Ruské ponorky dostanou rušičky sonarových bójí

Ruské ponorky dostanou rušičky sonarových bójí
Tula (K-114) třídy Delta IV / Mil.ru, CC BY 4.0 (Zvětšit)

Americké a britské námořnictvo pomalu obnovují své protiponorkové schopnosti z dob studené války. Rusové odpovídají novým kusem vybavení pro elektronický boj. Jako první ho dostanou balistické ponorky s atomovými střelami.

Nová speciální ruská bóje Burak-M má rušit sonarové bóje protiponorkových letadel, jako je P-3 Orion nebo P-8 Poseidon. Sonarová bóje je asi metr dlouhý úzký plovák, obvykle na jedno použití. Námořní hlídková letadla je shazují do vody v místech, kde tuší cizí ponorku. Když plovák dopadne do moře, spustí se z něj do předem naprogramované hloubky citlivý hydrofon a závaží, jež udržuje soustavu ve vertikální poloze. Vršek bóje zůstane nad vodou a komunikuje s letadlem rádiem. Sonarových bójí jsou různé druhy a dělí se především na aktivní a pasivní.

Pasivní bóje jen naslouchají, aktivní samy vysílají sonarové impulzy. Při hledání cizí ponorky shazují hlídkové letouny do vody velké množství těchto plováků. Vytváří tak senzorové pole, v němž se aktivní a pasivní bóje navzájem střídají. Se sonarovými bójemi mohou spolupracovat i hladinová plavidla nebo protiponorkové vrtulníky.

Slabé místo sonarových bójí je rádiové spojení. Bóje Burak-M ho má rušit a bránit přenosu informací mezi sonarovou bójí a letadlem nebo jinou platformou. O novém systému informoval jako první 12. března ruský deník Izvestija. Z článku není jasné, jakým způsobem budou ruské ponorky bóje s rušičkami vypouštět do vody. Nabízí se zásobníky pro klamné akustické cíle, které matou nepřátelská torpéda.

Delta IV a Borei

Písmeno M na konci typového označení znamená v ruském zbrojním průmyslu většinou „modernizovaný.“ Proto je dost možné, že ruská admiralita už bóje Burak testuje delší dobu. Podle deníku Izvestija je jako první dostanou podmořská plavidla tříd Delta IV a Borei. Jsou to balistické ponorky, vyzbrojené střelami s jadernými hlavicemi. Jejich nejdůležitější úkol je odradit nepřátele Ruska od překvapivého jaderného útoku. Proto musí za každou cenu zůstat ukryté. Rusko má oficiálně jedenáct aktivních balistických ponorek.


P-8A Poseidon a nácvi shoz sonobójí

V ruském námořnictvu je však rozdíl mezi plavidly čekajícími na sešrotování a loděmi v aktivní službě mnohdy jen administrativní. Skutečný počet balistických ponorek schopných vyplout na náročnou několikaměsíční hlídku bude proto menší. Plavidel třídy Delta IV mají Rusové šest, modernější ponorky třídy Borei provozují tři. Kromě nich mají ještě jednu starší Deltu III a poslední zbývající ponorku třídy Typhoon.

U obou naposledy zmíněných lodí se dá v dohledné době očekávat vyřazení ze služby. Ponorky třídy Typhoon byly největší podmořská plavidla všech dob. Poslední aktivní se jmenuje Dmitrij Donskoj. Slouží už jen k testování nových typů raket. I čluny třídy Delta IV jsou věkovité. Časem je budou nahrazovat modernější Boreje. Další ruské ponorky, které by mohly dostat nové bójky s rušičkami, jsou diesel-elektrické čluny tříd Varšavjanka a Lada. Jde o vylepšení osvědčené sovětské třídy Kilo. 

Sonar a MAD

Izvestija neuvádí, na jakou vzdálenost bóje Burak-M působí. Údajně poskytuje ponorce dostatek prostoru, aby se mohla v tichosti vytratit. Rovněž není jasné, jestli bóje funguje jen jako rušička, nebo zvládá i nějaké komplikovanější triky. 


