Vylepšená ponorka K-157 Vepr pro ruské námořnictvo

Vylepšená ponorka K-157 Vepr pro ruské námořnictvo
K-317 Pantěr třídy Akula /mil.ru, CC BY 4.0 (Zvětšit)

Ruská severní flotila začátkem června převzme první ze zrekonstruovaných ponorek třídy Akula. Jmenuje se K-157 Vepr. Brzo budou následovat čtyři další čluny. Generální oprava prodlouží životnost ponorek nejméně o čtvrt století.

Kýl Vepru se poprvé dotkl vody v roce 1994 a vstoupila do služby o rok později. Patří k sérii útočných ponorek, které NATO označuje jako třída Akula. Rusové postavili většinu z nich na konci osmdesátých nebo začátku devadesátých let minulého století. Celkem jich vzniklo patnáct. Jednu z nich má půjčenou indické námořnictvo. 

V ruské ponorkové loděnici Něrpa je podle webu Naval News momentálně osm těchto podmořských plavidel, přičemž některá procházejí úpravami. Generální oprava Vepru začala už v roce 2012, když ponorka vyčerpala své jaderné palivo. Jeho výměna je obtížná a zdlouhavá.

Osm let ale určitě netrvá. Za dlouhou opravou proto nejspíš stál nedostatek peněz. Podle webu The Barents Observer podstupují stejnou modernizaci jako Vepr i čtyři starší ponorky třídy Akula: Bratsk, Volk, Leopard a Samara. Nejdůležitějším vylepšením ponorek se stane možnost odpalovat střely s plochou dráhou letu Kalibr.

Dají se použít k ničení hladinových lodí, ponorek, i cílů na břehu. Minulý rok vzbudila značnou pozornost zpráva, že se Rusům podařilo prodloužit dolet námořní verze střely Kalibr z 1500 až 2500 km na 4500 km. Týká se to zřejmě i varianty odpalované z ponorek. 


K-157 Vepr

Vražda na palubě

Sovětský svaz, a posléze Rusko, stavěl ponorky třídy Akula téměř dvacet let. Jedna je dokonce oficiálně ještě rozestavěná. Její dostavba není ještě zcela vyloučená, bylo by to ovšem pravděpodobně za účelem pronájmu indickému námořnictvu. 

Během dlouhé doby vznikly čtyři varianty třídy. Vepr je jediný exemplář verze, již NATO označuje jako Akula II. Byla delší než předchozí čluny (113,3 vs. 110,3 m). Její ponořený výtlak byl větší asi o 700 tun (cca. 12 700 vs. 13 400 t). Byla tišší a dostala také modernější sonar.

Posádku tvoří 73 mužů, z toho 31 důstojníků. Rychlost na hladině je 11,6 uzlů, pod vodou maximálně 33 uzlů (61 km/h). Pracovní hloubka je 480 metrů, maximální 600 metrů. Ponorka může zůstat na moři až 100 dní.

Ponorka Vepr má poměrně smolnou pověst. Když kotvila v roce 1998 v Severomorsku, došlo na ní ke krvavému incidentu. Jeden z námořníků, devatenáctiletý Sergej Kuzminych, který byl kvůli blíže neupřesněnému obvinění zavřený v kajutě, zabil pomocí dláta strážného a ukradl mu samopal. Získanou zbraní pak zastřelil pět jiných námořníků.

Další dva si napřed vzal jako rukojmí, ale posléze je také zavraždil. Zabarikádoval se v torpédovém úseku ponorky. Vyhrožoval, že způsobí požár, který vyhodí torpéda do vzduchu. Vepr neměl na palubě jaderné zbraně a jeho reaktor byl odstavený. Kdyby však uvnitř trupu ponorky vybuchla torpéda, hrozilo, že okolí zamoří úlomky jaderného paliva.

Husarské kousky

Rusové zavolali Kuzminychovovu matku, která se ho pokusila přesvědčit, aby se vzdal. Neměla však úspěch. Další pokračování příběhu má nejméně tři verze. Ve všech hraje roli speciální komando ruské Federální služby bezpečnosti (FSB). Podle první varianty vtrhla zvláštní jednotka do uzavřeného úseku ponorky a námořníka zabila. Podle druhé verze spáchal Kuzminych sebevraždu. Podle třetí verze, uváděné The Barents Observerem, zemřel po explozi malé bomby. Byla ukrytá v telefonu, který mu FSB půjčila za účelem vyjednávání.

