně napsaném pro ruské fanoušky...

    Je navíc velký rozdíl mezi tím na jakém letadle je ten systém umístěn (někdo tu psal něco o podu, nevím jestli přímo k tomu, takže pro upřesněním). SVP-24 není pod a vyžaduje refit a speciální úpravy pro každý typ letadla.

    např. součást modernizace SU-24M SVP-24 (kde je cep díky SVP 20-40m za optimálních podmínek):
    http://www.pocketgpsworld.com/...

    Handheld Garmin s Glonass čipem přidělaný páskou ....

    Je ale třeba říct, že SU-24M SVP-24 je nejmíň přesné letadlo co tam mají.

    Co se týká toho jestli dokáží měřit rychlost větru atd, tak jeden z důvodu, proč letadla opakovaně přelétala tureckou hranici se považuje to, že potřebovali data o větru.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    12:26 22.01.2016

    fenri: "1.) Logik hovořil o proudění a ne atmosférických jevech (tj. řešil jen podmnožinu). Ale to je samozřejmě jedno" Zaprve jsem mluvil o modelu atmosféry, zadruhé máte ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri:
    "1.) Logik hovořil o proudění a ne atmosférických jevech (tj. řešil jen podmnožinu). Ale to je samozřejmě jedno"
    Zaprve jsem mluvil o modelu atmosféry, zadruhé máte pravdu, že je to opravdu jedno, protože i samotný model proudění je ze své podstaty chaotický. A to proto, že každý jen trochu rozumný model proudění v sobě obsahuje chaotické Navier-Stokesovy rovnice.
    Viz např.: http://www.hungry-lord.wz.cz/d...

    "2.) Jevy, které si řídí exaktně popsatelnými vztahy jsou chaotické?"
    Ano, některé ano. Kdybyste místo přesvědčení o své neomylnosti si přečetl aspoň ten link na "blbé wiki", už byste to věděl.

    "3.) Jevy, které jsou predikovatelné (do té míry, kolik máme vstupů a v jakém prostorovém rastru a jakou máme výpočetní sílu) jsou chaotické?"
    Právě, že podstaté té chaotičnosti spočívá v tom, že predikovatelnost chaotických jevů je v praxi omezená. Proč? Opět odkazuji alespoň na tu blbou wiki nebo na článek výše. Právě důsledkem oné chaotičnosti je např. nemožnost predikovat počasí na delší dobu dopředu. A opakuji, nic to nemění na tom, že jsou to pořád jevy deterministické, chaotičnost neznamená náhodnost.

    "4.) Jevy, kde událost A za podmínek X vede k události B jsou chaotické?"
    Ano, v některých případech ano. A to konkrétně za podmínek, že malá změna v X vede k velké změně výsledného stavu. A mezi takové jevy proudění - stejně jako kupodivu většina dějů v přírodě - prostě patří.

    Tak prosím ze sebe přestaňte dělat odborníka na meteorologii a toho, co jde a nejde namodelovat: výše uvedená fakta jsou naprosto základní fakta, která zná nejen každý meteorolog, ale i každý kdo jen někdy trochu načichl k problému matematického modelování čehokoli.

    --- A zpět k problému: ---

    Je možné zjišťovat meteorologické prvky v atmosféře na dálku? Ano je, ale žádná stíhačka dnešní doby nemá zabudovanou aparaturu, pomocí které lze dostatečně rychle a dostatečně přesně zjišťovat potřebné veličiny (a zabudování takové aparatury do stíhačky je pravděpodobně nemožné). I kdyby to bylo možné, tak chaotické chování atmosféry znemožňuje přesnou predikci stavu atmosféry v době pádu bomby.
    Další fakt, který tady ještě nikdo nezmiňoval je pak to, že bomba padá v rychlosti blízké rychlosti zvuku, takže k přesnému výpočtu je třeba zahrnout i transsonické jevy, které a především jejich efekty jsou ještě daleko hůře predikovatelné než klasické subsonické atmosférické jevy.

    Prostě to, že od něčeho známe rovnice a umíme to teoreticky změřit ještě zdaleka neznamená, že je to prakticky proveditelné. Podle Vašeho usuzování by např. už dávno fungovaly termojaderné elektrárny: i u nich známe veškeré potřebné rovnice i umíme veškeré technologie k nim potřebné. Stačí to přeci dát dohromady.

