Ruské námořnictvo se topí v problémech. Nestíhá nahrazovat stárnoucí lodě

Ruské námořnictvo se topí v problémech. Nestíhá nahrazovat stárnoucí lodě
Raketový kžižník Admiral Lazarev třídy Kirov / US Navy (Zvětšit)

Prezident nejrozlehlejšího státu světa Vladimir Putin se chlubí záměrem modernizovat věkovitou flotilu. Lépe se to však řekne, než udělá. Hladinové lodě i ponorky ze sovětské éry dosluhují. Stavbu nových brzdí zanedbaný průmysl a sankce.

Minulý týden se Vladimir Putin Během svého projevu ve Federálním shromáždění zmínil i o plánech na obnovu ruského námořnictva. Jeho páteř dosud tvoří plavidla ze sovětských časů. Rusové to chtějí změnit. Putin prohlásil, že námořnictvo dostane sedm nových víceúčelových ponorek a šestnáct hladinových lodí. Ruský zbrojní průmysl však poznamenaly desítky let úpadku po rozpadu Sovětského svazu a mezinárodní sankce. Na stavbě hladinových lodí je to vidět víc než u ponorek. První větší ruská hladinová plavidla, zkonstruovaná po rozpadu SSSR, jsou fregaty třídy Admiral Gorškov.

Rusové jich plánovali spustit na vodu dvě desítky. Do roku 2020 jich mělo být hotových prvních šest. Skutečnost se však od ctižádostivých záměrů liší. Stavba první lodě začala v roce 2006. Do služby vstoupila po dlouhých dvanácti letech. Druhá loď zatím teprve podstupuje námořní zkoušky. Kvůli zdržením s Gorškovy přišli Rusové s jednodušší a levnější třídou fregat Admiral Grigorovič.

Rusko si pro začátek objednalo šest lodí. K dnešnímu dni se podařilo postavit a zařadit do služby tři. Dvě rozestavěné lodě prodali Rusové Indii, jedna další se oficiálně pořád staví. Obě nové třídy ruských fregat pohání plynové turbíny z ukrajinského státního podniku Zorja - Mašprojekt. Po Ruské anexi Krymu odmítla Ukrajina Rusku turbíny dál dodávat. Rusové se proto snaží vyrobit vlastní náhradu.


Fregata třídy Admiral Gorškov; větší foto / Ministry of Defence of the Russian Federation

Lodě zařazené do služby a položené kýly mezi roky 2013 až 2018

  Hladinová plavidla Ponorky Celkem

2013

Zařazeno do aktivní služby 3 2 5
Počet položených kýlů 10 1 11

2014

Zařazeno do aktivní služby 11 4 15
Počet položených kýlů 6 7 13

2015

Zařazeno do aktivní služby 2 2 4
Počet položených kýlů 11 3 14

2016

Zařazeno do aktivní služby 5 2 7
Počet položených kýlů 9 2 11

2017

Zařazeno do aktivní služby 5 0 5
Počet položených kýlů 7 3 10

2018

Zařazeno do aktivní služby 8 0 8
Počet položených kýlů 4 0 4

Tabulka zahrnuje fregaty, korvety, raketové čluny, plavidla pro shromažďování informací, minolovky apod.


Problém sériové výroby

Dostal to za úkol podnik NPO Saturn, známý především výrobou leteckých motorů. NPO Saturn patří pod státní holding Rostec, vedený Putinovým bývalým kolegou z KGB Sergéjem Čémezovem. Turbíny má mít připravené už od minulého roku. Podle zprávy agentury Reuters ale dosud nedošlo k jejich zabudování do trupu některé z rozestavěných lodí. „Neměli bychom očekávat, že Rusko zahájí plně sériovou výrobu alespoň dalších pět let,“ citovala agentura Sergije Zguretse z ukrajinské poradenské společnosti Defense Express.

Rusové mají stejný problém i v dalších oblastech. Dokážou postavit prototyp, ale sériová výroba vázne. V roce 2015 předvedli během každoroční vojenské přehlídky u příležitosti výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce nový tank T-14 Armata. Rusové měli v plánu do roku 2020 postavit 2300 kusů těchto tanků.