Na další ponorce třídy Akula jménem Nerpa došlo v roce 2008 k smrtelné nehodě. Během testovacího ponoru se v přední části lodě nedopatřením spustil protipožární systém. Hasící plyn udusil dvacet lidí. Rusové později ponorku zapůjčili Indii, kde slouží pod jménem Chakra II. Další ponorky třídy Akula měly víc štěstí.

O několika je dokonce známo, že se jim podařily husarské kousky. V roce 1996 dokázala ponorka Tigr v Atlantiku zachytit a nějakou dobu sledovat americkou balistickou ponorku USS Ohio (později přestavěnou k nošení konvenčních střel s plochou dráhou letu Tomahawk). V roce 2009 pronikly další dvě Akuly k východnímu pobřeží Spojených států. Údajně šlo opět o člun Tigr a jeho sesterskou loď Gepard. 

Zrušené torpédoborce

V roce 2012 operovala další Akula, s největší pravděpodobností opět Tigr, víc než měsíc v Mexickém zálivu, aniž by si jí Americké námořnictvo všimlo. Všechny popsané příhody dosvědčují, že třída Akula patří i dnes k nejtišším atomovým ponorkám na světě. Rusové využívali při její konstrukci poznatky získané od okruhu špiónů kolem Johna A. Walkera. Komunikační specialista v americkém námořnictvu prodával Sovětskému svazu mezi lety 1968 a 1985 nejpřísněji střežená tajemství.

Vylepšené čluny Akula jsou prý dokonce tišší než modernizovaná verze americké třídy Los Angeles. Refit má prodloužit životnost ponorek o pětadvacet až třicet let. Je otázka, jak se do tempa oprav promítne koronavirová pandemie a pokles cen ropy. 

Ponorková flotila každopádně představuje pro ruské námořnictvo prioritu ‒ je to jediný způsob, jak nějakým způsobem znepříjemňovat život americkému námořnictvu. 

Moskva nedávno (očekávaně) vzdala projekt stavby atomových torpédoborců třídy Lider ‒ vzhledem k rozměrům a výzbroji by asi bylo lepší označovat je jako křižníky. Plán byl však od začátku nerealistický. Současně s třídou Lider opustili Rusové i možná o něco rozumnější záměr postavit zvětšenou verzi fregat třídy Admiral Gorškov. Na ponorky se ale peníze vždy najdou.

Zdroje: Naval News, NI, 2, NY Times, Free Beacon, 2, The Drive

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nejslavnější ponorka Alvin se do důchodu nechystá

Ponorka Alvin vyplula poprvé v roce 1964 a proslavila se zejména první lidskou misí k vraku Titanku ...

Třída Columbia: Nová americká jaderná ponorka v roce 2031

Program nových raketonosných jaderných ponorek amerického námořnictva (US Navy) se pohnul kupředu ...

Ruská ponorka Jurij Dolgorukij provedla testovací salvu raket Bulava

Podle ruské tiskové agentury TASS atomová ponorka Jurij Dolgorukij třídy Borej provedla úspěšnou ...

Jaderné ponorky finančně vyčerpávají ruské ozbrojené síly

Ruský autor Maxim Klimov v článku Na co se ptát „Jaseňa“: Jaderné ponorky drží flotilu na přídělech ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • SofF
    03:00 30.04.2020

    zrušení třídy Lídr nedošlo, ještě v minulém roce se psalo že pokračuje, takže spíš přání než realita. A k obvinění že nejsou schopni postavit - když postaví taková velké a technologicky náročnější podmořské lodě tak nějaký hybrid torpédoborce a křižníku by neměl být problém. Otázkou jsou finance a potřebnost, pak také chtějí udržet starší sovětské lodě třídy Kirov. Takže tím se ta potřeba "Lídru" umenšuje, plus změna doktríny kdy se sází na mohutně vyzbrojené menší jednotky. Na ukázání vlajky postačí ty modernizované Kirovy a pro bojovou potřebu jsou zase cennější velmi málo viditelné ponorky. Navíc ruský stát opustil globální ideologii takže nehodlají plýtvat penězi na avantýry ze kterých jsou akorát dluhy. To je myslím správný postup. Je to i otázka financí, RF nemá "bezedný" tiskařský lis kdy USA mohou hromadit dluhy ale na hodnotu měny to nemá velký vliv. Dá se říci že by je vlastně měly Spojené státy dávno převálcovat díky svým unikátním "esům". Jenže Rusko nemá jen schopnou vojenskou technologii ale i veškeré potřebné zdroje na svém území, takže se nikoho o nic prosit nemusí. Proto vždy pokud bude ve Washingtonu vláda s aspirací na světový primát musí brát Rusko jako největšího soupeře, protože má vše co potřebuje doma aby mohli jejich nároku klást úspěšně odpor. Sice i zde si kdekdo myslí že jsou dnes nejslabší, jenže příklad udržení Kuby a nyní hlavně Sýrie ale nejvíc Venezuely (na samém americkém dvorku) ukazují že se poučili a své si dovedou udržet i proti dominantnímu US Navy a zdá se že i proti moderní technologii barevných převratů už našli účinný recept. Proto je případ Venezuela jistým milníkem. Do té doby kde začli operovat američtí technologové převratů tak tam ztráceli rusové pozice. A v těchto zámořských kontaktech se uplatní spíš ponorky než letadla kterým spřízněné vlády s US administrativou nemusí udělit povolení k přeletu.