    A to, že "hloupé bomby" by měli nahradit "chytré" IMPLICITNĚ tvrdí výrobci toho ruského zaměřovacího softu. Pokud totiž tvrdí, že dosahují stejné přesnosti zásahu jako s "chytrými bombami", které jsou násobně dražší, tak tím implicitně tvrdí, že jsou chytré bomby těmi hloupými nahraditelné.
    Tedy Ve vaší interpretaci - pokud tam není tornádo. To, co tvrdím já, je, že nemusí být tornádo, že stačí atmosférické jevy, které jsou v atmosféře běžné, a přesnost "hloupých bomb" je v kopru. Tedy že tvrzení o přesnosti "hloupých bomb" je podobná marketingová lež, jako např. údaj o spotřebě moderních motorů. Ano - v ideálním případě lze dosáhnout, ovšem ten ideální případ nemá s realitou nic společného.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    11:53 22.01.2016

    To Dzin - smekám před vámi, já střlím jen pušku .308win většinou do 500 m (střelnice v ČR, smutný příběh) a něco si přebíjím. Takže jen základy vnitřní a vnější balistiky, ...Zobrazit celý příspěvek

    To Dzin - smekám před vámi, já střlím jen pušku .308win většinou do 500 m (střelnice v ČR, smutný příběh) a něco si přebíjím. Takže jen základy vnitřní a vnější balistiky, přebíjení.
    Rozptylové obrazce jsem počítával, ale jen v geodezii, což je samozřejmě něco zcela jiného.
    Co se týče toho kdo co dělal nebo nedělal - prostě když Vás začne někdo poučovat o přesnosti GNSS systémů podle toho, jak mu to chodí v mobilu (a ještě zcela zjevně je přesvědčen, že to rusákovi musí chodit hůř než jemu), ačkoliv rutinně děláte s referencovanou geodetickou GNSS, tak to nutně vyvolá úsměv, či nevrlost. Zvláště když dotyčný na svých moudrech trvá. Dtto blábolení o nemožnosti zjistit meteorologické prvky distančně (a pokud ano, tak že to nelze dát na letadlo apod.). A v krizi na vás vytáhne novinky a wiki. To je prostě tragedie. OK, měl jsem být vlídnější, byť si myslím, že si nemáme co vyčítat a měl jsem navíc fakt blbej den (ztráta peněženky, dokladů vč. ZP, PZ, karty...).
    Zaráží mne ale, pokud ste tak moc pracoval s GPS, jak je možné, že máte tak mylné informace o její přesnosti. Resp. nebavme se o GPS, ale GNSS. Prostě ta věc je spolehlivě subcentrimetrová i ve vertikále.

