-Banner_980x100.jpg)
Ruské schizma: Zahraniční politika vs. vojenský průmysl
-
28. 1. 2016
-
149 komentářů
-
Jan Grohmann
Podle ruského Vojensko-průmyslového kurýru (VPK) existuje mezi ruskou zahraniční politikou a průmyslem velké schizma. Na jedné straně se Vladimír Putin snaží posílit mocenské postavení Ruska na světové scéně, na druhé straně ruská ekonomika a průmysl takové snahy nedokáží podporovat.
V neklidné době
Od anexe Krymu ruská zahraniční politika směřuje sebevědomě k posílení mocenského postavení Ruska na světové scéně. Jednou z oblastí posilování ruského vlivu je Sýrie a obecně Střední východ.
Autor článku Constantine Sivkov na VPK soudí, že zvyšování vojenské přítomnosti Ruska v Sýrii nenechá NATO bez povšimnutí. V návaznosti na ruské kroky mohou země NATO dodávat zbraně “umírněným” povstalcům nebo se odhodlat k pozemní invazi do Sýrie. Podle Sivkova možná turecký tankový prapor v Iráku funguje jako “průzkum” s cílem zjistit reakci Ruska.
“Rusko přijalo výzvu a rozhodlo se posílit vojenskou přítomnost v Sýrii tím, že začalo urychleně stavět další leteckou základnu na jihu Homsu, čímž zvýší bojovou sílu v Sýrii na sto letadel, možná více. Tyto síly budou mít významný dopad na průběh války,” píše Sivkov.
Podle Sivkova se proto Rusko může dostat do hlubšího ozbrojeného střetu s radikálními extrémistickými skupinami na Středním vychodě podporovanými USA, státy Perského zálivu a Tureckem. Taková situace údajně může přerůst v přímou konfrontaci s členskými státy NATO.
Je na podobnou situaci Rusko připravené?
“Poselství prezidenta naší země k Federálnímu shromáždění pozorně sledovali političtí a vojenští analytici, odborníci a významná část našich krajanů. Tolik pozornosti je pochopitelné: koneckonců závisí na tom jednání naší země ve velmi kritickém období. Jeho úspěch si vyžádá obětování blahobytu každého z nás. Nicméně, soudě podle poněkud kritických připomínek odborníků a rychle ukončené diskuze v médiích, ruské naděje se nepotvrdily v plné výši,” uvedl Sivkov.
Ruské letectvo v Sýrii
Ruská zahraniční politika, jasně stanovená Vladimírem Putinem, nezávisle a aktivně bojuje za ochranu ruských zájmů ve všech klíčových oblastech světa, včetně “horkých” míst. Vladimír Putin varoval “partnery”, že v případě neuvážených akcí Rusko nebude reagovat jen v ekonomické sféře.
Rusko již “partnerům” předvedlo okřídlenou střelu X-101 vypálenou na cíle v Sýrii ze strategických bombardérů Tu-160 nebo střelu s plochou dráhou letu Kalibr vypouštěnou z ponorky ve Středozemním moři. Stejně tak lze k ruským varováním zařadit “nechtěný únik” nákresu jaderného torpéda Status-6.
Podle Sivkova použití podobných zbraní na rebely nemá příliš vojenský smysl. Šlo o jednoznačnou demonstrací síly a vzkaz Západu, že Rusko má dostatečné prostředky k “nehospodářským” odpovědím.
Avšak každá vojenská akce, a to i ruská operace v Sýrii, potřebuje ke svému úspěšnému fungování velké finanční, technické a lidské zdroje. Bez dostatečně robustní podpory průmyslu není sebevědomá zahraniční politika možná. Podle Sivkova je zdrojem obav například ruská letecká kampaň v Sýrii.
Ruská letecká technika je v Sýrii přetěžována, což na jedné straně ukazuje na velké nasazení pilotů a leteckého personálu, na druhé straně to vede k rychlému opotřebovávání letecké techniky a riziku technické poruchy.
Sivkov odhaduje, na základě veřejně dostupných zdrojů, že poslední dva měsíce každé ruské letadlo denně provedlo 1,8 - 2 vzlety. V posledních dekádách přitom letecké ofenzívy trvaly průměrně čtyři až pět dní, kdy každé letadlo provedlo denně 1,4 vzletu.