Shoz a aktivace sonobóje z protiponorkového letadla P-3C Orion

Historie sonarových bójí sahá až do období druhé světové války. Navzdory tomu jsou pořád klíčovým prostředkem při vyhledávání ponorek na moři. Nejdůležitější alternativa k sonarovým bójím jsou detektory magnetických anomálií (MAD).

MAD detektor využívá drobné odchylky v magnetickém poli Země, které způsobuje ocelový trup ponorky. Má ovšem svoje nevýhody. Aby fungoval, letadlo s ním musí letět nízko nad vodou. Senzor má i tak krátký dosah. Nefunguje také na ponorky s titanovým trupem. Těch už však kvůli vysoké ceně na světě moc není.

Americké námořnictvo v současnosti nahrazuje své letouny P-3 Orion s MAD novějším typem P-8 Poseidon. Stejný typ protiponorkového letounu zavádí v současnosti také Britové nebo Norové. Poseidon létá ve větší výšce nad hladinou než Orion a MAD nemá. Při jeho vývoji se s MAD původně počítalo. Námořnictvo ale na poslední chvíli od požadavku na jeho zabudování do letadel ustoupilo.

Hlavní důvod byla vysoká hmotnost detektorů, a tím pádem vyšší spotřeba paliva a kratší výdrž letounu ve vzduchu. Později však admirálové změnili názor a dohodli se s firmou BAE Systems na vývoji dronu s MAD, který bude startovat z paluby Poseidonu. Zatím však asi není hotový. Indická verze Poseidonu magnetickým detektorem disponuje. Kdyby se dron neosvědčil, asi bude možné MAD dodatečně namontovat na letadla dalších zákazníků.

Zdroje: The Drive, Naval News, IZ

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Třída Columbia: Nová americká jaderná ponorka v roce 2031

Program nových raketonosných jaderných ponorek amerického námořnictva (US Navy) se pohnul kupředu ...

Ruská ponorka Jurij Dolgorukij provedla testovací salvu raket Bulava

Podle ruské tiskové agentury TASS atomová ponorka Jurij Dolgorukij třídy Borej provedla úspěšnou ...

Jaderné ponorky finančně vyčerpávají ruské ozbrojené síly

Ruský autor Maxim Klimov v článku Na co se ptát „Jaseňa“: Jaderné ponorky drží flotilu na přídělech ...

Obří ruská ponorka Belogrod s jaderným torpédy Poseidon

Rusové spustili na vodu novou ponorku. Jmenuje se K-329 Belogrod a je to nejdelší podmořské plavidlo ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Echo
    11:32 21.03.2020

    Kazde protiopatrenie na vlastne zameranie a detekciu sa rata. Plus ak to ma nejaky casovac, tak babo teraz porad, ci tu mam ponorku, ktora mi rusi moje sonarove boje alebo tu boju tam ponorka nechala pred 2 hodinami a aktivovala sa len teraz. V kazdom pripade to musim overit sonarom z vlastnej ponorky alebo plavidla.

    Mimochodom https://www.youtube.com/watch?... .... takze armagedon je mozny aj z jednej raketonosnej ponorky. Jediny kto bol dost odvazny ci sprosty aby to vyskusal. Ale ak by slo do tuheho tak to skusia vsetci. Tym chlapom na ponorkach je jasne, ze uz sa nebude kam vratit.

  • UnionPacific
    22:46 20.03.2020

    Nič im to nepomôže, aj tak budú potopené raz dva pokiaľ sa niečo zomelie.

    • balm
      13:00 21.03.2020

      Problém je, že nebudou.