Dosud jich však vyrobili jen něco přes dvacet. Podobně je na tom výroba stealth stíhačky Su-57. Poprvé letěla už v roce 2010. Ruské letectvo očekávalo, že dostane 150 těchto strojů. Později se počet snížil na 55 a dnes se čeká na první dva sériové stroje. Smlouva na dalších třináct by mohla být podepsána v roce 2020.


Fregata třídy Admiral Grigorovič; větší foto / Ministry of Defence of the Russian Federation

Málo nových lodí

Rusko je podle webu Foxtrot Alpha v současnosti čtvrté v žebříčku světových zemí podle útrat na obranu. Před ním jsou jen Spojené státy, Čína a Saudská Arábie. V roce 2017 utratili Rusové za zbrojení 66,3 miliardy dolarů. Současná vládní klika se snaží maskovat domácí problémy vyvoláváním pocitu ohrožení a obnovou soupeření se Spojenými státy a NATO. K výstavbě válečné flotily je však kromě peněz potřeba i průmyslové zázemí, které Rusové zřejmě alespoň z části ztratili. Sovětský svaz se rozpadl 26. prosince 1991.

Od té doby dostalo ruské námořnictvo jen devět větších hladinových plavidel – dva torpédoborce a sedm fregat. Jádro flotily pořád ještě tvoří lodě z dob studené války. Jedinou ruskou letadlovou loď (oficiálně letadlový křižník, aby mohla proplouvat úžinami Bospor a Dardanely) Admiral Kuzněcov pronásledují technické problémy.

Z hlediska použití lodě jsou nejhorší potíže se záchytnými lany. Během nasazení lodě ve Středozemním moři v roce 2016 kvůli nim dva letouny skončily ve vodě. Vloni se pod Kuzněcovem potopil plovoucí dok PD-50. Byl nezbytný nejen k opravám letadlové lodě, ale i dalších velkých ruských plavidel.


Křižníky třídy Kirov jsou po letadlových lodích největší bojové lodě dneška.

Stárnoucí křižníky

Rusové stále ještě provozují křižníky třídy Kirov z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let s jaderným pohonem. Nepočítáme-li letadlové lodě, jsou to největší válečná plavidla na světě. Jejich velikost odpovídá bitevní lodi z první světové války. Ze čtyř dokončených jednotek jsou dnes v provozuschopném stavu dvě. Vedoucí loď třídy stojí po nehodě jaderného reaktoru v roce 1990 u mola na základě Severomorsk. S opravou se nepočítá, loď už byla vyškrtnuta z námořního rejstříku. Ve stejně špatném stavu je i reaktor sesterského křižníku Admiral Lazarev (ex Frunze).

V aktivní službě je jen Pjotr Velikij (ex Jurij Andropov). Poslední z dokončených lodí třídy Kirov, Admiral Nachimov (ex Kalinin), momentálně prochází rekonstrukcí a měla by být znovu zařazena do služby. Přibližně stejně staré jsou i tři menší křižníky třídy Slava.

Nemladší z nich, Varjag (ex Červona Ukrajina) byl spuštěn na vodu už v roce 1979. Kromě nich mají Rusové ještě jedenáct torpédoborců ze sovětských časů. Nejstarší Smětlivyj, spuštěný na vodu v roce 1967, je zároveň i nejstarší torpédoborec v aktivní služně na světě. O fregatách už byla řeč.


K-560 Severodvinsk (Jaseň); větší foto / Ministry of Defence of the Russian Federation

Balistické ponorky

Rusko jich má celkem deset. Na rozdíl od větších lodí je jich většina moderních. Ze sovětských časů pochází jen tři. O něco hůř je na tom skupina přibližně osmdesáti korvet. Z postsovětských časů pochází zhruba třetina, z toho asi dvacet bylo spuštěno na vodu po roce 2000. Rusové plánovali také nové torpédoborce třídy Lider s nukleárním pohonem, a dokonce i letadlovou loď, která se měla vyrovnat americkým (Projekt 23000E). Obojí je však jen ve stadiu návrhu. Shrnuto: ruská hladinová flotila stárne a v budoucnu se bude smršťovat.