V minulosti, při podobně dlouhých leteckých kampaních, přitom každé letadlo obvykle provedlo denně 0,8 až 1,1 vzletu. “Naše letectvo proto pracuje s nadpozemskou intenzitou,” soudí Sivkov. Ruská letecká síla v Sýrii odpovídající velikostně pluku provádí operace s intenzitou odpovídající divizi.
Takové intenzivní nasazení leteckých sil ukazuje na nedostatečnou kapacitu ruského letectva.
Podle Sivkova může být problémem nedostatečná kapacita syrských letišť, ale ruské letectvo mělo údajně dostatek času na rozšíření kapacity letiště nedaleko města Lázikíja.
Ruské letectvo malou leteckou kapacitu řeší omezeným použitím dálkových bombardérů Tu-22M3. Právě tyto bombardéry jsou vybaveny střeleckým systémem SVP-24 schopným přesně zasahovat cíle “hloupými” bombami.
Přesných zbraní nemá Rusko dostatečné množství a všechna další taktická letadla se systémem SVP-24 jsou již v Sýrii. Podle všeho byly v posledních dvou měsících instalovány další SVP-24 do bojových letadel, což umožnilo zvýšit počet ruských letadel v Sýrii.
Dalším důvodem je jednoduše nedostatečný počet vycvičených pilotů. Sivkov upozorňuje, že to je důvod, proč nebyly do akce nasazeny letadla z ruské letadlové lodě Admiral Kuzněcov. Současná palubní letadla mají navíc velmi omezené možnosti při útocích na pozemní cíle.
Pozemní jednotky potřebují munici
Sivkov však zdůrazňuje, že letectvo nedokáže porazit povstalecké síly, k tomu jsou nutné pozemní síly. Hlavním nástrojem pozemních sil jsou pak dělostřelecké a raketové jednotky.
Například 7. října provedla syrská armáda ofenzivu do hloubky 50 až 70 km. Hluboký průlom umožnilo především masivní nasazení polního dělostřelectva a raketových jednotek. Spotřeba munice však byla enormní.
Palebný průměr raketometu Grad je dle článku 80 raket, které dokáže raketomet vyslat ve dvou salvách. Palebný průměr samohybné (nebo tažené) houfnice je 40 až 50 dělostřeleckých granátů, které dokáže poslat na cíl během 7 až 12 minut. V návaznosti na to, houfnice dokáže při 20 až 40 minut trvající dělostřelecké podpoře využít 1,5 až 2 palebné průměry, tj. asi 60 až 100 granátů.
Sivkov dává příklad z druhé světové války, kdy sovětské dělostřelectvo muselo na proražení 1 km široké nepřátelské obrany nasadit 100 až 120 děl, v kritických místech pak až 300 děl. To znamená, že v případě 10 km dlouhé fronty by mělo být nasazeno alespoň tisíc děl a 100 000 dělostřeleckých granátů.
Jurij Šabalin, další z autoru VPK, upozorňuje, že Rusko musí vyrábět minimálně 1 milion dělostřeleckých granátů ročně. V opačném případě při větším konfliktu ruské armádě rychle dojde munice. Sivkov však spekuluje, že při podobném tempu ruské dělostřelectvo při útoku na 10 km širokou frontu spotřebuje měsíční výrobní kapacitu dělostřeleckých granátů.
Ruský průmysl zaostává
Není to však jen o dělostřeleckých granátech, ale i o dostatečném počtu protitankových zbraní, munice pro tanky a pěchotu. Pro dlouhodobé vedení méně či více závažného konfliktu musí ruský průmysl generovat miliony kusů munice měsíčně. V Rusku podle expertů takové výrobní kapacity nyní nejsou.
Západní sankce navíc zpomalily výrobu ruských přesných zbraní, protože ruský průmysl je stále závislý na dodávkách špičkových technologií, především mikroelektroniky, ze zahraničí. Ale také výroba dostatečného počtu dělostřeleckých granátů vyžaduje obrovské množství nových digitálně řízených obráběcích strojů, které ruský průmysl nedokáže v dostatečné výši vyrábět.
Sivkov proto upozorňuje, že výroba řízených střel všeho druhu je o dva řády pomalejší, než ve Spojených státech.
“Je třeba si uvědomit, že bez rozsáhlé obnovy průmyslového potenciálu naší země na novou technologickou úroveň a znovuvytvoření celých průmyslových odvětví od úplných základů (high-tech elektronika - pozn. red.), je nemožné podporovat prezidentovy zahraniční politické požadavky,” píše ve svém článku Sivakov.