    • Klimesov
      05:50 30.04.2020
      Oblíbený příspěvek

      Tohle napsat, to musel dát ohromnou práci.
      A přitom je to taková blbost :-)

    • Miroslav
      09:23 30.04.2020
      Oblíbený příspěvek

      Neviem či sa to k tebe donieslo ale Sýria je po rokoch občianskej vojny v totálnom rozvrate a Venezuela v ekonomickom kolapse. To nie sú práve ukážkové príklady kolónií ktoré robia z Ruska veľmoc. V tých krajinách pri súčasnom nastavení totiž veľmi na výber nemajú s kým sa budú kamarátiť

    • StandaBlabol
      19:02 30.04.2020

      Lídr by zrušený letos, je jedno, co psali v roce 2019. Modernizované lodě třídy Kirov byly myšleny jako vtip? Dvě nedávno vyřadili, jedna prochází modernizací od raku 2006 a není jasné, kdy skončí. Ta druhá čeká až skončí ta první, protože nemají kapacitu dělat na dvou lodích naráz.

      Takové lodě očividně schopní postavit nejsou, protože nezvládají ani mnohem menší fregaty. Stavbu třídy Gorškov zahájili před před 15ti lety. Chtěli 15 kusů do roku 2025. Dneska mají ve výzbroji jednu, druhou skoro. A tím na dlouhou dobu končí, protože pro další nemají motory...

  • UnionPacific
    12:33 29.04.2020

    Napríklad globálna ekonomická či energetická kríza, svetová vojna či obrovská ekologická katastrofa 

    Ak ste si nevšimol, práve jedná taká katastrofa na svete prebieha a Rusko patrí k najviac postihnutým+ ropa je na hist. minime, technický stav ozbr.síl je katastrofalny(Kuznecov , Lider, Armata, Su57...všetky strategické zbrane na obranu hranice skrachovali...lepšiu šancu ako dobyť Ďaleký východ už Čína mať nebude preto alebo sa to stane už za pár týždňov/mesiacov alebo sa Čina neohodlá vôbec. To je zákon džungle, aj lev si vybera najslabšie kusy.

    • UnionPacific
      12:35 29.04.2020

      Pre Miroslav

    • Miroslav
      01:50 30.04.2020

      Aj myslíš koronu, tak to je len akási dočasná odchýlka od normálneho stavu. To, že stojíš pred Lidlom v rade na mrazenú pizzu ešte neznamená, že sa budú meniť mocenské bloky. Myslel som skôr na niečo ako bol koniec druhej svetovej keď Rusko vďaka víťazstvu nad Nemeckom získalo vplyv v strednej Európe a v podstate sa stalo protipólom USA.

      • UnionPacific
        07:23 30.04.2020

        Odchýlka ? :) Aktuálne 100 000 nakazených a hrozí nový Černobyľ kedže sa nakazili pracovnici Rosatomu v Sarove...ja to vidím tak že rozpad Ruska je už na dohľad.

        • Miroslav
          09:29 30.04.2020

          Len pri jednej vlne Tsunami zomrelo 250 tisíc ľudí. Proste osobná tragédia tých ľudí ktorá však nebola taká veľká aby menila pomery síl vo svete. A nezmenila by ani keby ich bolo milión tých obetí. Korona by teoreticky mohla byť spúšťačom takých zmien ale rozhodne nie príčinou. Napríklad keby prišlo k hromadnému ekonomickému ba sociálnemu kolapsu vo viacerých krajinách. To by mohlo vyvolať lokálne konflikty ktoré by sa mohli zvrhnúť v dominoefekt. Ale k tomu je veľmi ďaleko.