    K rozptylu a účinnosti SVP:
    -problém č. 1 je najít, kde se vzal údaj o 5m přesnosti. Projížděl jsem ruské weby či stránky výrobce a tato čísla se tam neobjevují. Našel jsem rozhovor s nějakým šéfíkem z Gefestu a hovoří se o 3-5x vyšší přesnosti než byla dosud. Ty metříky se objevují až na různých webech, o kterých lze z mnoha důvodů pochybovat (třeba tento brutálně rusofilní na Islandu registrovaný, kde je ale jinak docela pěkný popis SVP http://thesaker.is/technology-... Dokonce mám podzření, že se někde v překladech z 3-5 vyšší přesnosti stalo 3-5 metrů, které všichni teď opisují (viz špenát).
    -co jsou ideální podmínky - ideální podmínky jsou nereálné, teoretické. Předpokládám, že za ideálních podmínek nemají žádné proudění atmosféry (v praxi takřka neexistuje). Jinými slovy jde o podmínky teoretické. Možná tím prostě vyjadřují teoretickou přesnost systému.
    -zdá se, že ten systém je velmi přesný pro kalibr bomb 250-500 kg. Tam se bavíme o desítkách metrů. Jako potvrzení se mi nejvíce jeví fakt, že ta sůčka v Syrii létají opravdu extrémně na lehko. Málokdy nesou více jak 6-8 (ale často i 4) bomb ráže 250-500 a s nimi typicky vykonají 2-3 nálety. A všimněte si, že Su-34 často přistávají se dvěma nevyužitými bombami mezi gondolami (IMHO dost nebezpečné, ale asi si věří) - zřejmě je nosí pro ad hoc či on-demand případy. Tj. že na zničení cíle potřebují 2-3 bomby (jasně, pár ranařů vám tu napíše, že to vysypali 2 kilometry vedle na školku a ještě to udělali schválně).
    -pak by bylo dobré si uvědomit o jaké přesnosti se tu bavíme. Jestliže teoretická přesnost (IMHO v reálném prostředí nedosažitelná) je 5 metrů na 5000m pak to není takové drama. Jednak se nám bomba po chvíli letu ustálí ve své rychlosti (s pranepatrnými odchylkami danými změnami hustoty atmosféry a chěl-li bych jít ad absurdum tak i gravitačního zrychlení) a za druhé, převedeno na střelbu se bavíme o 3 MOA přesnosti. Ano, už slyším Váš nesouhlas, a právem, ale jde mi o orientační srovnání dvou neřízených něčím na počátku urychlených, nečím po doby letu ovlivněných a ve stejnm prostředí se pohybujících těles. Navíc se bavíme o tragické přesnosti 3 MOA v reálném prostředí (střelba) ve srovnání se skvělou přeností v teoretickém systému (bomba). Znovu upozorňuji, že vím o rozdílu mezi střelbou a bombardováním, beru to jako ilustrativní příklad.
    Zpět k problému: jednak se "hádáme" o přesnosti 3-5 metrů. Já ji považuji buď za omyl (viz výše), nebo za teoretickou přesnost. Podle všeho sami rusové (resp. výrobce) s tímto číslem sami nikdy nepřišli.
    Za druhé se tu řeší, zda je SVP chytrým ekvivalentem pro řízenou munici, resp. jejím doplňkem (pro situace, kdy jsou příznivé atmosférické podmínky a likviduji nezodolněný cíl bombou v kategorii stovek kg). Zde já tvrdím, že jednoznačně ano.
    Dále se tu padlo, že rusové nejsou schopni v Syrii bombardovat přesně. Nedomnívám se. Nepochybně, stejně jako ostatní, občas trefí něco co neměli (blbé zpravodajství, braní si civilních objektů jako štítl či občasné netrefení), ale IMHO se pohybují ve srovnatelné úspěšnosti, jako ostatní. Obrat na SAA frontě a na lehko létající letadla budiž indicií.
    Za třetí se tu řeší, zda je možné zjistit podmínky prostředí, ve kterém se bomba pohybuje a zda jsou vůbec zjistitelné, když jsou počítány chaotickými modely. Zde tvrdím, že tyto podmínky zjistit lze, protože se to běžně dělá. Dále že meteorologické modely jistě chaotické nejsou. A navíc se používají na něco jiného, než změření parametrů fyzikálního pole v očekávané trajektorii bomby a její následné precizaci.
    Za čtvrté se řešilo, zda je GLONASS přesný tak, aby umožňoval navádění s přesností na metry. Ano, jednoznačně je dokonce o 2 řády přesnější (s referenčními stanicemi).

    Rád vypíchl to, co tvrdím od začátku, že SVP není žádná zázračná věc (a dokonce se zdá, že to sami Rusové netvrdí), ale jde jen o velmi chytré (teď to schytám - Rusák a chytré) řešení pro optimalizaci nákladů ne vedení dlouhodobé letecké kampaně. Něco, co Západ nemá proto, že tento směr prostě opustil a neměl potřebu to řešit. Kdyby chtěl, nepochybně si to svižně pořídí.
    Jen pro zamyšlení dávám úvahu z Falkand. Přesnost bombardování letiště Port Stanley při (jinak bravurní) akci Black Buck) byla poměrně mizerná. I z tak krásných letadel :-) A mám pocit, že od té doby se na západě moc nepokročilo, protože nebyla poptávka. Vsadilo se na rakety, řízené střely atd. Což funguje výborně, jen je to poněkud drahé. No a pak tu byli Rusové s prázdnou šrajtoflí, plnými sklady hloupých bomb a tradičním smyslem pro improvizaci. Zdá se, že jim to funguje velmi slušně.Skrýt celý příspěvek