“K zásadním změnám by muselo dojít i v řídících složkách a lidech, taktéž v obchodních a subdodavatelských vztazích i ve smýšlení a přístupu obyčejných pracovníků, neboť bolestí, s níž se ruská společnost nevypořádala, jsou hospodářská kriminalita, dodržování zákonů i rozsáhlá korupce úředníků,” dodává Sivkov.
Ve spojení s problémy ve školství a vědě Sivkov soudí, že vektory domácí a zahraniční politiky jsou naprosto odlišné. “ V dějinách Ruska už taková situace nastala a neskončila příliš slavně,” uzavírá Sivkov.
Zdroj: VPK
Související články
Rusko rozšiřuje testy bojových robotů
Podle ruských médií v letošním roce ruský vojenský průmysl a armáda rozšíří testování pozemních ...
-
04.01.2016
-
29 komentářů
-
Jan Grohmann
Rusko ohrožuje narůstající islamismus v zemi
Rusko má s islámem dlouholeté zkušenosti a na jeho území žije několik milionů muslimů. Avšak v ...
-
04.01.2016
-
51 komentářů
-
Václav Kopecký
Ruské letectvo získalo stíhačky MiG-29SMT a čeká na MiG-35
Ruské letectvo v roce 2014 objednalo druhou várku víceúčelových frontových stíhacích letadel ...
-
06.01.2016
-
20 komentářů
-
Jan Grohmann
Rusko v Sýrii: Přesné bombardováni pomocí hloupých bomb
Rusové v Sýrii nasazují do bombardováni především modernizovaná letadla ze sovětské éry. I přes ...
-
19.01.2016
-
201 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
Ne náhodou bojová aktivita rusáků na Ukrajině ustala prakticky ve stejnou dobu, kdy začalo jejich angažmá v Sýrii. Zásobovat intenzivně bojující jednotky není sranda, tím spíš, ...Zobrazit celý příspěvek
Ne náhodou bojová aktivita rusáků na Ukrajině ustala prakticky ve stejnou dobu, kdy začalo jejich angažmá v Sýrii. Zásobovat intenzivně bojující jednotky není sranda, tím spíš, bojují-li na dvou různých bojištích.Skrýt celý příspěvek
m164 Udržiavať koloniálnu posádku v Afrike dokázalo Francúzsko už pred niekoľkými storočiami. My sa ale bavíme o schopnosti globálne zasiahnuť a zvládnuť k tomu ...Zobrazit celý příspěvek
m164
Udržiavať koloniálnu posádku v Afrike dokázalo Francúzsko už pred niekoľkými storočiami.
My sa ale bavíme o schopnosti globálne zasiahnuť a zvládnuť k tomu logistiku.
Podľa teba by Francúzsko (bez pomoci USA) dokázalo viesť v Sýríí kampaň takej intenzity ako Rusko, včítane logistiky, vyzbrojovania a zásobovania pozemnej kampane SAA? Lebo práve takéto schopnosti sú témou tohoto článku.Skrýt celý příspěvekmudry.udrzbar: Rozhodne by som započítal aspoň Francúzsko. Síce sa o ňom píše iba okrajovo, ale v Afrike je prítomné prakticky nepretržite a má po svete rozmiestnených okolo 20 ...Zobrazit celý příspěvek
mudry.udrzbar:
Rozhodne by som započítal aspoň Francúzsko. Síce sa o ňom píše iba okrajovo, ale v Afrike je prítomné prakticky nepretržite a má po svete rozmiestnených okolo 20 tisíc vojakov so všetkým zázemím vrátane pozemného a leteckého vybavenia.
