Ruské peníze v západních bankách mohou pomoci obnovit Ukrajinu

„Členové EU musí pokročit v práci na jednoznačném určení právní odpovědnosti za zločin agrese a využít zmrazených ruských aktiv,“ uvedla minulý měsíc estonská premiérka Kaja Kallasová. Tallinn nyní plánuje nabídnout právní precedent pro vyvlastnění ruského majetku ve výši dvaceti milionů eur, které nechal v průběhu ukrajinsko-ruské války obstavit. Zmrazení aktiv představuje oblíbený nástroj západních vlád k trestání nepřátelských režimů a obvykle spočívá v uvalení sankcí na určitou osobu, instituci nebo společnost spojenou s vládnoucí elitou. Na základě tohoto politického rozhodnutí dochází k zadržení osobního, státního nebo firemního majetku, dokud postižená země nezmění své chování. Zabavení na rozdíl od zmrazení znamená, že se vláda uvalující sankce takového aktiva zmocní natrvalo.

Mnozí Rusové se samozřejmě podílejí na financování válečného úsilí. Země, které dnes chtějí jejich majetek zabavit, ale před konfiskací musí prokázat spáchání trestné činnosti. Lanfranco Cirillo, Ital s ruským občanstvím, byl například obviněn z trestných činů podvodu a praní špinavých peněz. Italská Guardia di Finanza mu proto loni v srpnu mohla zabavit majetek v hodnotě 141 milionů eur. Americké ministerstvo spravedlnosti zase minulý rok na Fidži zabavilo superjachtu za 300 milionů amerických dolarů, která patřila ruskému oligarchovi Sulejmanu Kerimovovi. Ten se měl provinit porušením zákona o praní špinavých peněz a spiknutí. Američané rovněž požádali o zabavení jachty za 90 milionů dolarů u španělského pobřeží, již vlastnil prokremelský oligarcha Viktor Vekselberg. V tomto případě šlo o údajné porušení amerických zákonů o bankovních podvodech, praní špinavých peněz a sankcích.

Jelikož jsou sankce politickým, nikoli trestněprávním označením, není uvalení sankcí samo o sobě důkazem trestného činu a tím pádem oprávněním k zabavení majetku. Zabavení ruských aktiv nespojených s žádným zločinem lze umožnit schválením nových zákonů. Tím však podle časopisu Foreign Policy vzniknou pro západní společnosti působící v jiných zemích obrovská rizika. Obstavení ruského majetku bez prokázání trestné činnosti totiž naruší právní ochranu, jejíž globální zavedení demokratické vlády v posledních desetiletích tak usilovně prosazovaly.

O estonském konfiskačním plánu je zatím známo jen málo. S jistotou lze říci, že Tallinn nechce postupovat na vlastní pěst a svůj postup nejprve sladí se členy Evropské unie. Kromě Estonců se i Evropská komise snaží najít způsob, jak využít 300 miliard eur ze zmrazených rezerv Ruské centrální banky a další miliardy eur patřící Rusům, na něž byly uvaleny sankce. „Rusko musí ... finančně zaplatit za devastaci, kterou způsobilo,“ uvedla loni v listopadu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Škody, které Ukrajina utrpěla, se odhadují na 600 miliard eur. Rusko a jeho oligarchové musí Ukrajině škody nahradit a pokrýt náklady na obnovu země.“

Západní banky na základě politického rozhodnutí zmrazily velké množství ruských peněz, které se mohou na rekonstrukci Ukrajiny podílet. Kromě 300 miliard dolarů, jež Ruské centrální bance obstavil Brusel, a 22 miliard dolarů, jež stejné instituci obstavilo Spojené království, ruská aktiva blokují i Spojené státy, Švýcarsko a samosprávné britské ostrovy v Lamanšském průlivu. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu státy kolektivního Západu uvalily sankce na více než 1200 ruských osob, přibližně 120 společností a 19 bank. Celková hodnota jejich zablokovaných prostředků podle Foreign Policy dosahuje 1,14 bilionu dolarů.