Podmořská flotila je na tom podobně. Stejně jako u hladinových lodí jí je většina pořád sovětské provenience. Pro Rusko jsou nejdůležitější nosiče balistických střel. V hypotetickém případě jaderné války totiž umožňují oplatit protivníkovi první útok. Rusové mají v aktivní službě jedenáct balistických ponorek. Osm z nich ale pochází ještě ze sovětských časů. Nejstarší ruská balistická ponorka je Dmitrij Donskoj z roku 1980.

Patří ke třídě Typhoon, největším ponorkám všech dob. Sedm balistických ponorek tvoří lodě sovětské třídy Delta (respektive tříd Delta III a IV). Starší balistické ponorky má nahrazovat zbrusu nová nová třída Borej (označení NATO Dolgorukiy). Rusové mají zatím tři kusy. Další tři se staví minimálně dvě jsou v plánu. Jak dlouho stavba nových ponorek potrvá, a kolik jich bude nakonec dokončeno, už je jiná věc.


K-550 Alexandr Něvskij (Borej); větší foto / Ministry of Defence of the Russian Federation

Konec globální síly

Ostatní ponorky s jaderným pohonem jsou mladší, ale není to žádná sláva. Ponorek vybavených střelami s plochou drahou letu má Rusko osm. Všechny patří do třídy Oscar II. Nejstarší je roku z 1988, nejmladší z roku 1996. O jejich náhradě se zatím nemluví. Mezi sedmnácti ruskými útočnými ponorkami s jaderným pohonem pochází ze sovětských časů devět. Starší by měla nahrazovat nová třída Severodvinsk (ruské označení Jaseň). První loď je ve službě od roku 2014. Její stavba ovšem trvala dlouhých sedmnáct let.

Z dvaadvaceti konvenčních útočných ponorek je patnáct lodí sovětské třídy Kilo. Všechny byly spuštěny na vodu před rokem 1990. Zbytek tvoří vylepšená třídy Kilo, označovaná jako Varshavyanka a jedna ponorka nové třídy Lada. S tou měli Rusové ale dosud spíš problémy.

Americký web Web the National Interest i ruský blog BMPD shodně odhadují, ruská ponorková flotila ve třicátých letech jednadvacátého století prořídne. Počet ruských ponorek s jaderným pohonem by podle BMPD mohl klesnout na polovinu nebo ještě méně. Hladinovými silami i velikostí podmořské flotily už dnes překonává Ruské námořnictvo Čína.

V současnosti je Rusko na druhém místě za Spojenými státy v počtu balistických ponorek. Čína je s pěti balistickými ponorkami na třetím místě, v blízké budoucnosti však asi Rusko vystřídá. Mohla by ho překonat i Indie, která má dnes jednu. Ruské námořnictvo se z nástroje projekce síly kdekoliv na světě mění na nástroj k ochraně vlastního pobřeží.

Zdroje: Russia Navy Intelligence, AIN Online, Foxtrot Alpha, MEMRI, National Interest, Navy-Technology

 
 
 
 
 
 
 
 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Námořní letoun Il-38N pro ruské námořnictvo

Ruské námořnictvo převzalo první modernizovaný letoun Il-38N. Rusové stroj využijí k námořnímu ...

Ruské námořnictvo: Nové lodě a staré problémy

Rusko pokračuje pomalu ale vytrvale ve zvyšování schopností svých námořních sil. Pozoruhodná je ...

Dokáže americké námořnictvo bojovat s ruskými ponorkami?

V nedávném článku jsme si představili novou ruskou útočnou ponorku K-560 Severodvinsk s jaderným ...