madrabbit:
Počtu letov a vyťaženiu strojov v 2. Svetovej vojne odpovedala aj ich životnosť. Stroje boli konštruované tak, aby vydržali relatívne malý počet vzletov, pretože boli beztak rýchlo odpísané a rovnako operovali na kratšie vzdialenosti. Neviem si predstaviť, že by dnešná letecká misia mohla trvať 20-30 minút od vzletu do pristátia. Rovnako netreba zabúdať na obrovskú nehodovosť.Skrýt celý příspěvekLen či výpočet potrebnej delostreleckej sily a počtu granátov podľa čísel z 2.sv. vojny bude ten správny. Technické prostriedky, taktika, prehľadové prostriedky, riadiace, ...Zobrazit celý příspěvek
Len či výpočet potrebnej delostreleckej sily a počtu granátov podľa čísel z 2.sv. vojny bude ten správny. Technické prostriedky, taktika, prehľadové prostriedky, riadiace, jednoducho akékoľvek parametre sú od 2. sv. vojny úplne iné. Ten výpočet Sivkova je šialený blábol a on na tom postavil evalváciu ruských možností viesť vojenskú kampaň. Článok konštatuje, že ruská letecká kampaň je mimoriadne intenzívna a nísobne prekonáva v intenzite kampane západu. Dôvod je ten, že hlúpymi bombami dokážu rusi zasahovať ciele v takom rozsahu, ako potrebujú. Delostrelecké nasadenie nebude ani náhodou v takej podobe ako počas 2.sv. vojny. Raketomety a strely dokážu mať v dosahu veľké plochy a namiesto stoviek diel z 2 sv. stačí niekoľko jednotiek. Ďalekonosné delá by stačilo použiť iba v takom nasadení, aby sa palebné posty pokrývali a línia bola nepriechodná. Ak bude ktorýkoľvek post napadnutý, je otázka sekúnd až minút, kým tam začnú dopadať všetko, čo rusi pre Sýsiu majú. To je dosť na to, aby sa tam nikto neodvážil, lebo konflikt by obrovsky eskaloval. Ďalší krok by mohol byť iba nasadenie taktických JZ. Očakávať palebné hradby z 2. sv. vojny v dnešných konfliktoch je tak trochu úsmevné.Skrýt celý příspěvek
A ktorá iná krajina je schopná viesť globálne vojenske kampane? Podľa mňa to je len Rusko a USA, pričom tabulku týchto schopností by som videl: USA ...dlho dlho dlho ...Zobrazit celý příspěvek
A ktorá iná krajina je schopná viesť globálne vojenske kampane? Podľa mňa to je len Rusko a USA, pričom tabulku týchto schopností by som videl:
USA
...dlho dlho dlho nič
Rusko
...dlho dlho dlho nič, vlastne už vobec nič
Taká V.Britania to ešte s vypatim všetkých síl dokázala vo vojně o Falklandy, pričom celé jej úsilie takmer stroskotalo pre pár Exocetov. Následně po konci studenej vojny o schopnost viesť globálne vojenske kampane bez pomoci USA definitívne prišla.Skrýt celý příspěvekToto si novodobí panslavisti nechcú pripustiť, ale ostatným čo nečítajú aeronet alebo hlavnespravy je to jasné už dlhodobo. Rusko (nie, skôr Putin) je 60 kilový kostlivec, ktorý ...Zobrazit celý příspěvek
Toto si novodobí panslavisti nechcú pripustiť, ale ostatným čo nečítajú aeronet alebo hlavnespravy je to jasné už dlhodobo. Rusko (nie, skôr Putin) je 60 kilový kostlivec, ktorý sa chce v očiach sveta hrať na Vladimíra Klička.
Na globálne pôsobenie (priamo, či len tichou podporou) ozbrojených síl musí byť daná krajina ekonomická veľmoc/ superveľmoc. RF nemá ekonomické prostriedky na dlhšie trvajúci konflikt vyššej intenzity.Skrýt celý příspěvekmadrabbit: pokud umius anglicky, tak tady najdes spoustu informací jaké bylo tempo operací v některých operacích v minulosti:
http://www.warfaresims.com/ind...madrabbit: pokud umius anglicky, tak tady najdes spoustu informací jaké bylo tempo operací v některých operacích v minulosti:
http://www.warfaresims.com/ind...Neví někdo, jaká je udržitelná míra nasazení letectva dnes? Pokud 2 vzlety denně jsou nazývány jako nadpozemnská aktivita, jak popsat nasazení za 2.s.v., kde se v intenzivním ...Zobrazit celý příspěvek
Neví někdo, jaká je udržitelná míra nasazení letectva dnes? Pokud 2 vzlety denně jsou nazývány jako nadpozemnská aktivita, jak popsat nasazení za 2.s.v., kde se v intenzivním nasazení létalo od úsvitu do setmění - teď čtu Letecká válka nad Ruskem a "běžná norma" při útoku či obraně byla až 8 letů denně.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...