  • Dzin
    10:38 22.01.2016

    fenri To jako opravdu? Vážně chceš vést debatu tímhle stylem. Dobře, Nastřílel jsem toho dost a to jak mačkáním spouště tak klikáním u PC. A co víc, i jsem výpočetně řešil ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri
    To jako opravdu? Vážně chceš vést debatu tímhle stylem. Dobře,

    Nastřílel jsem toho dost a to jak mačkáním spouště tak klikáním u PC. A co víc, i jsem výpočetně řešil prvky palby. Podle všech tří teorií balistiky jsem počítal prvky drah střel pro různé typy zbraní, řešil jsem rozptylové obrazce i pravděpodobnosti zásahu.
    Co se týká GPS, nejen že jsem s nimi dělal, ale i je počítal. Takže vím, třeba nejen jaký je rozdíl mezi GPS PPS a SPS, ale řešil jsem soustavy rovnic pro výpočet polohy.

    Teď se tedy zeptám já. Kolik rozptylových obrazců si vypočítal? Které dráhy podle jakých teorií si v balistice řešil? Jak často si počítal pravděpodobnosti zásahu?
    Kolikrát si na základě výše zmíněných výpočtů řešil reálnou situaci? Kolikrát si prováděl zjištění nutnosti počtu výstřelu, aby došlo k jistému zasažení cíle?

    Troufnu si hádat - ani jednou a nemáš ani potuchy o tom, co přesně řešení pravděpodobnosti zásahu znamená.

    Můžeme se tedy bavit tak, že se budeme trumfovat v tom, kolik toho kdo dělal nebo ví. Nebo se můžeme bavit normálně. Pro případ toho druhého pokračuji v další části.


    Předně omlouvám se, upsal jsem se, mělo tam být neřízená munice. Ruské údaje jsou tedy skoro o dva řády lepší, než je běžný standart. Pokud vezmu jejich nejhorší uváděnou hodnotu a nejlepší z jiného státu, potom je o o řád.

    Jak už jsem psal, problém prostě je, že Rusové uvádějí přesnosti, kterých jinak dosahuje řízená munice. Boeing u JDAM uvádí, že v rámci testů svrhl 450 pum s CEP 10 metrů. V rámci bojového nasazení se uvádí CEP +5 metrů vůči přesnosti signálu GPS a nejhorší zjištěný CEP se udává jako 30 metrů.
    Pro Paveway Raytheon uvádí, že dosauje při testování CEP 3,6 stopy tedy 1,1 metru a pro bojové nasazení 20 stop tedy 6,1 metru.
    A teď tu máme Rusi, kteří tvrdí, že bombardují s přesností v ideálních podmínkách 3-5 metrů a v bojových 20 metrů. Tedy podle jejich tvrzení bombardují s CEP na úrovni řízených zbraní. Všichni ostatní mají z podobných výšek o úroveň horší CEP, zmiňovaný B-2 Spirit z 1500 metrů má CEP 90 metrů a z "velkých výšek" už 150 metrů.

    Proto když člověk zůstane jen trochu skeptický musí u něj ruské tvrzení vyvolat pochyby.

    Ohledně rozptylu pum. To je právě věc, která je podstatná si uvědomit. Existují jevy, kterou jsou naprosto náhodně a my je nejsme schopni vypočítat. Tyto jevy zapříčiňují, že i při dodržení identických vstupních podmínek nebude výstup vždy stejný. Jinak řečeno, ikdyž naprosto přesně zamířím, ještě to neznamená, že zasáhnu. Způsobí potom jev, který se nazývá "rozptyl drah střel" zjednodušeně rozptyl. S tím nelze (u nenaváděných střel) nic dělat. Lze ho pouze zjisti a následně s ním počítat. Všechny zbraňové systémy ho mají, každý trochu jinak větší a jiného tvaru. Nejčastěji je buď elipsa nebo kruh.

    V našem případě je to právě zmíněný CEP (Circular error probable). Ten nám říká, že když svrhnu pumu, ta dopadne někam do zmíněného prostoru a já nejsme schopen nijak zjistit kam přesně. Zásah je potom čistě náhodný a jeho pravděpodobnost se určuje podle příslušných výpočtů. Důležité je si ale uvědomit, že tento rozptyl neznamená, že puma padne tak daleko od cíle, jaký je maximální poloměr. Znamená jen, že puma spadne někam v tomto prostoru. Ale je empiricky dokázáno (a příslušně vypočítáno), že zásah bude blíže ke středu, než dále. Polovina zásahů totiž jde vždy do vzdálenosti asi 1/4 maximální odchylky.