      • PavolR
        09:14 30.04.2020

        No tak to, že by sa Rusko mohlo samo stať protipólom kohokoľvek, absolútne nehrozí. Demografická a morálna decimácia, ktorú zdedilo po ZSSR, ako i hospodárska mizéria, na ktorú si zavarilo znovurozpútaním vopred prehranej studenej vojny, ho nakoniec primeje k spolupráci s ostatnými európskymi mocnosťami. To by samo o sebe mohlo viesť k určitému mocenskému posunu, lebo by prinajmenšom obe časti Európy ušetrili množstvo zdrojov, inak použitých na vzájomné súperenie. Samozrejme, reálny efekt by sa dostavil až po zotavení sa Ruska z kolapsu, do ktorého sa aktuálne rúti.

  • UnionPacific
    22:09 28.04.2020

    Ja tých mužíkov nechápem. K čomu je dobré mať lietadlovú loď keď nemajú prístup do svetových oceánov ? V histórií bojovali s kadekým, s Osmanmi, Napoleonom, Nemcami, Japoncami...ale vždy sa na frontu dostali pešo...kde teda vzniká tá potreba mať LL ? Na budúci rok Čína obsadí celý ďaleký východ, k čomu im bude námorníctvo?

    • Charlie
      07:00 29.04.2020

      Nemaj přístup do světových oceánů? A kde jste na tohle prosímvás přišel? Co jsem se posledně koukal na mapu, pořád tam jsou, ten zatrolenej Balt, Barentsovo a Japonský moře :/

      • UnionPacific
        08:10 29.04.2020

        Baltik je v prípade vojny nepriechodný, severný Atlantik je chránený us ponorkami, GIUKom, SOSUSom, v arktíde sa to západ. ponorkami len hemží, na východe sú to Japonci kto rozdáva karty pri ruskom pobreži a v čiernom mori šéfujú Turci....zostáva Kaspické more kde ponorky nemajú zmysel. Rusko je v čase mieru prímorským štátom, v čase vojny vnútrozemskym.

    • Miroslav
      12:02 29.04.2020

      Vysvetlenie je pomerne prosté. Lietadlovka je symbolom sily a nástroj globálnej projekcie presadzovanie záujmov. Už Peter Veľký povedal, že kto ovládne oceány, ovládne celý svet. A nemýlil sa lebo USA to jasne dokazujú. V tomto prípade asi zrejme nejde o skutočnú bojovú hodnotu LL. Ináč by dookola nerepasovali beznádejne zastaraného Kuznecova. Rusko skutočne potrebuje len ponorky a korvety resp fregaty na napádanie zásobovacích konvojov či inváznych vyloďovacích síl. Ale bez LL sa z Ruska stane len regionálna mocnosť, nie globálna veľmoc (a aj to len vojenská)

      S tým obsadzovaním ďalekého východu, to myslíš vážne? Netvrdím, že je to nereálne ale nie v dohľadnej dobe. To by bol len následok plynúci z nejakých väčších okolností. Napríklad globálna ekonomická či energetická kríza, svetová vojna či obrovská ekologická katastrofa (napríklad pád asteroidu) keď by sa pod vplyvom rozpadu celospoločenských hodnôt Rusko muselo sústrediť na iné a nemali by dostatočné kapacity na to, aby si východ ubránili.

      Ja osobne si myslím, že príde v horizonte dvoch či troch desaťročí k stretu USA vs Čína. A od výsledku toho až bude závisieť ďalší osud Ruska. Či sa rozpadne alebo naopak posilní ako po druhej svetovej vojne. Jedinou šancou na posilnenie Ruska je, že sa Moskva pridá na stranu USA a spoločne Čínu porazia ako kedysi Nemecko. V opačnom prípade bude Rusko osamotene čeliť stále silnejšej Číne.

  • Pauli
    21:34 28.04.2020

    Jestli se nepletu, tak na nosiče kalibrů a onixů modernizují i Oscary. Kdyby se vyměnila všechna odpalovací zařízení pro granity, tak by těch kalibrů /onixů mohl nést teoreticky až 72. U když nejsem úplně téhle tématiky znalý. Oscary jsou mohutná plavidla a třeba americke ponorky pojmou až 140 tomahawků, jestli se teď nepletu.

    • StandaBlabol
      22:30 28.04.2020

      Spíš o tom mluví. Z těch Oscarů, co jim zbyly ve výzbroji, zatím na verzi M (s Oniksama a Kalibrama) modernizují jednoho. A ta modernizace se jim vleče už 12 let. Kvůli kapacitě loděnic jich víc zároveň dělat nemohou. Takže do roku 2030 by reálně mohli stihnout zmodernizovat a přezbrojit tak 2-3 ponorky.

      • Pauli
        23:20 28.04.2020

        No oni se modernizovat po jedné musí. Nejde naráz na dlouho vyřadit vícero plavidel. Myslím, že je modernizují v lodních zvezda a že už tam mají druhou

  • dusan
    18:42 28.04.2020

    K tým "zázračným" Kalibrom.