Ruská ponorka Jurij Dolgorukij provedla testovací salvu raket Bulava

Podle ruské tiskové agentury TASS atomová ponorka Jurij Dolgorukij třídy Borej provedla úspěšnou ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Martin23
    11:34 27.02.2019

    Že Rusové nemají dostatek prostředků, je věc jasná. Že kvůli tomu dávají peníze jinam (PVO, rakety), je věc jasná. Že ale omezené prostředky dokážou velmi efektivně ...Zobrazit celý příspěvek

    Že Rusové nemají dostatek prostředků, je věc jasná.
    Že kvůli tomu dávají peníze jinam (PVO, rakety), je věc jasná.
    Že ale omezené prostředky dokážou velmi efektivně spotřebovávat, je také zjevné.

    Místo neustálých a hlavně nesmyslných poťouchlostí jsem očekával, že bude reagováno na aktuální situaci Indie x Pakistán.

    Takže závěrem:
    Kvalita a kvantita loďstva velmi přesně rozliší charakter armády (útočná, obranná).

    Takže USA zbrojí 10 krát víc než Rusko.
    Země NATO dohromady tak 30 krát víc než Rusko.
    Převaha je i v lidských zdrojích na straně západu.

    Rusko nemá loďstvo.

    Každopádně jinak platí ty nesmysly, co šíří mainstream a je potřeba, aby NATO dávalo 40 krát víc peněz na armádu.Skrýt celý příspěvek

    • Martin23
      11:37 27.02.2019

      To jsem přehnal, NATO zbrojí tak 20 krát více než Rusko.
      Pro hnidopichy.

      To jsem přehnal, NATO zbrojí tak 20 krát více než Rusko.
      Pro hnidopichy.

      • Miroslav
        12:22 27.02.2019

        Ešte k tomu zbrojeniu. Rusko dáva na armádu cca 6-7% HDP, USA okolo 4, ostatné členské štáty NATO 1-2%. Presné čísla by som musel dohľadať. Ten rozdiel v nominálnej hodnote ...Zobrazit celý příspěvek

        Ešte k tomu zbrojeniu. Rusko dáva na armádu cca 6-7% HDP, USA okolo 4, ostatné členské štáty NATO 1-2%. Presné čísla by som musel dohľadať. Ten rozdiel v nominálnej hodnote (peniaze ktoré porovnávaš) vzniká tak, že štáty NATO a hlavne USA majú neporovnateľné vyššie HDP celkové aj na hlavu ako má Rusko.Skrýt celý příspěvek

        • Czertik
          12:28 27.02.2019

          Holt martin by nikdy nedokazal prekousnost, ze kdyby samotne nemecko davalo % hdp na zbrojeni jako rusko, tak by melo vetsi vojensky rozpocet nez rusko. A to je mensi zeme, s mene ...Zobrazit celý příspěvek

          Holt martin by nikdy nedokazal prekousnost, ze kdyby samotne nemecko davalo % hdp na zbrojeni jako rusko, tak by melo vetsi vojensky rozpocet nez rusko.
          A to je mensi zeme, s mene lidmi, bez tezby ropy, plynu, zlata, diamantu.Skrýt celý příspěvek

        • tomas.kotnour
          13:40 27.02.2019

          Aspoň částečně relevantní porovnání výdajů na zbrojení by vyžadovalo rozdělení financí na osobní, provozní a investiční, vytvoření spotřebních košů pro podobně ekonomicky silné ...Zobrazit celý příspěvek

          Aspoň částečně relevantní porovnání výdajů na zbrojení by vyžadovalo rozdělení financí na osobní, provozní a investiční, vytvoření spotřebních košů pro podobně ekonomicky silné země. Tyto spotřební koše pak porovnat s výdaji jednotlivých zemí a výsledné koeficienty pak porovnat mezi jednotlivými uskupeními.

          Pak člověk uvidí takové prohlášení jako uvedl Martin23 ve veřejnoprávní televizi a novináři se diví, proč jsou pro srandu...

          Ale už svítá na lepší časy
          https://breakingdefense.com/20... Skrýt celý příspěvek

        • petris
          15:56 27.02.2019

          Miroslav: Rusko nedáva na armádu 6-7% HDP. Minuloročné HDP mali 1582,3 miliárd usd. Rozpočet na armádu mali podla Janes 51,35 miliárd usd, čo znamená 3,25% HDP.