    Právě určování rozptylu je jednou z podstatných problematik, které řeší balistika a na jejichž základě se počítají pravděpodobnosti zásahu. Ještě jednou upozorním, že se jedná o vzorec rozptylu drah střel, na který mají vliv náhodné prvky, které nejsme schopni nijak eliminovat. Podílejí se na něm všechny změny a to nejen vliv bojiště, ale třeba i výrobní tolerance každé součásti zbraňového systému. Proto právě neřízené pumy vykazují tak velkou CEP a proto je dost těžké uvěřit ruskému tvrzení. Protože zde nejde jen o to, jak přesně jsou schopni zamířit, ale třeba i o to, jak přesně jsou schopni vše v letadle a pumě vyrobit.

    Základní pravidlo potom je, že rozptyl je tím větší, čím větší je vzdálenost. Proto se třeba bombarduje z nižších výšek, kdy je rozptyl výrazně menší. A proto se při bombardování z velkých výšek začala používat řízená munice, protože ta má CEP stejný, jako při bombardování z těch malých. Tím jsme opět u Rusů, kteří najednou tvrdí, že dokáží zásadně redukovat rozptyl svých zbraní. Ale neuvádějí přesně jak, protože se primárně soustředí na popis přesnosti zamíření, ale toto primárně rozptyl nezpůsobuje. Jak už jsme psal, způsobují to další vlivy.
    .
    To je zásadní rozdíl proti řízené munici, kdy ta nám umožňuje právě tyto vlivy redukovat tím, že provádíme korekce změny dráhy ve chvíli, kdy k nim dochází, zatímco v případě "hloupé" pumy toto nemůžeme dělat.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    10:33 22.01.2016

    fenri: takže ztráty způsobené koalicí: http://airwars.org/civilian-ca... Reportování všech dostupných informací o úderech koalice, tak si můžeš dohledat, o tam ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri: takže ztráty způsobené koalicí:

    http://airwars.org/civilian-ca...

    Reportování všech dostupných informací o úderech koalice, tak si můžeš dohledat, o tam Francouzi dělají:

    http://airwars.org/index.html...

    Mezitím ruské MOD uvadí věci jako tohle:

    http://eng.syria.mil.ru/en/ind...

    (zveřejněno okolo 27.12)
    “Not a single civilian facility has been hit by our aviation in Syria,”

    Nepoužíváme CBU... Máme 100% úspěšnost atd...

    A-10 vs SU-25: nemůžu tomu uvěřit, ale asi bych nakonec bral to SU.

    Kanon je jen mrtvá váha, dobrý v určitých situacích, jak o na ničení nechráněných konvojů, ale proti pěchotě je témeř na nic, pokud nebudou uplně blbí a nebudou bojovat jak za napoleona (tzv začnou se krýt).

    Neřízené rakety, nebo CBU s nimi udělá kratký proces na rozdíl od kanonu, který pokryje jen úzký pruh..Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    09:20 22.01.2016

    Torong ad Su-25 a Warthog - proč myslíte, že až na avioniku jsou to srovnatelná letadla? Mě i bez toho přijde A-10 jako lepší mašina. Jednak ten má nesrovnatelně výkonější kanon s ...Zobrazit celý příspěvek

    Torong ad Su-25 a Warthog - proč myslíte, že až na avioniku jsou to srovnatelná letadla? Mě i bez toho přijde A-10 jako lepší mašina. Jednak ten má nesrovnatelně výkonější kanon s velkým množstvím munice (a ano, všichni jsou dneska smart a jak není jedna střela do útočné pušky s alespoň 5ti procesory za 1000 babek, tak je na nic) a řekl bych, že bude celkově i odolnější. Sice teoreticky Sučko je rychlejší, a je to jistě velmi schopný stroj (zvláště kdyby se věnovala péče jeho avionice), ale ten Warthog mi přijde ultimátní. Možná je to jen emocionální a subjektivní, ale Su-25 vs. Warthog na nahánění ručníků... Warthog.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 11