    Protilodné verzie majú podstatne nižší dolet. Navyše sama ponorka samozrejme potrebuje "nakŕmiť" strelu pred odpálením .... čo je "trošku" problém pre samotnú ponorku. Na tento fakt sa neustále zabúda pri hodnotení "fantastických" výkonov ruských protilodných striel.

    Stavba torpédoborcov i ruských LL sú dlhoročným ruským snom, kde každý vedel, že to ostane len pri snoch už po páde cien ropy v roku 2014.

    Vzhľadom na ceny ropy, pandémiu a svetovú krízu budú musieť šetriť všetci a Rusi určite tiež. Možno im napadne, že držať takú veľkú flotilu jadrových ponoriek je nie len zbytočné, ale hlavne to, že na to nemajú ...

    • omacka
      20:52 28.04.2020

      To je dost ošemetné tvrzení, ten nižší dolet u protilodních Kalibrů vychází jen z předpokladů:
      1.) 3M-54E je limitovaná konstrukčně druhým samonaváděcím nadzvukovým stupněm, u 3M-54E udávaný max. dolet exportní verze 300km je jen limitní díky smlouvě MTCR, data o neexportních verzích nejsou vůbec oficiálně známe.

      2.) K tomu ještě existuje jen podzvuková protilodní verze 3M-54E1 a ta má rozměry a hmotnosti podobné (délka 6.22m a hmotnost 1500kg), včetně hmotnosti bojové hlavice obdobné protizemní verzi 3M-14E (délka 6.22m a hmotnost 1770kg), která má samozřejmě v exportní verzi také dosah jen 300km skrz MTCR, ale ruské verze 3M-14E mají prokazatelně dosah minimálně kolem 2500km, tedy reálný max. teoreticky dosah protilodní 3M-54E1 se bude pohybovat někde mezi 1500 až 2000km.

      • omacka
        21:05 28.04.2020

        .. Jisté je jen to, že konstrukčně protilodní verze 3M-54E s druhým nadzvukovým útočným stupněm má podstatně nižší dosah oproti jen podzvukové 3M-54E1, u které se dosah bude konstrukčně přibližovat protizemní verzi 3M-14E, i když ta má hmotnost o 270kg větší, otázkou je, jestli toto je hmotnost hlavně paliva, nebo elektroniky, každopádně, ať je to jakkoliv, tak dosah podzvukové protilodní 3M-54E1 se bude pohybovat někde u 1500km minimálně.

        • dusan
          08:01 29.04.2020

          Celý "vtip" je o tom, že pri dosahu "1500 km minimálne" potrebuje Kalibr (a je úplne jedno aký) údaje, kam má vlastne letieť a samozrejme i korekciu letu v závislosti od zmeny polohy cieľa, lebo letieť bude dlho ...

          Čiže bez externého zdroja informácii pre útočiacu ponorku je Kalibr nepoužiteľný na väčšie vzdialenosti ....čo je pri napr. americkej operačnej skupine lietadlovej lode dosť podstatný problém.

    • StandaBlabol
      22:39 28.04.2020

      Kolem parametrů různých verzí Kalibrů panuje docela zmatek a různé zdroje uvádějí různé informace. Každopádně prodloužený dolet mají verze, které:
      - jsou podzvukové (původní Kalibr překonával obranu cíle nadzvukovým letem v poslední fázi letu), takže se hodí k útokům na slaběji bráněné cíle.
      - šetří hmotnost na velikosti hlavice, nesou menší nálož.
      - Ano, ty s nejdelším doletem nejsou protilodní, protože navádění na pohyblivý cíl vyžaduje komplexní a těžký systém.

      Předpokládám, že jestli opravdu existuje verze s extrémním doletem 4.500 km, tak bude kombinovat vše výše uvedené.

      Ostatně podzvuková protilodní střela s doletem 4.500 km moc nedává smysl. Letěla by tu vzdálenost několik hodin a cíl by byl mezitím úplně jinde. Dodávat těm střelám tak dlouho přesné informace o poloze pohyblivého cíle není úplně reálné. Nehledě na to, že by mezitím prostě mohl cíl odplout z maximálního dosahu raket.

  • jan69
    17:04 28.04.2020
    Oblíbený příspěvek

    Čo už by mali modernizovať,keď nie ponorkové loďstvo. Zrejme najnebezpečnejšiu časť ich armády. Určite efektívnejšie než fantazírovanie o lietadlovej lodi,alebo krížniku.