          Miroslav: Rusko nedáva na armádu 6-7% HDP. Minuloročné HDP mali 1582,3 miliárd usd. Rozpočet na armádu mali podla Janes 51,35 miliárd usd, čo znamená 3,25% HDP.

          • krllo
            16:14 27.02.2019

            Ostatně ony ty výpočty HDP v dolarech jsou vždy kouzelné.

            Ostatně ony ty výpočty HDP v dolarech jsou vždy kouzelné.

          • logik
            22:23 27.02.2019

            Ovšem rozpočet na armádu (udávaný janes) nezahrnuje ani zdaleka veškeré ruské výdaje na zbrojení. Rusko, narozdíl od jiných států - a mj. i proto, aby zakryly, kolik peněz dávají ...Zobrazit celý příspěvek

            Ovšem rozpočet na armádu (udávaný janes) nezahrnuje ani zdaleka veškeré ruské výdaje na zbrojení.
            Rusko, narozdíl od jiných států - a mj. i proto, aby zakryly, kolik peněz dávají na armádu - financuje nemalou část armády mimo rozpočet MO.Skrýt celý příspěvek

          • petris
            08:05 28.02.2019

            logik: To je tvrdenie založené na nejakých overiteľných faktoch, alebo skôr dojmológia?

            logik: To je tvrdenie založené na nejakých overiteľných faktoch, alebo skôr dojmológia?

          • Slavoslav
            09:22 28.02.2019

            petris je faktom, ze kazdy si tam rata co chce a potom sa miesaju hrusky s jablkami. Americania len na socialne zabezpecenie minu cez 80 mld, ale mas v tom vsetko od platov po ...Zobrazit celý příspěvek

            petris

            je faktom, ze kazdy si tam rata co chce a potom sa miesaju hrusky s jablkami. Americania len na socialne zabezpecenie minu cez 80 mld, ale mas v tom vsetko od platov po vysluhove dochodky ci zdravotnu starostlivost. V rusku su dochodky pre bývalých vojakov vyplacane tiez z armádneho rozpoctu?

            Dalej v USA je z vojenského rozpoctu plateny lekarsky vyskum napr aj v oblasti plastickej chirurgie kde ich nemocnica patri k svetovej spicke a takýchto poloziek je kopa a prto porovnat cisla armádnych rozpoctov nic nehovori o skutocnych výdavkoch na zbrojenie a este zalezi co vsetko budes pokladat za vojenske výdavky. Vyskum na statnej univerzite ktory na jednej strane bude napr financovany cez DARPA a na druhej cez ministrestvo skolstva zaradime kde?Skrýt celý příspěvek

          • logik
            13:28 28.02.2019

            petris: zakládá se to např. na zprávách SIPRI, IHS či IISS (o nich můžeš začít tady - https://en.wikipedia.org/wiki/... odkazy Tě nakopnou ...Zobrazit celý příspěvek

            petris: zakládá se to např. na zprávách SIPRI, IHS či IISS (o nich můžeš začít tady - https://en.wikipedia.org/wiki/...
            odkazy Tě nakopnou na odbornější zdroje).

            Nějaká fakta, která ve zkratce ozřejmují, proč je oficiální ruský budget na obranu menší, než ten skutečný, jsou např. tady:
            https://icds.ee/what-is-hidden...

            Tady to máš dokonce od ruského ekonoma (z let, kdy ještě nebyl takový problém kritizovat vládu....):
            https://www.researchgate.net/p...

            Jsou to takové nástřely, pokud Tě problematika zajímá více, tak tam máš dostatek vodítek pro další samostatnou rešerši.Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      12:05 27.02.2019

      Ako môže loďstvo rozdeliť armádu na útočnú resp. obrannú? Už Peter Veľký povedal: ,,Kto ovládne moria, ten ovládne celý svet" a začal budovať loďstvo... Zrejme narážaš na USA. ...Zobrazit celý příspěvek

      Ako môže loďstvo rozdeliť armádu na útočnú resp. obrannú? Už Peter Veľký povedal: ,,Kto ovládne moria, ten ovládne celý svet" a začal budovať loďstvo...