      Ponorka je velice malý objekt v obrovském prostoru. Vlastní oceán poskytuje přírodní úkryt ponorek v podobě podmořského terénu, rozhraní proudění a dalších prvků např.: bubliny, které znemožní detekci. Zkušenosti, schopnosti a znalost prostředí posádek ponorek zůstává stále nejdůležitějším faktorem, protože i když budou hledáni nejmodernější fregatou s protiponorkovými vrtulníky, stále se mohou ukrývat v sonarovém stínu = pomyslný trojúhelník mezi vysílaným a odraženým signálem. Bude-li k dispozici možnost ukrytí se v rozhraní dvou hlubinných proudů, rádi toho využijí.

      I když je moderní a sofistikovaná technika obrovský pomocník, stále je tu člověk a jeho zkušenosti, které rozhodnou o přežití.

  • dusan
    16:02 20.03.2020

    No nejako mi to nedáva zmysel ...

    Aktívna rušička je niečo čo prezradí ponorku .... síce nie presné miesto, ale protivník viem, že "tam niekde" protivník je ... čo je pri sledovaní ponoriek úplne zásadná vec ....

    • Sergej7490
      18:53 20.03.2020

      Ale uz fakt ze tam patracie lietadlo tie boje zhodi znamena, ze si je iste, ze "tam kdesi" ta ponorka je.

      • technik
        20:03 20.03.2020

        Že je jisté? A na jakým základě to tvrdíte? Protivník přece může rušit na místech kde se nevyskytuje žádná ponorka. Odpoutává pozornost od míst kde být může, to jsou klasické klamné manévry.

    • StandaBlabol
      11:24 21.03.2020

      Možná se používají jako poslední možnost, když už protivník o ponorce ví a "jde" po ní. Znemožní její přesné zaměření pro odpal zbraní. Ale jen tipuju...

      • balm
        04:38 22.03.2020

        Poslední možností je aktivní obrana a zničení nepřátelských jednotek.

        Prakticky všechny moderní ponorky dnes disponují nějakou verzí zbraní proti hladinovým cílům a zavádějí se i zbraně proti vzdušným cílům. Minimálně první* sériovou vlaštovkou jsou střely Mistral AS3M integrované do ponorek třídy Barracuda (Francie), které jsou schopné ničit protiponorkové vrtulníky, protiponorkové letouny a hladinové cíle, pro které jsou integrované střely Exocet, které se odpalují pod hladinou. Aktivní rušící prvky pro komunikační naváděcí bóje torpéd a protiponorkové střely překvapivě nechybí.

        Na svých verzích (v jakém jsou stádiu nikdo neví, protože jde o tajné informace) pracují prakticky všichni. Čína, Rusko, USA, UK ... vyvíjí, testují, nebo zavádějí obdobné systémy do svých ponorek.

        * Nejde o první pokusy, ty spadají daleko do minulosti, ale Francii uvádím pro příklad a snadnost vyhledání dobře zpracovaného dokumentu o jejich nové ponorce Suffren. Mluví se i o modifikované verzi střel Mica (podstatně výkonnější střela s delším dosahem) odpalovaná též pod hladinou, jako střely Exocet.

    • danny
      22:54 22.03.2020

      dusan: je to trochu naopak. "Nepřítel" už o ponorce ví. O tom se ponorka dozví tak, že jsou shazovány boje, které mají zaměřit protiponorkové zbraně. Rušení pomůže získat čas pro skrytí, zmizení, event. donutí lovce plýtvat municí. A ani těch hlubinných náloží nevezou lodě nekonečné množství.

  • Typeg
    15:49 20.03.2020

    "Když plovák dopadne do moře, spustí se z něj do předem naprogramované hloubky citlivý hydrofon a závaží, jež udržuje soustavu ve vodorovné poloze."

    Předpokládám že správně by mělo být "ve vertikální poloze"

    • Jecchus
      12:19 24.03.2020

      Podle mě je "vodorovně" správně. Ta bóje se vznáší ve vodě jako vodorovně roztažená pavučina, nebo jako rybářský čeřen...