      Zrejme narážaš na USA. Tie sa na námorníctvo zamerali z prostého dôvodu. Ak uchránia pobrežie a dokážu udržať svoju dominanciu na vode, tak nemajú žiadneho prirodzeného nepriateľa ktorý by mohol priamo ohroziť ich územie. Z Kanady či Mexika reálne nebezpečenstvo nehrozí. Pridaná hodnota toho je, že sú globálnym hráčom.

      Naopak, Rusko sa vždy pripravovalo na strety na širých pláňach ruskej stepy. Preto budovali masívne obrnené vojsko. Rusko má v skladoch cca 10x toľko tankov ako USA.

      Je to dané geografickými a prírodnými podmienkami ktoré tieto krajiny majú diametrálne odlišnéSkrýt celý příspěvek

      • liberal shark
        12:37 27.02.2019

        US NAVY plní dvě zásadní role - 1) představuje první linii obrany samotných USA, 2) zajišťuje průchodnost námořních obchodních cest v celosvětovém měřítku. 3/4 světového obchodu ...Zobrazit celý příspěvek

        US NAVY plní dvě zásadní role - 1) představuje první linii obrany samotných USA, 2) zajišťuje průchodnost námořních obchodních cest v celosvětovém měřítku. 3/4 světového obchodu běží po moři.Skrýt celý příspěvek

        • Miroslav
          12:44 27.02.2019

          Samozrejme, USA majú najsilnejšie námorníctvo a to ich drží na pozíciu svetového hegemóna. Ekonomického aj vojenského. Chápem, že s tým niekto nie je stotožnený ale to je proste ...Zobrazit celý příspěvek

          Samozrejme, USA majú najsilnejšie námorníctvo a to ich drží na pozíciu svetového hegemóna. Ekonomického aj vojenského. Chápem, že s tým niekto nie je stotožnený ale to je proste fakt. Obdiv k Rusku tiež chápem ale nemožno si preto stavať vzdušné zámky. Aj ja milujem svoju manželku ale zase preto nemôžem tvrdiť, že je najkrajšia a najlepšia kuchárka v galaxii.Skrýt celý příspěvek

    • Slavoslav
      12:46 27.02.2019

      Martinko a jeho teorie. btw ked si to minule vytiahol zabudol si mi odpovedat na otazku aka je to armada ktora sa spolieha na tanky a rychle motorizovane jendotky urcene k ...Zobrazit celý příspěvek

      Martinko a jeho teorie.

      btw ked si to minule vytiahol zabudol si mi odpovedat na otazku aka je to armada ktora sa spolieha na tanky a rychle motorizovane jendotky urcene k prielomovym operaciam podla stylu hlbkoveho boja. Vies toho naramne podobne blitzkriegu. Vies ta co za cias ZSSR nemala ani obranne plany dlho pre varsavsku zmluvu vypracovane. Len tie utocneSkrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    11:25 27.02.2019

    ked ma pri svojich zdrojoch problemy US NAVY (vid Fiztzgerald) tak si nechcem ani predstavit ako to vyzera v Ruskom hladinovom namornictve ktore u nich vzdy hralo druhe husle

    ked ma pri svojich zdrojoch problemy US NAVY (vid Fiztzgerald) tak si nechcem ani predstavit ako to vyzera v Ruskom hladinovom namornictve ktore u nich vzdy hralo druhe husle

    • liberal shark
      12:40 27.02.2019

      V ATM byl článek o děsivých poměrech na LL Kuzněcov - zima, záchody, vlhkost, žárovky. Služba tam je za trest.

      V ATM byl článek o děsivých poměrech na LL Kuzněcov - zima, záchody, vlhkost, žárovky. Služba tam je za trest.

      • Czertik
        12:11 28.02.2019

        Sluzba na vlajkove a vystavni lodi za trest ? Kde udelali soudruzi z ruska chybu ?
        A pokud tam je sluzba za trest, co teprv na jinych lodich ?

        Sluzba na vlajkove a vystavni lodi za trest ? Kde udelali soudruzi z ruska chybu ?
        A pokud tam je sluzba za trest, co teprv na jinych lodich ?

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 2